ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 60a58890-7191-11dc-a955-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 232. ze dne 26. srpna 1903.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Vylákané dědictví. Tajemná afféra vylákání dědictví ve velkém slohu zaměstnává státní zastupi- telstvo berlínské. Jde tu o mladou vdovu tajného komerčního rady šl. Zimmermanna, jež uprchlas magnetisérem Willym Reichelem, známým v nejlep- ších kruzích berlínských. Je to týž »professor« Reichel, jenž svým magnetickým léčením vzbudilv Berlíně značnou pozornost a hrál též roli v procesu známého media Volesky Toepferovy, jež později ze- mřela v Americe. Nebožtík tajný komerční rada šl Zimmermann oženil se ve věku šedesáti pěti let se svou posavadní hospodyní. Byla o 40 let mladší než on a známá krasavice. Stížena chorobou ža ludku dověděla se od rady zemského soudu Ehmka náhodou o domnělém léčení magnetiséra Willya Rei- chela. Ačkoliv ji rada Ehmke důtklivě zrazoval, vy- hledala šl. Zimmermannová přece r. 1895 Reichela a dala se od něho delší dobu léčit. R. 1901 zemřel šlechtic Zimmermann a ustanovil vykonavatelem své závěti svého přítele, radu Ehmka. Mezi Reichelem a Ehmkem vznikly později neshody, způsobené dů- věrným přátelstvím šl. Zimmermannové s magne tisérem. Při pořádání pozůstalosti obvinil vykona- vatel závěti šl. Zimmermannovou, že odcizila z pozu- stalosti více než 4 milliony marek. Reichel a šl. Zimmermannová v odvetu za to obvinili radu Ehmka z neuvěřitelných věcí. Podali na něj trestní udání u státního zastupitelstva a docílili vskutku, že proti Ehmkovi zavedeno řízení na od- nětí svéprávnosti. Během procesu měl býti rada Ehmke odevzdán do ústavu choromyslných, aby byl pozorován jeho duševní stav. Afféra tato je tak po- divná, že ministr spravedlnosti uznal za dobré, vy- žádat si akta o této skandální historii, aby prozkou- mal, bylo-li vůbec příčiny pochybovat o doševním stavu vykonavatele závěti a na čem se zakládá tvrzení rady Ehmka ve příčině millionového zpro- nevěření. Šl. Zimmermannová a pan »professor« jemuž za značnou sumu opatřila také titul baronský adopcí, meškají zatím již v Americe. = Edison o telegrafu a telefonu. Z Nov. Yorkn dochází zpráva o dvou výrocích Edisonových v pří- čině telegrafu bez drátů a o psacím přístroji ve spo- jení s telefonem. Edison prohlásil, že je nemožno, aby se Německo mohlo pokusit rušiti Marconiovu telegrafii bez drátu zřízením zvláštních zachycovacíeh stanic. Naopak prý telegrafování zjemnělým zladěním přístrojů bude úplně bezpečné a záhy bude možno telegrafovati 500 slov za minutu přes ocean. — Druhý výrok Edisonův týká se doplnění Edisonova telefonu a fonografu zařízením, jež přijímá mluvené slovo, automaticky je zaznamenává a může je opa- kovat jak písmem, tak zvukem. Konal by tedy tento přístroj službu stenografa i písaře na stroji. = Zajímavý nález mincí. V Audiernu, v depar- tementu Finistěre, nalezen při přestavbě domu, nále- žejícího bývalému lékaři námořnictva z Brestu po- klad, jenž vzbuzuje pozornost nejen svou hmotnou cenou, ale i po strance technické. Nalezeno několik stříbrných prutů a stříbrné mince, ražené zvláště za Ludvíka III. a Ludvíka XIV. Úhrnná váha nálezu jest 58 kilogramů. Stříbrných mincí s hlavou Lud- víka XIV. jest dosti značné množství, 900 tolarů po
#4 alto_textblock #4
6 fr., 1800 po 3 fr. a 350 po 30 sous. Znázorňuji Ludvíka XIV. skorem ve všech dobách jeho života z r. 1643 jako dítě, z r. 1655 v době plnoletosti, z r. 1660 jako muže s vlasem splývajícím až na ra- mena. Z roku 1679 jsou mince dvojího rázu, z Pa- říže a z Rennes. Roku 1683 nahražena královská palma sluncem. Také v ohledu technickém jsou tyto mince pozoruhodny, neboť naznačují dobu, kdy za Ludvíka XIV. nahraženo lití mincí válcováním a ra- žením na stroji. Předpokládá se, že tento poklad byl skryt nějakým šlechticem r. 1709, tedy šest let před smrtí Ludvíka XIV., kdy vydáno vyzvání krá- lovské ke všem šlechticům, aby vydali svoje stříbro k roztavení, by se odpomoblo panujícímu tehda hladu. Ludvík XIV. byl první, jenž svoje stříbrné náčiní vydal k tomuto účelu.
#5 alto_textblock #5
= Pěkné platy. Jedno z nejlépe placených mís při obecní správě ve Velké Britannii jest uprázdněno úřad městského účetního v Glasgowě. Město toto, jakožto vzor moudré a prozíravé správy dává též ostatním obcím příklad pokud se týče placení služ- ného svým úřadníkům a platí svému městskému účetnímu 3500 l. st. ročně. Posavadní majitel tohot místa, sir James Marwick ovšem městskou správu Glasgowa povznesl na nynější její výši. Když ser. 1873 uvázal v úřad, stanoveno jeho služné na 2500 1. st., pozvolna mu zvyšováno až na 3500 I. st.a nyní odchází na odpočinek s pensí 2500 1. st. I v sa- mém Londýně jest jen málo tak výnosných úřadův v obecní správě. Náčelník okresního zastupitelstva Jondýnského má toliko 2000 1. st. služného a musíme hledati u bohaté korporace londýnské City, abychom nalezli služné značné výše. Lordmayor ovšem, jenž má služné 10.000 l. st., potřebuje tuto maličkost, aby uhradil náklady prvního dne své vlády: na zastaralý průvod lordmayorský a obvyklý banket. Ale městský »ruorder« nemá takovýchto povinností a může klidně strávit svoje služné 4000 I. st. Co se týče městského účetního, nezadá Londýn ničeho Glasgowu: jeho služné činí rovněž 3500 1. st. »Common Sergeant- má 2500 1. st., syndikus City dostává 2250 1. st., »re- membrancer« doslovně »upomínatel«, jehož úřad nedá příliš mnoho práce, dostává 2000 l. st. Vedle toho jeví se platy hlavního kontrolora 1750 a náčelníka policie 1500 1. st. skorem chudobné. Náčelník policie jest toliko v čele policie pro samu City. Ostatně Londýn má svoji »Metropolitan Police«, jejíž náčel- ník má roční služné 2500 1. st.
#6 alto_textblock #6
Zemřelí v Praze. Dne 21. srpna 1903. Bauerová Marie, poslu- hovačka, 70 roků, 601-VII. Ženíšek Bohuslav, syn obchodníka, 18 roků, 387-I. Jelínkova Soběslava, dcera typografa, 10 měsíců, 1547-II. Cabálek Jaroslav syn obuvnika, 11/2 roku, 1639 II. — U milosrd- ných bratří: Pták František, kovářský pomocník, 64 roky. — Ve všeobecné nemocnici: Týce Václav, opatrovník v ústavu choromyslných, 25 roků. Kopřiva František, obchodní příručí. 23 r. Chrpova Božena, dcera truhláře, 10 roků. Boušová Alžběta, manželka posunovače na dráze, 39 roků. — U mi- losrdných sester: Chlupatá Rosalie, manželka zedníka, 68 r. Šittlerová Kateřina, manželka tiskaře, 41 rok. — V chudobinci: Procházková Marie. vdova po dělníku, 82 roky.
#7 alto_textblock #7
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.
#8 alto_textblock #8
Ve středu 26. srpna.
#9 alto_textblock #9
256. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Cyklus českých oper V. — Po 12. Pád Arkuna. Zpěvohra o předehře »Helga« a o 3 dějstvích »Dar- gun«. — Slova od Anežky Schulzové. Hudbu složil Zdeněk Fibich. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Helga. OSOBY: Gunar, R. Polák. Helga, jeho dcera, M. Ku- bátova. Absalon, B. Benoni. Dargun, jeden z kněží a bojovníků Svantovítových, V. Kliment. — Místo děje: Sídlo Gunarovo v Dánsku. — Doba: Kolem roku 1148. Dargun OSOBY: Dargun, velekněz Svantovítův na Arkuně, V. Kliment. Jaroměr, Rutan, synovci knížete Teti- slava, Otak. Mařák, B. Pták. Radana, Rutanova choť, R. Maturová. Dolen, kněz Svantovítův, Emil Pollert. Absalon, biskup z Roeskilde, kancléř říše dánské, B. Benoni. Margit, dcera Helgy, schovanka Absalonova, M. Kubátova. — Místo děje. I. jednání: na břehu mořském pod Arkunem. II. jednání: bu- kový les na Rujaně. III. jednání: vnitřek chrámu Svantovítova na Arkuně. Doba: v létě roku 1168, Po prvním dějství »Darguna« přestávka. Po prvním dějství »Darguna« přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 3/411. hod.
#10 alto_textblock #10
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy.
#11 alto_textblock #11
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#12 alto_textblock #12
Ve středu 26. srpna. Začátek o 7. hod, Po čtvrté: Sedm havranů. Velká výpravná romanticko-kouzelná báchorka se zpěvy o 7 obrazech. Napsal E. Pohl. Přel. J. Vrch- lický. Rož. F. Šípek. Dirigent E. Stary. Konec před 10. hod.
#13 alto_textblock #13
Aréna na Smíchově (blíže Palaokéh mostu). Ve středu 26. srpna. Začátek o 7. hod. Cyklus frašky XX. 19237 Pohostinská hra pí. Mař. Zieglerové. Božská Yvetta. Vandeville o 3 jedn. Dle Laufsova »Plukovníka Pam- pertona« pro české jeviště upravil a scenoval Josei Kubík. Rež. Josef Kubík. Dirigent Jar. Hess Denní prodej lístků nalezá se u knihkupce p. Urbánka v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí- chově »u Libuše«.
#14 alto_textblock #14
na Král. Pištěkovo lidové divadlo vaesrantoh Ve středu 26. srpna. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Po osmé: Jan Hus. 19226 Dramatická báseň o 5 jedn. od J. K. Tyla.
#15 alto_textblock #15
280 —
#16 alto_textblock #16
277
#17 alto_textblock #17
všude vysílány hlídky; sbory, střežící vládní sklady, byly zdvojnásobeny; trojnásobná stráž dnem i nocí střežila pa- láce faraona i adona a konečně byl co nejpřísnější dozor zřízen nad chrámy. Za těchto poměrů nebezpečí, jež hrozilo Josefovi od spojení Armaisa s Hišelat, zdvojnásobilo se a to tím spíše, že spojení toto bylo blízkým uskutečnění, pokud mohl souditi dle nahodile vyslechnuté rozmluvy Asnat s je- jím bratrem, z níž seznal, že princezna i Armais ko- nečně se dohodli a že po návratu tohoto z Heliopole mladí chtěli při první vhodné příležitosti promluviti s Apo- pim a vyprositi si jeho svolení. Josef usoudil, že Armais, dělaje rozhodný krok chtěl především poraditi se s Potiferou. A Potifera v ka- ždém případě mohl Apopimu nabídnouti kompromis, jenž odstranil by všechny obtíže, s podmínkou, že farao pro- hlásí za následníka trůnu manžela své dcery. Žrecové ochotně připojí se k faraonovi, jenž vyšel z jejich středu a s tím zároveň zmizí všechna spiknutí a všeliké zahrá- vání si žreců s Taa III. K vůli tomuto účelu mohl Apopi obětovati i kancléře, svou kreaturu, kterou mohl snadno i zničiti. Takovým způsobem byl by Josef obětí na usmí- řenou a národ, uspokojený ve své zášti, otevřeně vrátil by se k panující dynastii. Josef za příčinou tou pokusil se co nejdříve, pro- vdati Hišelat za cizího korunního prince; avšak farao, patrně za vlivu dcery, oznámil, že nechce se s ní roz- loučiti. Tu v hlavě Josefově zrodila se myšlenka, vnuk- nutá mu kdysi zesnulým otcem — myšlenka oženiti ses Hišelat a zmocniti se trůnu, na místě toho, aby nechal dosednouti na něi svého neiúhlavněišího nepřítele. Čím
#18 alto_textblock #18
která její muž najisto učiní proti žrecům, upadla v zou- falství. Duševní pobouřenost Asnat byla tak mocná, že ani nepřemýšlela o tom choulostivém postavení, v němž octla se před mužem, neopatrně mu vyzradivši, že vío chystaném útoku. Den příjezdu Josefova oslavován byl s královským přepychem. Za svítání ve všech chrámech byly přinášeny oběti; se skřípáním zubů padali žrecové tváří k zemi před sochami bohů, děkujíce jim za to, že zachránili ži- vot prvního hodnosty země a snad ještě nikdy nebyl tak proklínán ten, jejž na rozkaz faraonův měli úřadně oslavovati. Sám Apopi osobně uvítal Josefa u chrámu Socheta když adon se slzami radosti a vděčnosti v očích klesl před ním a políbil zemi, farao ho zdvihl, objal ho jako syna a dovolil mu příště líbati své nohy. Po vykonaných obětech v chrámu Sochet Apopiv průvodu svého kancléře vrátil se do paláce, kde pořádán velkolepý kvas, jehož zúčastnil se celý dvůr a vynikající hodnostové v městě. Po návratu domů Josef byl nucen přijati ještě celou řadu deputací; teprve když nastal večer, mohl vzdáliti se do svých vnitřních pokojů a přikázav, aby za žádnou záminkou ho nikdo nevyrušoval, odeslal všechny pryč. Josef z rány dosud úplně se nevzpamatoval; rozčilení celého dne úplně vyčerpalo jeho síly. Bledý a unavený ulehl na lůžko v kolonádě, čekaje na Asnat; musila aspoň nyní přijíti, aby ho uvítala. Avšak jeho čekání bylo marné; při nejmenším še- lestu vyskakoval, domnívaje se, že zaslechne lehké kroky Asnat a doufaje, že každým okamžikem objeví se v stínu její štíhlá postava. Což pak ona, považujíc sebe za spolu- vinnici žreců, neodvažuje se přijíti? Josef vyskočil, skoro Želozný kancléř. 70