#1
alto_textblock
#1
Strana. 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
18. května 1908.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 137.
#6
alto_textblock
#6
koncert tohoto druhu bude v sobotu 23. května diri-
govati bývalý ředitel dvorní opery vídeňské Gusťav
Mahler. Hudbě vážného uměleckého rázu zbudovai
výstavní výbor důstojný stánek v koncertní síni sta-
vební rada K. Zasche, která se vyznačuje ušlechtilou
jednoduchostí a účelností, poskytujíc místo 1500 ná-
vštěvníkům.
„*. Výstavní podloudníci. Výstava má už i svě
podloudníky, kteří pašují jejími branami své vzácné
osoby pod různými falešnými »deklaracemi«. Včera
se pokoušela celá řada osob dostati se do výstavy
na různé potvrzenky, legitimace a neoprávněným
užíváním instalačních lístků. Asi 15 takovýchto pří-
padů bylo policii oznámeno a budou trestně stihány
Za tím účelem byl u bran výstavních zřízen zostřený
dozor. Podobně trestně stiháno také přelezání vý
stavního plotu.
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy domáci.
#8
alto_textblock
#8
V Praze, 17. května. (Delegace.) Dnes
už ani společná vláda, ani křesťanšti sociálové
a pravice panské sněmovny neočekávají, že se
delegace shromáždí v květnu, jak bar. A ehren-
thal a min. vojenství Schönaich slibili
rakouské delegaci. Jest však odůvodněna na-
děje, že v dnešní společné poradě všech tři
ministerstev stalo se rozhodnuti, že se delegace
pro rok 1909 sejdou aspoň v červnu. Or-
gán uher. ústavní strany »Budap. Tagbl.« se
totiž dovídá, že delegace budou svolány do Pe-
šti na druhou polovinu června. Jakmile se
ustaví, rakouská delegace počne prý hned pro-
jednávati předlohu o zvýšení důstojnických
platů. Uherské delegaci bude ovšem volno, bud
následovati příkladu rakouského, anebo své jed-
nání o vojenských platech odložiti až do pod-
zima. V červnu delegace budou zasedati toliž
jen několik málo dní a odročí se do podzima.
V Pešti se má za to, že takovéto rozřešení
sporné otázky uspokojí obě strany. V Rakousku
budou spokojeni, že se delegace sešly ještě n
jaře; v Uhrách proto, že konečné rozhodnut
se stane až na podzim; a spokojeno bude ko-
nečně i společné ministerstvo, poněvadž baron
Aehrenthal a min. Schönaich se sprostí sluš-
ným způsobem daného slova.
V Praze, 17. května. (Projev slovan
ských akademiků ve Št. Hradei
Jihoslovanští pokrokoví studující obou vysokýeh
škol ve Št. Hradci měli dne 14. t. m. poradu,
v níž jednáno o nynější situaci na vysokých
školách v Rakousku. V přijaté resoluci pravíse
mimo jiné, že jihoslovanšti akademikové poklá-
dají v nynější době za nutné, aby se samo-
statně vyslovili o vysokoškolských otázkácha
vzhledem k událostem na některých vysokých
školách prohlásili se pro svobodu védy a uni-
versit. Každý přehmat klerikálů musí býti co
nejrozhodněji odmítnut a Jihoslované jsou ochotni
v tomto vzhledě postupovati solidárné s ostat-
ními Slovany i Neslovany. Ale podobně, jako
jsou odhodláni odrážeti útoky klerikálů na svo-
hodu universit, Jihoslované budou hájiti svobodu
vysokého učení také proti útokům s jakékoli
jiné strany. Tak spatřují zejména potlačování
svobodné vědy a kulturního rozvoje, neplní-li se
osvělové požadavky neněmeckých národů rakou-
ských a odpírají-li se jim vysoké školy, na něž
mají úplně právo. Konečně jihoslovanšti akade-
mikové projevují své podivení nad tím, že libe-
rálně smýšlející německé studentstvo nezaujalo
dosud nijakého stanoviska k událostem na uni-
versitě záhřebské, kde svoboda vysoké školy
byla způsobem přímo do nebe volajícím brutálné
pošlapána.
#9
alto_textblock
#9
Obecní volby v Mor. Ostravě.
#10
alto_textblock
#10
II.
Česká strana má velkou řadu obžalob
které klade proti dnešnímu obecnímu zastupitel
ství morav.-ostravskému. Nejen národnostní, ale
i hospodářské. Obec, kráčejíc za cílem násilnou
germanisací všechno na sebe strhnout, zavinila
těžké hospodářské a drahotní poměry v Morav.
Ostravě, poněvadž tato nepřirozená germanisace
pohltí ročně velké sumy a nuti obec zřizovat
podniky, které jsou nepotřebné a které poplat
nictvo obtíží do značné míry.
V první řadě jeví se to ve školství. Zřizo
vala velkou řadu německých škol, které vypra-
vila velkým nákladem. V každé čtvrti města
zřízena obecná škola jak chlapecká, tak dívčí.
Téměť na každých 30 dětí připadá jedna třída
německá. Školy jsou zakládány v úplně českých
čtvrtích, kde německých rodin vůbec není
velkou agitací a nátlakem na české rodiče na-
plní se tyto školy českými dětmi. A jak se
starají o rozšíření německých, tak na druhé
straně překážejí, aby se české školství ne-
rozvinulo.
Za tím účelem obec sama vede náklad na
platy učitelů, ačkoli jinde to platí země, což
stojí obec ročně 160.000 K. To činí jen za
tím účelem, aby mohla chikanovat české učitele
a české školství. Jak obec urputně počíná si
proti českému školství, nejlépe osvětlila stávka
školních dětí. Ihned po letošním zápise jevila
se nutnost při dvou českých třídách zříditi para
lelní třídy, poněvadž bylo zapsáno v každé přes
90 dětí. Všechny školní úřady dnes české až
po zemskou školní radu usnesly se na otevření
těchto tříd. Obec však, poněvadž vede veškerý
náklad na školy sama, rekurovala až k mini-
sterstvu, které do února rekursu nevyřizovalo.
Poněvadž všechny kroky byly marny, usnesly
se rodiče dotyčných tříd vůbec neposlati dětí do
školy. Po 14denní stávce teprve na zakročení
místodržitelství byly třídy rozděleny, ale nikoli
na účet obce, nýbrž na účet zemské školní
rady. Obec rekurovala dále na ministerstvo
toto teprve v květnu — dva měsíce před prázd-
ninami — rekurs odmítlo. A obec ve své tvrdo-
sijnosti rekurovala ještě až k správnímu dvoru
Budovy českých měšťanských škol, zejména
dívčí, jsou v pramizerném stavu. Ve všech ohle-
dech jsou nepřipustny pro školu. Řada komis
zdravotních i úřadních prohlásily budovu divč
měšťanské školy pro školu nemožnou. Už i ně
meckou dřívější zemskou školní radou bylo obe
nařízeno stavět novou budovu, rovněž po r-
kursu i ministerstvem. To však nijak nepřiměje
obec, aby školu stavěla a rekurovala ke správ-
nímu dvoru. Tam to leží už dva roky a obec
tak už pět roků rekursy věc prolahuje a nekoná
svou povinnost.
Ovšem vůči německým školám měří zcela
jiným loktem. Staví pro ně paláce od mateřských
školek až po střední školy a láká jimi české
děti. Dokonce vystavěla nákladné dívčí lyceum.
jež sama vydržuje pro několik deerek zbohatlých
židovských rodin.
#11
alto_textblock
#11
Zřizování těchto nákladných německých škol
zbytečných v poslední době zatížilo obecní po-
kladnu u velké míře, ale obec odhodlalase
ještě k dalšímu germanisačnímu podniku: zří-
zení německého divadla. Tento podník způsobi
odpor i v kruzích německého poplatnictva, po-
něvadž vyžádal si 2 milionů a na věčné časy
bude pasivním, poněvadž pro německé dívadlo
v Mor. Ostravě místa není.
Všemi těmi podniky tak se zadlužila obec
že musila sáhati stále k větším půjěkám, zvy-
šovat přirážky a poplatky, že vznikla v Ostravě
drahota, jak nikde jinde na Moravě a že střední
i dělnické vrstvy zlěží zdolávají obrovskou dra-
hotu bytů, potravin a všech životních potřeb.
S obecní správou je tudíž všeobecná ne-
spokojenost následkem toho, leč svou mocí
vlivem velkokapitálu zdolá tato veškerou oposici.
Německá strana po velkých rozporech mezi židy
a německými nacionály se ujednotila k uhájení
ohroženého němectví a též česká strana vystu-
puje jednotně proti dnešní radniční správě.
Ne tak strany politické jako více jednotlivi
pracovníci všech stran spojili se k společné
práci. Zde nejlépe viděl, že tak často kolporto-
vané zprávy staročeských listů o roztřištěnosti
české strany jsou bezpodstatny. Kde je třeba
společného vystoupení proti Němcům, tam česká
strana vždy pracovala společně, to však ještě
nepodmiňuje, aby na př. pokrokovi lidé politicky
nevystupovali samostatně anebo stotožňovali se
politicky se skupinou stoupenců Žáčkových,
nebo dokonce v zájmu svornosti úplně neteční
zůstali vůči rozpinavosti klerikálů, jichž počet.
vliv a práce je nepatrná, za to terror a nároky
přehnané.
Jediní sociální demokraté prohlásili, že se
vůbec nezůčastní voleb, poněvadž nátlak na
dělnictvo u voleb je přilišný a tudíž není naděje
na vítězství.
Česká strana u vědomí, že při nynějším
volebním řádě není možno zvitězit, odhodlala
se volby obstruovat. Obstruovala především ústní
hlasování tím, že ukázala, jak je obskurním
ústní hlasování a každý volič protahoval volby
v té míře, že někteří volili půl hodiny i ho-
dinu. Vybrali si jména s velkými lituly, jicht
předčítání trvalo tak dlouhou dobu a volební
komise klidně musila přihližeti na nekonečné
odříkávání kandidátních listin. Němci byli tímto
způsubem voleb úplně konsternováni a překva-
peni. Věc byla až do poslední chvile zachována
v tajnosti a proto byli Němci vůči tomu úplně
nepřipraveni.
Před volbou dokonce vyslechli prohlášení
zem. poslance dra. Fajírlíka, který jim účinně
a ostře vytkl všechny jich přečiny vůči nám
obvyklé násilí při volbách a odůvodnil tím.
proč sahá česká strana k obstrukci.
Česká strana protáhla akt volební v prvém
dni dopoledne v té míře, že nemohly býti za-
počaty v čas odpolední volby, které začíti měly
od 301. voliče přesně od půl 3. hod. odpolední.
V té době však dopolední voličstvo ještě
neodvolilo všechno a ještě padesát voličů mělo
voliti. Tím povstal rozpor mezi vyhláškou voleb
a prováděním voleb, takže podobné volby jsou
zmateční. Česká strana se též na to stanovisko
postavila a prohlásila, že další skt volební ne-
uznává a vzdálila se z místnosti volebnl.
Na to po celý týden další konaly se volby
bez účasti českého voličstva za slabé účasti
vůbec. Volili téměř jen židé. Bohužel i polská
inteligence a ofiiální kruhy polské volily ostenta-
tativně s německou stranou. Dokonce i za druž-
stvo »Polského domu«, jehož správa je v Kra-
kově, volil zástupce německy. Příčiny k tomu
neměli. Česká strana vždy stavěla se na stano-
visko slovanské a vyhledávala styk s Poláky
Němci moravsko-ostravští nejsou nikterak přáteli
Poláků, ale Poláci ostravští tlačí se tam, kde
je moc.
Česká strana ještě zasáhne do voleb ostrav
ských. Na páteční schůzi voličů usneseno do
staviti se plným počtem voličstva k volbě ná
hradníků a tam se střetne česká strana ještě
jednou s němectvím. Volby náhradníků vypsány
jsou na 2 dny. V ponděli má odvolit 2000 voličů
a v úterý 1700 voličů. Obyčejně k volbě ná-
hradníků šlo voličstvo nepatrně a proto byly
vypsány na tak krátkou dobu. Jestliže však se
česká strana účastní plným počtem s vážnou
kandidátní listinou, budou nuceni i Němci se
dostavit a při tak velkém počtu voličů opětně
sotva se volby ve vypsané době provedoua
znovu se ukáže, jak nynější volební řádje
absurdním,
Česká strana účastní se voleb i ve Il.
sboru, který voli ve čtvrtek. Němci již mají
obavy o něj a alarmují německé i české ob
čany ze všech stran srdcervoucími dopisy, aby
jistě přijeli chrániti ohrožené němectví. O vý-
sledku neopomeneme čtenářstvu našemu dát
#12
alto_textblock
#12
zprávu.
#13
alto_textblock
#13
Po Hlinkově procesu.
Prešpurk, 14. května
Maďarská justice minulý týden byla vůči
Slovákům opravdu štédrá. Současně s Hlinkou
stál před městskou porotou bankovní úřadníkz
Turč. sv. Martina, Obuch, žalovaný pro články
o černovské řeži, uveřejnéné v »Nár. Novinách«.
Byl ovšem uznán vinným a odsouzen na 3 mě-
síce do vězení.
V úterý, den na to, zase prešpurská po-
rota nad Cíferským, žalovaným pro dva čiánky
uveřejněné v »Ludových Novinách«. Ciferský
jest již odsouzen v jiném případě »buřičství«
a dostavil se k soudu z vacovského vězení. Ve-
řejný žalobce nevzal si příliš práce s odůvod-
ňováním žaloby.
A Ciferský, v »civilu« počestného řemesla
obuvnického, nejen že nevzal si advokáta k há-
jení, ale sám se hájil s takovou dobrou vese-
lostí, že rozesmál i přísné porotce. Proto ovšem
přece byl odsouzen na 5 městců státního vě-
zení a 200 K pokuty. Veřejný žalobce Glosz
velmi se při něm rozčiloval, poněvadž prý Ci-
ferský nemůže býti autorem obžalovaných článků
a rozmluvil se o zbabělosti slovenských »bu-
řičů«, kteří prý mají smělost psáti ostré články.
ale do vězení posllají »štrómany«.
Měl snad pravdu. Ale jaký by to mělc
smysl, aby se právě vůdcové dávali za nejnevin-
nější články zavírat jen prolo, aby tak v jejich
nepřítomnosti úřady bez odporu šlapali sémě.
jimi zaseté.
Býti hrdinou, mučedníkem národním za tako-
vých okolností jest zbytečné. Mluviti v tomto
#14
alto_textblock
#14
případě o zbabělosti jest vyhraženo jen panu
veřejnému žalobci, Gloszovi, který jen tak unikl
diseiplinárnímu vyšetřování pro řadu kriminál-
ních věcí, že zneužil svého úřadního postaven
a konfiskoval ještě před vydáním z tiskárny
brožuru, odbalující jeho zločiny a dal vyhlásiti
jejího původce za blázna. To je ovšem »hrdin-
Ve středu prešpurská porota zase užile
»přísnosti zákona« proti slovenskému socialistov
Wachálkovi, který převzal do »Slovenských Ro-
botnických Novin« článek z »Národ. Novin«
který také dostal se před soud. Odsouzen by
na 3 měsíce a 60 korun pokuty.
Ale mistrovský kousek provedla přece jen
pešťská porota. Odsoudila samého — Björnsona.
Ale poněvadž maďarské soudy nemohou »vyni-
kajícímu cizinci« Björnsonovi sáhnout na kůži.
odpykal to za něho Vladimír Hurban, pešťský
redaktor »Národních Novin«, který převza
zodpovědnost za překlad Björnsonova článku
»Velkoprámysl maďarský«, uveřejněný v »Nár
Novinách«.
Porota shledala v článku podněcování Slo-
váků proti Maďarům, a na základě pověstného
§ 172. uherského trestního zákonníka odsouzen
VI. Hurban na 2 měsíce státního vězenía
1200 K pokuty.
Oznámeno jest několik nových procesů
proti „Slov. Týždenníku“, „Lud. Novínám“
a „Nár. Hlásníku“, jehož redaktor právě odešel
do vacovského vězení na 4 měsíce — — —
Jest to opravdu malé potěšení, býti sloven-
ským redaktorem a hřáti se na výsluní maďar-
ské svobody.
Maďarská svobodymilovnost jde tak daleko
že v úterý vydáni soudu rumunští peslane
Manin a Oncu, poněvadž se pokusili organisovat
v Aradě rumunskou národnostní stranu politi-
ckou. Ministr vnitra, Andrássy, znovu oživil po-
věstné nařízení býv. min. Hieronymia, kterýn
každá politická organisace na základě národnost-
ním jest zakázána.
Tato surovost, toto znásilňování všech po-
jmů ústavní svobody jest chráněno v uherském
parlamentě eynickým prohlášením maďarských
poslanců, že prý nemají v úmyslu pomocí trest-
ního zákonníka vyhubit nemaďarské národy.
Je pravda, nemají úmyslu vyhubit národy věze-
ním, poněvadž je to absurdum, nemožnost, ale
mají pevný úmysl — a bezohledně ho prová-
dějí — žalářováním, pokutami vyhubit vůdce
nemaďarských národů, zničit jejich nejlepší lidi
aby tak opuštěný, nevědomý a neuvědomělý lid
zůstal bez ochrany, bez vůdců a stal se tak
povolným nástrojem v lupičských rukou ma-
darské lupičské a zlodějské bandy, osobující s
politickou moc v Uhrách.
Zda možno žádati spravedlnost, úetu k zá-
konu od takové společnosti, jako je uherský par
lament, když pozdravuje s takovým nadšením
krále politických šejdířů, Polonya, když nezná
mezí obdivu pro tohoto advokáta kuplířek, pad
lých žen, ochrance vrahů, vyděrače, cynickéh
politika, který z klamání světa nadělal si mili
Nemůže být horšího odsouzení celé té ma
darské politiky, jako ten skutek, že lidé podobné
mravní úrovně jako je Polonyijsou na svobodě
jsou oslavováni, kdožto vězeni se plní nadšený
mi obhajci pravdy a práva, když současně jest
rohabilitován Polonyi a odsouzen Björnson.
#15
alto_textblock
#15
ství«.
#16
alto_textblock
#16
onů.
#17
alto_textblock
#17
Denní zprávy.
#18
alto_textblock
#18
—
Dopisování mezi autonomními úřady
českými a německými dík zpupnosti německé
v nejkratší lhůtě povede se výhradně prostřed-
nictvím a překladem c. k. okr. hejtmanství
Doklady této praxe se množí. Obecní úřad
v Chotětové obdržel od správy všeob. veř. ne-
mocnice v Teplici Šanově obvyklou tabulku
o ošetřovanci do nemocnice teplické přijatém
do Chotětova příslušném, aby ji vyplnil. Obálka
teplické zásilky byla německá i byl tudiž přípis
podle německého příkladu odmítnut s poznám-
kou: »Německé úřadní dopisy ne-
přijímám la Cheb. Jan Proft, starosta.«
V několika dnech došel přípis teplické nemoc-
nice v české obálce c. k. okr. hejtmanstv
ml.-boleslavského s českým překladem německé
rubriky obojjazyčného tiskopisu, s českým vy-
řízením podání teplické nemoenice a českým
vyzváním za úřadní vyplnění dotazníku.
— Vyloučení češtiny od soudů na Moravě
Pan dr. B. Pospíšil, advokát v Kostelci nad
Čer. Lesy, podal jmenem terstské firmy F. V.
u okresního soudu ve Frýštátu českou upo-
minací žalobu. Soud vyřidil ji némecky
a protože se mu jmeno žalovaného Gobzdil ne-
libilo, překroutil je na Gabzdyl. Proti tomuto
vyřízení podal dr. Pospíšil dohlédací stížnost
k vrchnímu moravsko-slezskému soudu. Vyří-
zení této stížnosti neobdržel a pa
trně také nikdy neobdrží. Když pla-
tební rozkaz nabyl moci práva, žádal o exekuci
— ovšem česky a v žádosti uvedl, aby soud
vyřídil jí česky a nechce-li, aby mu oznámil
své důvody s oprávněnou zvědavostí, jak do-
padnou, neboť ve frýštatském okresu »obcuje
českým jazykem« 19.000 Čechů, 16.000 Po-
láků a jen 3000 Němeů, je tudíž v okrese
němčina při nejmenším obvyklým jazykem. Poda-
telna c. k. okr. soudu opatřila návrh německým
razitkem; vyřízení stalo se tentokráte česky, pouze
na obálce — ovšem že německé —
stojí »in Kostelec n. Černými lesy«
Rozumí se, že i tato německá obálka jest na-
prosto neoprávněným bezprávným znásilněním
práva českého jazyka, který podle zákl. stát.
zákona jest německému v úřadech ve všem
roveň. Nenávisť okresní instance frýštatské proti
českému jazyku šla tak daleko, že někdo celé
české podání vzlekle schumlal a potrhal,
takže nikdo by ani nevěřil, že takovým
způsobem u státního úřadu se
spisy smí se jednati. Smutný to zjev,
že i kancelářšti úřadníci mohou beztrestně úřa-
dovati dle své hlavy a teutonské zběsilosti —
a že nadřízené úřady neodváží se klepnouti je
přes prsty.
— Slovanské studentstvo ve Vídni prot
chorvatské vládě. »Českoslovanská korespon-
dence« sděluje z Vídné: »Slovanský komitét«,
v němž zasedají všechny slovanské akad. spolky
vídeňské, přijal vo své schůzi jednomyslně reso-
luci: »Slovanské akad. spolky, spojené v »Ko-
mitélu slovanských akad. spolků ve Vídni«, vy-
slovují svůj nejhlubší odpor nad neslýchaným
porušením akademické svobody absolutistickou
#19
alto_textblock
#19
vládou chorvatskou, která z politických důvodů
potrestala prof. Šurmina a Manojloviče. Zároveň
vyslovují svoje uznání a sympatie chorvatskému
a srbskému studentstvu na záhřebské universitě
v těžkém boji za porušenou politickou a aka-
demickou svobodu.«
— Manifestace pro zřízení druhé česk
university v Brně a ostatních vysokých škol
slovanských v Rakousku, pořádaná »Studuji-
cími Poděbradska« v Poděhradech dne 24. t. m.
má ovšem v první řadě význam lokální, avšak
má zároveň naznačiti, jakým způsobem i nej-
širší vrstvy by prokázati mohly, že není poža-
davek svobodných vysokých škol pouze zájmem
studentů a profesorů, nýbrž že jedná se tu
potřebu všeobecně cítěnou. V dnešní době tak
různým nástrahám a úkladům vystavena jest
nejen otázka zřizování vysokých škol neněme-
ekých v Rakousku, ale i jejich vypravení a do-
tování a co jest nejsmutnější a čímž i německé
university jsou ohroženy, i jejich svoboda
volnost ve vědeckém badání. Proti těmto ne-
příznivým podmínkám nutno zvednouti boj ši-
roký a úporný, avšak důstojný. Různé otázky
vysokého školství, dnes tak akutní, neměly by
zůstávati nepovšimnuty a všude studentstvem
by měly býti zvířeny, aby celý národ projevil
své požadavky, s nichž ani vlásek nesmí se
sleviti. Vždyť otázka naši kulturní vyspělosti
jest naší životní otázkou. Manifestace v Podě-
bradech zúčastní se říšský poslanec prof. J. Vl.
Hráský, říš. a zem. posl. dr. K. Baxa, říš. posl.
J. Rychtera, za Jihoslovany říš. a zem. posl
Ivan Hribar, starosta hlavního města Lublaně
říš. posl. Ot. Rybář z Terstu, za Rusy říš
posl. M. Hlibovizki a j. Začátek o půl 4. hod
odpoledne.
— České školství na severu a jeho nedo-
statky. Boj o české školství v uzavíraném území
jest bojem kulturním a jako takový se na svém
postupu zadržeti nedá. Několika německým dě-
tem staví se nádherné, všemi moderními pro-
středky opatřené školy, kdežto spousty českých
ditek jsou nuceny těsnati se v jizbách, školským
požadavkům naprosto nevyhovujícím, aneb če-
ské školy vůbec postrádají. Tak jest tomu
v Oseku, kde česká škola jest přeplněna tak, že
tam ani správně vyučovati nelze, a v Nové Vsi.
kde 425 českých dítek jest bez české školy.
Za účelem nápravy v této věci pořádají češti
rodičové z Oseka, Nové Vsi a okolí, v neděli dne
24. května o 10. hod. dopol. v místnostech
pí. A. Lossové v Nové Vsi „Velkou mani-
festačni schůzi“ s pořadem: „České
školství na severu a jeho nedostat-
ky“. Na schůzi této promluví zástupci skorem
všech poslaneckých klubův českých. Pořadatel-
stvo doufá, že nebude jediného uvědoměléh
Čecha, který by na schůzi této scházel.
Osobní. Inspektor společnosti státní dráhy
Emil Mašík jmenován byl řádným profesorem pro
odbor silničních, železničních a průkopních stave
na české technice v Brně.
— Osobní z Moravy Místodržitelští koncepln
praktikanti JUDři. Vilém Mlčoch v Uherském Hra
dišti přeložen byl do Krumlova a Josef Janušti
v Brně přidělen byl k okres. hejtmanství v Uher
Hradišti.
— Osobní z pošty. Jmenováni byli účetní radové
Ant. Burian v Praze, Alois Patek a Ferdinan
Richter v Brně vrchními rady; abs. technik Adoli
Subrt v Praze stavebním adjunktem v zatímn
vlastnosti; absol. technikové Jos. Ludv. F ischer-
Jan Navrátil a Arn. Steinbach v Praze sta-
vebními elevy; absol. žáci středních škol Jos. Pa-
láček v Táboře, G. Grimm v Mar. Lázních, Vi.
Hradecsý, Frt. Bílek, Jos. J edlička, Otakai
Beneš a Jan Ondrák ve Vídni. — Přeložen by
staveb. komisar Karel Petrle z Brna do Přerova.
— Zkoušku ze služby administrativní složili kon-
ceptní praktikanti Kar. Bardachzi, Ek. Nedwe
a Vikt. Mauder v Praze. — Na pensi dáni byli
kontrolor Frt. Schmid v Plzni, nadoficiálové Bohu
mír Dítě v Náchodě a Vojtěch Steydl v Chebu.
— Úmrli. Včera 17. t. m. zemřel v Praze po
delší, strastné nemoci pan Josef Červinka, býv.
spolumajitel firmy Josef a Prokop Červinka v Kolíně
ve stáři 45 let. Pohřeb konati se bude ve středu
20. t. m. z ústřední kaple na Olšanech do rodinného
brobu. Hodina pohřbu bude udána později.
— Vysvěcení nového světícího biskupa. V dómě
svatovítském byl včera vysvěcen na biskupa děkan
metropolitní kapitoly dr. Frant. Brusák. Vysvě-
cení vykonal kardinál arcibiskup baron Skrbenský
za přítomnosti biskupa dra. Doubravy z Král. Hradce
a J. Hůlky v Č. Budějovic.
— Jarníkův večer uspořádal Svaz českých spolk
okrašlovacích na oslavu 60. narozenin svého před-
sedy p. prof. Phdra. Jana U. Jarníka v sobolu večer
v divadelním sále Národního domu. Dostavili se četní
zástupci venkovských okrašlovacích spolků, studenti
a přehojní přátelé a ctitelé jubilantovi. Vcházeje se
svou rodinou do sálu, byl p. prof. Jarník pozdraven
pěveckou zdravicí, načež předneslo kvarleto »Lyra-
»Chaloupky« od Havlasy. Následovalo uvítání panem
Bílkem, náměstkem starosty na Král. Vinohradecha
spolupředsedou vinohradského okrašlovacího spolku
Blahopřání jmenem Svazu českých okrašlovacíe
spolků proslovil jeho místopředseda p. insp. Pod
hajský, jenž vylíčil zásluhy prof. Jarníka o založení
Svazu. Během večera přednesla arii Siebla z Gouno-
dovy opery »Faust a Markétka« a několik písní Roz
košného a Frimlových sl. Elsa Laušmanova. Jménem
venkovských spolků okrašlovacích pozdravil p. prof.
Jarníka notář p. Zahálka. Předseda Svépomoci, spolku
pro zaopatřování zaměstnání nemajetným studujícím.
p. dr. Lošťák vzpomíná záslub, jichž p. prof. Jarník
získal si o české studenistvo svým působením ve
spolku pro podporu nemajetných filosofů, v ku
ratoriu Mensy akademické a jako zakladatel Své-
pomoci a Svazu českoslovanského studentstva
Jménem Svépomoci odevzdal mu skvostnou, stu-
denty umělecky provedenou blahopřejnou adresu.
Za Svaz česko-slovanského sludentstva promluvil pan
JUSt. Jos. Tvrzický. Klade důraz na prácí jubi-
lantovu v oboru české studentské otázky sociální
zve ho k čestnému večeru, jejž mu Svaz česko-
slovanského studentstva uspořádá. Na to synáček
pana učitele Jedličky- Brodského blahopřál
jménem nejmenších a nejmladších okrašlovatelů. Pan
dr. Emler blahopřeje za Klub za Starou Prahu
oceňuje zásluhy prof. Jarníka o časopis »Krása na-
šeho domova«. Za studentský odbor Svazu českých
spolků okrašlovacích blahopřál pan PhC. Sochor
za Ústřední jednotu českých zahradníků vrchní za
hradník pan Batěk, za besedu »Havlíček« pan Ot
Pan prof. Jarník děkuje za tyto projevy, míní
však, že slyšel o sobě příliš mnoho chvály. Po za-
pění Štréblových »Kočiček« »Lýrou« a přednesu ver-
šované apostrofy na prof. Jarníka »Ty budeš věčně
mlád!« její autorem p. Jedličkou- Brodským a uměle-
ckých výkonech sl. E. Laušmanovy, jimiž do-
byla si u přítomných skvělého úspěchu, ujal se slova
pan prof. Jarník. Vzpomněl na své mládí, na
těžké počátky svých studií, kdy jako chudý student
musil se protloukati a proto dovedl si uchovati tolik
citu pro bídu chudého studenta. »Nezapomněl
jsem na chudičké své začátky a proto
snad dnes bude mi uvěřeno, že co jsem
pro chudého českého studenta učiníl,
nečinil jsem z ostentace,« pravil doslovně.
Nemoha býti mecenášem, hledal aspoň mecenášky.
sbíral groš ke groši, až začasté mu to i vytýkáno.
Nerad svoloval k dnešní své oslavě, připustil ji jen
s tajnou výhradou v mysli, že jí užije pro dobrou
ěc, pro získání příznivců, pro květnic
Čechovu, což jest odbor Svazu českých
okrašlovacích spolků, jenž má poskyt-
nouti dětem příležitost ku pěstován
#20
alto_textblock
#20
květin. Ředitel škol pan Jar. Jírásek věnoval vzpo-
mínku matce jubilantově, načež »Lýra« zapěla
»Dlouho buď zdráv« od Jelena. Pan Jedlička-
Brodský přednesl pak báseň »Dva vandrovníci«,
žertovně narážející na sběratelské působení p. prof.
Jarníka. Večer zakončen přečtením seznamu došlých
blahopřání, jichž zasláno velké množství od spolků
okrašlovacích, od prnesidia města Prahy, od četných
spolků a korporaci i od dlouhé řady přátel a ctítelo
jubilantových.
— Výroční sohůze c. k. poštmistrů v král. českém
konala se včera v hlavní poštovní budově v Praze.
Předseda p. Al. Lustig po zahájení vzpomenul jubilen
panování mocnáře, jemuž provolána sláva a zaslán
holdovací telegram. Pozdravní telegram zaslán mi-
nistru obchodu dru. Fiedlerovi a gen. řediteli dru.
Vagnerovi. Na to věnoval předseda vzpomínku ze-
mřelým členům a zemřelému předsedovi moravsko-
slezského spolku poštmistru Rudolfu Lustigovi. Re-
ditelstvo post a telegrafů vyslalo k schůzi více kon-
ceptních úřadníků s pp. vrchním radou Váchou
radou Demlem v čele. Předseda přednesl obsáhlou
výroční zprávu o činnosti presidia a svazu říšského
v zájmu stavovském a po dlouhé, místy dosti živé
bouřlivé debatě schválena zpráva ta až na 2 hlasy.
(Přítomno bylo 87 členů spolku, plných mocí ode-
vzdáno 215). Taktéž schválena zpráva účetní. Po
návrzích vrchního poštmistra p. Popyho, pak pošt-
mistra a říšského postance Vojty, kteří vřelými slovy
líčili a uznali záslužnou činnost předsednictva, do-
žádáni jak dosavadní předseda poštmistr Lustig
tak i místopředseda poštmistr Puhl celým shro-
mážděním, aby opětnou volbu přijali, což tito uči-
nili a zvolen i dřívější výbor; mimo to dvě dámy
nově zvoleny. Místopředseda Puhl pojednal v dů-
kladné zprávě o nynější praxi poštovních aspirantů,
vrchní poštmistr Žlab o povinnosti ručení za sluhy
a více otázek služebních projednáno. Po 4 hodiny
trvání ukončil předseda schůzi.
— Veřejná schůze asskuračníků konala se včer
dopoledne v sále »Merkuru« v Praze za značného
účastenství zástupců pojišťoven z povolání. Předsedal
pan K. Matějíček. Tajemník Svazu českých aseku-
račníků p. Fr. Pokorný nastínil poměry přísluž-
níků tohoto oboru jak se stránky hospodářské tak
i sociální a uvedl, že asekuračníci nejsou pojištěni
ani pro případ nemoci, ani pro případ stáří a ne-
schopnosti ku práci. Asekuračníků povolání není ná-
ležitě oceněno a přece asekuračníci, chodíce od ro-
diny k rodině, bojují proti alkoholu, karbanu a st-
zení do loterie a nabádají spořivostí ku pojištění.
Vzdor tomu jsme od všech veřejných činitelů nevší-
máni. Za úmornou práci nejsme náležitě honorování,
jen jako z milosrdenství zaplatí se za návrh od-
měna. Dobré naší pověsti, ač jí mnoho není, škodí
také ta okolnost, že ústavy béřou do svých služeh
každého, kdo přijde. A tak se začasté vyskytne, že ne-
poctivec tohoto svého povolání zneužije na škodu
ústavu a ku pohaně ostatních asekuračníků. Ústavy
mají hledět vychovati si odborně vzdělané zástupce
a opatřiti těmto svým včelám pevný plat a zajištění
existence. Řečník si stěžuje, že se o povolání aseku-
račníků ucbazejí také lidé se stálým postavením, aby
získali vedlejší příjmy. Doporučuje zřízení tubé
organisace asekuračníků, která by systemalicky pra-
covala proti poškozovatelům zájmů svých přísluš-
níků. Řečník odměněn hlučnou pochvalou. Za spolek
úřadníků pojišťoven pan B. Baumer prohlásil solida-
ritu, za skupinu asekuračníků ve Vídni slibil podpora
p. J. Kohn, podobně učinil p. Houdek za spolek sou-
kromých úřadníků. Písemné ujištění podpory zasla
prof. dr. Drtina.
— Sjezd erárních cestářů ze zemi koruny české
konal se v Praze na svátek sobotní a byl velmi četně
navštíven. Na 500 účastníků shromáždilo se v sále
Čížkova restaurantu v Ječné ulici. Byli zejména pří-
tomni c. k. cestáři ze stavebních obvodů: Mělník,
Louny, Jičín, Litoměřice, Klatovy, Beroun, Plzeň,
Smíchov, Karlín, Tábor, Český Brod, Jindř. Hradec,
Čáslav, Poděbrady, Teplice, Chrudim, Pardubice, Č
Budějovice, Hradec Král., Velvary, Písek, Pacov, Če
ská Skalice, Brandýs n. L., Blatná, Mnich. Hradiště,
Strakonice, Hořice, Ml. Boleslav, Německý Brod aj
Sjezd svolala Jednota státních zřízenců pro král. če-
ské a zúčastnili se ho zástupcové skoro všech odvětví
státních zřízenců. Pozdravné přípisy a telegramy
došly z Klatov, Litomyšle, Chotěboře, Poděbrad, Tý-
na n. VIl. a od I. rakouského spolku státních sluhů
ve Vídni. Sjezd zahájil místopředseda Jednoty p. Ed.
Hašek a uvital účastníky, kteří se dostavili, aby
na sjezdu čerpali důvěru v lepší budoucnost. Sdělil
dále, že z kruhů poslaneckých jsou přítomní pp. V.
Klofáč, V. Choc a dr. K. Šviha. O „poměrech a poža.
davcích erárních cestářů a důležitosti odborové orga
nisace“ promluvil tajemník Jednoty p. Ed. Šepla-
vý. Jeho proslovení s napjetím sledováno a souhla-
sem provázeno. K tuhé organisaci a další úsilovné
práci nabádal přítomné p. posl. dr. Šviha. Posl.
p. V. Klofáč uvedl, co v zájmu ceslářů vykonal
a doporučoval, aby cestáři dále odhodlaně se domá-
hali splnění svých požadavků, v čemž je budou po-
slanci podporovati. Dále promluvili delegáti pp. Jačka
z Písku, Kubovec ze Strakonicka, Kuthan z Táborska
a Med z Budějovicka a uvedli řadu křiklavých při-
padů z cestářského života. Po debatě schválena ná-
sledující resoluce: „My c. k. cestáři ze zemí koruny
české, shromáždění na druhém svém sjezdu, svol-
ném Jednotou stát. zřízenců pro země koruny české
v Praze dne 16. května 1908 v sále velkorestaurantu
„de Paris“, usnášíme se po referátech jednotlivých
řečníků na této resoluci: Dlouho voláme po úpra-
vě poměrů našich jak hospodářských, tak právních,
avšak vláda ve své skouposti oproti malým zřízen-
cům státním, zejména nám, odpovídá laciným uzná-
ním a prázdnými sliby, které až dosud ve skutek
uvedeny nebyly. Žádáme proto, vzhledem k pomě-
rům drahotním a bídnému postavení našemu: 1. C. k.
cestáři buďtež především zařadění do nejnižší třídy
definitivních státních zřízenců se započítáním všech
dosud dovršených let služebních a se všemi požitky
s tím spojenými, t. j. buďtež v tom rozsahu postaveni
na roveň ostatním zřízencům se základním platem
1000 K. Rozumí se samo sebou, že požadavek tento,
jakožto prozatímní a první krok ke zlepěení sociál-
ního a hospodářského postavení erárního cestářstva
nevylučuje nikterak pro c. k. cestáře platnost základ-
ního požadavku programu všestátně-zřízeneckého po
zavedení časového postupu na podkladě nově zří-
zených 7 platových stupňů s časovým postupem do
nich od 3 do 3 let, zvyšováním služného, druhým
stupněm počínaje, vždy o 100 K, přičleněnými 3 sta-
robními přídavky po 100 K po dovršení 3, 6 a 9 let
v nejvyšším stupni platovém. Na tomto konečném cíli
stavovského boje trváme přirozeně i my. 2. Mini-
mální pense stanovena budiž obnosem 600 K a stou-
pejž podle služební doby c. k. cestáře. 3. Nejnižší
pěnse vdov budiž rovněž stanovena obnosem 600 K
a sirotku 120 K i jako pouhé výchovné: jinak obná-
šejž pense vdovská 50% posledního aktivního služ-
ného mužova, t. j. stoupejž podle služebního stář
a důchodu zemřelého manžela a budiž ve stejném
poměru zvyšována i pense sirotčí. 4. Po jednoroční
uspokcjivé službě a dovršení 24. roku budiž provi-
sorní dosud cestář jmenován definitivním, aby tuk
zajištěn byl právní poměr jednoho každého c. k. ce-
stáře. 5. Žádáme, trvajice jinak na společném po-
žadavku našeho státně-zřízeneckého stavu v příčině
vyměřování, resp. zvyšování aktiv, přidavků na zá-
kladě skutečných drahotních poměrů a nikoliv dle
soustavy místních tříd, pokud zařadění naše do stavu
definitivních státních zřízenců se nestane, z důvodů
nesnesitelných poměrů bytových příplatek na byt
v obnosu K 120.— a na oblek 100 K ročně, zejména
pak poskytnutí každému cestáři nepromokavého gu-
mového pláště. 6. Služební doba budiž snížena pro
c. k. cestáře na 35 let a to v důsledku usnesení vídeň-
ského sjezdu, čímž nechceme správnost našeho pů-
vodního požadavku znehodnocovati. 7. Budiž vy-
dána moderní služební pragmatika, jíž by zevrubně
kvalifikována byla práva a povinnosti c. k. cestářů,
zejména pak: a) zaručení státoobčanských práv jme-
novitě práva na organisaci, tak aby nikdo nebyl ši-
kanován atd.; b) právo na dovolenou (systemisování
dovolené) v trvání 14 dnů až do 3 neděl přes 20 slu-
žebních let a bez zvláštní žádosti; c) zrušení tajné
kvalifikace a nahražení ji kvalifikaci veřejnou a opra-
vovatelnou po důvodné stížnosti interesovaného; d
paritetní složení disciplinárních komisí přibráním do
nich alespoň jednoho ze svobodné volby vyšlého
stavovského kolegy, jakož připuštění právního za-
stoupení; e) vydání obdobných předpisů pensijních
jako u c. k. četnictva, v případě úplné či částečn