#1
alto_textblock
#1
I ofe
#2
alto_textblock
#2
8061 aněva e
#4
alto_textblock
#4
nasvi
#5
alto_textblock
#5
Ročník XXXXVIII
#6
alto_textblock
#6
šošb ěi
mve modsli osi tn
mu lostld nis
#7
alto_textblock
#7
stsa v
#8
alto_textblock
#8
laádood
#9
alto_textblock
#9
tsnu
#10
alto_textblock
#10
stožog lesdoz onq iladhlla
s tománotV jsom miltsán
#11
alto_textblock
#11
vom
#12
alto_textblock
#12
5dn
#14
alto_textblock
#14
mal
#15
alto_textblock
#15
V Praze, v úterý 19. května 1903.
#16
alto_textblock
#16
mtrotia žnbalu vhimža an avozolua 13
ntvRo boau vielli impai et
si
jošiod sk Jlnzorn
#18
alto_textblock
#18
Bumbnál an onelba
#19
alto_textblock
#19
ol nolv
#20
alto_textblock
#20
pzntm olodeí lann
#23
alto_textblock
#23
Číslo 138.
#24
alto_textblock
#24
Na ranní a odpol. listy
předplácí saí
Praze v alministřacl
a zřsje . . . .
na čtvrt leta . .
s drojí denáško
nněe.. . . -
na čtvst leta
re Blislk šek
na měrle . . . . . 2 K 30
Přoštou:
s
. . . .
ka
na ctvrt leta . .
sdrojí zsilko
. . .
nčrstah . . . 11 K e
#25
alto_textblock
#25
sREk
#26
alto_textblock
#26
7K0k
#27
alto_textblock
#27
Jl
#28
alto_textblock
#28
V drobném proneji:
ranní čsalo o s0bě . . . za 8h
odpoledni
. as z
Ve Glislkich na venkove
ransí čnalo.
. .
odpolední . . . . . . . . sl
Inserátv
platí se hotevě rapřel.
Přešplaconí a jnsorty přijímá sdmini-
strace 7 Mariansné ulicí « . J.
Tam nachánejí se též redakne
Hiskirna a ezpedits „Národnick L. istůe
Bukopiny se nevrnenjí
#29
alto_textblock
#29
10h
#30
alto_textblock
#30
Jazykový zákon pro Čechy
v radě ministrův krajanův!
#31
alto_textblock
#31
Přes všechno vládní zažehnávání přiva
lila se bouřná mračna nevole mezi něme-
ckými klerikály a liberály znovu ze dvou
stran: z Tyrolska a Štyrska i níže
se hrozivě nad parlamentem i vládou Becko-
vou. Thunův »Vaterland« již vášnivě troubí
»v svatý boj za ohroženou víru« — vytý
kaje vládě, že chabě opustila věc katolíkův
a kapitulovala před terrorem německýci
»neznabohův«. Nepamatujeme se, aby kdy
orgán »naší historické šlechty« byl s podob-
ným zápalem se ujal dobrého práva českého
národa, aby kdy byl za spravedlivou a vel
kou naši věc tak rázně vystoupil, jak dnes
za zájmy klerikálův krajně rozčilených zprá
vou, že prý »rouhač« a »kaciř« profeso
Wahrmund nebude sesazen se stolice učitel-
ské při universitě inšprucké, ale že bude
ještě v tomto letním semestru dále na ní
přednášet, ne sice o právu církevním, alébrž
o jiném »příbuzném předmětu«. Taký kom-
promis prý ujednal liberální rektor inšprucké
univeršity s vrátivším se z lázní Wahrmun
dem a ministr osvěty dr. Marchet dal prý
tomu paktu jiz své schválení,voos
»Tyto udalosti dneška,« zasoptil »Va-
terland«, »jsou způsobilé, aby podráždily ka-
tolický lid až na krev. Bezmecně má lid ten
přihlížet kterak synové jeho na katolických
universitách Rakouska jsou zbavení všeho
práva a kterak zachází se s nimi jako s he-
loty. Se založenýma rukama přihlíží vláda
tomuto řádění; ba, dle zpráv liberálních li-
stův hodlá dokonce schválením nejnovějšího
inšpruckého paktu toto panství terroru spe-
četiti! — Nevyburcuje-li tento stav věct
veškeré katolické poslance, aby
za jeden muž povstali k boji do krajnosti.
pak nenahlížíme k čemu máme katolických
poslancův v našich sněmech vůbec. Zatlačuji
nás na cestu sebeobrany, dobrá, po-
mozme si sami. Vláda ničeho jiného nechtěla,
nuže nechť nese nyní následky nel od
bytné akce kaťolických poslan-
algalA
cův!« —
V týž den kdy takto ve Vídni »Vater-
land« bouřil na poplach, ve Štyr s k ém
Hradei již udály se pouliční šrůtky mezi
sludenty liberálními a klerikálními, jimž na
pomoc přivedli klerikální poslanci na 200
sedlákův z okolí. Policie zakročila a odrazila
nájezd sedláků a klerikálů na vrata univer-
sitní budovy. — Jakmile pak zprávao
štyrskohradecké té patálií dostihla do Tyrol-
ska, zjitřili se opět tamější klerikální stu-
denti a ozbrojení holemi, obsadili včera (dne
18. května) záhy z rána universitu inšpruckou
takovou přesilou, že žádný svobodomyslný
student nemohl se do ní dostati. Za zpěvu
císařské hymny a jiných písní studenti kato-
ličtí bránili tak dlouho liberálním komilto-
nům přístup do auly, až rektor za sta-
vil přednášky a universitu za-
vřel.
Těmito událostmi způsobeny dojista
ministerskému předsedovi baronu Beckovi
rozpaky přetěžké. Má v kabinetě svém mi-
nistry obojí barvy: klerikální i liberální a
má rovněž ve své většině parlamentní vojska
obou stran té chvíle vášnivě proti sobě na-
kvašených. Sotva sjednal jakýs takýs mír
propukává nevraživá »válka Němců s Němcie
v nejbližším okolí jeho znova.
A poněvadž neštěstí nepřichází nikdy
samo, tož proti všemu očekávání vídeňských
Augurův také nedělní společná porada obou
vlád, cislajtanské a uherské, o z vý šen
důstojnických gáží a o svolán
delegac v červnu rozbila se o nepo
volnost ministrů uherských trva
jících na tom, aby ke zvýšení platů důstojní
kům došlo až v říjnu t. r., kdežto správa
vojenská i vláda cislajtánská v souhlase s ra-
kouskou delegací rády by dopřály důstojní-
kům polepšení toho hned, totiž od počátku
letošního jubilejního roku. Po třihodinném
marném smlouvání odročena věc k nové spo-
lečné radě ministerské na příští čtvrtek, ale
pochybuje se, že dojde tu k dohodě, pone-
vadž Maďaři zřejmě hledí oddalovat rozhod
nutí, znajíce nepříznivě smýšlení sněmu uher
ského.
Za této kritické situace přinesla včerejší
polovládní vídeňská »Montagsrevue« význam-
ným písmem tuto sensažní zprávu: »Žádný
jazykový zákon! Jak se nám se strany
úplně spolehlivé sděluje, nepředloz
vláda ani teď, ani na podzim
jazykového zákona. Od úmyslu toho
bylo za posledních vyjednávání na dobr
l
upuštěno.«
Nuž, věru, bylo-li kdy nepříznivější
doby a nepříhodnějších pomě
rův ku podniku tak vážnému a riskan
nímu, jakým jest zahájení veliké »smiro-
vací akce« jazykovým zákonem.
vrženým v tento elektřinou nepohaslých
hněvů, vášní a svárů přepjatý parlament, pak
jest to rozhodně chvíle nynější, kde nemine
dne, aby v Čechách, na Moravě a ve Slez-
sku nebyl cit národa českého zbodán jedo-
valými špendlíky německé zloby, kde nemine
dne bez příkoří, schváleného se strany na-
šich nepřátel, sedících v úřadech státních.
učiněného našemu národu a jeho dobrému
právu
Prostý zdravý rozum zrážeti by mohl
státníka Becka od hažardního počinu z
poměrův tak neblaze nakvašených. Leči na
stojte ! —
#32
alto_textblock
#32
V zápětí stihla zdejší »Bohemie« tato
soukromá zvěst z Vidně:
»Dnles (18. května) konala se v prae
sidiu ministerské rady konference mi-
nisterského předsedy Becka s oběma mi-
nistry krajany Pradem a Práškem
jakož i s ministrem spravedlnosti Kleinem
k vůli poradě o novém návrhu
jazykového zákona pro Čechy.«
A v pozdější hodině večerní došel nás od
našeho zpravodaje vídeňského souhlasný te-
legram: »Ministerský předseda bar. Beek
měl dnes (18. května) o polednách s mi-
pistry Pradem a Práškem poradu za
přítomnosti odborného chefa Siegharta.
Porada věnována byla předloze ja zy
kového zákona pro královstv
české. Trvala několik hodin a bude vní
ještě pokračováno e
Jednalo se tu o odročení cele
akce, anebo zasvěcoval již bar. Beck
uvedené tři ministry v obsah své hotové
předlohy? — Do té chvíle nedochází z Vídně
žádného vysvětlení bližšího.
Než, po staré zkušenosti, že v Rakou
sku stane se zvykle vždy to, co po rozumu
zdravém a rozvaze moudré nejméně by
se doporučovalo, jsme připraveni na mož-
nost, že včerejškem se bar. Beck odhodlai
vrhnouti zrovna v nynější chvíli svůj apara
jazykového zákona pro Čechy na zdař bůh
do vlnobití rozbouřeného jezera děj se co
děj a pojdiž si z toho cokolivěk ..
Možno, že v autorském sebeklamu při-
suzuje dílu svému báječný účinek tišícího
oleje, vylitého do zčeřených vln, kdežto
zejtřek snad již ukáže, kterak nevrhl do
parlamentu a do Čech než v pravdě
osudné — jablko Eridino! ..
Buďsi jak buď, ale ode včíra zná tedy
ministerský krajan náš p. Prášek obsah
chystaného nadělení a tím momentem nadchází
mu veliká povinnost, osvědčiti se věrným
Čechem, pevným a rozhodným obrancem
práva, cti a prospěchu svého národa ve
chvíli kritické.
Však bez ohledu na ducha i obsah
Beckovy předlohy jest ministr krajan pan
Prášek jako věrný vyznavač zásady s ve
právnosti a svézákonnosti krá
lovství českého, povinen, o přít
se především razně a neůstupn
tomu, aby osnova tohoto jazy ko-
vého zákona pro jediné králov
ství české byla předložena ku
projednání a rozhodování vídeň
skému parlamentu na míste
sněmu království českého, co
bylo by výložené protiüsta vn
bezpráví a nezákonná procedura.
neboť i dle samé prosincovky náleží zákono
dárství o věcech, které nejsou v šem
královstvím a zemím společny, nýbrž týkaj
se pouze přáv a povinností jedné z nich
výhradně sněmu zemskému te
které země a bez svolení sněmu
toho nesmí sobě říšská rada nikdy práva
k tomu osvojit.
Zejména ne když jde o provádění čl. 19
státních základních zákonů o rovnopráv-
nosti národní: tu výslovně tvůre
zákona toho ústy švého dra. Mühlfelda
a dra. Herbsta v poslanecké sněmovně
(15. a 16. října 1867) prohlásili, ž
3 11. lit. m) zákona o zastupitelstvu říšském
zbavena jest rada říšská práva
zdělávati zákony k ochraně na
rodností, kteréžto právo zůstaveno na dále
jedině sněmům zemským.
Dle toho také zůstaveno práv
sněmu království dalmatského
aby si zákon jazykový pro Dal
macii vypracoval a odhlaso va
sám. A pro Čechy má platit něc
jiného? Nač má právo sněm dalmatský
na to má jistě též právo sněm český a proto
nesmí žádný ministr český dopu
stit, aby o toto zákonné právo své byl sněm
český prostě — obránl
#34
alto_textblock
#34
abne
#35
alto_textblock
#35
ola Rišská rada, e ei
onielnnt e
#36
alto_textblock
#36
Poslanecká sněmovna.
on (Schůze 67.) l v o
dsl mol v Va Vídni, 18. května.
ii (Pávodní zpráva telel. » Nár. Listů «.) i l o
Ohtasy událastí štvrskolhradeckých a čet-
ných srážek inšpruckých nebyly ve sněmovno
poslanecké ani četné, ani prudké. Pozoruhodne
a zajímavo jest, že bourili se toliko radikální
Němci z obou skupin všenémeckých, kdežto
ostatní Němei, jak t. zv. polkrokovi tak
nacionální, zachovali naprostou
reservulnšoztu uýd oděn u slábz se llev
Když bylo ohlášeno ve sněmovně, že sou
žádá, by mu vydáni byli ke trestnímu stihání
poslanci hr. Sternberg a Bergmann pro seuboj
a poslanci Isopescul, dr. Czaykowski, Udržal
Švejk pro účastenství při soubojí, volal Eduar
Stransky: ať soud žádá za vydání posl. Hagen-
hofera! Klerikálové a křesťenští sociálové ne-
reagovali na tento výkřik. Poslanci Hofmano
Wellenhof, Wolf a Malik podali každý svůj dotar
o sobotních událostech na universitě štyrsko-
hradecké.
Posl. Breiter navrhl formálně, by sezení po-
slanecké sněmovny bylo neprodleně skončenoa
aby se konala dnes večer schůze, ve které by
se vyslovily profesorům sympatie s mužnou jieh
obranou proti nájezdům na svobodu universit
Návrh ten byl zamitnut a to 112 hlasy proti 76
Pro návrh hlasovali sociální demokraté, radi
kální Němci, čeští radikálové, z německých
#37
alto_textblock
#37
t. zv. svobodomyslných poslanců však tolik
dva: prof. Bendel a dr. Weidenhofer.
Návrh posl. Breitera má bez odporu dosal
velmi významný, ba vlastně zásadní. Kdyby
sněmovna byla jej přijala, dala by se každě,
také nahodilé většině možnost, veškerý odpor
menšiny proti kterékoli záležitosti ve sněmovně
poslanecké prostě zlomiti přerušoním debatya
přijetím nové schůze, na kterou by se položilo.
čeho by si majoritasprávě přála. Přijetí ná-
vrhu Breiterova znamenalo by
prostě úplné odzbrojení každ
oposice a každé obstrukce. Kdyby
většina sněmovny mohla přijímati zvláštní schů-
ze se zvláštním programem, pak jednoduše vět-
šina skončila by schůzi řádnou, pořádala by
schůze mimořádné o nekonečné délce a v těch
by projednala, co by se ji zráčilo. Připomínáme
toliko historické faktum, že v listopadovýcl
dnech r. 1897, když Němei provozovali pro ja
zykové výnosy Badenovy obstrukci proti vyrov-
nacímu provisoriu rakousko-uherskému, tehdejš
předseda výkonného výboru většíny pravice
Apolinář ryt. Jaworski měl připraven tento ná-
vrh, který patrně byf dnes p. Breiterovi vzorem
„Poslanecká sněmovna usnáší se konati příšt
schůzi dnes večer, na jejímž jednacím pořadu
jest výhradně vyrovnací provisorium“ . Návrhi ten
nebyl podán.
Vzhledem k tomu také dnes pochopujeme
že poslanci, kteří nechtěli a nechtějí zahradi
si všechny cesty k účinné oposici a k vydatn
obstrukci, hlasovali proti návrhu Breiterovu
Právě proto je nám skutečně nepochopitelno
kterak mohli pro něj hlasovati také čeští poslan
ci radikální.
Podle pravdy a skutečnosti pravíme,že
nadšení německých stran a poslanců t. zv. svo-
bodomyslných pro aféru Wahrmundovu a pro
svobodu universít vůbec jest velice s kr o v a
a vlažné. Zejména němečtí nacio ná-
lově, přes to, že dnes v deviličlenném výboru
t. zv. svobodomyslných stran nějneckých vyslo
véno rozhörčení nad sobotními událostmi štr
sko-hradeckými, nechtějí se nižádnýn
způsobem angažovati proti kleri
kálům, namítajíce, že jsou stera-
nou v první řadě a výlučrě národn
a nikoliv liberálni. Na druhé straně
však také u křesťanských sociál
není valně chuti, dáti se do vleke
klerikálů. Křestanští sociálové dobře vědl
že Videň snese nntisemitismus, ale nesnese kl
rikulismus. Zaznumenáváme však při této při
ležítastí zjev nad míru zajímavý. Četní po-
slanci německo-pokrokoví přišli dne
dopoledne za plenární schůze k poslane ům
českým a vyzývati je ke společné m
boji za svobodu vyučování a učení universit
ního. Dostalo se jim odpovědi, že poslane
čeští této svobody vždycky hájlít
jsou odhodláni, že však nechtějí s
propůjčovati za nohsledy oněm
Němeům, kterým byla by pomoc a podpor
poslanců českých v této záležitosti vítanou
kdežto ve věcech národníeh, ba ve věceei
kulturních jsou všichni vesměs bez vý
jimky krajními odpůrci národa česke
ho a všech jeho požadavků, také nejskromněj
ších. Němeům, české hlasy verbujícím, bylo ře
čeno: „Buď budete snášelivi s národy neněme
skými a pak můžete spoléhati na solidaritu je
jich ve věcech svobody, pokroku a práv lido-
vých, anebo zůstanete národními urputníky
nesnášelivci, pak jste vydáni na milost a ne
milost klerikálům, aniž máte záruky, že neutrp
te ztrát jazykových a národních.“ K tomu byl
by dnes Čechové dobří, by německým liberálůn
pomáhali z tísně, ve kteréž se ocilli. Němeči
nacionálové za „Postwenela“ zradil
Wahrmunda, zradili svobodu pře
litavských universit a zradí je tak
příště — jim jde o nadvládu národní
pro tu potřebují křesťanských so
ciálů a klerikálů, proto jenom ať jdo
se svými spojenci svou cestou. My se toho ne
bojíme.
Malá epísoda odehrála se dnas v zaseda
síni. Poslanec Malik sbíral tam podpisy pro svů
dotaz o známých událostech slyrskohradeckých
Šel také k dru. Sylvestrovi, ale nepochodil. T
zvolal: »Nyní se nedivte, že si jdu pro podpisy
k Čechům!« Šel k českým radikálům a dosta
jejich podpisy.žortv
Schůze, která trvala skoro do 8. hodiny
večerní, byla vyplněna ješté oběma generšlním
řečníky o vládní předloze, kterou stát povoluje
podpory rodinám nuzných záložníků, do zbrane
povolaných. Pilnostapro předlohu tu byl
přijata celou sněmovnou. Naděje, že sně
movna dostane se dnes k pilným návrhům ru
ským, nesplnla se. Nebylo skončeno rokování
o pilnosti návrhu Sehrafflova, vyzývajíeí výbot
pro záležitosti vinařské, by urychlil své práce
Nejbližší dnové budou úplně ve znumení vee
haličských, ké kterým dnes proces proti Hlenryku
Sienkiewiezovi byl průpravou. n
bos sádoa so joli
nvoloolq 5s 9 e
#38
alto_textblock
#38
zib lvdon v z Vídně, 18. května. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
ve 3.15 ho.
Mezi došlými spisy jsou žádosti trestních
soudů za vydání posl. hr. Sternberga a Bergmann
pro zločin souboje: Izopescula-Grecula, ryt. Czajkow
ského, Udržala s Švejka pro účastenství na tomie
zločinu souboje; dále za vydání posl. Onciula pre
zločin souboje
Návrhy podali poslanci: Čech a sp. na sve-
lání ankety zástupců lékárníků a drogistů: — Ž em-
lička a sp. na zavedení siarobního a invalidního
pojišťování řemeslníků a živnostníků: — M ysli
vec a sp. na zahrnuli zemědělců a živnostníků do
těhož pojiš ťování.
Dotazy podali poslanci: Fresl a sp. po tý-
rání vojáka Novotného v Bzenci: — Choc a sp. p
postupových poměrech berních úladníků v královslv
českém a po jazykovém výnosu poštovního ředitelstv
v Praze: — Lisý a sp. po chování se Némců v Ja
#39
alto_textblock
#39
blonci n. N. proti českým občanům; — dr. Sláma
a sp., proč neobsazují se uprázdněná místa soudcov
ská; šl. Hofmann a sp. po nejnovějších událostech
na universitě št -hradecké
K žádosti Wolfově čtou se v doslovném znění
dotazy: šl. Stranského a sp. po domnělém od-
poru českých úřadníků při poštovních úřadech měse
Josefova, Jindr. Hradce, Humpolce, Golčova Jen2. ova
proti opatřením a výnosům poštovního ředitelství
v Praze: — dra. Herolda a spi po zákazu kadan-
ského správce okr. hejimanství černo-červeno-zlatých
praporů v Kadani ( Posl. Wolí volá: Žádáme však
za nejrychlejší odpověď, jinak si ji vynulíme. — Pro-
tivýkřiky mezi českým radikály): Wolfa a sp.
Malika a sp. po událostech na universitě štyrsko-
hradecké.
Posl. Breiter (kk formálnímu návrhu) poukáz l
na št-hradecké události. Vyskylly se členové sně-
movny, kteří se postavili v čelo osob, ničeho společ-
ného s vědou nemajících, aby vnesli politickoichau-
vinistickou agitaci do university a zneužili vyučovac
svobody, svobody učení a svobody vědy k účelům
strannicko politickým. Vzrušení způsobené tímto ná-
silnictvím zmocnilo se také členů poslanecké sně-
movny. Nezbytným je její projev v této záležitosti.
Navrhuje: Ať předseda skončí schůzi a svolá na6
hod. večerní mimořádnou schůzi s jednacím pořadem;
1. Sněmovna odsuzuje jednání poslanců, kteří ná-
sílnými činy porušili klid a nedotknutelnost mísla
vědy, sledujíce své strannicko-politické názory.2
Sněmovna žádá vládu a zejména ministra vyučování
aby všemi prostředky hájil svobodu vyučovánía
učení, jakož i svobodu věd a universit. 3. Sněmovna
vyslovuje svou sympalii všem profesorským sborům
u příležitosti jejich mužného odmitnuti nájezdu na
universitní svobodu.
Předsedandal hlasovat o 1. návrhu na skon-
čení schůze a ten propadl.
Mezi předsedou a posl. Wolfem, klerý chlěl pro-
mluvili k hlasování došlo k ostré výměně náhledů
Před hlasováním o 2. návrhu posl. Wolí po-
ukázal na logickou souvislost mezi oběma návrhy
a navrhl, aby se o nich společně hlasovalo, avšak
předseda nevyhověl; proteže o 1. návrhu Breiterovu
se již hlasovalo. (Hlučná pochvala a potlesk mez-
křesťanskými sociály.)
Druhý návrh Breiterův propadl 112 hlasy
proti 76..
Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu Kolo
wratovu stran
deofl ile
zákona o záložnících.
Posl. Lisý prohlásil politiku vlády za Slovanům
nepřátelskkou. Nepochopuje postup českých poslanců
hlasovavších pro rozmnožení branců. Vláda ignoruje
potřeby národa českého, jak se to ukázalo při revoltě
německých soudců. Povná ruka min. předsedy je na-
mítena jen proti Čechům. Jeho strana bude bojovati
proti každému jazykovému zákonu, směřujícímu
roztržení české korunní země. Bude hlasovati pro
předlohu, ač není dostatečnou.
Posl. Filipinský poukázal na nulnost opravy v -
jenského trestního zákoňa a stěžuje si, že k různým
pracím jsou přibíráni vojenšti trestanci, což značně
poškozuje maloživnostníky a dělníky. Přimlouvá se
aby za základ podpor neoyly hrány mzdy v místech
obvyklé, nýbrž mzdy skuječně, a uhy výšel podpory
místo 50 byla standvena 702% Konečně vyslovujo
přáníi by vojáci bez vyznání nebyli nucení obcoval
náboženským úkenům.
Posl. Hlihovický konstaloval ve věcné opravě vůči
posl. Petrickému, že ruský národ svoji převážnou
většinou odsužuje vůbec každý terot. City a názorý
vraha Syčinského nejsou totožny s city a názory
ruského lidu.
Po doslovu posl. hr. Kolowrala přijata pilno
jednomyslně a zahájeno hned 1. čtení.
Pesl. Kunicki kritisoval jednotlivá ustanoven
předlohy a myslí, že tenio zákon nemůže odškodnio
obyvatelstvo za nové vojenské oběti.
Posl. Fresl prohlašuje předlohu za nedostafeč
nou. Obyvatelstvo bude využitkováno zvýšením kon-
lingentu branců. Brojí proti tomu, aby se čestovn
poskytovalo pouze osobám, které mají vzdálené bydli
ště a dělníci a maloživnostníci byli zbytečně posí
láni do nejodlehlejších posádek na branná cvičení
Žádá invalidní, nemocenské a úrazové pojištění i pro
záložníky. Zeměbranci měli by přísahati pouze na
zemskou ústava. Prohlašůje konečně, že bude hla-
sovati pro předlohu
K návrhu Weidenhoterovu byla debat
uzavřena a hlavními řečníky zvolení poslanci Sto
handel (pro) a Buřival proti
Posl. Stohandet soudí, že chudého rolnictv
nebylo dbáno. Poláci podají ve výboru přislušné ná
vrhy a nebudou-li přijaty, je zákon pro ně nepřij
telný. (Pochvala )
Posl. Buřival mluvil česky a českoradikální po
slanci protestovali, že v zasedací síni není českého
stenografa, klerý by řeč stenografoval
Předseda žádal o klid. Posl. Choc protestova
hlučně, že není přítomen český stenozraí.
Předseda dr. Weiskirchner odpověděl,ž
není jeho věcí starati se o přítomnost českého steno
grafa, že je to ujednání, které učiněno bylo mez
předsedou, s Čechy
Pokračuje německy protestoval posl. Buřiva
proti předsedovu názoru. Jest nepřipustno, aby
slibem bylo nakládáno takovýmto způsobem. Žádá
by do podpor vpočítaly se veddlejší příjmy, poplatel
kilometrový, mílový a hodinový, jakož i premie, po
ukazuje na různosti mezi denní mzdou v místě ob
vyklou a denní mzdou skufečnou a žádá, aby vza
byl zřetel na mzdy akordní. (Pochvala.)
Po věcné poznámce posl Starcka, který kriti
soval předlchu, přikázána předloha brannému vý
boru.
Předseda oznamuje, že posl. Londzin odvola
svůj pilný návrh o volebních nešvarech ve Slezsku
Dále jednalo se o pilném návrhu Schrafflov
ve příčině výborové zprávy
#40
alto_textblock
#40
o nouzových akcích ve prospěch vinařství.
Posl. Schraffl prosil sněmovnu, by schválenín
jeho návrhu pomohla nouzi trpícím vinařám; —
Weidenhoffer líčí bědné postavení dolnorakouských
vinařů, nabádaje sněmovnu, aby schválila maličkost
klerou navrhuje výbor: — Korošec tlumočí přán
slovinských vinařů a žádal vysvětlení, jak se maj
věci s vydáním vinného zákona v Uhrách; — Bl i an
kini vzdal se slova; — Šilinger prohlašuje, že přán
moravských vinařů vrcholí ve zkráceném řízení pr
dosažení státních půjček, zřízení praktických škol
zřízení dvou českých a dvou německých instruktorů
K návíhu posl. Pastora rokování uzavírá se
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Eisenbut (pro
a Jukel (proti), načež jednání přerušuje se.
Posl. dr. Sylvester (v dolazu k předsedovi)
narážeje na události ve Št. Hradci, prolestuje pro
způsobu, jak si tam počínal jeden poslanec. Vyhra-
žuje si — praví — vrátiti se později k této záležitost
a vyvoditi z toho důsledky.
l
Posl. Bielohlawek: Ovšem my takél
Posl. dr. Sylvester vrací se k Breiterovu
návrhu, aby byla konána mimořádná schůze a pravi,
že od r. 1897 bylo opětně protestováno proti konán
paralelních schůzí s různými jednacími pořádky
Celá sněmovna bude s tím srozuměna, aby se
neustoupilo od desitileté zvyklosli, že se totiž neri ají
konati paralelní schůze. Prosí předsedu, aby příště
dbal této zvyklosti a, kdyby se mělo někoy od toho
upustiti, aby postupov-l pouze v dohodě s konferenei
předsedů, v níž jsou zastoupeny všechny strany. Táze
#41
alto_textblock
#41
se předsedy, hodlá-li za tím účelem svolati konferenci
vůdců stran?
Předseda vyhoví přání a předloží tulo záležilost
nejbližší konferen ci
Příští schůze bude zejtra.
#42
alto_textblock
#42
Panská sněmovna.
ele o
Ve Vídni, 18. května.
o (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Panská sněmovna přikázala zvlástnímu vý-
boru svému návrh prof. dra. Ludwiga na vybud o-
vání státního zdravotnietví. Prof. Hlava chtěl
o návrhu tom promluviti velikou řeč; poněvadž
však podle jednacího řádu panské sněmovny
může o návrhu iniciativním mluviti toliko na-
vrhovatel sám jediný, pronesl prof. Hlava svůj
fečnický début o tomto thematě v debatě rozpo-
čtevé. Sněmovna schválila pak po dvouhodinné
rozpravě zákon o novém ministerstvu pro ve-
řejné práce. V panské sněmovně debutoval dnes
známý německý nacionál a poněmčovatel mo-
ravský, továrník Brass. Podal totiž dotaz o otáz-
ce jazykové, ukazuje k tomu, že jazykové po-
měry v Předlitavsku vůbec a v království českém
zvláště nalézaji se ve zmatku politovánihodném,
který ohrožuje jednotu správy, soudnietví a do-
pravy, ba dokonce německý ráz celých krajin,
skoro výhradně Němci obydlených. Pan Brass
jost tuhý germanisator a snad také dobrý továr-
ník, ale dle dotazu jeho se zdá, že se v politi-
ekých otázkách nevyzná. V Předlitavsku mluvií
o jednotě správy, o zavedení polského vniter-
ního jazyka v Haliči, o zavedení chorvatského
vnitřního jazyka v království dalmatském, o vý-
hradněm vlašském úřadování v Tridenfsku —
způsobem takovým, jako učinil p. Brass, dovede
teliko muž, jenž o skutečnosti nemá ani potuchy.
Veselost vzbuditi může toliko požadavek tohoto
novopečeného paira, že je nutno zachovati stav,
jaký byl po stránce jazykové před vydáním obou
výnosů Badenových. Pan Brass ani neví, ce tu
pověděl. Aby tento stav byl zachován a zacho-
váván ve všem všudy a bez výminky, máme
právo žádati my a také žádáme; a je-li poruš-
vána bezpečnost justice, není porušovánu soudci
národnosti české, nýbrž jen a jedině soudci ně-
meckými a je-li porušován stav, jaký byi před
5. dubnem 1897 v království českém, jest poru-
ševán jen soudy, u kterých působí soudcové na
rodnoti německé. Celá akce jazyková, podnik-
nutá v panské sněmovně p. Brassem, má však
ještě stránku osobní. Původeem jejim je krajan
moravský, známý svým zrovna šíleným řáděním
prctičeským, muž, který myslí, že dělník za
mízernou mzdu prodá i svou českou důši. Tent
pan Brass zahrává si v panské sněmovně na
kuratora království českého, ke kteréžto“ roli
nemá naprosto žádné legitimace, již proto ne
že chce zbaviti jazyk náš všech práv v někte-
rých obvodech t. zv. německých, kdežto něm-
čina na Moravě také v krajích nejčeštějších, ve
kterýeh není po celý rok slyšeti slůvka něme-
zkého, požívá netoliko naprostě rovnoprávností
úřadování vnějším, nýbrž téměr výhradnosti
úřadování vnitřním. Němci v markrabství
těží a kořistí z rovnoprávnosti obou zemských
jezyků v úřadování vnějším, ale jejich zástup-
zevé ve sborech zákonodárných, v Hidové sně-
movně s baronem d'Elvertem v čele, ve sně-
movně panské nyní dotazem Brassovým popí-
rají rovné právo jazyka českého v celé třetiny
království českého. Takovi jsou tito násilntei
moravští, kteří, žel, ještě dnes v lecčem jsou
činiteli rozhodujícími.
#44
alto_textblock
#44
Z Vídně, 18. března (K. k) Předseda kn. Win-
disch-Graetz zahájil schůzi ve 3.20 hod
Mezi došlými spisy jest návrh dra. Bae-
renreithelra a sp. na úpravu služebních poměrů
a platů učitelských sil na stát. průmyslových ško-
#45
alto_textblock
#45
lách
#46
alto_textblock
#46
K návrhu šl. Grabmayra usneseno, aby se
první čtení návrhu a úprava zemědělského úvěru
pcložily na jednací pořad příští schůze.
Brass podal tento dotaz, týkající se jazykové
otázky: „V uvážení, že jazykově právní poměryv
Rtakousku a zejména v Čechách nalézají se nyní
politovění hodném zmatku, který ohrožuje jednotu
správy. bezpečnost soudnictví a obchodu, jakož i ná-
rodní ráz skero výbradně Němci obývané části země
v Čechách.; — že vláda sama prohlásila zákonnou
úpravu těchto poměrů za nutnou a ohlásila podání
jazykového zákona; — že až do definitivného zá-
konného uspořádání jazykov. poměrů musí býti za-
chován stav, platný přeď vydáním jazykových na-
řízení z r. 1907 a 1897, činí podepsaní dotaz: 1.
Kdy zamýšlí vláda podaťi osnovu jazykového zá-
kona k ústavnímu projednáni? 2. Jakých prostředků
použila, aby zjednala status quo, porušený posled-
ními událostmi?“
Dotaz jest podepsán: Brassem, Jeitielesem, Loh-
meyerem. Ginzkayem, Exnerem, opatem Karlem,
Stürgkhem. Čppenheimerem. Rohanem, Baerenrei-
therem, Wiesnerem, Spensem, Russem. Ludwigem,
Grahma yrem, landkr. Forstenbergem. Edelmannem,
Schlegelem, Plenerem, Landem a Toldtem.
Dv. rada Ludwig odůvedňoval svůj návrh
na úpravu státniho zdravolnictví. Ide-
álem lékařů je prý min, zdravotnictví s lékařem v
čele, avšak řečník spokojil by se zatím samostatnou
ústřednou v mán. vnitra, jíž měly by se přikázati va-
škeré odbory zdravotní správy, záležitosti veteri-
nárpí, dozor nad potravinami a p. Přimlouvá se za
zlepšení seciálních a hmotných poměrů úřadních lé-
kařů a navrhuje, aby jeho návrh byl přikázán 9člen-
nému zvláštnímu výboru, čemuž vyhověno.
Následovalo druhé čtení předlohy, kterou se
zřetelem na zřízení min. veřejných prac
mění se zákonná ustanovení o oboru působnosti jed-
notlivých ministerstev
Ref. dr. Baernreither doporučoval výbo-
rové návrhy.
Hr. Latour praví o předloze, která jest kom-
promisem mezi nejprotilehlejšími názory o otázce.
zda zřízení min. spadá do uboru legislativy, že je zá-
tonodárnou zvlástností. Brojí proti důvodu, ze
cbor půrobnosti je výronem práv koruny a vypro-
šuje si, aby se výrazu „právo koruny“ užívalo na po-
dobná cpatření, která jsou pouze úkony výkonně
správy. Dále proli edloučení živnostenského školství
od min. vyučování. Ministr učinil prohlášení o zaru-
čené kepetenci zemských sněmů v záležitostech
živnosterského vyučovšní a řečník si přeje, by pra-
hléšení to bylo opskováno, aby mohlo se státi před-
mětem rokování evení, se stanoviska aulonomisti-
ckého. Úsřední komise pro záležilosti živnosten-
ského vyučování nebyla již svolána 4 leta. Prote-