#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
21. července 1913. číslo 198.
#4
alto_textblock
#4
Úvaha posl. Fr. Udržala o české politické
povaze.
#5
alto_textblock
#5
Do slavnostního čísla pardubických „Nent
vislých Listů“, věnovaného oslavě padesátiletého
trvání české reálné školy v Pardubicích, napsal
posl. František Udržal úvahu o české politická
povaze, která se dotýká skutečně základníc
nervů českého národně-politického organismu. Ci-
tujeme z ní tato nejvýznačnější místa:
„Jak lze to vysvětliti, že náš vli v nejen
politice zahraniční, ale i v politice vni třn
není v žádném hodnotném poměru ke skutečné
ceně českého národa? Jsme přece vedle Němců
Maďarů nejsilnějším národem této říše. Kulturn
zdatností nezůstávali jsme nikdy a nezůstáváme
posud za žádným z rakouských národů. Vzdělanost
širokých lidových vrstev vynikáme v Rakousku
vysoko nad všechny národnosti, ani privilegovan
Němce nevyjímaje. Síla poplatná a jmenovitě dan
z krve řadí nás mezi nejpřednější nositele státu
Svobodnou volbou povolali jsme r. 1526 — o měsíc
dříve nežli Maďaři — dnešní dynastii na český
trůn. Naše důležitost geografická i historická je pal
pro habsburskou monarchii toho druhu, že v tom
okamžiku, kdy zmizeli bychom jako národ ze su-
detských zemí, nebude míti matka Germanie ko-
vládnutí Evropy od Balfu až po Adrii luxusu dvou
dynastií více zapotřebí. Kdetedy vězí Achil-
lova pata české síly — českého vlivu?
Nesprávně ukazujeme na Bílou Horu. Od te
neblahé revoluce, o níž její nejintelligentnější sou-
časník a největší český státník 16. a 17. věku.
Karel ze Žerotína, tvrdí, že na její podstatě
ani v jejím průběhu nebylo nic v pravdě českého
uplynula již tři století. A my také přece víme, že
v Rakousku neměli skuteční revolucionáři nikdy
šťastný kurs. Platilo u nás v té příčíně více, než
kde jinde, známé pořekadlo, že jen malí zločinei
bývají trestáná — velcí ale vyznamenáváni. Vždyt
vůdcové a účastníci revolucí uherských a polských
byli, anniž uplynula dvě desítiletí od krvavých udá-
lostí, na nejvýznačnějších místech státní správy ...
Než snad jste přece správně naznačil, kde bylo
by možno najíti vysvětlení české záhady! Již prostá
skutečnost, že jeme nedovedli za tři sta
raků v určitém směru vykonati tolik
nač Maďaři a Poláci nepotřebovali ani
dobu desítiletí, je pozoruhodná a rýsuje mar-
kantně nejen naše těžké postavení politické, ale
snad ještě daleko více naši lndtvidualitu. O bur-
gundské révě, percheronském koni a mnoha jiných
produktech z říše rostlin a živočišstva se tvrdí
že jsou to individuální produkty půdy. Nejsme i my
Čechové produktem půdy, která nemůže jinak, ne
roditi ty příslovečně tvndé české hlavy? Na každé
stránce naší historie nacházíme dokladů pro tradi-
clonelní epitheton české „ppuličatosti“. Žel, ž
bývá nale paličatost přečasto ne-
vhodně umistěna co do času i místa.
Nejpaličatější jsme bývali a jsme dosud ve
sporech a svárech domácích. Žel, stokrát žel, že
vybití nánodní energie zarputilým zápolením do-
mácím bývá tak mocné, že při utkání s odvěkým
nepřítelem nemáme pak často palic a tím méně
— jasných mužských hlav. Větší pla-
stičnost a ohebaost našich protiv-
níků vhání nás snadno do posic, kde
marně zedhlavou prorážíme . ..
Než dosti o tom. Uvažujme raději o napově-
děném každý pro sebe! Jistě by bylo zajímavo
naznačiti, proč jsme a pravděpodobně ještě dlouho
zůstaneme v cizích službách.“
#6
alto_textblock
#6
Deset let „Pěveckého sdružení
učitelů moravských“.
#7
alto_textblock
#7
(Zvláštní zpráva „Nár. Listů“.)
Nemám rád jubilea. Zdá se mi, že jubileum
značí dosažení určité výše, jisté mety, po níž oče-
kává každý, když ne sestup, tedy aspoň ustrnutí.
Anebo je to při nejmenším ocenění zásluh snad
i velikých, po kterých následuje odpočinek. Mimo
to slavnostní nálada jubileí, taková namnoze nu-
cená sváteční tvářnost působívá na mne ne právě
příjemně.
V neděli 20. t. m. oslavovalo P. S. M. U. de-
setiletí svého trvání. Dopoledne slavnostní valná
schůze ve velkém sále městského domu v Přerově.
po ní banket a odpoledne koncert tamtéž. Slav-
nostní den ukončen večer koncertem v Kroměříži.
kolébce Sdružení
Tedy také jubileum, ale příznávám otevřeně,
zcela jiného rázu. Ne prázdná oslava, vypočítaná
na vnější efekt, ale celou slavností táhla se jako
zlatá nit oslava, ba lépe řečeno zdůraznění práce
Sdružení a vysoký umělecký význam tohoto prvo-
řadého tělesa pěveckého.
Slavnostní valná hromada započala v 10 hod.
dopoledne. Před zahájením schůze plnil se sál vy-
branými hostmi a deputacemi, jež uvítali členové
Sdružení. Na předsednickém stolku pak množil
se hromada pozdravných dopisů a telegramů.
Úderem 10. hodiny vystupuje na podium Pě-
vecké sdružení a zahajuje valnou hromadu Sme-
tanovým „Věnem“. Znám dostatečně výkony Sdru-
žení, ale přiznávám: slavnostní krásno vanulo
z akordů případného sboru Smetanova, jímž mistři
pěvci nejkrasším věncem věnčí skráně vlasti.
Předseda v proslovu zmiňuje se krátce o pří-
čině jubilea. Deset let trvání není dlouhou dobou,
ale výkony Sdružení jsou tak zhuštěné, že vyko-
naná práce odpovídá době nepoměmně delší. Sdru-
žení vneslo nejen českou píseň, ale tím i českou
řeč na půdu nám cizí a namnoze krajně nepřátel-
skou. Nedbá hmotných obětí (členové doplatili za
10 let na 80.000 K), ale vytrvale upírá zrak na zář-
nou vytčenou metu. Vzpomíná zemřelých členů
Sdružení, jichž památka uctěna povstáním a konči
slovy: Stojíme v plné síle životní, ochotni oběto-
vati opět vše, pchodlí i mozolný groš, až zavolá
nás hlas uměníl
Po všeobecném uvítání přítomných vzpomíná
zvláště některých členů: zástupců pěveckých spol-
ků, měst. korporací, žurnalistiky.
Ze spousty pozdravných telegramů a přípisů
přečteny: Dopis morav. místodržitele J. E. bar
z Bleylebenu, zem. hejtmana J. E. hr. Serenyiho
ministra veř. prací J. E. dr. O. Traky, protektora
Sdružení p. E. Sláby z Prostějova, prof. dra. Frt.
Drtiny, skladatele Jos. Nešvery, prof. Nejedléh
a J. Jindřicha, dopis král. města Prahy, Umělecké
besedy v Praze, Klubu přátel umění v Brně. Pě-
veckého sdružení učitelů pražských a Sdružení
učitelů z Plzeňska, Smíchovské šestnáctky, „Hla-
holu“ z Plzně, „Hlaholu“ z Drážďan, „Žerotína
z Olomouce a m. j. v.
Mezitím dostavil se do schůze mistr Alfon
Mucha, který přivítán byl potleskem a upřímnou
zdravicí od předsedy Sdružení p. Jos. Dovrtěla.
Po přečtení přípisů a telegramů uděluje před-
seda slovo starostovi města Přerova p. dru. Ti-
chému, zem. posl. Jos. Havlikovi, předsedovi Ú.s.
J. U., jenž v temperamentní řeči blahopřeje nejen
Sdružení, ale všemu učitelstvu, jemuž jest Sdru-
žení ke cti a paní Talské, jež oslovila pěvce za
moravské učitelky.
Hlubokým dojmem působí proslov řed. Jos.
Úlehly, který apostrofuje Sdružení praví, že člověk
jest stvořen k něčemu velikému, ke vzletu, ale
potřebuje duševní svobody. Touto vykonalo Sdru-
žení věci veliké.
Slavnostní řečník, místopředseda Jos. Zaple-
tal, navazuje na řeč Úlehlovu, vzpomíná roku 1903
osobnosti Vachovy, jeho snah a ideálů a utvořen
#8
alto_textblock
#8
Sdružení. Zdůrazňuje, že Sdružení snažilo se pů-
sobiti vždy jen uměním, nevyhledávajíe nikdy po-
stranních cest, osobních styků. Podává život člena
Sdružení, který přináší svému ideálu klid, peníze
štěstí rodinné, ale přináší vše ochotně. Vzpo-
míná přátel pěvců a končí: „Čím jest nám toto
desetileti? Okamžikem štěstí, že mohli jsme býti
složkou ve vývoji čes. umění“
Potom příkročeno k jmenování česitných
členů. Z vynikajících korporací, měst a osob-
ností, jež poctěny čestným členstvím Sdružení
uvádíme: města Kroměříž, Přerov a král. Prahu
korporace: Umělecká beseda v Praze a Klub přá-
tel umění v Brně, osoby: J. E. min. veřej. prací
dr. Ot. Trnka, nestor čes, kritiků Chvála, skla-
datelé J. Suk. Vítěz. Novák. Ot. Ostrčil. J. Kune
a tvůrce Sdružení dirig. Ferd. Vach.
Z projevů zmínky zasluhuje proslov zástupce
prostějovské „Orlice“ pana okres. soudce Bach-
nera, který, blahopřeje Sdružení, praví, aby pěvei
vytrvali a byli tak stále zářným vzorem svým
následovníkům. Za Klub přátel pěvec. sdruž.v
Hranicích apeluje řečník pan Rak na veřejnost.
by Sdružení hmotně podporovala a tak mu upra-
vovala cesty k novým vítězstvím.
Po doslovu předsedově, který znova všem
přátelům Sdružení děkuje, ukončena valná hroma-
da sborem Nešverovým „Moravě“
Odpoledne a večer při koncertech v Přerově
a Kroměříži zpiván program jubilejní, který po-
dává ukázku české literatury sborové a ukazuje
vývojovou cestu Sdružení. Jest rozdělen ve 3 části-
I. díl zastupuje Křížkovský, II. díl Smetana a III
díl modernisté (Janáček, Novák, Suk. Ostrčil).
O podání netřeba se zmiňovati.
Zkrátka: Celá oslava Sdružení vyzněla čistou
radostí z vykonané práce a co zvlášť zdůrazňuji.
chutí k novému životu uměleckému, na němžž pře
jeme nadšeným našim pěvcům mnoho zdaru.
— ků
#9
alto_textblock
#9
Národnostní školský zákon
#10
alto_textblock
#10
moravský
#11
alto_textblock
#11
doznal rozhodnutím správního soudu opět přízni
vého výkladu pro českou věc a rozhodnutí je tím
důležitější, že týž senát, který před nedávnem
případě třebičském a vyškovském, tedy již vícekrát
rozhodl v náš neprospěch, svůj právní názor změní
a na základě plenárního usnesení, jež zákon př
změně právního názoru správního soudu vyžaduje
vydal pod čís. 3327 ze dne 28. června 1913 násle-
dující nález:
C. k. správní soudní dvůr za předsednictv
c. k. druhého předsedy sv. pána ze Schwartze-
nau, v přítomnosti c. k. správních radů c. k. sen.
pres. ryt. z Falserů a dvor. radů dra. Pan-
tůčka, dra. Weingartena a dra. Teznera
dále jako zapisovatele svob. p. Glasera, o stíž-
nosti české místní školní rady v Židlochovi-
cích na výnos c. k. ministerstva kultu a vyučo-
vání ze dne 17. listopadu 1911 č. 46.415, týkajíc
se přijímání dítek do německé školy na základl
veřejného líčení, konaného dne 29. března 1913
a sice po vyslechnutí rozkladů referentových a dů-
vodů předsedy stěžující si české místní školn
rady, říd. učitele Antonína Coufalíka, jako zá-
stupce stížnosti, a protidůvodů dra. L. Hofera
advokáta v Židlochovicích, zástupce zúčastněné
německé místní školní rady, uznal za právot
Rozhodnutí c. k. ministerstva kultu a vyučo-
vání se zrušuje jako nezákonné.
Důvody: „C. k. min. kultu a vyučování výno-
sem ze dne 16. února 1910 č. 3399 schválilo příjetí
22 českých dítek do německé školy počátkem
školního roku 1909-10. Na stížnost české místní
školní rady správní soud nálezem ze dne 18. února
1911 č. 1813 ministeriální výnos jako nezákonný
zrušil. Ministerstvo vyučování pak výnosem ze dne
5. května 1911 č. 16.634 nařídilo vyloučení všech
22 dítek z německé školy.
Kromě toho výnosem ze dne 4. srpna 1911č
3075 na stížnost české místní školní rady vylou-
čilo ministerstvo dalších 23 ditek, přijatých ve
školním roce 1910-11, poněvadž u nich nebylo pro-
kázáno, že německou řeč v dostatečné míře ovlá-
Počátkem školního roku 1911-12 však správ
německé školy v Židlochovieích všechny
vyloučené dítky znova přijala. Potom si stěžovala
česká místní školní rada u okresní školní rady
Hustopeči, jejíž předseda presidiálním výnosem
nařídil správci německé školy, aby na vlastní zod-
povědnost přijaté dítky neprodleně propustil
Správce školy neuposlechl a okresní školní rada
v řádné schůzi pak nařízení svého předsedy zru-
šila, poněvadě prý nemá důvodu, aby na přijetí
dítek něco měnila, neboť vylučovací výnosy mini-
sterské vztahovaly se na léta již minulá. Když ai
na postup řízení a rozhodnutí česká místní školní
rada stěžovala, byla stížnost od německé sekce
zemské školní rady zamítnuta z toho důvodu, že
vyloučené dítko může znova do německé školy
býti přijato (není to res judicata), když při novém
přijímání rodiče dotvrdi a správce školy zjistí ta-
kovou znalost jazykovou, jakou správní soud žádá
nebo když nové přijetí do školy rodiče odůvodní
národnostní příslušností nebo jiným zákonitým dů-
vodem. Tento náhled schválilo také ministerstv
vyučování, dodavši, že při ohlášení a přijímání
dítka do školy se má pouze zkoušeti a rozhodovati
o tom, zda podmínky přijetí právě v daném oka-
mžiku, tedy zpravidla na počátku dotyčného škol-
ního roku, splněny jsou a při stížnosti mají se pal
úřady zabývati pouze tou otázkou, zda při přijí-
mání dítka pouze na počátku posledního školníhe
roku dle zákona postupováno bylo.
Na výtku, že v II. instanci rozhodovala pouze
německá sekce a nikoli plenum zemské školní rady
poukázalo ministerstvo na ustanovení § 35. moe.
zákona o dozoru ke školám, dle něhož sekce ro-
hoduje o všech záležilostech oboru své působnosti
zcela samostatně, ldežto plenární úradě dle § 38
téhož zákona jsou vyhraženy pouze taxativně tam
vyjmenované záležitosti, které českým a německým
školám vůbec nebo nějaké jejich části jsou spo-
lečny. Poněvadž se v případě ve stížnosti uvádě-
ném jedná o dítky, přijaté do školy německé, jedná
se tu tedy o záležitost, dotýkající se pouze školy
německé.
Správní soud tento výnos zrušil, uvažovav
takto: Ministerstvo vyučování své rozhodnutí opírá
o právní názor, že při přijímání dítka do školy se
má pouze zkoušeti, jsou-li dány podmínky přijetí
právě v daném okamžiku, tedy zpravidla na po-
čátku školního roku a tím popírá trvání právoplat-
nosti vyloučení na dobu delší než běžící školní rok.
Musí se zajisté uznati, že právoplatný, školním
úřadem vydaný nález, který na podkladě zákona
nařizuje vyloučení dítka ze školy, není bezvýjimeč-
ně pro celou dobu školní povinnosti na překážku
pozdějšího přijetí do téže školy, neboť okolnost.
že v minulém roce nález vylučovací byl oprávně-
ným, může se do té doby podstatně změniti, poně-
vadž jazyková znalost, zákonem požadovaná, může
býti zatím nabyta.
Z toho však nijak nenásleduje, že ta-
kový vylučovací nález může býti považován za
bezvýznamný při novém přijímání dítka a že
by dítko bez jakéhokoli dalšího řízení od správy
školy přijato býti mohlo.
To plyne z následujících důvodů:
Správní soud ve svém nálezu ze dne 10. čer-
vence 1909 se vyslovil, že reklamací dítka od ná-
rodnostně organisované (§ 8. mor. šk. zák.) místní
školní rady povstává spor mezi školními radami,a
ten se má od okresní, od zemské a od ministerstva
jako od úřadů školních projednati a rozhodnouti
dle všeobecných zásad administrativního řízení.
Následkem toho přísluší škole a její správě pouze
postavení strany, zastupované místní školní radou.
z čehož plyne jednak, že tato strana (totiž škola.
která dítko nezákonně přijala) nesmí nic zaříditi
co by odporovalo vylučovacímu nálezu proti ní vy-
danému, dá se z toho také jinak dále odvoditi.
že místní školní rada, v jejiž prospěch
bylo minulého roku rozhodnuto, nabyla p rá v
na provedení tohoto nálezu, a toto práv
z úřadní povinnosti má býti chráněno od úřadi
školních.
Není nikdy přípustno, aby jedna ze spor-
ných stran, když se jí uzdá, že se podmínk
#12
alto_textblock
#12
dají.
#13
alto_textblock
#13
proti ní vydaného úřadního rozhodnutí změnily
prostě přes ně přešla a existenci vý
nosu přehlížela.
Zbývá pouze — nehledě ku případu předse-
vzetí nového řízení, který se v tomto oboru sotva
vyskytne — cesta, aby rodiče — místní školní rada
nemá k tomu legitimace — u příslušného školního
úřadu podali návrh, aby bylo znova rozhodnut-
na základě do té doby změněných okolnosti (nově
získané jazykové znalosti) o oprávnění k dalši
návštěvě určité školy. Teprve když takový nález.
který by návrhu vyhovoval a bez platné námitky
provésti se dal, se předloží, mohou býti dítky zno-
va přijaty. Může se však také státi, že i bez no-
vého formálního rozhodnutí školního úřadu dostav
se u všech zúčastněných, tedy také zvláště i u re-
klamující národnostní místní školní rady přesvěd-
čení, že následkem mezi tím získané úplné způso-
bilosti dítka ku přijetí do jinojazyčné školy roz-
hodnutí dříve vydané již nemá platnosti.
Vývody tyto jsou dokladem, proč správní soud
nadále nemohl setrvati při svém právním názoru
projeveném v dřívějších nálezech, že vyloučení
dítka, nařízené v minulém roce, není na překážku
přijetí jeho v roce následujícím. Výnos, na něji
si česká místní školní rada stěžovala, musil tedy
býti zrušen, poněvadž je založen na mylných práv
ních názorech. Při tom se správní soud nepodj
rozboru oné části stížnosti, jež jedná o postupu
řízení u okresní školní rady a kompetence ně-
mecké sekce zemské školní rady.“
Tímto rozhodnutím vrací se správní soud opě
na pevnější půdu právní.
#14
alto_textblock
#14
X. mezinárodní bytový kon-
gres v Haagu v září 1913.
#15
alto_textblock
#15
Dne 8. září 1913 bude zahájen v lázeňskén
domě holandských lázní Scheweninkách u Haage
X. mezinárodní kongres bytový. Na
pořadu jsou tyto otázky:
1. zlepšení bytových poměrů na venkově,
2. zlepšení a odstranění špatných bylů,
3. přeplňování bytů a
4. rozšiřování měst.
Otázky zajisté tak zajímavé, že není třebe
zvláčtních výkladů, aby byl vzbuzen zájem o ně.
Jednání a rokování o každém předmělu bude za-
hájeno odbornou zprávou. Tyto zprávy i“ zprávy.
které dojdou z různých zemí o pokroku hnutí za
bytovou reformu, budou vytištěny a ještě před
kongresem rozeslány účastníkům. Ku podán
zpráv o jednotlivých bodech sjezdových porad
byli pozváni vynikající odborníci z různých zemí
„Českému zemskému spolku pro reformu bytovou
v království Českém“ dostalo se té cti, že jeho
předseda pan JUDr. J. N. Lošťák zvolen zpravo-
dajem o bodu „Zlepšení bytových poměrů na ven-
kově“.
Účastníci kongresu budou míti příležitost se-
znati, co bylo vykonáno na poli bytové reformy
Holandsku. Ochotou místních úřadů i soukromní-
ků bude umožněno všem, kdož mají zájem na by-
tové otázce, aby podnikli poučné výlety do Am-
sterodamu, Arnhemu, Hengola, snad i do Rotter-
damu a Enschede, shlédli při tom několik krás-
ných krajin a poznali velkoměstský život Holand-
ska. V Amsterodamě, hlavním městě říše, proslu-
lém stavbami ze XVII. století, jest nová, dobře sta-
věná obytná část a v čas kongresu bude uspořá-
dáno několik výstav. Rotterdam s velikolepým
přístavem, Arnhem, kde krása města závodí s krá-
sou přírody, Enschede a Hengelo s čilým průmy-
slem poskytnou imposantní obraz a zanechají jistě
krásné dojmy. Rovněž tak residenční město Haae
se světovými lázněmi Scheweninkami. Spolek „Ni-
zozemský kongres pro veřejné zdravotnictví“ pro-
jektuje také odbornou výstavu význačných výsled-
ků reformy bytové v Holandsku.
Předsedou stálého výboru pro mezinárodn
kongresy jest O. Leprenx, ředitel belgické Národ-
ní banky, tajemníkem O. Velghe, generální ředite
zdravotnictví v ministerstvu vnitra v Bruselu. Čle-
ny jsou zástupcové Belgie. Francie. Italle. Něme-
cka. Nizozemí. Norska, - Rakouska, Švédska
Švýcarska, Uherska, Velké Britanie a Spojených
států severoamerických.
Za Rakousko zasedají nyní ve stálém výboru
dvorní rada dr. R. Maresch. předseda Ústředny pro
bytovou reformu v Rakousku a universitní profe-
sor dvorní rada dr. J. Rauchberg z Prahy. Třetí
místo, vyhražené Rakousku, uprázdnilo se úmrtím
dra. Emila rytíře Fürtha, advokáta ve Vídni. Na
jeho místo má býti zvolen na X. kongresu předse-
da „Českého zemského spolku pro reformu byto-
vou v království Českém“ JUDr. Jan Lošťák.
Oficielními jednacími řečmi kongresů jsou: an-
gličina, frančina a němčina.
Tajemnický úřad kongresu jest v Haagu, Var
Beverningkstraat 237.
Kongresový příspěvek jest: 1. Pro členy 20 k
Člen má právo zúčastniti se kongresu a obdrží vše-
chny kongresové spisy. 2. Pro dámy členů kon-
gresu 10 K; majitelka listku má právo zúčastniti
se kongresu, nemá však nároku na spisy. Jen čle-
nové kongresu mají právo žádati za dámské lístky
3. Za 12 K možno obdržeti kongresové spisy po
kongresu, aniž by se však subskribující stal členem
kongresu.
Přihlášky přijímá a veškeré informace udíle
„Český zemský spolek pro reformu bytovou v Pra-
ze“, který na požádání zašle přihlašovací listek.
#16
alto_textblock
#16
Denní zprávy.
— Národně-sociální pomocníci absolutis-
mu v čechách? „Právo Lidu“ ve svém dneš-
ním poledním čísle přináší těžkou obžalobu
proti straně národně-sociální. Strana národně-
sociální, jak známo, je členem radikální troj-
ky, která samozvaně organisuje boj proti ko-
misariátu a absolutismu v Čechách, Mlado-
čechy a sociální demokraty, kteří se přivěsili
na vůz radikální koalice, obviňuje na schů-
zích a v novinách z podporování absolutisti-
ckých choutek, ačkoli obě strany se vy-
slovily zcela přesně proti suspen-
dování zemského výboru, a zatím
v Říčanech, městě ovládaném národními.
rozpustil nár. sociální městský rada
Svorník ve funkci vládního komisaře pro-
testní schůzi sociálně-demokra-
tickou proti zřízení komisariátu.
Stalo se za řeči sociálního demokrata Zava-
dila, který vykládal stanovisko své strany
proti zamýšlenému komisariátu v Čechách, že
národně-sociální městský rada vstal a pro-
hlásil: „Já tu schůzi jménem zákon
rozpouštím!“ I tento případ dokazuje, že
národní sociálové nebojují proti vládě a Něm-
cům, nýbrž proti domácím stranám, jež jsou
jim nepohodlny.
— Zesnulému hr. Ferdínandu Chotkovi věno-
val sušický týdenník „Svatobor“ velmi vřelou
vzpomínku, v níž mezi jiným napsal: „V zesnu-
lém ztrácí okresní zastupitelstvo sušické člena
nanejvýš horlivého, neúnavného, rozšafného
spravedlivého. Bylť přes 36 roků členem okresního
výboru a okresním starostou plných 22 let. Po-
prvé byl zvolen okresním starostou 2. prosinee
1876 a setrval v úřadě tom až do 4. června 1883.
dne 17. ledna 1890 zvolen byl podruhé okresnín
starostou, v kteréžto funkci setrval až do 28
března 1904. Jako okresní starosta sušický získal
si nemalých zásluh o hospodářství okresu našeho
Naše pošumavské město a okolí zamiloval sob
tak, že nechtěl býti převezen po smrti do rodinné
hrobky v Nových Dvorech, ale přál si býti pocho-
ván na sušickém hřbitově. Jeho přání bylo vyho-
věno.“ Současně se nám ze Sušice sděluje, že
v celém městě bylo odsouzeno, že rodina
zesnulého šlechtice, který si vážil českého národa
vydala o jeho úmrtí toliko n ěmecké oznámení
#17
alto_textblock
#17
— Ministr Trnka na jubileu české reálky
v Pardubicích. Z Pardubic, 21. července. [K. k.
K slavnosti 50letého trvání zdejší reálky přiby
sem v sobotu večer J. E. ministr veřejných prací
dr. Trnka v průvodu vrch. stav. r. Roubíka. Pan
ministr súčastnil se v sobotu akademic, uspořádané
v divadle a následujícího pak společenského ve-
čera abiturientů reálky. V neděli po schůzi bý-
valých absolventů ústavu uspořádán byl slavnostní
průvod k radnici. Pan ministr se průvodu rovněz
súčastnil. K uvítacímu proslovu starosty Prokopa
odpověděl J. E. dr. Trnka a posl. Udržal. Na to
odebral se průvod do reálky, kde po slavnostní
řeči říditele Bartoše prohlédli si hosté ústav a vý-
stavu prací absolventů. V poledne odevzdán byl
panu ministrovi na radnici diplom čestného
měšťanství města Pardubic. Pak súčastnil se pan
ministr slavnostní hostiny a večer představení v di-
vadlo, jakož i soireé u starosty, k němuž pozván
byli bývalí páně ministrovi spolužáci. Dnes rán
vrátil se pan ministr do Vídně.
— Odhalení pomníku býv. něm. ministru kra-
janovi. Včera konalo se v Opatově slavnostní od-
halení pomníku, jejž zbudovala německá agrárn
strana v Rakousku svému prvému předsedovi, ze-
mřelému německému ministru krajanu Františku
Peschkovi. Mimo četné poslance súčastnili s
slavnosti v zastoupení vlády ministerský rad
Pietrzikowski, dále ministr m. sl. J. E. dr. Schreiner
předseda německého nacionálního svazu dr. Gross
jakož i četné deputace. Po slavnostní řeči posl. V
léma Maixnera a proslovu předsedy strany dra
Damma byl pomník odevzdán ochraně obce a slo-
ženy před něj různými deputacemi četné věnce
K odhalení pomníku pojila se slavnost, při čemž
proneseno několik řečí. V sobotu konal se na po-
česť hostí uvítací večer.
— Moravské „Lurdy“ úředně zavřeny. Časo-
pis „Malá Haná“ sděluje: V moravském Skřípově
na Konicku nevzniknou již moravské Lurdy, jak to
bylo přáním některých zištných lidí a celého stádce
neuvědomělých žen, které mermomocí chtěly za
peněžité dary přijímat vzkazy panenky Marie Skří-
povské. V těchto dnech vyhlásil starosta obce, že
všechna procesí a všecky návštěvy „zázračného
místa“ jsou úředně zakázány. Fledlerová, které se
dle jejího tvrzení zjevovala „panenka Maria“ v ur-
čitých dnech (úterý a pátek), jež sama předpově-
děla, leží na lůžku nemocna. Už neputují do Skří-
pova procesí a hloučky venkovských žen, obtíže-
né vejci, máslem a jinými viktualiemi, jež zárove
s nemalými peněžitými dary skládaly tyto ubchě
ženy k nohám Fiedlerové. Státní úřady zakročily
a přiměly i církevní vrchnost, aby zamezila ro-
stoucí pověrčivost na jedné a vyděračství na dru-
hé straně.
— Na klinice. Cukrář Aug. Šlehover z Hálkovy
třídy č. 89 ve Vršovicích přišel na kliniku ve vše-
obecné nemocnici, aby se dal lékařem prohlédnouti
S ním byl zároveň řeznický pomocník Josei
Mudroch. Tento byl dřiv vyřízen a buď omylen
nebo zúmyslně, oděl si cukrářovu vestu, v níž byly
remontérky se zlatým řetízkem. Trestní oznámen
o případu bylo učiněno.
#18
alto_textblock
#18
— Vrátní na pražských nádražích jsou neoby-
čejně pečliví a pozorní v konání předpisů, což jin
vyneslo velmi vřelou pochvalu představených. Jal
mu lahodí, když chudou ženu s pěti dětmi odžene
od peronu, kam teprve za dvě minuty může vstou-
pit! Lahodí mu útrapy ubohé, která se živým
drobným inventářem nemůže se ani pohnouti, poně-
vadž on koná předpisy! Jest hrd na jich zacho-
vávání, když venkovana, baliky obtěžkaného, ne-
pustí prázdným východem druhé třídy, ač jest vlak
již na odjezdu a žene ho vzdáleným vchodem třetí
třídy. poněvadž by mosazná klika dveří se mohla
od jeho ruky odřít. Ale předpisy velí a vrátný má
radost, že je může konat. Úžasně komické zařízení
— když už jsme u těchto záležitostí — panuje na
severozápadním nádraží v Praze. Od pokladny
musí pasažer projít vestibulem a dlouhým korido-
rem do čekárny na konci nádražní budovy a pak
po celém dlouhém peronu až ke skladištím za ra-
menem Vltavy, kde konečně nalezne příslušný va-
gon. Pro české obecenstvo je to dost dobré, myslí
pánové od dráhy a tak trvá toto neslýchané zaří-
zení stále. — Vrátní jsou obezřetní, ale na jednoho
z nich neznámý pachatel přece vyzrál. Panu Bohu-
milu Koubíkovi na státním nádraží z jeho lože od-
cizil remontérky. Poškozený oznámil krádež policii
aby zahájila po pachateli pátrání. Pasažer mu ne-
uklouzl, zloděj přece.
— Venkovská tragedie. (Původní zpráva.)
neděli dne 20 t. m. po 8. hodině ranní pobouřen
byli sousedé stavení Rulíkova v Mochově dvěme
mocnými výstřely a v tomtéž okamžiku spatřil
přákvapivší lidé ze dvorku svého domu prchající
manžele Rulikovy, jež zoufale volali o pomoc. A z
nimi oknem pokoje vyskočila na náves Antonie
Pokorná, dělnice v Mochově, krvácejíc z děsných
ran na hlavě a tlumíc zoufale na pravém ramen
hořící kazajku. V tom zazněly další dvě rány a od-
vážnější sousedé, kteří se strážníkem Doksanem
na dvorek vnikli, spatřili na chodníku u kuchyňky
Rulíkových ležící tělo Františka Ko deše. Také
tento krvácel z rány v pravé skráni a svíral pra-
vicí dosud kouřicí revolver. Záhy se smutná tate
událost vysvětlila. As před 14 dny přerušila Po-
korná svou známost s Kodešem na nátlak své mat-
ky, jež důvodně se obávala, že manželství její dce-
ry s Kodešem by dlouho ve shodě nesetrvalo
Pokorná přišla dnes ráno vrátit Kodešovi jeho f-
tografHi. Nestihla ho v bytě a proto věci odevzdala
jeho domácím, Rulikovým. Chvíli setrvala v přátel-
ském rozhovoru s nimi v jejich kuchyňce. Zatín
se vrátivší Kodeš, zaslechnuv hovor své bývalé mi-
lenky, vstoupil do kuchyně a vyzval Pokornou n
pár slov na dvůr a ježto neposlechla, popadl ji z
rameno, strhl na blízkou postel a než se Rulíkov
vůbec mohli vzpamatovati, střílel Kodeš na Po-
kornou, proti němu sedící, jako šílený. Prokopová
se mu vytrhla a vrazivší do sousedního pokoje, vy-
skočila oknem na náves. Kodeš zatím záčtoval sám
s sebou. Obrátil zbraň proti sobě a vpálil si
9 mm revolveru dvě rány do pravého spánku
Zatím co těžce, ba smrtelně raněnou Prokopovou
odváželi do česko-brodské nemocnice, zápasil Ko-
deš se smrtí. Soudní komise z Českého Brodu, ve-
dená okresním soudcem drem. Červeným, nakvar
na místo se dostavivší, zastihla Kodeše již mrtvého
Kodeš byl vdovcem a zůstaly po něm dvě děv-
čátka. Byl asi o 5 leť mladší než Prokopová, s ni
měl asi jeden rok známost.
— Z garáže na král. Vyšehradě, ve viadukt
dráhy, kdosi odcizil Ferdinandu Štěpánkovi z čís
2034-lI. pumpu, plášť na kolo automobilu 30x3
v ceně 120 K, montovací přístroj a j.
— Mrzuté procitnutí. Obchodník Jan Štěpánel
ze Slezské ulice č. 12 na Král. Vinohradech pro-
budil se časně z rána a k nemalému překvapen
shledal, že byl mu odcizen zlatý řetízek s hodin-
kami a hotovost 40 K
#19
alto_textblock
#19
— Vykradené byty. Včera odpoledne vloupali
se tři zloději do bytu učitelky slč. Frant. Teifrové
v Šumavské ulici č. 6 na Král. Vinohradech. Po
čerstvě natřené podlaze v kuchyni přecházeli, takže
měli boty žlutou barvou zamazené. V bytě vše roz-
házeli, zásuvky vypáčili a odnesli zlatý náramek.
granátový náramek, náhrdelník s medailonkema
iniciálkami I. F. M. B., prsteny, naušníce, stříbrný
příbor a j. v ceně přes 300 K. — Obuvník Bohumil
Málek z č. 216 v Libni oznámil policii, že se mu
do bytu dostal zloděj a odcizil zimník za 180 K.
zlaté hodinky za 154 K, zlatý náramek, vkladní
knížku Libeňské záložny na 100 K, 320 K v hoto-
vosti, knížku Karlinské občanské záložny na 800 k
a i. — Do bytu Olgy Riedner-Hausmannové v Ko-
runní třídě č. 82 na Král. Vinohradech vloupal se
zloděj a odnesl z pokladny 160 k
#20
alto_textblock
#20
— Zastřelil strážmistra. Z Karlových Va-
rů, 21. července. Když včera v noci policejní
strážmistr Eberl z Fischera u Karlových Varů na-
pomínal odvedeného nováčka Tattermusche, aby
se choval klidně, vytáhl tento revolver a střeli
po strážmistrovi, těžce ho zraniv. Stav jeho jest
beznadějný. Tattermusch pokusil se později spá-
chati sebevraždu, způsobil si však jen lehké zra-
nění.
— Okradená socha. Ze sochy Panny Marie na
schodech od Emaus do Podskalí, neznámý pachatel
odtrhl mosazná písmena M a í.
— Na stará kolena. Dnes před 10. hod. dopol.
upadla v bezvědomí v Kinského třídě na Smichově
Aloisie Žáková, 71 r. stará almužnice, bydlíci na
Smíchově č. p. 242. První pomoc poskytl jí pan dr.
Brejcha, načež byla převezena vozem záchranné
smíchovské stanice do všeobecné nemocnice.
#21
alto_textblock
#21
Národní hospodář.
#22
alto_textblock
#22
Účtování kursevých diferencí v bilancích
spořítelen. „Spořit. Obzor“ přináší v čísle ze
dne 20. t. m. článek dra. Kliera, pojednáva-
jící o novém výnosu ministerstva financí (de
dato 21. května 1913 č. 5736) v záležitosti
účtování kursových rozdílů při ukládacích pa-
pírech. Výnosem tímto ke stížnosti Svazu ně-
meckých spořitelen bylo dáno úřadní zajištění
o bezpodminečné odpočítatelnosti všech umo-
řovacích kvot, účtovaných v rozvahách spoři-
telních v letech 1913 až 1917 ke krytí kurso-
vých ztrát z r. 1912. Výnos nynější není dle
dra. Kliera dosti jasný, aspoň není hned na
prvý ráz tak srozumitelný, jak bychom to
mohli od naší nejvyšší instance požadovati.
Podrobnosti přineseme v zítřejším čísle ranním.
Snížení cen cukru v Bosně. JJak sděluje „ N. W
Journ. ze Sarajeva, usnesl se rakousko-uher-
ský kartel cukerní snižiti cenu rafinovaného
cukru pro Bosnu a Hercegovinu o 11/2 K na 100 kg.
Z uherského podnikání. Komárenská
parní akc. cihelna usnese se na likvidaci, ježto
největší část akc. kapitálu, činícího 200.000 K, je
ztracena. Za r. 1911 vykázala společnosí ještě získ
16.597 K. Nedávno vydraženo notářem 123 akcií
tohoto podniku a prodány byly po 1 K. [1) za kus.
Těžba uhlí v Rakousku. Dle úřadního výkazu
činila v červnu t. r. těžba kamenného uhlí v Ra-
kousku celkem 13.555.301 proti 11.735.476 q loni.
těžba hnědého uhlí pak 21.226.029 proti 20,720.530
q. Za celé prvé pololetí činila těžba ka-
menného uhlí u nás 80..867.855 q proti 76.051.509
v soudobí loňském, těžba hnědého uhli pak
138.400.183 q proti 127.470.637 q loni.
Výminečný taril pro lih č. 27 c v místním ta-
rifu c. k. rak. státních drah byl dle „Tarifanz.
k 1. říjnu t. r. vypovězen a pozbude tímto dnem
platnosti.
Odbyt českého hnědouhelného průmyslu vyvíji
se dle „N. Fr. Pr.“ způsobem, úplně odpovídajícím
očekávání. V prvním pololetí t. r. těžbav
českém hnědouhel. revíru stoupla celkem o 947.470
tun čili o 9%, z čehož připadá na teplicko-moste-
cko-chomutovský revír přírůstek o 793.900 tun na
9,343.400 tun a na falknovský revír přírůsteko
153.570 t. na 2.055.000 t. Tento přírůstek jest tím
pozoruhodnější, že byl zcela umístěn v tuzemsku.
neboť vývoz českého uhlí hnědého poklesl o 170.000
tun, což se vysvětluje nepříznivým stavem vody na
Labi. Spotřeba v tuzemsku v prvním polo-
letí 1913 stoupla o 1.120.000 t. čili o 12%%. Vyblidky
podzimu jsou slibné. Hnědouhelné doly. přizpůsobu-
jíce se přiměřeně kamenouhelným revírům, zvýši
ceny počátkem podzimu. Zvýšení cen nepřevýší
meze, dané zvýšením výrobních nákladů a zázna-
my konkurujícího kamenného uhlí.
Ze zápisů do obchodního rejstřiku (úřadní list
z 20. července]. Nově zapsána byla firma Frant.
Fiala, obchod s dobytkem v Trmicích. — Z měny
a dodatky: U filiálek c. k. priv. banky a směn.
akc. společnosti „Merkur“ v Teplici a Litoměřicích
zapsána změna stanov, zejm. zvýšení akc. kapitálu
na 50 mil. K. — Změna stanov zapsána též u úste-
cké odbočky Ústřední banky německých spořitelen.
— U pobočky vídeňské firmy Pathé Fréres et Co.
společnosti s r. o., v Ústí n. Lab., zapsáni jako
jednatelé Jean Neuville, kupec ve Vídni a Robert
Müller, ředitel ve Vídni. — Vymazána byla firma
Emilie Tomannová, hostinská v Lovosicích
#23
alto_textblock
#23
Z trhu cukerního.
#24
alto_textblock
#24
—n— V Praze, 21. července. (Surovina.)
Na došlé první záznamy hamburské, které proti
sobotě poklesly o 212—71/4 feniku, sníženy též
zdejší ceny a znamenáno při klidné tendenci
K 20.— za pohotové a K 20.70 za nové zboží
franko Ústí. V poledne hlásil Magdeburk taktéž
snížené ceny pro bližší termin, kdežto nová kam-
paň zůstala skoro nezměněna. U nás pak na to
jmenováno K 20.— za staré zboží a K 20.75 z
říjen-prosinec ústecké parity.
Terstské zásoby koncem týdne odhadují se
na 19.580 tun proti 19.670 tun před týdnema
4320 tun před rokem.
Na trhu s rafinádami zůstáv-jí poměry ne-
změněny.
#25
alto_textblock
#25
Pražská bursa.
#26
alto_textblock
#26
V Praze, 21. července. Při klidné náladě ob-
chodovány byly dnes akcie České průmyslové ban-
ky po 436.— K při oficiálním záznamu 435.50
+ —.50 K). dále akcie České společnosti pro prů-
mysl cukerní po 335 K při ofic. záznamu 334
(+ 2.— K). akcie Rustonky po 170 K při ofic, zá-
znamu 170 (— 0.50 K) a akcie Rakouské Alpinské
mont, společ. po 911 K při ofic, záznamu 911 (+ 12
kor.). Z ukládacích hodnot byly obchodovány 4 5
dlouhopisy Ústřední banky čes. spoř. po 83.—
za 100 K nom. —. Dále bylo podáváno za akcie
České banky „Union“ . . . . . 265.50
České banky . . . . . . . . . 406.—
Zajišťovací banky . . . . . . . 245.— (— 5.—)
Hospodářské úvěrní banky . . 444.—
Chorvatské zemské banky . . . 232.—
Jadranské bunky . . . . . . . 413.— (— 6.—)
Lublaňské úvěrní banky . . . . 415.—
Moravské agrární banky . . . . 410.—
Úvěrní banky v Ružomberku . . 250.— (— 2.—)
Pozemkové banky. . . . . . . 422.—
Pražské úvěrní . . . . . . . . 645.—
Zálož. úvěr. úst. v Hradci Král. 429.—
261.75
Živnostenské banky . . . . . .
„Merkuru“ směn. akc. společnosti 574.— (— 1.—
530.—
Pražské zastavárny . . . . . .
260.—
První čes. akc. pojišťovny na život
Pražské paropl. spol. po Vltavě
925.—
a Labi . . . . . . . . . . .
Akc. tov. na výrobu uměl. hnojiva
330.—
v Kolíně . . . . . . . . .
540.—
Kolí. tov. na kávové náhražky
955.—
(— 5.—)
Pivovaru v Čes. Budějovicích . .
Elektrot. akc. spol. dř. Kolben 431.—
409.— (+ 2.—)
Strojírny Daňkovy . . . . . . .
První čes. akc. tov. orient. cukrov. 162.—
škodcvých závodů. . . . . . . 823.— (+ 2.-
Alpské báňské společnosti. . . 911.— — 12.—)
#27
alto_textblock
#27
eil
o
#28
alto_textblock
#28
Vídeňská bursa.
#29
alto_textblock
#29
Z Vídně. 21. července. Po počáteční zdrželi-
vosti došlo později k upevnění tendence
na zprávy o zahájení mírových jednání v Niši. Ob-
chod byl však pouze v Alpinkách čilejší. Pa-
píry tyto na velké úhrady docílily reprisy 14 K.
Vedle alpinek pohybovaly se také Š kodovy a k-
cie a akcie státních drah na zvýšené kur-
sovní úrovni. Ve šraňku zotavily se železářské
hodnoty na zpětné koupě. Pražské železář-
ské hodnoty stouply o 21 K, akcie horní a hutní
o 11 K. Také pároplavební a Poldina hut.
jakož i vítské magnesitové se zlepšily. Pevná ten-
dence potrvala nerušeně až do konce přípravné
bursy. Polední bursa zahájila v klidnějším
#30
alto_textblock
#30
směru.