#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 27. listopadu 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 326.
#4
alto_textblock
#4
Maranní avečerní lists
předplácí k
V Praze s admainistr acis
na měsle
na čtvrt řeta. 5 K —
s divojí donáškou ,
na měsle
2 K 54 h
na čtvrt leta .. 7 K. 62 h
na mse e Hliálkách
rolt 9 K s0
nzu měsle.
s K e
aa vriota ane
» dvojí zásilkon
a něsle
as dtvr iata eBk
#5
alto_textblock
#5
oteo
#8
alto_textblock
#8
claní-
#9
alto_textblock
#9
V drobném predejie
ranní čízlo o sob
večorni
aa s
Ve šliálkách na venkove
ranni čielo . . . .. l
večernl
. .
s. 6
#10
alto_textblock
#10
lnseráty
plati se botnvě napřea
Předplicam a inserty přijim
sdministruce v Marianské ala,
Tam nacházají se ceš
redakce šiskárna a sapedie
„Národninh Listá?
Rukopisy se nevranei.
#11
alto_textblock
#11
nr
logci minbel
V Praze, 27. listopadu.
oqiss. lnplPvain
Jestliže slovanská vědecká a krásná lite-
ratura musí ve světě zápašit s osudným he-
slem slavica, non leguntur“, nevede se ve
Vídni lépe ani slovanské politice. Slovanská
politika nesmí být správně vykládána, protože
by mohla po připadě získat si porozumění. Se
stejným osudem se potkává úterní řeč dra.
Kramáře v delegacích. Vídeňské listy neopo-
míjejí se kní bpětně vraceti, aby aspoň takto
přiznaly, že diagnosa dra. Kramáře je pálí, ale
proto právě horlivě se snaží jeho vývody bud
podvrátit neb aspoň zatemnit.
olo Takový úkol si uložil dnes v úvodníku
„Reichspostu“ jistý Jihoslovan z klerikálního
tábora. Milý Jihoslovan z „Reichspostu“ ne-
může si vysvětlit, proč dr. Kramář ani po bal-
kánském neúspěchu slovanské vzájemnosti ne-
zříká se „romantické utopie“ o všeslovanském
sjednocení, proč prý stále ještě nechápe, že
rusofilská politika a slovanské cítění dnes již
nejsou totožné pojmy. Hluboká propast ná-
boženských kulturních rozdílů zeje prý mezi
katolickým západem a byzantinsko-pravoslav-
ným východem. V literatuře se uplatňují jed-
notlivá slovanská nářečí tak silně, že vylu-
čují naději na jazykovoul jednotu. V politice ne-
mohou se sejíti rakouští Slované, zvyklí na
ústavní život, s ruským absolutismem.
Na tato střízlivá slova mohlo by se sice
odpověděti, že Slované v monarchii zvykli si
nejen na ústavní život, že jsou nuceni zvyka
si také na různé císařské nebo královské ko-
misariáty, že jsou nuceni kolikrát vybírat jen
mezi větším nebo menším mimoústavním nebo
neústavním zlem.bh šaleěz e
Ale třeba „Jihoslovanovi“ z „Reichs-
postu“ připomenouti velmi důtklivě jedno
neprávem zatahuje romantické sny o slovanské
jednotě politické, jazykové, církevní do slo-
vanského programu dra. Kramáře. Neosla-
vísmus, v němž hrál dr. Kramář tak vynikající
úlohu, vycházel právě z toho věcného stano-
viskaz že jakékoli sny o splynutí „rozkydaných
Slávů“ jsou marné, že třeba počítati ve
slovanské politice s danými poli-
lickýmihranicemi, a že slovanská
myšlenka musí se dnes řešiti jako snáha
o kulturní a hospodářské sbližen
při úplném zachování svéprávnosti jednotlivých
slovanských národů. Neoslavismus přihlásil se
k slovu teprve tehdy, když v Rusku zahájen
byl ústavní život a tím nejlépe dokázal, že
nechce být jen nástrojem v rukou ruského
absolufismu.
Jmenovitě naše české novoslovanské hnut
nebylo namířeno proti rakousko-uherské mon-
archii. Rakouší Slované žádají pouze od státu.
a to ve všech jeho částech, uznání své občan-
ské a národní rovnoprávnosti. Snahy o kultur-
ní a hospodářské sblížení nám nesmí nikdo za-
zlívat, nezazlívá-li podobné snahy Němcům ze
sousední a z naší říše. Odžilým romanlismem
jest mluviti v nové době o zející propasti mezi
katolickou západní a pravoslavnou východno
kulturou. Moderní kultura není ani katolická.
ani pravoslavná, je to kultura světská. Neosla-
vismus odsuzuje stavění slovanské vzájem-
nosti na církevních základech, ať je to sjedno-
cení Slovanů katolických či pravoslavných
Každému nechává svoje a nikomu nevnucuje
Co se týká politické koncepce slovanské
která se projevila v úterní řeči dra. Kramáře
jen nepochopení nebo zlá vůle může mluvit
ruském stanovisku, které hájil dr. Kramář
Slovanský politik musí varovat naši zahranič-
ní a vnitřní politiku před potlačováním Slo-
vanů, protože z toho plyne jen škoda pro
monarchii. Není nic přirozenějšího, jako že
Slované na Balkáně jsou odhodláni stůj co stůj
bránit svou neodvislost. Co se jim slibuje,
kdyby se sblížili s monarchil? Snad je má lákat
cuvajovština, která tolik uškodila prestiži mon-
archie v jihoslovanských očích a která nahá-
něla jen vodu na maďarský mlýn? Co je dnes
s trialismem nebo aspoň s myšlenkou národní
svéprávností rakousko-uherských Jihoslovanů
Jak by byla svoboda Jihoslovanů v naši říší
působila přítažlivě na balkánské Slovany! Ale
toho se bojí Maďaři a proto toho nechtěl náš
zahraniční úřad. Což byl by takovým neště-
stím pro rakouský obchod a průmysl nechrá-
něný obchodní přístav srbský na Jaderském
moři, kerý by naše dopravnictví osvobodil od
nutného iha převozu po uherských drahách?
Ach, kdo že myslí na zájmy Rakouska, když
by mohly být prospěšny i Slovanům!. Tomu
se u nás říká ruská politika.
#12
alto_textblock
#12
elzí.
#13
alto_textblock
#13
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#14
alto_textblock
#14
Pragmatíka státního učitelstva.
Z Vídně, 27. listopadu. (Zvláštní telefcni-
cká zpráva „Národních Listů“.) Dnes konala
se schůze výboru slátně zřízene-
ckého, do které dostavil se také ministr
vyučování dr. ryt. Hussarek, odborný cheí
tohoto resortu dr. K elle a dv. r. dr. Z weig-
Na jednacím pořadě bylo sestylisování dvou
míst v pragmatice státního učitelstva paragra-
fu 63. Toto jednomyslně schváleno. Při tom
výslovně konstatováno vládou, že slova „sy-
stemmässige Bezüge der definitiven Stelle“
týkají se případu, ve kterém provisorn
učitel po pětiletém provisori u
jmenován jest definitivním a do-
stane nejen základní plat s akti-
vitou IX. hodnostní třídy, nýbrž
žéžoběkvinkvenálky.n
reve
#15
alto_textblock
#15
Tím byly rozptýleny obavy, jež několik
učitelů středoškolských odvozovalo z onoho
znění.
Po návrhu posl. Hofmanna usneseno
aby předseda výboru bar. d'Elvert působi
u předsednictva sněmovního, by po vyřizen
finančního plánu dala se na jednací pořad hned
pragmatika učitelská, které by se věnoval je-
den den debaty. Bar. d'Elvert slíbil vyhověti
Od suplentů docházejí projevy pro urychlen
jednání o služební pragmatice.
#16
alto_textblock
#16
Pro zastoupení techníků v panské sněmovně
a ústavech státní správy.
Z Vídně, 27. listopadu. (Zvláštní telefonická
zpráva »Národních Listá«.) Technické sdružení po-
slanecké sněmovny vyslalo dnes deputaci, ve které
byl předseda poslanecké sněmovny Günthera
poslanci prcí. dv. rada dr. Hráský a profeso-
Smrček, k min. předsedovi hr. Stürgkho v
se klerým jednala deputace o zastoupení techníko
v panské sněmovně a jlných ústavech správy státni
M.-p. hr. Stürgkh odvětil, že v příčině té ji
akcl zahájil, a že uznává oprávněnost vysloveného
požada vku.
#17
alto_textblock
#17
Bulharský král u císaře.
Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) Jeho Velíčenstv
císař přijal o 12. hod. polední v Schčubrunnu ná-
vštěvu bulharského krále. Při vlezdu krále na zá-
mecký dvůr vzdala zámecká stráž čest. Povoz za-
stavil u Modrého schodiště. Král Ferdinand, ve
stejnokrojie. a k. husarského pläku čís. 11, odetra
ve Modrým schodištěm do zámku. Byl očekávár
mocnářem na horním plateau Modrých schodů a po-
přátelském pozdravení doprovozen do komnat pa-
novaíkových. Král eetrval tam 40 minuit a JJeho
Veličenstvo doprovodil ho potom opět k horním
ptateau Modrých schodů, kde se mocnáři co nej-
srdečněji rozloučili.
M
Návrat bulharského krále do Sofije.
Z Vídně, 27. listopadu. Dle souhlasných zpráv
král Ferdinand bulharský odjede zítra do Sofije.
#18
alto_textblock
#18
Audience.
Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.) Císař přijal do-
poledne ve všeobecném slyšení mln. předsedu m
sl. dra. svob. pána Gautsche a odbor. pře
nostu hr. Forgacha.
Rakouský následník trůnu v Angli.
Z Welbecku, 26. listopadu. (K. k.) Pan arci-
vévoda František Ferdinand, vévoda z Porilandu
a 18 jiných loveckých hostí honili dnes v t. zv.
l
Clipstone-Cowertsu.
#19
alto_textblock
#19
Italské hlasy o prohlášení hr. Stürgkha.
Z říma, 26. listopadu. (K. k.) Pojednávajíc
prohlášení ministerského předsedy hr. Stürgkha
ve věci terstských výnosů, prohlašuje „Tri-
buna“. že vřelá sympatieo s jakou se rakouský
předseda ministerstva obrátil na adresu Italie, do-
šla tam srdečného ohlasu, Upřímná slova rakou-
ského ministerského předsedy, která následovala
tak brzv po udělení milosti Sterleovi, budou za-
jisté míti příznivý vliv na srdečný poměr meri
národy obou zemí, aniž by nejhorlivější úsilí obou
vlád a jejich nejlepší i nejupřímnější vůle byla
často rušena a mařena. Italský národ béře se za-
dostinčiněním en vědomi slova ministerského před-
sedy hr. Stürgkha a očekává od nich šťastný vý-
sledek, při němž právě národ v prvé řadě mus
spolupůsobiti se vší srdečností, a bez něhož i nej-
šťastnější slova musí vyrněti na prázdno. Tak
„Italie“ konstatuje, že prohlážení rakouského mi-
nisterského předsedy způsobilo u velké většiny
italského národa upřímné zadostiučinění. „Gior-
nale d'ltalia“ praví, že je v zájmu spolku a evrop-
ského míru, aby se Italie a Rakousko-Uhersko vy-
stříhalo příčin nevůle ve veřejném mínění na obou
stranách. List „Vita“ zdůrazňuje, že vyřízení zále-
žitosti té dlužno vítati v zájmu obou národů.
#20
alto_textblock
#20
Hr. Tisza o znovuzavedení ústavních poměrů
v Chorvatsku.
Z Pešti, 27. listopadu. (K. k.) Ministerský pře
ředa hr. Tisza edpověděl ke konci včerejší schů
ze na dotaz posl. Ladislava Beöthyho v záležitost
nastávajícího znovuzavedení ústavních poměro
v Chorvatsku a dovozeval, že vyjednávání o ob-
novení ústavních poměrů bylo vedeno se všemi
chervatskými stranami, které stejí na půdě uher
ského vyrovnávacího zákona, Při tom nevyskytla
se, pekud jde o finanční a národohospodářské
otázky žádná podslalná obtíž, poněvadž Uhry jsou
milerády echatny poskylnouti Chorvatsku v da-
ném rámci všechny prostředky k jeho hospodář-
skému rozmachu. Též pokud jde o zákon strae
chervatských místních jmen, nevyskytly se žádne
vážné obliže, nebof vhherská vláda nemohla Chor-
vatsku upříti právo, aby sledovalo, pokud jde e
místní jména, prostý příklad Uher, neboť pojme-
nování mísí jest autonomním právem Chorvatska
Co se týče železniční služební pragmatíky, trvá
vláda na stanovisku, že železnice jest seukromým
podnikem státu. Nicměně vybovuje veřejnému mí-
nění Chorvatska u chce podati nový zákou o že-
lezniční služební pragmatice, v němž nejsou ob-
sažena žádná ustanovení jazykového rázu. Nařizo-
vací cestou má býti obnoven dřívější stav, dle ně-
hež pro přijetí do železnični služby jest lřeba zna-
osti maďarštiny, avšak pro osoby, příslušné d
Chervatska, které chtějí vstoupiti do železničn
služby, jest třeba jen znalosti chorvatštiny. Tím
achovává se jednak nárok na maďarskou služební
řeč. jednak vyhovuje se požadavku chorvatského
veřejného mínění tím. že se Chorvatům poskytuje
možnost, aby vstoupili do železniční služby a aby
obecenstvo v Chorvatsku mohlo jednati se želez-
ničním personálem chorvatsky. Definitivní úprave
této otázky má býti vyhražena regnikolárním de-
pustacím
Z Peští, 27. listopadu. Ministerský předseda
hr. Tisza byl včera tázán v klubu vládní strany, ja-
ké budou účinky dohody s Chervatskem. Prohlá-
sil. že nejdéle do pětidnů budou neroz-
řešené dosud osební záležitosti vy-
řízeny. Potom nak hned vypsány bu-
dou nové volby v království chor-
vatském. Hr. Tisza dodal: lsem si vědom, že
se bude na mě útočili pro toto dorozumění, avšak
mohu za ně převzíti plnou zedpovědnost, poně-
vadž jsem nikde nezadal právům uherského státu
a přece Chorvaty po každé stránce uspokojil. Krá-
lovský komisař sv. p. Ivan Skerlecz bude v sobolu
anebo v neděli přijat císařem v audlenci.
Demonstrace nezaměstnaných v Pešti,
Z Pešti. 26. listopadu. (K. k. uh.) Asi 500 ne-
zaměstnaných uspořádalo večer demonstrace. Po-
licie je rozptýlila
#21
alto_textblock
#21
Z Pešti, 26. listopadu. (K. k.) Vrchní městský
hejlman dal nalepiti vyhlášku, v niž se zřelelem
na demonstrace nezaměstnaných, po několik dní se
opětujíci, se nabádá dělnictvo ke klidu a upozor-
ňuje se na to, že účastenství na takových proje-
vech se trestá peněžilými pokutami, po připade
15denním vězením. Proti těm, kdož spáchají škody
na majelku nebo jiné výtržnosti, bude zahájene
lrestní řízení.
#22
alto_textblock
#22
Obecní volby ve Štyrském Hradci
Ze Štyrského Hradce, 27. listepadu. (K. k.
Při včerejší doplňovací volbě do obecního zastu-
pitelstva ve 2. sboru bylo 421 až 758 hlasy zvole-
ne 5 kandidátů německo-pokrokového volebníh
#23
alto_textblock
#23
výboru.
#24
alto_textblock
#24
Badenská princezna Marie Alexandra.
Z Karlsruhe, 26. listopadu. (K. k). Stav baden-
ské princezny Marie Alexandry jest od operace
naprosto dobrý. Nedostavily se žádné komplikace.
lakže možno určitě počítati s dalším normální
prúběhem uzdravení.
#25
alto_textblock
#25
Politický spis knížete Büllowa.
Z Berlína, 27. listopadu. Zde proslýchá se, že
co nevidět vyjde politický spls bývalého kancléře
knížete Bülowa, nadepsaný: „Politika Něme-
cka za clsaře Viléma II“ Bude to první
část dila: „Německo za císaře Víléma II.“, jež vy-
dáno bude bývalým ministrem financí Reinbabe-
nem. O práei knížete Bülowa se oznamuje, že má
tři odily: První zabývá se zahraniční politikou Ně-
mecka v posledních 25 letech, druhý politikou
vnitřní, třetí jesí doslovem.
Pavel Deroulěde nemocen.
Z Paříže, 27. listopadu. Pavel Deroulěde těže
onemocněl. Jeho zdravotní stav je povážlivý.
Majorescu vůdcem konservativní strany
v Rumuusku.
Z Jass, 27. Hstopadu. (K. k.) Zdejší konserv-
livní klub se usnesl se zřetelem na definitivní od-
hodlání Carpovo, vzdáti se politické činnosti, zvo-
liti mlnisterského předsedu. Majoresca vůdcem
#26
alto_textblock
#26
strany.
#27
alto_textblock
#27
Z říšské dumy ruské.
Z Petrohradu, 26. listopadu. [K. k.) Hosudar-
stvenná duma pokračovala v rozpravě o zprá-
vě komise týkající se událostí, které se sběhly
lenských rýžovnách zlata. Poslanec Lutz skonči
svou zprávu návrhem, aby byl schválen dotaz, kte-
rý má býti vznesen na ministra vnitra, vojenství
ministra obchodu, je-li vyšetřování o svrchu zmíně-
ných událostech skončeno a je-li obnoven zákonný
pořádek v zlatých delech a byli-li všichní obžalo-
vání, kdož zákon porušili. Návrh komise byl schvá-
len jednomyslně se změnou, navrženou stranam
pravice, aby z ministrů, kleří mají býti interpelo-
vání, byl vyňat ministr vojenství.
Ruský vyslanec v Bukurešti.
Z Bukurešti, 27. listopadu. [K. k.) [Agenc
jel. Roum.) Ruský vyslence Šebekov odeyzdal král
včera své odvolací listiny.
Stay obležení v Mukdenu.
Z Mukdenu, 26. listopadu. (P. t. a.) Vzhleden
na kvašení, vyvolané událostmi v Pekinu, byl zd-
vyhlášen slav obležení.
Revoluce v Mexiku a Spojené státy.
Z Washingtonu, 26. listopadu. [K. k.) Kontre-
admirál Fletcher oznamuje jiskrovým telegramem
že pouze jeden petrolejový závod u Tuxpamu ne-
pracuje. Ačkoli povstalci hrozili, že zavřou petro-
lejové závody, nezaplatí-li jim uložené výpalné.
nebyla tato pohrůžka dosud provedena. Na petro-
lejových pláních nebyla dosud poškozena ani po-
trubí, ani petrolejové reservoiry a také nebyl.
dosud zraněni ani ohrožení ani Američané ani jiní
clzinci
Z Nového Yorku, 26. listopadu. (K. k.) Z Her-
mosilla (stát Sonora) se oznamuje: Carenza a jeho
okolí se domnivají, že porážka spolkového vojska
Juarezu zlemila vaz Huertově moci v severním
Mexiku. Má se za to, že dobyti Chuhuahuy budou
již kladeny jen malé překážky. Ve Villově zprávě
o bitvě se praví, že Villa úplně porazil spolkové
vejsko a ukořistil tři vojenské vlaky s celým spol-
kovým dělostřelectvem a střelívem Z jiného pra-
mene se proslýchá, že povstalci měli 150 mrtvých
a několik set raněných. Ztráty spolkového vojska
odhadují se mnohem výše. Generál Obregrou, ve-
litel povstalců na severozápadě, přibyl do Hermo-
silla a měl s Caranzou rozmluvu o plánech ke vše-
obecnému postupu na jih. ho e
#28
alto_textblock
#28
Události na poloostrov
balkánském,
la Mír řecko-turecký schválen.
Z Athén, 26. listopadu. PAžence d'Athénes.
Sněmovna schválila ve třetím čtení a budiž defini-
tivně smlouvu o míru s Tureckém. Před usnesením
provedena dlouhá debata, v niž promluvili všichn
vůdcové stran a také min, předseda Venizelos, kte-
rýco nejvřeleji doporučoval schválení smlouvy
#29
alto_textblock
#29
i Dvacet nových pluků srbských.
Z Bělehradu, 27. listopadu. Ministerstvo vo-
jenství začalo formovali v Novém Srbsku 20 no-
vých pluků, kterým dána jména krajin, ze kterých
se rekrufují. Ministerstvo železnic bylo vyzváno
vojenskou správou, aby připravilo vagony pro ná-
vral vojska, vyslaného proti Albancům, jehož de-
mobilisace byla definitivně nařízena.
#30
alto_textblock
#30
Mezi Bulharskem a Srbskem.
Ze Sollje, 26. listopadu. (K, k.) Z kompetent-
ního místa se proslýchá, že vláda zamýšlí ve
Skoplji a Bitolji zříditi bulharské konsuláty, selká-
vá se však s oblížemi se strany srbské vlády. Ve
státním rozpočtu na příští rok budou prý obsaže-
ny konsuláty ve Sěru a Solunu. Nedá-li řecká vlá-
da k tomu souhlasu, bude bulharská vláda činiti
potiže zřízení řeckých konsulátů v Novém Bul-
harsku.
#31
alto_textblock
#31
Srbský dovoz a vývoz přes Solun.
Ze Soluna, 27. listopadu. (K. k.) Srbský minist
Jankovič, který po několik dní studuje zde solun-
ské tržní a přístavní poměry, sděluje, že přibude
zvláštní srbská komise, která mi vypracovati plán
účelného systému k opětnému zahájení srbského
dovoza a vývozu přes Solun. Projevil nadšji, že se
podaří zříditi v přístavu solunském zvláštní srbskou
svobodoou oblast, v níž se zbožím, vyváženým do
Srbska bude se jednati na základě srbského aulo-
nomního celního tarifu, při čemž by byly v tébo
oblasti ustanoveny pod kontrolou řeckých úřadů
srbětí celní úřadníci a zvěrolékaři. Zdůraznil nut-
nost, aby Řecko a Srbsko se podoorovaly navzájem
ve svých hospodářských zájmech
#32
alto_textblock
#32
Azmi bej valím v Adaně.
Z Caříhradu, 26. listopadu. (K. k)) Generáln
ředitel policie Azmi bej, jehož sesazení bylo prý
ruským velvyslanectvím žádáno pro zatčení Ka-
vakly-Mustafy, jedneho z vrahů Mahmuda Šefketa
byl dnes jmenován valim v Adaně.
#33
alto_textblock
#33
Řecké dementí.
Z Athén, 27. listopadu. (K. k.) »Ag. d'Ath.« vy
vrací rozhodným způsobem zprávu z bulharského
pramene, že řečtí vojáci obkličili obec Hadibejlik
zabili několik obyvatelů a vyplenili jejich domy.
#34
alto_textblock
#34
Otázka ostrová,
Z Athén, 27. listopadu. (.Zeit“.) Řecký ministr
zahraničních záležitostí Panas prohlásil žurnali-
stům, že Řecko ztratí některá místa v korfském
průplavu, že však je naděje, že ostrovy Mytilene
a Chlos mu připadnou. Řecká vláda musí však bez-
podmínečně žádali ostrov Thasos, bez něhož byla
by Kavala pro Řecko bezcennou. Turecku pone-
chány budou všechny ostrovy, které ovládají vjezd
do Dardanel.
Černohorská královna.
Z Cetyně, 26. listopadu. (K. k.) V minulýcl
dnech onemocněla těžce královna ledvinovou cho-
robou. Nyní daří se královně lépe.
#35
alto_textblock
#35
Risská rada.
Poslanerká sněmovna.
Schůze 179.)
(Zvláštní telefonická zpráva „Nár. Listůl)
Z Vídně, 27. listopadu.
Sněmovna počátkem schůze odhla so-
vala první oddělení zákona, kte-
rým zvyšují se osobní daně z při-
jmů (daň důchodovou, daň výdělkovou a dař
příjmovou). Výboru vrácena k novému pro-
jednání všechna ustanovení vládní předlohy
stran daně výdělkové, placené podni-
ky veřejným účtováním povinný-
mi, za tím účelem, aby dosaženy byly změny
na prospěch akciových společnosti nově se
tvořících, dále podniků obecních, pokud slouž
také veřejným zájmům anebo užívají zisku
svého v zájmu důchodů obecních.
Protože správce ministerstva financí sv
p. dr. Engel na zakročení Českéh
klubu výslovně slíbil, že vláda př
projednávání výdělkové daně z podniků ve-
řejným účtováním povinných v zájmu financ
obecních podporovati bude snahy po ulehčení
daňových břemen podniků obeeních a protože
výslovně to také ve sněmovně prohlásil, hla-
sovali členové Českého klubu pro paragraf 84.
kterým se opravuje starý zákon tak, aby ne-
byly osvobozeny státní papíry, vydané pře
r. 1849 patentem z r. 1849 státní příjmové da-
ně, sproštěné nyní nadále od daně výdělkové.
Věc, ve které angažovány jsou německe
spořitelny a pojišťovny 95%%, vedl
totíž k tomu, že největší spořiteln
v Rakousku, dolnorakouská, ne-
platí vůbec žádné daně výdělko-
vé, poněvadž má tolik papírů sta-
rých, že vynášeji úroků půl mi-
lionu koru n.
#36
alto_textblock
#36
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 27. listopadu. (K. k.)
Justiční výbor.
V dnešní schůzi justičního výboru ujal se slov
ministr spravedlnosti svob. pán Hochenbur
ger, aby vyvrátil některá nedorozumění, s nimiž
nepochopštelných důvodů se potkaly jeho vývo-
dy. pronesené ve výboru dne 13. t. m., a aby rea-
goval na některé jíně poznámky.
#37
alto_textblock
#37
Politická hlídka-
Ohlas kritiky zahraniční polítiky v delegacích
Plzeňský „Český Denník“ postavil vedle seb
řeči delegátů dra. Kramáře a K. H. Wolla
v delegacích a řeč posl. dra. Lechera v Brně.
zabývající se kritikounaší zahraniční poliliky, kon-
statuje, že jsou stejné v resumé, načež píše:
„Zástupcové dvou nejvyspělejších národů mos-
archie odsoudili včera v zahraničním výboru ra-
kouské delegace tulo politiku a tím ukázali, jak
eizím obyvatelstvu jest duch, který ovládá videň-
ský zahraniční úřad. A v tomto rozporu mezi oby-
vatelstvem a ideami — možno-li to tak nazvati —
vídeňského zahraničního úřadu, jest původ zla. Za-
hraniční úřad jest pevností, do niž nepronikne mo-
derní myšlenka, byť se v občanstvu již dávno
dávno vžila. Zahraniční úřad jest deménou určitých
kruhů, omezených nejen do počtu, ale i do inteli-
gence. Šlechtic, šlechtie a zase jen šlechitie říd-
tento úřad, důležitější pro rozvoj obchodu a prů-
myslu a pro celý hospodářský život monarchic, net
všechna resortní ministerstva dohromady, Pro mi-
nisterstvo obchodu, financí, orby, železnic atd. vy-
hledávají se — aspoň principielně — odborníci
Pro kariáru diplomatickou stačí titul hraběcí.A
přece nositel takového titulu dovede za jediný rol
zničit dlouholetou práci všech odborníků.
Tyto vývody jsou velmi správné. Aby všal
diplomacie rakouská mohla být zdemokra tisována
k tomu je potřebí více než — odborníků. K tomu
je potřebí nejprve parlamentu, který by stál pevna
na prinelpu majority, nebyl obstrukcí oslabován
zevně i uvnitř a který by uplatnil moc a sílu par-
lamentní ideje proti vládě. To pak především před-
pokládá dohodu česko-německou. Posl.
dr. Lecher a Wolí občas promluvi sice demokrali-
ckou řeč, při dosavadních poměrech však vždycky
budou držeti systěm aristokraticko-byrokratický
poněvadž je německý!
#38
alto_textblock
#38
špatné vysvědčení politické vyspělosti
a mravů.
Včerejší skandální výstupy německých radi
kálů v parlamentě naplňují slušnější Němce roz
hořčením. „Prager Tagblat“ věnoval včerejším kra
#39
alto_textblock
#39
valům úvodník, v němž správně líčí, že němečte
radikálové křivdilí místopředsedovi poslanecké
sněmovny Pernerstorírovi a že svým vy-
stoupením snižují vážnost lidového parlamentu. List
vypichuje aktivní účast posl. Wolfa na těchto skan-
dálních výstupech a píše: „Nepamatují pánové, kte-
ří mají zálibu v takovém vystupování, na účinky
svého konání? Což stojí parlament tak vysoko
přízni, že jeho pověst tak lehkomyslně dávají v
sázku? Co řekne vzdělaný volič, pozoruje-li tuto
hru svých „vůdců“? Při tom padá ještě jedno na
váhu, totiž ta nápadná skutečnost, že zrov-
na ti pánově, kteří se včera tak divoce plašili,
lhned jsou krotcí jako koťátka, jakmile se jedná
skutečnou lidovou věc, o veliký a vážný předmět
boje. Před minísterskou lavicl, pře
Stürgkhem a Hochenburgerem, cho-
vají se poslušně, tu jsou hodní a tiši
jako školáčkové...“ Slovemr tito němečti
radikálové a němečtí národní dělníci dělaji Němcům
v parlamentě zrovna tak malou čest, jako Čechům
naší bývalí národní dělníci .
#40
alto_textblock
#40
Z Moravy.
#41
alto_textblock
#41
Dne 26. listopadu 1913.
(Hodonín. — Slavkov. — Prostějov. —
Miroslav a.)
Čechové v Hodonfně nemají měšťapské školy
ačkoliv počet žactva na obecných školách českých
dosahuje čislice skoro 1000.. Chlapeckou měšťanku
jim odpírá zákon, protože je v Hodoníně reálka.
dívčí jim odpírá nespravedlnost obce a úřadů. Bude
tedy nutno, aby sáhlo se k svépomocí. Pan dr.
Hrubý, předseda tamního odboru Nár. jednoty
brněnské, velmi horlivě pracuje k tomu, aby po
prázdninách měšťanka byla otevřena. Také již
schůze rodičů hodoňských usnesení v tom smyslu
učinila. Odhodlání Hodoňských lze co nejlépe vi-
tati a myslíme, že zemskému referentu školskému
podaří se vymoci povolení měšťanky veřejné. Těch
krvavých obětí na nezbytně školy české je už
příliš mnoho. Země a stát musejí konečně jednou
začít svou povinnosl konat i naproti nám.
Obecní volby ve Slavkově skončily vítězstvím
stran pokrokových. Strana katolicko-národní, vi-
douc naprostou nemožnost zvitěziti, zachovala se
pasivně.
Ve třetím sboru při obecních volbách v Pro-
stějově zvítězila kandidátní listina strany radniční.
do kteréž vzati též sociální demokraté. Dostala
2900 hlasů proti 120 národně-sociálním. 1600 voličů
k volbě nepřišlo. Volba ve II. a I. sboru je beze-
sporná. Mezi kandidáty jsou též poslanci dr. Při-
kryl a Bechyně. Dnes jedná zemský výbor mo-
ravský o okresních čkolních radách
Miroslavský skandál trvá dále. Česká škol
je zapečetěna, obecní výbor se neschází, aby roz-
hedl o stížnosti majitele školy, okresní hejtma
krumlovský Wiakler nedbá usnesení jednomysl-
ného okresní školní redy, sóud stíha majitele domu
— byl v první instanci osvobozen — učitel jest vy-
šetřován — krátce kulturni skandál a politicke
nen plus ultra. Naší páni poslanci by měli přece
této věci trochu pozornosti věnovatil
#42
alto_textblock
#42
Denní zpravy.
— Svaz českoslovanského studentstva konal
věera schůzi Ústředního sboru, na níž dokončený
byly volby výboru pro správní rok 1913-14. Nově
zvolenému výboru předsedá JUC. Frantík (reali-
stal, mistopředsedy jsou lngC. Hájek a JUC. Zá-
hořík (státoprávník). proli jehož osobě veden b
houževnatý boj se strany studentslva svobodo-
myslného, agrárního, sociálně-demokratického
Spolkem českých mediků. Vítězství JUC. Záhoříka
bylo příčinou toho, že veškeré oposiční skupiny
studentské odvolaly své kandidáty do výboru
Svazu. Stejně se zachoval i Spolek českých me-
diků. Následkem toho jest dnešní výbor Svazuo) re-
presentantem toliko zkoalovaných radikálníc
frakcí studentských. — Boj proti JUC. Záhořikovl
veden byl z několika příčin. hlavně však proto,
poněvadž vystupování jeho vůčí odpůrcům radi-
kální koalice jest nevěené a krajně strannické,
takže bylo nebezpečí, že Svaz opět buide interními
spory rozvrácen. To konečně uznal i dřívější vý-
bor Svazu a proto od kandidatury Záhoříkovy upu-
sIIl. Kdo se vžak postavil za tohoto člověka, byli
realisté, ustavičně deklamující o mravnosti, o
slušností a loyšlnosti, národní soeřálové a státo-
právníei, kterážto koalice na středečním Ústřed-
ním sboru nemravně, neslušně a neloyálně zná-
silnila pomocí policajtského vystupování nově zvo-
leného předsedy, minoritu, jež na svém kandidátu
MUC. Blechovi soustředila 36 hlasů proti 56 Zá-
hoříkovým.
— Zvýšení obecních přírážek v Praze b 39.
V dnešní schůzi finánční komise projednány byly
řádné rozpočty král. hlav. města Prahy na rok
1914. Úsporné hospodářství bylo zahájeno na celé
čáře a tak nebudou navrhovány pro přiští rok žád-
né investiční výpůjčky. Rozpočet končí schodkem
750.000 K a bude sboru obecních starších navrže-
no, aby k jeho uhražení veškeré dosavadaí obecn
přirážky byly zvýšeny o 390.
— Nová volba ve II. sboru v Libní. Pan Frant
Filip. majitel plzeňské restaurace „U Choděry
a majitel domu v Libni, byl při minulých volbách
do sboru obecních starších zvolen ve III. a ve II.
sboru, Pan m. r. Filip prohlásil protokolárně v pre-
sidiu staroměstské radnice, že se mandátu ve Il.
sboru vzdává a ponechává si mandát ve III. sboru.
Rada městská předloží pondělnímu sboru obecních
slarších návrh, aby ve II. sboru libeňském byla
vykonána nová volba jednoho obecního staršího.
— Jmenování v zemské službě. Zemskými se-
kretáři byli jmenováni místotajemníci JUDr. Josef
Bürger a JUDr. Rudelí Slavíček
— Úmrti. Dne 25. listopadu t. r. zemřel v Praze
VII. odborný učitel p. M. Hofmann. Zvěčnělý.
jenž mimo jiná místa působil na měšťanských ško-
lách v Kostelci nad Labem a ve Vlašimi, byl od
1910 definitivním učitelem měšť. školy v Bubnech.
Byl i literárně činným, napsav zdařilé příručkyz
dějepisu a písemnictví. Byl bratrem býv. ředitele
c. k. reálky a spisovatele p. Mikuláše Hoímanna.
Pohřeb koná se v pátek 28. listopadu o půl 3. hod.
odpolední z ústřední sfně na Olzanech.
— Z pražské komise hospodářské, konané
včera na radnici staroměstské za předsednictví
náměstka starostova p. cís. rady J. Sehröttra
Budovy, které obec pražská od vojenského eráru
zakoupila, pojištěny budou proli ohni; jest totiz
obec pražská knihovní vlastnicí některých těchto
objektů, jichž užívání dosud má vojenský erár.
který na základě smlouvy trhové nenese žádného