ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 5874aa90-66ef-11dc-bc8a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 197. ze dne 19. července 1901.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Vlaské modelly. »Italie, která dříve byla vzorem zemí, jest nyní zemí vzorů (modellů)«, pro- nesl se jistý francouzský kritik. Jakkoliv živé modely po celém světě jsou rozšířeny, největší procento po- hlcuje Paříž. O dějinách modellů v »Revue des Re vues« rozepisuje se markýz Paulucci di Calboli, se- kretář vlaského vyslanectva v Paříži. Ačkoli je jisto. že už i staří k uměleckým tvorbám svým používali živých modellů, nicméně vystupuje »zaměstnání« býti modellem až v 17. století. Do té doby mezi 531 povoláními, které vypočítává Tomáš Garzoni ve svém »Piazza Universale«, se modellství nenachází. Počát- kem 17. století počíná stěhování se vlaských modellů do Francie. Nejvíce přichází modellů z Campagne, odkud již tříletí hošíci a děvčátka nabízejí se za an- dělíčky. Marně proti tomuto »řemeslu« brojí vlaští duchovní a malují Paříž v nejčernějších barvách. No- vější dobou povstala v Paříži italským modellům konkurence se strany Francouzů samých, kterým se povolání to dosti zamlouvá. V Paříži jest v pravém slova smyslu několik trhů na modelly, kde umělci mohou si hledaný typ pro svoji malbu neb sochu nalézti. Největší trh jest na náměstí Pigalle, kde však zřídka kdy nějaká Venuše jest k nalezení než Herkules, kterých se nabízí dosti. V »Académie des Beaux Arts« platí se za dívčí modell týdně 36 franků za 4 hodiny denně, za mužský 30 franků a za dítě 15 franků. Toť ovšem jseuojnodelly běžné, bez vyni- kající krásy. Jest známo, že proslavený Dubose za modell, představující typ Francouzky, zaplatil za dva dny 50.000 franků, zavázán byv zároveň mlčením, že neprozradí nikdy, kdo modellem mu byl. = O papežských tabulích sděluje francouz- ský list, zasvěcený dopoměrů vatinkánských, násle- dující: Všichni téměř papežové byli velice střídmí. Nynější Lev XIII. nevydá denně za své jídlo, v našich penězích počítaje, více než 5 korun. Přijde-li některý diplomat neb host ode dvorů, koná se tabuleu státního sekretáře Rampolly. V účetních knihách Vatikánu s úžasem lze čísti, že cifra vydání za jídla jest velice malá. Papež Pius IX. nevydal rovněž větší obnos než Lev XIII. za jídlo a když jistý biskup pronesl svůj úžas nad skromnými jeho financemi, odvětil mu, že nepotřebuje více než aby jednou denně tělo jeho svoji míru potravy obdrželo a na to že jeho příjmy postačí. Taktéž i Innocenc IX. nevy- dal ročně více za pokrmy než na 600 K. Hadrian IV. na večer vyplácel nejvyššímu kuchtíkovi 11 dukátů, 10 pro potravu služebnictva, jeden pro sebe. Palma střídmosti náleží papeži Innocenci X., který se spoko- jil s jednou korunou denně. Všichní téměř papežové pili vodu s malým přídavkem vína. Jedinou výjimkou zůstal Hadrian IV., který zůstal věren anglickému pivu a Pavel IV., který pil nemísené červené víno neapolské. = Jak různí hodnostové cestují prozrazuje »Cri de Paris«. Loubet cestuje vždy v cylindrua vstupuje do vagonu v posledním okamžiku. Na cestu přibírá pouze svého sekretáře; sleduje v jízdním řádu pečlivě za sebou jdoucí stanice, na perronech dá si představiti zajímavé osobnosti. Ministr Waldeck-Rousseau má s sebou vždy veliký průvod tajemníků a služebnictva, nemiluje dlouhých oslovení a odpovídá stručně. Ministr vyučování Leygues ce- stuje jako pravý »gaskoňský kadet« a rád zažije ně-
#4 alto_textblock #4
jakou dobrodružnou episodku na svých cestách. Pan Delcassé cestou ustavičně pracuje se svým sekre- tářem a jen občas vyhlédá oknem na krajinu, ač ni- čeho nevidí, neboť jest krátkozrakým a cvikru si ne- nasazuje. Generál André čte vojenské příběhya kroutí cigarety, námořní ministr Lanessant dřímáa ministr spravedlnosti Monis učiní si pohodlí jako doma; navleče trepky a župan, natáhne se po celé délce kupé a kouří. Dřívější ministr zahraniční Hanotaux cestoval vždy jen se svým kollegou z Aka- demie panem Herédiem, s kterým celou cestu roz- mlouval. Konečně nediskretně prozrazuje »Cri de Paris«, spěchal-li sklepník k salonnímu vozu s láhvo- vým pivem, pak že dojista jel v něm bývalý ministr vyučování Rambaud, který prý jest žíznivým pasa- žérem. = Chrobáci proroky povětrnosti. Fran- couzský přírodopisec Fabre, který jmenovitě zabývá se studiem hmyzu, upozorněn byl venkovským lidem na zvláštní chování se chrobáků před bouřkou. Fabre pozoroval je delší čas a dospěl k poznání, že opravdu chrobáci jsou dobrými proroky povětrnosti. Přesvědčil se začasté, že při pěkném večeru, kdy ne- bylo potuchy po dešti a bouřce, ani jediný neroze- pjal své krovky, aby vzlétl. Druhého dne dostavila se bouřka. Naopak, při zamračené obloze velice čile poletovali a druhého dne bylo krásně. Úkaz ten opa- koval se tak často a konsekventně, že Fabre odvodil si z toho pravidlo. Živoucímu tomuto barometru při- čítá Fabre velikou jeho citlivost blížící se změně atmosférické a napjetí elektrického ovzd uší. = Hroby Skythů. Z Petrohradu sdělují ruské listy: Zajímavý archaeologický nález učiněn byl.v gubernii kyjevské, kde kopá se pod dozorem důstojníka Brandeburga. V Mokievce příšlo se na jeden hrob, v němž nalezena kostra skytského bojovníka s úplným, dosti zachovaným výzbrojem. Jmenovitě krunýř dobře byl zachován. Nález byl pečlivě dopraven do Petrohradu a zde uložen ve vi- trině dělostřeleckého musea. Rovněž z gubernie pol- tavské oznamují se nálezy skythských hrobů, kde pod vedením kyjevského konservatora se pracuje. Hroby táhnou se po většině podél břehu Suly a bývají da- leko rozsáhlé, jen že velmi mnohě z nich jsou na- lezeny již poškozené a oloupené. = Konkurence žen. Není novinkou, že v ny- nější éře emancipaci žen, ohlížejí se tyto po různých zaměstnáních, na něž až dosud silnější pohlaví mělo monopol. Ženští jockeyové, postilloni a hasiči jsou nejnovější obory, ve kterých v svobodné Americe za- hájily ženy svojí konkurenci. K nejsmělejším a nej- obratnějším jockeyům světa patří bez odporu Mrs. Bagwillová. Již jako dvouleté děvčátko jezdila na koni, a když se provdala za majitele závodních koní. přejala služby jockeye na sebe. Nejlepší postillonkou jest v Americe Rosa Sturgeonova, která jezdí mezi Andrewsem a Denionem v Oregonu. Jest to neoby- čejně hezké dvacetileté děvče. Její denní cesta vede rozsáhlým lesem, kde není nic divného, jsou-li pasa- žéři každou chvíli zastaveni. Ale statečné děvče, opa- třené dvěma revolvery, jest postrachem lupičů. Ně- kolik dam zvolilo si povoláním — kominnictví. Ne- dávno měla v Chicagu před soudem dohru kominnická afféra, dle které setkala se na střeše domu jedna dáma s kominníkem a pro posměšek spráskala jej ko- štětem tak důkladně, že byl by málem sletěl se střechy. V Japanu zaměstnány jsou ženy jako to-
#5 alto_textblock #5
pičky na parnících. Ve švédském městě Nasso jes sbor 150 hasiček, které se při hasení ukázaly býv znamenitými silami. = Výlet spolku vdov způsobil v pondělív Berlíně nemalou veselost. Na šesti velikých řebřino- vých vozech nalezaly se mladé, staré, hezké i še- redné vdovičky, které budily nemalou pozornost, ne- boť měly s sebou kromě svých pejsků a kočiček také ostatní své slabosti: kartičky a kafíčko. V posledním voze byla korouhev spolku vdov a kapela damská. která za brandeburskou branou spustila mezi národní »Já jsem malá vdova . . .« = Srostlá dvojčata, děti universitního pro- fessora dra. Pringsheima v Mnichově, hoch a děvče, složila těchto dnů maturitní zkoušku na mnichovském gymnasiu s prospěchem velmi dobrým. Rozhodla se studovati práva. = Svítící mikroby. V poslední schůzi fran- couzské akademie věd a umění promluvil člen Ar- souval o zajímavých pokusech ruského učence Ta- chanova se zářícími mikroby východního moře. Sví- tivost těchto mikrobů mizí, zahřeje-li se voda na 38—390 tepla, objevuje se však opětně, byla-li tem- peratura snížena. Mizí však naprosto při zahřátí vo dy na 450, aniž by mikroby ovšem byly zničeny. Méně citlivými jsou proti teplotám nízkým. Ve zmrzlé vodě neztrácejí na své svítivosti, nepřesahu- je-li stupně obyčejných mrazů. Dají-li se mikroby do vody, ve které chová se žába, usadí se na jejím povrchu a světélkování jejich trvá přes tři dni.
#6 alto_textblock #6
Aréna na Smíchově.
#7 alto_textblock #7
V pátek 19. července.
#8 alto_textblock #8
Začátek o 7. hod.
#9 alto_textblock #9
Po šedesáté: Dáma od Maxima. Fraška o 3 jednáních. Napsal G. Faydeau. Přeložila Olga Nápravníková. 17594 U pokladny vydávají se bloky o 10 přízemních se- dadlech po 4 zl. a o 100 spolkových lístcích k stání do přízemí po 10 zl., platných kdykoliv a v počtu jakémkoliv.
#10 alto_textblock #10
Divadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře. Ředitel V. Suk.
#11 alto_textblock #11
V pátek 19. července. Začátek o 1/27. hod. Po třetí: Jeho první žena. Žert o 3 jednáních od J. S. Přel. J. Pulda. Režiser p. Boh. Kovář. Předprodej lístků v trafice na Příkopě proti »Špinkůme 17609 do 5. hod. večerní.
#12 alto_textblock #12
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech
#13 alto_textblock #13
Začátek o 1/27. hod. V pátek 19. července. Ve prospěch režíséra p. Javorčáka. Roháči. (Les Rantzau). Obraz ze života vesnického o 4 jedn. od Erkmanna a Chatuiana. 17596 Za nejbližší novinku připravuje se: Elektra. Sensační drama o 5 jedn. Napsal B. Peréz Galdos. Ze španělského originálu pro české divadlo upravil J. Kühnl.
#14 alto_textblock #14
148—
#15 alto_textblock #15
—
#16 alto_textblock #16
145
#17 alto_textblock #17
Tón, jímž pronesena byla tato slova káravá, vyzní- val ale tak něžně, že Sylvie nedbala valně pokárání. Prohodila, přehodivší vlas zpět: »Ano, pamatuji se na vás, ale tehdy vypadal jste lépe, nežli nyní. Nemám vás ráda.« Frere namítl poněkud rozpačitě, ač tvářil se býti úplně lhostejným: »Vy nepamatujete se již na mne. Jistě ni- koli. Jak se tedy jmenuji plným jménem?« »Poručík Frere. Srazil jste jednoho vězně k zemi, když zvedl můj míč. Nemám vás ráda.« Frere děl, směje se: »Jste velmi smělá slečinka, to jest pravda. Ha, ha, to jsem tenkrát učinil, nyní to vím též! Jakou to pamět ona má!« Sylvie ale pokračovala již, nedbajíc Frerova pře- rušení: »On jest teď zde, tatínku, není-liž pravda? Ruf Dawes jmenuje se a jest tolik nešťastný. Ubožák, jest mi ho tolik líto. Danny říká, že jest poněkud podivínem.« Frere tázal se, směje se znovu: »A kdo jest to Danny ?« Vichers odvětil sám: »Kuchař. Starý to muž, jejž přijal jsem k sobě z nemocnice. Sylvie, ty mluvíváš příliš mnoho s trestanci. Již jednou jsem ti to zakázal.« Sylvie namítla, nezaleknuta nikterak: »Ale Danny není vězeň, Danny jest kuchař. Jest to člověk velmi moudrý. Vyprávěl mi mnoho o Londýně, kdež lordmayor jezdí v skleněném kočáře a kdež všechnu
#18 alto_textblock #18
jenž by vás byl tenkrát na »Malabaru« málem usmrtil — ale řetěz rozdřel nohu jeho až do krve i byl opět pola- pen. Gabbett a tři jiní trestanci unikli.« Frere tázal se, odfukuje z dýmky své mráčky dýmu: »A vy jste jich už nepostihli ?« Vichers odtušil s hrdostí chmurnou: »Nikoli, ale budou míti týž osud, jako všichni ostatní. Ještě nikdy nikdo neunikl z Macquarie Har- bouru.« Frere zasmál se: »Bude to s nimi bídně dopadati, nevrátí-li se do měsíce.« Vichers děl: », vrátí se zajisté; zbloudí-li ale někdo v houšti- nách, nemá již valné naděje, že bude dlouho žíti.« Frere tázal se: »Kdy míníte, že budete zcela připraven k odplutí odtud ?« »Jakmile si jen přáti budete! Nechci tu ani o oka- mžik déle zůstati, nežli jest naprosto nutno! Život zde jest strašlivý!« Druh jeho namítl s nelíčeným podivením: »Myslíte tak? Mně by se líbil. Ovšem jednotvárný asi jest. Když přišel jsem poprvé na Mariin ostrov, nudil jsem se hrozně, ale člověk tomu brzy uvykne. Nalezám jakési zadostučinění v tom, že dovedu chlapy ty držeti v pořádku. Líbí se mi, jak na mne hledívají úkosem, kráčím-li kolem. Roztrhali by mne nejraději na kusy, kdyby jen mohli.« Zasmál se divě, jakoby byl pyšným na zášť, kte- rouž vzbouzí.« Ztracgn pro žívot.
#19 alto_textblock #19
37