#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
13. února 1913. Číslo 43,
#4
alto_textblock
#4
stavěti proti resoluci, v té příčině zpravodajem
doporučené.
Posl. Viškovský promlouvá o způsobu se-
stavování voleb. sborů pro volbu do odhat. komisí
a o povolávání členů vládou. Přimlouvá se za jme-
novací právo obcí do odhadních komisí a vyslo-
vuje se dále proti povolávání takových úřadníků
berní správy do komisí, kteří jsou buď předsedovi
přímo podřízeni nebo jsou zaměstnání při ukládán
daní pro dotyčný okres. Podává příslušné návrhy.
Konečně navrhuje resoluci, aby vláda při jmeno-
vání členů odhadních komiší upustila zásadně o
jmenování osobností, které podlehly jako kandidát
při volbě.
Posl. dr. Damm přimlouvá se za svůj návrh
žádající, aby též takové náklady při zemědělství
byly považovány za srážkové položky, jež směřuj
k tomu, aby zemědělský závod nabyl infensivního
Posl. dr. Funk nespatřuje hlavní příčinu stíž-
ností poplatníků do dané z příjmů ve hmotněpráv-
ních normách, nýbrž v nedostatcích příliš náklad-
ného a zdlouhavého řízení a v nespravedlivém
libovolném vyměřování. Odůvodňuje návrhy, jež
podal s drem. Lichtem a s drem. Raštnem, čelíe
k rozšíření práv poplatníků, a navrhuje ve smyslu
svých vývodů pět resolucí, směřujících ke zjedno-
dušení a zlacinění řizení
Posl. dr. Diamand a Lukaševič souhlas
celkem s návrhy, podanými ve prospěch poplatníků
při ukládání daní.
Posl. dr. Ivčevič odůvodňoval návrhy, aby
předsedovi a členům komise byl přiznán denn
K návrhu posl. Krařťa byla debala ukon-
čena.
Posl. dr. Adolf Gross podal dodatečný ná-
vrh, aby poplatníkovi bylo, když kladou se mu
otázky, umožněno, dáti určitou odpověď a pro-
váděti důkazy.
Posl. Huber navrhl resoluci o složení od-
hadních komisí pro okresy venkovské.
Posl. Staněk podal řadu návrhů o složení
odhadní komise a o vyměřování daně z osobního
příjmu pro statkáře, kteří mají bydliště v několika
odhadních okreních.
Příští schůze koná se zejtra vě 1
hodin dopoledne.
#5
alto_textblock
#5
rázu.
#6
alto_textblock
#6
plat.
#7
alto_textblock
#7
pokrokových zemědělců a živnostníků. — Z do-
savadních poslanců byli dále ke kandidatuře vy-
bídnuti: Votruba (lidovop.). Janda (lidovop.), dr
Mohapl (lidovop., Střelec (lidovop), Balák (lido-
pokr.). Kandidatura posl. Pokorného není dosud
jistá. Možná, že zgrárníci mu postaví protikandi-
dáta. — Výborně působí toto faktum: do dra.
Bulína jako sněmovního kandidáta bije orgán dra
Veleby a předhazuje mu, že je právním zástup-
cem A. E. S. Union. A pan mravokárce dr. Ve-
leba s německoliberálním Němcem posl. Bendlem
shání subvence pro německou společnost
elektrárenskou, která chce nám vzít kus českého
Vranovska. Pan mravokárce Veleba je dokonce
členem tohoto cizáckého konsorcia, které nam
naše Podyjí chce zgermanisovat — a žádá Ná-
rodní radu, aby mu pomáhala germanisovat. Pan
mravokárce Veleba myslí, že nějakým smluvným
hadrem, ve kterém není žádná záruka prot
germanisaci, už zabezpečil Vranovsko. Jaký
je rozdil mezi členem cizáckého konsorcia n
vytěžení českých krajin a mezi pouhým práv-
ním zástupcem — soudná veřejno st i zno-
emská i třebíčská již dobře rozeznává.
#8
alto_textblock
#8
teční sedláci odrazili každý útok, který na česk
charakter obce byl podniknut, a doufáme, že odra
zí ho i tentokráte, kdy Polákům na pomoc přichá
zejí Němci.
Z voleb právě vykonaných třeba zaznamenati
volby v Malých Kunčicích a Radvani-
cích. Malé Kunčice byly v německých rukou je-
ště před několika málo léty a bylo zapotřebí vel-
mi mnoho a velmi houževnatých bojů, než byly
vymaněny z vlivu vítkovických závodů a vráceny
přirozené většině domorodého, českého obyvatel-
stva. Ještě před třemi léty pokoušeli se zde Něm-
ci domoci se znovu vlády v obci. Ukázalo se však.
že snahy jejích jsou marné a tak letos již se
štěstí vábec nepokoušeli. Jejich moc, která byla
založena na hospodářské převaze závodů a ne-
kolika renegátů, rozplynula se v niveč, jako sníh
na slunci.
Stejně jako Malé Kunčice i Radvánics ovlá-
dala ještě před nedávnem renegátská klika, repre-
sentovaná bývalým starostou Pastrňákem a nad-
učitelem Dzickanem, jež i letos se pokoušelao
znovunabytí vlivu na správu obce. Pomáhal jimv
tom závodní místní jámy „Bučiny“, Cigánek, leč
marně. Voliči opětovně rozhodli se pro kandidát-
ku českého občanstva, která byla zvolena do po-
sledního muže. Tím na několik let Radvanice pro
českou věc opět uhájeny. Doufejme, že dosavadní
obecní správa obezřetnou komunální politikou po-
stará se o to, aby Radvanice zůstaly českými na-
vždy.
#9
alto_textblock
#9
Rakousko-Uhersko.
Příčina napětostí mezí Rakouskem a
Ruskem.
#10
alto_textblock
#10
ních Listů“, podávajícími obraz celé hospo-
dářské práce české v uplynulém roce, kdežto
polské listy v novoročních číslech zabývaj
se leda vzpomínkami o zašlé slávě polské.
Pisatel končí svou úvahu slovy: Od Čechů
se učme, jak se pracuje s lidem a pro lid
pak si vytvoříme také silný a uvědomělý lid.
Klamáním lidu a strannickými spory budime
v něm pouze vědomí bídy a nenávist pro že-
brácký osud. Ti, kdož se pokládají za jeho
opatrovníky, ať se naučí nejdříve pracovati
pro povznesení jeho blahobytu, ať si povšim-
nou námahy Čechů, kteří z dělníků a sedláků
vytvořili obrozený národ. Tam, politisujíce a
bránice práv národa, nezapomínají současně
na práci pro jeho povznesení a vytvořili z ně-
ho občany, kteří jsou si vědomi svých práv.
ale také svých povinnosti. Není času na výt-
ky: provinili jsme se všichni. Ale nutno dopo-
ručiti českou školu národního hospodaření
následování mravenčí práce českého národa
Tak se nejlépe obráníme proti zabíratelům
náší půdy a výsledky té práce povedou nás
k jistému vítězství.
#11
alto_textblock
#11
Chorvaté, zatčení ve Štyrsku pro vyzvě-
dačství
Po srbských vyzvědačích slídí se nyní
netoliko v jižních Uhrách, nýbrž i ve Štyr-
sku. V masopustní neděli podnikli dva úřad-
níci záhřebské spořitelny výlet do Kraňska.
Ale na cestě v Hrasniku, kde se pozdrželi
hostinci, sebrali je četníci, majíce je v pode-
zření, že jsou vyzvědači, a poněvadž neměli
při sobě legitimací, dopravili je spoutané do
Celje, kde byli odevzdáni trestnímu soudu.
Teprve v Celji bylo jim dovoleno telegrafo-
vati do Záhřeba, aby jim poslali vysvědčení,
že jsou bezúhonní občané, ale byli by prose-
děli ve vězení několik dní, kdyby nebyl při-
jel do Celje naspěch otec jednoho z vězňů-
finanční rada a nebyl oba výletníky odvezl
nazpět do Záhřeba z nezdařeného výletu.
#12
alto_textblock
#12
rezhodla se italská vláda zpraviti Portu, neopustí-l
turecké vojsko do jisté lhůty Cyrenaiku, že by ltalie
na základě lausannské smlouvy byla oprávněna an-
nektovati ostrov Rhodus a jiné ostrovy v Egejském
moři. Italská vláda prý učinila za tím účelem nutná
opatření. Jaká opatření to jsou, napovídá zpráva
„Avanti“, že ministerstvo námořnictva nařídilo, aby
všechny v Benáfkách kotvíci válečné lodi byly v-
vedeny ve stav válečný a odpluly do Neapole, kde
asi dojde ke koncentraci válečného loďstva.
Turecká vláda namítá na výtky Italie, že číst
tureckých důstojníků a vojáků již odešla z Čvre-
naiky, ostatní však nemohou odejíti, poněvadž jsoe
ohrožování tlupami domorodců, které ozbrojili
kteří se nyní chyztají pobiti Turky, kdyby le chte
opustiti. Ve skutečnosti však turecká vláda přílii
nedbá o to, aby byly splněny všechny podmínly
mírua aby ltalie vydalaegejské ostrovy před kon-
em války, poněvadž by se jich hned zmocni
Řekové, kteří ovládají Egejské moře.
Italie zatím po annexi Tripolska nabyla ještč
větší chuti na nová území a nechce, aby se ostro-
vy, které má obsazeny, dostaly pod panství řecké
nýbrž hodlá je pojmouti do sféry svých zájmů, po-
dobně jako má Anglie pásmo vlivu v Arabii av
zálivu Perském. Francie v Syrii a Libanonu. Rusko
v Armenii a v krajích u Černého moře. Německo
pak v Mesopotamii, aspoň pro případ rozdělení
asijského Turecka, kdyby vzhledem na mezinárod-
ní situaci nebylo možno je annektovati hned. Proto
lze pokládali za jisté, že Italie nyní obsazené ostro-
vy nevydá, ani kdyby poslední turecký voják odešel
z Cyrenniky.
Z Rhodu a jiných ostrovů docházejí zprávy, že
se tam Italové zařizují jako na věčné časy a utisku-
jí řecké obyvatelstvo, toužicí po spojení s řeckým
královstvím, hůře, než dříve řádili Turci.
#13
alto_textblock
#13
Tajná smlouva rusko-anglická
Poloúřadní »Pekiný Daily News« uveřejnily
domnělý text tajné smlouvy mezi Anglií a Ru-
skem, jenž prý byl sdělen čínským vyslancem
v Londýně. Dle toho uznaly obě smluvní strany.
že Mongolsko je pod ruskou a Tibet pod angli-
ckou svrchovaností a zabezpečily si návzájem
podporu pro případ, že by Čína bránila Anglii ve
vykořistění dolů v Tibetu nebo Rusku ve stavbě
odboček dráhy do Urgy. Oba státy chtějí prý za-
brániti provádění železničních staveb Činouv
Mongolsku a v Tibetui postupu nějaké třetí moc-
nosti v těchto zemích-
#14
alto_textblock
#14
Výbor justiční usnesl se k návrhu poslance
Seitze reasumováti své usnésení na připuštění
advokátu k soudům živnostenským. Výbor rokoval
pak dále o řádu advokátním a přijal § 17. Na to
byl přijat § 18. s dodatkem, který zakazuje ujed-
nání, že sdvokátu jako odměna má připadnouti
část obnosu, který se v řízení přizná straně. Na
to rokováno o § 19. (ustanovení o vyměření výloh).
§ 19. předlohy, upravující honorování advo-
kátů a stanovení jejich poplatků v poměru ke
klientovi, byl po zevrubné debatě, jíž se súčastnili
všichni přítomní členové výboru, uznán jako při-
měřené rozřešení otázky. V debatě bylo prohlá-
šeno, že návrhy vládní předlohy vyhovují jak zá-
jmům stavu advokátního, tak i zájmům obecen-
stva, domáhajícího se práva, a že vyhovují též růz-
ným pytřebám obou stran.
Při hlasování o § 19. byla usnesena tato změna
vládní předlohy: Bylo konstatováno, že advokát
může jen po přadcházejícím upomenutí podali ža-
lobu o své poplatky a výdaje, že dále dochází
nespornému vyměřovacímu řízení jen tehdy, neni-li
úmluvy o honorování advokáta, a že návrh strany
na zahájení tohoto řízení jest časově omezen na
lhůtu jednoho měsíce po sdělení účtu.
Potom byly po krátké debatě schváleny §§ z0.
až 26. vládní předlohy.
Příští schůze koná se zejtra dopoledne.
edov. n i e
Výbor pro potírání dobytčích nákaz zamlil
změňovací návrh hr. Lasockého k § 360, zákona
o dobytčích nákazách a schválil znova zprávy vý-
borové, už dříve příjatě.
#15
alto_textblock
#15
Politický přehled.
Země české.
#16
alto_textblock
#16
Z Moravy.
#17
alto_textblock
#17
Dne 11. února 1913.
(Novák — Budínský — Havlfk a kd
ještě? — Z volebního ruchu. — Jdeo
české Vranovskol)
Dravý orgán hlavního tajemníka lidovopokro-
kové strany není spokojen s brněnským dopiso-
vatelem »Nár. Listů«, že povídá pravdu o mno-
hých potížích poslaneckých při hledání mandátů
Není to přece nikterak zločinem, konstatovati tyto
nesnáze a to tím spíše, když lidovopokrokový tisk
je pln klevetivých lokálek, bai úvodníků o mlado-
českých záležitostech v království i markrabství
Je to prostě naše novinářská povinnost, abychom
své čtenáře, nikoliv lidovopokrokové tajemníky
a novináře informovali. Dnes nový doklad těcí
pevných, cílevědomých posie lidovopokrokového
křídla dra. Stránského. Orgán bývalého poslanc
dra. Veleby, jenž rád se otře o Mladočechya
jenž by je chválil, kdyby dru. Velebovi dali man-
dát, po kterém stůně, postavil, jak ostatně naši
čtenářové vědí, v městské skupině znojemské
kandidaturu dosavadního poslance Karla Nováka.
od něhož si dal psáti články. Potom na rozkazz
Brna odmítl tuto kandidaturu Novákovu a pro-
hlásil dra. Budinského. Ten však dlouho tam
kandidátem nebyl. Za týden už Velebův orgán
nechal padnout Budinského a přimlouvá se za
kandidaturu nadučitele Havlíka. K takové dů-
slednosti netřeba poznámek. — Hledá se na sjezdu
lidovopokrokové strany slibená organisace lidovo-
#18
alto_textblock
#18
Šimáček-spísovatel, vyprávěč úmlkl a noc po-
hltila i člověka. Lidské, příliš lidskél
A. N.
#19
alto_textblock
#19
Ze Slezska.
(Národní zápasy o obee)
Na severozápadním Těšínsku stojíme opětn
před několika velmi napinavými obecními volbami.
A sice jde o obecní volby v Petřvaldě, Rychvaldě a
Dětmarovicích, které na Frýštátsku vesměs palři
k obcím největším. V popředi zájmu všech, kdo se
o poměry v těchto místech zajímají, stojíť arciť obee
Petřvald, která ještě před třemi léty byla
rukou ronegátů veskrze oddaných místním průmy-
slovým závodům. Za jejich éry v nacionálním ohle-
du cítili jsme se ovšem velmi nevolnými a sice ze-
jména z toho důvodu, že udržován utrakvismus ve
zdejším školství a že do obce byli vesměs dosazo-
váni učitelé německého smýšlení, kteří starali se o
intensivní, německý život spolkový. Poněvadž ne-
bylo na naší straně dostatečné protiváhy, hrozilo
velmi vážné nebezpečí, že tato veliká obec, která
čítá přes 6000 obyvatelů a má téměř 12 čtv. km.
rozlohy, bude pro nás ztracena takřka bez boje.
V kritické chvšli našlo se však přece jen několik
jednotlivců, jichž úsilí po nemalé námaze se ko-
nečně podařilo renegátům Petřvald vyrvat a vrátiti
domorodému obyvatelstvu českému. Stalo se tak
před třemi lety vítěznými volbami v třetím a dru-
hém sboru voličském. Němci ovšem nechtěli uznati
tento stav a pro své snahy našli hojnou podporu
u místních závodů, které mají hospodářský zájem
na tom, aby v obci byla vláda jim slepě sloužícía
tak stojíme dnes v Petřvaldě před nutností boje
české občanské strany, kterou z vděčnosti za to, že
zveřejnila soukromou polskou školu, podporují také
Poláci, a mezi závody, Němci a renegáty Česká
strana má jistý třetí voličský sbor za všech okol-
ností, neboť surový, na odvislé lidi prováděný ná-
tlak závodů způsobil semknutí všech stran bez
rozdílu. Naproti tomu mají zase Němci jistý první
voličský sbor a tak k urputnému zápasu dojde ve
druhém sboru voličském. Není pochyby o tom, že
zde jest nesporná česká vělšina, ale ta jest vydána
přímo bezpříkladné německé korupci. Němci pracuií
sliby, terrorem, prosbami — zkrátka neštiti se ni-
žádného prostředku za tím účelem, aby zvitězili.
Mají po ruce moc i peníze a těmi nešetří. Naše po-
sice byla by v tomto voličském sboru značně lepší,
kdyby zde nebylo renegátských učitelů. Bohužel
ze 22 jest jich nespolehlivých jen asi — 15 a tak
česká budoucnost Petřvaldu visí na několika málo
hlasech, neboť pro případ nynějšího ně-
meckého vítězstvídoidek zveřejnění
dvou místních německých škol, kte-
ré dosud vydržuje za pomoci závodo
Schulveretn, čtmž německá posicev
druhém voličském sboru doznala by
dalšího posslent. Obecní volby v Petřvaldé
budou provedeny v nejbližších dnech.
Kdy budou volby v Rychvaldě, těžko říci
Nynější polské zastupitelstvo úřaduje již pátý rok
a starosta Janeczko stále ještě obecní volby nevy-
pisuje. Patrně nemají Poláci ještě zabezpečenu vět-
šinu. Že Janeczko s volbami nespěchá, tomu se
nedivíme, čemu se však diviti musíme, jest, že k
jeho chování mlčí okresní hejtmanství a zemská
vláda. Kdyby šlo o české obecní zastupitelstvo.
jsme jisti, že by obecní volby byly již dávno vy-
psány. Proti Polákům však úřady nezakročují.A
zvláště ne proti Polákům rychvaldským, kteří jsou
u úřadů dobře zapsání pro svůj odpor ku zveřejně-
ní místních matičních škol, a pro benevolenci,
jakou chovají se k soukromné škole německé.
Rychvaldu by si mělo také více všímati polské ve-
dení ve Slezsku. Fakt jest, že se zde počínajív
poslední době velmi roztahovati Němci. Děje se
tak za patronance dosavadní německo-nacionální
obecní správy. Dnes se veřejně mlaví, že. zvítě-
zí-li v Rychvaldě lidé dosud obec ovládající, že
se tak stane jen za německé a židovské pomori
a za cenu zveřejnění místní šulvereinské školy
Tím by se obec tato, skoro šestitisfcová, dostaln
na cesty sousedních obcí Skřečova a Německé Ll-
tyně, o nichž se může směle řící, že propadly ger-
manisaci.
Jest vůbec nutno konstatovati, že německá
agitace na severozápadě Těšínska jest velmi silná
a velmi nebezpečná. Vedle dosud jmenovaných
obcí zasahuje již také do Dětmarovie, které až do-
sud. ačkoliv od let obklopeny jsou obcemi výhrad
ně jinojazyčnými, uchránily si svůj český char
akter. Také odtud dochází zpráva, že k nadchá-
zejícím obecním volbám děje se se strany několik
místních Němců, či vlastně židů a spojených s nimí
Poláků agitace proti dosavadní obecní správě,
agitace tím povážlivější, že děje se ve znamení
německé školy. Až dosud vždycky místní sta-
#20
alto_textblock
#20
Lublaňský „Slov. Narod“ má dopis z Pe-
trohradu, v němž se hledá příčina, proč Ru-
sko soustředilo nyní na rakouských a rumun-
ských hranicích armádu skoro milionu mužů
kdežto hranici pruskou nechává zcela ote-
vřenou. Pisatel se domnívá, že Ruskos
vážně připravuje na válku s Rakouskem al má
pro případ války krytý týl zvláštní tajnou
smlouvou s Pruskem. Příčinou napětí mez
oběma sousedními velmocemi není pak Bal-
kán, nejsou hranice budoucí Albanie, ani jiný
spor na balkánském poloostrově, nýbrž otáz-
ka ukrajinská. Hnutí ukrajínské, které
má v Haliči ráz zjevně revoluční, budí prý
již delší dobu podezření Ruska, neboť tím.
že by se mohlo postupně rozšířiti přes hra-
nice i do jižního Ruska, kdež žije na 30 mi-
lionů Malorusů, ohrožuje skutečně i ruský
stát. Ruská vláda — praví dále pisatel —
je dobře zpravena o tom, kdo je otcem
ukrajinského hnutí, ví, proč uměle bylo vypě-
stováno, a proto bedlivě stopuje ukrajinskou
propagandu na území jižního Ruska. Ve vlád-
ních kruzích i v ruské veřejnosti ujalo se pře-
svědčení, že ukrajinské hnutí musí býtí udu-
šeno v zárodku a poněvadž Rakousko je pod-
poruje, hledí se v Rusku na Rakousko jako
na původ tohoto zla. Odtud napětí mezi mon-
archií ruskou a habsburskou, odtud rozhoř-
čení Ruska na Rakousko a touha, válkou
proti Rakousko-Uhersku učiniti konec sepa-
ratistickému hnutí ukrajinskému.
Nevíme, z jakých pramenů čerpal petro-
hradský zpravodaj lublaňského listu a na ko-
lik jsou jeho informace hodnověrny, jisto je
však, že tvoření „ukrajinského Piemontu“ ve
východní Haliči, který má k sobě přivábit ce-
lou Ukrajinu ruskou, jak veřejně hlásají a pí-
šou haličti Ukrajinci, že úsilné zakládání
cvičení válečných dřůžin jak v polské, tak
v maloruské části Haliče a v Bukovině,
opět veřejně připravovaných pro případ války
s Ruskem, nemůže na Rusko působiti způso
bem uklidňujícím
#21
alto_textblock
#21
Polský hlas o české hospodářské prácí.
Roman Woyczyňski stopuje pilně
národohospodářské poměry v českých ze-
mích a dává je za vzor svým polským kraja-
nům ve statích, jež občas uveřejňuje v kra-
kovském „Glose Narodu“. Minulou středu u-
veřejnil zase rozsáhlý článek, nadepsaný „Tisl
a život hospodářský“, v němž ukazuje, jak
pilně české časopisy referují o hospodář-
ských otázkách, jimž věnují velíkou část
svých čisel, kdežto v polských časopisech od-
díl hospodářský je pravou popelkou. Histo-
rie hospodářského rozvoje Čech a obrovský
z něho získ národu, který původně neměl nic
a všecko sí vytvořil sám, měla by býti pro
nás — píše pan Woyczyňski — ukazatelem,
kterou cestou se máme dáti. Nestačí jen se
diviti jejich mravenčí práci a jejím výsled-
kům, musíme ji důkladně poznati a následo-
vati. Pisatel upozorňuje pak na různé národo-
hospodářské listy české, šířící i mezi lidem
znalosti hospodářské, zastavuje se déle nad
novoročními hospodářskými přehledy „Národ-
#22
alto_textblock
#22
sn
#23
alto_textblock
#23
Za hranicemi
#24
alto_textblock
#24
Otázka konkordátu Srbska s Vatikánem.
Není tomu tak dávno, co kyrilské písmo
a pravoslavné vyznání platily za známky, po-
dle kterých se rozeznává Srb od Chorvata,
a latinka s katolickým vyznáním za známky
kterými se Chorvat rozeznává od Srba. Vý-
jimky od tohoto pravídla vždycky byly, ale
je tvořilo přesvědčení jednotlivců; ale po-
řídké výjímky vždycky potvrzují pravidlo
tak bylo i v praxi poměru srbo-chorvat-
ského.
Než v posledním desítiletí pozorujeme
že pravoslavné státy slovanské svobodomy-
slně vycházejí vstříc vyznavačům římského
katolictví a snaží se jeho poměry u sebe zá-
konitě upravit. Černá Hora učinila tak už
v letech osmdesátých konkordátem s Vatikánem
a také tehdejšímu papeži Lvu XIII. náleží
chvála, že vyhověl přáním a potřebám černo-
horského státu. Také Rusko, když po válce
a revoluci 1904—1905 začalo záváděti svobo-
domyslné reformy, uzavřelo s Vatikánem
konkordát, pro obě strany výhodný.
Nyní řada dochází na Srbsko, jež se
Vatikánu o konkordát zasazuje, aby v příčině
víry uspokojilo své nové státní občany kato-
lického vyznání a albánského jazyka, ač jsou
v nově osvobozených krajích i Srbové kato-
líci. Ale, bohužel, i v této příčině snaha Srb-
ska potkává se s odporem Rakousko-Uher-
ska. Pohnutkám tohoto odporu my Čechové.
kteříž jsme v příčině víry vzorem snášelivo-
sti, už nikterak neporozumíme a nepochopi
me, proč a nač světské vlády a světští politi-
kové mají se plésti do záležitosti, týkajícíse
výhradně víry.
Vídeňské listy již tu promluvily, Praví
že srbský konkordát by překážel protekto-
rátu nad katolickými Albánci, vyhraženému
Rakousko-Uhersku. Ale podle účelu svého
tento protektorát jest omezen na dobu, p
kterou katoličtí Albánci budou příslušníky
státu tureckého. Nad těmi, kteří přejdou do
státu srbského, přestane tím faktem a zbude
mu pole pouze v příští autonomné Albanii.
Protektorát tento má smysl jen potud, pokud
jsou jím v ochranu bráni křesťané ve statě
nekřesťanském. Analogii má v církevním ži-
votě v ustanovování papežskou stolicí du-
chovních správců in partibus infidelium. Pro-
tože Srbsko je stát křesťanský, cizí protekto-
rát nad částí jeho občanů je bezúčelný i bez-
předmětný. K vůli takové příčině sotva může
vzniknouti mezi Rakouskem a Srbskem vážné
#25
alto_textblock
#25
nedorozumění.
#26
alto_textblock
#26
Velká oslava Jar. Vrchlického
v Krakově.
K uveřejněné již obšírné zprávě sdělují
se nám ještě tyto podrobnosti:
Po slávnostním aktu v aule universíty
uspořádána byla v salonech Kola artystyczno-
literackiego i Klubu prawników na počest
českých delegátů hoslina, jíž se zúčasínilo
přes 70 osob, vedle Fr. Kvapila a prof. Pa-
strnka zaujali místa předseda »Slov. Tow.e
Zawiliňski, předseda Kola dr. Sokolowski,
rektor university dr. Zoll, básník a prof.
lvovské univ. dr. Kasprowicz, úřadující ná-
městek starosty dr. Henryck Szarskí, delegát
»České besedy« pan Ferd. Hofman, ote
slavného malíře Vlastimila Hofmana, četní
členové obou slovanských spolků, redaktoři
a několik dam.
České hosty uvital předseda Sokolowski,
vyznačiv, že velká chvile, již pro-
žíváme, diktuje Polákům i Če-
chům povinnost sblížiti se a so-
lidárně se podporovati ve sna-
hách ke společnému cíli: získati
nezávislého postavení
V tom duchu proneseny i ostatní pří-
pitky, jež proslovili: jménem města dr. Szarski,
dále prof. Kasprowicz, Zawiliňski, prof. Chrza-
nowicz, Grabowski i Klemensiewicz.
Jménem Čechů odpověděl polsky
Fr. Kvapil, česky prof. Pastrnek, jenž
uvedl, že zpráva o uctění Vrchlického v Kra-
kově hluboce vzrušila srdce Čechů i způso-
bila, že obě vědecké instituce české pova-
žovaly za svou povinnost vyslati do Krakova
delegáty s bratrským pozdravením
národu polskému.
K slavnosti došlo z Čech, Moravy
Slovanstva od institucí, korporací a vynika-
jících osobností přes 200 telegr a m ů.
Z čech zaslalí: Národní rada česká,
Spolek českých žurnalistů (Nechť tato krásná
slavnost jest u vás i u nás počátkem stá-
lých literárních styků mezi oběma národy.).
Českopolský klub, Umělecká beseda, Národní
divadlo, Slovanský klub, J. Otto, Slovanské
seminarium. Výkonný výbor české strany
národní, prof. Bídlo, Fr. Hovorka, dr. Fuh-
rich, Společ. nauk, Měšť. beseda, Svaz osvě-
tový, »Zlatá Praha«, Spolek čes. knihkupců
a nakladatelů, Ústř. spolek čes žen, Kolo
č. slavistů, Matějovský z Paříže, A. Zázvorka.
Z Brna: česká technika. Z Plzně: Městská
rada, prof. Hora; městské rady z Kutne
Hory, ze Zlonic; z Domažlic: městská rada,
»Sokol«, Literární spolek; ze Lvova: Česká
#27
alto_textblock
#27
Hudba.
#28
alto_textblock
#28
+ Třicáté výročí úmrtí Rich. Wagnera. Dnes
je tomu právě 30 let, co zemřel v Benátkách
Palazzo Vendramin-Calergi, nejnádhernějším z pa-
láců, lemujících Canal grande, největší z hudeb-
ních dramatiků všech věků. Letošní výročí smrii
Wagnerovy má mimořádně dalekosáhlý význam.
Uplynutím 30 let od úmrtí Wagnerova stávají se
díla jeho dle říšskoněm, zákona o právu autorském
a dle příslušných smluv mezinárodních volnými.
což znamená, že mohou býti volně vydávána
rozšiřována tiskem a volně i provozována. Fak-
ticky nastoupí toto vyproštění celého odkazu
Wagnerova z pout dosavadních autorských práv
teprve 1. lednem 1914, ale rozhodnou okolnost
přináší už dnešní 30. výroční den umělcovy smrti.
V Německu děly se sice od let pokusy, aby právě
vzhledem k dílům Wagnerovým ochranná lhůt
30 let byla prodloužena a v poslední době žá-
dána další ochrana aspoň pro »Parsifala« a dalš
vybražení jeho Bayreuthu, Že by snahy tyto mohly
miti praktického výsledku, nedá se čekati. Ne-
konečná debata, která loni v létě o otázce vými-
nečného zákona pro »Parsifala« byla vedena, ne-
byla se strany ochranářů ničím než omíláním
rozšlapáváním důvodů dávno známých (z nich
nejpádnějším bylo přání Wagnerovo, aby »Parsifal-
zůstal zachován Bayreuthu) a nedovedla nikoho
přesvědčiti, že by pro monopol Bayreuthu mlu-
vily skutečné důvody prospěchu umění a že by
před zájmy rodiny Wagnerovy měl ustoupiti kul-
turní zájem a potřeby všeobecnosti. Výjímečný
zákon o »Parsifalu« neprojde dle všeho aní v Na-
mecku, neřku-li, aby byla naděje na jeho usku-
tečnění v ostatních státech. Tak budou 1. lednem
1914 voliy nejen Wagnerovy opery, nýbrž i ob-
sahlé jeho práce literární a jeho korespondence
#29
alto_textblock
#29
Němečlí nakladatelé, aby předešli konkurenci
která jím tu nastane, v posledním čase značně
snížili už ceny děl Wagnerových, jmenovitě jeho
oper. jichž klavírní výtahy lze dostati za jedne
třetínu až i za jednu pětinu bývalé ceny. Přes to
lze čekat, že po pominutí autorských práv pod-
nikavi nakladatelé najdou prostředky, jimiž ješte
z popularisace odkazu Wagnerova bude lze těžití
V letošní rok připadne ještě jedno Wagnerov
jubileum. Dne 22. května t. r. bude tomu 100 let.
co se Wagner narodil. K tomuto datu bude pří-
ležitost připnoutí obšírnější úvahu o jeho význumu
v dějinách hudby a umění vůbec, jakož jmenovite
o tom, čím je dílo jeho dnešní době.
aš.
( Josef Brodil.) Srbský národ ztratil těchta
dnů jednoho z nejpilnějších pracovníků na poli ná-
rodní instrumentální budby, smrtí Josefa Brodila,
kapelníka I. tř. vojenské hudby XI. pěšího pluku
v Kragujevci. Brodil byl Čech a narodil se 7. úinor
1864 v Pelhřimově. Byl žákem hudební školy „Mo-
zarteum“ v Solnohradech, kterou roku 1888 a bsol-
voval s výborným prospěchem. V „Mozarteum“
učil se vedle theoretických předmětů i hře na har-
iu a housle. Do Srbska byl povolán Brodil 1891,a
téhož roku jmenován kapelníkem IV. tř. Dunavské
Divise. Brodil přišel v čase, kdy začalo nové osvo-
bozené Srbsko náhle se rozvíjeti ve všech smě-
rech, jen hudební pole zůstalo nezpracováno. V
Brodilovi dostalo se srbské hudbě horlivého pra-
covníka, který se hlavně zabýval sbíráním národ-
ních motivů, které on dovedl umělecky zpracovati.
Jeho potpouri mají pro srbskou instrumentální
hudbu velkou cenu. Brodil postavil základní ká-
men, na kterém může se rozvíjeti srbská hudbaa
za to mu je srbský národ díkem zavázán. Nejlepší
potpouri, komponovaná v Kragujevci, jsou: „Vedie
Vardaru“. „Z Bělehradu a okoli“. „Z Niše a okoli“
„Z Národu“. „Věnec srbských písní“ a j. Z fantasi
je nejzdařilejší „Srbenův dena sen“, ve které
se ukazuje Brodil i jako dobrý instrumentátor.
Brodil byl i původním skladatelem. Symfonick
báseň „Adamův orchestar v ráji“ je dílo
toho druhu, kde vedle pěkné a zdravé instrumen-
tace se objevuje veliká schopnost imitace přírod-
ních představ a zjevů. Zanechal mnoho skizz, mezi
kterými je symíonická báseň s textem „Kosovo
kterou nedokonal, poněvadž vrátiv se z bojíště,
#30
alto_textblock
#30
roznémohl se a podlehl nemoci. Byl nejen skla-
datelem, nýbrž i výborný dirigent a organisator.
JJako člověk vždy skromný, bez zloby, poctivec
ideálista byl všeobecně milován a ctěn. Byl ve-
liký patriota a všecky jeho skladby prochvívá duch
slovanský. Hlas o mobilisací srbského vojska pří-
ja! Brodil s pýchou i radosti! Op. Čech. který
stále snil o svobodě potlačovaných bratří, jak by
se nezaradoval z jeho osvobození?! Jeho pocho
„Makedonie“ byl hrán v boji, když mělo srbské
Alex. Dordevič.
vojsko směle nastupovat.
+ Úspěch Jaroslava Koclána v Americe.
Z Nověho Yorku. 12. února. (Kabel. telegr
Jaroslav Kocián hrál zde včera v největší kon-
certní siní Ameriky na Madison Square Garden
před 25.000 posluchači za obromného nadšení.
Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. več.
koná se v Národním domě na Král. Vinohradech
obvyklý čtvrteční koncert řízením p. Antonína
Rybáře. Na pořadu jsou sklodby: 1. Weber:
Ouvertura k op. »Oberone. 2. Borodin: »Ve střední
Asii«, symíon, obraz. 3. Grieg: Lyrická suita.
4. Schücker: Maztrka pro harfu (přednese slečna
Emilie Ponocná). 5. Dvořák: »Píseň bohatýrská«.
6. Ofienbach: Barcarola z opery »Hofimannovy
povídky«. 7. Bizet: Ouvertura k op. »Džamile«.
Vstupenky 70 h za osobu, rodinný lístek 1 K 90h
prodávají se od 7. hod. več. u pokladny. — Ne-
dělním symtonickým koncertem oslaveno bude 30.
výročí úmrtního dne Richarda Wagnera. Hlavním
číslem bude poprvé v českých koncertech velká
scéna z I. jednání »Parsifala«, jež krom velkého
orchestru hlubokých zvonů a smíšeného sboru po-
užívá chlapeckého sboru. Sborovou část provedou
zpěvácký spolek »Hlahol« pražský a sbor studu-
jicích c. ko reálky v Praze-Vll.
+ Moravské trio: pp. E. Polman (housle). Jan
Sedláček (cello) a Fr. Šenkýř (klavír) koncerto-
valo dne 9. t. m. v Olomouci (čtvrté to již vy-
stoupení tohoto sdružení zde ve 2letech, s velkým
úspěchém. Na programu byla tria: Brahms op. 101.
Dvořák op. 26 a Chaminadová op. 11. »Moravské
trios jest sdružením, jež soustavně komorní hudbu
pěstuje a udržuje.
Klavírní večer Lolty Kaufmannovy koná
se dnes o 128. hod. večer v hotelu Central. Uměl-
kyně, žákyně Konráda Ansorge, přijala do svéh
ramu jeho Sonatu op. 1, Femoll, která poprv
v Praze hrána bude. Vstupenky v hudeb. závodě
Em. Wetzlera a večer u pokladny.
#31
alto_textblock
#31
K ruské východní politice.
Poměr rakousko-ruský ani po návštěvě
Hohenloha se dostatečně nevyjasnil, ačkolí
zdá se, že válečná nota nezní už tak výbojně.
jako dříve. Spor o „Velkou“ Albánii, zabíra-
jící i Dibru, Djakovo a Skadar, je stále ješté
jablkem nesváru v diplomatických kruzích.
Rusko zatím prohlašuje v balkánských věcech
svou naprostou nezištnost a nutí rakouskou
diplomacii ke vzájemné ústupnosti. Úspěchu
dosáhla však ruská diplomacie na „středním
východě, v Persii, kde obdržela ruská
Eskomptní banka koncesi na stavbu železné
dráhy z Džulfy, pohraniční stanice zakavkaz
ské dráhy, do Tavrizu se strategicky důleži-
tou odbočkou k Urmijskému jezeru. Nová že-
leznice půjde po trati nynější silnice, zbu-
dované péčí ruskou. „Na štěstí — jak píše
„Rěč“ — nová dráha nemá níc společnéh
s pověstným projektem transpersidské želez-
nice, ani nepřibližuje k uskutečnění ruský zá-
vazek — spojit perské dráhy s německými
železnicemi v Malé Asii.“ Rusko obsadilo
tento severozápadní kout Persie na začátku
balkánské války svými vojsky a vypudilo od-
tud Turky, kteří po jistou dobu pokoušeli se
v tom směru rozšířit své panství a nabýt tak
pevné báze pro nejkratší spojení Erzerumu
s přístavem Trapezundem.
#32
alto_textblock
#32
Další annekční plány Italie.
S různých stran docházejí souhlasné zprávy, že
Italie skutečně pomýšlí na annexi ostrovů v Egej-
ském moři pod záminkou, že Turecko nedostálo
podmínkám lausannského míru a nevyklidilo posud
úplně Libyi
Turinský „Secolo“ oznamuje, že italská vláda
zakročila v Cařihradě dosti energicky a upozornila
tureckou vládu na přítomnost tureckých důstojníke
a pravídelného vojska v Cyrenaice, Dle „Secola
#33
alto_textblock
#33
beseda.
#34
alto_textblock
#34
Překvapující bylo účasten-
ství, jaké projevila Varšava. Za-
slalí telegramy (z nichž uvádíme jen tyto):
Kníže Vladimír Czetwertyňski, kníže Zdislaw
Lubomirski, hr. Edward Krasiňski (vnuk
velkého básníka), Suligowski (předurčený
starosta m. Varšavy), Strzalecki (zakladatel
velkého musea), hraběnka Žofie Zamoyská,
kněžna Emanuela Czetwertyňská, ordynalová
kněžna Bisping. Grotowská. Czarnowski
(majitel velké továrny metalurgie). F. Soko-
lowski, kníže Seweryn Czelwertyňski, Hor-
nowski, pí. Papieska, hraběnka Krasická
(byla na slavnosti Palackého v Praze), Nito-
slawská s dcerou, kněžna Woroniecká,
kníže Henryk Czetwertyňski a náš nejvěr-
nější přítel Atonín Zwan.
Toto neobyčejné účastenství
nejpřednějších osobností z krá-
lovství Polského jest vysoce vý-
znamné; vysvítá z toho zájmu, že v krá-
lovství polském jest nejupřímnější zájem pro
vše české (což osvědčeno účastenstvím při
slavnosti Palackého přes odpor Haliče, vře-
lým účastenstvím při protestní schůzi po-
znaňské v Praze, jakož i velkou manifestaci
při oslavě rodiny knížete Czetwertyňského)
a že Varšava tímto okázalým účastenstvím
při oslavě Vrchlického v Krakově chce dáti
Haliči jistou direktivu.
V krátké době konatí se budou porady
delegátů polské a české národní rady
o urovnání otázky slezské.
Dej bůh, aby tento slibný počátek sblí-
žení pomohl nám k odstranění všech pře-
kážek této jediné závady, zející mezi oběma
národy a přivedl nás k úplnému sbratření