ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 582e99f0-72ad-11dc-9bbd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
Úplatková afféra kartuziánská. Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Inženýr Chabert uveřejňuje o pověstech o něm šíře- ných v „Tempsu“ list, ve kterém praví, že koncem roku 1902 prohlásil generálnímu komi- saři pro výstavu v St. Louis Lagravovi, že on a jeho přátelé upsali by pro republikánský volební fond 100.000 franků. Lagrave prý odpověděl, že by ministerstvo vnitra nikdy daru takového nepřijalo a aby Chabert odevzdal dar ten republikánskému komitétu obchodnímu a průmyslovému. To také učinil, ale s pod- mínkou, že zůstane dárce anonymním. Co se týče záležitosti kartuziánské, vyjádřil prý se k Lagra- vovi, kdyby byli Kartuziáni zhytří, že by věno- vali každoročně větší obnosy na dobročinné ústavy vládou fedrované a tím by hleděli zaji- stiti si vládní blahovůli. To asi sdělil Lagrave generálnímu tajemníkovi ministerstva vnitra. Chabert končí svůj list prohlášením, že nebyl nikdy ani v přímých ani v nepřímých stycích s Kartuziány.
#2 alto_textblock #2
Z anglické sněmovny. Z Londýna, 13. června. (C.-B.) Nacionalista Mac Neill učinil v dolní sněmovně ke vládě dotaz, zdali se emir afganistanský zdráhá přijat 40.000 liber šterlinků, které se mu vyplácejt ročně za jeho dobré smýšlení vůči vládě indické a zdali bude vysláno do Afganistanu stejné po selstvo jako do Lhassy, aby zjistilo příčinu změ- něného chování se emira. Státní tajemník pro Indii Brodrick odvětil: Nikoliv.
#3 alto_textblock #3
Opět anglická lež. Z Petrohradu, 14. cervna. (C.-B.) Ruská telegr. agentura jest zmocněna prohlásiti, že za- hraničními listy (Původně anglickými. Pozn. red.) šířená zpráva o domnělém attentátuv paláci v Carském Selu jest napro- sto bezdůvodnt.
#4 alto_textblock #4
Odhalení pomníku padlým vojínům u Ravnice.
#5 alto_textblock #5
Ze Sarajeva, 14. cervna. (C.-B.) Včera konalo se slavnostní odhalení pomníku na pa- měť v roce 1877 a 1878 u Ravnice padlých uherských vojínů peštského pluku. Pomník po- řízen byl sbírkami druhů padlých vojínů.
#6 alto_textblock #6
Karel Šimanovský,
#7 alto_textblock #7
Nestor českého herectva.
#8 alto_textblock #8
Poprvé nás zarmoutil Julius Caesar ! Klas- sická, stříbrem věku lemovaná jeho hlava sklo- nila se dnes v noci o 2. hodině tiše zpět — rty zašeptaly naposled — a ve chvíli klid knížecí se uložil na kmetově tváři . . . Šima- novský — nezapomenutelný představitel Julia Caesara, Othella, Leara, Hamleta, Fausta . zemřel! Odešel rychleji, než kdo tušil! Zdálo se při záviděníhodné svěžesti a zdraví beze všeho kazu, při marciální jeho postavě, že do- žije se démantové svatby s českou dramatickou uměnou, s níž již zlatou slavil málem před de- seti lety . . . Osud jinak chtěl! Mohutná, vě- kovitá pinie v posvátném háji české Thalie jím klesá, Šimanovským odchází poslední svědek dětství českého divadelnictví, vedle Kolárů jeden z nejmohutnějších sloupů a základů jeho. Život Šimanovského spjat byl úzce a neroz- lučně s osudy českého jeviště, a to již od dob, kdy ještě Tyl a Rubeš byli apoštoly dramatického umění českého. Jimi uveden byl mladistvý Šimanovský na dráhu divadelní, znamenající tehdy urputný boj skutečného života pod lesklou škraboškou slávy plátěného ovzduší... O něm možno říci, že přešel od prken přímo na prkna, jež znamenají svět... Bylť Šimanovský, původ- ním jménem Karel Šíma, zrozený ve Skřiváni u Rakovníka v r. 1826, vyučen původně truhlář- ství a řezbářství v dílně karlínského mistra Heidelberga. Jako tovaryš rád si zahrál s ochot- níky a tu jedenkráte při nedělním představení v Karlíně byl Tylem objeven... Tak se stalo, že ocitl se jako 18letý mladík dne 12. ledna 1845 — bylo to v neděli — na dívadle Stögrově v Rů- ževé ulici, kde hrála se poprvé a naposled ro- mantická bajka „Meluzina“, k benefici Jana Kašky zpracovaná. V kuse zaměstnáni byli Kolárová, Rajská, Skalná, Walterová, Biel, Grau, Nikolaj, Kaška, Šimanovský, Lapil, Svo- boda a J. J. Kolár .. Až do včerejška byl poslední herec v tomto představení na živu — se Šimanovským i ten
#9 alto_textblock #9
mizí.
#10 alto_textblock #10
Když ukázal nadání své ještě v „Zámeckých schodech“, byl engažován — bez gáže. Plná tři léta hrál úplně zadarmo a teprve čtvrtým rokem vyměřen mu plat dvaceti zlatých měsíčně! Ale i tuto nepatrnou podporu ztratil, když divadlo v Růžové ulici zavřeno a on s Tylem, Kaškoua Krumlovským vydal se na pouť po Čechách. Te- prve v roce 1858 vrátil se za ředitele Thoméa do Prahy s gáží 50 zlatých. Ku Prozatímnému přišel Šimanovský už jako hotový, dokonalý umělec, jemuž nejlépe svědčily heroické, mo- hutné role, jichž vytvořil řadu nepřehlednou, v mnohých zůstávaje nedostižným. Dni jeho slávy a největšího rozmachu spadají do let šedesátých a sedmdesátých, kdy za Šimanovským táhly se do stánku českého umění nepřehledné zástupy. O Šimanovském dlužno říci, že podepřel svým uměním dramatickou tvorbu. Sám mo- hutněl každým kusem z dovedl uplatniti dary, přírodou bohatě mu propůjčené, měrou nejvyšší. Postava jeho na jevišti rostla, orgán hlasový zněl jako zvon a pod hustým obočím zdály se hromaditi blesky. Šimanovský stal se miláčkem obecenstva a zůstal jím až do svého odchodu s jeviště Národního divadla, zasvětiv umění úžasně dlouhou řadu let — půl století a čtyři! Jako člověka i herce zdobila jej jedna vzácná vlastnost: Bezpříkladná skromnost! Jen nerad slavil Šimanovský své čtyřicetileté a padesáti- leté jubileum! Bylo to vyburcováním z božského jeho klidu, z tichého, skoro samotářského života. Když byl tázán, bude-li hráti ještě po půlstoletém jubileu, odvětil prostince: „Bude-li míti obecen- stvo se mnou strpení... mílerád.“ A hrál ještě čtyři léta než opustil docela světla ramp Národ- ního divadla. Obdivuhodnou zůstávala u Šima- novského jeho tělesná konstituce. Co živ ne- zastonal a obvyklý úděl herců — nervosu vůbee nepoznal. Nervy jeho byly jako ze železa, sval- stvo do pozdního stáří z oceli. Po řadu let byl Šimanovský pečlivým předsedou Ústřední jednoty českého herectva. Ještě předloni o Velký pátek přišel zahájiti valnou hromadu, ale řízení její svěřil p. Řadovi, omlouvaje se slovy: „Jsem už, přátelé, k tomu příliš stár . .. S Národního divadla vlaje opětně smuteční prapor... Vlaje za jedním z nejzasloužilejších, za jedním z těch již nemnohých, kdož stáli u jeho kolébky a uměním svým v prvopočátcích jeho vili vavřínový věnec na skráně české Thalie, nezištně, neúmorně, bez pachtění za motýlkem slávy... Krásně památce jeho budiž vděčná, nehynoucí čest!
#11 alto_textblock #11
Denní zprávy. — Sněm království českého se tedy dnes sestoupil, ale jenom — jak se zdá — aby se hned zase rozešel. Němečtí poslanci rozhodli se, že budou v obstrukci pokračovat, ba že nedo- pustí ani, aby se vyřídily nějaké předlohy na ulevení nouze venkovského obyvatelstva a vzhledem k tomu nehodlá prý nejvyšší maršá- lek kromě dnešní schůze žádnou jinou schůzi sněmu svolati. Nebude tedy žádného zasedání, žádného rokování, žádného jednání. Jak věci se vyvinuly, nemůže svolání českého sněmu a jeho formální zahájení považováno býti ani za pokus, aby mu dělnost byla zase vrácena. Na takovýto pokus s jisté strany se pomýšlelo a jenom aby se nezdálo, že ani žádnému pokusu v té při- čině nepřeje, odhodlal prý se dr. Körber sněm království českého svolati. Dnešní zdejší orgány německého kasina, zaznamenávajíce marnost for- málního zahájení sněmu, dovozují, že byl osud tohoto sněmovního zasedání zpečetěn nedělním krajským sjezdem národní strany svobodomyslné v Mladé Boleslavi, kde prohlášeno bylo, že čeští poslanci k vůli německé obstrukci na zemském sněmu svou obstrukci na říšské radě nezastaví, což prý za následek mělo, že se včera německé strany o pokračování v obstrukci na sněmu usnesly. Avšak nám zdá se, že bylo o osudu tohoto sněmovního zasedání rozhodnuto již před nedělí, neboť nikdo v Rakousku neočekával jistě, že by národní strana svobodomyslná najednou pro nic za nic prohlásila ochotu, od obstrukce na říšské radě upustit. Že oba sporně tábory před zahájením sněmu na svých stanoviskách setrvají, bylo vůbec naprosto nepochybnoa každému politikovi jasno, avšak proto přece, navzdor nezměněnému stanovisku obstrukčních stran, měl býti učiněn pokus, aby sněm dělným učiněn byl pro záležitosti nouzové a regulační aneb aby se tu stala aspoň nějaká nadějná průprava pro podzimní obecné zasedání zem- ských sněmů, v čemž by — dle mínění pro- jektantů — také již obsažen byl zárodek ně- jaké shody ohledně říšské rady. Avšak těmto, lze říci bláhovým nadějím věčných vyrovnavačo,
#12 alto_textblock #12
byl učiněn konec již dříve, než mladoboleslav- ský sjezd se shromáždil. Kdy a kde se tak stalo, ještě se neříká, ale jakýmsi světýlkem je tu okolnost, že dva hlaváři německého velka- statku, dr. Baernreither a kníže Fürstenberg zaslali žádost za dovolenou. »Velmi pozoruhod- nou okolností je« — praví vídeňský dopisovatel pešťského pondělníku — »že někdejší ministr obchodu dr. Baernreither se vydal na cestu do Ameriky. Nejchytřejší muž německé části Čech, jediný státník německé skupiny v Čechách, odjíždí několik dní před zahájením českého sněmu do Ameriky! Z toho je vidno, co od nastávajícího zasedání očekává. Ukázala se nemožnost, aby tu něco dobrého učiněno bylo, věci mohou se jenom ještě zhoršit a při tom nechce dr. Baernreither býti přítomen.« ... Z tohoto povzdechu Baernreithe- rova vídeňského ctitele lze soudit, že tento »jediný státník mezi Čechoněmci« od svolání českého sněmu něco očekával a z jeho odjezdu a z jiných ještě známek vysvítá, že byl osud tohoto zasedání českého sněmu rozhodnut jinde než v Mladé Boleslavi.
#13 alto_textblock #13
— Osobní. Generální ředitel tabákové režie jme- noval kontrolního. officiála p. Rudolfa Mazače v Olo- mouci adjunktem (IX. třída) při gener. ředitelství ve Vídni a officiála p. Otakara Gautsche v Sedlci ad- junktem (IX. tř.) při hlavní tabákové továrně v Sedlci u Kutné Hory. — Arcivévoda Eugen dnes ráno odjel z Prahy do Olomouce. — President vrchního soudu ryt. Wesselý dnes ráno přijel z Vídně do Prany. — Dary. Místo věnce na rakev nezapomenutel- ného Heřmana Jandy věnoval říšský poslanec p. JUDr. Bedřich Pacák se svou chotí Marií 20 K na zřízení Jandova sirotčince ve Velvarech. — Městská rada pražská dnes nebude konati schůzi; příští schůze v pátek — Zadání knihovny. „Barákova lidová knihovna“ v Duchcově propůjčí knihovničku vybraných spisů o 50 svazcích, které všechny jsou vázány a v nejlep- ším pořádku, obětavému jednotlivci v poněmčeném území, kde dosud není v místě žádného českého spol- ku, aneb, když by nebylo žadatelů podobných, za stej- ných podmínek do poněmčeného místa v některé zemi koruny české. Dotazy přijímá zmíněná knihovna do 15. července t.r. — Nález uhlí. V obci Pohvizdově u Těšína ob- jevena vrtáním ve hloubce 800 m. silná vrstva uhlí dobré jakosti, jež počne se záhy dolovati. — Krádeže. Z bezpečnostního oddělení policej- ního se dovídáme, že byly provedeny následující krá- deže: Do hostince p. A. Felbra v Karlíně č. p. 145 vloupal se zloděj a vypáčiv zásuvku stolu, odcizil: 100korunovou a 50kor. bankovku, 7 dvaceti- a 5 de- setikorun, 25 zlatníků, 35.—40 korun a za 110 korun drobných mincí. Z jiného stolu vzal hodinky. — Ze sklepa hostince pí. Elišky Linftové v č. 760 v Žiž- kově bylo odcizeno 35 metrů cínových rour. Zloděj vypáčil dvéře u sklepa. — Z půdy domu č. 730——1. bylo odcizeno větší množství prádla p. Leop. Wiega. Prádlo v ceně 140 K má monogramy L. W. a G. W. — Do bytu pí. Růženy Jaroušové v č. 699 v Holešo- vicích vloupal se neznámý pachatel a odcizil z prá- delníku zlatý snubní prsten s vyrytím »R. S. 17. XI. 1889 a dvoje stříbrné hodinky. — V noci na včerej- šek byly vypáčeny dvéře u jednoho krámu v domě č. 730—I. v Dlouhé třídě, ale zloději nic neodcizili. — Z kuchyně vojenských baráků na/ Pohořelci ne- známí pachatelé odcizili 500 porcí konserv, mouku a pod. — Drobné místní zprávy. Na nádvoří domu čp. 238 v Libni povstal včera večer oheň z toho dů- vodu, že jedna nájemnice vysypala tam žhavý po- pel. Sousedé oheň uhasili dřive, než způsobil něja- kou škodu. — Kočí Frant. Čáp z Nuslí č. 295 bylv pískovně na Pankráci zasypán a jedno žebro mu bylo přeraženo. — Cyklistou povalen. Vážné zranění utrpěl včera p. Josef Opatrný, obchodník s dobytkem ve Střešo- vicích. Na silnici pod kadetní školou na Hradčanech byl povalen a přejet mladistvým cyklistou. Kolem- jdoucí povolali lékaře p. dra. Vyšína, který konsta- toval značné poranění levého oka. Po lékařském při- spění byl p. Opatrný odvezen domů. Cyklista, asi 15 let starý, ujel a jméno jeho nebylo zjištěno. — S opičkou do chantanu. Po půlnoci na dnešek příšel do jistého hostince na Poříčí 26letý kominnický pomocník Josef Šmejkal z Karlovy ulice č. 72 v Žižkově. Nový host byl důkladně na- chmelený a poněvadž nastala obava, že v tomto stavu pokazí náladu ostatních hostů, požádán byl Šmejkal, aby laskavě hleděl se vzdálit. Kominník však se vzpí- ral, při té příležitosti spadl do řady prázdných půl- litrů, na stole postavených a zranil se na hlavě. Když Šmejkal nešel po dobrém, byl na ulici vynesen. Po- zději byl Šmejkal nalezen na chodníku před domem č. 22 v bezvědomí. Kolemjdoucí mladík, který se vy- dával za medika, ohledal kominníka a prohlásil zá- stupu zvědavců, že muž ten je velmi těžce zraněn. Policejní hlídka dala Šmejkala odvézt na strážnici, kde byli k němu povoláni lékaři dr. Feigl a dr. Kotáh ze záchranné stanice. Shledali, že Šmejkal kromě dů- kladné opičky není vážně poraněn, ale proto přece byl kominník odvezen do všeobecné nemocnice. — Přepadeni a ztýráni. Několik zedníků, ubírají- cích se včera večer nuselským údolím do Michle, bylo napadeno a ztýráno proto, že pracují na stavbách, kde prohlášena byla stávka. Čtyři z útočníků byli zadrženi a trestní řízení proti nim zavedeno. — Na stavbě p. stav. Blechy veškeré dělnictvo pracuje. — Syn smrtelně pobodal otce. V Heřmani u Vod- ňan pohádal se před několika dny hostinský Bartolo- měj Batista se svým 18letým synem, který v hádce tak se zapomněl, že zasadil otci nožem těžkou ránu do hlavy. Povedený synáček byl zatčen a dodán k soudr