ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5a7241b0-8f3c-11dd-9425-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Strana2
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
23. července 1913. Číslo 200.
#4 alto_textblock #4
Politický přehled. Země české.
#5 alto_textblock #5
Čeští sociální demokraté a zemský rozpočet moravský. Čeští poslanci sociálně-demokratičtí na sněmu moravském hlasovali s ostatními po- slanci českými pro rozpočtové provi- sorium. Němečtí sociální demokraté vypá- lili za to v neděli v „Arbeiterzeitung“ proti celé českoslovanské sociálně-demokratické straně obžalobu ze zrady na zása- dách socialismu v otázkách rozpočtu že tím zabočíla do nacionálně-mě- 5ťáckého tábora. „Právo Lidu“ včera odpovědělo vídeňskému arcižurnálu německo- socialistickému. Označívši jeho článek jako doklád k typičnosti methody, které nyní vedení německé sociální demokracie proti českoslovanské sociální demokracii užívá, konstatuje nejprve, že za hlasováním českých poslanců sociálně-demokratických na sněmu moravském pro provisorium rozpočtové stojí celá česko-slovanská strana so- cialistická, poněvadž výkonný výbor strany v Praze dal souhlas k tomuto hlaso- vání. V meritu praví „Právo Lidu“: „Jedná se o otázku velmi důležitou, ale nikoliv o otáz- ku zásad, nýbrž o otázku taktíky. My už před moravskými volbami veřejným osvěd- čením projevili jsme stanovisko, že hlasování o rozpočtu zemském, ve kterém nejsou výdaje militaristické, výdaje na státní byrokracii,a ve kterém velká většina výdajů je na skolství a věci obecně prospěšné, nepovažu- jeme za věc zásadní, nýbrž taktickon. Stejně lako na př. případné hlasování o rozpočtu obecním. Za dnešních poměrů a za dnešního stavu vnitřního vývoje německé strany v Ra- kousku o tom, co jest s hlediska české třídně dělnické politiky takticky účelným a vhod- ným, uvažuje a rozhoduje si česká strana s a- n a, bez ohledu na nálady soudruhů ve Vídní.“ V druhé části své odpovědi reaguje „Prá- 10 Lidu“ na výtku „Arbeiterzeitung“ v tom měru, že „zemský sněm Moravy, kde přece bydlí také Němci, má být ovládán českou vět- linou, že německá menšinová správa země temá míti žádného vlivu.“ „Právo Lidu“ po- ičivši „Arbeiterzeitung“ o tom, že na Mo- ravě žije ze tří čtvrtin české obyvatelstvo, že akékoli znásilňování německé menšiny je vy- oučeno paktem moravským, napsalo: „Když „Arbeiterzeitung“ myslí a do světa je s to na- nlouvat, že čeští sociální demokraté na Mo- avě nyní svou taktikou směřují k tomu, aby am „jedna, t. j. česká národnost vládla, a lruhá, t. j. německá, byla ovládána“, pak jest o jen důkazem, že vídeňské vedení německé oc. demokratické strany ve svém nazírání la národnostní věci a na národnostní spra- ředlnost bloudi už tak daleko, že — dokud nepřijde na cesty úplně jiné — naše my- llenky a naše stanoviska přiro- teně nebudou mu moci býti blíz- Pokud víme, nemá „Arbeiterztg.“ vůbee ráva, vytýkati českým socíálním demokra- úm hlasování pro prozatímní rozpočet zem- tký: němečtí poslanci soc.-demokratičtí v říš- kém parlamentě přece hlasovali pro želez- liční investice předposledního rozpo- tového provisoria státního. To nebylo opu- nění zásad?
#6 alto_textblock #6
1á.“
#7 alto_textblock #7
Z Moravy.
#8 alto_textblock #8
V Brně, 19. července 1913. V nemilosti. — Zemský výbor nový.) Kdykoliv orgán z Rudolíské ulice č. 6 vytáhne proti „Národním Listům“, vždycky sáhnedo ušlechtilé“ zásoby „šlechetných“ svých nadávek, imiž chce zastřít nedostatek důvodů. „Národní Listy nemohou za to, že „Lidovým Novinám“ vel- ni blízká „Samostatnost“ psala o nich jako o „or- jánu nominovaného předsedy české kurie“, „Ná- rodní Listy nemohou za to, že vůdcové pokroko- vého bloku nabídli klerikálům místo druhého nístopředsedy české kurie — a po revoltě Šrám- kově jim musili dáti místo prvého místopředsedy. Konstatování takových „přepokrokovostí“ je sice nepříjemno, avšak v zájmu veřejné mravnosti, kte- rouž se právě lidovo-pokrokové žurnály tak často phánějí, a kteráž jim nevadí, aby docela tvrdily. le dr. Bulín byl zvolen pouze do jednoho odboru sněmovního, ačkoliv je ve 3 (finančním.
#9 alto_textblock #9
Hudba.
#10 alto_textblock #10
živnostenském a imunitním) a v jednom dokonce místopředsedou. V lidové straně pokrokové prý není vůdce d Stránský k tomu, aby na sebe shrnoval všechay úřady a funkce. Tomu věří dnes každý, kdo vi že vůdce strany nedal se zvoliti ani do jed- noho sněmovního výboru, ani ne do f- nančního, kam dali se voliti vůdcové stran ostat- ních dr. Hruban, Staněk a kde by vůdce po- krokového bloku měl býti, už proto, že finanční re- ferent zemského výboru je jeho stranník. A sa- nace, kterou dr. Pluhař navrhne, ta sanace přece nebude moci býti odbývána stereotypním: „My sanovat nebudeme...“ A mimo to ve finančnín výboru měl jistě býti jako zkušený finančník, jenž stojí v čele jediného finančního ústavu zemského mor. hypoteční banky, jako její vrchní ředítell „Národní Listy“ svoje rady nepíšou proto, aby je orgán z Rudolíské ulice musil bráti za své, ony si prostě přes jeho nelibost a ušlechtilé nadávání nedají vzíti právo, aby posoudily kroky, které s na Moravě podnikají. — Apelují-li v poslední době pokrokové kruhy n součinnost klerikálních poslanců ve sněmě i zem- ském výboru, pak je podivným k tomu krokem ono ustavičné ostouzení zemského hejtmanaa hraběte Bolcrediho. Nemáme příčin se obou šlechticů těchto zastávati, ale za nerozumné v zájmu české věcí považujeme to ustavičné štvaní a odpuzování konservativní šlechty. Věci se mohou vyvínouti tak, že budeme mítí na Moravě sice „pokrok“ — ale zemský výbor něme- ckýl Ostatně „Lidové Noviny“ to tvrdí, když hr. Belerediho, ač je při sčítání lidu zapsán jako Čech házejí do tábora německého. Jestli je hrabě Bel- credí v německém katastru, pak to bylo věcí Jed- noty českých voličů, v jejímž čele je dr. Pluhai — tedy ne přívrženec mladočeský — aby ho na to byla upozornila, aby se mohl vyreklamovati. Miti „pokrok, pokrok a pokrok“ — ale míti men- šinu ve správě země, to nemůže býti přece ideálem poctivých českých lidíl Ostatně mohlo by i těm nejpokrokovějším od dra. Pluhaře býti známo, že české úspě- chy mohly v minulém zemském výboru docíleny býti pouze, když pro ně hlasoval hrabě Bel- eredi. A moci nemáme, abychom sami, bea souhlasu velkostatku, Němců a vlády změníli s zřízení zemské a počet českých členů zemského
#11 alto_textblock #11
výboru.
#12 alto_textblock #12
Referáty v zemském výboru jsou přiděleny finance má dr. Pluhař, věcl školské red. Sonntag, živnostenské dr. Budinský hospodářské prof. P. Šrámek. školy chlě dr. Budínský, ale nedoslal je.
#13 alto_textblock #13
Rakousko-Uhersko.
#14 alto_textblock #14
Z polského tábora. Haličský místodržitel ryt. Korytow- ski, stavě se na cestě do Marianských Lázn ve Vídni, přiznal, že nenastala ještě vhodná chvíle, aby bylo možno jednati o novou vo- lební reformu. Vadí jednak spousty, jež v Ha- liči způsobily povodně a které poutají veškeru pozornost obyvatelstva, takže není dosti času na porady politické; hlavně však úplný roz- lad, jenž po volební agitaci nastal v polském táboře a nedopouští klidného rokování mezi jednotlivými polskými stranami, nadtož mezi Poláky a Malorusy. V politickém životě ha- ličském nastane tedy pausa, která potrvá ale- spoň do počátku září, než se polští politikové vrátí z lázní. Z hlasů polského tisku stojí za zmínku nepříznivý dojem, způsobený resolucí spojené národně-lidové strany, vzniklé sloučením klu- bu všepolského s novou stranou křesťansko- lidovou. Národně-lidová strana vyslovila se ve své resoluci, jak jsme již oznámili, pro vo- lební reformu na podkladě národního ka- tastru. Proti této zásadě protestuje hned za tepla nejsilnější nyní polský sněmovní klub, šlechtické centrum, spojené s podolskými autonomisty. Ve svém orgáně „Gaz. Narod.“ píší: Národně-lidový svaz měl by se jednou pro vždy přesvědčiti, že žádná jiná ze stran, potírajících starou osnovu volební opravy. nepřijme národního katastru, poněvadž by byl počátkem onoho rozštěpení země a rozděleni společnosti, proti kterému centrum a autono- misté se ohražují rozhodně, poněvadž volba- mi poměrnými, budou-li se prováděti přesně a důsledně, zabezpečí se Polákům ve východní Haliči tytéž výhody, ale předejdou se škody, jež by způsobil národní katastr.
#15 alto_textblock #15
Strach před panslavismem. „Slov. Den.“ obdržel ze Slovenska zprá- vu, že uherská pohraniční stráž vypověděla správce dojčanského potravního spolku, pří- slušného do Čech fjméno vypovězeného se ne- udávál), z Uherska, poněvadž v něm shledala pansláva. Důkazem jest pohraničné stráží to, že u něho našla jakousi ruskou beletristickou knihu a mimo to čítal prý také brněnské „Lid. Nov.“, tedy orgán zcela jiště panslávský.“ Dopisovatel „Slov. Den.“ připomíná, že správce potravního spolku byl vzorným ob- chodvedoucím. Spolek jeho zásluhou vykazo- val v posledních letech po 5000 K čistého vý- těžku. Dojčané ho milovali jako nejlepšiho svého spoluobčana a jeho ztrátu pociťují na každém kroku. Jeho obchodní schopnosti a dobrý poměr k občanstvu byl asi pro pohra- ničnou maďarskou stráž nejdůležitějším důka- zem jeho panslávství.
#16 alto_textblock #16
Za hranicemi. Turecká přání Turecká vláda sice se přímo nepostavila proti výstrahám velmocí, aby turecká vojska nepřekročila čáru Enos-Midia, ale nemohla prý zameziti, aby vojska nešla dále až do Odrinu. Kde se zastaví v bezbranném území turecké vojsko? Turecká přání pro nejbližší budoucnost jsou dosti smělá. Nabídky bulharského Načo- viče turecká vláda odmítla; neměla ostatně těžkou volbu, protože Načovič nemohl nic říci o přímých hranicích na čáře Midia-Enos (navrhoval bulharský variant na Ergene), ani o zřeknutí se válečné náhrady. Podle zprávy cařihradského dopisovatele „Ruské Molvy“ proti Bulharům Turky popu- dily i zprávy o násilí na mohamedánech v Ku- kuši, kterých Řekové obratně využili. Proti Bulharsku chystá se koalice řecko-srbsko-tu- recká. Srbského zástupce Pavloviče přivítala Vysoká Porta dostí ochotně; Porta není ani proti plánu, který vypracoval ještě Milovano- vič, podle něhož by se Turecko a Srbsko po- liticky a hospodářsky (celní jednota) sblížilo. Se Řeky Porta si vede opatrněji, protože se bojí setkání s nimi v Trakii. Turecko váhalo využitkovat stísněné si- tuace Bulharska, protože nemělo peněz. Ale nyní přijalo francouzský finanční program a evropskou finanční kontrolu, takže opět se mu dostává peněz. „Deutsche Bank“ tyto dni dala Turecku místo 450.000 celý milion tur. lib. Nespokojení důstojníci vrátili se k armádě, když slyšeli o pochodu v před, proti Bulha- rům. Oficiálně dostali příkaz „obsadit turecká území, která mají být vyklizena bulharským vojskem. Neoficiálně chystá se něco jiného. Minulý týden komitét Jednoty a pokroku navrhl vlá- dě, aby nedbajíc na preliminárné smlouvy, ani na Evropu, neohližejíc se na pravo ani na le- vo, jak napsal „Tanin“, dobyla zase Odrinu Rusku za to nabízí náhradu v Darda- nelách a číní prý komitét velmi vážné sli- by. Dopisovatel „Ruské Molvy“ arci se obá- vá, že Turecko na konec zase oklame Rusko Mladoturcí jsou prý tak jisti slabostí Bulhar- ska a neutralitou Ruska, že počíta- jísutkáním s Řeky na polích odrin- penle ských. „Tanin“ píše? „Bude-li Bulharsko zapuze- no do svých hranic, Odrin patří nám a ne Ře- kům. Díplomacie ať zůstane teď na straně a nechá slovo vojákům. Dokud Bulharsko ne- podepíše smlouvy, jejíž prvý paragraí praví: „Odrin vrací se ottomanské vládě.“ dotud at naše diplomacie s ním nemluví.“ A „Tasfir-i- Eíkiar“ jest ještě více v ohni: „Naše armáda musí dobýti Odrinu do 23. července. Dobyti Dedeagače a Gümüldžiny, postup ke Dramě a utkání s Řeky — jsou také možné a pravdě- podobné věci.“ Jaké přízraky vzbudila neústupnost bul- harské diplomacie!
#17 alto_textblock #17
Zlá situace.
#18 alto_textblock #18
Rakousko-uherský diplomat nedávno na- pomínal veřejnost, aby se nedala strhnouti ku předčasným úsudkům na základě jednotli- vých diplomatických tahů, ale vyčkala až n konec, kdy se ukáže, kdo vlastně diplomatické tažení vyhrál. Něco pravdy je v tomto mínění diplomata z Míčového náměstí. Dnes nelze opravdu říci. kdo více vyhrává z obou hlavních diplomati-
#19 alto_textblock #19
ckých soupeřů na Balkáně, zda Rakouskočí Rusko. Ruské časopisy kloní se většinou k pessimismu vzhledem na ruskou diplomacii Zaznamenali jsme tyto dni úsudek „Nového Vremene“, které ke kresbě nynějších balkán- ských poměrů užívá jen černých barev. Od- suzuje ostře oba slovanské státy, vytýká obě- ma nedostatek kultury a ještě jiné chyby hrozí autonomií Makedonie a zabráním novo- pazarského sandžaku tak silně, že se zdá, ja- koby mu na tom snad velmi záleželo v zájmu bulharské věci. „Russkaja Molva“ hlásí se stejně k černo- hlídům. „Čeho třeba Rusku?“ ptá se a odpo- vídá: „Jestliže ne balkánský spolek, na jehož utvoření nedostává se balkánským národno- stem kulturní prozíravosti, tedy aspoň zacho- vání míru mezi nimi. Čeho třeba státům troj- spolku, jmenovitě Rakousku? Seslabení bal- kánských států, svár mezi nimi, což umožňuje Rakousku za větších komplikací na východě postavit méně vojska na jihu. Jedná Rusk tak, jak toho žádají jeho zájmy? Nikoli, nebot Rusko v nejdůležitějších případech sleduje ne- dobropřejné pokyny z Německa. Petrohrad na zlo sobě poslouchá Berlín. Není u nás urči- tého hlediska a ještě nedávno vládlo v části tisku nepochopítelné a nyní dosti obratně za- nechané bulharofilstvo, které však bylo sti- mulem té velikášské manie, za kterou tak draho zaplatilo Bulharsko. Rusko mělo ener- gickým slovem, po případě i mocným pohybem zastavit rozbití Bulharska Rumunskem a ne- dopustit, aby Bulharsko obrátilo své zraky k Vídni. Čeká ruská diplomacie ještě horší věci, až Rakousko začne se pořádat s vítěz- ným Srbskem? Dovedou ruští diplomaté jed- nati tak, jak káže zájem Ruska? Podle „Ruské Molvy“ zlá situace ruské diplomacie je v tom, že sice chápe své úkoly ale není s to příměřeně jednat.
#20 alto_textblock #20
Kruppova aiéra
#21 alto_textblock #21
Vyšetřování, zahájené pro vyzrazování vojen- ských tajemství essenskému závodu Kruppovu. obrátilo se nejen proti důstojníkům a vojenským úřadníkům, kteří se v nejbližších dnech zodpoví- dají před vojenským soudem v Berlíně, nýbrž i proti čelným osobám závodů. Bylo zahájeno ří- zení proti ředitelům Hugenbergovi, Eccinsovi a Hauxovi, kteří byli v Berlíně vyslechnuti. Ředitel Hugenberg tvrdil v interviewech se žurnalisty, že ředitelství v Essenu nic nevědělo o tom, jednal-li jeho berlinský zástupce nesprávně. Vyšetřující soudce však prý dospěl ku přesvěd- čení, že při povaze důvěrných sdělení, jež ber- linský jednatel Brandt zasilal, není možno, aby ředitelství nevědělo ojeho trestných manipulacích. jimiž si tyto zprávy opatřoval. Vyšetřování není posud skončeno a není posud jisto, budou-li oni tři ředitelé pohnáni před soud. Zjistilo se, že jednatel Brandt si dal v jistém kuželkářském klubu představiti několik dělostře- leckých důstojníků, kteří mu mohli podati důvěrné zprávy, a získav si znenáhla jejich důvěru, půj- čoval jim značné sumy peněz, zval je do své lože v divadle a po odevzdání tajných dokumentů jim vyplatil sumy, jejichž výše je posud neznáma. Protektorát Spojených států nad Nicaraguou Nové demokratické vládě ve Washingtonu ne- stačí státní smlouva, ujednaná dřívějším státním sekrotářem Knoxem s republikou Nicaraguou, nýbrž směřuje k jejimu rozšíření, které skutečně zavádí protektorát nad touto středoamerickou republikou. Nynější státní sekretář Bryan a president Wilson chtějí patrně Monrocovu zásadu vykládati v nej- širším smyslu, a sděluje se již, že podobné smlouvy chystají se také s jinými státy. Bryan dostavil se v sobotu do senátní komise pro zahraniční záležitosti a žádal, aby návrh smlouvy Knoxovy s Nicaraguou, zaručující Spoje- ným státům vlastnictví každého mezioceánského průplavu, který by Nicaragua po případě mohla zříditi, a dávající jim lodní basi v Tichém oceánu, byl změněn tak, aby Spojené státy měly vůči re- publice nicaragujské stejné postavení jako vůči Kubě. Dle předlohy, kterou Bryan senátu podal, mají spojené státy republice Nicaragui výplatiti tři mi- liony dolarů, začež dostanou výhradné právo sta- věti průplav a zříditi námořní stanici v zálivu Fon- secově: Nicaragua nesmí bez svolení americké vlá- dy žádné cizí mocnosti udíleti koncese k vojenským nebo jiným účelům, ani přijímati půjčky. Také do- voluje se jedině Spojeným státům zakročiti v pří- padě nepokojů a zjednati pořádek. Bryanova předloha poukazuje na zodpovědnost Spojených států, pokud jde o státní pořádekv Americe, a dovozuje nutnost provésti zásadu Mon- roeovu k ochraně panamského průplavu takovým způsobem, jakého diplomacie Knoxova nikdy ne- použila. A je významno, že president Wilson sdíli dle všeho stanovisko Taftovo v otázce oportunity držetí ochrannou ruku nad republikamí na pobřeží moře Karnibského. Hlasování na zkoušku v komisi senátu ukázalo. že smlouva s Nicaraguou bude přijata velkou vět- šinou. Bunde podporována vlivnými členy obou stran. Smlouva neobsahuje žádných povinností s strany Spojených států vzhledem k trvajícím fi- nančním závazkům, ve Washingtonu se však oče-
#22 alto_textblock #22
kává zlepšení linančních poměrů republiky jako výsledek stability, kterou americká kontrola příštím operacím zjedná. Z rozhovoru presidenta Wilsona s žurnalisty v Bílém domě vysvítá, že president nehodlá stano- viti všeobecnou politiku pro všechny středoame- rické záležitosti. S každou republikou bude prý se zvláště jednati dle okolností
#23 alto_textblock #23
Protiklerikální tábor lidu v Kutné Hoře. V Kutné Hoře, 21. července. (Páv. zpráva „Nár. Lista“y České klerikální hnutí koná letos v měsíc září přehlídku svých věrných z Čech, Moravy a Slezska v Kolíně n. L. Pro účelný zdar tohoto konají nyní po celých Čechách pod pláštíky růz- ných diecesních sjezdů, cyrillo-mefodějských slav- ností rekrutýrku. Učinili tak v neděli 20. t. m.i v Kutné Hoře, kamž pod pláštikem oslavy jubilea sv. Vojtěcha učinili zájezd. Orgunisace ná- rodní strany svobodomyslné v Kutné Hoře svolal ke společné poradě všechny pokrokové maístní strany za účelem společného protiklerikálního pro- jevu. Strany sociálně-demokratická a agrární této výzvy uposlechly a všech příprav se spoluúčasts nily. Jedině strana národně- s o ci álne odepřela se zúčastniti, našedší si pro tuto zá- sadní otázku laciný důvod osobní animosity proti jednomu z pořadatelů této společné akce. Třeba přípomenouti, že v Kutné Hoře stojíme před vol- bami do okresní nemocenské pokladny, okresního zastupitelstva a volbami obecními a že místní hnutí národně-sociální je na kordy se všemi ostatními stranami, poněvadž jest chaosem živlů, kteří žijí jen z kalení pojmů a rozštvávání veřejného života. Sdružené tři pokrokové strany rozhodly se tedy uspořádati projev samostatně bez národních socia- listů, učinili všechny přípravy k tomuto projevu, pro který v celém kraji i městě jevil se nadšený zá- jem. V sobotu před protiklerikálním táborem lidu přinesl místní nár. sociální list s průhlednou ten- dencí zprávu, že národní socialisté, kteří před tím odmitlí jakoukoliv spoluúčast, zůčastní se svým řečníkem na tomto projevu. Národní sociálové obrátili se na c. k. okresní hojtmanství a zde hrozbou ohrožení pořádku chtěli vynutili, aby jim c. k. okresní hejtman- ství výmohlo misto pro jejleh mluv- čího! Když ani tam nepořídili, vydali letáky, v nichž lživě tvrdili, že spojené strany znemožnily prý straně národněsociální svebodu slova na protiklerikálním táboru a vybizeli v nich své stou- pence ku protestu proti tomu na táboru samém. V neděli o 10. hodině shromáždilo se na ná- městí Palackého přes půl druhého tisíce lidu měst- ského a venkovského. Národní sociálové, počtem asi 30 výrostků, postuvíli se pod řečnickou tribunu a vymáhali na pořadatelstvu, aby tábor nebyl za- hájen nepohodlným jim místním řečníkem a aby jejich řečník obdržel slovo. Pořadatelé jim v zájmu táboru v první věci vyhověli, ve věci druhé však vyhověti nemohli, poněvadž vládní komisař z okres. hejtmanství připustil jen řečníky předem ohlášené. To zavdalo národním sociálům podnět k nanicovatým, odporným výstupům, jež všeobecně
#24 alto_textblock #24
byly odsouzeny.
#25 alto_textblock #25
Tábor zahájil důvěrník místní organisace so- ciálně-demokratické p. Naužil, načež ujal se slova p. Josef St. Hevera, redaktor „Nár. Listů“ z Prahy, který v řeči pět čtvrti hodiny trvající poutavě vyložil podstatu a obsah náboženské my- šlenky Kristovy, zdůraznil životní obsah a smysl křesťanství, na dějinném vývoji ukázal, jak se kře- sfanství přeměňovalo v politickou moc cír- kve katolické, objasnil příčiny hnutí refor- mačního v našem husitství a českobratr- ství, jež opět položilo důraz na životní praxi křesťanství. Dále vylíčil příčiny po- tomního úpadku českého národa, vyvrcholivšího vítězstvím protireformace, jejíž účinky sti- hají náš národní život kulturně, polilicky i hospo- dářsky do dnešního dne. Na to řečník podal hi- storii vzniku a vývoje dnešního klerikalismua jeho povahopis ve věcech národních, politických, kulturních, hospodářských a sociálních, dovodiv protilidový a protikulturní ráz jeho, načež v závěru své řeči zabýval se prostřed- ky boje protiklerikálního; doporučoval a odůvodňoval, abychom i po této stránce drželi se slov Palackého, že, kdykoliv jsme zvítězíli, pře- vahou ducha jsme zvítězili, abychom se tudíž vzdě- lávali, školu a národního učitele mílovali, abychom ve všem a všudy dávali více na zdravý lidský roz- um, než na jalový křik, abychom byli navzájem k sobě znášeliví, ctili svobodu přesvědčení a svě- domí, abychom s lidem, skrze lid a pro lid praco- vali a takto budovali pevné základy lepší budouc- nosti a velikosti národa českého. Řečník byl bedlivě poslouchán a v průběhu řeči několikrát přerušen bouřlivým souhlasem. Jen někteří národní sociálové protestovali, když řeč- ník odsuzoval jalový křik a politiku pěstí — proti tomu, „aby se mluvilo proti jejich straně“! Po za- končení řeči byl řečník odměněn bouřlivou po- chvalou. V zájmu důstojného průběhu tábora ostatní přihlášení řečníci vzdali se slova, načež byl tábor zakončen. Obecenstvo setrvalo dlouho na místě, odsuzujíc násilnictví národních sociálů, jež způso- bilo ve všech kruzích kutnohorského občanstva značné pohouření a odpor: po táboru i četní sluš- nější národní sociálové prohlašovali, že se za to, co se slalo k radosti klerikálů, stydí. Můžeme říci. že nedělní protikulfurní čin těchto lidí jest po- sledním hřebem do rakve hlučícímu a řvoucímu bezmyšlenkovitému hnutí národních sociálů na Kutnohorsku; tento ošklivý čin nesmí jim býti od- puštěn a zapomenut již proto ne, že jest to čin klerikalismu přísluhující. Svoje spojenectví a taj- nou lásku, kterou tato strana ke klerikalismu cho- vá, v Kutné Hoře v neděli prokázala co nejjasněji.
#26 alto_textblock #26
Jihočeské pěvecké sdružení. Český jih může se nyní pochlubiti nejen své- rázným uměním básnickým a malířským, nýbrž zcela svým a samostatným reprodukčním uměním rudebním. Má svůj vlastní pěvecký sbor, vybraný t hudebně i pěvecky vyškolených učitelů. Svedení nadšením a shromážděni kolem svého obětavého lirigenta, sjížději se ke zkouškám každých 14 dní lo Tábora i pořádají pak o nedělích a svátcích produkce po jihočeských městech. V dubnu zpívali v Pacově a Pelhřímově, květnu ve MI. Vožici, Vlašimi a Benešově. Všude provází obecenstvo jejich výkony zaslouženou po- shvalou a nerado je propouští s podia, vynucujíc ji stále nové a nové přídavky. Tak bylo ve Ml. Vožici, tak i v Benešově, kde nadšení nebralo konce. Zajímavý jest již vznik „Sdružení“. Vlastní piritus agens a tvůrce jeho jest Josef Maso- pust (synovec nedávno zesnulého oblíbeného Hlena pěveckého kvarteta „Kytary“ v Praze), jehož d mládí vřelá muzikantská krev nedala mu klidu, dokud úplně se hudbě nevěnoval a nesložil státní skoušky, vycvičiv se u známého hudebního paeda- joga a chlouby českého jihu B. Jeremiáše, nyní ředitele hudební školy v Čes. Budějovicích. kde také Masopust působí. Zásluhou Masopusto- rou došlo ke zřízení pěveckého sboru, vybraného ze 150 učitelů, jehož úkolem mělo být původně pěti žalmy při pohřbech zemřelých kolegů. Avšak Masopust, maje převzíti výcvik tohoto sboru, pro- hlásil, že se v to uvoluje, avšak změní-li se smu- leční sbory v radostné chorály — a tak došlo ke zřízení tohoto „Sdružení“, které dnes sklízí úspě- chy za své ryze umělecké výkony. Počátky byly — jako každé — trudné a těžké. Dirigent ujal se svého úkolu s pravou jihočeskou houževnatostí a vytrvalostí. Po celý rok (1911) scházeli se týdně učitelé z nejrůznějších končin jihu a o přísných zkouškách, jež trvaly vždy celé 4 hodiny, cvičena nejprve 9 měsíců pouze vokali- sace a recitace básní. Dirigent dobře poznal, na čem nejvíce záleží při moderních sborech. V těchto dnech podniká svérázné toto Sdru- žení zájezd na český severovýchod. Posfleno úspě- chy na jihu, těší se na přízeň obecenstva na se- veru, které zajisté uvítá je se stejným nadšením
#27 alto_textblock #27
a porozuměním, jako obecenstvo jihočeské. Ne- stačí tu výmluva: „Slyšeli jsme učitele moravské slyšeli i pražské!“ Jest stejnou kulturní povin- ností vyslechnouti i naše jihočeské pěvce, vyrostle z tvrdé půdy a odkojené dechem zasmušilých lesů jižních Čech. Svéráznost jihočeského Sdružení uznali i sam skladatelé, kteří věnovali některé své skladby pouze a jedině jim. Připomínám pouze Jeremiáše Hofímeistra. Picku atd. Jako na jedné straně jest duše jihočeská ne přístupná cizímu pohledu, tak tomu, kdo jí rozumí otvírá se celá a působí naň bezprostředně a spon- tanně. Každého, kdo slyšel tylo rázovité pěvee. musí uchvátiti stejné nadžení, a ocitnouti se v lep- ším světě, prostém malicherných vášní, kde srdce prožívá pravou očistu. V programu, s nímž jihočeští pěvci vydávají se na pout na sever od svých domovů, jsou z če- ských skladatelů: B. Smetana. Zd. Fibich, Křížkov- ský. Vendler, Hoffmeister, Foerster, Picka. Jin- dřich a z cizích R. Schumann a C. Samnt-Saěns. Zpestření programu, který skládá se celkem ze 26 sborů, zpívaných vesměs z paměti, tvoří půvab- né, svěží slovácké písničky (.Jakú jsem si fraje- renku“, Jede jeden furman“. „Tancuj, vykrúcaj“). Program tento spolu s rozbory skladeb obsažen je v úhledné knížce, ozdobené podobiznami skla- datelů i sboru. Jihočeští pěvci dojdou na své pouti jistě stejné pozornosti a uznání, jaké bylo uděleno oběma starším našim učitelským sborům. Za svoje ideální nadšení a za svoje výkony toho plně zaslu- Dr. Ferd. Pelikán.
#28 alto_textblock #28
hují.
#29 alto_textblock #29
Různé zprávy. = Lékařská exkurse. Z Karlových Varů 22. července. (K. k.) Američtí účastníci londýn- ského lékařského sjezdu přibyli dnes ráno do Ma- rianských Lázní a pokračovali odpoledne v cestě do Karlových Varů, kam přibyli o 6. hod. Večer je na jejich poctu hostina, uspořádaná městem. = Samovražda na horách. Z Admonlu, 22 července. (K. k.) Jak zděluje alpská záchranná stanice „Admont“, vídeňský turista František Kum- poscht, jenž byl dnes nalezen na Velikém Buch- stelnu mrtev, dle svých zápisků už ve čtvrtek 17 t. m. ráno spáchal samovraždu, přeříznuv si tepny Všecky cenné předměly byly u mrtvoly nalezeny
#30 alto_textblock #30
Krádež skvostů. Z Visbadenu, 22. čer- — vence. Ve zdejším hotelu byly odcizeny bohaté lon- dýnské dámě nezznámým mužem, který vydával se za člena pařížského „Pigara“, skvosty v ceně 14 a 20.000 mk. = Rakouský balon přístál v Italii. Z Videma. 22. července. Včera večer o 6. hod. přistál na hoře Cretsa rakouský balon „Trident“. Italstí vojíni ba- lon skonliskovali a letící v něm důstojníky prohlá- sili za zatčeny. Švýcarská garda papežská bez ručnie. Z Říma, 22. července. Švýcarská garda zahájila dnes svoji činnost pod velením Glangmannovým. Není ozbrojena ručnicemi, nýbrž jen halapartnami. = Záhadnou alérou zabývají se krakovské policejní a vojenské úřady. Před několika dny dostavil se do jednoho obchodu voják a žádal majitele, by mu uschoval velký balik. Když s pro něj nevracel, obchodník jej otevřel a nalenl v něm ostře adjustované šrapnely. Zpravil o ná- lezu policii, majitel balíku však dosud nebyl vy- pátrán. Bylo zahájeno velmi přísné vyšetřováni. = Podezřelý kreslič. Z Galace, 22. čer- vence. Rakouský státní příslušník Valter Heinz byl dopaden, když skicoval zdejší pevnost. Byl zatčen. = Dožil. Z Pešti, 22. července. Dosavadní vládní orgán »Magyar Nemzet«, který vy- chází již 32 let, bude v těchto dnech zaztaven. = Cholera. Z Pešti, 22. července. (K. k. uh. V temešském Sigetu (kom. temešský) vyskytla se 4 onemocnění, podezřelá cholerou, jež měla průběl smrtelný. Bakteriologické vyšetřování těchto pří- padů naní dosud skončeno. Nová onemocnění ne- byla již hlášena. Ze Sarajeva, 22. července. (K. k.) Se zře- telem na nebezpečí cholery byla zde u v celé zemí učiněna nejpečlivější opatření bezpečnostní. V po- hraničních místech vykonává se přísná zdravotně policejní prohlídka. Protože zejména na vodní cestě hrozí nebezpečí zavlečení cholery, vydala zemská vláda více účelných nařízení, pokud jde o lodní dopravu na Sávě a jejích přítocích. = Požár na Brenneru. Z Inšpruku, 22. čer- vence. Včera vyhořel v turistických kruzích zní- mý hostinec „Schelleberg“ na Brenneru. =Fílmová statístíka. Mezinárodní týdenní produkce filmů obnáší 2,373.000 m, což činí roč- ní obrat 150 míl. mk.
#31 alto_textblock #31
— Ženská prozíravost. Zesnulá královna bel- gická Louisa, choť krále Kristiana IX., platila za jednu z nejvlivnějších evropských osobností poli- tických a ne bez příčiny. Nyní, u příležitosti no- vých bojů balkánských, vzpomíná se v Dánsku na doby, kdy hledal se pro bulharský trůn panovník. Mezi kandidáty byl tehdy také 21letý dánský prine Waldemar. R. 1879 byl sice zvolen knížetem bul- harským Alexandr Batienberský, ale když se po 7 létech musil vzdáti trůnu, byl opět mezi kandi- dáty dánský princ Waldemar a byl také zvolen ale na žádost své matky volbu nepřijal. Královn Louisa radila se o osudu svého syna se státním radou Hjort-Lorenzem, který nyní o tehdejší roz- mluvě píše v jednom z kodaňských listů toto: „Krá- lovna řekla mezi jiným: „Nikdy a nikdy nedáme své svolení k tomu, aby náš syn přijal bulharský trůn. Národnost a zájmy Řeků a Bulharů jsou pří- liš rozdílné, nežli aby mohla býti myslitelna trvalá shoda. Bratři v Athénách a v Sofií ſřecký král Jiř byl rovněž jejím synem) by mohli býti okolnostm přinucení válčiti proti sobě. Abychom předešli té- lo strašné možnosti, o to se přičiníme, seč budou naše síly. Náš syn v Athénách je rovněž našeho náhledul — Nyní se ukázalo, že obava prozíravé královny nebyla zbytečna. = Automobílové neštěstí. Z Clermondu- Ferrandu, 21. července (K. k.) Hraběcí manže- lé Fernandes-Wales-Daldalaovy z Barcelony přišk při jizdě automobilem o život. Automobil sřítil se do řeky s výše 8 m. =Nehoda rěckého rychlovlaku. Ze Rěky. 21. července, (K. k. uh.) Rěcký rychlík musil za- staviti na volné trati mezi stanicemi Skradem Susicí, protože prasklo brzdové potrubí a byle nutno je spraviti. Mezitím přijel nákl ada vlak, jenž vrazil do rychlíku. Posled- ní rychlíkový vůz byl značně poškn- zen. Nikdo nebyl zraněn. Rychlik pokračoval pak v jízdě a dojel s malým zpožděním do Rěky. = Obět cholery z kruhů novínářských. Z Bě- lehradu, 22. července. Válečný korrespondenl novosadského listu „Srbstvo dr. Petrovič ze- mřel ve Štipu na choleru.
#32 alto_textblock #32
Umělecké výstavy na Moravě.
#33 alto_textblock #33
L Výstava čtyř ve Štramberku. Umělecké výstavy ve Štramberku mají už svoje jméno a zvuk v uměleckém životě Moravy. Již páté léto otvírá se v tomto rozkošném městě umě- lecká výstava. Letošní výstava je umístěna v upra- vené kreslírně nové školní budovy a je otevřena od 29. června do 8. září. Je to exposice čtyř uměl- cá: D. Blažfěka, St. Lolka, Jak. Obrov- *kého a J. štursy, kteří vystavují tu celkem 116 čísel, z čehož je 105 obrazů a 11 skulptur. Vý- stava je bohatá početně, a působí silným dojmem co do hodnot vystavených prací. Oldřich Blažíček je zastoupen 49 čísly. Je podivuhodná píle a bohatost eujetů tohoto mladého, nadějného žáka Schwaigrova. Štramberská výstava ukazuje celý okruh uměleckých zálib i činnosti Bla- žičkovy. Jeví se v ní jako poctivý a svědomitý ma- liř kostelních architektur a interieurů z chrámů pražských sv. Víta, sv. Mikuláše a židovské syna- gody, i z dílen svatovítských, jsou to dobře známé obrazy už z jiných výstav. Kamenická dílna vy- stavena je také v Hodoníně. Tento obraz souvisí jak sujetem, tak podáním s novými obrazy Bla- žíčkovýmí, s jeho studiemi ruchu dělníckého v le