Číslo 263.

V

Praze, dne 25. září 1902.

Ročník VI.

Redakce, administrace a es. pedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo pop. 200—II. Nefrankované dopisy se ne- přijímají a rukopisy se ne- vraceji. Nezapečetěné re- klamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při češesjsr išorci poskytu- jeme zvláštní výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. — V pondělí a po svátku, vždy o dva- nácté hodině polední. Jednotlivé číslo za 8 haléřů. Účet cís. a král. poštovní spořitelny číslo 860.790. Telefon redakce číslo 1126a)

RA

ULKÉ LIS

Předplatné pro Prahu s do- náškou měsíčně. . . K 2.80 čtvrtletné . . . . . . K 8.20 celoročně . . . . . . K 33.60 Předpl. pro tuzemsko poštou: měsíčné . . . . . . . K 3.— čtvrtletně . . . . . . K 9.— celoročně . . . . . . K 36.— Předplatné do cizozemska; Německa a Brbska obnáňí: čtvrtietné . . . . . . K 12.— . . . K 48.— Předplatné do Ameriky, Fran- cie, Švýcarska, Italie, Belgie a Anglie: čtvrtletně K 13.20 celoročné K 52.80 Telefon administrace i knih- tiskař. závodu číslo 1126b)

Slunce vychází v 5 hodin 51 minutu ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 52 minuty večer.

Ctvrtak Sv. Kleofáše.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u sv. Václava na Smíchově od 22.-25. t. m.

Nacionální klerikalismus dostal od nacionálů vyhazov.

Co tomu asi řekl ctěný pan teplský opat, když četl »Graz. Tagblatt« a »Tirol. Tagblatt« v nichž dovozovala se nemožnost svorného po- stupu strany svobodomyslné s německými klerikály? Kdo prý blíže zná podstatu klerikální strany, ne- bude dlouho na váhách, na kterou stranu u věci té měl by se dáti. Sdílíme náhled, že klerikalismus co do nebezpečí, rovnocenný je našim nacionálním odpůrcům, že útočení na němectví leží v podstatě klerikalismu, že tedy Němec dříve musí přestati býti klerikálem, nežli smí jako nacionální soudruh s důvěrou býti přijat. Kdo právo k řeči považuje za jediný nacionální statek, jejž Němci v Rakousku mají střežiti, tomu mohlo by se zdáti výhodným, vliv německy mluvících klerikálů na zákonodárství a na veřejnou správu ve prospěch tohoto práva nechat si líbiti. Jiným ale, — k nimž i my zjevně se hlásíme — by takové nacionálně politické úspě- chy, i kdyby možné byly, zdály se býti zradou na ideálech svobodomyslnosti, a byly by koupeny příliž draze, a to proto, že by Němectvo pro na- cionálně politické výhody zastaviti mělo boj proti klerikalismu. Řeč je zajisté drahocenným nacionálním stat- kem, ale stejně neoddělitelným jako řeč, je od pojmů němectví svobodný, vzhůru a ku předu sna- žící se duch, a škoda, jež by dočasné spojenství s reakcí našemu lidovství vzešla, nebyla by ani z daleka vyvážena malými výhodami, které by nám klerikální hlasy naproti Slovanům v zákonodárství a ve správě přinésti mohly. Důrazněji vyhazov německým klerikálům ani dán býti nemohl, jako při volbách ve šluknovském okresu, kde nejdivočejší předbojovník německo- nacionálního kněžstva P. Opitz, spojenými silami německých lidovců a Všeněmců byl poražen. Z toho vyplývá naučení, že katolický kněz, chce-li od moderních nacio- nálů vzat býti na milost, musí pře- stati býti katolickým knězem. Tak to je ne pouze u Němců, je to vůbec všude. P. Opitz a s ním a po něm mnozí měli úmysl posloužiti katolické věci, když se odhodlali vyvě- siti německo nacionální prapor; doufaliť tím libe- rály a později pokrokáře a německé lidovce zí- skati a od hesla: »Pryč od Říma!« odvrá- titi, zatím ale se ukázalo, že liberálové a ti ostatní považovali je jako mouřeníny, jimž po vykonané práci dá se též mouřenínská odměna. Ukázali zde nedostatek prozíravosti, nedostatek psychologické zkušenosti. Liberál jako liberál je nepřítel všeho, co je katolického, on to s knězem nikdy nemyslí dobře, i kdyby mu tento sebe více nadskakoval, on ho při vhodné příležitosti odstrčí stranou. Z téže příčiny nechtěli jsme věřiti svým očím, když jsme v »Plzeňském Obzoru« ze dne 20. září pod záhlavím: Svobodomy slnost a české kněžstvo (z kruhů duchovenských !) četli: Opat tepelský byl jen tlumočníkem citů lidu svého a dlužno mu vzdáti všecku chválu a čest, že bez ohledu na svoji hodnost, bez ohledu na ná boženství lásky jednoho k druhému, mužnými, ote- vřenými slovy se přihlásil za bojovníka národní věci německé. A za opatem tepelským stojí ostatní klerus německý, svorný s ním v přesvědčení a ci- tech. Na nivách německých ve všech diecésích če- ských žije roztroušeno sta a sta Opitzů. Ale hle- dejte takových německých opatů mezi námi! A dále stojí: Což jest pro Bůh rozdíl mezi liberalismem u Němců a u Čechů, mezi svobodomyslností českou a němackou? Kde jest pravda? A protože úřady duchovní a s nimi ruka v ruce listy klerikální až příliš shovívavy jsou k liberalismu německému, žádá v důsledcích toho svobodomyslné duchoven- stvo české pro sebe tytéž ohledy a tutéž lásku bratrskou. Korunu ale všemu staví řádky v posledních dvou odstavcích — z kruhů duchovenských — kdež doslovně stojí;

A ten Řím! Co dobrého máme vlastně od něho? Pomíjíme minulost — tať jest písmem krva- vým v dějinách lidu našeho psána. Voláme k vedoucím kruhům politickým po- znovu, aby tomuto kněžstvu, prostřed lidu a s li- dem žijícím, věnovaly všecku pozornost. Lid musí býti vychován v zásadách pokrokových, svobodo- myslných a jeho přirození vychovatelé, kněží, musí býti vyhledáváni a politicky zaměstnáni. Nuže, dejte odpověď, postavte v řady své nacionální kněze české, posílíte jen věc svobodomyslnou a lid půjde za Vámi! Jsou ve stati té jiné ještě věci, o nichž po- mlčíme, jakož i o tom, že prý tisk kleri- kální své žlaby kněžmi svobodo myslnými vymývá. Výtka tato zajisté ne týká se listu našeho, jenž vždy osvědčil se liberál- ním i při snahách od programu jeho odchylných Zkušeností nemilých dodělává se nejen P. Opitz a všichni ostatní s ním a za ním jdoucí kněží němečtí; těchže zkušeností dodělala se též katolická moderna na Masaříkovcích. Svobodomy- slnost v Čechách přibírá na se ráz nejmodernější, křesťanství vylučující. Svobodomyslnost pražského velikého žurnálu je již antiquovaná, je staromodní, teď přichází do mody svobodomyslnost co nejradikál nější, s níž stejný krok knězi ani nejsvobodomyslnějšímu držeti nelze. P. Opitz nyní asi nahlíží, že svým urputným nacionalismem ani o krok nezadržel ruch »Pryč od Říma!«, kte rýž rozpoutal se nejvíce v severních Čechách, kde listy jeho poměrně nejvíce jsou rozšířeny. Moderní radikalimus nedá se žádnými konce- semi se strany katolické usmníriti, tu platí : bud a nebo! Buď opustíš svůj katolický prapor, anebo zů- staň si doma ! Z příčiny té jsme těžce chápali, co v jiném listu »z kruhů duchovenských« stálo: Sjezd katolického rolnictva na Moravě byl letos planou manifestací — ničím více. Pro vážnou práci a pro práci hlubší nemá žádného významu To, co si navzájem dělali Seilern a Šamalík, byla holá komedie. Pořádati takové schůze na Vele- hradě — toť zrovna hříšné bagatelisování tohoto poutního místa. Jestliže pořadatelé chtějí, abysi Velehrad všem lidem anebo aspoň veliké většině znechutil, ať jen pokračují — zabijí tak »dvě mou- chy« jednou ranou. Velehrad znechutí a katolicis- mus udělají u nás na Moravě směšným na dlouhé časy. Vždyť oni sami a řečníci od nich pozvaní svalují všecku svoji nešikovnost, naivnost a nelo- gičnost na bedra církve. Kam s tímto přijdeme? Bratří Moravané vše- možně se snaží, aby s lidu setřásli jho židovského liberalismu a z této »kněžské« strany podlamují se jim nohy. Tolik v zájmu svornosti.

Nutná potřeba vlastního chrámu Páně pro Čechy ve Vídni. Provolání k českým katolíkům: Jednota sv. Methoděje ve Vídni zřízena byla před 27 lety za tím účelem, aby lidu českému vy- mohla a vydržovala české služby Boží v těch okre- sích vídeňských, kde více lidu českého bydlí, aby takto u víře, v mravnosti a poctivosti se udržel. B- hem těch let podařilo se Jednotě se schválením du- chovní vrchnosti v 6 kostelích české služby Boží v neděli a ve svátek zavéstl; ovšem vydání s tím spojená — asi 6000 kor. ročně — členové Jednoty svými měsíčními příspěvky a milodary dobrodinců z Čech, Moravy a Slezska hradí. Služby Boží ty konají střídavě čtyřl kněží, kteří dobrovolně tu obtíž- nou povinnost na sebe vzali, poněvadž své žlvobytí školním vyučováním musí sl pojistiti, ana Jednota jen skrovnou odměnu jim poskytnouti může. Tyto služby Boží pro budoucí časy pojistitl a dle potřeby ještě rozmnožiti, jest hlavním úkolem a snahou Jednoty; toho však dosíci lze jen tehdy, když se ve Vídni usadí kongregace českých řeholníků, která by s Jednotou, majíc dostatek kněží, o duchovní po- třeby lidu českého se starala.

Kongregace Nejsv. Svátostl v Č. Budějovicích jest ochotna ve Vídni zříditi filialní dům, avšak žádá, aby Jednota koupila v příhodném okresu stavební místo, postavila tam prozatím domek s pevnými zá- klady, aby dle potřeby o patra zvýšiti se mohl, pak presbytář, který časem rozšířiti se má v kostel. Pošavadek to nezbytný, ale vyžaduje při veliké drahotě stavebního místa a stavby ve Vídni vůbec velikého nákladu. Dílo to však podniknouti nevyhnutelně jest za- potřebí, aby lid český náboženského a mravního vzdě- lání nebyl zbaven, neboť jen ve třech kostelích, a to u dpp. O0. Nejsv. Vykupitele jsou české služby Boží pojištěny tím, že jsou placeny z fondu náboženského. Může tento skrovný počet služeb Božích ve třech pouze kostelích dostačiti pro 102.000 Čechů, bydlí- cích ve 20 rozsáhlých a vzdálených okresích vídeň- ských a při té okolnosti, že ty české služby Boží na jistý čas pouze jsou obmezeny? Zajisté ne! Nezbytno tedy, aby Jednota, doufajíc v pomoc Boží a spoléhajíc se na obětavost zámožnějších ro- dáků, to dílo podnikla, aby tím způsobem ve více kostalích vídeňských služby Boží lidu českému se pojlstily. Prosí tedy Jednota sv. Methoděje, jejíž předsedou jest J. M. vadp. dr. Ant. Horný, pap. prelát a kapit. dékan ve Vídní, P. T. velebné duchovenstvo v Če- chách, na Moravě a ve Slezsku, aby své- farníky na toto veledůležité a potřebné dílo laskavě upozornilo a k hmotné podpoře povzbudílo, zvláště osoby, jimž Pán Bůh většího majetku popřál, a které nemajíce žád- ných závazků k příbuzným, ochotně by k dobročin- nému účelu větším milodarem přispěly; prosíme P. T. ctěné výbory vlasteueckých spořitelen a záložen, aby ze svého ročního přebytku podpory své nám ne- odepřeli. Jednota sv. Methoděje nevydržuje ty české služby Boží pouze pro Čechy ve Vídní již usedlé, ale I pro ty tisíce, které jen po dobu letní a podsimní ve Vídni za výdělkem meškají a pak opět v domovinu se vrací. Nemůže tedy rodákům našim býti lhostejno, jak se ten dělník, ta dělnice z Vídně vrátí; zdali jako pří- vrženec zhoubného, nevěreckého socialismu, který svými veřejnými přednáškami v mateřském jazyku tlsíce našeho nezkušeného lidu ve Vídni uchvacuje, čl vrátí-li se domů ve víře sv. a v mravnosti zacho- valý; toho se však tehdy docílí, když Jednota nejen udrží ty české služby Boží v šesti chrámech, ale též dle potřeby i v jiných okresích ještě zavede a pojlstí. Jednota sv. Methoděje nestará se však pouze o ty české služby Boží, ona značným obnosem ročním přispívá na českou školu, aby měla stálého katechetu, aby dítky důkladně ve sv. náboženství byly vycvi- čeny; ona též zamýšlí zříditl útulny pro české učně a tovaryše, aby tento český dorost ve Vídni se ne- zkazil; pokud možno, již nyní učni v odborech mě- síčně bývají svoláni a přiměřenými přednáškami po- učení a pobaveni. Jednota sv. Methoděje se svými šesti odbory prosí tedy snažně milé své rodáky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, aby v tomto velikém díle pod- pory jí neodepřell; postarala se též o to, aby du- chovníml milostmi jim se odměnila, neboť měsíčně slouží se za živé a zemřelé členy a dobrodince šest mší sv.; jaká to útěcha, že i po smrti na dobrodince vděčně se pamatuje ! Kéž Pán Bůh na přímluvu Bohorodlčky a sv. našich českých patronů nám mnoho dobrodlnců vzbudí, Milodary buďte zasílány na adresu: Vsdp. dr. Antonín Horný, pap. prelát, kapit. děkan a před- seda Jednoty, Vídeň-I., Stephansplatz č. 5.

Zprávy politické.

V Praze, dne 24. září 1902. Rakousko-uherské vyrovnání. Předsedové obou ministerstev, pak ressortní ministři a odborní zpravodajové sestoupili se dnes ve Vídnl o 10. hod. dopolední, aby pokračovali ve vyjednávání o hospo- dářském vyrovnání a celním tarifu autonomním. Katolíci z Krajiny a Gorice uspořádají dne 12. října pouť ku hrobu kardinála Missly. Poutl této súčastní se všlchn! poslanci, kteří se hlásí ku