Strana 4.

„Nový Jihočeský Dělník“

nika, mistra Veselýho, který má tak veliké právo, že beze všeho opovažuje se dělnicím vyhrožovat vyhozením z práce. Za těchto okolností víme, že v pletárně je tolik pánů, že pomalu nebudeme ani vědět, čí je závod. Též k vám slovo, p. Hermane. Pamatujte, že máte své dělnictvo or- ganisované, a že od vás nenechá si poroučet, jaké schůze neb agitace může neb má provádět, zdali vy to budete trpět neb ne! Takových Hermanů jsme v Táboře naučili a přečkali, též naučíme a přečkáme vás, jen co vaši páni se přesvědčí. Pan mistr Veselý snad nechce, abychom mu vzpomínali na působnost jeho v N. Městě nad Met., o které jsme velice dobře zpraveni. Bude-li pan mistr tak pokračovat, budem pomalu působnost jeho všude uveřejňovat,­ aby, kam snad budoucně přijde, dělnictvo bylo s ním obeznámen. Některým dělnicím dáváme na uváženou,­ aby pana Hermana i p. mistra s úlisnými slovy dobře prohlédly, o ničem se jim nesvěřovaly a všecky své stížnosti na patřičné místo podaly. Prozatím jen toto: Nepřijdeli náprava, budem pokračovat. Nezapomínejte pánové, že máte jenom p. Hermana, Veselýho a pletárnu. My máme organisované dělnictvo ! Z Celkovic. Sbor důvěrníků místní politické organi sace vzdává tímto srdečné díky soudružské organisaci mládeže­ za obnos 4 K 30 h darovaný na knihovnu, zároveň i kroužku mládenců celkovických za obnos 4 K 40 h darovaný též na knihovnu. Z Planě n. Luž. (Š tvavý klerikál.) Před ne- dávnem zmínil se učitel páté třídy při vyučování dítek o vývinu tvorstva, že učenci tvrdí, že i člověk vyvinul se během staletí z opice, neboť stavba těla jejího podobá se člověku. Na to, jak to již v našich ubohých venkovských školách bývá, přišel páter a hned vytáhl na dětěch, o čem pan učitel učil. Dítky dobrosrdečné odpověděly To účinkovalo­ jako hromová rána na pátera: v šíleném vzteku uchýlil se — jak to již u klerikálů bývá zvykem — ku lsti, aby pana učitele snížil v očích našich, a řekl dítkám: »Děti, až přijdete domů, řekněte vašim rodičům, že jste se narodily z opice«. Dotyčný kaplánek jest u nás teprve krátký čas a již začíná »fušovat« p. faráři do řemesla. My si vážíme učitelů, že dávají příležitost našim dítkám poznati pravdu. Vy, panáčku, učíte naše děti lhát! Tak jenom Maňourku tak dále, tak naučíte naše děti znamenitě­ lhát. Jak-ý úskok jste připravil na učitele, poznal každý, když se zeptal některého školáka. Tento případ dokazuje, jak je nutnou věcí, aby již přišli klerikálové ze škol pryč, aby je lid již jednou vykopl ze škol, kam dávno už nepatří. Příště něco o těch opicích, ale — kněžských. Do Hlinice. Veřejná schůze koná se u nás v neděli 20. února o 2. hod. odpol. s programem: »Činnost soc. dem. poslanců na říš. radě«. Referent soudr. Sáda z Tábora. Ze Soběslavi. (Ku zdražení mléka.) Místní hospodáři­ svou neustupností v boji proti zdraženémn mléku donutili­ obecenstvo, že si obstaralo mléko z Direnskébo velkostatku. Mléko jest dobré a čisté a rozváží se za starou cenu 16 h za litr. V městě několik rozumných hospodářů mléko nezdražilo, tak že jest nyní možno kaž dému, nezdražené mléko si opatřit. Obecenstvo nabízelo, než byl tento krok podniknut, hospodářům, že příštím rokem bylo by ochotno platit mléko o 2 h na litru dráže. Bylo ale odmítnuto. Hospodáři slepě poslouchají několik výstředních lidí á la Hoffmann, kteří myslí každému vnutit­ svůj diktát. Nyní láteří a nadávají soudruhům v popředí­ akce stojícím, a tu je nutno jim říci: Naříkejte sami na sebe, furiantsky jste vždy odpovídali: To se nikdy nestane, aby agrárníci prohráli aneb »tej pakáži mléko prodávat nebudeme«. Tímto pavažujeme akci proti zdia- žení mléka za ukončenou, poněvadž účel opatření nezdra- zeného mléka byl dosažen. — Všeodborový dělnický spolek »Osvěta« uspořádal na masopustní pondělí merendu, která měla pěkný finanční úspěch. Zábavní výbor děkuje tímto všem účinkujícím i všem těm, kteří se o zdar jakýmkoliv způsobem přičinili. Od Kremešníka. (Některým katol. babičkám na uváženou.) Ve většině domácnosti v okolí Křemešníku vládnou klerikálně zfanatisované ženské, hlavní to sloupy klerikalismu. V klerikálních časopisech kat. zemědělců »Venkovanu« a »Selském listě« napadána je hlavně strana sociálně-demokratická, agrární a učitelstvo. Zvláště štve se v nich proti učitelstvu. Proto nedivme se, že těmito časopisy zfanatisovaní katol. zemědělci dle toho na učitele hledí a k němu se chovají, z nichž vynikají zvláště fanatické­ babičky. Zvláště vytýkají učitelům, že chtějí (ó hrůzo!) vyhnat kněze ze škol. Proto také, jakmile dostane se učitel do konfliktu s knězem, hned jest jeho vojsko (t. j. kat. babičky) ve vsi vzhůru a křičí, že chce učitel vyhnat kněze ze školy ! Nebojte se, kat. babičky, o svého velebníčka!­ Učitel má svého vyučování až po krk, a nestojí o to, aby za 40 korun ročně učil vaše děti náboženství, kdežto váš velebníček bere za jednu třídu 250 K a více ročně! Učitel dopřeje s radostí toho výdělku »chudému velebníčkovi« vašemu. - A že jsou velebníčkové skutečné chudí, dokazuje ta okolnost, že dle výpočtů obnáší jmění církve přes jeden tisíc millionů korun, a že poplatnictvo (tedy i vy) platí ročně na kněžstvo skoro 16 mil. korun! Ani by mnohý člověk neuvěřil, jak snadno může kněz vyhledali hádku s učitelem, zvláště kněz a la Hromadnik. Uvedu příklady. Někteří kněží chtějí, aby je učitelé poslouchali­ ve všem tak, jako bývalo před 50 lety, kdy kněz býval neobmezeným pánem ve škole, a přesazoval učitele dle libosti. Ale ty doby minuly, -jako zmizeli tehdejší kantoři. Chtěje tudíž některý kněz á la Hromadnik dokázati svým ovečkám, že je dosud větším pánem než učitel, tluče děti učitelovy, nechodí třeba 4—5 týdnů do školy na vyučování, a pak zase nahrazuje zúmyslně zameškané vyučování­ podle vlastní libovůle, bez omluvy. Jakmile učitel zakáže mu děti tlouci, jim přezdívali, a nařídí jemu do školy správně chodit, ihned vědí o tom zfanatisované kat. babičky, a s nějakým tím katolicko-zemědělským rame- nářem počnou vřeštěli, že kněz nemůže skrze učitela do

školy chodit, že budou učitela žalovat, aby prý byl ze vsi odstraněn. Rozmilé babičky v Kristu! Zkušený učitel, starý kozák, se katolických výhrůžek vašich a vašeho pastýře­ nebojí, a ví dobře, co by v té příčině udělal, aby es vaše zfanatisované mozečky uklidnily. Zkušený učitel dokáže vám, že váš velebníček, jako jiný učitel poslouchati musí zákon, tedy i správu školy, a kdyby uposlechnouti nechtěl, bude k tomu donucen zákony školními resp. úřady církevními. Tak vypadá ve skutečnosti ta veliká moc vašeho pastýře. Nejzuřivější ze všech babiček je jistá breptavá babička, která »velebnika« sama s vozu sundavá a do vozu nandavá. Rozmilé katol. babičky, vy si to nějak pletete. Mícháte náboženství a církev s knězem a myslíte, že když se někdo dostane do rozporu s knězem, že tím uráží vaši církev a sv. náboženství! Dle vašeho náhledu směl by kněz dělat co by chtěl! Chyba lávky! Kněz není náboženství ani církev, on je chybující člověk jako vy, on je jen služebníkem církevním. A my víme, že služebníci bývají hodní a nehodní. Tak je to i mezi kněžími. My vážíme si svého pravého náboženství snad více než vy, katol. babičky, ale nemůžeme si vážiti těch jeho služebníků, kteří jsou nehodní. Jsme povinni ukázati knězi na jeho chyby, aby nemyslil, že je bez chyby. Hodný kněz se polepší, nehodný dělá ještě hůře. Když tak dobře pozorujete své učitele, pozorujte také vašeho »velebníčka«, jestli je hodný, ku př.: Jestli je pokor n ý, nehádá-li se s lidmi a nechce-li panovati nad jinými ? Jestli je štědrý, pomáhá-li chudým, nebéře-li moc od pohřbů? Jestli je čistotným, má-li u sebe kuchaře místo kuchařky ? Jestli je stří dm ý, není-li vykrmený, protože střídmý člověk nestloustne ? Není-li lenivý, chodí-li pěšky, nevozí-li se ? Není-li hněvivý, nehádá-li se s lidmi a dětmi ve škole? Jestli je spravedlivý, podporuje-li pravdu a poctivost­ a kárá-li nepoctivost? Jestli je mírný jako beránek boží, nerozlobí-li se hned? Chrání-li se všech voleb v obci, aby nezpůsobil pohoršení­ a soudy ? Jedná-li jako jeho mistr Kristus Pán, který v největší chudobě byl živ, zemřev, žádného jmění po sobě nezanechal ? Věnuje-li se pouze bohu a hospodářství farské pro- pachtuje lidem? Chová-li se důstojně a jedná-li ve s h o d ě s učitelstvem,­ jak jim to jejich vrchní pastýř, arcibiskup,, před 2 lety nařídil ? Nejedná-li jako f ar iseus, který jinak myslil a jinak jednal? — Nedivíme se katolickým zemědělcům v okolí Křemešníka. Zdejší kněží mají v rukou svých záložny, a tak mnohý katol. zemědělec i proti svému přesvědčení jest jim vydán na milost a nemilost. Kněží dobře vědí, že kdo má v rukou peníze, má také velikou moc ! Že peníze světem vládnou — staré přísloví. Náprava mohla by se státí jen tím, když by se záložny vymanily z rukou kněži-fanatíků; tím vymanil by se snad lid z otroctví tělesného i dušev ního. Pamatujte si, babičky, slova Kristova, jenž řekl: »Podle skutků jejich poznáte je.« To bude zase poprask, co ? Amen. Od Nov. Rychnova (Drozdovina katol. zemědělců.) V blízké obci Čejkově od r. 1904 byl obecním starostou kat. zemědělec Spilka, I. radním Hrůnek (Josef Čech) a II. radním Šimek. Spilka jest v Čejkově hlavním sloupem klerikalismu. Rodinu Spilkovu dával známý pimpáter všude za příklad pobožnosti a poctivosti. Hrůnek je podle okolností jednou katol. zemědělcem, podruhé agrárníkem. Všude říkával o sobě, že jest ten nejspravediivější člověk v Čejkově, že stará se poctivě o celou obec, bez něho že se nic neudělá a nedokáže, a padne-li on, že padne celá obec.‘A co mám za to? říkával — nic! Dělám to jen z lásky k obci. Ký div, že ho spoluobčané pokládali za neobyčejně moudrého a nezištného člověka, a považován byl za »otce obce«. Zavadili jen slovem o Spilku nebo Hrůnka, znamenalo vzbouřili celou obec proti sobě. Kterak se v nich pampáter zmýlil, seznáte z následujícího: Od r. 1904 až do r. 1908 šlo jim obecní hospodářství jako na drátkách, neboť si libovali, že jim tehdejší učitel psal všechno, jak oni si přáli, a velkostatek Horní Cerekev platil jim přirážky jaké oni chtěli. Byla z toho radost až — až! Ale čert nikdy nespí. V polovici roku 1908 přistěhoval se do Čejkova jiný učitel, jehož zásadou je spravedlnost a poctivost. K žádosti starosty Spilky převzal obecní písařství v domění, že mezi katol. zemědělci musí to jiti taky po — katolícku, t. j. správně, Když pak seznal, že v obecním hospodářství dějí se nesprávnosti, varoval před nimi a jejich následky. Ale marně. Naopak rozlil si tím ocet u obecních tatíků. Když pak starosta Spilka v r. 1909 (kdy žádné přirážky nemělo býli) předepsal­ a vybral obecní přirážku ve výši asi 44°/0, počali se poplatníci zlobiti a reptali. Co dělat, aby se vyhnul nepříjemnostem ? Dobrá rada byla nyní drahá. Říkává se, že mají ženské dlouhé vlasy ale krátký rozum. Také zde, když nevystačil rozum starostův, přispěla ku pomoci jeho žena a I. radní Hrůnek. Počalo se ve vsi mluvili, že tato přirážka povstala tím, že učitel objednal prý pro školu bednu pomůcek učebných. Nedivme se, jestli snad této nepravdě tamní lid uvěřil. Vždyť jest to v Čejkově, kde lid proti jiným krajinám jest aspoň o několik desítiletí pozadu. Ale o tom doslechl se učitel a nechtěl katolickou vinu nechati na svých nekatolických zádech. Něco se hudlo, něco se kutilo, ale nevědělo se určitě — co. Pojednou­ starostovi Spílkovi 26. ledna 1910 odebráno bylo úřadováni s veškerými akty a předáno zatímně až II. radnímu­ Šimkovi. Spilka ponechal si (snad na památku) pouze drátěnou klec, vyvěšenou na zdi svého domu, kam dávají se vyhlášky! Nyní p. revisor z Prahy bude mít potěšení zkoušeli správnost katol. hospodářství v Čejkově od r. 1904 až do r. 1909. To bude pochutnání, panečku!

Velkostatek Horní Cerekev platil po všecka léta do Čejkova­ obecní přirážky, kdežto na domácích poplatnících býv. starosta Spilka je nevybíral. Jak to může býlí, tážete se? Dobře. Velkostatek nevysílal k výročním účtům do Čejkova žádného zřízence, a zaplatil vždy, co mu starosta k výplatě předložil. Tak tedy dostane velkostatek zpět, oč snad přeplatil ? Nejspíše. Některé příjmy obecní také nejsou v účtech zapsány. Rozpočty dělaly se vysoké, aby se od velkostatku dostala vysoká přirážka. V účtech za rok 1908 schází subvence 400 K, kterou kvitovali a vyzvedli­ Spilka, Hrůnek a Bartoš. Nyní prý hledají nějaký starý dluh, na který by se ta subvence hodila. Prosíme vás, nevíte nikdo o takovém starém dluhu? Ale nemu- týrujte si mozky! Až přijde pan revisor, on vám poví, kam a nač se ta subvence dá. Hrůnku, Hrůnku ! Člověče nejspravedlivější mezi spravedlivými, ani ta tvoje chytrá, vyškolená hlava nemá žádný dobrý nápad? Což tak najednou­ pozbyla chytrosti ? Jestli je s tím vinen kantor, vyžeň ho, můžeš-li, jak jsi mu již jednou sliboval. A ne- můžeš-li to dokázat sám, vem si na pomoc toho známého pimpátera, jak jsi už prý kdesi se vyjádřil. Ale, ale Hrůnku, pozor na hrušky ! A co tomu maléru říká známý pampáter ? Inu, čertí se, ale na ty obviněné nikoliv, nýbrž na ty poctivce, kteří nechtějí nepoctivost trpět! To je také po — katolícku, že ano?! Odhrnuli jsme tu jen cípek katol. pláště s některých katol. zemědělců. Bude to poučením­ a výstrahou pro ty ostatní? Uvidíme. A tak pimpáterova chvála praskla jako pára! Končíme veršem Havlíčkovým: »Tak to chodí na tom světě každou chvíli jinak : Dnes tě mají za svatého, zejtra budeš sviňák.« Z Pelhřimova. Zpráva v předminulém čísle t. 1. zle rozšílila známého zdejšího dopisovatele do »Str. L.« a odpovídá nám »ušlechtilým« svým způsobem. Nemíníme­ s ním věsti polemiku nemajíce k tomu ani chuti, ani času a pak jednoduše — ani za to i s uvedeným časopisem­ — nestojí. Účelem zprávy naší bylo ukázati ve řejnosti, jak předáka zdejších národních listů rozčíliti dovede­ darování německé knížky novoroční listonošem německé­ partaji, piše-li však přední bratr zdejší bez potřeby německý dopis cestujícímu firmy, pro níž pracuje, to ho ovšem nerozčíli! Z vystupování bratra dopisovatele dalo by se souditi, že národní dělníci v Pelhřimově i jinde polykají Němce na potkání, že radikální jich přesvědčeni jim nedovoluje býti v zaměstnání u Němců, ale skutečnost­ dokazuje pravý opak. Bratr Kott pracuje pro ně- mecko-židovskou firmu Eisenschimmelovu, několik bratrů a sester zaměstnáno jest nejen u firmy Kärger, jejíž chéf zná česky sotva několik slov, ale i u firmy J. F. Kouřimský,­ jež jest sice českou, ale úřaduje výhradně německy.­ Proč pak vy bratře-moralisto svým stoupencům toto nezakážete, vždyť přece bouří-li váš vlastenecký cit darování německé knížky, čím více musí býti pobouřeno vaše vlastenecké a radikální nitro vidíte-li, jak vaši lidé pomáhají v ryze českém městě při nízkých mzdách budovali­ německý kapitál, jejž vy (na oko) tak nenávidíte ? Je-li u některé německé firmy mzdový boj organisova- ného dělnictva jsou národní dělnici prvými, kteří dodáváním­ stávkokazů těmto národním našim odpůrcům a vysavačům­ chudého českého lidu přiskočí vždy na pomoc, jen aby mzdový boj byl znemožněn a dělnictvo nevy- mohlo si větší skývu chleba; důkazů o tomto jidášském jednání jest z posledních dob dosti. Ovšem strana žlutých stávkokazů zapře i své národní cítění vůči odvěkým nepřátelům­ národa — Němcům, jen když z toho kouká bakšiš a pěkné je německým dopisem prosí o podporu. »Právo Lidu« č. 37. ze dne 6. února t. r. píše: V Železném­ Brodě obrátili se národní sociálové s uctivou n ě- meckou prosbou na známého nepřítele Čechů libere ckého továrníka Liebiga o milodar. Baron Liebig zaslal jim, jak všeobecně se uvádí 100 K a tu bratři zase horlivě­ sháněli, kdo by jim napsal děkovací list v jazyce německém pro barona Liebiga. Čeští národní dělnicí zvali do svého plesu v libereckém »Národním domě« ryze německými pozvánkami atd. Co tomu říkáte bratře Donáte? Nepostavíte pro tyto vlastizrádce z vlastního tábora vlasteneckou šibenici ? — Z uvedeného vidno, že zdejší dopisovatel do »Str. L.« ve svém vlasteneckém zanícení bude míti hojně práce, než vychová své stoupence­ v protigermánském cítěni a smýšlení a k této záslužné­ práci přejeme plného zdaru! Ku konci malé poučení­ tomuto filosofovi: Tím, že továrník F. L. Popper v Chrudimi složením 1000 K na Dělnický dům tamže, stal se jediným z jeho podílníků, se strana zvláště neza- prodala, jak vidmo ze stávky u něho vypuknuvší (žlutí by toho ovšem schopni nebyli) a ohledně 90 K buďte, ujištěn, že instituce, jíž se věc týká věc vyřídí bezohledně­ a pak, jestli vás věc tolik zajímá, přihlaste se u důvěrníka organisace soc.-dem., jenž vám výsledek sdělí.

Do Tábora a okolí! Všemu P. T. obecenstvu, dělnickým­ spolkům a korporacím doporučuji svůj nově zřízený : : : hostinec „Na Braniku“. 8&VSÄ V úctě FR. TĚŠITEL, hostinský.

Kupujte Dělnické zápalky! |

Soudruzi táborští! Pamatujte vždy a při každé příležitosti na milionový fond 2haléřú na postavení našeho dělnického stánku.