Číslo 237.

V Praze, dne 29. srpna 1900.

Ročník IV.

Redakce, administraces expedice: Praha, Pštrossova nlice. číslo 200 H. Kefrankovane dopisy se nepříjímají, rukopisy se nevraceji Nozapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pri častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácte dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h Telefen redakce č. 1126

KAl

Jckt

Ll

Prshu Předplatné pro s donáškou do domu K 2.80 měsíčně. . . .. K 8.40 čtvrtletně . . . celoročně . . . . K 33.50 Pro tuzemsko poštou měsičně. . . .. K S.— čtvrtletně . . . K 8.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: K 12.— čtvrtletně celoročně. . . . K 48.— Předplatné do Ameriky. Francie, Švýcarsks. Ita- lie, Belgie s Anglie: K 13.20 čtvrtletně .. K 52.80 celoročně Telcf. administrace ii28.

Slunce vychází v 5 hodin 10 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 50 minut večer.

Středa: Stětí sv. Jana.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Vojtěcha od 29. srpna do 1. září

Slovanské rozhledy. V Pae, 28, srpna. Do klidné politické Hladiny zasáhl velmi účinně rečnický zápas dra. Š šterčiče, pře- dáka slovinské strany katolicko-národní a poslance dvorního rady Šukl je z tábora liberálního. — K tomu uveřejňuje orgán prvnější strany »Slove- nec« v právě došlém čísle delší stať na vysvětle- nou, kde tvrdí, že je to sice osobní polemika mezi oběma muži, avšak vystupuje rozhodně na stranu svého stoupence, dokazuje, že útoky na něho jsou úplně nezasloužené, a píše mezi jiným: »Každý politický nováček dnes ví, že by roz- šířená zemská samospráva bez zá- konité ochrany a obrany národních menšin byla národní smrtí mimo- kraňských Slovinců. Do Sávy bychom nosili vodu, kdybychom chtěli obšírně dokazovati tuto pravdu žalostnými událostmi, které osvětlují nesnesitelné a zoufalé poměry našich krajanů v Ko- rutanech, Štýrsku a Přímoří.« Ideálem katolických Slovinců jest spíše roz- šířená zemská samospráva na základě národní autonomie s přesným zákonem, s konkrétními ustanoveními, bez všeobecných zásad a mlhových frásí. To také jasně vyslovil všeslovinský a ister- sko-chorvatský sjezd, který tuto myšlénku projá- dřil tímto způsobem: »Sjezd uznává k záchraně našeho národa jako nejbezpečnější prostředek ná- rodní autonomii, proto žádá, aby vláda předložila na říšské radě zákon, který udělí všem národům autonomii národní a učiní možným usta- novení zvláštních národních kulturních zastupitel- stev pro každou národnost, kteréž mají o všech svých národnostních a jazykových potřebách samo statně souditi a se usnášeti.« — V tom smyslu mají slovinští poslanci na radě říšské také připra- vený návrh zákona, avšak za nynějších rozhára- ných poměrů není nikterak možno pomýšleti na to, aby podobný zákon se stal skutkem. Pak je tu také ještě jiná překážka, neboť a ni čeští, ani polští poslanci se nikte- rak nespřátelí s autonomií národní. Také se ještě důkladně neustanovili slovinští po- slanci o tomto bodě s ostatními stranami, nebot Čechové a Poláci jsou pro autonomii zem- skou. Kdyby se však přece zaručila při auto- nomii zemské zákonem ochrana menšin národních, nebylo by to nic platno, poněvadž německá cen- tralistická byrokracie by se o to postarala, aby slovanské menšiny byly opět v jařmu národním, jak tomu jest v Uhrách, kde mají již 10 let ná- rodnostní zákon, který zaručuje každému národu svobodný rozvoj národní, avšak maďarská byro- kracie přes to utiskuje nemaďarské národnosti způ- sobem nejohyzdnějším. Poněvadž pak nynější po- slanecká sněmovna jest nepřirozena, je potřebí zá- kladní změny volebního řádu, aby se zlepšily par- lamentární poměry. S tohoto stanoviska dlužno posuzovati projev dra. Šusterčiče. — V nejnovější době nastala nová éra v pro- následování Slovanů. Chtějí je vykřičeti za an- archisty, jak se to stalo s Bulhary ve sporu s Ru- munskem. Obětí byl prof. Mihaileanu, který psal ostré články proti Bulharům, zejména také proti macedonskému výboru ve Srědci. Dříve ještě nežli bylo dokázáno, že se tu jedná o politickou vraždu, ministr zahraničních věcí žádal, aby bulharská vláda přísně zakročila proti macedonskému výboru, jehož propaganda prý rozsévá nebezpečí pro po- řádek na Balkáně. Tedy macedonští a ostatní bul- harští vlastenci, kteří se starají o osvobození Ma- cedonie od nesnesitelného jařma tureckého jsou zváni anarchisty! Divná to logika. Proto má bulharská vláda úplně pravdu, když nepovolila zpupným rumunským požadavkům. Ru- muni hrozí, že přísně budou jednati s bulharskými osadníky, při čemž zapomínají na porobu, kterou vystáli za panství tureckého, z něhož se vysvobo- dili též jen rozhodností. V Macedonii žije též 150.000 Rumunů, a ty chce vláda rumunská připojiti k svému království

Kdyby se osvobodila Macedonie a přišla pod pan- ství bulharské, jak bylo určeno v míru svatoště- pánském, byli by oni Rumuni ztraceni, poněvadž by se pobulhařili. Proto ty hrozby, které však ni- kterak nejsou vážnými pro mír Evropy. Rusko vyznamenává še dosud porobou a nevolností tisku. Velemocný Pobjedonoscev však ještě více tisk chce sešněrovati. Ve svém návrhu trestního zákona tiskového napsal také tento paragraf: »Redaktorovi a všem spolupra- covníkům úředně zastaveného časopisu není dovo- leno zakládati nového orgánu a během roku vůbec psáti do jiných časopisův a denníků. Na překro- čení tohoto zákazu je trest celoročního vězenía 3leté vyhnanství cestou administrativní.« Má se všeobecně za to, že tento drakonický zákon nebude proveden, ačkoli jest v Rusku všecko možno Šťastné Rusko, které ovládají takoví správcové ruské církve, neboť Pobjedonoscev jest předsedou sv. synodu.

Literární sjezd družstva Vlast.

Druhý den. Včera v 8 hodin ráno sloužil vsdp. prelát msgr. dr. Fr. Krásl pro účastníky sjezdu u Dominikánů mši sv. Na kůru pěli před pozdvihováním mimo jiné: »Svatý Václave« a po pozdvihování: »Ejhle, oltář Hospodinův září.« V 10 hodin konána byla další odborová schůze. Předseda, urozený p. Lev rytíř z Tannenheimu oslovil shromáždéní, načež udélil slovo dp. Tom Píchovi, farář z Lipkové Vody, jenž probíral théma: Zákon příčinnosti a účelnosti v přírodě. Přednáška řeční- kova uveřejněna bude v plném rozsahu ve »Vlasti«, díme o ní jen tolik, že vynikala hloubkou myšlének, jasným pojetím a srozumitelným přednesem a že učinila na posluchače hluboký dojem. Po přednášce četl zapisovatel, dp. Václav Po- korný, došlé dopisy a telegramy, jež zaslali důst. a velect. pp.: Fr. Hašlar, Jan Vyhlídal, Bartoloměj Spisar, P. Josip Ptašinski (z Istrie), dr. R. Špaček (z Paříže), P. Karel Vodička, Jednota sv. Methoděje ve Vídni a Weber.

Význam Tiskové ligy- O 2. hodině zahájil schůzi dp. Tomáš Šilin- ger, chefredaktor »Hlasu« z Brna, který prohlásil, že přijímá tuto poctu, která mu byla vzdána, ne pro svou osobu, nýbrž pro sesterskou Moravu, (Výborně!) Přeje si, aby liga opět vzrostla a působila ku pod- poře katolického tisku a k obraně naší sv. víryi církve katolické. Po té přečetl zapisovatel stud. fil. p. Ant. Drá- palík pozdravy právě došlé, které zaslali v Telči shromáždění vdpp. kanovník dr. Jos. Pospíšil, msgr. Vl. Šťastný, děkan Hrudička, Fr. Korec a Th. Wolf, dpp. Jos. Janda, farář v Hlavně Kostelním, V. Kameš, farář v Bohdanči, Vondrák, farář v See- bara v Bavorsku, Tom. Bláha, č. kazatel z Vídně. Fr. Zeman, kaplan ve Švihově, dr. Jaroslav Sedláček, univ. professor, pp. Ant. Plaček, městský radní a sta- rosta Literátského sboru v Pacově, Jos. Šafařík, učitel v Chocenincích, F. Lang, vydavatel a redaktor »Míru«, Fr. Tater, učitel v Turnově, Jos. Šeřík- Vitínský z Antverp. Dp. Karel Štella, duchovní správce, kterému udělil po té dp. předseda slovo, promluvil důkladně »o významu Tiskové ligy«. Tato jest nemálo důle- žita, poněvadž víra sv. je stále napadána, jak v delším úvodě vyložil a doklady uvedl, probíraje různé soustavy, které proti víře brojily, uvádí bludné a lživé dějiny, špatné povídky, kde se víra tupí, po- mluvy proti kněžím, zvláště proti biskupům, po- chvala kněží špatných, kteří chtějí býti reformátory. Tisková liga je sbor dobrovolníků, kteří pracují pérem v ruce k obraně církve. Má to býti však také liga modlitby. (Potlesk.) Dp. Šilinger děkuje řečníku a tvrdí, že liga nabude ceny, když nebude věcí pouze dobro- volnou, nýbrž povinnou, proto by bylo potřebí orga- nisace, aby soustavně byly lži a pomluvy vyvracovány, což by mělo výsledky skvělé. To jest ideál ligy.

Za všeobecného souhlasu pak dp. chefredak to bratrského listu moravského ukončil schůzi.

Přednáška o dědictví sv. Václava a Jana Nepomuckého. Schůzi zahájil vsdp. msgr. Adolf Rodler. Zapisovatelem byl mag. úředník p. K ratochvíl. Vsdp. předseda, který uvítal sjezd literární jménem J. Exc. ndp. biskupa dra. Martina Říhy, jehož pozdrav sjezdua družstvu vyřízuje a zmiňuje se o sympathii, které Jeho biskupská Milost dávala a dává dosud na jevo družstvu Vlasti. Pozdravné dopisy zaslali vdp. skutečský bisk. vikář, vsdp. Fr. Srdínko, kanovník-děkan, dr. Hruban, Kadlčík, Šamalík, Václav Vaněk, bisk. vikář kutno- horský, p. Steinbrenner, Jan Nep. Holý, horník Jos Dušek z Břez. Hor, Boh. Poustka, bohoslovec z Bu- dějovic, dp. farář Peroutka z Istrie, p. Jos. Váňa, učitel, vdp. Klement Markrab, bisk. vikář. Vsdp. kanovník dr. Jan Sedlák přednášel pak o dědictví sv. Václava a Jana Nep. Zmiňuje se o smutném stavu po bitvě bělohorské. Zakladatelkou dědictví prvního r. 1669 byla pí. Marie Štýrová (Steyrová), která ve své závěti odkázala veškeren majetek, 1300 zl., aby vydávány byly každoročně pobožné knížky v jazyce českém, k radě svého syna Matěje Štýra z řádu jesuitského, pilného spisovatele českého, zemřelého r. 1692. R. 1670 byla zhotovena listina zakládací. Správu vedla kollej sv, Ignáce. Jan Bedřich hr. z Valdštejnu, arcibiskup pražský se na- zývá druhým zakladatelem tohoto dědictví. Vláda schválila dědictví r. 1753. Působilo velice blahodárně a splnilo svůj úkol. Vydalo svým nákladem bibli sv. Václava, která se stala základem všech dalších pře- kladů. R. 1785 vláda zabrala jmění i knihy a na- řízena censura vládní, čímž spolek zanikl. R. 1835 daroval kněz Ant. Hanykýř 1000 zl., čímž dědictví znovu bylo probuzeno, a dán mu název sv. Jana Nep., později však bude dědictví obnoveno s pů- vodním jménem. Svatojanské dědictví rozšířilo čtvrt milionu knih. Podle prvotního dědictví bylo založeno dědictví Cyrillo-Methodějské, Dědictví Maličkých Dědictví sv. Prokopa. Řečník pak končil tuto zajímavou přednášku přáním, aby přítomní přistoupili za člena dědictví sv. Janského. Msgr. Rodler poděkoval řečníku za jeho zda- řilou a poučnou přednášku, zároveň pak Jeho bi- skupské Milosti ndp. dru. Edv. J. Brynychovi za jeho návštěvu, kterou schůzi poctil a všem účast- níkům, načež skončil schůzi, jíž se účastnil mimo jiné též obecní starší p. Matěj Novák, prof. Šauer z Augenburku aj.

II. slavnostní sehůze.

O 7. hodině večer se konala druhá a poslední slavnostní schůze opět ve velikém sále Katolické Besedy opět za hojné účasti, zvl. J. M. ndp. biskupa Edvarda Jana Brynycha, vsdp. preláta dra. Krásla, ryt. Tannenheima a mnoha jiných vynikajících hostí. Předsedou byl dr. Horský, za- pisovatelem dp. Fr. Žundálek. Předseda zahájil druhou slavnostní schůzi a prosí prvního řečníka vdp. monsgra rektora dra. Frant. Kordače, aby se ujal slova. Msgr. Kordač uvítán byv potleskem přítom- ných ujímá se slova »o nových proudech v literatuře«, o jeho pojmu, aby učinil závěr, jak se máme k nim zachovati. Jeden proud jest ve světě hmotném, druhý ve světě duševním. Proudy literární jsou pohyby du- chovní čili činnost za jistým cílem. Cílem proudu duchovního jest pravda, dobro a krásno, které se pojí v blaženosti člověka a spokojenosti člověčenstva. Cíl tomuto proudu vykázal Stvořitel v 10 přikázá- ních a ostatních zákonech. Kdybychom my, kněží katoličtí, zanedbávali těchto zákonů a jiných pohnutek ke zbudování blahobytu lidstva, zpronevěřili bychom se svému povolání. Proti této pravdě se vystupuje od knížete temnosti, popíráním pravdy náboženstvem, kacířstvím aj.