#1
alto_textblock
#1
19. února 1913. číslo 49.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
»Kaiserin Elisabeth« odpluly, jak sděluje
»Militärische Rundschau«, do Smyrny. Odtud
odpluje »Kaiserin Elisabeth« jako druhá sta-
niční loď do Cařihradu, kdežto »Kaiserin
und Königin Maria Theresia« bude hájiti
rakousko-uherské zájmy v Egejském mořit
za tímto účelem bude tato loď křížovati
v tamních vodách.
#5
alto_textblock
#5
Velmoci a spor bulharsko-rumunský.
Z Londýna, 18. února. (K. k.) (1 hod.
20 min.) Reuterova kancelář se dovídá: Vel-
mocizkoumajíotázku, abynabidly
zprostředkování, pokudjdeo spor
bulharsko-rumunský. Dle došlých sem
zpráv prohlásil rumunský vyslanec v Sofiji
princ Ghika v sobotu, že Rumunsko nemůže
přijmouti poslední návrhy Bulharska a že by
se mohlo státi nutným, aby se odebral do Bu-
kurešti, by konferoval se svou vládou. Ghika
dodal, že kdyby Bulharsko souhlasilo s od-
stoupením Kaliakri na Černém moři,
netrvaloby Rumunsko na tom, a by
dostalo Silistrii. Kaliakrí leží skoro na
poloviční cestě mezi Balčíkem, pobřežním bo-
dem, jejž dříve navrhlo Rumunsko, a bodem na
Černém moři, jejž nabídlo již Bulharsko. Jak
se praví, bylo Bulharsko před několika dny
les
ochotno k novým ústupkům.
Místo aby opevnění v Medžídii Tabiiv
sousedství Silistrie byla zrušena, je Bulharsko
ochotno postoupiti Rumunsku Tabii s jejím
opevněním. Současně nabídlo Bulharsko, že
rozšíří svoje ústupky na Černém moři až k bo-
du, který leží jižněji než bod, navržený v pro-
tokole, podepsaném nedávno v Londýně.
Dlužno podotknouti, že Bulharsko nemohlo
přijmouti návrh Ghikův o Kaliakri se zřete-
lem na okolnost, že opevnění zřízen
v Kaliakri by ohrožovala Varnu
Telegramy z Bukureští líčí situaci jako na-
piatou. Prohlašuje se, že Rumunsko musí za-
chovati svoje postavení a trvatí na tom, aby
dostalo navrženou linii od Turtukaje až
k Balčiku.
Poslední bulharské ústupky považují se za pří-
li5 nepatrné než aby mohly býti přijaty. Mocno-
sti zasazují se v Sofiji a Bukurešti o to, aby bylo
zabráněno novým třenicím a všeobecný názor
v diplomatických kruzích směřuje k tomu, aby kro-
ky, které budou podniknuty, přivodily možné spro-
středkování a úpravu.
#6
alto_textblock
#6
Rumunsko a Bulharsko.
Z Bukurešti, 18. února. (Ag. tel. Roum.)
„Roumanie“ je zmocněna prohlásiti, že Take
Jonescu měl jen tři rozmluvy s drem. Da-
nevem vždy za přítomnosti vyslance Miša
a že nikdy nezřekl se žádného z rumunských
požadavků. Ani jednou nepomýšlel na to, aby
se něčeho zřekl, poněvadž bulharské nabíd-
ky byly příliš skromné, než aby umožňovaly
protinávrhy.
Z Kolína n. R., 18. února. (K. k.) Sou-
kromý telegram „Köln. Ztgu.“ z Berlína sdě-
luje: Vyhlídky na urovnání rumunsko-bulhar-
ského sporu zdají se poněkud zlepšeny. Na-
děje, že nedojde ku přerušení, opírají se ze-
jména o to, že velmocem došel se strany jed-
né mocnosti již sprostředkující návrh, jenž se
zdá otevírati východisko z dosavadních obtíží.
#7
alto_textblock
#7
Vymyšlené zprávy.
#8
alto_textblock
#8
Z Petrohradu, 18. února. (K. k.) Petro-
hradská telegrafní agentura konstatuje, že
zpráva v Krakově vycházejícího „Ku-
riera“ ze dne 16. t. m., převzatá ze zahranič-
ních časopisů, o domnělé srážce ru-
ské a rakouské pohraniční strá-
že, jest vymyšlena. K takové srážce ne-
#9
alto_textblock
#9
došlo.
#10
alto_textblock
#10
Nepravda o srážkách mezi Řeky a Bulhary.
Ze Soluna, 18. února. (K. k.) Pověsti o krva-
vých srážkách mezi řeckými a bulharskými vo-
jáky ve Sěru se nepotvrzují. Přičinou jejich jest,
že zatčený řecký učitel unikl bulharským četní-
kům a hledal útočiště v ubikacích řecké ška-
drony, která se nalézá ve Sěru. Řečtí vojáci měli
za to, že nemusí uprchlíka vydati, načež bulhar-
ský místní velitel nechal obklíčiti dotyčné ubi-
kace. Řecký velitel odebral se na to k veliteli
bulharskému a vysvětlil případ, načež bulharské
vojsko odtáhlo.
#11
alto_textblock
#11
Podrobnosti z boje o Bardaňol.
—ý. Z Cetyně, 15. února 1913. Podrobnosti
bojů o Bardaňol naplňují slávou černohorské
vojsko. Nepřítel opevnil Bardaňolvelko-
lepě. Upotřebil všechno umění válečné techníky
a válečných vynálezů. Okopy a náspy Bardaňolu
jsou dle největších vymožeností válečné techniky
zřízeny. Generál Vukotič hned po ukončeném boji
přehlížel všechna opevnění. Poslední záp a
a řež na náspech Bardaňolu trvaly
2 hod. Nepřitel uschoval se do příkopů 1 m hlu-
bokých, zakrytých pytly, naplněnými pískem. Černo-
horští chrabří vojíni seřezali nejprve drátěné ohra-
zení a pod přivalem tureckých kulí řítili se ku
předu. Důstojníci projevovali divy uda-
tenství. V prvních řadách před voj-
skem přelézali překážky a kladli sve
hlavy před náspy. Vztek zachvátil všechno
vojsko, které jako vichr řítilo se na ohražení,
o 1 hod. 40 min. vniklo vojsko do příkopů ne-
přátelských; nastala strašlivá řež, tř
černohorské prapory zatřepetaly se
na vrcholu Bardaňolu. Král, následníka
kníže Petr s výšin na Grujemířu provázeli po-
zorováním poslední dějství bardaňolského dramatu.
Započíná útok. Dalekohledy viděti jest veliké
řady černohorských vojínů, rozlétajících se po
náspech. Za čtvri hodiny na to dochází telelo-
nická zpráva generála Vukotíče a generála
Bečíra, že vrch Bardaňolu je st dobyt.
Mrtvoly naplněny široké i dlouhé příkopy. Z do-
lejších posic Turci dali se na útěk. Černohorská
dělostřelba šrapnely drtí jejich řady. Všechno
prchá. Vozatajstvo, soumaři, vozy, raněni i vojsko.
Vše ve smíchaném davu. Ztráty na obou stranách
byly ohromné.
#12
alto_textblock
#12
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#13
alto_textblock
#13
Vojenské mimořádné nákladya
otázka úhrady.
Z Vídně, 18. února. Večerní „Zeit“ ozna-
muje z Peští, že částka 400 mil. K, kterých je
potřebí na hrazení nákladů zvláštních vojen-
ských opatření, není nikterak přehnanou. Na-
opak dlužno se připravit ještě na větší část-
ku. Jest jiná otázka, zda obě vlády jsou nyní
s to vysoké vojenské požadavky uspokojit.
Vojenská správa vynasnaží se sice, aby po-
žadavky své zredukovala na minimum, leč
při nynějším napětí peněžního trhu dlužno
přece mít obavu o úhradu tak velikého úvě-
#14
alto_textblock
#14
ru. V podstatě bylo prý již usneseno vydat
41/4% korunovou rentu, která bude umístěna
nejen na zdejším trhu, nýbrž i v cizíně. Aby
emisse této renty byla zajíštěna, zahájili smě-
rodatní zástupcové Rothschildovy skupinys
příbuznými finančními skupinami v cíziněv
posledních dnech vyjednávání, které však
ukázalo, že politika trojdohody ovládá úplně
pařížský a londýnský trh, takže bankéřiv
Paříži a Londýně, kteří by rádi převzali ra-
kouské a uherské státní papíry, nemohou
jednat dle svého volného smýšlení. Z toho vy-
chází na jevo, že trojdohoda rakouské půjčce
nikterak nepřeje. V Berlíně pak a Německu
vůbec je nyní značná potřeba peněz na do-
mácí nároky. Z té příčiny má být nová 4 1/4
půjčka umístěna jednak v Holandsku a Bel-
gii, jednak také v Americe a část doma.
#15
alto_textblock
#15
Malý linanční plán.
Z Vídně, 18. února. O chancích malého
finančního plánu v poslanecké sněmovně o-
znamuje „Poln. Corr.“: Až dosud se neusnesly
strany o termínu svolání plena poslanecké
sněmovny za účelem projednání finančního
plánu. Okolnost, že mínistru financí ryt. Za-
leskému se zdařilo prosadit celé zvýšení
osobní daně z příjmu, je pro finanční plán
v plenu příznivou prognosou. Rovněž také
schválení daně z tantiem a kořalky je velkým
úspěchem ministra financi. Rozhodně se jeho
snahám a energii zdařilo finanční reformu
značně posunout ku předu než jeho předchůd-
cům. Dosavadní výsledky porady finanční ko-
mise jsou po názoru parlamentních kruhů pří-
znivým znamením pro osud malého finančního
plánu v plenu poslanecké sněmovny.
#16
alto_textblock
#16
Z Kola polského.
Z Vídně, 18. února. („Polm. Corr.“) Par-
lamentní komise Kola polského v dnešní schů-
zi po dlouhé debatě prohlásila se většinou.
sestávající z konservativců a polské strany li-
dové, pro prohlídku knih. Současně
doporučeno polským členům finanční komise
aby hlasovali pro návrhy referenta dra.
Lichta. Ve večerní schůzí parlamentní komise
formulována byla usnesení v příčině finanč-
ního plánu a plenu Kola polského, které
svoláno je na 19. t. m., budou usnesení tato
předložena. Tohoto týdne sejde se ještě jed-
nou parlamentní komise, aby zabývala se
předlohou o místních drahách.
Deputace bosenského sněmu ve Vídni.
Z Vídně, 18. února. (»N. W. T.«) Dne
večer přibyla sem depuťace bosenského
sněmu za vedení presidiá: M. Mandiče,
Sola a Bosagiče. Deputace složena
jest ze zástupců stran, z nichž každá vy-
slala 4 členy. Účelem jejím jest jednati
v otázce jazykové a s ministrem finane
drem. ryt. Biliňským, jímž bude přijata zítra.
Bosenské dráhy.
Z Vídně, 18. února. „Deutsche Nachr.
se dovídají, že bosenský sněm schvá-
lil železniční předlohu, která bude
ještě na jaře a to v povelikonočním zasedání
oběma parlamentům předložena. V uherském
rozpočtu na r. 1913 je již obsažena prvá splát-
ka na bosenské železnice, ač finanční úhrada.
jak známo, uherským parlamentem nebyla do-
sud usnesena. V rakouském parlamentě bude
bosenská železniční předloha projednávána
téměř ve stejné době, takže udá se řídký pří-
pad, že poslanecká sněmovna současně zabý-
vati se bude dvěma velkými výdají, které vy
žaduje železníční předloha.
#17
alto_textblock
#17
Admírál hr. Montecuccoli.
Z Vídně, 18. února. Velitel námořnictva ad-
mírál hr. Montecuccoli vrátil se z inspekční cesty
Po spuštění křižáku »Novara« na vodu odebral se
velitel námořnictví do Rěky, kde konal prohlídku.
Proslýchá se, že při télo příležitosti se rozloučil
s námořnictvím. 22. t. m. slaví totiž hr. Monte-
cuceoli 70. narozeniny, při kteréž příležitosti hodlá
odstoupit.
#18
alto_textblock
#18
Audience mínistra dra. Trnky.
Z Vídně, 18. února. (K. k.) Císař přijal
dnes dopoledne ministra veřejných praci dra.
Trnku v delším zvláštním slyšení.
p
Změna v presidentstvu republiky
francouzské.
#19
alto_textblock
#19
s vián
Z Pařiže, 18. února. (K. k.) O 31/4 hod. odpol.
opustil president Poincaré Elysejský palác a ode-
bral se ve slavnostním průvodu do radnice. Po
celou cestu byl president předmětem nadšených
ovací. Ulice, jimiž se pohyboval průvod, byly vy-
zdobeny prapory a na mnoha místech bylo na-
stláno kvítí. Když průvod ubíral se mimo Tuillerie,
hrály hudební kapely různých spolků marseillaisu
Deputace spolků odevzdala presidentovi adresu za
opětných ovací četného obecenstva. O 4. hod. do-
spěl průvod před nádherně dekorovanou radnici.
Ve vnitřním dvoře, jenž byl proměněn v zimní za-
hradu, a kam se dostavili též oba poslední pre-
sidenti Fallires a Loubet, byl president Poincaré
uvítán městským zastupitelstvem. Vojenské kapely
zahrály marscillaisu a lotrinský pochod. Presidení
městské rady Galli a prefekt sekvanského depar-
tementu Delannay projevili presidentovi Falliěrovi
hluboce procítěný dík města a departementu a uví-
tali pak nového presidenta.
Ve své odpovědi na uvítací proslov poděkoval
president Poincaré především municipalitě za
to, že poskytla jeho předchůdcům Falličresovi a
Loubetovi i jemu příjemnou příležitost sejíti sev
domě lidu pařížského. V tomto okamžiku, kdy jest
povolán k nejvyšší hodnosti, jest co nejpříjemněji
pohnut, cílí-li ve své bezprostřední blízkosti tlouci
srdce velikého města. I když srdečné sympatie,
jimiž jest obklopen, platí více jeho vysokému úřadu
než jeho osobě, jsou přes to neméně cennou zá-
rukou veřejné důvěry. Skýtají novému presiden-
tovi podporu, z níž může se jen velice těšiti, na
druhé straně ukládají mu úlohy, jichž velkého vý-
znamu jest si plně vědom. Vynasnaží se splniti tyto
úkoly z celé duše lna k republikánské Francii. —
Municipalita odevzdala třem presidentům, kteří se
zapsali do zlaté knihy města, zlaté pamětní me-
daile. V 5 hodin opustil president Poincaré radnicl.
Byl stejně jako při příjezdu předmětem nadšených
ovací. President Poincaré a ministerský předseda
Briand doprovodili Falliresa do bytu. Obecenstvo
uchystalo jim po celé cestě srdečné ovace. Pre-
sident Poincaré pokračoval pak v jízdě do Elysee.
kamž přibyl v půl 6. hod. Ministerský předseda
Briand vrátil se pěšky do ministerstva zahranič-
ních záležitostí, jsa po celé cestě obecenstvem po-
zdravován neobyčejně srdečně.
Z Paříže, 18. února. (K. k.) Velkokancléř čest-
né legle generál Florentin odevzdal presidentovi
Polncaréovi velkokordón čestně legie.
Z Paříže, 18. února. (K. k.) Večer shromáždi
se v Elysejském paláci za předsednictví presidenta
Poincaréa členové kabínetu. Ministerský předseda
Briand podal presidentoví demisi - celého kabl-
nelu. Polncaré požádal členy vlády, aby zůstali ve
svých místech. Na to podepsal president
dekrety o znovujmenování členů ka-
binetu. Zítřejší úřadní list uveřejní příslušné
dekrety.
#20
alto_textblock
#20
Z Paříže, 18. února. (K. k.) President Poincaré
dostal blahopřejné telegramy od ruského cara, o
králů italského, belgického, dánského, norského,
švédského a od presidentů Spojených států ame-
rických a republiky Liberie. Blahopřejný telegram
carův zní: „V okamžiku, kdy nastupujete svůj vy-
soký úřad, k němuž Vás povolala důvěra francouz-
ského národa, nutká mne ze srdce, abych Vás zno-
vu ujistil svými srdečnými city, které jsem Vám
vyslovil v den Vašeho zvolení. Znáte cenu, ja-
kou příkládám těsnému spojení me-
zi Francií a Ruskem. Počítaje s Val
pomocí, aby toto spojení bylo zachováno a pod-
porováno, vyslovuji Vám své nejsrdečnější a nej-
upřímnější blahopřání“
#21
alto_textblock
#21
Z říšského sněmu německého,
Z Berlína, 18. února. (K. k.) V dnešní schůzi
rozpočtového výboru říšského sněmu odvolal střed
svoji resoluci, která se týká poskytování příspěvků
ua stravu toliko jenom vě službě na širém moři
a nikoli ve službě v přístavu. Státní tajemník šl
Tirpitz vyslovil se v jedné z posledních schůz
rozpočtového výboru co nejrozhodnějí proti této
resoluci a pohrozil dokonce svým odstoupením,
kdyby byla schválena.
Z Berlína, 18. února. (K. k.) Říšský sněm vy-
řídil v dnešní schůzi několik položek rozpočtu žíl-
ské pošty. Delší debata rozpředla se o přídavku
ve Východní marce, jež figuruje v rozpočtu obnosem
1.100.000 marek jako mimořádné a neodvolatelné
přídavky pro střední, nižší a kancelářské úřadníky.
ustanovené v provincii poznaňské a ve smíšených
krajích provincie západopruské.
Rozpočtová komise celou položku škrtla. Svo-
bodomyslná strana lidová navrhla schválení dle
rozpočtu, pravice přála si rozšíření přídavků též na
úřadníky, činné v Elsasku-Lotrinsku, kdežto ná-
rodní liberálové chtějí, aby přídavek byl poskyt-
nut úřadníkům, ustanoveným ve smíšených částech
území říšské pošty. Za debaty zdůraznili řečnící
národních liberálů a říšské strany, že při poskyt-
nutí přídavků jde toliko o hospodářské a věcné dů-
vody. Sociálně demokratickou stranou byl zdů-
razněn politický ráz přídavků, jež mají
sloužiti přímo k utiskování Poláků a
prohlášeno, že má-li se s Poláky žíti
opět v miru, nesmí býti stále sdělá-
vány nové výjimečné zákony proti
ním, nýbrž dosavadní musí býti zru-
šeny. Řečníci Poláků zdůrazníli rovněž politl-
cký ráz přídavků, jež působí jen korupci.
Státní tajemník Kraetke odmítl tvrzení, že pří-
davky mají politický ráz a soudil, že o rozšířent
jich na Elsasko-Lotrinsko dalo by se mluviti. Hla-
sovati se bude o přídavcích ve Východn
marceaonávrzích s tím souvisejíeích
ve čtvrtek.
Na jednacím pořadu zítřejší schůze je n ávrh
středu na zrušení zákona o jesultech.
#22
alto_textblock
#22
Německo a Anglíe.
Z Berlína, 18. února. (K. k.) Podle dnes
uveřejněného úřadního protokolu, znělo pro-
hlášení státního tajemníka zahraničního úřadu
šl. Ja gowa v rozpočtovém výboru říš-
ského sněmu dne 7. t. m. takto: Jedno
z posledních prohlášení, které můj zesnulý
předchůdce v úřadu učinil v plenu říšského
sněmu, týkalo se našeho poměru k Anglii.
šl. Kiderlen tehdy prohlásil, že za celé po-
slední krise byl náš poměr k Anglii neoby-
čejně důvěryplný. Jest mi zvláštním potě-
šením ujati se při první příležitosti, která
se naskytuje, na tomto místě slova a kon-
statovati, že toto očekávání se docela splnilo.
Intimní výměna názorů, ve které jsme
trvale s anglickou vládou, přispěla velmi
podstatně k tomu, že odstraněny byly různé
obtíže, které vznikly v posledních měsících.
Viděli jsme nyní, že máme nejenom sentí-
mentální styčné body s Anglií, nýbrž také
že existují stejné zájmy. Prorokem nejsem,
ale oddávám se naději, že na půdě společ-
ných zájmů, nejúrodnější to půdě politiky,
také na dále můžeme s Anglií pracovatia
snad také kliditi úspěchy. Upozorňuji vás
však na to, pánové, že jedná se zde o úllou
bylinku, které nesmí býti předčasnými do-
teky a— předčasnou řečí zabráněno v roz-
#23
alto_textblock
#23
květu.
#24
alto_textblock
#24
a j —
#25
alto_textblock
#25
Rusko a Mongolsko
Z Urgy, 18. února. (P. t. a.) Mongolský
ministr a zástupce Ruska Korostovec pode-
psali smlouvu o vyslání ruských důstojníků
k organisaci a výcviku mongolské jízdní
#26
alto_textblock
#26
brigády.
#27
alto_textblock
#27
ne-
#28
alto_textblock
#28
Divídenda.
#29
alto_textblock
#29
Z Berlína, 18. února. (K. k.) Dnes ko-
nala se schůze dozorčí rady diskontní spo-
lečnosti, v níž podána byla zpráva o vý-
sledcích minulého obchodního roku. Bylo
usneseno, aby valné hromadě, svolané na
den 17. března t. r., navrženo bylo vyplácení
10procentní divídendy. Dle zprávy ředitel-
ství docíleno bylo čistého zisku 25,718.722
#30
alto_textblock
#30
korun.
#31
alto_textblock
#31
Rakouská těžba uhelná
v lednu 1913.
Ministerstvo veřejných prací uveřejňuje výka
o těžbě uhlí v Rakousku za měsíc leden t. r. Při-
slušné číslice jsou tyto
Sur, uhlí Brikety Koks
metrických centů
#32
alto_textblock
#32
A. Kamenné uhlí
Revír:
8,087.731 37.215 1,993.06
ostrav.-karvínský..
417.066 75.000 63.80
rosicko-oslavanský
středočeský (Kladno-
2,290.013
—
—
Slané) . . . .
západočeský (Plzeň-
1,178.082 41.354 2.25
Stříbro) . . . .
žacléřsko - svatoňo-
384.545 — 7.816
vický . . .
1,801.053 —
Halič . . . . .
14520i
ostatní doly . ..
5.9
úhrnem v lednu 1913 14.30
13399245 133.852 1833.26
» » 1912
B. Hnědé uhlí
Revírs
e člene
mostecko - teplicko-
chomutovský
falknovsko-loketsko-
karlovarský . r r
wolfsegg-thomas-
roitský, . . .v
lubenský. . . z
voitsb.-köflašský v
trebovlj. - zagorský
lstrie a Dalmacie.
Halič a Bukovina
ostatní doly v zemích
českých . . .
ostatní doly v zemích
slpských . . 813.230 13.371
úhrnem v lednu 1913 25.740.897 252.724
1912 22.741.408 214.224—
»
Za leden t. r. vykazuje tedy jak těžba ka-
menného tak hnědého uhlí u nás pozoruhodný
vzestup) kamenného asi o 904.000 q čili o 6.
proc., hnědého dokonce o celé tři mil. q čilio
13.2 procent. Také výroba briket zaznamenává
vzestup. Výroba koksu stoupla rovněž a to o 12.
procenta. V cifrách těchto zřejmě se obráží vý
borná konjunktura uhelného trhu.
#33
alto_textblock
#33
—
17,523.324 4.461
3,809.228 234.892 —
—
324.388 —
925.238— —
737.752
1.065.300 —
211.453
32.878 —
298.106 —
—
#34
alto_textblock
#34
Národní hospodář.
#35
alto_textblock
#35
Poradní schůze
Spolku architektů a inženýrů v Praze
o elektrisaci zemí koruny České.
Dne 17. února 1913 uspořádána spolkem archl-
tektů a inženýrů (skupina II.) poradní schůze o or-
ganisaci elektráren, thematu to nejvýš důležitém
a akutním pro další hospodářský vývoj zemí če-
ských.
Velká návštěva, více jak 500 osob, a zejména
čilá výměna názorů svědčí o neobyčejném zájmu
pro tento hospodářský problém, dotýkající se všech
vrstev národa.
Schůze zúčastnila se řada předních českých
odborníků, zástupců úřadů, korporací a členů spol-
ku. Z kruhů poslaneckých zavítal do schůze posl.
Zahradník. Čteme v presenční listině, vyjma refe-
rentů pp. profesorů českých vysokých škol techni-
ckých inž. Nováka, Lista, vrch, inž, zemského vý-
boru Vaňoučka, jména hostí: inž. Rotnágl za elektr
podniky města Prahy, inž. Nápravník za elektr.
podniky města Král. Hradce, zástupce sdružených
obcí na Hradecku, starosta Černý z Věkoše, dr.
Joachym za svaz českých měst, inž. R. Novák z
město Plzeň, inž. J. Sýkora za průmyslový ústav
obchodní komory, Frant. Hofíman za družstvo Dra-
žice nad Labem, zástupce města Jaroměře, dr.
Živanský za obchodní komoru v Praze, skoro všich-
ni členové spolku elektrotechniků v Praze, zástup-
cové elektrotechnických závodů a m.j.
Poradu zahájil profesor Novák, který před-
vádí vývoj elektráren v Čechách, od primitivních
zařízení stanic blokových pro osvětlování Žofina,
Národního divadla, zemské banky atd., přechází
na elektrárny městské, vysvětluje snahu měst, vy-
budovati si své malé elektrárny, ale dovozuje ci-
ferně ztrátu národního jmění, vyplývající z tohoto
postupu, jelikož daleko účelnější jest budovati vel-
koelektrárny, společné pro celé skupiny měst a
obcí, jak následuje:
Dle kalkulací prof. Nováka jest kapitál inve-
stován pro jednotku výkonnosti — Kilowatt: I. při
městech menších as 2000 K, II. při městech okres-
ních as 1700 K, III. pří pražských předměstích a
1200 K, IV. při obci pražské as 830 K. V. při vel-
koelektrárně na dolu as 600 K a z toho výrobu
náklad pro 1 kw hodinu v případě I. as 25 hal.
II. as 21 hal., III. as 17 hal., IV. as 9.7 hal., V. as
4.1 hal
Z cifer těch patrno již plýtvání národním jmě-
ním, jestliže města zřizují elektrárny s nákladen
2000 K pro 1 výkonnosti, když mohly by pouhou
vzájemnou dohodou, sloučením se ve svaz vybudo-
vati podnik s nákladem pouhých 600 K (pro jed-
notku výkonnosti), při výrobním nákladu 4.1 hal
pro 1 kw místo 25 haléřů.
Konstatuje, že dnes máme 15 elektráren typu
I. a nutno tudiž dalšímu vzrůstu takových elektrá-
ren klásti meze náležitými informacemi měst a vy-
budováním velkých elektráren vodních a parních
účelně kombinovaných.
Profesor List poukazuje na své přednášky
články, o projednávaném thematu uveřejněné. Do-
vozuje důležitost toho, aby projektovány byly
elektrárny vodní neb parní takové, aby odpovídaly
hospodářským poměrům země. Upozor-
ňuje na nebezpečí, že následkem průtahů ve vý-
stavbě elektráren s pohonem vodním, znemožniti
mohou vznikající velkoelektrárny parní konkurenci
vodních elektráren, jelikož zaberou těmto konsum
a ohroziti mohou český průmysl. Přehrady pro
zužitkování vodních sil řeky Dyje na Moravě uvá-
dí za příklad využitkování síly vodní, hospodář-
ským poměrům země neodpovídající,
jelikož velkou část proudu nutno odvěsti do Vídně.
čímž ztrácí se energie pro zemi, které by mohla
býti ku prospěchu. Obdobně státi by se mohloi
v království Českém. Dává k uvážení, zda v těchto
hospodářských otázkách nebyla by účelná součin-
nost kapitálu českého s německým, ovšem za
podmínek, které by nás ani národnostně, ani ho-
spodářsky neohrozily. Dovozuje pak výhody i ne-
výhody takovéto součinnosti. Navrhuje řešení těch-
to otázek s klídem, rozvahou a nestranností. Dle
jeho názoru dá se dosáhnouti cíle vytvořením
zemské elektrárenské společností,
kooperací kapitálu soukromého i veřejného, event.
dle vzoru z říše německé, kde vláda podporuje
vzrůst takových smíšených společností obcí, měst
a závodů průmyslových. Správa by byla v rukou
soukromého kapitálu, dozor v rukou kapitálu ve-
řejného, což osvědčuje se co forma dokonalá.
Další řečník inž. Vaňouček poukazuje na
vzrůst malých elektráren, pouze v roce minulém
požádán byl zemský výbor o poradu pro zřízení
70 nových elektráren. Z těch 50 muselo se uznati
za hospodářsky nevýhodné. Radí se proto tvoření
svazů, jelikož s ohledem na tvoření se velkých
elektráren v sousedství českých krajů jest nej-
vyšší čas ke svépomocí. Poukazuje na okolnost,
že při výstavbě přehrad třeba náležitý zřetel vzíti
i na zužitkování vodních sil. Navrhuje, aby zvláštní
anketa ve spolku architektů a inženýrů dnešní
podněty zpracovala v memorandum, které by bylo
voditkem pro další prácí organisační.
V debatě následující vysvětluje profesor List
nutnost sloučení se obcí ve svazy pro konsum
proudu, což doplňuje prof. Novák tím, že pro sva-
zy snáze získati lze lacinější peníze, zlevňuje se
režie a umožňuje se svazům státi se podilniky pod-
niku, což zejména se doporučuje.
C. k. vrchní stavební rada Zimmler vítá
snahu spolku zanésti více světla do složitého úkolu
vyřešení elektrisace Čech, jež úzce jest spojena s
otázkou účelného zužitkování vodních sil v Če-
chách, které třeba co nejdůkladnější péči věnovati.
Doporučuje svolání ankety, jež náležitě uvážiti
musí předřečníky uvedené okolnosti a za svůj úkol
vytkne sí najíti klíč pro rationelní použití páry
vody pro výrobu energie elektrické a její konsum.
Do debaty zasahuje též dr. Isidor Zahrad-
ník, který poukazuje na nutnou pome našemu če-
skému jihu. Vidí odpomoc v industrialisaci venko-
va, pomocí hydroelektráren vltavských a sázav-
ských. Tím zabrání se vylidňování. Poukazuje na
nehybnost Prahy v otázce zužitkování vodních sil
proudů svatojanských a volá po konečném roz-
hodnutí se Prahy. Nebude-li Praha chtít získati
vodní síly Vltavy nad Štěchovicemi, musí se hle-
dati cesty jiné, jež existují. Upozrňuje na nepocho-
pení vlády pro otázku zužitkování sil vodních př
pracích kanalisačních neb regulačních získaných
volá po nápravě v příslušných zákonech a žádá
více porozumění pro tyto otázky i v kruzích posla-
neckých samotných.
Chefinženýr elektrických podníků král, hlav
města Prahy inž. Sixta uvádí, že město Praha
nepouští vodních sil Vltavy v proudech svatojan-
ských se zřetele, ale že musí pro nasycení konsumu
do 2 let, stavěti novou parní elektrárnu.
Rovněž předseda sdružených obcí na Hrade-
cku p. Černý z Věkože vítá svolání ankety, jež
zejména zabývati se má organisací výroby a odběru
proudu. Poukazuje ze zkušeností na nutnost a účel-
nost organisování se obcí v družstva konsumníl
výrobní s průmyslovými závody a městy.
Profesor Rosa osvětluje důležitý moment
úprav kanalisačních, že po odečtení nákladu n
čisté práce kanalisační lze zužitkovatí sílu vodní
tak výhodně, že konkurovati může i s velko-
elektrárnami parními, jak na Vltavě a Labi kalku-
lacemi bylo dokázáno. Při dobré vůli státu lze vy-
konati brzo velké dílo ve prospěch všech vrstev
národa.
Všichni další řečníci dokazují nutnost vytvo-
ření zemské elektrárenské společnosti, složené z
kapitálu soukromého i veřejného a nabádají k
rychlé předběžně přípravné práci, kterou vykonati
má anketa ve spolku architektů a inženýrů v době
nejkratší.
Přítomný předseda spolku architeklů a inže-
nýrů prof. dr. Klír slibuje anketu v době nej-
kratší svolati. Této přikazuje se též resoluce, jed-
natelem skupiny přečtená, k dalšímu řízení. Potom
tato důležitá poradní schůze byla předsedou spolku
p. lnž. Beladou skončena případným doslovem
#36
alto_textblock
#36
Ke stávce topíčů na východních drahách
amerických.
Z Nového Yorku, 18. února. (K. k.) Spo-
lečnosti východních drah svolily svěřili roz-
hodnutí o požadavcích topíčů rozhodčímu sou-
du, sestávajícímu ze 3 mužů, jak to žádali
#37
alto_textblock
#37
dělníci.
#38
alto_textblock
#38
Americké bursovní a tržní zprávy.
(Kabelové telegramy „Národních Listůn.
#39
alto_textblock
#39
Peněžní bursa.
#40
alto_textblock
#40
Z N. Yorku, 18. února. Na počátku dnešní
bursy bylo smýšlení povšechně pevné. Příznivě
působila zpráva o úmyslu správy drah spor s to-
piči svěřiti rozhměčímu soudu. V důsledcích toho
dostavilo se zlepšení kursů na celé čáře. Akcie
kanadské dráhy počaly o 11/2 dol. výše a také pro
hodnoty měďové byla lepší nálada. Když vyřízeny
první koupě, obchod polevil a zdrželivé smýšlení
nabylo vrchu vzhledem na nevyjasněnou situací pe-
něžního trhu a na zprávy z Evropy. Později došlo
k ziskovým prodejům a vůdčí hodnoty jevily po-
kles až 4 dol. K závěru byl obchod mdlý a do-
stavily se nové poklesy až o 1—2 dol. Čelkový
obrat činil 410.000 shares, státních papírů prodáno
za 2,3 mil. dol.
#41
alto_textblock
#41
13.
#42
alto_textblock
#42
Peníze poslední . .
nom.
Kabel. transf. . . . 488.20 488.05 487.90
Amalgamated. . . . 67.12 68.50 69.75
American Smelting . 68.62
69.50 70.50
American Lokomotive
36.50
36,50
37.50
Anaconda
34.75
35.25
35.75
Atchison
101.—
101.25
102.—
..
Baltímore a Ohio ,,
100.—
100.—
101.—
Canadlan Pacific ..
228.25
228.—
234.37
Chicago, Milwauke a
107.25
108.37
108. 50
28.50
29.—
29.75
. . . .
Great Northern ..
125,37
122.50
123.75
Louisville a Nashville
131.—
132.50
134.25
Missouri Kansas . i
25.50
25.50
26.—
New-York Central
104.50
105.37
105.25
Northern Pacifie
116,50
114.75
116.87
Pennsylvania . . .
118.—
117.6
118.12
Reading
159.—
. .
157.37
160.25
21.87
Rock Island . .
21.75
22.50
25.50
26.—
Southern Railway
26.50
Southern Pacific ..
100.25
100.62
101.12
Steel Comon . . .
60.12
61.37
62.75
Union Pacific . .
154.75 155.87
156,87
Wabash. prei. .
10.50 10.50
11.50
Steel pret. . . .
108.25 108.— 103.50
89.—
89.62
90.—
Southern Pacif. Bd 4
#43
alto_textblock
#43
Erie
#44
alto_textblock
#44
Obilí.
#45
alto_textblock
#45
Z Chicaga, 18. února. Pšenice. Trh měl
slabý průběh na větší přívoz a příznivé zprávy po-
větrnostní. Závěr byl pevný. Kukuřice. Na vět-
ší přivoz a prodeje komisionářských firem byl trh
chabý. Na úhrady baissy dostavilo se lehké zota-
#46
alto_textblock
#46
vení.
#47
alto_textblock
#47
Z Chicaga, 18. února
Pšenice
18. 17. 15. 14.
13.
pohotová . . 103.— 105.— 107.50 107.— 108.—
na květen . . 92.50 92.87 92.37 92.75. 92.25
na červenec . 91.50 91.87 91.25 91.25 90.62
na září . . . 90.37 90.50 90.— 90.— 89.50
Kukuřice č. 2
pohotová . . 58.75 58.50 59.— 58.75 58.75
na květen . . 52.25 52.62 52.25 52.50 52.—
na červenec . 53.25 53.50 53.— 53.37 52.62
na září . . . 54.50 54.62 54.25 54.37 53.75
Dves č. 2 poho!. 33.50 33.50 34.50
35.—
34.75
na květen . . 34.12 34.25 34.12
34.50
34.25
Z Nového Yorku, 18. února.
Pšenice zimní . 18. 17. 15. 14. 13.
pohotová . . 111.— 111.— 109.50 109.50 109.50
na květen. . 99.— 99.37 99.12 99.— 98.50
na červenec . 98.12 98.50 98.12 97.87 97.62
Kukuřice pohot. 57.25 57.— 57.— 57.25 57.—
Oves č. 2 pohot. 38.75 38.75 38.75 38.75 39.50
#48
alto_textblock
#48
Bavlna.
#49
alto_textblock
#49
Z N. Yorku, 18. února. Trh byl pevný na vyš-
ší liverpoolské záznamy a úhrady balssy.
18. 17. 15. 14. 13. 11.
Pohotová. . . 12.70 12.70 12.90 13.05 13.05 13.05
na březen . . 12.25 12.11 12.25 12.45 12.54 12.—
na květen . . 12.08 11.92
12.10 12.33 12.42 12.53
na červenec. . 11.96 11.83
12.04 12.26 12.33 12.40
11.88 12.09 12.17 12.31
nasrpen . . . 11.86 11.68
11.41 11.61 11.72 11.71
na fíjen . . . 11.47 11.28
na prosinec. . 11.47 11.28 11.43 11.61 11.72 11.7
Z Nového Orleanu, 18. února
18. 17. 15. 14. 13.
Pohotová. . . 12.87 121/1, 127/1. 12.75 12.5
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 18. února.
18.
17.
Koks pohotový . . „ 2.50 až 0.— 2.80 až 3.—
18. 17. 15. 14.
Olovo : . . 1 . . . 3.75 3.75 3.75 3.75
Měď elektr. . . . . 14.87 14.50 15.50 15.50
» stand. pohotová. 14.— 14.— 14.50 14.50
Zinek . . . . . . . 6.35 6.35 6.40 6.40
Cín. . . . . . . . 48.62.5 49.05 49.50 48.70
10.65 10.60
Sádlo prim. vest. . . 10.65 10.65
20.75 20.75
Vepřové maso . . . 20.75 20.75
24.75 24.75
Hovězi maso . . . 24.75 24.75
4.42 3.42-47
Cukr gran. . . . . ,4.25-4.35 4.42
8.50 8.50
Petrolej crude . . . 8.50 8.50
46.— 46.50
Terpentin novoyorský. 46.— 46.—
13.— 13.12.
Káva pohotová . . . 12.75 13.—
12.44 12.44
na březen . . . 12.27 12.24
12.64 12.59
na červenec . . 12.58 12.46
12.57 12.55
na prosinec . . 12.47 12.36
18
17.75—18.25
Železo sur. č.2 Foundry 17.75—18.25
18.50—18.50
» South.Foun. č. 1. 18.50—18.5
18.25—18.79
měkké 18.25—18.75
»
17.75—18.25
» sur. jižní č. 2. . 17.75—18. 5
Z Chicaga, 18. února.
18. 17.
Sádlo na květen . . . 10.65 10.65
Žebírka na květen . . 10.55 10.52
Vepř. maso na květen. 19.85 19.57
#50
alto_textblock
#50
15. 14.
10.60 10.55
10.55 10.525
19.75 19.625
#51
alto_textblock
#51
Česká obchodní společnost v Praze ko-
nati bude letošní řádnou valnou hro-
madu 6. března t. r. o 5. hod. odpol. v pa-
láci Živnostenské banky. Jak se v informo-
vaných kruzích proslýchá, bude činiti za rok
1912 navržená dividenda 81/2 procenta
t. j. 34 K na akcii 400 K nom. Loni vyplá-
cena dividenda 7proc. — Společnost tato, za-
ložená v r. 1910 za účasti živnostenské ban-
ky, zabývá se těžbou a prodejem uhlí. Pů-
vodně převzala důl Florentiní a uhelný ob-
chod Živnostenské banky v Ústí n. L.: po-
zději zakoupila i uhelné doly hrab. Sylva-
Tarouccy v Schönfeldu a Chabařovicích, za
kterýmžto účelem zvýšen akc. kapitál o 2 mil.
na 5 mil. korun.
Zemský poradní sbor pro záležitostí ze-
mědělského dělnictva konal plenární schůzí
svou dne 30. ledna 1913 v zasedací síni zem-
ského výboru za předsednictví král. zemské-
ho vrchního rady JUDra. Rud. Krejčího.
Na jednacím pořadu byly zprávy subkomitétu
pro zavedení pracovních smluv v zemědělství,
pro změnu řádu čeledního a pro úpravu
učňovství v zemědělství. O otázce pra-
covních smluv v zemědělství re-
ferovali pp. c. k. komerční rada a člen vý-