#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
20. května 1908.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 139
#5
alto_textblock
#5
žiti, postupovali proli slraně řečníkově loyálně. (No-
vý odpor a výkřiky.) Odpověděl-li předseda na dolaz
posl. Němce, musí míli také odvahu vysloviti polito-
vání nad tím, co se zde stalo. (Pochvala u českých
radikálů.) Byl zde přepaden člen sněmovny, který
nic nezavinil. (Hlučný souhlas a výkřiky.) To jest.
co sociální demokrati dělají v praxi. Z toho lze viděti
jak loválně a slušně jednají. Odpor u sociálních de-
mokratů.) Mají-li sociální demokrati kuráž v poslane-
cké sněmovně něco podobného provozovali, pak jsou
zmíněné názory o nich velice oprávněné. Souhlas
u českých radikálů. — Odpor u sociálních demekra-
tů.) Rečník na konec žádal předsednictvo, aby poslan-
ce ve sněmovně chránilo. (Hlučný potlesk u českých
radikálů.)
Předseda: Také návrh posl. Kloláče předložím
konferenci předsedů klubů. (Veselost.)
Posl. Markov naléhal na zodpovědění svého
dotazu po holdu spolkových knížat německých
Příští schůze bude zejtra
#6
alto_textblock
#6
Z parlamentních výborů.
#7
alto_textblock
#7
Z Vídně, 19 května. (K. k.)
Tiskový výbor rokoval o § 32. osnovy tisko
vého zakona, který týká se immunisování jednán
říšské rady. K návrhu ref. Skedla usneseno jedno
hlasně, rozšiřiti immunisování také na delegaci říš
ského sněmu uherského.
Dlouhá debata rozpředla se o odst. 2., že immu
nity nemá se dostati sdělením o částech jednání
jichž veřejnost byla vyloučena usnešením dotyčných
korporaci. Uslanovení tomu opřel se zpravodaj i vět
šina řečníků a konečně byl přijat návrh zpravodajův
aby přijalo se ustanovení vládní předlohy, že pro
jisté delikty zabaveně tiskopisy po usnešení sně
movny nemají býti uveřejněny.
#8
alto_textblock
#8
Immunitní výbor svolil ke trestnímu stíhání posl
Stareka (ref. Markhl).
#9
alto_textblock
#9
Právní výbor přikázal vládní předlohu o roz-
množení počtu členů a náměstků notářské ko
mory v Praze předsedovi dru. Nitschovi.
Slámův návrh na obsazení uprázdněných
soudcovských míst a o kvalifikaci soudců byl
po delší rozpravě přikázán výboru ústavnímu. Refe
rát o ostatních návrzích na organisaci soudců pře-
vzal dr. Waldner.
v
#10
alto_textblock
#10
Rozpočtový výbor zamítl Adlerovu resoluci
o změně oboru působnosti min. veřejných prací, tak
aby báňské záležitosti byly přikázány min. obchodu
a živnostenské vyučování podřídilo se min. vyučo-
vání. Druhá část resoluce propadla proti 10 blasům.
#11
alto_textblock
#11
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. května. (Příští delegace
a křesťanští sociálové.) Po nedělní
společné ministerské radě pešťské a vídeňské
poloúřadní listy vyměnily si úlohy. Dříve po
každé takové poradě pešťské zprávy ohlašovaly
krisi, kdežto ve Vídni situací líčili na růžovo.
Tentokrát ve Vídni ohlašují krisi — v »Zeitu«
sám ministr vojenství Schönnich připoušti mož-
nost, že společní ministři budou nuceni »od-
voditi důsledky« — kdežto »Pester Lloyd« po-
hlíží na situaci se zjasněným okem, poněvadž
proti zvýšení důstojnických platů není už ná-
mítky na žádné straně a jest třeba odstraniti
jen poslední dvě diference: od kterého dne
mají zvýšené platy nabýti platnosti a kdy se
mají sejíti delegace. Jenže právě tyto dvě dife-
rence představují kámen úrazu pro ministry bar.
Aehrenthala a Schönaicha, kteří dali rakouské
delegaci slovo, že delegace se sejdou v květnu
a zvýšené platy budou se počítati od 1. ledna
1908.
Křesťanští sociálové, kteří, jak známo,
úmyslně způsobili tento konflikt, aby přinutil
Madary ke kapitulaci před přáním Vídně, ne-
pouštějí společné ministry ze slova ani nyní, ač
do konce května zbývá jen deset dní. Předseda
minulé rakouské delegace dr. Fuchs potvrdil
to v rozmluvě s redaktorem »N. Fr. Pr. «, v niž
pravil: »Maďaři, jak ukazuje výsledek společné
ministerské rady, chtějí patrně zameziti, aby se
delegace sešly v květnu. Rakouští delegáti jsou
však odhodláni jejich úmyslu se vzepříti. Bu-
deme se co nejrozhodněji domáhati, aby spo-
lečná vláda slib, daný rakouské delegaci, splnila
úplně, nedbajíce, bude-li nebo nebude-li to vhod
uherské vládě. Jestliže se delegace nesejdou do
smluvené lhůty v květnu a zvýšení vojenských
platů nabude proto platnosti až od podzima,
rakouská delegace bude nucena odvoditi z toho
#12
alto_textblock
#12
nejkrajnější důsledky; nemáť vehoty
podrobiti se uherskému diktátu.«
Dr. Fuchs svolá prý po příští společno
ministerské poradě, která je určena na čtvrtek.
rakouské delegáty a předloží jim výsledky své
porady.
Z Terstu, 16. května. (Volební oprava.
Místodržitel prine Hobenlohe byl ve Vídni, kdež
měl s ministry poradu o osnově volební opravy
v té formě, jak byla přijata terstským výborem
pro reformu. Vrátiv se z Vídně, měl v pátek
poradu s předsedou výboru drem. Venezianem.
»Edin.« se dovídá, že vláda nehodlá schváliti
všechny změny, které výbor provedl v její před-
loze. Zejména nechce upustiti od volební po-
vinnosti. Volební výbor bude tedy nucen opětně
se zabývati přáním vlády. Slovinci užili této
příležitosti a ve zvláštní poradě vytkli místo-
držiteli své námitky proti žádosti obchodní ko-
mory terstské, aby se jí ve sněmu dostalo
zvláštního zastoupení, čímž by se postavení
Slovinců na sněmě opět značně zhoršilo. Místo-
držitel uznal jich námitky za oprávněné.
Ze Záhřeba, 16. května. (Akademický
senát v olázce universitní.) Akade-
mický senát zdejší university měl schůzi, v ni
jednáno o pensionování prof. Šurmina
disciplinárním vyšetřování prof. Ma no jlo-
viče. Akademický senát složil svá usnesení
do pamětního spisu, jejž odevzdal zemské vládě.
Obsah pamětního spisu není zatím znám, ale
soudí se, že akademický senát se ohradil prot
nezákonným opatřením Rauchovy vlády-
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. května.
#14
alto_textblock
#14
Na Mitrovici!
Všem pohraničným c. k. úřadům v Bosně
podél srbské hranice dán rozkaz, aby po vsech
od Kovina na Dunaji do Mitrovice připravily
v každém selském domě byty pro vojáky i dů-
stojníky. C. k. vojenské posádky v místech, kde
již jsou, budou zdvojnásobeny. Tak ve Vara-
dínu, Zemunu, Pančevu a Kovinu.
#15
alto_textblock
#15
Svoboda tisku v Bosně.
Rozsudek krajského soudu v Baňaluce
kterým p. Svetozar Zrnič, redaktor listu »Otadž-
bina«, odsouzen na rok do těžkého žaláře, by
potvrzen vrchním soudem sarajevským.
#16
alto_textblock
#16
Japonci na Korei.
Japonské listy denně přinášejí zprávy o po-
vstání na Korei a srážkách jeponského vojska
s povstalci. Japonci skoro všude mají velké
ztráty na lidech. Japonská vláda se rozhodla,
že rázem vyžene všechny korejské administrátory
a zamění je svými úřadníky. Aby také hospo-
dářsky Koreu zničili, Japonci utvořili podle
vzoru Němců v Poznaňsku společnost se zá-
kladným kapitálem 10 mil. jenů, jež bude pra-
covati, aby vyrvala domorodému obyvatelstvu
z rukou zemi a hlavní prameny blahobytu.
Předseda a místopředsedové této společnosti
jsou jmenováni japonskou vládou, což jí dává
povahu japonského státního privilegovaného
ústavu na žebračení korejského lidu. Korejeí
prohlašují, že budou vražditi členy této společ-
nosti. Japonská vláda uvalí na Koreu stav oble-
žení při první vhodné příležitosti a dá pak svému
násilí vignetu práva.
#17
alto_textblock
#17
Vážná situace mezinárodní a Vilém II.
Císař Vilém II. slíbil pro dnešek od
poledne zajeti určitě z Visbadenu k shromá-
ždění stavův ve Frankfurtu n. M., který někdy
býval basí německých operací proti Francii.
I v hotelu bylo již ráno vše přichystáno pro
slavnostní hostinu. V poslední chvíli ale návštěva
náhle odřeknuta. Gen. pobočník císařův Scholl
dojel automobilem do Frankfurtu a oznámil
účastníkům již shromážděným, že se císař roz-
hodl náhle a s — politováním nepřijeti v a že
#18
alto_textblock
#18
jej od úmyslu jeho odvrátily »nalehavé otázky«.
Císař Vilém II. konferoval té doby s kancléřem
Bülowem a rozhodl se na konferenci té také
ihned se do Berlína navrátiti. O dvojím tomto
rozhodnutí císařově kolují v Německu nejsen-
sačnější pověsti a jedna z nich, zdůvodněná
ostatně událostmi posledních dnů, tvrdí, že
Vilém II. učinil rozhodnutí své po radě kanclé-
řově vzhledem na vážný poměr k Francii. Ne
bylo by ovšem divu, kdyby po neslýchaném
přijmutí protifraneouzského poselstva marockého
vládou německou a po nejnovějších frankofob-
ských štvanieích berlínských poměr k Francii,
který byl by loni málem k válce vedl, byl se
opět hodně zakalil.
#19
alto_textblock
#19
Kdo bude prohlášen kandidátem presidentství?
Volba volitelů pro novou 4letou hodnos
presidenta republiky blíží se ve Spojených stá-
tech kvapem: konáváť se, jak známo, v listo-
padu. Sjezdy jednotlivých stran, republikánské.
demokratické, socialistické a lidové, seskupíse
prolo již v době nejbližší, aby rozhodly o kandi-
dátech pro předsednictví i místopředsednictví.
Dle dnešních věrohodných zpráv z Unie sjezd
republikánské strany vyhlásí oficiálně kandidátem
určitě přítele trustů Tafta a to dle všeho 684
kuličkami z 982. Pochybnější jest výsledek
u demokratů. Dle všeho ale Johnson ustoup
dobrovolně Bryanovi. Za socialisty vyblášen bude
možná Debs. O rozhodnuti lidové strany není
ještě nic bezpečného známo.
#20
alto_textblock
#20
Marocké záležitosti.
Posfové Muleje Hafida zdržují se
dosud v Paříži, kde, jak známo, špatně pocho-
dili. Jak se oznamuje z Paříže, hodlají dnen
podati na velevyslanectví Spojených států, jakož
i na vyslanectví Belgie, Portugalska a Švédsk
přípis, oznamující, že Mulej Hafid byl vyhlá sen
sultánem ve Fezu.
Z Tangeru se oznamuje, že druhý brati
sultánův Mulej el Kedir uprchl z Pabotu
a má prý v úmystu spojiti se s Mule-
jem Hafidem.
Z Casablanky se oznamuje »Matinu«
že španělští vojáci vysílají hlídky oproti ustano
vení smlouvy do vnitř města, k čemuž opráv
něni jsou jen Francouzi, a často zakročují
i proti Francouzům a odvádějí je do věznice.
Tyto okolnosti způsobily nebezpečné napjetí mez
francouzskými a španělskými vojáky, jež vedlo
ke krvavé srážce před několika dny.
Jak se sděluje z Paříže stanovila ministerská
rada definitivní instrukce pro generála d' Amada
ve příčině ukončení pacifikace kmene Šanjůa
instrukce pro generála Lyauteye jako vrch-
ního komisaře pro alžírsko-marocké pohraniční
#21
alto_textblock
#21
území.
#22
alto_textblock
#22
Urovnání aféry heraklejské.
Jak se oznamuje z Paříže, sdělil v mini-
sterské radě dnešní ministr zahraničních věcl
Pichon telegram francouzského vyslance
Constance z Cařihradu, že heraklejská afera
je urovnána, poněvadž se dostalo zadostučinění
francouzské společnosti.
Z Cařihradu se oznamuje v téže zá-
ležitosti: Nepotvrzuje se zpráva, že Francie
pro vyřízení heraklejské záležitosti podala for-
mální ultimatum, pravdou však je, že vyslanec
Constans žádal za vyřízení věci a dal lhůtu do
čtvrtka. Dřivější velkovezír Kiamil vyšetri
aféru a navštivil 16. t. m. Constansa. Minister-
ská rada, trvající pozdě do večera, podal
v Yildizu návrh na uspokojení francouzských
požadavků, resp. na úpravu situace francouzské
heraklejské společnosti. Očekává se sankce
iradem
#23
alto_textblock
#23
Pro německé přátelství
horuje článek imperialistického žurnálu londýn-
ského »Daily Mail«, vitající návštěvu jiho
německých hostí. Žurnál tento, jinak dost
chauvinisticky a protiněmecky naladěný, doufá
#24
alto_textblock
#24
že návštěva tato utuží přátelský poměr mez
Anglií a Německem, což je upřímným přáním
všech přátel světového míru a pokroku. Tato
návštěva přispěje k odstranění všech nedoroz-
umění a nevraživostí, vládnoucích dosud mezi
oběma národy. Mezi národy vyvinuje se poho-
stinství, jež je nadějným úkazem naší doby
lze doufati, že to bude trvalý rys příštích styků
německo-anglických.
#25
alto_textblock
#25
Jubilejní výstava
#26
alto_textblock
#26
pražské obchodní a živnostenske
komory.
#27
alto_textblock
#27
Jsme nevděčníci
Při svých potulkách výstavním, bílým mě
stem, skoro docela zapomínáme na přirozenou
dekoraci, na svěží, jarní zeleň, která zůstává
tou nejkrásnější ozdobou, již bylo možno stav
bám dát.
Čím by byly všechny ony pavilony, sebe
smělejší architektury a koncepce, kdyby kolem
hyla poušť a plot?
Chodíte mezi křovinami, mezi nádherně
kvetoucím a vonfcím šeříkem, pod rozžatým
svícemi květů jírovcové aleje, pod korunami lip
jež co nevidět rozdýchají se svou sladkou, opo
jivou vůní . . . a zapomínáte dočista, že jaro
a máj rozprostirají vám vstříe svou náruč.
Je luznou promenáda alejí, pod bývalou
fontánou v hodině ranní a večerní! Zpěv ptactva,
kosů a drozdů neruší nikterak život výstavy
jejich melodie nepřehluší ani bouřlivý or
chestr.
Zelení nejbohatší partií zůstává rozsáhlé
spodní prostranství výstavy. Utěšený tento kout
býval z »Královské Obory« vždy půvabným mí-
stem a zůstává jim i. dnes, kdy do hustých k
řin vsunuta spousta pavilonů a kiosků. Až sit
nice vašeho oka znavena hude svítivími bar
vami výstavních budov, vyhledejte některé z ma-
lebných zákoutí a osvěžíte.
Nádhernou takovou partií je ona skupina
smutečních vrb, jejichž větve hebké, drobným
štíhlým listem vroubené přepadají nad koprovit
boskety kvetoucího bezu. Mezi zábavným kout
kem a hlavní alejí, nedaleko »josefinské« kon
certní síně najdete čarokrásné ono místečko.
Než není samo! Nedaleko »habešské ves-
nice« vpadnete do podobného zátiší a jinde.
jinde.
Na prostranství hořejším o živou dekoraei
byla ovšem nouze. Tu musílo přírodě na pomoe
umění jardiněrů, jemuž také v jiných místech,
za palácem, na svahu, jejž bylo nutno zcel
jinak upraviti, připadl Iví podll na výzdobě kvě-
tinové. Dílem appartním v tom směru zůstává
nádherná výzdoba vodního zámku, bývalé Kři-
žikovy fontány. Po té se nám stýská. Bývala
takovým velkolepým zakončením večera, takovou
poslední větou v náladě, kterou si statisíce od
nášeli.
A bývala ještě něčím jiným ! Pro celé pro
stranství dolní znamenala veliký kus jeho vý
stavního života, působivou, slákavou attrakci
jež rozdělovala proudy návštěvníků ve dva
udržujíe rovnováhu mezi hořejškem a dolejškem
Tu dnes dociliti nedovedou ani krásně navštěvo
vané zábavní podniky, ani habešská vesnice, ani
— a budiž to v zájmu všech okolních vystavo-
vatelů a restaurantů jemným upozorněním zá-
bavnímu výboru — velmi skoupé koncerty hu-
debních kapel.
Jsme-li již u jejich stesků, budiž řečeno
vše sine ira, ale cum studio, se snahou po ná-
pravě. Uznává se, že není ještě možno, dokud
se na výstavu dovážejí těžké předměty, upraviti
cesty, a vysypati je — zvláště střední alej
dávno na hromadách uloženým pískem. Víme,
že by každá úprava co nejdříve se zničila. Ale
jedno možno přece žádat: čistotu. Taje
ubohá a pod kritiku! Krěský les tak vypadává
po návštěvě nedělních výletníků! Všude poho-
zené, promaštěné papíry, odpadky a zbytky jidel,
pomerančové kůry — — ještě že se neváli
#28
alto_textblock
#28
někde odložené perko. Tedy malá armáda ukl-
zečů v domácnosti výstavní by neškodila.
A pak ještě něco schází výstavě. Balon
caplif! Kolik set lidí přálo by si vystoupit nad
výstavu a s ptači perspektivy ji přehlédnout,
nebo při illuminaci shlednouti pod sebou moře
světel . .
#29
alto_textblock
#29
Procházky po výstavišti.
#30
alto_textblock
#30
Ví.
#31
alto_textblock
#31
(Pavilon Prahy.)
Ty tam jsou chvíle těkavých procházek vý-
stavou, okounění po nehotových facádách, bro-
dění se blátem a pískem, a skákání přes pře-
kážky. Je nejvyšší čas, začíti pěkně po pořádku
s tím, co je už úplně hotovo, a zve vlidně
k návštěvě trochu důkladnější. Pavilon města
Prahy máte zrovna při ruce při prvním vkročení
na výstavu, a zaberete-li se do jeho prohlížení,
strávíte v něm lehce — několik hodin.
Město Praha jako hlava království a hlava
komorního obvodu pražského, bylo povinno se
ovšem representovati co nejokázaleji vším, co
má krásného a pyšného. Že se také chtělo vě-
domě representovati, o tom svědčí již jeho
vstupní, přijímací místnost, vysoce sklenutá,
světlá a otevřená na obě strany ve vzdušné ve-
randy, se záplavou vrchního i postranního světla.
Stěny této representační síně zdobeny jsou
obrazy z loňské výstavy londýnské. Obrazy do-
sud málo známě širším kruhům v Čechách,
jsou tu malým, ale vkusným a lákavým výbě-
rem pohledů na krajinné krásy české. Cizincům
a turistům pak budou aspoň vybranou ukázkou,
zvoucí ke vděčným výletům. Vedle poslední
práce zesnulého Liebschera (Krumlov) jsou
to originály od Bubeníčka, Fr. D vo-
ráka, Landy, O. Nejedlého, Havel ky
Jansy, Krále, Šetelíka.
Výzdobu obrazovou krásně doplňují skulp-
tury v rozích — přípravně Myslbeko v
skizzy z výzdoby mostu Palackého. Otevřen
verandy postranní, určené pro odpočinek obe-
censtva v zeleném zátiší pod otevřeným nebem,
dostanou ještě v několika dnech svoje doplněníi
střední fontany Rousovy, - představující
»Pastýřskou idylu« a »Lovecko
idylu«.
Následující salonek je také určen ku po-
hodli návštěvníků: malá, ale vybraná čilárna,
v jejímž středu známý grandiosní »Kovo vý
věk«. Rodinův a kolem něho řada pohodl-
ných křesel, stolků a pohodlných zákoutí.
V přihrádkách pak vybrané ukázky z české
literatury, úplný »Naučný Slovník« a bohatá
příruční knihovna všech děl českých i cizo-
jazyčných, která pojednávají o Praze. Mimoto
vykládají se tu i všecky pražské denníky čí-
tárny. V průčelí nejnovější dílo Švabinské ho,
teprve před čtrnácti dny dohotovené (portrét
starosty dra. Groše), na stěnách postranních
Šetelíkovy dva obrazy — »Čerto vo
jezero« a »Fürstenberská zahrada«.
Ze salonku čítárenského vchází se přímo
do malé, ale vybrané exposice známého staro-
žitníka p. Neumanna, jehož rytiny, publi-
kace a staré listiny týkají se Prahy. K ní při-
myká se přímo, jako s ní také ideově souvisí,
exposice Klubu za Starou Prahu«. Vy-
braná řada krásných fotografických snimků za-
slouží, aby byla doporučena vřelé a vnímavé
pozornosti, aspoň tak vnímavé a pečlivé, jak
pečlivě byly vybrány a uspořádány tyto pohledy
na nejkaraklerističtější, typické části staré Prahy.
Etapa pražského baroku je zde ovšem nejboha-
těji zastoupena. Exposici tuto, jinak úplnou,
doplní jen ještě psané vysvětlivky a poznámky,
které mají i povrchní pozorovatele a laiky upo-
zorniti na vedoucí ideje a snahy zastanců
Staré Prahy.
Pravou otevřenou verandou vcházíme do
salonku, věnovaného Praze krásné. Celou
jednu stěnu zabírá osmidilné Šetelíko vo
panorama Prahy, pohled s ptačí perspektivy,
s věže staroměstské radnice. Mimo to je tu
#32
alto_textblock
#32
V tom sáhla ruka po sklenici a jak se rty
hostovy nachýlily vstříc pozdvižené sklenici, uči-
nil jsem nový objev: ve světelném prahu uká-
zaly se podrchané dlouhé kníry, pod nimiž sví-
tily nápadně veliké zuby.
Doušek byl za chvilku odbyt a vše zaniklo
opět v soumraku; ale ty kníry a zuby poskytly
nové hojné látky mé němé zábavě. Bylo s podive-
ním, že mi rázem vyvolaly z hlubin paměti četbu
dávnou, pradávnou: Máchův „Křivoklát“. Tam
zdá se mi, tam — pravil jsem si po chvilce
přemítání — zablyštěly se mi takové zuby pod
takovým knírem v obličeji příšerného „kmotra
Václavova! Či to bylo v jiné Máchově povídce
Či snad — Puškinav Pugačev?
Jako bych viděl váš pohrdlivý úsměv-
Chlubit se zečtělostí tak starosvětskou! A starý
pán ovšem také netuší, jak směšný je nám se
svou antikou minulého století, jejíž vichrem
vlající plášť mu zůstal podnes jediným slušním
krojem poesie. Toť se rozumí, že domy musí
být černé, na nich zrezavělé lilie — ale kat
krále Václava nebyl snad přece nutný!
„Vinovat!“ jak říká Rus. Ano, jsem vine
Ale snad nohu přese vše očekávati trochu sho-
vívavosti — považte moji mnohaletou nepřítom-
nost a že přicházím skutečně do moderního če-
ského rozvoje jako host z daleké minulosti. Ko
nečně: snad mi nezazlíte, že počítám poněku
i na čtenáře příštích desetiletí, kdy romantika
přijde opět stejně do módy, jako nyní rozkeší
slzíte nad zvětralými klenoty rokoka, které
ještě nedávno byly odstrašujícím příkladem ne-
vkusu, jako zapomenutí Preraffaelité slaví mo-
derní triumfy a jako — inu třeba také jako za-
činají v poslední době vláti — ne sice dosu
v literatuře, ale po ulicích — i romantické plá-
ště, tytéž pláště, kterými jsme se malebně ořas
ňovali jako gymnasiální studentíci. —
Avšak vrátím se k hostu ve výklenku. Slun-
ce se stalo mým spojencem. Usmyslilo si pozlo-
biti šeromila a pronásledovalo jej i do úkrytu
kam se zatáhl: znenáhla šinul se světelný pruh
dále a výše po jeho prsou, ramenou, zasáhl
vousy, tváře a — tu máš, tmáři! — vmetl mu
znova plnou hrst ohnivých raket přímo do čí.
Nyní mohl jsem pohodlně studovati selý obličej.
A pravím hned, že mne dosti zajímal. V plném
psvětlení zmizel sice přelud kata Václavova,
romantické kníry staly se kníry obyčejnými, jen
poněkud rozeuchanými a trochu delšími, než
dovoluje šosácká míra, a zubů nebylo v sevřa-
ných ústech viděti; ale celkové rysy hubeného
#33
alto_textblock
#33
obličeje, jaksi znavené a zvětralé, nenáležely
k tuctovým: byla v nich zvláštní směs zaostře-
nosti i měkkosti, drsnosti i jemnosti, rozličných
rýh a záhybů, z nichž mohlo se hádati i na su-
chou, trpkou skepsi i na hravé zákmity nepo-
tuchlé dosud fantasie. Že tvář ta patřila inteli
gentu, třeba snad sešlému — to bylo nepochyb
né na první pohled.
Ze svých studií byl jsem vyrušen po chvilce
způsobem, kterého jsem se nadál nejméně
který mne uvedl téměř v rozpaky.
Muž, pomžikav několikráto oslněnýma oči-
ma, zdvihl se pojednou, vzal se stolu sklenici
z kouta výklenku tlustou hůl s kovovou hla
vicí a zamířil od výklenku přímo ke mně
Umístiv hůl opatrně do blízkého stojanu, posta
vil sklenici na opačný konec mého stolu a sed
si naproti mně.
„Pánovi snad nevadím?“ naklonil ke mn
hlavu. „Slunce mi tamhle mohlo oči vypálit.“
„O, prosím!“ odpověděl jsem se stejnou
úklonou; ale pravá odpověď byla by zněla jinak.
Kdyby co mohlo mě přesvědčiti o skutečnosti
astrální látky, perispritu, vortexu a jak jinak se
nazývají přejemná fluida, která dle mystických
a dobrodružných theorii jako neviditelný jakýsi
nimbus obklopují tělo každého člověka (jeden
profesor pařížské medicinské školy dokonce
fotografuje v poslední době tyto tajemné vzduš-
né emanace a poznává dle útvaru způsobu je-
jich rozličné nálady, poruchy a nemoci duševni
— kdyby tedy vůbec něco mohlo mne naklonti
víře ve zvláštní, zasvěcencům i hmotně pochyti-
telný duševní opar každého lidského individua,
dovedl by to nejspiše účinek, jaký pociťuji, vy-
ruší-li mne pojednou něčí blízkost z osamělého
přemýšlení. Mivám pocit, jakoby se byl nejen
přiblížil, ale jako ny se mne přímo dotýkal neb
alespoň dotěrně vnikal v okruh, vyhrazený in-
timní síéře mé osobnosti. Ano, pociťuji rušivý
vpád cizorodého já, které si zamanulo obtěžo-
vati a stěsňovati nne v mé vlastní duševní do
mácnosti. Vetřelec sedí třeba zcela tiše, neoslo-
uje mne, nešťárá ve mně zkoumavými po-
hledy — nie naplat! Jsem rozladěn již pouhou
blízkostí cizího bůh ví jak myslícího mozku
bůh ví jak cítícího srdce, ta tam je chvíle dů-
věrné zábavy s vlastní duší, musím býti uchy
stán, že ——
Tím končí rukopis básníkův.
#34
alto_textblock
#34
Pro reformu práva manželského.
#35
alto_textblock
#35
Vídeňský „Soolek pro reformu manže
ského práva“ uspořádal anketu c tom, zda za-
mýšlená jím reforma rakouského manželského práva
je skutečně schopna poškodití veřejnou morálku
snížiti ethický význam i karakter dnešního manžel-
ství, jak namílají klerikálové a všichni zpátečníci.
protivníci reformy. Dotazníky v tom smyslu formulo-
vaně rozeslalo předsednictvo cilovaného spolku n
mnohé vynikající evropské pracovníky v oboru socio-
logie, vědecké elhiky, na nejpřednější právníkya
známě spisovatele i publicisty. Výsledek této ankely
vydán byl v právě vydaném (dvojitém) čísle květno-
vém ústředního orgánu spolkovéhe „Die Fesse
(Poušo, ústřední orgán pro reformu manželskéh
práva).
Všecky úsudky rakouských i cizích účastníků an
kety vyznívají pro obmýšlenou reformu, prot
nynějšímu zastaralému, nemožnému a ethicky, mrav
ně neudržitelnému zákonu rakouskému o nerozlu-
čitelnosti manželského svazku. Víďeňský spisovate
Hermann Bahr píše rozhodně: „Poxud má man
želství svůj dnešní ráz a význam čistě hospodářského
svazku, nemohu mu vůbec přiznávati nějakého „so-
cálně othického karakteru“. Naopak: právě dnešn
forma manželství jeví se mi býti sama o sobě nej
vyšším mravním a sociálním nebezpečenstvim.“
Známý volný myslitel Hector Denis, belgi-
cký poslanec a profesor filosofie brusselské „Univer-
sité libre“ praví: „Bylo by možno uvěsti veliké množ-
ství hospodářských, sociálních, psychologických i mo-
rálních příčin rozloučení (manželství), které se měn
a stoupa,í rychlým a hluboko zasahujícím střídá ním
prostředí. Toto veliké množství spolupůsobících zjev
otřásá do jistě míry, v jistém prostředí a u určitých
individuí či skupin individuí samotnou institucí man-
želství. Rozioučení samo tedy není nic jiného, než
uznání vlivů těchto všeobecných, sociálními poměry
cdůvodněných příčin. Rozlučitelnost manželství jeso
tučíž sociálně nezbytný léčebný pro-
středek, který uhájí svoji oprávněnost na tak dlou
ho, pokud nebudeme míti nějakou soc iální hy-
gienu, která bude a to, aby zabránila příčinám
rozrušujícím svazek manželský. Nelze přece táhnout
do pole proti léčebnému prostředku, je-li nezbytný
možno nanejvýš jeho uživání omeziti na míru nej
nutnější.“
Německý spisovatel Otto Ernst píše podobně
ač stručněji, omlouvaje se, že nezbytná cesta mu pře
káží, aby se o thematě obšírněji vyslovil: „. .. re
mohu opomenouti, abych řekl aspoň tolik, že v úpln
#36
alto_textblock
#36
rozlučitelnosti manželství a v umožněmí uzavření
nového svazku manželského nespatřuji pražádného
mravního a sociálního nebezpečí, nýbrž právě na-
opak — vidím v něm mravní a sociální nutnos
a v odmítání těchto snah vidím opatření vysokého
kléru, které jest kulfuře a lidstvu nebezpečné.“
Slavný vlašský učenec Cesare Lo mbr o so.
profesor university turinské, poukazuje na zkušeno
sti, nabyté ve Francii po přijetí zákona o rozlučitel-
nosti manželství. Praví doslovně: „Daleko vzdálent
toho, aby rozrušovala společenský pořádek a do-
mácí štěstí, přispívá rozlučitelnost svazků manžel
ských k tomu, aby je udržela, chránila a zlepšovala
Číslice to dokazují. Počet manželských sňatků vzrost
ve Francii po zavedení rozlučitelnosti, jak dokazuje
kniha „L'application de la loi du divorce en France?
(1905). V roce 1883 bylo v celé Francii uzavřea
285.519 sňatků, v roce 1891 již 303.469. Nemanžel-
ské porody nebyly četnější. Počet sebevražd pro do-
mácí rozmíšky klesl také podstatně (v r. 1883 jich
bylo 995 v r. 1891 již jen 898). Resultát úsudku
Lombrosova zní: „Rozlučitelnost manželství jest
fakterem, přinášejícím společnosti lidské mír.“
Prof. dr. T. G. Masary k píše: „Mánželství jest
a má býti sjednocemm těla i duše, svazkem pro ži-
vot i pro věčnost. Uskutečnění tohoto ideálu předpo-
kládá mravní vyzrálost jednollivcovu i společnost
lidské, jaké dosud ještě není dosaženo. Ideál tento
vymáhá přísné jednoženství. Možnost rozloučení ny-
nějšího manželství a vejili v manželství nové bud
v naší mnohoženské společnosti ve mnohých př-
padech mravně a sociálně lepší, než nemravné r-
dinné poměry, které v tolika a tak četných přípa-
dech zaviňovány jsou dosavad platným rakouským
manželským zákonem.
Ethickou olázkou, opakuju, není tu rozloučení
nebo nerozloučení manželství, nýbrž: čistý či nečistý
život rodinný a pohlavní, monogamie či polygamie
(jedoženství či mnohoženství). Ve snaze po zákonite
a právní rozlučitelnosti nešťastných manželských
sňatků vídím já aspoň úsilí o pravé jednoženství
čistotu.“
Anglický splsovatel a člen parlamentu G. Be
nard Shaw odpovídá stručně, jedinou větou: „Se-
trvá-li Rakousko při tom opovržení hodném zařízení
že jest manželství rozlučitelno pouze smrtí (jednoh
z manželů), dostaví se následky podobné oněm v
starém Římě: že toliž Rakušané se vzdají oficiálních
sňatků a rozi. dnou e pro soukromé snilouvy man-
želské.“
Na konec jen ještě čsudek inšpruckého profesora
universitního dra. Ludv!:a Wahrmunda.
#37
alto_textblock
#37
v peslední době tolik jmenovaného. Ten praví: „Zá-
ležitost reformy dnešního našeho manželského práva
není snad pouze soukromou záležitostí jednotlivých
mučedníků, nýbrž má pro colé Rakousko význam
kulturně-dějinného problému. Jest hotovým zkušeb-
ním kamenem pro rozhodování v otázce, zda naše
vlast může vůbec si nadále udržeti nárok, aby byl
považována za moderní právní stát v očlch ostat-
ního tvěta. Neboť státní útvar, který přenechává
vládu nad základy své existence římské církvi, vylu-
čuje se tím vlastnoručně z kulturního společenství
vč.
přítomnosti i budoucnosti.“
#38
alto_textblock
#38
Hudba.
+ Jaromír Weinberper, mladistvý žák prof K
Hoffmeistra, vydal v kutnohorském časopise »Česká
hudba« jako svůj první opus Sonatinu »Naší mlá-
deži«. Nadání Weinbergrovo vzbuzuje v našich
hudebních kruzích neobyčejnou pozornost. Jeho
první skladba přijata bude zajisté s pochopitelným
zájmem.
+ »Ta naše výstava« jmenuje se pochod letošní
jubilejní výstavy od kapelníka J. Pehela. Pochod
byl přijat obchodní komorou a výkonný výbor přijae
jeho věnování. Pěkná a zpěvná melodie, zvláště
tria, utkví po prvním poslechnutí v paměti. K triu
píše O. Pinsker text, který v několika dnech vyjde.
Právě vyšel pochod pro dechovou hudbu. Pro klavír
vydán bude v několika dnech s titulní obálkou akad.
malíře Šimůnka.
+ Z Milina. Sbor učitelský uspořádá v neděli
dne 24. května 1908 ve prospěch chudé školní mlá-
deže za laskavého spoluúčinkování pp. J. Bartoše,
odb. uč. měsť. školy, posluchačů vys. mont. školy
V. Randáka, A. Richtra, J. Rozuma a HI. Svohody.
učit. budby na c. k. učit. ústavě koncert pro děti,
začátek o 3. hod. odpol. a lidový, začátek v 8 hodin
večer (v hostinci pana O. Nováka v Milíně.)
#39
alto_textblock
#39
Různé zprávy.
#40
alto_textblock
#40
= Manželské drama. Z Paříže, 19. května.
K zavraždění obchodníka Jerusalema v Nizze
se sděluje: V Nizze dlící velmi bohatá matka 26letého
Karla van Binckhorsta znala jeho odvislost o
dřívější jeho mílenky Jerusalemové. Den před činem
jednala s notářem, aby její velké jmění po její smrti
zůstalo zachováno a syn neměl práva volně s ním
nakládati. Mladý muž, jenž věděl o tomto opatření,
hatícím jeho plány do budoucnosti, šel k Jerusale-
movým, aby jim nabídl poslední odbytné a pak chlě
matku požádati, aby od svého úmyslu upustila. Zdá
se však, že Binekhorst nedosáhl u Jerusalemových
očekávaného svolení a ve hněvu manžela probodl
Činí se všemožné pokusy, aby Binekborst byl pro-
zatím propuštěn a lékařskými autoritami má býti
dokázáno, že přestálá nemoc, následek to jeho buj-
ného života, měla silný účinek na jeho mozkovee
#41
alto_textblock
#41
činnost.