#1
alto_textblock
#1
při obědě nepromluvil ani slova. Avšak těšili se tím.
že hojně budou odškodněni neobyčejným uměleckým
požitkem za trapnou zamlklost, jež panovala mez
obědem. Bylo po obědě a hosté odebrali se do hu-
debního salonu. S napjetím sledovaly zraky všech
hostitelku, jež se s úsměvem blížila k Vivierovi
»Pán nám teď něco přednese,« zašveholila nejslad
šími tóny hostitelka. — Promiňte, milostpaní,« od-
pověděl umělec pokloniv se, »dnes mi to nen
možno.« — Dáma nalehala a připomenula: »Ale
milý pane, přípravila jsem již hostý na umělecký
požitek, vy...« — Vivier rozmrzele ji přerušil
»Můj bože, milostpaní, copak chcete, vždyť jsem jen
tak málo jed!...« — Zklamaná hostitelka dále ne-
poslouchala a dala se poděšena na útěk.
= Kouzla a čáry v Řecku. Athénský časo-
pis »Akropolis« vypravuje následující historii, jež
charakterisuje názory řeckých venkovanů. V thessal-
ské obci Spilii žije pop Papastergios Hadulis, jehož
syn trpí padoucnicí. Starostlivý otec hledal nadarmo
u lékařů pomoc pro svého nemocného syna. Ko-
nečně dozvěděl se, že v sousední obci Recani bydl
pověstný kouzelník Makris, jenž prý má moc vypu-
diti ďábla, jenž nemocného souží. Pozval k sobě
kouzelníka a slíbil mu peníze a vše, čeho třeba, aby
kouzelník vylákal dábly ze vsi. Ale, co tam hledali
dáblové? — Kouzelník soudil, že přišli, aby se
dobře najedli, pobavili se a pak vzali s sebou svého
soudruha z těla nemocného. Kouzelník obcházel
o půl noci po hřbítově a zval zvoncem zlé duchy
na hostinu. Ti z počátku — neznámo proč — ne-
chtěli přijít, kdežto obyvatelé a zejmena pop s velkou
netrpělivostí je očekavali, Zatím dal pop další peníze
a potraviny pro neposlušné duchy a ti konečně
jednou v noci se odhodlali navštíviti ves. Chytrý
kouzelník, zahalen ve zvířecí kůži, brál dáblaa
rozbil kameny tašky na několika střechách. Po pět
nocí opakovalo se zzjevení ďábla« a obyvatelé byl
tak poděšeni mocí kouzelníka, že jej bohatě obdaro-
vali. Nyní nastal poslední den, »den vykoupení«,
Dáblové totiž přišli a chtěli po jídle a po zabavě
vzíti s sebou svého soudruha z těla nemocného.
Aby v této poslední noci provedli ještě něco nápad-
ného, odhodlal se kouzelník, že vytluče ještě něko-
lik oken. Avšak třeskem byli psi ve vesníci tak roz-
líceni, že se zuřivě vrhli na nebohého čerta a byl
by jej málem rozsápali. Jen s největším namáháním
vyprostili věřící vesničané čerta, v němž k nema-
lému svému překvapení poznalí znamenitého kou-
zelníka.
= Velký požár. Onehdy večer vypuknul
Ulmer parku Wm. Textera v Brooklyně požár a sice
během 2 týdnů po druhé. Všeobecně se soudí, že
byl oheň založen. Krátce po 6. hodině vyrazily pla-
meny z nejvyššího okna 3patrového pavillonu, které
se úžasně rychle rozšířily na dolejší místnosti, kde
se nalezají hotel, jídelna a nálevna. Jeděn ze zří-
zenců alarmoval ihned hasiče na Coney Islandu,a
v poměrně krátké době chrleny proudy vody do pla-
menů. Navzdor nadlidskému namáhání hasičů vyho-
řela budova až do záktadů a škoda obněm způso
bená páčí se na 40.000 doll.
#2
alto_textblock
#2
Stávky horniků a nedostatek uhli
v kral. českem.
#3
alto_textblock
#3
Na Smíchově v Radlické třídě panoval
včera odpoledne ohromný nával chudých žen.
Ku prodejí býly přivezeny dva vagony hnědého
uhlí, které daléko nevystačily k uspokojení všech
tlacících se a bojujících o dosažení nůše uhlí.
Dav před skladištěm na buštěhradském nádraží
neustále rostl, takže o 4. hod. odpolední čítal
daleko přes 1000 osob. K udržení pořádku bylo
tam povoláno pres 30 policistů a několik jízdních
strážníků. Ze dvou vagonů uhlí ve váze 260
bylo prodáno po čtvrt centu asi 700 osobám.
Pochopitelno, že zmocnila se veliká nespoko-
jenost téch žen — bylo jich daleko přes 300 —
které po několikahodinném čekání musily odejíti
s prázdnými nůšemi. oiss et
osV Libni v obecním dvoře bylo včer
dopoledne přes 800 chudých obdarováno dáv-
kami uhlí po 25 kg. Nával pro uhlí byl tak
ohromný, že jen so těží pořádek byl udržen.
Velikě množství chudých neobdrželo žádné uhl
Nouze o uhlí je všeobecná. Krutě dolehla
na chudinu nejen v Praze, ale i v předměstích,
V elektrické centrále v K arlíně měli včer
k disposici 150 q hnědého uhlí. Poněvadž došly
zprávy o veliké bídě mezi chudinou, povolita
obec uhlí toto rozprodati. Chudina v zástupech
ubírala se k elektrárně;, uhlí dostalo se asi
500 osobám. Přemnozí nemohlí si koupiti
musí dále zimu snášeti.
Také v nuselském obecním dvoře pa-
noval včera velký nával při prodávání uhlí.
Nedostatek paliva jest tak citelný, že chu-
dina chápe se nejrozmanitějších prostředků ku
jeho opatření. Na vrchu Žižkově byla včera
vykonána prohlídka, při které přistiženy dvě
dělnice, Marie Kaňková a Marie Šmídová, při
sbírání opadaných suchých větví. Tamtéž byl
zadržen školák Josef Svatoň, který z plotu nad
tunelem české severní dráhy odtrhl dvě prkna
a nesl je do ů matce, aby mohla pokrm
#4
alto_textblock
#4
uvařiti.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 237—240.
#6
alto_textblock
#6
»Bohemia« počíná býti nedočkavou.
Ve svém úvodu k referátu o včerejší schůzi
vídeňského parlamentu píše: »Dru. Strán-
skému málo sluší mluviti o seriosnosti, nebot
pána toho vůbec nikdo za seriosního nepokládá.
Také padlo slovo »bliktry«, které podivně se
vyjímá v ústech muže, jenž je členem strany,
která neohrabanými manévry se
snaží přesvědčiti voliče, že dělá
obstrukci, aniž by na to z dalek
pomýslela. Není-liž to klamné předstírání,
když Čechové dnes prohlašují, že nebudou
jednání v branném výboru rušiti za tou pod-
minkou, že druhé čtení předlohy konati se bude
v plenu teprve v pondělí a ne již v pátěk? —
»Bohemia« dle všeho toho nemůže se dočkati, až
česká obstrukcé spustí forte. S tím ale již se
musí spřáteliti, že češti poslanci k ní na po-
radu, jak takticky se zachovati, přicházeti ne-
budou. Tomu ale, co bylo na schůzi důvěrníků
strany svobodomyslné usneseno a co dle do-
myslu lidského srovná se s prospěchem národa
našeho, dostojí. V ohledu tom »Bohemia« ne-
uiměsl no
měla by býti tak nervósní.
Černočervenozlaté místní tabulky
Afféra první třídy. Velkolepá akcé páně Schük-
krova! Žatecké öbecní zástupitelstvó, proslavené
svým vzorným se chováním, když německo na-
cionální žháři zapalovali tam a demolovali české
domy, dalo asi před rokem přibiti na východu
z města místni tabulky v barvách velkého Ně-
mecka, totiž černočervenožluté! Okrelní hejtman-
ství ale nařídilo, aby obec tyto tabulky odstr-
nila a nahradila je takovými,jaké co do formy
i do barvy ustanovil zemský výbor. Žatečti' ta-
bůlky snali, ale jiných nezávěsíli. Za to ale vyslali
poslance svého dr. Schůckra, aby v zájmu
velkonémeckých tabulek zákročil u dra. Körbra.
A týž na místě, aby, jak bylo jeho povinností,
řekl panu Schückrovi, že hejťman jednal zcela
správně, slíbil, dle »Bohemie«, že véc vyšetří
a postará se o to, aby zákaz hejt-
manství byl odvolán. To tak ještě
k chaosu v tomto státě scházelo, aby orgány
zemské ve své nejvla stnéjší ko
petenei věcí nařizovaly a zemm-
panské orgány aby je v zápoěttí
rušily. Ví pan Körber, co znamenají barvy
černo-červen6-zlatá? Byly to barvy probouze-
jícího se demokratického tak zvaného Velikého
Němečka, jak je opěvoval Arndt. Německa,
sahajícího od Baltu po Adrii, od Visly k Rýnu.
Barvy revoluce za jednotu německou, za ně-
meeký stát, v nějž by bývala vhozena též Cis-
lajtanie. A tyto barvybyliy v Rakou-
sku pronásledovány, kdy Rakou-
sko mělo primátv Něměcku, dines
ale, kdy tento stát z Němmecik a by
vyhozen a kdy pevnou, železnou
rukou ujalo se vedení jeho Pru-
sko, barvám těmto ku cti do pomo ci
o choten je chefministr rakou ský
Německo samo po versailleském prohlášen
barev velkoněmeckých nepřevzalo jako dědictví,
ustanovivši, že jeho barvy mají býti černo-bílá-
červéná,ale Rakousko se jich ujímá a povo-
luje je německým obcím v Čechách na místo
barev zemských. Budeli dovo-
leno obci žatecké aneb kterékol
obci německé v Čechách opatřiti
obec místnímitabülkami černo-
červenožlutými, nebudou česke
otbce ani okamž ik otáleti s vyvě-
šovaním tabulek v barvách slovan-
ských.
— Poslanec dr. V. Perek o vídeňských
konferencích. Na schůzi starostů okresu pro-
stějovského dne 5. t. m. podával zemský posl.
dr. V. Perek zprávu o vídeňských konferen-
cích smiřovacích. Vysvětlil celý postup českých
zástupců z Čech a Moravy na konferencích,
jimž vodítkem byla při veškerém jednání zásad
rovného práva obou národností, od kte-
réhožto stanoviska ani na krok neustoupili. Dr.
Perek vyslovil politování, že vláda sama, ač
byla několikrát vyzvána, neučinila nic, aby zjed-
nala podmínky míru. Němci přišli se státní
němčinou, s celým svým svatodušním progra-
mem, kuriátním zřízením atd., vůbec s podmín-
kami pro nás nepřijatelnými. Proto také vý-
sledek konferencí nemůže býti jiný, než nepří-
znivý. Dr. Perek jest toho mínění, že od Němců
po dobrém ničeho nedostanem, poněvadž však
lid český všecky křivdy a ústrky déle snášeti
a trpěti nehodlá a dovolává se rozhodné oppo-
sice na říš. radě i na sněmu moravském, žádal v
důsledku toho, abn opposice na sněmu morav-
ském byla zahájena neschválením zem. rozpočtu
Klub českých oslanců na sněmu moravském
#7
alto_textblock
#7
vyšlovil se však proti bpposici,cožrmeo niasle-
dek, ze z klubu vystoupil a žádá za schválení
kroku toho. Dokud klub nerozhodne se pro
mirnou opposici na snému moravském, do něho
nevstoupí. Po některých vysvětleních, jež vyžá-
oal si někteří starostové, vystoupení dra. Perka
z klubu českých poslanců na snému moravském
schváleno a vysloveno přání, aby také jiní po-
slanci naléhali na rozhodnou opposici proti ho-
spodářství zemskému a po případě z klubu vy-
stoupili. Dlužno ještě podotknouti, že poslanec
dr. Perek při výkladu svém konstatoval milý
dojem, jaký na něj učinilo vřelé přijetí, jehož
se dostalo českým zástupcům z Moravy od če-
ských poslanců a konservativních velkostatkářů
na konferencích vídeňských. Byl to dojemný
projev bratrské lásky. V téže schůzi starostů
okresu prostějovského projednávány záležitosti
rázu důvěrného.
— Slezsko popruštěno. Před několik
dny poukázali jsme, jak pruská potopa zapla-
vila již celou severozápadní čásť východního
Slezska a jak se na to jistí orgánové v R-
kotsku nejen klidně dívají, nýbrž každého
Prušáka na úkor slovanského živlu vřele vítají
a jej hýčkají. Poměry tyto dostoupily již tak
daléko, že Prušáci, ba ani jejich úřadní orgány
nezhají ani říšských hranic a hospodaří a za-
kročují na rakouské půdě, jak se jim zlíbía
činí to již takovým způsobem, že se zdá, že
obdrželý k tomu od rakouské vlády svolení.
»Ná Ostravsku — píší »Hlasy z Ostravska« —
vypadá to od nějaké doby zrovna tak, jako
býchom byli už annektováni a přivtěleni ku státu
pruskému: nejen na hranicích, v území obce
přívozské, leč i docela v ulicích ostrav-
ských potkáte každou chvíli patrolující
pruské četníky, pěšíi na koni. Ba
docela pruští četníci i konají za i ntervence
obecních strálžníků domovní pr-
hlídky u dělníků na rákouském území! Náš
lid přirozeně dívá se na toto vystupování pru-
ských četníků v Rakousku poněkud divně, nebot
ještě níkdo neviděl rakouského četníka se zbraní
patrolovati v Prusku. A tu pojednou vidíte
ujížděti tryskem pruského četníka ozbrojeného
na koni Nádražní a Hlavnív třídou v Moravské
Ostravě, který neohlíží se, kolik se svým koněm
porazil už k zemi lidí. To stalo se ve středu
dne 28! února a vypadalo to tak, jakoby pruský
ten četník byl zrovna vtrhl do nepřátel-
ského území a tam co nejbezohled-
nějis počínal. Prostý tid, nejširší jeho
vrstvy, jest přesvědčen, že Prusko má právo
takovýmto způsobem zasahovati do nvnitřních
věcí rakouských. Prostý ten lid myslí, že
rakouskýstátuž memůže si sám
poraditi, a proto že pruskýokr álívy-
slal sem své pochopy dělati pořádek.
Že za těchto neuvěřitelných poměrů neznají
hranic říše rakouské ani popruštělí němečtí naši
sousedé, nemůže býti nikomu divno akaždý si
vysvětlí, když styky jejich s Pruskem denně se
rozšiřují a upevňují. Dosud chodívali do říše
pruského krále hlavně jen agitovati a žebrati,
a co takto sehnali, utratili doma. Nyní však
bude tomu jinak, neboť naši Němci zanevřel
na rakouskou půdu již tak, že přestanou se na
ní příště i baviti. V letošnímumasopustě od-
hodlal se k tomu Beskidenverein, který uspo-
řádal svůj ples v Ratiboři v Prusku, kam puto-
valy k němu zástupy Němců z Ostravskaa
Slezska vůbec. Zajímavo jest, že hlavním jeho
pořadatelem byl známý velký Germán, učitel
Štikar. Člověk si při tom maně vzpomíná, že
český učitel, na př. — p. Llihařík, by sotva
směl cos obdobného učiniti avhodně podotýkají
»Lid. Nov.«, že skdybylče ský spolek uspo-
řádal ples někde v Rusku a český učitel byl
v jeho čele, celá byrokracie, četnictvo, policajti
a vojsko byli by na nohou a šibenice stavěly
by se pro velezrádce.«o lvodyv ědob lěi
Bratrskás láska a bspravedlnost
v kněžském spolku sv Josefa. Již dávno
kolovalo mezi duchovními českými veřejné ta-
jemství, že ve spolků ku podporování kněží
pensistů něco vadí a že snad ospolek nebud
moci vypláceti kněžím svým členům podporu v té
výši, jak původně ustanoveno bylo. Také tvrdilo
se všeobecně, že formulka mathematická, farářem
Šimerkou stanovená, dle níž mají se podpory
kněžím na pensi vypláceti, jest nějak vadná.
A hle, dle výroční zprávy spolku sv.-josefského
za rok 1899 snížena formulka, dle níž se pod-
pora vypočítává na míru nižší; nedobré to zna-
mení pro kněze, budoucí pensisty, ve spolku
sv.-josefskěm pojištěné. Jelikož počet deficientů
dle přiznání výroční zprávy rok od roku vzrůstá,
jest budoucnosti příštích deficientů tím neutěše-