ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5c48dbb0-75a3-11dc-986d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 41
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
20. května 1908.
#4 alto_textblock #4
Číslo 139
#5 alto_textblock #5
žiti, postupovali proli slraně řečníkově loyálně. (No- vý odpor a výkřiky.) Odpověděl-li předseda na dolaz posl. Němce, musí míli také odvahu vysloviti polito- vání nad tím, co se zde stalo. (Pochvala u českých radikálů.) Byl zde přepaden člen sněmovny, který nic nezavinil. (Hlučný souhlas a výkřiky.) To jest. co sociální demokrati dělají v praxi. Z toho lze viděti jak loválně a slušně jednají. Odpor u sociálních de- mokratů.) Mají-li sociální demokrati kuráž v poslane- cké sněmovně něco podobného provozovali, pak jsou zmíněné názory o nich velice oprávněné. Souhlas u českých radikálů. — Odpor u sociálních demekra- tů.) Rečník na konec žádal předsednictvo, aby poslan- ce ve sněmovně chránilo. (Hlučný potlesk u českých radikálů.) Předseda: Také návrh posl. Kloláče předložím konferenci předsedů klubů. (Veselost.) Posl. Markov naléhal na zodpovědění svého dotazu po holdu spolkových knížat německých Příští schůze bude zejtra
#6 alto_textblock #6
Z parlamentních výborů.
#7 alto_textblock #7
Z Vídně, 19 května. (K. k.) Tiskový výbor rokoval o § 32. osnovy tisko vého zakona, který týká se immunisování jednán říšské rady. K návrhu ref. Skedla usneseno jedno hlasně, rozšiřiti immunisování také na delegaci říš ského sněmu uherského. Dlouhá debata rozpředla se o odst. 2., že immu nity nemá se dostati sdělením o částech jednání jichž veřejnost byla vyloučena usnešením dotyčných korporaci. Uslanovení tomu opřel se zpravodaj i vět šina řečníků a konečně byl přijat návrh zpravodajův aby přijalo se ustanovení vládní předlohy, že pro jisté delikty zabaveně tiskopisy po usnešení sně movny nemají býti uveřejněny.
#8 alto_textblock #8
Immunitní výbor svolil ke trestnímu stíhání posl Stareka (ref. Markhl).
#9 alto_textblock #9
Právní výbor přikázal vládní předlohu o roz- množení počtu členů a náměstků notářské ko mory v Praze předsedovi dru. Nitschovi. Slámův návrh na obsazení uprázdněných soudcovských míst a o kvalifikaci soudců byl po delší rozpravě přikázán výboru ústavnímu. Refe rát o ostatních návrzích na organisaci soudců pře- vzal dr. Waldner. v
#10 alto_textblock #10
Rozpočtový výbor zamítl Adlerovu resoluci o změně oboru působnosti min. veřejných prací, tak aby báňské záležitosti byly přikázány min. obchodu a živnostenské vyučování podřídilo se min. vyučo- vání. Druhá část resoluce propadla proti 10 blasům.
#11 alto_textblock #11
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. května. (Příští delegace a křesťanští sociálové.) Po nedělní společné ministerské radě pešťské a vídeňské poloúřadní listy vyměnily si úlohy. Dříve po každé takové poradě pešťské zprávy ohlašovaly krisi, kdežto ve Vídni situací líčili na růžovo. Tentokrát ve Vídni ohlašují krisi — v »Zeitu« sám ministr vojenství Schönnich připoušti mož- nost, že společní ministři budou nuceni »od- voditi důsledky« — kdežto »Pester Lloyd« po- hlíží na situaci se zjasněným okem, poněvadž proti zvýšení důstojnických platů není už ná- mítky na žádné straně a jest třeba odstraniti jen poslední dvě diference: od kterého dne mají zvýšené platy nabýti platnosti a kdy se mají sejíti delegace. Jenže právě tyto dvě dife- rence představují kámen úrazu pro ministry bar. Aehrenthala a Schönaicha, kteří dali rakouské delegaci slovo, že delegace se sejdou v květnu a zvýšené platy budou se počítati od 1. ledna 1908. Křesťanští sociálové, kteří, jak známo, úmyslně způsobili tento konflikt, aby přinutil Madary ke kapitulaci před přáním Vídně, ne- pouštějí společné ministry ze slova ani nyní, ač do konce května zbývá jen deset dní. Předseda minulé rakouské delegace dr. Fuchs potvrdil to v rozmluvě s redaktorem »N. Fr. Pr. «, v niž pravil: »Maďaři, jak ukazuje výsledek společné ministerské rady, chtějí patrně zameziti, aby se delegace sešly v květnu. Rakouští delegáti jsou však odhodláni jejich úmyslu se vzepříti. Bu- deme se co nejrozhodněji domáhati, aby spo- lečná vláda slib, daný rakouské delegaci, splnila úplně, nedbajíce, bude-li nebo nebude-li to vhod uherské vládě. Jestliže se delegace nesejdou do smluvené lhůty v květnu a zvýšení vojenských platů nabude proto platnosti až od podzima, rakouská delegace bude nucena odvoditi z toho
#12 alto_textblock #12
nejkrajnější důsledky; nemáť vehoty podrobiti se uherskému diktátu.« Dr. Fuchs svolá prý po příští společno ministerské poradě, která je určena na čtvrtek. rakouské delegáty a předloží jim výsledky své porady. Z Terstu, 16. května. (Volební oprava. Místodržitel prine Hobenlohe byl ve Vídni, kdež měl s ministry poradu o osnově volební opravy v té formě, jak byla přijata terstským výborem pro reformu. Vrátiv se z Vídně, měl v pátek poradu s předsedou výboru drem. Venezianem. »Edin.« se dovídá, že vláda nehodlá schváliti všechny změny, které výbor provedl v její před- loze. Zejména nechce upustiti od volební po- vinnosti. Volební výbor bude tedy nucen opětně se zabývati přáním vlády. Slovinci užili této příležitosti a ve zvláštní poradě vytkli místo- držiteli své námitky proti žádosti obchodní ko- mory terstské, aby se jí ve sněmu dostalo zvláštního zastoupení, čímž by se postavení Slovinců na sněmě opět značně zhoršilo. Místo- držitel uznal jich námitky za oprávněné. Ze Záhřeba, 16. května. (Akademický senát v olázce universitní.) Akade- mický senát zdejší university měl schůzi, v ni jednáno o pensionování prof. Šurmina disciplinárním vyšetřování prof. Ma no jlo- viče. Akademický senát složil svá usnesení do pamětního spisu, jejž odevzdal zemské vládě. Obsah pamětního spisu není zatím znám, ale soudí se, že akademický senát se ohradil prot nezákonným opatřením Rauchovy vlády-
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. května.
#14 alto_textblock #14
Na Mitrovici! Všem pohraničným c. k. úřadům v Bosně podél srbské hranice dán rozkaz, aby po vsech od Kovina na Dunaji do Mitrovice připravily v každém selském domě byty pro vojáky i dů- stojníky. C. k. vojenské posádky v místech, kde již jsou, budou zdvojnásobeny. Tak ve Vara- dínu, Zemunu, Pančevu a Kovinu.
#15 alto_textblock #15
Svoboda tisku v Bosně. Rozsudek krajského soudu v Baňaluce kterým p. Svetozar Zrnič, redaktor listu »Otadž- bina«, odsouzen na rok do těžkého žaláře, by potvrzen vrchním soudem sarajevským.
#16 alto_textblock #16
Japonci na Korei. Japonské listy denně přinášejí zprávy o po- vstání na Korei a srážkách jeponského vojska s povstalci. Japonci skoro všude mají velké ztráty na lidech. Japonská vláda se rozhodla, že rázem vyžene všechny korejské administrátory a zamění je svými úřadníky. Aby také hospo- dářsky Koreu zničili, Japonci utvořili podle vzoru Němců v Poznaňsku společnost se zá- kladným kapitálem 10 mil. jenů, jež bude pra- covati, aby vyrvala domorodému obyvatelstvu z rukou zemi a hlavní prameny blahobytu. Předseda a místopředsedové této společnosti jsou jmenováni japonskou vládou, což jí dává povahu japonského státního privilegovaného ústavu na žebračení korejského lidu. Korejeí prohlašují, že budou vražditi členy této společ- nosti. Japonská vláda uvalí na Koreu stav oble- žení při první vhodné příležitosti a dá pak svému násilí vignetu práva.
#17 alto_textblock #17
Vážná situace mezinárodní a Vilém II. Císař Vilém II. slíbil pro dnešek od poledne zajeti určitě z Visbadenu k shromá- ždění stavův ve Frankfurtu n. M., který někdy býval basí německých operací proti Francii. I v hotelu bylo již ráno vše přichystáno pro slavnostní hostinu. V poslední chvíli ale návštěva náhle odřeknuta. Gen. pobočník císařův Scholl dojel automobilem do Frankfurtu a oznámil účastníkům již shromážděným, že se císař roz- hodl náhle a s — politováním nepřijeti v a že
#18 alto_textblock #18
jej od úmyslu jeho odvrátily »nalehavé otázky«. Císař Vilém II. konferoval té doby s kancléřem Bülowem a rozhodl se na konferenci té také ihned se do Berlína navrátiti. O dvojím tomto rozhodnutí císařově kolují v Německu nejsen- sačnější pověsti a jedna z nich, zdůvodněná ostatně událostmi posledních dnů, tvrdí, že Vilém II. učinil rozhodnutí své po radě kanclé- řově vzhledem na vážný poměr k Francii. Ne bylo by ovšem divu, kdyby po neslýchaném přijmutí protifraneouzského poselstva marockého vládou německou a po nejnovějších frankofob- ských štvanieích berlínských poměr k Francii, který byl by loni málem k válce vedl, byl se opět hodně zakalil.
#19 alto_textblock #19
Kdo bude prohlášen kandidátem presidentství? Volba volitelů pro novou 4letou hodnos presidenta republiky blíží se ve Spojených stá- tech kvapem: konáváť se, jak známo, v listo- padu. Sjezdy jednotlivých stran, republikánské. demokratické, socialistické a lidové, seskupíse prolo již v době nejbližší, aby rozhodly o kandi- dátech pro předsednictví i místopředsednictví. Dle dnešních věrohodných zpráv z Unie sjezd republikánské strany vyhlásí oficiálně kandidátem určitě přítele trustů Tafta a to dle všeho 684 kuličkami z 982. Pochybnější jest výsledek u demokratů. Dle všeho ale Johnson ustoup dobrovolně Bryanovi. Za socialisty vyblášen bude možná Debs. O rozhodnuti lidové strany není ještě nic bezpečného známo.
#20 alto_textblock #20
Marocké záležitosti. Posfové Muleje Hafida zdržují se dosud v Paříži, kde, jak známo, špatně pocho- dili. Jak se oznamuje z Paříže, hodlají dnen podati na velevyslanectví Spojených států, jakož i na vyslanectví Belgie, Portugalska a Švédsk přípis, oznamující, že Mulej Hafid byl vyhlá sen sultánem ve Fezu. Z Tangeru se oznamuje, že druhý brati sultánův Mulej el Kedir uprchl z Pabotu a má prý v úmystu spojiti se s Mule- jem Hafidem. Z Casablanky se oznamuje »Matinu« že španělští vojáci vysílají hlídky oproti ustano vení smlouvy do vnitř města, k čemuž opráv něni jsou jen Francouzi, a často zakročují i proti Francouzům a odvádějí je do věznice. Tyto okolnosti způsobily nebezpečné napjetí mez francouzskými a španělskými vojáky, jež vedlo ke krvavé srážce před několika dny. Jak se sděluje z Paříže stanovila ministerská rada definitivní instrukce pro generála d' Amada ve příčině ukončení pacifikace kmene Šanjůa instrukce pro generála Lyauteye jako vrch- ního komisaře pro alžírsko-marocké pohraniční
#21 alto_textblock #21
území.
#22 alto_textblock #22
Urovnání aféry heraklejské. Jak se oznamuje z Paříže, sdělil v mini- sterské radě dnešní ministr zahraničních věcl Pichon telegram francouzského vyslance Constance z Cařihradu, že heraklejská afera je urovnána, poněvadž se dostalo zadostučinění francouzské společnosti. Z Cařihradu se oznamuje v téže zá- ležitosti: Nepotvrzuje se zpráva, že Francie pro vyřízení heraklejské záležitosti podala for- mální ultimatum, pravdou však je, že vyslanec Constans žádal za vyřízení věci a dal lhůtu do čtvrtka. Dřivější velkovezír Kiamil vyšetri aféru a navštivil 16. t. m. Constansa. Minister- ská rada, trvající pozdě do večera, podal v Yildizu návrh na uspokojení francouzských požadavků, resp. na úpravu situace francouzské heraklejské společnosti. Očekává se sankce iradem
#23 alto_textblock #23
Pro německé přátelství horuje článek imperialistického žurnálu londýn- ského »Daily Mail«, vitající návštěvu jiho německých hostí. Žurnál tento, jinak dost chauvinisticky a protiněmecky naladěný, doufá
#24 alto_textblock #24
že návštěva tato utuží přátelský poměr mez Anglií a Německem, což je upřímným přáním všech přátel světového míru a pokroku. Tato návštěva přispěje k odstranění všech nedoroz- umění a nevraživostí, vládnoucích dosud mezi oběma národy. Mezi národy vyvinuje se poho- stinství, jež je nadějným úkazem naší doby lze doufati, že to bude trvalý rys příštích styků německo-anglických.
#25 alto_textblock #25
Jubilejní výstava
#26 alto_textblock #26
pražské obchodní a živnostenske komory.
#27 alto_textblock #27
Jsme nevděčníci Při svých potulkách výstavním, bílým mě stem, skoro docela zapomínáme na přirozenou dekoraci, na svěží, jarní zeleň, která zůstává tou nejkrásnější ozdobou, již bylo možno stav bám dát. Čím by byly všechny ony pavilony, sebe smělejší architektury a koncepce, kdyby kolem hyla poušť a plot? Chodíte mezi křovinami, mezi nádherně kvetoucím a vonfcím šeříkem, pod rozžatým svícemi květů jírovcové aleje, pod korunami lip jež co nevidět rozdýchají se svou sladkou, opo jivou vůní . . . a zapomínáte dočista, že jaro a máj rozprostirají vám vstříe svou náruč. Je luznou promenáda alejí, pod bývalou fontánou v hodině ranní a večerní! Zpěv ptactva, kosů a drozdů neruší nikterak život výstavy jejich melodie nepřehluší ani bouřlivý or chestr. Zelení nejbohatší partií zůstává rozsáhlé spodní prostranství výstavy. Utěšený tento kout býval z »Královské Obory« vždy půvabným mí- stem a zůstává jim i. dnes, kdy do hustých k řin vsunuta spousta pavilonů a kiosků. Až sit nice vašeho oka znavena hude svítivími bar vami výstavních budov, vyhledejte některé z ma- lebných zákoutí a osvěžíte. Nádhernou takovou partií je ona skupina smutečních vrb, jejichž větve hebké, drobným štíhlým listem vroubené přepadají nad koprovit boskety kvetoucího bezu. Mezi zábavným kout kem a hlavní alejí, nedaleko »josefinské« kon certní síně najdete čarokrásné ono místečko. Než není samo! Nedaleko »habešské ves- nice« vpadnete do podobného zátiší a jinde. jinde. Na prostranství hořejším o živou dekoraei byla ovšem nouze. Tu musílo přírodě na pomoe umění jardiněrů, jemuž také v jiných místech, za palácem, na svahu, jejž bylo nutno zcel jinak upraviti, připadl Iví podll na výzdobě kvě- tinové. Dílem appartním v tom směru zůstává nádherná výzdoba vodního zámku, bývalé Kři- žikovy fontány. Po té se nám stýská. Bývala takovým velkolepým zakončením večera, takovou poslední větou v náladě, kterou si statisíce od nášeli. A bývala ještě něčím jiným ! Pro celé pro stranství dolní znamenala veliký kus jeho vý stavního života, působivou, slákavou attrakci jež rozdělovala proudy návštěvníků ve dva udržujíe rovnováhu mezi hořejškem a dolejškem Tu dnes dociliti nedovedou ani krásně navštěvo vané zábavní podniky, ani habešská vesnice, ani — a budiž to v zájmu všech okolních vystavo- vatelů a restaurantů jemným upozorněním zá- bavnímu výboru — velmi skoupé koncerty hu- debních kapel. Jsme-li již u jejich stesků, budiž řečeno vše sine ira, ale cum studio, se snahou po ná- pravě. Uznává se, že není ještě možno, dokud se na výstavu dovážejí těžké předměty, upraviti cesty, a vysypati je — zvláště střední alej dávno na hromadách uloženým pískem. Víme, že by každá úprava co nejdříve se zničila. Ale jedno možno přece žádat: čistotu. Taje ubohá a pod kritiku! Krěský les tak vypadává po návštěvě nedělních výletníků! Všude poho- zené, promaštěné papíry, odpadky a zbytky jidel, pomerančové kůry — — ještě že se neváli
#28 alto_textblock #28
někde odložené perko. Tedy malá armáda ukl- zečů v domácnosti výstavní by neškodila. A pak ještě něco schází výstavě. Balon caplif! Kolik set lidí přálo by si vystoupit nad výstavu a s ptači perspektivy ji přehlédnout, nebo při illuminaci shlednouti pod sebou moře světel . .
#29 alto_textblock #29
Procházky po výstavišti.
#30 alto_textblock #30
Ví.
#31 alto_textblock #31
(Pavilon Prahy.) Ty tam jsou chvíle těkavých procházek vý- stavou, okounění po nehotových facádách, bro- dění se blátem a pískem, a skákání přes pře- kážky. Je nejvyšší čas, začíti pěkně po pořádku s tím, co je už úplně hotovo, a zve vlidně k návštěvě trochu důkladnější. Pavilon města Prahy máte zrovna při ruce při prvním vkročení na výstavu, a zaberete-li se do jeho prohlížení, strávíte v něm lehce — několik hodin. Město Praha jako hlava království a hlava komorního obvodu pražského, bylo povinno se ovšem representovati co nejokázaleji vším, co má krásného a pyšného. Že se také chtělo vě- domě representovati, o tom svědčí již jeho vstupní, přijímací místnost, vysoce sklenutá, světlá a otevřená na obě strany ve vzdušné ve- randy, se záplavou vrchního i postranního světla. Stěny této representační síně zdobeny jsou obrazy z loňské výstavy londýnské. Obrazy do- sud málo známě širším kruhům v Čechách, jsou tu malým, ale vkusným a lákavým výbě- rem pohledů na krajinné krásy české. Cizincům a turistům pak budou aspoň vybranou ukázkou, zvoucí ke vděčným výletům. Vedle poslední práce zesnulého Liebschera (Krumlov) jsou to originály od Bubeníčka, Fr. D vo- ráka, Landy, O. Nejedlého, Havel ky Jansy, Krále, Šetelíka. Výzdobu obrazovou krásně doplňují skulp- tury v rozích — přípravně Myslbeko v skizzy z výzdoby mostu Palackého. Otevřen verandy postranní, určené pro odpočinek obe- censtva v zeleném zátiší pod otevřeným nebem, dostanou ještě v několika dnech svoje doplněníi střední fontany Rousovy, - představující »Pastýřskou idylu« a »Lovecko idylu«. Následující salonek je také určen ku po- hodli návštěvníků: malá, ale vybraná čilárna, v jejímž středu známý grandiosní »Kovo vý věk«. Rodinův a kolem něho řada pohodl- ných křesel, stolků a pohodlných zákoutí. V přihrádkách pak vybrané ukázky z české literatury, úplný »Naučný Slovník« a bohatá příruční knihovna všech děl českých i cizo- jazyčných, která pojednávají o Praze. Mimoto vykládají se tu i všecky pražské denníky čí- tárny. V průčelí nejnovější dílo Švabinské ho, teprve před čtrnácti dny dohotovené (portrét starosty dra. Groše), na stěnách postranních Šetelíkovy dva obrazy — »Čerto vo jezero« a »Fürstenberská zahrada«. Ze salonku čítárenského vchází se přímo do malé, ale vybrané exposice známého staro- žitníka p. Neumanna, jehož rytiny, publi- kace a staré listiny týkají se Prahy. K ní při- myká se přímo, jako s ní také ideově souvisí, exposice Klubu za Starou Prahu«. Vy- braná řada krásných fotografických snimků za- slouží, aby byla doporučena vřelé a vnímavé pozornosti, aspoň tak vnímavé a pečlivé, jak pečlivě byly vybrány a uspořádány tyto pohledy na nejkaraklerističtější, typické části staré Prahy. Etapa pražského baroku je zde ovšem nejboha- těji zastoupena. Exposici tuto, jinak úplnou, doplní jen ještě psané vysvětlivky a poznámky, které mají i povrchní pozorovatele a laiky upo- zorniti na vedoucí ideje a snahy zastanců Staré Prahy. Pravou otevřenou verandou vcházíme do salonku, věnovaného Praze krásné. Celou jednu stěnu zabírá osmidilné Šetelíko vo panorama Prahy, pohled s ptačí perspektivy, s věže staroměstské radnice. Mimo to je tu
#32 alto_textblock #32
V tom sáhla ruka po sklenici a jak se rty hostovy nachýlily vstříc pozdvižené sklenici, uči- nil jsem nový objev: ve světelném prahu uká- zaly se podrchané dlouhé kníry, pod nimiž sví- tily nápadně veliké zuby. Doušek byl za chvilku odbyt a vše zaniklo opět v soumraku; ale ty kníry a zuby poskytly nové hojné látky mé němé zábavě. Bylo s podive- ním, že mi rázem vyvolaly z hlubin paměti četbu dávnou, pradávnou: Máchův „Křivoklát“. Tam zdá se mi, tam — pravil jsem si po chvilce přemítání — zablyštěly se mi takové zuby pod takovým knírem v obličeji příšerného „kmotra Václavova! Či to bylo v jiné Máchově povídce Či snad — Puškinav Pugačev? Jako bych viděl váš pohrdlivý úsměv- Chlubit se zečtělostí tak starosvětskou! A starý pán ovšem také netuší, jak směšný je nám se svou antikou minulého století, jejíž vichrem vlající plášť mu zůstal podnes jediným slušním krojem poesie. Toť se rozumí, že domy musí být černé, na nich zrezavělé lilie — ale kat krále Václava nebyl snad přece nutný! „Vinovat!“ jak říká Rus. Ano, jsem vine Ale snad nohu přese vše očekávati trochu sho- vívavosti — považte moji mnohaletou nepřítom- nost a že přicházím skutečně do moderního če- ského rozvoje jako host z daleké minulosti. Ko nečně: snad mi nezazlíte, že počítám poněku i na čtenáře příštích desetiletí, kdy romantika přijde opět stejně do módy, jako nyní rozkeší slzíte nad zvětralými klenoty rokoka, které ještě nedávno byly odstrašujícím příkladem ne- vkusu, jako zapomenutí Preraffaelité slaví mo- derní triumfy a jako — inu třeba také jako za- činají v poslední době vláti — ne sice dosu v literatuře, ale po ulicích — i romantické plá- ště, tytéž pláště, kterými jsme se malebně ořas ňovali jako gymnasiální studentíci. — Avšak vrátím se k hostu ve výklenku. Slun- ce se stalo mým spojencem. Usmyslilo si pozlo- biti šeromila a pronásledovalo jej i do úkrytu kam se zatáhl: znenáhla šinul se světelný pruh dále a výše po jeho prsou, ramenou, zasáhl vousy, tváře a — tu máš, tmáři! — vmetl mu znova plnou hrst ohnivých raket přímo do čí. Nyní mohl jsem pohodlně studovati selý obličej. A pravím hned, že mne dosti zajímal. V plném psvětlení zmizel sice přelud kata Václavova, romantické kníry staly se kníry obyčejnými, jen poněkud rozeuchanými a trochu delšími, než dovoluje šosácká míra, a zubů nebylo v sevřa- ných ústech viděti; ale celkové rysy hubeného
#33 alto_textblock #33
obličeje, jaksi znavené a zvětralé, nenáležely k tuctovým: byla v nich zvláštní směs zaostře- nosti i měkkosti, drsnosti i jemnosti, rozličných rýh a záhybů, z nichž mohlo se hádati i na su- chou, trpkou skepsi i na hravé zákmity nepo- tuchlé dosud fantasie. Že tvář ta patřila inteli gentu, třeba snad sešlému — to bylo nepochyb né na první pohled. Ze svých studií byl jsem vyrušen po chvilce způsobem, kterého jsem se nadál nejméně který mne uvedl téměř v rozpaky. Muž, pomžikav několikráto oslněnýma oči- ma, zdvihl se pojednou, vzal se stolu sklenici z kouta výklenku tlustou hůl s kovovou hla vicí a zamířil od výklenku přímo ke mně Umístiv hůl opatrně do blízkého stojanu, posta vil sklenici na opačný konec mého stolu a sed si naproti mně. „Pánovi snad nevadím?“ naklonil ke mn hlavu. „Slunce mi tamhle mohlo oči vypálit.“ „O, prosím!“ odpověděl jsem se stejnou úklonou; ale pravá odpověď byla by zněla jinak. Kdyby co mohlo mě přesvědčiti o skutečnosti astrální látky, perispritu, vortexu a jak jinak se nazývají přejemná fluida, která dle mystických a dobrodružných theorii jako neviditelný jakýsi nimbus obklopují tělo každého člověka (jeden profesor pařížské medicinské školy dokonce fotografuje v poslední době tyto tajemné vzduš- né emanace a poznává dle útvaru způsobu je- jich rozličné nálady, poruchy a nemoci duševni — kdyby tedy vůbec něco mohlo mne naklonti víře ve zvláštní, zasvěcencům i hmotně pochyti- telný duševní opar každého lidského individua, dovedl by to nejspiše účinek, jaký pociťuji, vy- ruší-li mne pojednou něčí blízkost z osamělého přemýšlení. Mivám pocit, jakoby se byl nejen přiblížil, ale jako ny se mne přímo dotýkal neb alespoň dotěrně vnikal v okruh, vyhrazený in- timní síéře mé osobnosti. Ano, pociťuji rušivý vpád cizorodého já, které si zamanulo obtěžo- vati a stěsňovati nne v mé vlastní duševní do mácnosti. Vetřelec sedí třeba zcela tiše, neoslo- uje mne, nešťárá ve mně zkoumavými po- hledy — nie naplat! Jsem rozladěn již pouhou blízkostí cizího bůh ví jak myslícího mozku bůh ví jak cítícího srdce, ta tam je chvíle dů- věrné zábavy s vlastní duší, musím býti uchy stán, že —— Tím končí rukopis básníkův.
#34 alto_textblock #34
Pro reformu práva manželského.
#35 alto_textblock #35
Vídeňský „Soolek pro reformu manže ského práva“ uspořádal anketu c tom, zda za- mýšlená jím reforma rakouského manželského práva je skutečně schopna poškodití veřejnou morálku snížiti ethický význam i karakter dnešního manžel- ství, jak namílají klerikálové a všichni zpátečníci. protivníci reformy. Dotazníky v tom smyslu formulo- vaně rozeslalo předsednictvo cilovaného spolku n mnohé vynikající evropské pracovníky v oboru socio- logie, vědecké elhiky, na nejpřednější právníkya známě spisovatele i publicisty. Výsledek této ankely vydán byl v právě vydaném (dvojitém) čísle květno- vém ústředního orgánu spolkovéhe „Die Fesse (Poušo, ústřední orgán pro reformu manželskéh práva). Všecky úsudky rakouských i cizích účastníků an kety vyznívají pro obmýšlenou reformu, prot nynějšímu zastaralému, nemožnému a ethicky, mrav ně neudržitelnému zákonu rakouskému o nerozlu- čitelnosti manželského svazku. Víďeňský spisovate Hermann Bahr píše rozhodně: „Poxud má man želství svůj dnešní ráz a význam čistě hospodářského svazku, nemohu mu vůbec přiznávati nějakého „so- cálně othického karakteru“. Naopak: právě dnešn forma manželství jeví se mi býti sama o sobě nej vyšším mravním a sociálním nebezpečenstvim.“ Známý volný myslitel Hector Denis, belgi- cký poslanec a profesor filosofie brusselské „Univer- sité libre“ praví: „Bylo by možno uvěsti veliké množ- ství hospodářských, sociálních, psychologických i mo- rálních příčin rozloučení (manželství), které se měn a stoupa,í rychlým a hluboko zasahujícím střídá ním prostředí. Toto veliké množství spolupůsobících zjev otřásá do jistě míry, v jistém prostředí a u určitých individuí či skupin individuí samotnou institucí man- želství. Rozioučení samo tedy není nic jiného, než uznání vlivů těchto všeobecných, sociálními poměry cdůvodněných příčin. Rozlučitelnost manželství jeso tučíž sociálně nezbytný léčebný pro- středek, který uhájí svoji oprávněnost na tak dlou ho, pokud nebudeme míti nějakou soc iální hy- gienu, která bude a to, aby zabránila příčinám rozrušujícím svazek manželský. Nelze přece táhnout do pole proti léčebnému prostředku, je-li nezbytný možno nanejvýš jeho uživání omeziti na míru nej nutnější.“ Německý spisovatel Otto Ernst píše podobně ač stručněji, omlouvaje se, že nezbytná cesta mu pře káží, aby se o thematě obšírněji vyslovil: „. .. re mohu opomenouti, abych řekl aspoň tolik, že v úpln
#36 alto_textblock #36
rozlučitelnosti manželství a v umožněmí uzavření nového svazku manželského nespatřuji pražádného mravního a sociálního nebezpečí, nýbrž právě na- opak — vidím v něm mravní a sociální nutnos a v odmítání těchto snah vidím opatření vysokého kléru, které jest kulfuře a lidstvu nebezpečné.“ Slavný vlašský učenec Cesare Lo mbr o so. profesor university turinské, poukazuje na zkušeno sti, nabyté ve Francii po přijetí zákona o rozlučitel- nosti manželství. Praví doslovně: „Daleko vzdálent toho, aby rozrušovala společenský pořádek a do- mácí štěstí, přispívá rozlučitelnost svazků manžel ských k tomu, aby je udržela, chránila a zlepšovala Číslice to dokazují. Počet manželských sňatků vzrost ve Francii po zavedení rozlučitelnosti, jak dokazuje kniha „L'application de la loi du divorce en France? (1905). V roce 1883 bylo v celé Francii uzavřea 285.519 sňatků, v roce 1891 již 303.469. Nemanžel- ské porody nebyly četnější. Počet sebevražd pro do- mácí rozmíšky klesl také podstatně (v r. 1883 jich bylo 995 v r. 1891 již jen 898). Resultát úsudku Lombrosova zní: „Rozlučitelnost manželství jest fakterem, přinášejícím společnosti lidské mír.“ Prof. dr. T. G. Masary k píše: „Mánželství jest a má býti sjednocemm těla i duše, svazkem pro ži- vot i pro věčnost. Uskutečnění tohoto ideálu předpo- kládá mravní vyzrálost jednollivcovu i společnost lidské, jaké dosud ještě není dosaženo. Ideál tento vymáhá přísné jednoženství. Možnost rozloučení ny- nějšího manželství a vejili v manželství nové bud v naší mnohoženské společnosti ve mnohých př- padech mravně a sociálně lepší, než nemravné r- dinné poměry, které v tolika a tak četných přípa- dech zaviňovány jsou dosavad platným rakouským manželským zákonem. Ethickou olázkou, opakuju, není tu rozloučení nebo nerozloučení manželství, nýbrž: čistý či nečistý život rodinný a pohlavní, monogamie či polygamie (jedoženství či mnohoženství). Ve snaze po zákonite a právní rozlučitelnosti nešťastných manželských sňatků vídím já aspoň úsilí o pravé jednoženství čistotu.“ Anglický splsovatel a člen parlamentu G. Be nard Shaw odpovídá stručně, jedinou větou: „Se- trvá-li Rakousko při tom opovržení hodném zařízení že jest manželství rozlučitelno pouze smrtí (jednoh z manželů), dostaví se následky podobné oněm v starém Římě: že toliž Rakušané se vzdají oficiálních sňatků a rozi. dnou e pro soukromé snilouvy man- želské.“ Na konec jen ještě čsudek inšpruckého profesora universitního dra. Ludv!:a Wahrmunda.
#37 alto_textblock #37
v peslední době tolik jmenovaného. Ten praví: „Zá- ležitost reformy dnešního našeho manželského práva není snad pouze soukromou záležitostí jednotlivých mučedníků, nýbrž má pro colé Rakousko význam kulturně-dějinného problému. Jest hotovým zkušeb- ním kamenem pro rozhodování v otázce, zda naše vlast může vůbec si nadále udržeti nárok, aby byl považována za moderní právní stát v očlch ostat- ního tvěta. Neboť státní útvar, který přenechává vládu nad základy své existence římské církvi, vylu- čuje se tím vlastnoručně z kulturního společenství vč. přítomnosti i budoucnosti.“
#38 alto_textblock #38
Hudba. + Jaromír Weinberper, mladistvý žák prof K Hoffmeistra, vydal v kutnohorském časopise »Česká hudba« jako svůj první opus Sonatinu »Naší mlá- deži«. Nadání Weinbergrovo vzbuzuje v našich hudebních kruzích neobyčejnou pozornost. Jeho první skladba přijata bude zajisté s pochopitelným zájmem. + »Ta naše výstava« jmenuje se pochod letošní jubilejní výstavy od kapelníka J. Pehela. Pochod byl přijat obchodní komorou a výkonný výbor přijae jeho věnování. Pěkná a zpěvná melodie, zvláště tria, utkví po prvním poslechnutí v paměti. K triu píše O. Pinsker text, který v několika dnech vyjde. Právě vyšel pochod pro dechovou hudbu. Pro klavír vydán bude v několika dnech s titulní obálkou akad. malíře Šimůnka. + Z Milina. Sbor učitelský uspořádá v neděli dne 24. května 1908 ve prospěch chudé školní mlá- deže za laskavého spoluúčinkování pp. J. Bartoše, odb. uč. měsť. školy, posluchačů vys. mont. školy V. Randáka, A. Richtra, J. Rozuma a HI. Svohody. učit. budby na c. k. učit. ústavě koncert pro děti, začátek o 3. hod. odpol. a lidový, začátek v 8 hodin večer (v hostinci pana O. Nováka v Milíně.)
#39 alto_textblock #39
Různé zprávy.
#40 alto_textblock #40
= Manželské drama. Z Paříže, 19. května. K zavraždění obchodníka Jerusalema v Nizze se sděluje: V Nizze dlící velmi bohatá matka 26letého Karla van Binckhorsta znala jeho odvislost o dřívější jeho mílenky Jerusalemové. Den před činem jednala s notářem, aby její velké jmění po její smrti zůstalo zachováno a syn neměl práva volně s ním nakládati. Mladý muž, jenž věděl o tomto opatření, hatícím jeho plány do budoucnosti, šel k Jerusale- movým, aby jim nabídl poslední odbytné a pak chlě matku požádati, aby od svého úmyslu upustila. Zdá se však, že Binekhorst nedosáhl u Jerusalemových očekávaného svolení a ve hněvu manžela probodl Činí se všemožné pokusy, aby Binekborst byl pro- zatím propuštěn a lékařskými autoritami má býti dokázáno, že přestálá nemoc, následek to jeho buj- ného života, měla silný účinek na jeho mozkovee
#41 alto_textblock #41
činnost.