#1
alto_textblock
#1
Strana 6.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTYY.
#3
alto_textblock
#3
25. července 1913. Číslo 202.
#4
alto_textblock
#4
ní družstva (theoretické úvahy, spojené s prakti-
ckými výklady a názornými příklady): Th. Krato-
chvil, revident Jednoty záložen v Praze. Dosud
přihlášeno 96 účastníků z Čech. Moravy a Slezska.
Další přihlášky Jednotě úřadníků záložen v zemich
koruny České v Praze II., Jindřišská 25, nejpo-
zději do 31. července t.r.
Povolení lhůty ku placení v Rumunsku. JJak-
mile poměr mezi Řumunskem a Bulharskem se při-
ostřil, žádali četní rumunští obchodníci bukurešt-
skou vládu, aby vyhlásila příročí. Tento požadavel
zástupci rumunských obchodníků po mobilisaci opě-
tovali, ale vláda i tentokráte je odmitla, poukázavši
na konsolidované finanční poměry země. Avšak o
dva týdny později již vláda podala parlamentu
osnovu zákona, která se sice úzkostlivě vyhýbá vý-
razu příročí a má poskytnouti lhůtu ku placení
zdánlivě jen dlužníkům, povolaným k vojsku. Ve
skutečnosti tato osnova přijatá 20. t. m. a vstou-
pivši v platnost se zpětným účinkem od 3. t. m.
obsabuje ustanovení, že rozsudek může býti vy-
nesen a exekuce může se vykonati jen pak, když
dlužník, resp. zavázaný, jest při roku přitomen,
takže zákon prospívá všem dlužní-
kům, i těm, kteří nenastoupili vojenskou službu.
Soudce není povinen zkoumati okolnost, zda-li dluž-
nik byl povolán k vojsku, nýbrž již okolnost, že
se dlužník při roku neobjeví, stačí, že proti němu
nelze do měsíce po vyhlášení demobilisace zahájiti
proces. Ježto přirozeně každý dlužník této výhody
použije, jest efekt tohoto zákona stejný, jako pří
vyhlášení příročí. Pro rakouské obchodníky jest
důležito ustanovení, dle něhož přestává též závazek
osob, které konají vojenskou službu a figurují jako
akceptanti, trasanti neb žiranti, protestovati směn-
ku po uvedenou dobu. Rakoušlí obchodnici dávaji
své směnky k inkasu rumunským bankám, zvláště
Rumunské národní bance. Tato však oznámila nyní
svým komitentům, že pro nedostatek personálu ne-
může přejímati jejich efekty k inkasu. K tomuto
postupu připojily se také jiné banky a směnky došlé
po 23. t. m., byly vráceny. Také tímto opatřením
rumunských bank chráněni jsou i směneční dluž-
níci, kteří nebyli povoláni k vojsku, neboť nemo-
hou býti k placení ani vyzváni ani nemůže býti
proti nim zdvižen protest. V „N. Wr. Tagblattu!
dokazuje dr. Zeller, že toto opatření rumunských
bank, jímž se odmitají směnečně právní úkonyk
zachování regresního práva nutné, ve smyslu zák.
z 30. listopadu 1912 dlužno považovati za vyšší
moc a že rakouský kupec navzdor nevykonání pre-
sentace a protestace svého regresního práva ne-
ztrácí. Dr. Zoller vyslovuje naději, že naše judika-
tura bude stejného názoru neboť jinak by naši ob-
chodníci, postižení bez toho již značně dlouho trva-
jící krisi utrpěli citelné újmy.
Nové jednání o společné vývozní akci přá-
delen a tkalcoven bavlny. Jak sděluje „N. W. T
vyjednává se mezi spolkem přádelen bavlny
rak. spolkem tkalců bavlny znovu o společné vý-
vozní akci. Přádelny během t. r. ze všech sil na-
máhaly se o vývoz příze, zvláště do Něme-
cka a Holandska, při čemž podbizely světovou ce-
nu. Nepřímo vzešla z toho soutěž pro rakou-
ské tkalcovny bavlny, ježto zahraniční zá-
vody, jež se zásobily levnou rakouskou přízí, ve
společných vývozních oblastech mohly snáze
vstoupiti v soutěž s rakouskými výrobky. Toto
zjištění vedlo nyní k jednání mezi přádelnamia
tkalcovnami, aby uskutečněna byla společná akce
na základě od dřívějších projektů
poněkud odlišném. Základní myšlenkou je
— jako dříve — pěstovati vývoz ve formě tka-
ného zboží a usnadniti jej skýtáním levných cen
příze. Přádelny — jak jsme již oznámili — sjedno-
tily se nedávno na dohodě cenové, jež v srpnu
má obdržeti pevnější formu. Odbyt v tuzemsku
vyznačen je však faktem, že pomocí kontingentace
provedeno bylo obmezení výroby asi o 38 procent.
V průmyslu tkalcovském nedošlo sice k organi-
ckému obmezení výroby, avšak závody jsou nu-
ceny k dobrovolné redukci výrobní, tak na př.v
některých průmyslových okresích českých pracují
tkalcovny bavlny pouze po 4 dny v týdnu. Uváz-
nutí odbylu balkánských zemí má býti nyní
vyrovnáno pěstováním vývozu do jiných zemí.
a sice pomýšlí se při tom v prvé řadě na I ndi
a Činu.
Neshody mezi hambursko-americkou linií a se-
veroněmeckým Lloydem. Jak se proslýchalo na
berlínské burse již ve středu, vznikly mezi ham-
bursko-americkou linií a severoněmeckým Lloydem
neshody, týkající se účasti obou společnosti při
severoatlantickém mezipalubním poolu, jenž projde
koncem 1. r. Pověstí se potvrdily. Hambursko-ame-
rická linie požádala severoněmecký Lloyd, abyji
posloupil část své kvoty. žádá totiž zvýšení své
kvoty ze 43 na 47%, takže by zbývalo pro Lloyd
53% místo dosavadních 57%. Vyjednávání skončilo
zatím bezvýsledně, bude prý však v nejbližší době
obnoveno. Neshody týkají se prý ostatně také ji-
ných bodů (subvencí pro poštovní parníky). Ne-
dojde-li k dohodě, stalo by se pochybným
obnovení celého severoatlanlického
poolu. Jest však ještě naděje, že k dohodě dojde.
Nestane-li se tak, bylo by nutno počítati se zru-
šením poolu.
Elektrická dráha Vídeň—Prešpurk bude dle
„Pest. Ll.“ patrně již v listopadu t. r. ode-
vzdána veřejné dopravě.
Drahé jmenování ministrem obchodu. Uherský
ministr obchodu baron Harkanyi byl před jme-
nováním členem ředitelství a správních rad nej-
větších uherských finančních ústavů a průmyslových
podniků (na př. Uherské všeobecné úvěrní banky.
akc. spol. Ganz-Danubius, akc. spol. Gonzových
elektrářských závodů, některých cukerních a stro-
jírenských společností). Tato členství vynášela mu
ročně 150.000 K na tantiemáchl Po svém jmenováni
ministrem obchodu vzdal se baron Harkanyi i člen-
ství ve všech správních radách a ředitelstvích těch-
to podniků. Přišlo mu tedy jmenování ministrem
dost draho; avšak ježto jest jedním z nejbohatších
uherských magnátů, snadno oželí tuto ztrátu, nebot
důchody z jeho soukromého jmění páčí se na něko-
lik set tisíc korun ročně.
Srbské finance. Dle výkazu srbské autonomn
správy monopolů činil hrubý příjem monopolů a
čistý výnos cel. obitu a kolků v měsíci červ nu
t. r., 3,376.169 fr. proti 4,772.878 fr. loni a za cel
prvé pololetí t. r. 21,163.761 fr, proti 28,319.510 fr.
loni. Z toho použito pro službu státního dluhu
15.286.043 (20.219.274) fr. a pro nákup materiálu
a náklady režijní 5,830.278 (5.474.723) fr., tak že
zbývá pokladní hotovost 47.440 [2,625.513) franků
Vývoz masa ze Srbska. Jak jsme již oznámili
vývoz hovězího dobytka ze Srbska skoro úplně
ustal, jen vývoz vepřů má ještě pozoruhodnější roz-
sah. Cena vepřového masa v Srbsku během tohoto
roku poklesla, naproti tomu stoupla cena hovězího
masa. Z konlingentu 50.000 vepřů vyvezeno bylo
letos dosud 42.000 kusů, kdežto loni byl tento kon-
tingent již v srpnu vyčerpán. Z kontingentu 15.000
kusů hovězího dobytka vyvezeno bylo dosud jen
2000 kusů, takže zbývá ještě 13.000 kusů. Obyčejně
vyčerpán jest tento kontingent již v listopadu, le-
tos sotva bude Srbskem plně využitkován. Zvýšení
cen hovězího masa vysvětluje se tím, že většího
množství hovězího dobytka použilo se pro zásobo-
vání vojska. Zlevnění vepřového masa, jak se ozna-
muje, bude pobídkou pro srbskou vládu, aby brzy
došlo k dohodě o revisi obchodní smlouvy s Ra-
kousko-Uherskem, neboť v Rakousko-Uhersku mů-
že Srbsko docíliti lepších cen za vepřové maso.
Kdy dojde k příslušnému vyjednávání nelze říci
avšak smýšlení vůči naší říši v Srbsku, dle
„N. Fr. Presse“, prý se zlepšilo. Vlády rakouská,
uherská a srbská jsou ochotny dohodnouti se ještě
během tohoto roku.
Rakousko-uherská výroba piva roku 1912. Vý-
roba piva v Předlitavsku r. 1912 činila 21.63 mil. pl
a byla tudiž o 1.09 mil. hl čili o 4.8% menši než
r. 1911. Z toho připadalo na Čechy 10.22 mil. hl.
na Moravu 1.61 mil. hl, na Slezsko 565.456
hl, dále na Dolní Rakousy 3.71 mil. hl, na Horní
Rakousy 1.07 mil. hl. na Salcbursko 451.963 hl,. na
Štyrsko 1,3 mil. hl. na Přímoří 131.222 hl. na Koru-
tany 239.114 hl, na Krajinu 106.733 hl, na Tyroly
a Vorarlberk 581.999 hl, na Halič 1.45 mil. hl, na
Bukovinu 167.934 hl. Uhry vyrobily 2.93 mil. hl.
Bosna 147.300 hl. Celková výroba piva
Rakousko-Uhersku činila tudiž 24.71 mil. hl. C
se týče výroby piva jednotlivých pivovarů, nejvíce
#5
alto_textblock
#5
piva vyrobil Měšťanský pivovar v Plzni.
totiž 981.400 hl. Po něm následovala Akc. spol.
Dreherových pivovarů v Pešti s 649.025 hl a A ke.
pivovar na Smíchově s 624.000 bl.
Další zvýšení cen zinku provedl včera Svar
německých hutí zinkových, když teprva před ne-
dávnem základní cena o 1/4 mk. byla zvýšena. Tato
byla sice nyní ponechána beze změny, ale jen pro
červenec, kdežto pro pozdější lhůty zavedeny opět
přirážky a to pro srpen 1/4. září 1/4. řijen ž4 a listo-
pad 1 mk. Toto nepřímé zvýšení cen vztahuje se
též na záp. Německo, Belgii atd.
Z Ústřední hospodářské společností pro krá-
lovství České v Praze. Společnost pokračuje le-
tošního podzimu v srovnávacích pokusech s ozi-
mým žitem, ke kterémuž účelu objednány tyto
čtyři druhy ozimých původních žit jako roku loň-
ského: 1. Orig. táborské, 2. orig. petkuské, 3. orig-
Heineho klášterské a 4. orig. Jägrovo champagne-
ské. K těmto pokusům mohou se přihlásiti pouze
členové Společnosti a lze přijmouti určitý počet
40 přihlášek, jenž nemůže býti překročen. Osivo
k pokusům obdrží pokusník zdarma, od každého
druhu 20 kg. K pokusům těmto mohou se přihlá-
siti včas i nově přistouplí členové, pokud počet
40 pokusníků nebude dosažen; členský příspěvek
činí 10 K ročně a obdrží členové časopis Společ-
nosti „České Lísty Hospodářské“. v 10 sešitech
zdarma. Nově se přihlásivším pokusníkům zašle
se k informaci výtisk zásad, dle nichž každý po-
kusník k svědomitému provádění těchto pokusů
se zavazuje. Odbor semenářský doporučuje ho-
spodářům k letošní sefbě podzimní ozimý ječmen
k setí a zašle na požádání vzorek s udáním ceny
za 100 kg. Zároveň upozorňuje odbor semenářský
producenty, aby k nastávajícímu seťovému obdob
podzimnímu zaslali co nejdříve vzorkované na-
bídky osiva pouze jakosti nejlepší se vším po-
třebným udáním (ceny za 100 kg franko stanice
množství, váhy 1 hl při obilinách a t. p.). Produ-
centům, činícím poprvé odboru semenářskému na-
bídky, zašle se k informaci výtisk pravidel, dle
nichž se koupě a prodej semen provádí, aby se
předešlo možnému nedorozumění. Přihlášky pří-
jímá kancelář Ústřední hospodářské společnosti
pro království České v Praze II., Vodičkova ul. 38.
Hanácko-valašská výstava v Holešově. Nad
očekávání velký zájem z kruhů českých výrobeů
jeví se již nyní o výstavu Hanácko-valašskouv
Holešově r. 1914. Denně docházejí přihlášky nejen
z krajů moravských, ale i z království Českého, ja-
kož i od bratří z Vídně a výstavní kancelář má
plno práce s vyřizováním četných dotazů. S roze-
síláním „Výstavního vstníku“ se právě započalo
a budí časopis pro svou pěknou výpravu zaslou-
ženou pozornost. Také výstavní plakát jest jižv
plné práci a v brzku bude rozesílán. Velmi při-
padný návrh plakátu provedl profesor vyš. reál.
gymnasia Fr. Růžička z Holešova.
Výstava v Bořanovicích, uspořádaná Hospo-
dářským spolkem okr. karlínského za protektorátu
okresního výboru, mile překvapila. Pro výslavu
upravena byla budova školní. Přízemí věnováno
jest ovocnictví a zelinářství a ačkoliv rok letošní
není příznivý, sešlo se přece dosti vzorků význač-
ných druhů červeného ovoce, které v okresu se
pěstuje, Jak vzorně vedeny jsou sady, ukázaly
fotografie jednotlivých partií z okresu. Zvlášť vý-
značny byly třešňovky p. K. Bulvasa, statkáře
v Řeží, a p. A. Tichého, obchodníka z Klecan
v Gábovině. Ovoce z keřů a angreštů, rybízu, ma-
lin a ostružin hojně bylo zastoupeno; též letní
ranná jablka, hrušky a slívy. Jednotlivé kolekce
se velíce libily. Zelinářství bylo zvláště zastoupeno
vynikajícími kolekcemi pp. K. Bulvasa z Řeže
Fr. Mládka, zahradníka z Chaber. V pyramidách
narovnané zelí, cukrové zelí, špičaté, vídeňská
tvrdohlavá kapusta byly skvostnými vzory bedli-
vého pěstitele. Neméně zajímavé byly fotografie
p. Bulvasa z Řeže o zavodňování zahrad vltavskou
vodou pomocí centrifugální pumpy, poháněné ben-
zinovým motorem a o rozvádění vody přepážko-
vým systémem. Vystavovatelé i výbor výstavní
mohou býti plně spokojeni účastí přes 500 návštěv-
niků. — O stálé výstavce včelařství a školství.
které otevřeny jsou každou neděli do 8. září t. r.
přineseme zprávu příště. V druhém období výstavy
od 15. do 18. srpna zvýší se zajisté ještě větší zá-
jem o výstavu v okrese, neboť vedle ukázek pě-
stovaného věcho druhu obili a ovoce jádrového
zastoupení budou naši řemeslníci svými výrobky.
k odvětví hospodářství přiléhajícími.
Sklizeň v Rusku. Pravděpodobná sklizeňv
Rusku odhaduje se takto: sklizeň letního obili
v 63 guberniích Ruska na 10,394.000 pudů žita,
849,170.000 pudů pšenice, 699,455.000 pudů ječ-
mene, 95,009.000 pudů kukuřice a 912,357.000 pudů
ovsa. Osevní plocha žita odhaduje se na 218.591
desjatin, pšenice na 16,568.985, desjatin, ječmene
na 11.083.610, kukuřice na 1.567.240 a ovsa na
15,536.133 desjatin.
Mezinárodní kongres pro mléčné hospodářství
v Bernu. V květnu 1914 koná se pod protektorátem
světového mlékařského svazu pro mléčná hospo-
dářství VI. mezinárodní mlékařský kongres v Ber-
nu. Od května do října 1914 pořádá se v Bernu
rovněž švýcarská zemská výstava, na
níž, přirozeně, zastoupeno bude nejvíce mlškařství,
jakožto hlavní činitei švýcarského národního ho-
spodářství. Pro účastníky sjezdu chystá se i ně-
kolik exkursí za vedení švýcarských mlékařských
odborníků ku prohlídce nejdůležitějších zařízení a
pod., a návštěva hlavních obvodů švýcarského cho-
vu dobytka. Na sjezdu budou projednána hlavně
themata: 1. Ustanovení o provádění zvěrolékařské
mléčné kontroly. 2. Může systomatický chov na
docílení nejvyšší dojnosti nepříznivě působití na
zdraví krav? 3. Jednotné methody chemických roz-
borů sýrů. 4. Bakterie kyseliny mlěčně a jich upo-
třehení v mlékařstvi. 5. Rationelní upotřebení mléč-
ných odpadků. 6. Otázka zásobování mlékem vět-
ších obci. 7. Stanovení norem, týkajících se obsahu
tuku v sušině jednotlivých druhů sýrů v světovém
obchodě. 8. Prostředky proti nekalé soutěži v ob-
chodu se sýry.
Nápadný vzrůst amerického přistěhovalectvi.
Podle dat, uveřejněných vládou Spojených států,
již po několik měsíců nápadně stoupá příliv cizích
pracovních sil do Ameriky. Toto přistěhovalectví
bylo obzvláště značné v květnu t. r., kdy při-
stěhovalo se do Ameriky 164.692 osob oproti 132.657
osobám v květnu 1912 a 101.075 osobám v květnu
1911. Jen v květnu r. 1907 přistěhoval se větši
počet, toliž 206.033 osob, kterýžto počet znamená
rekord přistěhovalectví. Od července 1912, t. j. o
počátku fiskálního roku do konce května t. r. vy-
stěhovalo se do Spojen. států 1,228.770 (+ 319.850)
osob. Také v červnu a v červenci t. r. přistěhova-
lectví neobyčejně stouplo a zvláště v novoyorském
přístavě nabylo takových rozměrů, že státní úřad-
níci, pověření kontrolou, jen s velikým úsilím mohli
je zmoci. Vzrůst vystěhovalectví do Ameriky doka-
zuje, že agitace pro co možná obmezené přípouštění
cizích pracovních sil počíná zvolna ochabovati;
možno však z něho usuzovati, že také hospodářská
konjunktura v Americe počíná opět oživovati, nebot
jinak by tam četní cizí dělníci sotva nalezli práci.
Konkurs uvalen byl krajským soudem v Chebu
na továrnu nábytku Karel Itěrnitz ve Žluticích.
Lhůty 8. srpna, 6. a 16. září. Továrna zaměstnává
asi 100 dělníků a vyváží nábytek do vřech evrop-
ských zemí i do Ameriky.
Trhy. V král. horním městě Hoře Kutne
koná se příští výroční trh, spojený s trhem na do-
bytek v pondělí dne 4. srpna. — V pondělí dne
4. srpna konati se bude druhý nově povolený vý
roční trh na dobytek a koně ve Švihovč.
#6
alto_textblock
#6
Trhy ponědní
#7
alto_textblock
#7
Vídeňská bursa.
Z Vídně, 24 července. (K. k.) Dodat. hurse
Rakouské kreditky 619.25, uherské kreditkv 81—
angiovsnku 332.50, bankovní jednota 508.50, uni-
onka 586.—, banka pro země rakouské 507.75
státní dráha 693.—, lombardy 125.—, Škodovky
840 50, turecké tabákové 334.—, rýmavsko-mu-
ráňské 691.—, alpinky 91970, květnová renta
81.55, uherská korunová renta 8! 05, rusk? —.—
turecké losv 223.—, marky za hotové 118.13, marky
na ultimo 118.12, Smýšlení uhájené.
x. Z Vídně, 24 července. (l eltgr. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zhoži
#8
alto_textblock
#8
Zástavní listy čes, hyp. banky 59
Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 49
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 4
Zástavní listy čes. hyp. banky 31/
Zákl. úpisy čes. zem. banky 4 22
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) 4 %
Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 47
Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 49
žel. úpisy čes. zemské banky 49%
Zákl. dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . . 49
Dlužní úpisy Živnost. banky 4 1/9
Dluž. úpisy Čes. prům. banky 4 1/92
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . 4
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské . . 4
Zást. listy mor. hyp. banky 5 %
Zást. listy mor. byp. banky 4 9%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 9%
žel. úpisy mor. zeměd. banky 4 e
Zást. listy I. mor. spořitelny 4 1/4
Zást. listy I. mor. spořitelny 49
Zást. listy hal. zemské banky 41/4%
Zást. listy hal. zemské banky 4 %
Kom. dl. úpisy hal. zem. banky 49
Železnič. úp. hal. zem. banky 4
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/4
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4
Zást. listy Rak.-uherské banky 4
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst. 49
Zást. listy Dolnorak. byp. úst. 3 1/4
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 4
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. úst. 3 1/4
Zást. listy Rak. hyp. banky 42
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 39
Ruská státní půjčka z r. 1906 5
Bulharská stát. půjčka z r. 1909 4 1/2
Únorová společ. renta (v pap.) 4.2
Dubnová spol. renta (ve stř.) 4.29
Květnová spol. renta (v pap.) 49
Červencová spol. renta (ve stř.) 49
Rakouská zlatá renta . . . 49
»
korunová renta . 49
» Investiční renta . . 31/4
Česká banka Union . . . . ..
Česká banka . . . . . . . ..
Česká průmyslová banka . . ..
Česká zajišťovací banka . . » .
Hospodářská úvěrní banka . ..
Chorvatská zemská banka . . . .
Jadranská banka . . . . . . s
Lublaňská úvěrní banka . . . . .
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom-
berku [Rószahegy) . . . . ..
Moravská agrární s prům, banka.
Pozemková banka . . . . . . .
Pražská úvěrní banka . . . ..
První čes. akc. pojíšťovna na život
První pražská zastavárna . . . .
Zál. úvěrní ústav v Hradci Král. ..
živnostenská banka . . . . ..
Haličská akc. hypoteční banka ..
Rakousko-uherská banka . . ..
Buštěhradská dráha (lit. A) . ..
Buštěhradská dráha flit. B) . . .
Pražská paropl. po Vltavě a Labl i
Kolínská továrna chemická . ..
Alpinská montanní společnost ..
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . . .
Česká společnost cukerní . . . .
Český pivovar v Čes. Budějovicíche
El.-tech. akc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Poldina hut
„ . . .
Pražská železářská společnost.
Rustonova strojírna . . . . .
Pražské papírny, akc. spol. . .
Chorvatská cukerní . . . . .
Skodovy závody . . . . . .
První česká továrna orient. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot. .
#9
alto_textblock
#9
Z Paříže, 24 července. 12 b
(Zpráva Živnostenské banky.)
#10
alto_textblock
#10
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 195-021/2, 199.321/4, Bukurešt na krátké lh. —.—.
Brusel sek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —.—.
Brusel na delší lhůty —.—, —.—. Německo šek.
aa krátké lhůty za 100 mk. 118.121, 118.321/%. Ně-
mecko na delší lhůty —.—. —.—. Londýn šek
krátké lhůty, 100 lib. št. 241.721/4, 242.121/2 Londým
na delší lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol.
—.—, —.—, Halie sek a krátké lhůty za 100 fir.
43.15, 93.30, Italie na delší lhůty —.—. —.—
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za
10U rb. 253.50, 254.25. Petrohrad delší lhůty
—.—. Paříž šek na krátké lhůty za 100 tr.
65.70, 9590, Paříž delší lh. —.—, —.—. Curych
Basilej šek na krátké lhůty 95.55, 95.70, na
Jelší lhůty —.—, —.—. Švýcary šek a krátk
lhůty 95.55, 95.70, na delši lhůty —.—,
—.—
#11
alto_textblock
#11
Pražská bursa.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 24. července. Otieiální záznamy zněiíá
#13
alto_textblock
#13
Pařížská bursa.
#14
alto_textblock
#14
24./VII. 23./VII.
669.— 466.—
Petrohr. privátní banka . . . .
479.—
479.—
Brjanské železárny km. . . . .
—.—
Sosnovické uhlářské . . . . .
—.—
Baku . . . . . . . . . . . .
620.—
621.—
Hartmann . . . . . . . . . a
75.—
73.—
Lena Gold . . . . . . . . . .
Lianozov . . . . . . . . . . .
919.— 920.—
Malcovské . . . . . . . . . .
Platina . . . . . . . . . . . .
802.— 802.—
Sosnovické železárny . . . . .
laganrog . . . . . . . . . . 641.— 635.—
lulské patronky . . . . . . . 1029.— 1042.—
Z Paříže, 23. července. (Telegr. závěr. kurs .)
3% renta 84.35, italská renta 95.35, rak. po-
zemkový úvěrní ústav ——, státní dráha —.—
lombardy 132.—, cheky na Londýn 25.25, rakou-
ská zlatá renta 90 10, uherská zlatá renta 83.90.
otomanská banka 621.—, tabáková režie 366.—
ruské 1906 104.—, turecké losy 188 50, Rio Tinto
1859.—, španělské exteriery 89 05, Randské báň-
ské hodnoty —.—. Smýšlení stálé.
#15
alto_textblock
#15
Londýnská bursa.
Z Londýna, 24. července. (K. k.) Peněžní bursa.
Konsoly 73.—, Rupie 64.—, 4% japonská renta
83.25, 5% japonská renta z r. 1907 101.—, Rio
Tinto 73.37, Anaconda 7.12, Kanada Pacific 223. —.
Union Pacific 151.37, diskonto 41/1. 5 % činská
půjčka z roku 1905 —.—, Steel 58.—, Randsk
báňské hodnoty 6.21. Smýšlení stálé.
#16
alto_textblock
#16
Německé bursy.
Z Berlina, 21. července. JA. k.) V 1 hod. 15m
Kreditky 143.87, stát. dráha —.—, lombardy 26.62
Smýšlení klidné,
Z Berlina, 24. července. (Záv. kursy.) Amster-
dam krátkodobé 168.30, Londýn krátkod. 20.431e
Paříž krátkodobě —.—, Vídeň krátkodobé 84.5
Vídeň dlouhodobé —.—, rak. papír. peníze 84.65
ruské papír. penize 217.85, 3% německá půjěka
34.20, německo-rakouské doly 253.62, duchcovsk.
uhlářská spol. 31902.
Z Betifna, 24. července. (Dod. bursa.) Kreditky
195.25, berlinská obchodní 158.25, darmštatské
banka 113.50, německá banka.242 87, diskonto ko-
manditní 180.62, drážďanská banka 148.37, národu
nanka 11375, státní dráha 149.50, lombardy 26.37
daltimore 197.50, Kanada 217.25, Gotthard —.—
Meridionální dr. —.—, středomořská dráha —.—
dráha Henri 156—, 3% říšská půjčka 74.20, ital-
ská —.—, španělská —.—, turecké losy
uher. korunová renta 80.70, boehumské 218 75
Phönix 248.12, Lauřina huť 165.25, Consolidace
329.—, gelsenkirchenské 177 25, harpenské 286.2
#17
alto_textblock
#17
Penize Zboži
#18
alto_textblock
#18
100-75
#19
alto_textblock
#19
91.75
#20
alto_textblock
#20
88.7;
#21
alto_textblock
#21
83.50
#22
alto_textblock
#22
90.—
#23
alto_textblock
#23
85.25
#24
alto_textblock
#24
84.—
#25
alto_textblock
#25
85 25
#26
alto_textblock
#26
84.—
#27
alto_textblock
#27
83.80
#28
alto_textblock
#28
83.—
#29
alto_textblock
#29
92.50
#30
alto_textblock
#30
92 50
#31
alto_textblock
#31
83 50
#32
alto_textblock
#32
94.—
#33
alto_textblock
#33
101.24
82.50
81 —
822:
#34
alto_textblock
#34
96. —
#35
alto_textblock
#35
86 70
#36
alto_textblock
#36
91. 50
#37
alto_textblock
#37
82 8e
79.50
79.50
89.20
79.50
#38
alto_textblock
#38
—.—
#39
alto_textblock
#39
83.50
76.50
83.—
—.—
—.—
69.10
102.8.
—
85.10
85.20
81.55
#40
alto_textblock
#40
31.59
105.80
81.85
71.75
265.50
406.—
435 50
#41
alto_textblock
#41
245.—
#42
alto_textblock
#42
145.—
#43
alto_textblock
#43
232.—
415.—
#44
alto_textblock
#44
417.—
#45
alto_textblock
#45
25).—
#46
alto_textblock
#46
405.—
#47
alto_textblock
#47
422 —
#48
alto_textblock
#48
645 —
#49
alto_textblock
#49
260.—
#50
alto_textblock
#50
530.—
#51
alto_textblock
#51
428.50
262 —
624.—
21.65
2416
922.—
925.—
330.—
919.—
—.—
#52
alto_textblock
#52
540.—
#53
alto_textblock
#53
330 —
955.—
443 —
—.—
#54
alto_textblock
#54
—.—
#55
alto_textblock
#55
853 —
3195
170.—
—
—.—
#56
alto_textblock
#56
.—
#57
alto_textblock
#57
162.—
#58
alto_textblock
#58
—.—
#59
alto_textblock
#59
1. Začát, kursy.
#60
alto_textblock
#60
101-75
92.75
89.75
244.50
91.—
86.25
85.—
86.25
#61
alto_textblock
#61
85. —
#62
alto_textblock
#62
84 80
#63
alto_textblock
#63
84.—
#64
alto_textblock
#64
93. 50
#65
alto_textblock
#65
93 50
#66
alto_textblock
#66
84.50
#67
alto_textblock
#67
95.—
—.—
83 5
82 —
83 25
97.—
#68
alto_textblock
#68
87.70
92 50
53. 80
80 50.
80.50
80.50
84. 50
—.—
84.—
—.—
#69
alto_textblock
#69
90.20
#70
alto_textblock
#70
—.—
#71
alto_textblock
#71
—.—
#72
alto_textblock
#72
70 10
103.30
#73
alto_textblock
#73
85.30
#74
alto_textblock
#74
85.40
81.75
81.75
106 —
82.05
71.95
265.50
407
436 50
247.—
450.—
234.—
418.—
420 —
#75
alto_textblock
#75
260.—
#76
alto_textblock
#76
407.—
#77
alto_textblock
#77
424.—
645.50
265 —
430. —
203.-
628.—
207
2426
932 —
975.—
340.—
920.—
545.—
—.—
336.—
975.—
445.—
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
363.—
#80
alto_textblock
#80
3215
171.—
#81
alto_textblock
#81
—.—
#82
alto_textblock
#82
—.—
#83
alto_textblock
#83
—.—
#84
alto_textblock
#84
164 —
#85
alto_textblock
#85
3234
#86
alto_textblock
#86
Puönir
#87
alto_textblock
#87
Hansa
#88
alto_textblock
#88
Hoesch-
#89
alto_textblock
#89
Rakouské kroditky
Státní dráha . ..
Lombardy
Diskonto . . .
Německá banksa .
Berl, obchod. spol.
Drážďanská banka
Bochumské ocel..
Lauřina huť . .
Harpeuská uhl. sp.
Geisenkirchen .
Konsolidace . .
Něm.-lucemb. spol.
Rýnské ocelárny.
. . .
Hlohenlohe . . .
Rombacher . ..
Canada . . . .
Baltimore . . . .
Paquet . . . . .
Severoném. Lloyd.
#90
alto_textblock
#90
..
#92
alto_textblock
#92
Bismark . . . . . . .
Concordia. . . . . . .
Něm.-rakouské hornické .
Donnersmark . . . . .
Eschweiller . . . . . .
Geisweidské . . . . . .
. . . ..
Katovické . . . . . .
Orenstein Koppel . . .
Hasper. . . . . . .
Turecké losy . . . . .
Soukromý diskont . . . .
#93
alto_textblock
#93
Diskontní banka . . . . . . ..
Mlezinárodní banka . . . . ..
Průmyslová banka . . . . . . .
ormovo . . . . . . . . . . .
etall . . . . . . . . . . . .
olomna . . . . . . . . . . .
dutilov . . . . . . . . . . . .
Nikopol. (kmenové) . . . . . .
Malcov . . . . . . . . . . .
Dcněc-Jurjev . . . . . . . . .
Lessner . . . . . . . . . . . .
Baltické vagonky . . . . . . .
Lena . . . . . . . . . . . . .
Severo-doněcká dráha . . . ..
Sulinské závody . . . . . . . .
Baku . . . . . . . . . . . . .
Kaspické . . . . . . . . . . .
Parviajnen . . . . . . . . . . .
Asserin . . . . . . . . . . . .
Baranovský . . . . . . . . . .
Severní sklářské . . . . . . . .
Nobless . . . . . . . . . . . .
#94
alto_textblock
#94
Metall Donetz kmen. . . . .
Metall Sud. Oural prio . . ..
Olkovaja . . . . . . . . . . .
Provedience Russe B. . . . . .
Dnieprovienne . . . . . . . .
Metall Russo-Belge . . . . . .
Nicopol-Mariupol kmen. . . .
#95
alto_textblock
#95
Hibernia —.—. Paket hamb. 137.62, Hanst
284.50, severo-německý Lloyd 115.62, dynamit. trust
169.—. Smýšlení vleklá.
Z Franklurtu, 24 července. (K. k.) Večer. bursa
Lombardy 2630, gelsenkirchenské —.—, Phöni x
248.10. Smýšlení chabé.
Z Frankfurtu, 21. července. (Tlgr. závěr. kursy.)
Kreditky 195.40, státní dráha 149.40, lombardy
26.40, 4% rak. korunová renta květnová —.
4% rak. kor. renta dubnová 84 30, 42g rak. zlat
renta 89 40, 4% uherská zlatá renta 83.60, 49%
uherská kor. renta 80.70, Phönix 248.25. Smýšlent
stálě.
Z Hamburku, 24. července. (Peněžní bursa.) 49
rak. stříbrná renta ſleden-červenec) 84.30, 4%% rak.
zlatá renta 88.50, 4% uherská zlatá renta 83.70.
rak. kreditky 195.25, akcie rakouské státn
dráhy 149.60, lombardy 26.50, hamb. paroplavební
akciová společnost 137.75, Lloyd 115.75, Vídeň
vísta 84.70, cena stříbra: 80.25 peníze, 60.75 zboží.
Závěrečné smýšlení klidné.
#96
alto_textblock
#96
Berlinská bursa.
#97
alto_textblock
#97
Z Berlina, 24 cervence. (Zpráva Živnost.
banky.)
#98
alto_textblock
#98
Ruské papíry.
24 červce 23 červ.
414% ruská renta 1905 . . 99.50 99. 50
42 ruská renta 1902 . . 89.87 89.87
Petrohrad. mezinár. banka 198.87 200.95
Ruská banka pro vnější
150.50 151 12
obchod
Azovsko-donská banka . . 231.5) 235 12
Petrohradská bursa.
Z Pelrohradu, 24 července. (Zpráva Živnost.
banky.)
#99
alto_textblock
#99
Bruselská bursa
Z Bruselu, 24. července. (Zpráva Živnostenské
banky.)
#100
alto_textblock
#100
Trhy na zboží.
#101
alto_textblock
#101
Plodinová bursa.
#102
alto_textblock
#102
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice 76—81 K 10.—, K 11.20, velkozrnná 8.50.
8.75, vadná 8.25, 8.50, žito 71—74 kg 8.30), 8.60.
vlhké 0.—, C.— je čmen výněr K 0.—, 0.—
I. jakosti 0.—, 0.—, střední 0.— .—, merkantilní
0.—, 0.—, oves výběr 9.10, 9.15, prima 8.85.
8.90, merkantilní 1912 8.50, 8 60, vadný 8.25, 8 35,
kukuřice cinquantin 1912 11.-0, 11.75, kukuřice
cizozemská 9.—, 9.20, kukuřice uher. 9 40, 9 50.
vikev česká —.—, —.—, haličská 0.—, uherská
— pohanka —. —; proso —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transitor fasole
k vaření K 15.—. 16.—, ke krmení —.—, —
boby 10.—, 10.50, hrách Viktoria 14.—, 17.—
k vaření žlutý 12.—, 13 50, k vaření zelený 12.—.
17.—, ke krmení 11.—, 12.—, čočka 1912 18.50
24.50.
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český
1912 36.—, 37.—, ruský 1912 —.—. —.—, kmin
holandský 35.50, 36.50, kmín haličský —.—. —
lněná semena uherská —.—, —.—, konopná se-
nena uherská 12.50, 13.50, haličská 12.50, 1 3.50
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno
lisované 5.60, 5.90, cizí 5.—, 5.25, sláma cepy
mlácená 2.60, 3.—, ke stlaní 2.20, 2.50, krmná
sláma 280, 3.—.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky české
1912 16. 0, 24.—, švestky české 1910 —.—, —
merkantil. bosenské —.—. —.— bosenské 110/1-0
— —.—, 95/1C0 —.—, —.—, 8083 —.—, —.—
70/75 —.—, třešně —.—, —.—, víšně —. —, —
hrušky —.—, —.—, křížaly —.—, —.—
Povidla. 100 kg 46.—, 50.—, slazená a cezená
100 kg —.—
Jetelová semena 50 kg: červený 1912 —.—
červený kokotice prostý 1911 —.—, —.—
bilý 1912 70.—, 100.—, švédský 1912 —.—, —.-
úročník —.—, —.—, thymotée —.—, —, řužal
14.—, 20.—, vojtžěka čěská kokotice prostá —.
vojtěška francouzská —
Vičenec (ligrus) jednosečný —.—, —.—, dvoj
sečný —.—
Šlad po 50 kg: la 14.50, 14.75, lla 14. -, 14.25
Brambory 50 kg: k jídlu 4.—, 5.—
Sušená čekanka 50 kg promptní 0.—, 0.—
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—
—.—, rýžový —.—, —.—. vlhký brambor. škrob
—.—, brambor. 1. jakosti 31.50, 32.—, nej-
jemnější 32.50, 33.—, nejjemn. škrobová moučko
32.75, 33.25.
#103
alto_textblock
#103
Obilí
Z Vídně, 24. července. (Telf. zpr. »Nár. Listů«.
Plodinová bursa. Vzestupná tendence po-
trvala i dnes, poněvadž deště jsou v celé říš
klizeň je opožděna a kromě toho - je odůvodněn
#104
alto_textblock
#104
Zahij. Závěr Závěr
24. července 23. červ.
195.50 195.25 196.75
149 87 149 50 —.—
25.62 n650 2575
180 62 180.62 181..25
242.75 243.12 244 25
158.12 159 —
158.12
148.25 148.37 148.62
218.25 218 75 218.87
164. 50
164. 12
162.12
186.25
186 2
187.2)
174.25
177.37
179.—
.—
—.—
114.37
144 25
145.50
154.87
156.25
155.—
248.12 250.—
248.—
147.—
141.25 147.50
150 2i
150.50 151 75
217.25 217.25 218.87
97.25
—.— 97.62
137.75 139.—
137 .50
115 62 118 —
115.62
284.62 283.50
284.25
#105
alto_textblock
#105
24 červce 23. červ.
150 — 150 —
306.— 505.—
23.50 253 50
310.— 229 —
211 25 211.25
183 75 190.—
315.25 315.10
227.50 230.—
173 75 174.62
162. — 164 50
156.50 156.75
41/4 v
4ía
#106
alto_textblock
#106
290.—
#107
alto_textblock
#107
315.—
#108
alto_textblock
#108
230 . —
#109
alto_textblock
#109
648.—
#110
alto_textblock
#110
334. —
#111
alto_textblock
#111
V Praze, 24 července.
#112
alto_textblock
#112
24. VII. 23. VII
469 — 473.—
496.— 498.—
335.— 336.—
128.—
126.—
353 . —
357.—
154.— 156.—
143.—
143.—
287.—
287.—
344.—
345.—
291.—
314.—
230.—
650.—
337.—
168.—
168.—
630.—
675.—
2900.—
3029.—
204.—
205 —
320.—
318.—
225.—
225.—
145.— 145.—
180.—
180.—
#113
alto_textblock
#113
24./VII. 23./VII,
130.— 123.—
370.— 370.—
197.— 205.—
569.— 565.—
3245.—- 3195.—
1900.—
1940. —
#114
alto_textblock
#114
28.—
#115
alto_textblock
#115
obava o výsledek sklizně. Vlastnici starého zboží
zachovávají zdrželivost a činí zvýšené požadavky.
které musí býť povoleny. Poněvadž pak konsum
nalézá letos jen řídce nabídky nového zboží, vě-
nuje zájem více nabídce starého. Reflektanti musí
hradit nutnou potřebu a povoliti v pšenici i žitech
příplatky 5 h. Z pícnin má kukuřice na pohotové
i blízké dodávky dobrou poptávku a docíleny plné
ceny. Ovsu, pokud stojí na poli, nynější počasí
neškodí a nová sklizeň slibuje dobrý výtěžek.
Konsum a obchod zachovávají zdrželivost, nezmě-
něné ceny v platnosti.
Znamenaly: pšenice tisská stara —.—. —
nová 12.20, 12.60, banátská nová —.—, —.—, pše-
nice z jižní dráhy —.—, —.—, slovácká stará —.—
—.—, nová 11.15, 11 60, dolnorak. —.—, pše-
nice z Morav. pole n. 9.95, 10.95, pšenice ruská
— —.—, rumunská —.—. —.—. — Žito šutler
—.— nové slovácké 9.—, 9.30, žito z okolí
Pešti 9.10, 9.40, žíto z jižní dráhy 8.95, 9.20.
žito rakouské 8.75, 9.15, žito české 0.—, 0.—,
Ječmen nový: moravský ze staníce 0.—, 0.—
rakouský ze stanice 0.—, 0.—, ječmen slovácký
8.—, 9.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, různý uher-
ský ze stanice —.—, —.—, sev.-uherský 8.15, 9.—,
tisský 0.—, 0.—, pro pivovary 7.60, 8.50, ke
krmení 7.60, 8.50. Kukuřice uherská 8.70, 8.95.
kukuřice rumunská 0.—, 0 —, cinquantin. st. —.—
—.—, nová 10.50, 11.—, kukuřice laplatská 0.—.
—.—. — Oves uherský špatný 9.25, 9.75.
oves vybíraný nový 9.75. 10.75, oves český, mo-
ravský 9.50, 9.90. — Řepka nová pohotová korun
15.50 až 16.—, uherská K 15.25, 15.75, rumunská
ská nová —.— až —.—. — Krupice 16.6), 16.80.
Z Hamburku, 24. července. (K. k.) Pšenice hol-
štýnská stálá, 193.—, 203.—, žito meklenburské.
bez záznamu, žito ruské bez záznamu. — Po-
časí: krásně.
Z Berlina. 24. července. (K. k.) Závěr. Pšenice
na červenec —.—, na záři 204.75. Smýšlení
pevné. — žito na červenec 178.50, na záři
171.50. Smýšlení mdlejší. Oves na červenec —.—
na září 167.50. Smýšlení mdlé. — Kukuřice
na červenec —.—, na září—.—. Smýšlení: klidné.
Počasí: krásně.
Z Paříže, 23. července. (K. k.j Závěrek. Oves
klidný, na červenec 22 45, na srpen 21.65, září-pro-
sinec 20.85, listopad-únor 21.—. — Žito klidné, na
červenec 19.40, srpen 19.25, září-pros. 19.—
listopad-únor 19.—.— Pšenice klidná, na červene
29.65, srpen 28.15, září-prosinec 27.60, listopad-
únor 27.60. — Mouka klidná, na červenec 38.20.
srpen 37.75, záři-prosinec 35.50, listopad- únor 35.35.
Počasí: hrozí děšt.
#116
alto_textblock
#116
Mouka.
V Praze, 24. července. Záznamy pražsképlo-
dinové bursyt
Mlýnské výrobky: Ceny za 100 kilo gr.:
pšeničná mouka čís. 0 K 34.—, 35.—, č. 1 33.—
34.—, č. 2 31.—, 32.—, č. 3 30.—, 30.50, č. 4 28.50
29.50, č. 5 28.— 28.50, č. 6 27.—, 28.—, č. 7 24.50.
25.50, čís. 8 18.50, 19.50, O/P 31.—, 31.50. Žitná
mouka čís. 0 27.—, 27.50, č. 0/1. 26.50, 27.—, č.l.
25.50, 26.—, č. II. (jednomletá] 24.50, 25.—, č. III.
21.50, 22.—, č. IV. (krmná] 18.50, 19.—, pšeničné
otruby jemné 12.75, 13.—, pšeničné otruby hrubé
13.—, 13. 5, otruby žitné 13.—, 13.25, krupice 100kg
35.—. 35.50, prach 14.70, 15.—, tluč —.—
kroupy: čís. 3/0 47.50, 48 50, čís. 2/0 46.50, 47.50,
čís. 0 45.50, 46.50, čís. 1 43.50, 45.—, čís. 2 42.50,
43.50, čís. 3 41.50, 42.50, čís. 4 39.50, 40.50, čís.5
38.50, 39 50, čís. 7 31.—, 32.—, čís. 8 29.—, 30.—,
čís. 9 27.—, 28.—, čís. 10 25.—, 26.—, zlom 27.—
#117
alto_textblock
#117
Cukr.
#118
alto_textblock
#118
V Praze, 24. července. (»Prag. Zuckermarkt.«)
Bílé zboží: klidné. Prima rafinada za K
76.— basis velkohomole vybízena bez zvláštních
obratů.
Pilé: Terst: slabé; pohotové zboží centri-
fugální, jakož i na srpen K 27.25 až K 27.3714
zboží.
Granulated: stálé; first marks pohotové
11.9 obchodováno, na srpen 11.71/2 obchodováno,
na říjen-prosinec 11.3 prodavači.
5. hod.: klidně. Franko Ústí pohotové 20.25.
říjen-prosinec 20.75 peníze.
Z Terstu, 24. července. 11 h. 10 m. klidné.
Pohotové 26.75 až 27.50, nová kampaň 27.25 ak
28.121/% zboží.
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní. A.
Surovina. I. výrobek basis 88 proc. rend. za
100 kg pohotového zboží k dodání z Ústí nad L.
ze stanic K —.—, —.—, z Ústí n. L. přístaviště
20.25, 20.30, z Prahy 19.80, 20.—, z Prahy-Karlína
překladiště —.—, —.—, z Kolfna 19.40, 19.60.
z Pardubic 19.30, 19.50, z Kralup 19.55. 19.75.
Dodávky na lhůty: z Ústí n. L. přístaviště na
říjen-prosinec r. 1913 20.75, 20.95. Zadní vý-
robek z Ústí nad Lab. 82 basis ——, —.—,
basis 88 —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za
100 kg: pohotové zboží: rafináda I. 77.85, 78.35,
rafináda I. čistá váha 80.35, 80.85, pilé centrií.
—. —.—, granulated v pytlích z Ústí nad Lab.
nezdaněné 28.30, 28.60, rafináda konkasé v dvoji-
tých pytlech i. o. b. Hamburk 30.10, 30.60, cukr
kostkový v bednách I. netto 81.35, 81.85, cukrová
moučka v bedn. 1. —.—, —.—, cukrová moučka
v malých pytlích 80.35, 80.85, centrifugální pilé
transito k dodání z Terstu —.—, —.—, krysta-
lový cukr zdaněný 75.35, 75.85. Dodávký na
lhůty: rafináda I. na červenec 77.85, 78.35, dtto
člstá váha 80.35, 80.85.
Paříže, 23. července. (K. k.] Závěrek
žílý cukr čís. 3. za 100 ký na červenec 28.75,
na srpen 28.87, na říjen-leden 29.87, na leden-
duben 30.50. Smýšlení stálé. — Suro vina
klidn), 24.25 až 25.25 Rafináda 61.— až 61 50.
Počasí: hrozí déšt.
#119
alto_textblock
#119
Poslední felegramy.
První čtslice peníze a druhá zbo ží.
Z Hamburku, 24. července. 15 hod. 45 min.)
(C. T. B.) Na červenec 8.82, 8.92, na srpen 8 . 92.
8.95, na září 8.97. 9.—, na říjen 9.17, 9.17, na
listopad 9.17. 9.17, na prosinec 9.20. 9.22, na
leden 9.27, 9 30, na únor 9.35, 9.37, na březen
9.40, 9 45, na duben 9.45, 9.50 na květen 9. 52,
9 55, na červen 9.17, 9.60. Smýšlení klidné. Po-
časí: krásně.
Z Mazdeburku, 24. července. (5 hod. 45 min.)
(C.-1.-B.) Na červenec 8.87, 8.92, na srpen 8.92
8 95, na září 8.97, 9.02, na říjen-prosinec 9.20,
9.22, na leden-březen 9.35, 9.37, na květen 9.52,
9.55. Smýšlení klidné. Počasí: krásně a teplo.
Z Londýna, 24. července. 3 n. 30 m Čsl.-B.)
Na červenec 8.91/2. 8 1034, na srpen 8 101/2, 8.11.
řijen-prosinec 9.11/2. 9.134, na leden-březen 9.344.
933. Obrat 5.000 pytlů. Smýšlení klidné.
Z Londýna, 24 července. 5 hod. 30 min. Závěr.
Cukr. Na červenec 8.104/4 cena, na srpen 8.10x
kupci, na říjen-prosinec 9.134 kupci, na leden-
březen 9.31% kupci, na květen 9.534 kupei. Smý-
šlení klidné. — Granujated, ready 11.91/4 pro-
davači, na srpen 11.712 prodavači, na listopad-
prosinec 11.3 prodavači. Smýšlení klidné.
#120
alto_textblock
#120
Melasa.
V Praze, 24. července. (Pův. zpráva »Nár. L.e
Ceny melasy se nemění a Zňěmenána K 7.— ai
K 7.50 za 1 q ž českých stanic a K 7.75 za 1g
ze sťanic moravských.
Osmosová voda ceněna as 15 h za 1 proc.
polarisace.
Bursovní záznamy melasy: a) Promptní
zboží. Neosmos. z Prahy ——, —.—, z rozl. st.
K 7.— až 7.25; osmos. z Prahy —.—, —.—, z rozl.
stanic 7.—, 7.25. b) Dodávky na lhůty. Na
kampaň roku 1913—1914: Neosmos. z Prahy —.—
—, z rozl. stanic 7.—, 7.50; osmos. z Prahy
—.—, —.—, z rozl. stanic 7.—, 7.50, ceny 50
pol. za 100 kg netto. — Osmosová vod
z různých stanic za stupeň — hal.
#121
alto_textblock
#121
Káva.
V Praze, 24. července. Ceny zesc ka z Tere
(transito). Rio: čís. 7 K 66.—, 70.—, Victoris
Saturel —.—, —.—, Victoria eleg. —.—, —.—
antos extra-prime 78.—, 83.—, Santos prime
74.—, 78.—, Santos super. 70.—, 74.—. San. goo