#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
23. května 1908
#4
alto_textblock
#4
Číslo 142.
#5
alto_textblock
#5
přelimatáv o poslednícE Ealičských volbách.
Posl. Vityk, odůvodňuje svůj návrh pravil, k
fialičská obloha zatáhla se temnými mraky. Zavinila
lo většina této sněmovny, poněvadž zamítla pilné
návrhy na zavedení obecného volebního práva d
zemských sněmů. Řečník poukazuje na pokračujíc
proletarisaci rolnictva v Haliči. Šituace rolnictva
pokud jde o školství, je také nepřízniva. Poslední
prohlášení ministra vnitra je urážkou všeho ruského
národa. Reforma haličské správy je nutna.
Polemisuje s ruskc-národní stranou, pravil: Ci
me ruský národ, obdivujeme hrdiny ruské revoluce
učíme se ruské kultuře a jazyku, avšak nemůžem
strpěl, abychom byli porušťováni. Toho nežádá an
ruský národ. Rusko-národní strana zradila a zapro-
dala národ.
Ukrajinci žádají od poslanecké sněmovny, by
chránila zákony a vystupovala proti korupční správě
v Haliči. Rečník prozí, by pilnost návrhu byla schvá-
lena. (Hlučný potlesk.)
Posl. Budzinovský není nepřilelem polského ná-
roda, ale Polácí nesmějí od Rusů žádati, by podpo-
rovali je při trhání ruské země. Vláda podporuje Po-
láky v utiskování Rusů. Řečník požaduje od státu
stalky a práva, jež byly odňaty Rusům ve prospěch
Poláků. Kdo se chce přesvědčiti, jsou-li ruské stíž-
nosti odůvodněny, ať přijde do východní Haliče. Ra-
kouský lidový parlament je v haličských záležitostech
jen otrokem polského kola. Nerá proč zabývati se
těmito záležitostmi, poněvadž Ealič bude jednou po-
stoupena Tusku, jež dovolí za to Rlakousku obsadiii
Makodonii.
Posl. Vasilko, který je sice znamenitým Rusem.
ale skrz na skrz černožlutý, prorokoval v rozpo-
čtovém výboru vzbouření ruských sedláků za ve-
dení sludentů. Byla prozrazena akce, jejímž úkolen
bylo, veštvati ruské sedláky do židovských pogromů
Jedná se o to, aby byl důvod prohlás-ti výminečný
stav v Ilaliči a všechny vůdce ruské rukou katovou
poslati na onen svět. Patentovaní vůdcové polského
národa pracují k tomu, aby způsobili v Haličí vraždy
a zhářství
Rečník končí svou řeč, již znčal o 142. hod
o 1/47. prohlášením, že bude hlasovati proti pilnosti
Prosí všecky strany, aby učinily podobně a urychlily
krisi, kterou si přejí nepřátelé ruského národa. Ná-
rod ruský buď dosáhne svobody, anebo sřítí se do
propasti. Avšak sřití-li se do propasti, strhne s sebou
také své trýznitele. (Hlučná pochvala mezi Rusy.
Posl. Trylovský uvádí mnoho případů volebních
nešvarů za posledních zemských voleb. Přes daný
slib, že volby ty budou provedony dle zákona, ne-
mohli prý bar. Beck a bar. Bienerth jej splniti. Dále
vyličoval řečník nešvary v oboru soudnictví
Po posledních zemských volbách zmocnilo se
všeho ruského lidu bezmezné rozhořčení. Výstřel
Sičinského zachránil život tak mnohému okres. hejt-
manu, komisaři a volebníru podvodníkovi. Sičinský
chtěl se pomstíti za bezpráví, která páchal hr. Po-
tocký na celém ruském národě a chtěl dáli příklad
pro budoucnost.
Brojí proti hr. Šeptyckému, klerý vydal po za-
vraždění místodržitele pastýřský list: Sičinský dal se
svésti k atentátu pouze úplnou beznadějností, že by
měla úspěch obrana v mezích zákona. Vsadil svou
hlavu do sázky, aby upozornil kulturní svět e roz-
hodujíci činitele státní na bezpráví, jež se páše na
jeho národě a svého cíle dosáhl
Jodinou instancí, na kterou se ještě dnes mů-
Seme obrátiti, je lidový parlament a ať jeho členov
ukáží se hodnými toho, že jsou příslušníky prvního
rakouského lidového parlamentu, že hájí skutečně
lidová práva a chtějí chrániti ruský lid. Končí pros
bou, aby pilnost byla schválena. (Illučná pochyal
Rusů. )
Jednání pak přerušuje se.
Předseda dává dodatečnou důtku posl. Budzinov-
skému, že učinil neslýchané výroky o habeburskén
Mínislr zeměfrany šl. Úeorni odpovídá na vče
rejší dotazy v příčině nehod, jež se udály při cvi-
čebním pochodu posádky salepurské
sdčluje zprávu velitele 6. pěší brigády, která dnes
Hošla. Generál oznamuje, že provedl 19. t. m. po-
chodové cvičení, spojiv je s alarmováním posádky
Ke cvičení byli přibráni také záložníci, kleří prodělali
již devílidenní výcvik a tedy již dostatečně nacvi-
čení Výstroj byl pochodový, bez břemen, jaká musí
něsti vojín ve vojně a plátěnky. Pochod byl nastou-
pen o 1/26. hod. ranní, po snídani. Ilned dopoledne
před zahájením boje byly nařízeny 3 odpočinky.
Také odpoledne bylo pro horko dáno víc odpo-
činků. Všechny předepsaně úlevy ve výstroji, jako
na př. sejmutí nákrčníku atd., byly dovoleny. Bylo
postaráno o zásobení mužstva i hojný dovoz vody.
Následkem delších odpočinků vrátila se posádka te-
prve k 8. hod več., ač byl oběd na 6. hodinu při-
chyslán. Celkem zůstalo zpět 60 mužů pro různé de-
fekty na nohou, ale tito všichni večer přibyli k
svým oddělením. Jeden muž, postižený lehkým slu-
nečním úpalem, byl dopraven do nemocnice, kde s
záhy zotavil. Druhého dne hlásilo se 42 mužů ne-
mocnými, většinou záložníci, z nichž převážná část
hlásila defekty na nohou, jež způsobeny špatnou vlastn
obuvi a dále několik případů střevního a průduško
vého kataru. Dále událo se několik nepatrných zra
nění, jako na př. kopnutí koněm a j
Ministr myslí, že věc byla v novinách velml pře
hnána a podá, až dojdou vyžádané podrobné zprávy
sněmovně další sdělení.
Příští schůze bude v pondělí odpol.
#6
alto_textblock
#6
orlu
#7
alto_textblock
#7
Hudba.
+ Kapelník Konrad Wallerstein pořádá, jak již
bylo oznámeno, dne 30. května produkci svých po-
kročilých žáků, k níž lze obdržeti vstupenky (lože
6 K, sedadla K 1.50 a 1 K, místo k stání 50 bal,
v hudebních závodech Mojmíra Urbánka a Em
Wetzlera v Praze.
+ Veřejná hudební produkce žactva klavírní
Ikoly Boženy Kolárové uspořádána bude dnes 25.
května o 1/s4. hod. odpol. v sále »Domácnosti«v
Praze (Lazarská ulice). Školní rok od 15. září do
15. července
+ »Dalibora« ročníku XXX. č. 37. právě vyšlo
a obsahuje: prof. Hostinského pokračování zajíma-
vého článku Vzpominky na Fibicha, koncerty, di-
vadla, repertoiry, hudební ruch na venkově, hlídk
sociální, hudba církevní, koncertní ruch a různé
zprávy. »Dalibor« za redakce Art. Rektorysa těší se
v hudebním našem světě nejlepší pověsti. Předplatné
na celý rok K 9.60, půlletně K 4.80. Administrace
jest v Praze, Jungmannova tř. č. 14.
+ Od 8—11. jmenuje se výstavní směs, kter
charakterisuje procházku výstavou případnými oblí-
benými popěvky. Klavírní a orchestrové vydání jest
v tisku a vyjde během června. Obálka připomi ná
některé scény z výstavy, provedené štětcem mistra
Šimůnka. Nakladatel Mojmír Urbánek v Prazo.
Hlávkův palác.
#8
alto_textblock
#8
Různé zprávy.
#9
alto_textblock
#9
= Epidemie v Rusku. Z Petrohradu se sděluje
že se v Moskvě tyfová epidemie šiří. Nyní jest 3000
nemocných a nemocnice jsou přeplněny, tak že mnoz?
nemocní leží na podlaze. V Petrohradě řádí čern
neštovice, difterie, spála a tyfos.
= Vzbouření trestníků. Z Paříže, 22. května
(K. k.) V albyské věznici vzhouřili se treslanci. Jeden
hlidač bol usmrcen a jiný těžce zraněn. Trestane
pokoušeli se o útěk, ale marně.
= Požár lesa Z Dubrovníka, 22. května. (K. k
V ponděli vypukl na ostrově Lopudu požár lesa, který
rozšířil se tak, že v úterý bylo třeba pomoci. Správce
okresu odplul tam ihned se 60 m. 37. zeměbran, pluku
a s dobrovolnými hasiči dubrovnickými. Požár byl
lokalisován po 12bodinné noční práci. Roznícen sil-
pým větrem, ohrožoval celý ostrov a městečko Lopud
= Nehody při holdování děti. Z Vídně, 22. května
(K. k.) Podle zprávy městského fysikátu udělalo se
včera za holdu dětí v schönbrunnském parku ast
300 dětí lehce a přechodně nevolno. Mimo park událo
se 54 lehkých onemocnění. Važnější případ neštěstí
se nestal. Případy nevolnosti nelze připočísti na vruh
slavnosti, neboť nedosáhly ani onoho poměrného
počtu onemocnění, která se denně přihodí za vyučo-
vání. Na telegrafický rozkaz císaře podal starosta d
Lueger dopoledne tuto zprávu telegraficky císař
ekému dvoru v Sehönbrunnu.
#10
alto_textblock
#10
Z parlamentních výborů.
#11
alto_textblock
#11
z Vídně, 22. května. (K. k.)
Právní výbor rokoval o návrhu Ofnerově o výš
trestními soudy stanovených obnosů.
Min. rada Seholer přednesl námitky min.
spravedlnosti proti zamýšlené novele k trestnímu
zákonu.
Posl. Kurilovič prohlásil jměnem soudco-
ského stavu, že navrhovanou změnu trestního zákona
třeba provésti co nejdříve.
Navrhovatel a posl. Seitz vytkl, že návrhem
nemá býti provedena změna soustavy trestního zá-
kona, nýbrž má býti pouze cena peněz, jež hodila
se před více než 100 lety pro vyměřování trestů.
přizpůsobena peněžním poměrům doby nové.
.
.
„
#12
alto_textblock
#12
V ústavním výboru podával dr. Skedl zprávu
o návrhu stran ústavnosti a účelnosti nařízení z nouze.
vydaných od r. 1897 až do r. 1904. Logicky nej
správnějším bylo by nahradit nařízení novými zá
kony. Obě nařízení o uzavření státní smlouvy jsou
zákonně nepřípustna. Nařízení o vrácení přeplace
ných daní nemohou býti schválena pro svůj věcný
obsah. Pokud jde o nařízení stran prodloužení privi-
leje rak.-uher, banky, nynější doba není vhodna ku
projednání této otázky a proto navrhuje, aby s
upustilo od prozkoumání tohoto nařízení.
K návrhu předsedy dra. Čelakovského bylo
usneseno vydati tuto zprávu tiskem.
Slámův návrh o právním postavení soudet
přikázán dru. Skedlovi, aby o něm podal zprávu
#13
alto_textblock
#13
V dnešní zprávě rozpočtového výboru o st. roz-
počtu na r. 1908 vytýká se, že o použití úvěru 35
mil., povoleného na vojsko a námořní vojsko a za-
mýšlené položce 100 mil. na dělostřelectvo a pro za-
vedení dvouleté služby, bylo sice učiněno sdělení
uherské delegaci, nikoli však rakouské a také ne
říšské radě. Třeba žádat, by říšské radě program
zbrojení byl sdělen, aby ho vzala na vědomí a tato
potřeba byla dána do rozpočtu příslušného roku.
Totéž platí o vodních drahách a regulacích řek.
Zvlášť neúplný je rozpočet min. železni
Není pochyby, že úhrnné výdaje“ na stavby
rozšitovací, výměnu kolejnic a nové dopřavní pro
středky mají býtí v rozpočtu, právě tak jako při terst
ských přístavních stavbách a severní dráze, přesně
rozpočteny vydání a úhrada, třeba, aby takový
postup také v rozpočtu st. železniční dopravy by!
zachováván, a musí býti žádáno, by příští rozpočel
byl úplný, jednotný a přehledný, jinak by byl roz-
počtový výbor nucen sám prověsti opravy.
#14
alto_textblock
#14
Politické zprávy domáci.
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 22. května. (V Pešti jsou
spokojeni s výsledkem společné
ministerské koníerenee.) Společní mi-
nistři bar. Aehrenthal a Schönnich jsou spoko-
jení s výsledkem včerejší společné ministersko
konference, poněvadž dostanou peníze na zlep
šení vojenských platů, čímž se vyhoví přání
nejvyššího vojenského velitele; svůj spor s kře-
sťanskými sociály, kteří jako Shylock na libře
masa stojí na květnovém zasedání delegací, vy-
řídí si čestně tím způsobem, že podají formálně
demisi. Rakouská vláda je spokojena, že Madaři
přijali věcnou část návrhu rakouské delegace
povoli zlepšení vojenských platů bez jakékoli
náhrady ve prospěch národních požadavků ma
darských. A konečně i v Pešti jsou spokojeni
poněvadž rakouská i společná vláda se spoko
jily tím, co uherská vláda uznala za dobré po
voliti. Spokojeni jsou tedy ve všech třech míni
sterstvech, ale upřímně spokojeni, jako vždy
když běží o rozřešení některé společné otázky
budou asi jen v Pešti. Ve Vídni aspoň křesťanšt
sociátové tvári se po včerejšt společné konf
renci velice kysele, kdežto zprávy, došlé z Pešt
o náladě, která tam včera zavládla, zní vesmě
příznivě.
Výsledek vídeňské konference byl znán
v pešťské sněmovně teprve v hodinách večer-
ních. Ale hned se ukázalo, že žádná z koalič
ných stran maďarských nečiní proti němu námi.
tek. Andrássova strana ústavní i klerikální stra-
na lidová netajily se radostí, že tato choulostiva
otázka konečně rozřešena smírem, poněvadž obě
strany přejí lepšího platu důstojníkům i muž-
stvu. Ale také v kruzích strany neodvislosti je-
vili uspokojení nad tím, že hrozící krise je od-
vrácena. Pravda, někteří členové krajního křídla
strany Košutovy poznamenávají s trpkostí, že se
Maďarům tentokrát nedostane náhrady „za těžké
oběti, které přinesou armádě,“ ale již nyní je
jisto, že uherská delegace nebude činiti nija-
kých obtíží návrhu na zlepšení vojenských
platů. Delegace sejdou se pravděpodobně teprv
v záři.
Z Vídně, 22. května. (Spolek pro ná-
rodní autonomii.) Dne 19. t. m. ustavi
se zde spolek „Národní autonomie“, jenž chee
odstraniti národnostní spory zavedením národn
samosprávy na základě rovnoprávnosti všech ná-
rodů a plemen ve smyslu všeobecného práva
lidského, vzájemné úcty a snášelivosti. Před-
sedou spolku je polský radikální posl. Brei-
ter, náměstkem ukrajinský poslanec dr. Eug-
Levický a zapisovatelom posl. dr. Nathan
Birnbaum.
V Praze, 21. května. (Dalmatská vo
lobni oprava.) Tyto dni vyskytla se v ně-
kterých listech zpráva, že dalmatský sněm bude
svolán v druhé polovině června, aby vyřídil vo
lební opravu. „Chorv. korresp.“ popírá pravdi
vost této zprávy. Nový volební řád, vypracovan
zemským výborem dalmatským, dostane se te
prvo tento týden do rukou vlády, poněvadž prá-
ce, spojené s opravou volebního řádu, vyžado-
valy více času, než se původně očekávalo. Vláda
však se nebude nyní zabývati zkoumáním elabo
rátu zemského výboru, poněvadž je příliš za
městnána jinými pracemi. Na svolání dalmat
ského sněmu není pak už proto ani pomyšlení
že poslanecká sněmovna bude zasedati celý
červen, mandáty nynějších dalmatských poslan
ců vyprší však již dne 23. června. Sněm tedy
před koncem června uhasno, nové volby na zá-
kladě starého volebního řádu vykonají se n
podzim a volební oprava může se tedy dosta
teprve do nového sněmu.
Ze Štyr. Hradce, 19. května. (K univ er
sitním výtržnostem.) Státnímu zastupi
telstvu štyrsko-hradeckému zasláno bylo ozná
mení, v němž se praví: „Dne 16. května stat
kář Jan Koller vyzval statkáře Aloisa Breitra
z Liebenavy, aby si vzal revolver a táhl s ním
do Hradce k universitě. Při tom pravil: Dne
jich musí ještě několik zahynouti.“ Kdo státní
mu zastupitelstvu zaslal toto „oznámení“, ve
zprávě se nepraví.
Z Pešti, 20. května. (Parlamentn
prázdniny.) „N. P. J.“ se dovídá, že letn
prázdniny uherského parlamentu započnou 10
června. Sněmovna se sama odročí do 10. října
V září sejdou se v Pešti delegace
v tu dobu panovník, jenž počátkem září beztoho
přijede do Uher na man evry, bude delší dob
přibývati v Pešti.
#16
alto_textblock
#16
Politické zprávy zahraničné.
#17
alto_textblock
#17
V Praze, 22. května.
Stolypinova odpověď na dotazy o Finsku.
Stolypin pokračoval:
Na počátku působnosti spolku „Voima?
úřady se k němu chovaly dosti shovívavě. Vláda
trpěla, že i některé úřadní osobnosti byly členy
toho spolku. „Voima“ rozšiřovala revolučné pro-
klamace, a ještě proti ní nezakročeno. Ale když
finské úřady začaly veřejně podezírati ruskou
vládu, že ona ty proklamace do Finska posílá
aby loyalné Finy kompromitovala a měla zámin
ku proti nim zakročiti, tu přestaly žerty a vláda
musila rozhodně přípomenouti finským úřadům
že nestrpí, aby podobné klevety o ní beztrestně
byly šířeny.
Právě tak chovaly se finské úřady ke zprá
vám policie o působnosti ruských revolucionářo
ve Finsku. Avšak já se nechci dotýkati osob
chtěl bych zůstati v říši faktů. Fakt je, že fin-
ský sněm usnášel se o zákonech, kterým sám
dával platnost, aniž o nich uvědomil ústřední
vládu. Já se pouze náhodou dověděl o finskén
zákoně, který se v celku svém dotýkal velm
bytných zájmů ruského života. Ve Finsku
tedy již dělali zákony pro celé Ru
skol Roku 1906 finský sněm přijal nový vo-
lební zákon, jenž by také málem byl minul říš-
skou vládu. Tehdy panovník z vlastního počín
jmenoval komisi, které uloženo prostudovati
společné otázky ruské a finské, a od té komise
jsme se teprve dověděli o přehmatu finského
sněmu a senátu. V únoru 1906 státní tajemník
oznámil hosudáru, že finský senát pracujeo
projektu nové formy vlády a že tento projekt
chýlí se k odtržení Finska od Ruska.
Finský senát tím hrubě překročil hranice své
působnosti, neboť otázka tato nikdy nemůže být
předmětem místného (finského) zákonodárství.
Přecházím k železným drahám. Otázkae
sjednocení železných drah říšských a finských
není nová. Již Alexandru II. byl ku podpisu
předložen projekt zákona, aby finská kolej byl
užší než říšská. Alexandr II. odepřel podepsut
a vyslovil se: „Toho by mi nikdy neodpustil ru-
ský národ.“ Přes to teprve za našich dní, díky
přesnému a rozhodnému rozkazu panujícího
cara, přistupuje se k spojení finských drah s ru-
skými. To být nemůže, aby Finsko se považovale
za samostatný stát, různý od Ruska a » Rusku
nepřátelský, ovšem Ruskem ehráněný. Finové
vyvozují z privilejů, které jim dal Alexandr I.
že mají právo na takový poměr k Rusku. Roz-
šířili takový názor po všem národě, ale to nám
nevadí, abychom my toho názoru nesdíloli. (Řeč
ník cituje doslovné znění reskriptů Alexandral
o Finsku.) Pravda je, že Alexandr I. dal Finsku
konstituci, ale tím nikterak je neučinil samostat-
ným státem, od Ruska různým. Finsko celé po-
dle Fridrichshamské smlouvy tvoří nerozdílnou
část Ruska, tvoří ji se vším svým obyvatelstvem
vesnicemi i městy, ostrovy i mořem, a tvoříji
na věčné časy. Tato smlouva jest jediným
aktem, ustanovujícím vzájemný poměr mezi Fin
skem a Ruskem. A poměr tento nikdy nebyl brán
právně v pochybnost. Jestliže Rusko povolil
Finsku, aby mělo svou samosprávu, svou minet
atd., nikdy tim nebylo myšleno zříditi je jak
samostatný stát. Alexandr I. podobno úmysl.
jako s Finskem, měl i s Polskem. Dal jim auto-
nomii, ale nikoli, aby proti Rusku poštval a uči-
nil z nich nepřátelské tábory, nýbrž aby je při
koval ke společné říši city vděku a loyalnosti
Jestliže se Rusko v tom očekávání sklamalo, ne
mluví to ani proti šlechetným úmyslům Alexan-
dra I., ani proti nedílné jednotě ruské imperie.
Rusko po všem, co se ve Finsku v posled-
ních dvou letech stalo, nikterak nechce poruši
jeho samosprávu a práva, darovaná ruskými moe-
náři. Ale naproti tomu nesmí se opakovati, aby
Finové pokládali za urážku každou zmínku
právech Ruska. Pánové, ve Finsku i ve společ
nosti i v tisku ozývají se hlasy, že finská otáz
ka v Rusku vyňesena temnými mocnostmi re
akce. Ale hlasy ty nemohou pochopiti, že surová
síla, potlačivší a likvidovavší revoluci, ve svaz-
ku s tvůrčí silou, snažící se o reformy místné
i všeobecné, má eíl jeden a týž: ustálen
harmonického a pevného právníh
pořádku na prostranství celéh
Ruska. (Potlesk na pravici a v středu.) Vláda,
usilující o právní pořad v ostatní imperii, nemůže
ho nechtíti ve Finsku a všechno její podezírání
nemá smyslu. Avšak v té příčině musí býti
jednomyslnost mezi vládou a parlamentem, jejž
hosudar zřídil ne, aby ruský stát oslabil a histor-
cká jeho práva i význam jeho umenšil, nýbrž
aby v osobách poslanců celý národ povolalsi
na pomoc k ochraně práv ruského státu, jeho
velikosti a síly. V tom spočívá nyní duchovná
jednota mezi sněmovnou a carem. Vy, pánové.
nemůžete se zhostiti zodpovědnosti za zacho-
vání státních práv Ruska. (Potlesk na pravo
v středu.) Vy, pánové, nemůžete od sebe od-
vrhovati zodpovědnost, jakožto představitelé ná-
roda. Vy nemůžete rozervati svazek mezi pří
tomnosti a minulostí Ruska. Byloť prolito příliš
mnoho ruské krve. Ne na plano a neuvědoměie
Petr Veliký utvrdil ruská práva na březích Fin-
ského zálivu. Kdyby se ruský stát vzdal těchl
práv, vzešla by mu z toho bezpříkladná škoda
Odpusťte, že jsem se dotkl i minulosti, alej
nesmí býti zapomínáno. Vždyť, pánové, krev těeh
silných mužů, předků našich, přelila se v naše
žíly, vždyť vy jste maso jejich musa, vždyť pou-
ze nemnozí z vás zapírají vlast! (Potlesk n
pravo a v středu.)
(Dokončení.)
#19
alto_textblock
#19
Harden o revisi svého procesu.
#20
alto_textblock
#20
Maxmilian Harden napsal do nejnovějšího se
šitu své týdenní revue „Zukunft“, nesoucího datu
23. května 1908, obšírný článek o revisí svého pro
cesu.
Jak známo, byl Maxmilian Harden 3. ledna letoš
ního roku odsouzen do vězení na 4 měsíce pro uráž
ku oblíbence císaře Viléma, hraběte Kuna Moltk
jemuž ve svě „Zukuníy“ vytkl pohlavní zrůdnost
Rovněž je známo, že proces Hardenův způsobil sen
saci v celé Evropě, největší ovšem v Německu
V osidlech neřesti uvázl pak také kn. Filip Eulen
burg, který jako svědek v prvém procesu Hardenově
přisežně pepřel pravdivost obvinění, jež Hlarden v
svém listě vytkl jeho nejdůvěrnějšímu přítoli, b.
Molikovi.
Odsouzený Harden podal k říšskému soudu žá-
dost o ruvisí, t. j. o uznání, že trestní řízzení proli
němu v Berlině provedené bylo nezákonné a má být
zastaveno. Zatím, co sedmičlenný senát říšskéh
#21
alto_textblock
#21
soudu zasedá, aby o Hardenově žádosti o rovisi roz-
hodl, čte veřejnost článek, který Harden o revisi
svého procesu právě vydal. Harden v něm dokazuje
že jeho věc není vyřízena, i kdyby říšský soud
Lipsku jeho návrhy zamítl. Pokud svoje revisní ná-
vrhy opírá o předpisy trestního zákonníka něme
ckého, netřeba jeho důvodův uváděti, poněvadž mj
zájem výhradně jen odborný. Harden však vložil do
své stati také několik nových odhalení, která jso
povahy veřejně a mají zjevnou cenu pro posouzeni
jednak říškoněmeckého soudnictví, jednak kruhů po-
litických, proti nimž Harden vystupuje a brojí —
Bezohledně, ostře, statečně a zároveň s velkolepou
obratností a duševní silou. To dlužno uznati, ať už
se o politickém podkladu Hardenova postavení v ně-
mecké veřejnosti soudí jakkoli.
Je známo, že při líčení před soudem nejvyšs
instance byl Harden osvobozen; odsouzen byl teprve
instancí odvolací, zemským soudem. Nyní Harden
dokazuje, že radové tohoto soudu byli předpojati ji
v době, kdy soukromě sledovali líčení před nejnizš
stolici. Když tam Harden byl osvobozen, jeden z nie
pravil: „Já bych byl tomu chlapovi dal půldruhéh
roku vězení.“ A ředitel zemského soudu Lehmann
klerý později předsedal odvolacímu líčení proti Har-
denovi, prohlásil při osvobození Hardenově I. stolicí
„Ten chlap musí býti odsouzen.“ Jiný člen odvola-
cího senátu dodal tehdy, že při odvolacím líčení nemě
Harden valné naděje a třetí prohodil ve společnosti
„Tentokrát dopadne Harden hanebně.“ Tito tři před-
pojatí soudcové měli ovšem pak sami sebou zajištěnu
většinu v pětičlenném senátě berlínském, který soudi
Hardena na odvolání Molfkovo. Harden je kritisuje
stejně ostře jako důkladně; stejně rozbíjí líčení, p
nichz stál před soudem jako obžalovaný, dokazuye
mímo jiné, že předseda senátu Lehmann nebyl způ-
sobilý, by líčení správně řídil. Harden mu vytýkě
též nesprávný postup proti některým svědkůmí Har-
denovým a lehkověrnost vzhledem ke svědkům od-
půrcovým, jakož i nedbalost při záznamech protok -
lových.
Tím způsobem vykládá Harden znova pod-
statný a kriticky sporný obsah odvolacího líčení
po němž byl odsouzen, také těch jeho částí, z jich
projednávání byla veřejnost vyloučena, Narázky Ha -
denovy jsou tu místy sensační. Otázkou sdělujet
Harden na př., že hr. Molike přinesl do manželstv
svého „zlou nemoc“
Na konci praví Harden, že své soudce vědomě
napadá, poněvadž zneužili svě moci; byl — Hlodává
— odsouzen profo, že soud vzal za základ odsouzen
pravdomluvnost hr. Moltka a kníz. Filipa Eulenburp
pevažuje ji za nepochyfnou; skutečnost však je
jiná. (Eulenburg je ve vyšetřovací vazbě, jsa obvi
něn z křivé přísaliy. Red.) Proto je a zůstane znla-
tečným rozsudek, jímz Harden byl odsouzen, ať lip
ský souď rozhodne jakkoli.
Po tomto Hardenově článku bude nález fíšského
zoudu lipského o jeho žádosti revisní tím napjatěj
očekáván.
#22
alto_textblock
#22
Nové zprávy z Marokka potvrzují, že hvězda
sultána Abdul Azize bledne. Poslední události
jsou pro něj neblahé a nijak nesouhlasí s po-
věstmi nedávno rozšiřovanými o úplném zdrcení
Muleje Hafida. Zdá se, že též poměr Francie
k oběma sultánům se nyní změní. Jisto je, že
branné síly Abdul Azizovy jsou ochromeny
že Mulej Hafid je pánem hlavníhe
města Fezu a Meknesu. Úspěch Muleje
Hefida způsobí nové komplikace ve stále neroz-
řešitelné otázce marocké.
#24
alto_textblock
#24
Kompromis mezi Poláky a německým centrem.
Volební kompromis mezi německým cen-
trem a Poláky v západních Prusích pro nastá-
vající zemské volby jest nyní uskutečněn vzá-
jemným přijetím následujících zásad
1. Centrum a Poláci nepostaví nikde kan-
didatury naproti sobě a upustí vůbec od vzá-
jemného boje. 2. V krajích, kde lze společným
postupem získati úspěchů pro centrum nebo
pro Poláky, dohodnou se obě strany o kandi-
daturách. 3. Vedení frakce centra v provineii
a v krajich dohodne se s příslušnými provin-
ciálními komitéty polskými o dalším postupu. —
Dohoda mezi stranou centra a Poláky vztahuje
se nyní na Horní Slezsko, Poznaňsko a zá-
padní Prusy. Také ve Vestfalsku dojde asi ještě
ke kompromisu
#25
alto_textblock
#25
Jubilejní výstava
#26
alto_textblock
#26
pražské obohodní a živnostenské
komory.
#27
alto_textblock
#27
Do druhého týdne vkročila včerejškem vý-
stava! Doufejme, že do šťastnějšího! Přehliží-
me-li prvý, nemožno to o něm říci, protože ná-
vštěva byla poněkud zdrželivou a v poměru
k bohatství výstavnímu skoupou. Zdá se, že gros
pražského obyvatelstva sondovalo dříve půdu,
pátralo po náladě a vyslýchalo ty, kteří tam
už byli.
Sem tam na úkor pravdy řeklo se o nehuto-
vosti více a důsledkem toho bylo, že návštěv
odložena na dobu pozdější.
Ostatně, zaslechli jsme i jiný motiv zdrželi.
vosti: není prý modou hned po otevření vtrhnout
na výstavu a honem obhlédnout kde co. Léto je
dlouhé, z lázní nebude už asi mnoho, proto prý
lépe nechávat si jistou reservu. Je něco
pravdy v posledních důvodech, protože solidní
prohlídka výstavy valně se liší od prolétnut
výstavou. Jsou už dnes návštěvníci, kteří nevy-
nechali jediného dne, ale nemají tušení, co
v kterém z pavilonů (krom restaurací a kaváren
na první pohled znatelných) se vystavuje. S -
lidní prohlídka exposic vyžaduje už dnes přece
jen trochu více času a trochu více než promeno-
vání mezi pavilony. Dovnitř se musí, do všech
těch spletí cest a cestiček, do jednotlivých in
terieurů a ke všem vitrinám! Jen tak získává s
patřičný obraz — z prvu vlastně nutná orien-
tace. A teprve potom přichází člověk na zvlášt-
nůstky a speciality výstavy.
Potěšítelným faktem je, že výbor všimá si
všech rozumných a praktických pokynů! Zjistili
jsme, ze napraveny byty mnohé nedostalky, o-
straněna nedopatření, někdy i neprávem na vrub
výstavního komitétu adresovaná. K pokynům,
jimž vyhověnc, řadí se otázka plakátů v cizině
a otázka čistoty. V posledním bodu učiněny roz-
sáhlé pokroky, zejména v dolejších partiích, kde
k neděli chystá se již řádná úprava všech cest.
#28
alto_textblock
#28
Meknes.
#29
alto_textblock
#29
Známý znalec marockých poměrů dr.
Weisberger píše v »Tempsu« o Meknesu
jenž padl do rukou Muleje Hafida, že
toto město má pro Fez takový význam, jako
Versailles pro Paříž. Bylo to kdysi sídlo skvě-
lého sultánu žemnila, jenž „ Meknesu učinil to-
co udělal Ludvík XIV. z Versaillesu. Marocký
panovník žádal Ludvíka XIV. o ruku slečny
de Conti, dcery Mis Lavalliěrovy, pařížské
milenky královy. Byl odmitnut, ale potěšil s
jinde, neboť se vypravuje, že měl 825 synů
342 dcerl
Mulej Ismail byl krutý a panovačný, pod-
roboval si odbojné kmeny, ale přispěl velice
k hospodářskému rozkvětu své země. Po vláde
trvající 55 let zemřel a zanechal svou ří
v míru a blahobytu, jakého dříve nepoznala.
Jeho jméno je dosud slaveno v Marokku. V Mlek-
nesu sídlil tento mocný vládce. Město to m
též důležitost strategickou, neboť čelí proti i
vokým hordám pláně Sebu i proti kmenům ber-
berským. Poslední sultánové dali však přednost
Fezu a Marakeši. Meknes má pouze 15.000
obyvatel, hlavně negrů, potomků to pověstn
černé gardy Muleje Ismaila. Je to opuštěné.
z velké části zanedbané město s mnohými sto-
pami bývalé skvělosti. I palác sultánův je z-
nedbáván a na polo v rozvalinách. Kdysi jej
obklopoval nesmírný park, jenž je nyní smutnou
pouští, kde bloudí šakalové, kteří jsou obyva-
telé rozvalin velkolepého paláce nejslavnějšího
sultána marockého.
#30
alto_textblock
#30
Šachový turnaj.
#31
alto_textblock
#31
Čtvrtý den turnaje hráno pod dojmem děsné
tisně, jak časové (šachově řečeno), tak i atmosferické.
V turnajovém sále bylo přímo tropické vedro, kleré
zdá se, mělo velký vliv na několik výsledků. Snad
by bylo lze tomu odpomoci umístěním několika venti-
látorů, které zajisté v pozdější době výstavy v době
kongresů budou velice vítány. Vylosováno bylo dnes
14 utkání Bergrových tabulek, která nám poskytla
několik zajímavých dvojic. Rubinstein 1/2. Důras l/9.
Süchting l2, Mieses 1/2. Vidmar 1, Treybal O, Ma-
róczy O. Leonhardt 1. Teichmann O. Duz-Chotimir-
skij 1, Alapin 1/2, Leontěv 1/2, Spielmaun 0, Salve i.
Prokeš 1/2, Kvičala 1/2, Janowski 1, Marshali Ú.
Schlechter 1. Bardeleben .
Dnes utkali se opětně přátelé-rivalové Rubin
stein—Důras, obávaní hráči, kteří současně do-
byli svého mistrovského gradu, Dnes opětně ukázali
že jsou si rovnocenni. Otevřeli pěšcem dámy a se-
hravše korrektní hru, ocitli se po výměně figur s věží
a jezdcem v závěru. Rubinstein získal malou vý-
hodu, obsadiv volnou linii h věží, však Důras za to
získal výhodu na damském křídle, i dána byla partie
hned po přerušení za remis.
Partie Schüchting-Micses, (olevření pěšcem
dámy proti královu) po dobré posiční hře M. zdála s
býti pro něho vyhrána, zvláště pro získání pěšce.
Schüchting však výbornou hrou konečnou dovedl
všecky plány Miesesuvy mařiti. Konečně dána z
remis.
Vidmar proti Treybalovi získal v gam-
bitu dámy posiční výhody, avšak v tísni časové
nčinil chybnou kombinaci ve střední hře, kterou
však Treybal, rovněž v tísní časové, nemohl řádně
promysliti a využitkovati. Po polední přestávce vy-
hrál Vidmar pěkným útokem proti královskému křídlu.
Ve dvojici Maróczy-Leonhardt (hra
jezdců) získal Leonhardt dobrou posiční hrou lepší
hry a Maróezy ulehčil mu výhru přehlédnutím
tahového matu! Zdá se, že MI. není ve své
obvyklé formě.
Teichmann hrál gambit dámy na Dus-
Chotimiského, byl však úplně přehrán a do-
nucen skvostnou hrou oběti věže a dámy ke
vzdání. Konec partie byl rozkošný. Sympatický Rus
dobývá tím prvého úspěchu, doufejme, že jich bude
více následovati.
AlapinLeontěv gambit dámy. Alapin dobyl
slabého pěšce d5 a přešel do věžové hry s plus
pěšcem, poskyti však slabým tahem Leontévu re-
misovou kombinaci, která se potkala se zdarem; partie
skončila remis.
Střelcová bra Spielmann-Salve hrána čer-
ným variantou theoreticky slabší; Salve vzdal se
rochady, postup Spielmannův na damském křídle
odrazil, získal pěšce a v obtížné končící, hře vyhrál
(hra střelcová).
Partie Proke š-dr. K víčala (hra 4 jezdo
byla druhou parlii 2 českých hráčů na m ezi
národním mistrovském turnaji. Po obou-
stranné korektní hře, po výměně ligur, dospěla parlie
k posici 2 věže a 7 pěšců na obou stranách a hráči
usjednotili se na remis.
Neméně zajímavé bylo utkání Janowského
s Marshallem. Janowski otevřel pěšcem dámy.
Marsball pokusil se sevříti bílou hru postupem pěšce
c, ztratil ho však, dostoupiv na c3, kompromitovaí
svojí posici, takže Janowski molil snadno vniknouti
do černé bry a dobýti několik pěšců a tím vy-
hráti.
V partii Sehlechter-Bardeleben v ote-
vření pěšcem dámy proti králově dobyl Sch. B pěšců.
avšak Bardeleben v prohrané posici tahal Schlechtra
do pozdních hodin, až konečně Schlechter jej »do-
razíle,
#33
alto_textblock
#33
Události v Marokku.
Mulej Hafid opětně hrozivě vystupuje
Velké vzrušení způsobila zpráva o jeho příjezdu
do Mekinesu. Francouzské žurnály prohlašují
že jeho vjezd do Fezu bude strašlivou ranou
pro Abdul-Aziza a způsob! velké obtíže Fran-
couzům.
Z Tangeru se oznamuje, že Buchte be
Bagdadi táboři s mahelou v bažinaté kra
jině, aby se uchránil před útoky kmene Sherada
Marně se domahá pomoci u kaida Abdula Ma-
leka. Rovněž z Tangeru se sděluje, že voj
sko sultána Abdul-Aziza bylo v územ
Beni-Svanů zadrženo nepřátelským
kmeny a jeho spojení přerušeno. Deputace
Muleje Hafida dostavila se do tábora a žádala.
aby vojsko se vzdalo vzdorosultánovi.
O události této rozepisují se anglické listy
jako o pohromě pro Abdul Aziza,
jež může míti rozhodující vliv na
osud sultánův. »Times« píší, že sultán
před několika dny vytáhl z Rabatu na Fez.
Nyní je jeho armáda obklíčena nepřá-
telskými kmeny. Armáda ta byla jeho
poslední nadějí, v ní bylo celé jeho dělostře-
lectvo, jeho všecky zásoby válečné a s ní padne
do rukou nepřátel i celý jeho poklad. Dopiso-
vatel »Timesů« sdéluje, že vojáci sultánovi bud
se rozutekou nebo se bez boje vzdají.
Berlínské listy přinášejí zprávy o poha-
nění německého úřadníka v Ma-
rokku francouzskými vujáky a lič
aféru s velkou podrážděnosti. Dotyčný úřadník
měl doručiti veliteli jistého francouzského vo-
jenského oddělení v Marokku dopis německého
konsula Lüderritze. Francouzští vojácí prý posla
ztýrali a psaní konsulovo bylo poplváno. Konsui
stěžoval si u německého vyslanectví ve Fezu.
jež ihned podalo zprávu o události německému
zahraničnímu úřadu v Berlině. V pondělí došla
zpráva do Berlína. Pro krátkosť času a chou-
lostivost aféry nebylo dosud učinéno nijaké
rozhodnutí, jež se očekává s velkým napjetím