#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 15
#2
alto_textblock
#2
KATOLKKÉ LITY
#3
alto_textblock
#3
Dne 17 ledna 1900.
#4
alto_textblock
#4
taktéž milostivě uděleno. J. M. odpověděl, že vojen-
skému duchovenstvu přeje pomoci s nebe k tak těž-
kému, ale vzaešenému povolání. Tohoto holdu se
súčastnili též e. a k. voj. kaplani dpp. Buben,
Charvát a Rašek.
Jednota k dostavení chrámu sv. Víta.
Tento důležitý spolek se dostavil ku představení
v hojném počtu. Byli tu předseda J. Etc. hrabě
František Thun, bývalý předseda ministerstva,
JJ. M. vsdpp. preláti: dr. František Krásla
dr. Mich. Hornstejner, vsdp. kanovník dr.
Václav Frind, arcibisk. rada p Zvěři na,
pp. Ot. Mensy, Stüdl, dv. rada stavitel Zítek,
stavitel dómu Hilbert, prof. Schubert ryt ze
Sollern, řed. dr. Trakal, Ritíř, de. Vlček,
šk. rada Tonner a Brechler ryt. z Tro-
skovic, zem. inspektor. J. M. probošt Hora dal
se churavostí omluviti.
J. Exc. p. hr. Thun pronesl uvítací a holdovací
řeč a zmínil se, že se namáhají, aby arcibiskupský
dóm byl dostavén, ale že se nedostává prostředků
Doufá však, že se úsilovné snaze podaří, aby toto
bohumilé dílo bylo provedeno.
J. kn. arc. M. o dpovědél, že je to jeho přání,
aby tato monumeatální stavba byla provedena, poně-
toho plnou měrou zasluhuje, neboť je zajisté ke ctia
chvále Boží a k oslavě naší milé vlasti. Pak roz-
mlouval J. M. s každým členem deputace zvláště, a
dotazoval se po bližších podrobnostech spolku a po-
měrech zástupců.
#5
alto_textblock
#5
Ústavy šlechtičen.
Následovalo pak představení ústavu šlechtičen
z Hradčan, po té ústavu šlechtičen z Eiščiny třídy.
K této poslední náležely předsedkyně JJ. Exc. paní
Ubelliová, hraběnky: Henningerov
Waldsteinová, Gatterburgová a Hoy
nová.
Hold duchovenstva generálního vikariátu.
Duchovenstvo generálního vikariátu se shromáž-
dilo po 11. hodině, aby složilo k nohám velepa-
stýřovým slib oddanosti a věraosti. Byli tu zejména
pražští vdpp. faráři a správcové duchovní: Čermák.
Janata, Navrkal, Lonek, Kocian, Ruml,
Dolák, Honejsek, Melichar, dr. Von-
druška, Janků, dr. Škrda, Ekert, mons.
dr. Knobloch, Svoboda, Stolovský, dr.
Řehák, Baťha, Labler, Motys, dr. Víšek,
Nepil, Pohunek, mons. dr. Lehner, Šittler,
dále mnozí kaplani, profesoři a katecheté pražští,
počtem na 55 členů.
Když Jeho Milost přišel, promluvil J. M. vsdp.
kapit. vikář Brusák takto:
»Nejdůstojnější, velemilovaný velepastýři, Vaše
kníž. arcib. Milosti! V církevních hodinkách, které
připadají na 4. prosince, dočítáme se všichni, že sv.
Petr Zlatoústý byv uvítán slavně ve své arcidiecési
císařem Valentinianem a jeho matkou Placidií, klerem
a věřícím lidem, ve své poděkovací řeči jedno přání
a jednu žádost vyslovil: Id unum peto, dixit, ut
omnis studeat monitis suis obtemperare divinisque
praeceptis non resistere. (Toho jediného si přeji, pra-
vil, aby každý se snažil napomenutí jeho poslou-
chati a Bžským nařízením neodporovati.) Tato žádost
je také první žádostí Vaší kníž. arcib. Milosti. Tu
první ráčil jsta tak krásně a dojemně projeviti
v prvém pastýřském listě k věřícím. Toto první ráčil
jste vyjádřiti tak dojemně v intronisační řeči, která
především náležela kleru. Račiž Vaše kníž. arcib.
Milost přijati upřímné ujištění, že klerus generálního
vikariátu vždy byl oddán svému vrchnímu pastýři,
že pokyny jeho vždy horlivě plnil, ano, že pouhé
přání Jeho Milosti bylo pražskému duchovenstvu
rozkazem.
Duchovní správcové pražští, znám to ze zkuše-
nosti, pohřešují krásných radostí duchovních, kterých
na venkově užívají kněží, kde jest lid mravně dosu
zachován. Proto zbývá kleru pražskému pouze důvěra
jeho nejd. velepastýře, se kterým se tak často stýká.
proto si bude klerus této důvěry vážiti, a slibuje, že
bude jí vždy hoden.
Druhou žádostí jest, aby nikdy neodpírali Bož-
ským nařízením. Zajisté že každý kněz chce po-
žehnaně působiti, a proto jest mu spravovati život
podle přikázání Božích a církevních. To cítí klerus.
že »vita clericolum est evangelium laicorum« (život
kleriků jest evangeliem laiků). Působení duchovního
v Praze žádá obezřetnosti, lásky a trpělivosti, a proto
právem kněží přirovnáváme k stavitelům druhého
chrámu jerusalémského po zajetí, kde bylo jednou
rukou pracovati a druhou hájiti. Proto nejlépe jest
pracovati a hájiti počestným životem kněžským. Račiž
býti Vaše kn. arc. Milost ujištěna, že v kleru praž-
ském vždy najde vydatné a ochotné dělníky na vi-
nici Páně, že se vynasnaží, aby žádný člen ničím ne-
zarmoutil svého velepastýře.
J. M. ndp. kníže arcibiskup pak odpověděl:
»Srdečně dojat jsa slyšel jsem krásná a milá
slova vsdp. gen. vikáře, která přednésti ráčil jménem
#6
alto_textblock
#6
shromážděného duchovenstva. Vím a jsem přesvědčen,
že vd. duchovenstvo vikariátu gen. vždy své povin-
nosti jak kněžské, tak i v duchovní správě s největší
svědomitostí a obezřetností vykoná. Proto těším se
z toho a také oceniti dovedu práci vykonanou. Co se
mne týče, mohu říci, že mám pevné předsevzetí ne-
toliko býti bikupem, nýbrž ji zároveň dobrým otcem
Vaším. Prosím Vás však, veledůst, pánové, aby jste
mne důvěrně a laskavě podporovali. Já pak opětuji
slib, že podle sil svých budu svědomitým biskupem.
dobrým přítelem i otcem.«
Pak opakoval J. M přesvě lčení, ž, může spo-
léhati na klerus svého gen. vikariátu a pravil: »Mám
tu čest představiti ndp. generálního vikáře Fr. Bru-
sáka, který s velikou ochotou a laskavostí zase pře-
vzíti ráčil t nto těžký úřal a prosím všech, aby
jemu svoji úctu a poslušnost i nadále věnovali.«
Řeč J. M. působila mohutně; po té si dal před-
staviti velepastýř jednotlivé členy a rozilouval s nimi
laskavě.
Tohoto holdu účastnil se též J. M. ndp. světící
biskup msgr. Ferd. Kalous.
Hold venkovského duchovenstva,
jež opět představil vsdp. gen. vikář. Byli účastni vdp.
megr. Jos. Kandler, dékan za Slaného, dop. sekr.
vik. Kučera ze Smečna, děkan Krau s ze Zlonie,
vikář Převrátil z Berouna, sekr. Patera, farář
Pop ze Zlatník, Jos. Tomšů z Jirčan, Prusík,
zám. kaplan z Břežan, farář Daďourek a fará
Vorel. Rovněž tato deputace byla laskavě přijata
Pak se představil prof. dr. Hlavatý a řiditel
p. dr. Mattuš, čímž audience byly pro včerejší den
skončeny.
#7
alto_textblock
#7
Hostina.
Včera o 5. hod. več. konala se opět hostina, jíž
se účastnilo přes 50 hostů, z nichž jmenujeme tyto
účastníky: byli to náměstkové starosty pražského pp.
dr. Srb a Voitl, starostové z předměstí pp.
Elhenický, Víšek, Ždárský, Lokay
dále pp.: Jan Vlček a dr. Trakal, rektor vdp
Farský, vicerektor dp. dr. Soldát, vicepre-
sidenti Wokaun a Malek, bisk. klerus, dv. ra-
dové Scheiner, Bohutínský, Hoffmann,
zeměd. insp. Brechler z Troskoic, dv. radové
Hennevogel, Novotný, Novák, pol. kom.
Rejsa, kap. rada Seeland, vládní radové
Marschan a Ruth; kapelník Förster, staviel
Hilbert, správce pošt Veižvalda, chef gener.
štábu Boroevič, dále pp. Lonek, Winkler,
velitel Glotz, vehtel zeměbrany Schleif, voj.
farář dp. Fanta. mona. vdp. ředitel Kmoch, fin.
rada Rohlena, vrchní st. návladní Merhaut,
dr. Pražák, dr. Škarda, dr. Werunský.
Proneseny byly pak obvyklé přípitky.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy politické.
V Praze, 16. ledna.
K situaci. Blíží se konec zasedání dele-
gačního, s nímž pak zároveň okamžik, v němž od-
stoupí prozatímní úřadnická vláda Wittkova a jme-
nována bude nová definitivní prý úřadnická vláda
šl. Körbra. Ministerská, námi také již oznámená
listina, dozná prý jisté změny, za to však zajisté
se považuje, že prof. Czyhlarz jmenován bude
německým a dr. Rezek českým ministrem kra-
janem. Na křeslo polského ministra krajana má
prý tou dobou největší naději dvorní rada a posl.
dr. Pientak. Ministrem obchodu stane se prý
nejspíše místodržitel hr. Goess. Za to však
místodržitel moravský baron Spens-Boden mi-
nistrem spravedlnosti, jak bylo opovězeno, se
nestane.
Více nežli to vše, zajímá veřejnost rozmluva,
již měl po včerejší delegační hostině císař s posl.
drem Žáčkem. Císař oslovil jej přímo slovy, že
počítá velice na něho a na jeho činnost k docílení
smíru, jenž jest nutným a jehož musí býti docí-
leno, protože je to nejrozhodnějším přáním císařo-
vým. Del. dr. Žáček v obšírném výkladu ujistil
císaře, že je to i přáním českého lidu, který stejně
přeje sobě smíru na základě úplně rovného práva
a respektování vzájemných nárokův a přání. Bude
— pokračoval — na krajanech německých, aby
uznáním rovného práva českého národa vyšli to-
muto vstříc, a pak dojde ke smíru, jehož potřeba
v zájmu celku obecně se pociťuje. Bohužel však
— podotkl dr. Žáček — mám obavy, že poměry
nyní opětně tak se vyvíjejí, že ani. Němci,
ani vláda nebudou asi ochotni po-
staviti se na stanovisko rovného
práva a pak by docílení smíru stalo
se opět nemožným Císař prohlásil na to
důrazně, že on si přeje, aby práva českého
lidu byla respektována, že nechce,
by českému národu bylo křivděno
a že naprosto nepřipustí, aby příští
vláda byla vládou levice, nýbrž že
#9
alto_textblock
#9
to musí býti vláda úplně nestranná
a objektivní, která bude ke všem stejně spra-
vedlivou. Čeští poslanci nechť se přičiní, aby ve-
řejné mínění v českém lidu se uklidnilo a necht
sami k tomu přispívají. Když dr. Žáček dále
nkázal na to, že postavení poslanců českého lidu
jest nejvíš obtížno vůči pochopitelnému rozčilení
českého lidu, jemuž tak pomalu a těžce do-
stává se jeho práv a že poslanci, nalehajíce
energicky na splnění nároků českého lidu, tím
nejen jednají dle vlastního přesvědčení, ale konají
nutnou povinnost vůči svému lidu a státu, jelikož
by jinak rozčilení lidu jiným způsobem zjedná-
valo si průchod a že lid český v boji o svá práva
spolehá na milostivou ochranu svého panovníka,
přisvědčil císař a prohlásil výslovně, že uznává
těžké postavení českých poslanců, že však je žádá,
by jednali jen rozšafně a nepochybovali o jeho
dobré vůli.
K řeči delegáta dra. Kramáře. Delegát
dr. Kramář promluvil, jak známo, ve včerejší
schůzi delegace říšské rady dlouhou řeč o zahra-
niční naší politice, kterou podrobil kritice zdrcu-
jící. Jakkoliv čtenáři znají již stručný obsah této
řeči, uvádíme přece, že neobyčejně ráznýa
úchvatný její konec vyzněl takto: »Rakousko
v nitru svém je vybudováno na dvou národech.
A přece živoří nebohá tato říše v okamžiku, ve
kterém ostatní svět naplněn je tvůrčí sílou. Ra-
kousko obává se využiti toho, co je silou říše:
nevyčerpatelné síly národů. Nepochopitelná slabost
jeví se tam, kde by bylo třeba celé, vědomé a
rázné politiky, a na druhé straně jeví se
nepochopitelný radikalismus tam,
kde je třeba vlídnosti a skonejšení.
To je signatura rakouské politiky.
Věrní, obětaví národové se trestají
za svou věrnost a obětavost. Vůči
těmto národům se pronášejí ostré
hrozby. Současně však se na druhé
straně odměňuje beze vší výhrady
zjevná revolta proti státu a jeho
existenci. Každý člověk vidí, že je
třeba míru, ale dělá se vše, by mír
byl znemožněn. Posilňovány jsou
elementy nesmířlivé, a není žádné
ochoty vůči těm, kteří by chtěli
umožniti mír až do krajní ochoty.
Člověka pojímá trpký pocit A to nejstrašnější
věc pro říši, že pro umírněný lid v této říši není
žádného místa. Člověk se toho nabaží, hráti věčně
roli Kassandry a jeho ruka klesá unavena, je-li
dlouho podávána k míru, nejsouc podporována a
nedoznávajíc ochoty k míru. Více v této těžké
chvíli nechci říci. Mohu jen skončiti při pohledu
na způsob, jakým se v tomto státě vládne, starým,
pravdivým slovem: Quem deus perdere vult, de-
mentat, koho Bůh zničiti chce, toho
zbaví rozumu!
Uherská delegace konala dnes pinou schůzi,
v níž bez debaty schválen úvěr pro země okupo-
vané a ministru Kallayovi vysloveny byly za
jeho úspěšnou činnost díky a uznání. Na to schvá-
lena byla účetní závěrka pro rok 1897 a schůze
ukončena. Odpoledne bude konána schůze sedmi-
členného výboru za účelem zjištění souhlasu usne-
šení obou delegací. Zítra bude konána schůze zá-
věrečná.
O poslání monsigu. Tarnassiho do Pe-
trohradu přináší »Pol. Corr.« následující dopis
z Říma: V únoru m. r. podán byl sem pamětný,
ve Vatikánu vypracovaný spis, ve kterém vylíčena
byla potřeba, aby kurie byla v Petrohradě diplo-
maticky zastoupena. Car uložil hrab. Muravěvovi,
aby ten spis prozkoumal a nebyl neochoten zacho-
chovati se dle jeho požadavku. Ale různost mínění,
jež byla vyvolána otázkou, týkající se dozo ru
na katolické semináře, přerušila všeliké
další vyjednávání. Za pobytu carských manželů
v Darmstadtu, upozorňovala jej jistá vysoce po-
stavená osobnost na to, aby vyhnul se ostrému
napjetí s Vatikánem, kteréž by přineslo Rusku
jen škodu Carští manželé, o kterých je známo,
jak velikou úctu chovají k osobě papeže Lva XIII.
povšimli si dobře tohoto upozornění. Obdržel proto
Muravěv v listopadu 1899 opětný rozkaz, aby stu-
doval otázku, spojenou s vysláním papežského nun-
cia do Petrohradu Ve Vatikáně chovají naději,
že nové vyjednávání bude korunováno úspěchem.
Spolkové německé radě dodána byla dnes
předloha, týkající se německého válečného loďstva.
Italský parlament, jakmile letos se se-
stoupí, stane se dojista jevištěm mnohých hluč-
čných, snad i bouřlivých scén. Dojde totiž jak ve
sněmovně poslanecké tak v parlamentě, následkem
přelíčení Notarbartolovým na pohnuté debaty. V se-
nátě ohlásil Beltrara Scalia dotaz, v němž vláda
žádána je za vysvětlení, jaká opatření učinila, neb
učiniti hodlá, aby vyléčila neduhy, jimiž trpí pa-