#1
alto_textblock
#1
smrti v doživotní nucenou práci na ostrově
#2
alto_textblock
#2
Bermudě.
#3
alto_textblock
#3
Denní zprávy.
— Dík municipální rady pařížské za
české projevy ku 14. červenci. Došel nás
tento přípis:
#4
alto_textblock
#4
V Paříži, 15. července 1901.
Drazí přátelé a bratři!
Nenalezám dosti výmluvných slov, abych
Vám vylíčil, jak mocně dojaly nás Vaše na-
dšené pozdravy a projevy vroucí příchylnosti
k naší Paříži a k milované Francii, které nás
přehojně došly se všech stran království če-
ského ke dni 14. července.
Jmenem obyvatelstva Paříže
dovoluji si touto cestou Vám, milí přátelé, vy-
sloviti srdečné díky, ujišťuje Vás, že Paříž
nikdy nezapomene na královskou Prahu a drahé
Čechy, kteří s takým zápalem se připojili k
Paříži, aby spolu s ní oslavili národní svátek
Francie. — Díky, drazí přáteléa
na shledanou!
#5
alto_textblock
#5
Louis Dausset,
předseda municipální rady pařížské.
— Moravské vyrovnávačky počínají se
obraceti na ruby, při čemž leccos přichází na
světlo denní, co se dříve nacházelo hluboko
uvnitř. Prudké obviňování posl. dra. Perka, ja-
kožto prý prapůvodce moravských punktací, při-
mělo výbor politického spolku prostějovského,
že v »Hlasech z Hané« uveřejnil jakousi hi-
storii početí tohoto politického skandálu, kterýž
stále víc a více rozlézati se počíná. Podle to-
hoto prohlášení jest skutečně pravda, že z če-
ských poslanců o vyrovnání s Němci mluvil
posl. Perek první a sice s posl. Skénem na za-
kročení tohoto v roce císařova panovnického ju-
bilea. Jak prostějovský spolek politický vypra-
vuje, uvažoval dr. Perek s jeho zástupci, »uzná-
vaje s námi nemožnost, aby za daných poměrů
v klubu ráznější a lidem žádaná politika na-
stala a uznávaje s námi možnost vyzvěděti ko-
nečně podmínky smíru se strany Němců a vli-
vem jejich dosíci pro český národ takových vy
možeností, jakých by Němci za obvyklých poměrů
nevydali,« jak prostějovský spolek doslovně vypra-
vuje. Jakkoli událost tato výmluvným jest dokladem
ruského přísloví o ptáčku, který ztracen jest celý
i když jen pazourkem uváz'«, přece] pro nás
má mnohem větší důležitost další odstavec pro-
hlášení prostějovského spolku, podle kteréhož
dr. Perek sdělil ochotu kol. dr. Skéna k vy-
rovnání vůdčím politickým kruhům
v Praze a když tyto ničeho proti
vyjednávánínenamítaly, přednesl celou
záležitost klubu poslanců moravských. Znovu
tedy ocítáme se před výslovným prohlášením,
že moravští strůjcové vyrovnání jednají ne-li se
souhlasem, tedy zajisté nikoli přes vůli vůdčích
kruhů pražských, ba vysloveno, třeba na místě
nekompetentním, že dokonce se srozumě-
ním mladočeských vůdců. Bylo by
zajímavo zvěděti o tom něco bližšího, především
které to byly vůdčí kruhy či vůdcové, s kte-
rými se dr. Perek v Praze setkal a zejmena
v jaké formě vyslovily svůj souhlas anebo do-
konce srozumění s vyrovnací akcí na Moravě.
Narážka olomouckého listu na »Národní Listy«
— kteréž, jak týž list uvádí, jakékoli vyjed-
návání o smír s Němci na Moravě co nej-
rozhodněji odsuzovaly — nic v tom směru
nevysvětluje, poňěvadž bychom byli zajisté se
stejným důrazem vystoupili proti takovýmt rans-
akcím, kdyby nám byly známy bývaly, jako
nyní vystupujeme proti věci, bohudík jen zpola
hotové. Míní-li však moravští pánové, že ja-
kýmikoli styky či dohovory posl. dra. Perka s
nejmenovanými dosud vůdci pražskými splněna
byla klausule souhlasu českého k vyrovnání
moravskému, pak lze říci jenom — chyba
lávky! Jak může dávati český lid k věci tak
dalekosáhlé, jako jest propuštění Moravy z česko-
slovanské solidarity, své svolení, když o tom
nemá ani zdání, že byl o svolení to dožado-
ván?! Ostatně jaká to zdrcující kritika celé
»důležité akce« tohle svalování zodpovědnostis
jedné strany na druhou, nikdo nemá dosti od-
vahy, aby se postavil plnou tváří před veřej-
nost a přijal část vyrovnávaček zplna na svá
bedra. Nic jiného nemůže moravské punktace
potkat, leč že všechny české strany od nich
utekou a nechají je státi jako neuskutečnitelný
»jubilejní« sen pana dra. Skéna, který se
zdarem vyrovnání zajisté stopoval ještě
jiná přání soukromé své ctižádosti.
Snad se o vyrovnání moravském zevrubnějších
věcí dovíme z řeči posl. dra. Žáčka na zejtřejší
#6
alto_textblock
#6
schůzí voličů o Boskovicích, kdež dr. Žáček
mluviti hodlá o uplynulém zasedání sněmovním.
O moravském vyrovnání promluvil také hlas
slezských Čechů »Opavský Týdenník« ovšem
nikoli ze svého mínění, nýbrž v brněnském do-
pise, tlumočícím moravský názor o vyrovnací
pohromě tak správně, že neváháme popřáti
místa nejpádnějšímu odstavci. »Tam, kde počíná
to s panstvím německým povážlivě praskat« —
píše »0. T.« — »kde dnes už střízlivější Němci
sami vidí, že čím dále, tím více budou jim pa-
dat otěže z rukou, tam pojednou zaznívají šal-
maje míru! Spíše se nám to zdá být o hrat-
ným pokusem, zastavit na chvilku
výbojnost a postup českého lidu
ukazováním na domnělou ochotu
s německé strany vyrovnat se po-
ctivě s našimi. Ovšem jen s těmi, co
zbyli v úřadních arších po šikov-
ném sčítání lidu, jen s těmi, kteří do dne-
ška procitli k národnímu uvědomění. Nikoliv.
pánové! My na Moravě nepokládáme ještě dne-
šek za příhodnou chvíli k oficiálnímu smíru,
my máme teď ještě zapotřebí především budit
svůj lid národně, posílit, organisovat jej hospo-
dářsky, vzdělat jej, dát mu všechny kulturní
prostředky, zkrátka, zburcovat celou českou Mo-
ravu a postavit uvědomělý český lid jako jeden
muž — pak, pánové, od zelených stolů vyso-
kého umění státnického, pak nastane doba zú-
čtování, jehož výsledky dopadnou
zcela jinak, než ty Vaše dnešní diploma-
tické výpočty !«
— Německá zlobná msta. »Moravský
Sever« v Zábřeze sděluje: »Ředitel Brassovy
továrny propustil okamžitě dvě dělnice, sestry,
z práce; za důvod udal výslovně
tu okolnost, že bratr() jeji c
zúčastnil se všesokolského sletu
v Praze, mimo to jedné z nich uložil po-
kutu 1 koruny«. Je to drobný kousek do mo-
saiky kulturní práce moravské, ale bude vní
svítiti velice významně. O, té nádherné národní
duše německé!
— Protest proti nesprávnému sčítán
lidu. »Politický klub v Liberci« usnesl se ve
schůzi ze dne 16. července 1901 na tomto
protestu: Uvažujíce o způsobu, jakým v Li-
berci a jeho okolí sčítání lidu co do jazyka ob-
covacího bylo provedeno, kterak čeští lidé vy
dáni byli bez ochrany nezřízenému nátlaku za
městnavatelů, majítelů domů a autonomních vy-
konných orgánů, ba celé německé veřejnosti,
kterak řada stížností proti bezpráví na lidu če-
ském páchanému nevyřízena, kterak nepovšim-
nuta i žádost za vyslání zvláštního sčítacího ko-
misaře do Liberce, kterak nedovoleno ani při-
jetí zvláštní stížné deputace české na místě nej
vyšším, protestujeme rozhodně proti celému to-
muto sčítacímu řízení a vznášíme k české ve-
řejnosti i všem slovanským učeným společno-
stem prosbu, aby výsledků sčítáni
tohoto na nesprávném podkladě a
za dokázaného násilí na českém
lidu provedeného se nedovolá-
valy, nýbrž aby se řídily dle výsledků sčí-
taní soukromého, provedeného bez ná-
tlaku a na údaje dobrovolně učiněné. Odmítáme
též rozhodně, aby výsledky takto provedeného
sčítání úřadního byly podkladem ja ké-
koli akce veřejnoprávní neb výměry
politických a národnostních práv v oboru ve-
řejné správy. V Liberci, dne 19. července 1901.
#7
alto_textblock
#7
Výbor.
#8
alto_textblock
#8
— Osobní z kruhů cukrovarnických. Pan
Josef Podhora, technický adjunkt cukrovaru J. J
knížete Ferdinanda z Lobkovic v Dolních Beřkovi-
cích, jmenován cukrmistrem téhož cukrovaru.
— Promoce. Pan JUC. Oldřich Červený
auskultant u c. k. okresního soudu v Chrudimi.
rodák česko-třebovský, bude v úterý dne 23. t. m.
o 12. hodině polední ve velké aule českého vyso-
kého učení Karlo-Ferdinandova v Praze za doktora
veškerých práv veřejně prohlášen.
— Úmrtí. V Lounech zemřela dne 17. července
paní Joseřina Pfeiferová roz. Fichtlova,
choť účetního okr. hosp. záložny v Lounech, v 51.
roce věku svého. Pohřeb konal se včera odpoledne
na tamější hřbitov.
— Politická schůze. Občanská jednota v Ppí-
sku svolává na zejtřek (na neděli) na 2. hod. odpol.
do místnosti v Sokolovně veřejnou sch ůzi
lidu, k níž pozváni byli poslanci dr. Kurz, Klofáč,
Kratochvíl a Rataj. Jednati se bude: 1. O postupu
akce na říšské radě a zemském sněmu a 2. O ny-
nější politické situací.
— Bezvýsledné rekursy obce budějo-
vické. Jak známo, obec česko-budějovická po bouř-
livých volbách v roce 1898 vypověděla z města celou
řadu poctivých českých občanů za to, že při vo-
lebních kravalech byli zatčeni a trestání pro pře-
stupky shluknutí, urážky stráže a pod. Všichní vy-
povězení — počtem asi 12 osob — tehdy se od-
volali a hejtmanství zrušilo vypovídací výnos
#9
alto_textblock
#9
tento. Ale obec budějavická, ktorá má na zbytačné
rekursy vždy peněz dost, odvolala se k místodrži-
telství, které však stížnost zamítlo. Leč obecní
zastupitelstvo budějovické nedalo si ještě pokojea
šlo ještě dále: k ministerstvu. Však i tu pánové ne-
pochodili: ministerstvo stížnosti obce budějovické
nevyhovělo a schválilo rozhodnutí místo-
držitelstva. V těchto dnech doručeno bylo všem »vy-
povězencům« dotyčné sdělení. Dostalo se tedy panu
Taschkovi ve všech instancích patřičného odbytía
bude snad nyní z vypovídací horečky vyléčen.
— České průvodni listy na dráhách.
V Moravské Ostravě přihodil se opět případ s če-
ským průvodním listem na stanici severní dráhy,
který byl vrácen. Ostravský obchodník pan Pelc
podal na tamějším nádraží zásilku jako rychlozboží,
adresovanou do Smidar v Čechách. Zásilka byla
dráhou přijata, druhého dne však byl pan Pelc vy-
rozuměn, že zásilka leží dosud na dráze a že ne-
bude odeslána, poněvadž průvodní list jest napsán
česky a úřadní řečí dráhy že jest němčina. Pan Pelc
podal na to stížnost na ředitelství dráhy do Vídně.
— Otevření studentských nocleháren.
Nová studentská noclehárna zřízena byla péčí odboru
K. Č. T. ve Vysokém n. Jiz. a umístěna v příhodné
místnosti ve školní budově. Zařízena jest na 5 lůžek
a opatřena vším pohodlím. O levné a velice solidní
stravování postaráno jest v nové stanici K. Č. T.,
v hostinci p. Jos. Hrdého. — Před koncem školního
roku zaslány byly Klubem českých turistů všem
středním, odborným a vysokým školám českým se-
znamy nocleháren, které o letošních prázdninách zří-
zeny jsou. Po vydání seznamu přihlášeny byly další
noclehárny, na něž studenty upozorňujeme. Ve škol-
ních budovách zřízeny jsou nociehárny v Bělé u Bez-
děze, v Uherském Hradišti a Valašských Klobukách;
použity mohou býti do konce srpna. Dále upravena
jest noclehárna v Jimramově, okresu novoměstského
na Moravě, v hotelu »Radnice«. Také v Buchlovicích
okresu uhersko-hradišťského postaráno jest o levné
ubytování studujících. Bližší zprávy sděleny budou
v těchto místech u městských neb obecních úřadů.
Dotazy, opatřené pošt. známkou na odpověď, vyřídí
kancelář Klubu českých turistů.
— České vydání »Bídníků« v Paříži. Muni-
cipální rada města Paříže usnesla se, aby český
překlad Hugových »Bídníků«, tohoto velikého díla
národního básníka francouzského, z péra Em. ryt.
z Čenkova, nákladem J. Otty v Praze vydaný, za-
řaděn byl do knihovny pařížské městské rady. Toto
usnesení bylo sděleno zvláštním listem z presidiální
kanceláře municipální rady pařížské českému pře-
kladateli slavného Hugova románu.
— Radhošť-Pústevny. Letos jest neobyčejný
počet turistů, přicházejících na Půstevny a Radhošt.
Celá řada jednotlivců i rodin z Moravy, Čech,
Slezska i Doních Rakous dlí na Pústevnách na let-
ním bytě. Turisté přicházejí denně jak se strany
frenštácké, tak z Velkých Kunčic a Rožnova. V po-
ledne u oběda schází se každodenně velmi vybraná
společnost. Letos vyhledávají cizí turisté velmi četně
Půstevny. Přicházejí ze Štyrska, Uher, Haliče, Bosny,
Německa a Ruska. Všichni jsou krásou Půsteven
unešeni a nenalezají dosti slov chvály. Zvláště
Němci závidí nám Půsteven. To nedaleká Lysá
Hora, kterou počítají Němci za svoji doménu, jest
v pravdě ubožáčkem. Útulny na Půstevnách, ač jsou
už nyní rozsáhlé, nedostačují, tak že pohorská jed-
nota »Radhošť« odhodlala se na rok postaviti další
budovu.
— Trestuhodná svévolnost dělostřele-
ckého poručíka. Píše se nám z Českých Budě-
jovic: V úterý tento týden způsobilo zde značnou
nevoli jednání jistého dělostřeleckého poručíka. Tyž
jel v čele baterie po silnici ke kasárnám kolem po-
sečeného žitného pole statkáře p. Trägra, kde čeled
právě byla v nejpilnější práci, stavíc mandele. Když
přijel k žitništi, kázal poručík vojínům zastaviti, po-
ručil jim nastavené mandele odházeti stranoua
vjel pak s celým oddělením i s děly na pole, kdež
pak prováděl různé cviky. Majitel pole pan Träger,
jenž byl přítomen, se proti tomuto jednání ovšem
ohradil a tázal se poručíka, jakým právem opovažuje
se mu kaziti úrodu a čeleď v pilné práci zdržovati.?
Pan poručík však zburta naň několikráte vzkřikl
»Ruhig!« a prováděl dále svůj vandalismus a odtáhl
teprve, až se mu zlíbilo. Pan Träger udal věc pří-
slušným úřadům.
— Soudní úřadník zavřen ve své úřa-
dovně. Vzrušující případ, který bude mít neblahé ná-
sledky pro ženu, která jej zavínila, stal se včera v bu-
dově okresního soudu na Žižkově. Tam o 9. hod. do-
polední v úřadovně soudního tajemníka p. Krause
měl být projednáván civilní spor o žalobě, kterou
podala vdova po kočím Terezie Neumannová ze Žiž-
kova č. 956 na povozníka Zdeňka. Devátá hodina už
dávno minula, ale žalobkyně stále ještě k líčení ne-
přicházela. Případ byl tudíž projednán a po předne-
sení námitek proti žalobě soudce prohlásil rozsudek,
jímž žalobu vdovy zamítl. Po 10. hodíně najednou
vstoupila žalobkyně do soudní síně a jakmile zvě-
děla, jak její pře skončila, spustila bouři a vyslovila
mnoho urážlivých výrazů. Když soudce nařídil, aby
výtržnice soudním sluhou byla odvedena, vyběhla
Neumannová na chodbu a zvenčí otočila klíč v zámku
trčící, takže soudce byl ve své úřadovně zavřen. Za
nedlouho ovšem byl radní tajemník ze zajetí vypro-
štěn. Neumannová byla později stráží policejní za.
tčena. Zavedeno proti ní vyšetřování pro zločin ve-
řejného násilí obmezováním osobní svobody.
— Při včerejší odpolední prudké bouři
sjel blesk do vysokého topolu, stojícího před vojen-
skou strážnicí na Marianských hradbách a roztříštil
ho. — Žena krejčího Antonie Veselá chtěla před
bouří uzavříti okno ve třetím patře domu čp. 47 - V.
v Úzké ulici. Vichřice vyrazila ji okno z ruky a sra-
zila ho na chodník, kudy náhodou v tu chvíli nikdo
se neubíral.
— Ze separace do ústavu choromyslných.
V městských sadech na dol. Novém městě byla
včera odpoledne pro výstřední chování předvedena
na policejní separaci 54letá prodavačka květin Marie
Štípková z Kej č. 33. Tamtéž mluvila zatčenáo