ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 59ea7410-8f3c-11dd-b50a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
21. července 1913. číslo 198.
#4 alto_textblock #4
Úvaha posl. Fr. Udržala o české politické povaze.
#5 alto_textblock #5
Do slavnostního čísla pardubických „Nent vislých Listů“, věnovaného oslavě padesátiletého trvání české reálné školy v Pardubicích, napsal posl. František Udržal úvahu o české politická povaze, která se dotýká skutečně základníc nervů českého národně-politického organismu. Ci- tujeme z ní tato nejvýznačnější místa: „Jak lze to vysvětliti, že náš vli v nejen politice zahraniční, ale i v politice vni třn není v žádném hodnotném poměru ke skutečné ceně českého národa? Jsme přece vedle Němců Maďarů nejsilnějším národem této říše. Kulturn zdatností nezůstávali jsme nikdy a nezůstáváme posud za žádným z rakouských národů. Vzdělanost širokých lidových vrstev vynikáme v Rakousku vysoko nad všechny národnosti, ani privilegovan Němce nevyjímaje. Síla poplatná a jmenovitě dan z krve řadí nás mezi nejpřednější nositele státu Svobodnou volbou povolali jsme r. 1526 — o měsíc dříve nežli Maďaři — dnešní dynastii na český trůn. Naše důležitost geografická i historická je pal pro habsburskou monarchii toho druhu, že v tom okamžiku, kdy zmizeli bychom jako národ ze su- detských zemí, nebude míti matka Germanie ko- vládnutí Evropy od Balfu až po Adrii luxusu dvou dynastií více zapotřebí. Kdetedy vězí Achil- lova pata české síly — českého vlivu? Nesprávně ukazujeme na Bílou Horu. Od te neblahé revoluce, o níž její nejintelligentnější sou- časník a největší český státník 16. a 17. věku. Karel ze Žerotína, tvrdí, že na její podstatě ani v jejím průběhu nebylo nic v pravdě českého uplynula již tři století. A my také přece víme, že v Rakousku neměli skuteční revolucionáři nikdy šťastný kurs. Platilo u nás v té příčíně více, než kde jinde, známé pořekadlo, že jen malí zločinei bývají trestáná — velcí ale vyznamenáváni. Vždyt vůdcové a účastníci revolucí uherských a polských byli, anniž uplynula dvě desítiletí od krvavých udá- lostí, na nejvýznačnějších místech státní správy ... Než snad jste přece správně naznačil, kde bylo by možno najíti vysvětlení české záhady! Již prostá skutečnost, že jeme nedovedli za tři sta raků v určitém směru vykonati tolik nač Maďaři a Poláci nepotřebovali ani dobu desítiletí, je pozoruhodná a rýsuje mar- kantně nejen naše těžké postavení politické, ale snad ještě daleko více naši lndtvidualitu. O bur- gundské révě, percheronském koni a mnoha jiných produktech z říše rostlin a živočišstva se tvrdí že jsou to individuální produkty půdy. Nejsme i my Čechové produktem půdy, která nemůže jinak, ne roditi ty příslovečně tvndé české hlavy? Na každé stránce naší historie nacházíme dokladů pro tradi- clonelní epitheton české „ppuličatosti“. Žel, ž bývá nale paličatost přečasto ne- vhodně umistěna co do času i místa. Nejpaličatější jsme bývali a jsme dosud ve sporech a svárech domácích. Žel, stokrát žel, že vybití nánodní energie zarputilým zápolením do- mácím bývá tak mocné, že při utkání s odvěkým nepřítelem nemáme pak často palic a tím méně — jasných mužských hlav. Větší pla- stičnost a ohebaost našich protiv- níků vhání nás snadno do posic, kde marně zedhlavou prorážíme . .. Než dosti o tom. Uvažujme raději o napově- děném každý pro sebe! Jistě by bylo zajímavo naznačiti, proč jsme a pravděpodobně ještě dlouho zůstaneme v cizích službách.“
#6 alto_textblock #6
Deset let „Pěveckého sdružení učitelů moravských“.
#7 alto_textblock #7
(Zvláštní zpráva „Nár. Listů“.) Nemám rád jubilea. Zdá se mi, že jubileum značí dosažení určité výše, jisté mety, po níž oče- kává každý, když ne sestup, tedy aspoň ustrnutí. Anebo je to při nejmenším ocenění zásluh snad i velikých, po kterých následuje odpočinek. Mimo to slavnostní nálada jubileí, taková namnoze nu- cená sváteční tvářnost působívá na mne ne právě příjemně. V neděli 20. t. m. oslavovalo P. S. M. U. de- setiletí svého trvání. Dopoledne slavnostní valná schůze ve velkém sále městského domu v Přerově. po ní banket a odpoledne koncert tamtéž. Slav- nostní den ukončen večer koncertem v Kroměříži. kolébce Sdružení Tedy také jubileum, ale příznávám otevřeně, zcela jiného rázu. Ne prázdná oslava, vypočítaná na vnější efekt, ale celou slavností táhla se jako zlatá nit oslava, ba lépe řečeno zdůraznění práce Sdružení a vysoký umělecký význam tohoto prvo- řadého tělesa pěveckého. Slavnostní valná hromada započala v 10 hod. dopoledne. Před zahájením schůze plnil se sál vy- branými hostmi a deputacemi, jež uvítali členové Sdružení. Na předsednickém stolku pak množil se hromada pozdravných dopisů a telegramů. Úderem 10. hodiny vystupuje na podium Pě- vecké sdružení a zahajuje valnou hromadu Sme- tanovým „Věnem“. Znám dostatečně výkony Sdru- žení, ale přiznávám: slavnostní krásno vanulo z akordů případného sboru Smetanova, jímž mistři pěvci nejkrasším věncem věnčí skráně vlasti. Předseda v proslovu zmiňuje se krátce o pří- čině jubilea. Deset let trvání není dlouhou dobou, ale výkony Sdružení jsou tak zhuštěné, že vyko- naná práce odpovídá době nepoměmně delší. Sdru- žení vneslo nejen českou píseň, ale tím i českou řeč na půdu nám cizí a namnoze krajně nepřátel- skou. Nedbá hmotných obětí (členové doplatili za 10 let na 80.000 K), ale vytrvale upírá zrak na zář- nou vytčenou metu. Vzpomíná zemřelých členů Sdružení, jichž památka uctěna povstáním a konči slovy: Stojíme v plné síle životní, ochotni oběto- vati opět vše, pchodlí i mozolný groš, až zavolá nás hlas uměníl Po všeobecném uvítání přítomných vzpomíná zvláště některých členů: zástupců pěveckých spol- ků, měst. korporací, žurnalistiky. Ze spousty pozdravných telegramů a přípisů přečteny: Dopis morav. místodržitele J. E. bar z Bleylebenu, zem. hejtmana J. E. hr. Serenyiho ministra veř. prací J. E. dr. O. Traky, protektora Sdružení p. E. Sláby z Prostějova, prof. dra. Frt. Drtiny, skladatele Jos. Nešvery, prof. Nejedléh a J. Jindřicha, dopis král. města Prahy, Umělecké besedy v Praze, Klubu přátel umění v Brně. Pě- veckého sdružení učitelů pražských a Sdružení učitelů z Plzeňska, Smíchovské šestnáctky, „Hla- holu“ z Plzně, „Hlaholu“ z Drážďan, „Žerotína z Olomouce a m. j. v. Mezitím dostavil se do schůze mistr Alfon Mucha, který přivítán byl potleskem a upřímnou zdravicí od předsedy Sdružení p. Jos. Dovrtěla. Po přečtení přípisů a telegramů uděluje před- seda slovo starostovi města Přerova p. dru. Ti- chému, zem. posl. Jos. Havlikovi, předsedovi Ú.s. J. U., jenž v temperamentní řeči blahopřeje nejen Sdružení, ale všemu učitelstvu, jemuž jest Sdru- žení ke cti a paní Talské, jež oslovila pěvce za moravské učitelky. Hlubokým dojmem působí proslov řed. Jos. Úlehly, který apostrofuje Sdružení praví, že člověk jest stvořen k něčemu velikému, ke vzletu, ale potřebuje duševní svobody. Touto vykonalo Sdru- žení věci veliké. Slavnostní řečník, místopředseda Jos. Zaple- tal, navazuje na řeč Úlehlovu, vzpomíná roku 1903 osobnosti Vachovy, jeho snah a ideálů a utvořen
#8 alto_textblock #8
Sdružení. Zdůrazňuje, že Sdružení snažilo se pů- sobiti vždy jen uměním, nevyhledávajíe nikdy po- stranních cest, osobních styků. Podává život člena Sdružení, který přináší svému ideálu klid, peníze štěstí rodinné, ale přináší vše ochotně. Vzpo- míná přátel pěvců a končí: „Čím jest nám toto desetileti? Okamžikem štěstí, že mohli jsme býti složkou ve vývoji čes. umění“ Potom příkročeno k jmenování česitných členů. Z vynikajících korporací, měst a osob- ností, jež poctěny čestným členstvím Sdružení uvádíme: města Kroměříž, Přerov a král. Prahu korporace: Umělecká beseda v Praze a Klub přá- tel umění v Brně, osoby: J. E. min. veřej. prací dr. Ot. Trnka, nestor čes, kritiků Chvála, skla- datelé J. Suk. Vítěz. Novák. Ot. Ostrčil. J. Kune a tvůrce Sdružení dirig. Ferd. Vach. Z projevů zmínky zasluhuje proslov zástupce prostějovské „Orlice“ pana okres. soudce Bach- nera, který, blahopřeje Sdružení, praví, aby pěvei vytrvali a byli tak stále zářným vzorem svým následovníkům. Za Klub přátel pěvec. sdruž.v Hranicích apeluje řečník pan Rak na veřejnost. by Sdružení hmotně podporovala a tak mu upra- vovala cesty k novým vítězstvím. Po doslovu předsedově, který znova všem přátelům Sdružení děkuje, ukončena valná hroma- da sborem Nešverovým „Moravě“ Odpoledne a večer při koncertech v Přerově a Kroměříži zpiván program jubilejní, který po- dává ukázku české literatury sborové a ukazuje vývojovou cestu Sdružení. Jest rozdělen ve 3 části- I. díl zastupuje Křížkovský, II. díl Smetana a III díl modernisté (Janáček, Novák, Suk. Ostrčil). O podání netřeba se zmiňovati. Zkrátka: Celá oslava Sdružení vyzněla čistou radostí z vykonané práce a co zvlášť zdůrazňuji. chutí k novému životu uměleckému, na němžž pře jeme nadšeným našim pěvcům mnoho zdaru. — ků
#9 alto_textblock #9
Národnostní školský zákon
#10 alto_textblock #10
moravský
#11 alto_textblock #11
doznal rozhodnutím správního soudu opět přízni vého výkladu pro českou věc a rozhodnutí je tím důležitější, že týž senát, který před nedávnem případě třebičském a vyškovském, tedy již vícekrát rozhodl v náš neprospěch, svůj právní názor změní a na základě plenárního usnesení, jež zákon př změně právního názoru správního soudu vyžaduje vydal pod čís. 3327 ze dne 28. června 1913 násle- dující nález: C. k. správní soudní dvůr za předsednictv c. k. druhého předsedy sv. pána ze Schwartze- nau, v přítomnosti c. k. správních radů c. k. sen. pres. ryt. z Falserů a dvor. radů dra. Pan- tůčka, dra. Weingartena a dra. Teznera dále jako zapisovatele svob. p. Glasera, o stíž- nosti české místní školní rady v Židlochovi- cích na výnos c. k. ministerstva kultu a vyučo- vání ze dne 17. listopadu 1911 č. 46.415, týkajíc se přijímání dítek do německé školy na základl veřejného líčení, konaného dne 29. března 1913 a sice po vyslechnutí rozkladů referentových a dů- vodů předsedy stěžující si české místní školn rady, říd. učitele Antonína Coufalíka, jako zá- stupce stížnosti, a protidůvodů dra. L. Hofera advokáta v Židlochovicích, zástupce zúčastněné německé místní školní rady, uznal za právot Rozhodnutí c. k. ministerstva kultu a vyučo- vání se zrušuje jako nezákonné. Důvody: „C. k. min. kultu a vyučování výno- sem ze dne 16. února 1910 č. 3399 schválilo příjetí 22 českých dítek do německé školy počátkem školního roku 1909-10. Na stížnost české místní školní rady správní soud nálezem ze dne 18. února 1911 č. 1813 ministeriální výnos jako nezákonný zrušil. Ministerstvo vyučování pak výnosem ze dne 5. května 1911 č. 16.634 nařídilo vyloučení všech 22 dítek z německé školy. Kromě toho výnosem ze dne 4. srpna 1911č 3075 na stížnost české místní školní rady vylou- čilo ministerstvo dalších 23 ditek, přijatých ve školním roce 1910-11, poněvadž u nich nebylo pro- kázáno, že německou řeč v dostatečné míře ovlá- Počátkem školního roku 1911-12 však správ německé školy v Židlochovieích všechny vyloučené dítky znova přijala. Potom si stěžovala česká místní školní rada u okresní školní rady Hustopeči, jejíž předseda presidiálním výnosem nařídil správci německé školy, aby na vlastní zod- povědnost přijaté dítky neprodleně propustil Správce školy neuposlechl a okresní školní rada v řádné schůzi pak nařízení svého předsedy zru- šila, poněvadě prý nemá důvodu, aby na přijetí dítek něco měnila, neboť vylučovací výnosy mini- sterské vztahovaly se na léta již minulá. Když ai na postup řízení a rozhodnutí česká místní školní rada stěžovala, byla stížnost od německé sekce zemské školní rady zamítnuta z toho důvodu, že vyloučené dítko může znova do německé školy býti přijato (není to res judicata), když při novém přijímání rodiče dotvrdi a správce školy zjistí ta- kovou znalost jazykovou, jakou správní soud žádá nebo když nové přijetí do školy rodiče odůvodní národnostní příslušností nebo jiným zákonitým dů- vodem. Tento náhled schválilo také ministerstv vyučování, dodavši, že při ohlášení a přijímání dítka do školy se má pouze zkoušeti a rozhodovati o tom, zda podmínky přijetí právě v daném oka- mžiku, tedy zpravidla na počátku dotyčného škol- ního roku, splněny jsou a při stížnosti mají se pal úřady zabývati pouze tou otázkou, zda při přijí- mání dítka pouze na počátku posledního školníhe roku dle zákona postupováno bylo. Na výtku, že v II. instanci rozhodovala pouze německá sekce a nikoli plenum zemské školní rady poukázalo ministerstvo na ustanovení § 35. moe. zákona o dozoru ke školám, dle něhož sekce ro- hoduje o všech záležilostech oboru své působnosti zcela samostatně, ldežto plenární úradě dle § 38 téhož zákona jsou vyhraženy pouze taxativně tam vyjmenované záležitosti, které českým a německým školám vůbec nebo nějaké jejich části jsou spo- lečny. Poněvadž se v případě ve stížnosti uvádě- ném jedná o dítky, přijaté do školy německé, jedná se tu tedy o záležitost, dotýkající se pouze školy německé. Správní soud tento výnos zrušil, uvažovav takto: Ministerstvo vyučování své rozhodnutí opírá o právní názor, že při přijímání dítka do školy se má pouze zkoušeti, jsou-li dány podmínky přijetí právě v daném okamžiku, tedy zpravidla na po- čátku školního roku a tím popírá trvání právoplat- nosti vyloučení na dobu delší než běžící školní rok. Musí se zajisté uznati, že právoplatný, školním úřadem vydaný nález, který na podkladě zákona nařizuje vyloučení dítka ze školy, není bezvýjimeč- ně pro celou dobu školní povinnosti na překážku pozdějšího přijetí do téže školy, neboť okolnost. že v minulém roce nález vylučovací byl oprávně- ným, může se do té doby podstatně změniti, poně- vadž jazyková znalost, zákonem požadovaná, může býti zatím nabyta. Z toho však nijak nenásleduje, že ta- kový vylučovací nález může býti považován za bezvýznamný při novém přijímání dítka a že by dítko bez jakéhokoli dalšího řízení od správy školy přijato býti mohlo. To plyne z následujících důvodů: Správní soud ve svém nálezu ze dne 10. čer- vence 1909 se vyslovil, že reklamací dítka od ná- rodnostně organisované (§ 8. mor. šk. zák.) místní školní rady povstává spor mezi školními radami,a ten se má od okresní, od zemské a od ministerstva jako od úřadů školních projednati a rozhodnouti dle všeobecných zásad administrativního řízení. Následkem toho přísluší škole a její správě pouze postavení strany, zastupované místní školní radou. z čehož plyne jednak, že tato strana (totiž škola. která dítko nezákonně přijala) nesmí nic zaříditi co by odporovalo vylučovacímu nálezu proti ní vy- danému, dá se z toho také jinak dále odvoditi. že místní školní rada, v jejiž prospěch bylo minulého roku rozhodnuto, nabyla p rá v na provedení tohoto nálezu, a toto práv z úřadní povinnosti má býti chráněno od úřadi školních. Není nikdy přípustno, aby jedna ze spor- ných stran, když se jí uzdá, že se podmínk
#12 alto_textblock #12
dají.
#13 alto_textblock #13
proti ní vydaného úřadního rozhodnutí změnily prostě přes ně přešla a existenci vý nosu přehlížela. Zbývá pouze — nehledě ku případu předse- vzetí nového řízení, který se v tomto oboru sotva vyskytne — cesta, aby rodiče — místní školní rada nemá k tomu legitimace — u příslušného školního úřadu podali návrh, aby bylo znova rozhodnut- na základě do té doby změněných okolnosti (nově získané jazykové znalosti) o oprávnění k dalši návštěvě určité školy. Teprve když takový nález. který by návrhu vyhovoval a bez platné námitky provésti se dal, se předloží, mohou býti dítky zno- va přijaty. Může se však také státi, že i bez no- vého formálního rozhodnutí školního úřadu dostav se u všech zúčastněných, tedy také zvláště i u re- klamující národnostní místní školní rady přesvěd- čení, že následkem mezi tím získané úplné způso- bilosti dítka ku přijetí do jinojazyčné školy roz- hodnutí dříve vydané již nemá platnosti. Vývody tyto jsou dokladem, proč správní soud nadále nemohl setrvati při svém právním názoru projeveném v dřívějších nálezech, že vyloučení dítka, nařízené v minulém roce, není na překážku přijetí jeho v roce následujícím. Výnos, na něji si česká místní školní rada stěžovala, musil tedy býti zrušen, poněvadž je založen na mylných práv ních názorech. Při tom se správní soud nepodj rozboru oné části stížnosti, jež jedná o postupu řízení u okresní školní rady a kompetence ně- mecké sekce zemské školní rady.“ Tímto rozhodnutím vrací se správní soud opě na pevnější půdu právní.
#14 alto_textblock #14
X. mezinárodní bytový kon- gres v Haagu v září 1913.
#15 alto_textblock #15
Dne 8. září 1913 bude zahájen v lázeňskén domě holandských lázní Scheweninkách u Haage X. mezinárodní kongres bytový. Na pořadu jsou tyto otázky: 1. zlepšení bytových poměrů na venkově, 2. zlepšení a odstranění špatných bylů, 3. přeplňování bytů a 4. rozšiřování měst. Otázky zajisté tak zajímavé, že není třebe zvláčtních výkladů, aby byl vzbuzen zájem o ně. Jednání a rokování o každém předmělu bude za- hájeno odbornou zprávou. Tyto zprávy i“ zprávy. které dojdou z různých zemí o pokroku hnutí za bytovou reformu, budou vytištěny a ještě před kongresem rozeslány účastníkům. Ku podán zpráv o jednotlivých bodech sjezdových porad byli pozváni vynikající odborníci z různých zemí „Českému zemskému spolku pro reformu bytovou v království Českém“ dostalo se té cti, že jeho předseda pan JUDr. J. N. Lošťák zvolen zpravo- dajem o bodu „Zlepšení bytových poměrů na ven- kově“. Účastníci kongresu budou míti příležitost se- znati, co bylo vykonáno na poli bytové reformy Holandsku. Ochotou místních úřadů i soukromní- ků bude umožněno všem, kdož mají zájem na by- tové otázce, aby podnikli poučné výlety do Am- sterodamu, Arnhemu, Hengola, snad i do Rotter- damu a Enschede, shlédli při tom několik krás- ných krajin a poznali velkoměstský život Holand- ska. V Amsterodamě, hlavním městě říše, proslu- lém stavbami ze XVII. století, jest nová, dobře sta- věná obytná část a v čas kongresu bude uspořá- dáno několik výstav. Rotterdam s velikolepým přístavem, Arnhem, kde krása města závodí s krá- sou přírody, Enschede a Hengelo s čilým průmy- slem poskytnou imposantní obraz a zanechají jistě krásné dojmy. Rovněž tak residenční město Haae se světovými lázněmi Scheweninkami. Spolek „Ni- zozemský kongres pro veřejné zdravotnictví“ pro- jektuje také odbornou výstavu význačných výsled- ků reformy bytové v Holandsku. Předsedou stálého výboru pro mezinárodn kongresy jest O. Leprenx, ředitel belgické Národ- ní banky, tajemníkem O. Velghe, generální ředite zdravotnictví v ministerstvu vnitra v Bruselu. Čle- ny jsou zástupcové Belgie. Francie. Italle. Něme- cka. Nizozemí. Norska, - Rakouska, Švédska Švýcarska, Uherska, Velké Britanie a Spojených států severoamerických. Za Rakousko zasedají nyní ve stálém výboru dvorní rada dr. R. Maresch. předseda Ústředny pro bytovou reformu v Rakousku a universitní profe- sor dvorní rada dr. J. Rauchberg z Prahy. Třetí místo, vyhražené Rakousku, uprázdnilo se úmrtím dra. Emila rytíře Fürtha, advokáta ve Vídni. Na jeho místo má býti zvolen na X. kongresu předse- da „Českého zemského spolku pro reformu byto- vou v království Českém“ JUDr. Jan Lošťák. Oficielními jednacími řečmi kongresů jsou: an- gličina, frančina a němčina. Tajemnický úřad kongresu jest v Haagu, Var Beverningkstraat 237. Kongresový příspěvek jest: 1. Pro členy 20 k Člen má právo zúčastniti se kongresu a obdrží vše- chny kongresové spisy. 2. Pro dámy členů kon- gresu 10 K; majitelka listku má právo zúčastniti se kongresu, nemá však nároku na spisy. Jen čle- nové kongresu mají právo žádati za dámské lístky 3. Za 12 K možno obdržeti kongresové spisy po kongresu, aniž by se však subskribující stal členem kongresu. Přihlášky přijímá a veškeré informace udíle „Český zemský spolek pro reformu bytovou v Pra- ze“, který na požádání zašle přihlašovací listek.
#16 alto_textblock #16
Denní zprávy. — Národně-sociální pomocníci absolutis- mu v čechách? „Právo Lidu“ ve svém dneš- ním poledním čísle přináší těžkou obžalobu proti straně národně-sociální. Strana národně- sociální, jak známo, je členem radikální troj- ky, která samozvaně organisuje boj proti ko- misariátu a absolutismu v Čechách, Mlado- čechy a sociální demokraty, kteří se přivěsili na vůz radikální koalice, obviňuje na schů- zích a v novinách z podporování absolutisti- ckých choutek, ačkoli obě strany se vy- slovily zcela přesně proti suspen- dování zemského výboru, a zatím v Říčanech, městě ovládaném národními. rozpustil nár. sociální městský rada Svorník ve funkci vládního komisaře pro- testní schůzi sociálně-demokra- tickou proti zřízení komisariátu. Stalo se za řeči sociálního demokrata Zava- dila, který vykládal stanovisko své strany proti zamýšlenému komisariátu v Čechách, že národně-sociální městský rada vstal a pro- hlásil: „Já tu schůzi jménem zákon rozpouštím!“ I tento případ dokazuje, že národní sociálové nebojují proti vládě a Něm- cům, nýbrž proti domácím stranám, jež jsou jim nepohodlny. — Zesnulému hr. Ferdínandu Chotkovi věno- val sušický týdenník „Svatobor“ velmi vřelou vzpomínku, v níž mezi jiným napsal: „V zesnu- lém ztrácí okresní zastupitelstvo sušické člena nanejvýš horlivého, neúnavného, rozšafného spravedlivého. Bylť přes 36 roků členem okresního výboru a okresním starostou plných 22 let. Po- prvé byl zvolen okresním starostou 2. prosinee 1876 a setrval v úřadě tom až do 4. června 1883. dne 17. ledna 1890 zvolen byl podruhé okresnín starostou, v kteréžto funkci setrval až do 28 března 1904. Jako okresní starosta sušický získal si nemalých zásluh o hospodářství okresu našeho Naše pošumavské město a okolí zamiloval sob tak, že nechtěl býti převezen po smrti do rodinné hrobky v Nových Dvorech, ale přál si býti pocho- ván na sušickém hřbitově. Jeho přání bylo vyho- věno.“ Současně se nám ze Sušice sděluje, že v celém městě bylo odsouzeno, že rodina zesnulého šlechtice, který si vážil českého národa vydala o jeho úmrtí toliko n ěmecké oznámení
#17 alto_textblock #17
— Ministr Trnka na jubileu české reálky v Pardubicích. Z Pardubic, 21. července. [K. k. K slavnosti 50letého trvání zdejší reálky přiby sem v sobotu večer J. E. ministr veřejných prací dr. Trnka v průvodu vrch. stav. r. Roubíka. Pan ministr súčastnil se v sobotu akademic, uspořádané v divadle a následujícího pak společenského ve- čera abiturientů reálky. V neděli po schůzi bý- valých absolventů ústavu uspořádán byl slavnostní průvod k radnici. Pan ministr se průvodu rovněz súčastnil. K uvítacímu proslovu starosty Prokopa odpověděl J. E. dr. Trnka a posl. Udržal. Na to odebral se průvod do reálky, kde po slavnostní řeči říditele Bartoše prohlédli si hosté ústav a vý- stavu prací absolventů. V poledne odevzdán byl panu ministrovi na radnici diplom čestného měšťanství města Pardubic. Pak súčastnil se pan ministr slavnostní hostiny a večer představení v di- vadlo, jakož i soireé u starosty, k němuž pozván byli bývalí páně ministrovi spolužáci. Dnes rán vrátil se pan ministr do Vídně. — Odhalení pomníku býv. něm. ministru kra- janovi. Včera konalo se v Opatově slavnostní od- halení pomníku, jejž zbudovala německá agrárn strana v Rakousku svému prvému předsedovi, ze- mřelému německému ministru krajanu Františku Peschkovi. Mimo četné poslance súčastnili s slavnosti v zastoupení vlády ministerský rad Pietrzikowski, dále ministr m. sl. J. E. dr. Schreiner předseda německého nacionálního svazu dr. Gross jakož i četné deputace. Po slavnostní řeči posl. V léma Maixnera a proslovu předsedy strany dra Damma byl pomník odevzdán ochraně obce a slo- ženy před něj různými deputacemi četné věnce K odhalení pomníku pojila se slavnost, při čemž proneseno několik řečí. V sobotu konal se na po- česť hostí uvítací večer. — Moravské „Lurdy“ úředně zavřeny. Časo- pis „Malá Haná“ sděluje: V moravském Skřípově na Konicku nevzniknou již moravské Lurdy, jak to bylo přáním některých zištných lidí a celého stádce neuvědomělých žen, které mermomocí chtěly za peněžité dary přijímat vzkazy panenky Marie Skří- povské. V těchto dnech vyhlásil starosta obce, že všechna procesí a všecky návštěvy „zázračného místa“ jsou úředně zakázány. Fledlerová, které se dle jejího tvrzení zjevovala „panenka Maria“ v ur- čitých dnech (úterý a pátek), jež sama předpově- děla, leží na lůžku nemocna. Už neputují do Skří- pova procesí a hloučky venkovských žen, obtíže- né vejci, máslem a jinými viktualiemi, jež zárove s nemalými peněžitými dary skládaly tyto ubchě ženy k nohám Fiedlerové. Státní úřady zakročily a přiměly i církevní vrchnost, aby zamezila ro- stoucí pověrčivost na jedné a vyděračství na dru- hé straně. — Na klinice. Cukrář Aug. Šlehover z Hálkovy třídy č. 89 ve Vršovicích přišel na kliniku ve vše- obecné nemocnici, aby se dal lékařem prohlédnouti S ním byl zároveň řeznický pomocník Josei Mudroch. Tento byl dřiv vyřízen a buď omylen nebo zúmyslně, oděl si cukrářovu vestu, v níž byly remontérky se zlatým řetízkem. Trestní oznámen o případu bylo učiněno.
#18 alto_textblock #18
— Vrátní na pražských nádražích jsou neoby- čejně pečliví a pozorní v konání předpisů, což jin vyneslo velmi vřelou pochvalu představených. Jal mu lahodí, když chudou ženu s pěti dětmi odžene od peronu, kam teprve za dvě minuty může vstou- pit! Lahodí mu útrapy ubohé, která se živým drobným inventářem nemůže se ani pohnouti, poně- vadž on koná předpisy! Jest hrd na jich zacho- vávání, když venkovana, baliky obtěžkaného, ne- pustí prázdným východem druhé třídy, ač jest vlak již na odjezdu a žene ho vzdáleným vchodem třetí třídy. poněvadž by mosazná klika dveří se mohla od jeho ruky odřít. Ale předpisy velí a vrátný má radost, že je může konat. Úžasně komické zařízení — když už jsme u těchto záležitostí — panuje na severozápadním nádraží v Praze. Od pokladny musí pasažer projít vestibulem a dlouhým korido- rem do čekárny na konci nádražní budovy a pak po celém dlouhém peronu až ke skladištím za ra- menem Vltavy, kde konečně nalezne příslušný va- gon. Pro české obecenstvo je to dost dobré, myslí pánové od dráhy a tak trvá toto neslýchané zaří- zení stále. — Vrátní jsou obezřetní, ale na jednoho z nich neznámý pachatel přece vyzrál. Panu Bohu- milu Koubíkovi na státním nádraží z jeho lože od- cizil remontérky. Poškozený oznámil krádež policii aby zahájila po pachateli pátrání. Pasažer mu ne- uklouzl, zloděj přece. — Venkovská tragedie. (Původní zpráva.) neděli dne 20 t. m. po 8. hodině ranní pobouřen byli sousedé stavení Rulíkova v Mochově dvěme mocnými výstřely a v tomtéž okamžiku spatřil přákvapivší lidé ze dvorku svého domu prchající manžele Rulikovy, jež zoufale volali o pomoc. A z nimi oknem pokoje vyskočila na náves Antonie Pokorná, dělnice v Mochově, krvácejíc z děsných ran na hlavě a tlumíc zoufale na pravém ramen hořící kazajku. V tom zazněly další dvě rány a od- vážnější sousedé, kteří se strážníkem Doksanem na dvorek vnikli, spatřili na chodníku u kuchyňky Rulíkových ležící tělo Františka Ko deše. Také tento krvácel z rány v pravé skráni a svíral pra- vicí dosud kouřicí revolver. Záhy se smutná tate událost vysvětlila. As před 14 dny přerušila Po- korná svou známost s Kodešem na nátlak své mat- ky, jež důvodně se obávala, že manželství její dce- ry s Kodešem by dlouho ve shodě nesetrvalo Pokorná přišla dnes ráno vrátit Kodešovi jeho f- tografHi. Nestihla ho v bytě a proto věci odevzdala jeho domácím, Rulikovým. Chvíli setrvala v přátel- ském rozhovoru s nimi v jejich kuchyňce. Zatín se vrátivší Kodeš, zaslechnuv hovor své bývalé mi- lenky, vstoupil do kuchyně a vyzval Pokornou n pár slov na dvůr a ježto neposlechla, popadl ji z rameno, strhl na blízkou postel a než se Rulíkov vůbec mohli vzpamatovati, střílel Kodeš na Po- kornou, proti němu sedící, jako šílený. Prokopová se mu vytrhla a vrazivší do sousedního pokoje, vy- skočila oknem na náves. Kodeš zatím záčtoval sám s sebou. Obrátil zbraň proti sobě a vpálil si 9 mm revolveru dvě rány do pravého spánku Zatím co těžce, ba smrtelně raněnou Prokopovou odváželi do česko-brodské nemocnice, zápasil Ko- deš se smrtí. Soudní komise z Českého Brodu, ve- dená okresním soudcem drem. Červeným, nakvar na místo se dostavivší, zastihla Kodeše již mrtvého Kodeš byl vdovcem a zůstaly po něm dvě děv- čátka. Byl asi o 5 leť mladší než Prokopová, s ni měl asi jeden rok známost. — Z garáže na král. Vyšehradě, ve viadukt dráhy, kdosi odcizil Ferdinandu Štěpánkovi z čís 2034-lI. pumpu, plášť na kolo automobilu 30x3 v ceně 120 K, montovací přístroj a j. — Mrzuté procitnutí. Obchodník Jan Štěpánel ze Slezské ulice č. 12 na Král. Vinohradech pro- budil se časně z rána a k nemalému překvapen shledal, že byl mu odcizen zlatý řetízek s hodin- kami a hotovost 40 K
#19 alto_textblock #19
— Vykradené byty. Včera odpoledne vloupali se tři zloději do bytu učitelky slč. Frant. Teifrové v Šumavské ulici č. 6 na Král. Vinohradech. Po čerstvě natřené podlaze v kuchyni přecházeli, takže měli boty žlutou barvou zamazené. V bytě vše roz- házeli, zásuvky vypáčili a odnesli zlatý náramek. granátový náramek, náhrdelník s medailonkema iniciálkami I. F. M. B., prsteny, naušníce, stříbrný příbor a j. v ceně přes 300 K. — Obuvník Bohumil Málek z č. 216 v Libni oznámil policii, že se mu do bytu dostal zloděj a odcizil zimník za 180 K. zlaté hodinky za 154 K, zlatý náramek, vkladní knížku Libeňské záložny na 100 K, 320 K v hoto- vosti, knížku Karlinské občanské záložny na 800 k a i. — Do bytu Olgy Riedner-Hausmannové v Ko- runní třídě č. 82 na Král. Vinohradech vloupal se zloděj a odnesl z pokladny 160 k
#20 alto_textblock #20
— Zastřelil strážmistra. Z Karlových Va- rů, 21. července. Když včera v noci policejní strážmistr Eberl z Fischera u Karlových Varů na- pomínal odvedeného nováčka Tattermusche, aby se choval klidně, vytáhl tento revolver a střeli po strážmistrovi, těžce ho zraniv. Stav jeho jest beznadějný. Tattermusch pokusil se později spá- chati sebevraždu, způsobil si však jen lehké zra- nění. — Okradená socha. Ze sochy Panny Marie na schodech od Emaus do Podskalí, neznámý pachatel odtrhl mosazná písmena M a í. — Na stará kolena. Dnes před 10. hod. dopol. upadla v bezvědomí v Kinského třídě na Smichově Aloisie Žáková, 71 r. stará almužnice, bydlíci na Smíchově č. p. 242. První pomoc poskytl jí pan dr. Brejcha, načež byla převezena vozem záchranné smíchovské stanice do všeobecné nemocnice.
#21 alto_textblock #21
Národní hospodář.
#22 alto_textblock #22
Účtování kursevých diferencí v bilancích spořítelen. „Spořit. Obzor“ přináší v čísle ze dne 20. t. m. článek dra. Kliera, pojednáva- jící o novém výnosu ministerstva financí (de dato 21. května 1913 č. 5736) v záležitosti účtování kursových rozdílů při ukládacích pa- pírech. Výnosem tímto ke stížnosti Svazu ně- meckých spořitelen bylo dáno úřadní zajištění o bezpodminečné odpočítatelnosti všech umo- řovacích kvot, účtovaných v rozvahách spoři- telních v letech 1913 až 1917 ke krytí kurso- vých ztrát z r. 1912. Výnos nynější není dle dra. Kliera dosti jasný, aspoň není hned na prvý ráz tak srozumitelný, jak bychom to mohli od naší nejvyšší instance požadovati. Podrobnosti přineseme v zítřejším čísle ranním. Snížení cen cukru v Bosně. JJak sděluje „ N. W Journ. ze Sarajeva, usnesl se rakousko-uher- ský kartel cukerní snižiti cenu rafinovaného cukru pro Bosnu a Hercegovinu o 11/2 K na 100 kg. Z uherského podnikání. Komárenská parní akc. cihelna usnese se na likvidaci, ježto největší část akc. kapitálu, činícího 200.000 K, je ztracena. Za r. 1911 vykázala společnosí ještě získ 16.597 K. Nedávno vydraženo notářem 123 akcií tohoto podniku a prodány byly po 1 K. [1) za kus. Těžba uhlí v Rakousku. Dle úřadního výkazu činila v červnu t. r. těžba kamenného uhlí v Ra- kousku celkem 13.555.301 proti 11.735.476 q loni. těžba hnědého uhlí pak 21.226.029 proti 20,720.530 q. Za celé prvé pololetí činila těžba ka- menného uhlí u nás 80..867.855 q proti 76.051.509 v soudobí loňském, těžba hnědého uhli pak 138.400.183 q proti 127.470.637 q loni. Výminečný taril pro lih č. 27 c v místním ta- rifu c. k. rak. státních drah byl dle „Tarifanz. k 1. říjnu t. r. vypovězen a pozbude tímto dnem platnosti. Odbyt českého hnědouhelného průmyslu vyvíji se dle „N. Fr. Pr.“ způsobem, úplně odpovídajícím očekávání. V prvním pololetí t. r. těžbav českém hnědouhel. revíru stoupla celkem o 947.470 tun čili o 9%, z čehož připadá na teplicko-moste- cko-chomutovský revír přírůstek o 793.900 tun na 9,343.400 tun a na falknovský revír přírůsteko 153.570 t. na 2.055.000 t. Tento přírůstek jest tím pozoruhodnější, že byl zcela umístěn v tuzemsku. neboť vývoz českého uhlí hnědého poklesl o 170.000 tun, což se vysvětluje nepříznivým stavem vody na Labi. Spotřeba v tuzemsku v prvním polo- letí 1913 stoupla o 1.120.000 t. čili o 12%%. Vyblidky podzimu jsou slibné. Hnědouhelné doly. přizpůsobu- jíce se přiměřeně kamenouhelným revírům, zvýši ceny počátkem podzimu. Zvýšení cen nepřevýší meze, dané zvýšením výrobních nákladů a zázna- my konkurujícího kamenného uhlí. Ze zápisů do obchodního rejstřiku (úřadní list z 20. července]. Nově zapsána byla firma Frant. Fiala, obchod s dobytkem v Trmicích. — Z měny a dodatky: U filiálek c. k. priv. banky a směn. akc. společnosti „Merkur“ v Teplici a Litoměřicích zapsána změna stanov, zejm. zvýšení akc. kapitálu na 50 mil. K. — Změna stanov zapsána též u úste- cké odbočky Ústřední banky německých spořitelen. — U pobočky vídeňské firmy Pathé Fréres et Co. společnosti s r. o., v Ústí n. Lab., zapsáni jako jednatelé Jean Neuville, kupec ve Vídni a Robert Müller, ředitel ve Vídni. — Vymazána byla firma Emilie Tomannová, hostinská v Lovosicích
#23 alto_textblock #23
Z trhu cukerního.
#24 alto_textblock #24
—n— V Praze, 21. července. (Surovina.) Na došlé první záznamy hamburské, které proti sobotě poklesly o 212—71/4 feniku, sníženy též zdejší ceny a znamenáno při klidné tendenci K 20.— za pohotové a K 20.70 za nové zboží franko Ústí. V poledne hlásil Magdeburk taktéž snížené ceny pro bližší termin, kdežto nová kam- paň zůstala skoro nezměněna. U nás pak na to jmenováno K 20.— za staré zboží a K 20.75 z říjen-prosinec ústecké parity. Terstské zásoby koncem týdne odhadují se na 19.580 tun proti 19.670 tun před týdnema 4320 tun před rokem. Na trhu s rafinádami zůstáv-jí poměry ne- změněny.
#25 alto_textblock #25
Pražská bursa.
#26 alto_textblock #26
V Praze, 21. července. Při klidné náladě ob- chodovány byly dnes akcie České průmyslové ban- ky po 436.— K při oficiálním záznamu 435.50 + —.50 K). dále akcie České společnosti pro prů- mysl cukerní po 335 K při ofic. záznamu 334 (+ 2.— K). akcie Rustonky po 170 K při ofic, zá- znamu 170 (— 0.50 K) a akcie Rakouské Alpinské mont, společ. po 911 K při ofic, záznamu 911 (+ 12 kor.). Z ukládacích hodnot byly obchodovány 4 5 dlouhopisy Ústřední banky čes. spoř. po 83.— za 100 K nom. —. Dále bylo podáváno za akcie České banky „Union“ . . . . . 265.50 České banky . . . . . . . . . 406.— Zajišťovací banky . . . . . . . 245.— (— 5.—) Hospodářské úvěrní banky . . 444.— Chorvatské zemské banky . . . 232.— Jadranské bunky . . . . . . . 413.— (— 6.—) Lublaňské úvěrní banky . . . . 415.— Moravské agrární banky . . . . 410.— Úvěrní banky v Ružomberku . . 250.— (— 2.—) Pozemkové banky. . . . . . . 422.— Pražské úvěrní . . . . . . . . 645.— Zálož. úvěr. úst. v Hradci Král. 429.— 261.75 Živnostenské banky . . . . . . „Merkuru“ směn. akc. společnosti 574.— (— 1.— 530.— Pražské zastavárny . . . . . . 260.— První čes. akc. pojišťovny na život Pražské paropl. spol. po Vltavě 925.— a Labi . . . . . . . . . . . Akc. tov. na výrobu uměl. hnojiva 330.— v Kolíně . . . . . . . . . 540.— Kolí. tov. na kávové náhražky 955.— (— 5.—) Pivovaru v Čes. Budějovicích . . Elektrot. akc. spol. dř. Kolben 431.— 409.— (+ 2.—) Strojírny Daňkovy . . . . . . . První čes. akc. tov. orient. cukrov. 162.— škodcvých závodů. . . . . . . 823.— (+ 2.- Alpské báňské společnosti. . . 911.— — 12.—)
#27 alto_textblock #27
eil o
#28 alto_textblock #28
Vídeňská bursa.
#29 alto_textblock #29
Z Vídně. 21. července. Po počáteční zdrželi- vosti došlo později k upevnění tendence na zprávy o zahájení mírových jednání v Niši. Ob- chod byl však pouze v Alpinkách čilejší. Pa- píry tyto na velké úhrady docílily reprisy 14 K. Vedle alpinek pohybovaly se také Š kodovy a k- cie a akcie státních drah na zvýšené kur- sovní úrovni. Ve šraňku zotavily se železářské hodnoty na zpětné koupě. Pražské železář- ské hodnoty stouply o 21 K, akcie horní a hutní o 11 K. Také pároplavební a Poldina hut. jakož i vítské magnesitové se zlepšily. Pevná ten- dence potrvala nerušeně až do konce přípravné bursy. Polední bursa zahájila v klidnějším
#30 alto_textblock #30
směru.