ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5747bf20-fd9e-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 21
#1 alto_textblock #1
Číslo 39.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 10. února 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV.
#4 alto_textblock #4
Redakce, administracea srpedice: Praha, Pštroseova ulice, číslo 200—II Kefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy ee nevracejí Rezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo xa 8 Telefon redakce č. 112e.
#5 alto_textblock #5
KAl
#6 alto_textblock #6
ULK
#7 alto_textblock #7
Ll.
#8 alto_textblock #8
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu měsíčně . . . .. 2.80 čtvrtletně . .. 8.40 K 38.60 celoročně . . .. Pro tuzemsko poštou: 3.— měsíčně. . . .. 9.— čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbsku: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— po Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- e, Anglie a Ruska: čtvrtletně ... K 13.20 celoročně K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
#9 alto_textblock #9
Slunce vychází v 7 hodin 22 minuty ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 7 minut odpol.
#10 alto_textblock #10
Sobota:
#11 alto_textblock #11
Sv. Scholastika, panna. — Sv. Vilém, muč.
#12 alto_textblock #12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Vojtěcha (v Jirchářích) od 10.—14. února.
#13 alto_textblock #13
Rušivé živly smíru.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 9 února. Jak hlasy různých listů tvrdí, jest nálada ke smíru na obou stranách přízniva. Jak Češi, tak Němci zajisté poznali, že národnostním třenicím je třeba dáti jedenkráte výhost, aby se mohla po- zornost věnovati národohospodářským otázkám, které již tři leta se staly pravou popelkou, ač jí ve státě rakouském náleží prvenství; neboť náro- dové chudí poddají se lehko vlivu cizímu, jsou bezmocni proti lichvě a podvodu, jak to hlavně vidíme v Haliči. Je to zajisté potěšitelný zjev, že tak dalece věci dospěly; ač dosud nebylo dokázáno hotového smíru, přece jest pozoruhodný ústup na obou stra- nách, aby bylo provedeno alespoň příměří. K tomu cíli přišlo se na myšlénky, aby neshodné otázky byly odkázány užšímu výboru, který by se dále rádil o nich a předložil svoje důsledky širší po- radní komisi, která zatím se zaměstnává otázkami svornými, na nichž obě sporné strany se shodly. Ždálo by se tedy, že nastanou opět klidnější dny v politickém životě. Avšak vystupují tu různé rušivé živly, které smíru nepřejí, poněvadž nejra- ději loví v kalných vodách. K těmto rušitelům smírné nálady náležejí v přední řadě židé a je- jich prodajná žurnalistika Co záleží těmto dvěma činitelům na smíru obou rozvaděných národů? Vždyť židé a jejich tisk jsou vlastně původci to- hoto nešťastného sporu národnostního. Od r. 1848 počal tento boj rozlučovací, který dělil oba národy dosud svorně vedle sebe žijící ve dva tábory sobě nepřátelské. Židé a jejich »šornalistika« přemýšlí zcela dobře: »Co by nastalo, kdyby národové se shodli a smířili? Pak by byl zajisté konec našemu panství; neboť by počali se organisovati hospodář- sky a židům by ubírali půdy, která nyní jest jim volna a přístupna, poněvadž za sporů národních není možno stopovati prospěchu národohospodář- ského.« Tak smýšlí korrumpované židovské novinář- stvo, které vytlouká kapitál ne ze smíru, nýbrž z nesvornosti národů. Tento úkaz pozorujeme na dru. Linggovi, který se styděl za svoje jméno Löwy, jež židovský původ na první pohled dávalo na jevo, a proto se stal zuřivým Němcem. Tento jeho projev v »Bohemii« vyznívá ve smysl: My ne-
#15 alto_textblock #15
chceme žádného smíru, neboť když nemůžeme vlád- nouti, pak netoužíme po smíru, nýbrž chceme další boj! Žid Lingg nemluví pouze za sebe, nýbrž za všecky své soukmenovce, neboť odhaluje a vysti- huje jejich smýšlení velice dobře. Druhým činitelem, který zuřivě zasáhl do po- litického reje, jest referent »Národních Listů«, jenž řídí vídeňskou redakci tohoto žurnálu. Také tomu není po chuti smírná nálada smlouvajících národů, a proto přiklusal na pomoc svým stoupencům, kteří se bojí okamžiku, kdy bude dána k nohám zbraň, a pustil do světa sensační zprávu, že konservativní velkostatkářstvo zradilo a opustilo společný program český, neboť se nepřidalo ku prohlášení mlado- českých poslanců. Katolická veřejnost česká se s bázní tázala, kde že najednou ten obrat ve smý- šlení našich věrných spojenců, kteří dosud stáli po boku českého národa; jak že je to možno po slav- nostním prohlášení zástupců české šlechty hraběte Pálffyho a hraběte Zedwitze, kteří dali svému pře- svědčení výraz tak mohutný, že český lid s ne- malým povděkem přijal tyto projevy. Prozíraví po- litikové ovšem nesedli na lep této kachně tohoto re- ferenta, zaznamenávajíce ji pouze jako pověsta nevěříce její pravosti. A dokázala se tu opět pravda přísloví: »Lež má krátké nohy.« Neboť brzy potom bylo slavnostně prohlášeno ve společné schůzi zá- stupců konservativní šlechty a mladočeského porad- ního výboru, jak výslovně jest uvedeno v úředním communiqué: »Při tom bylo jednomyslně konstatováno vůči různým zprávám, že nebylo a není docela žádného věcného rozdílu nebo konfliktu mezi národními če- skými poslanci a zástupci konservativního velko- statku.« Nepočestný manévr se tedy neosvědčil, neboť se nepodařilo v českém lidu zlomiti víry ve věrné spojenectví české šlechty s naším národem, poněvadž tato se řídí podle hesla: »Potius mori, quam foedari« — raději zemříti, nežli zrušiti smlouvu. Český národ může býti povděčen, že tak věrní spojenci jsou na stráži nezadatelných práv jeho národa. Avšak i jiní rušitelé smíru se dostavili, aby nadějné dílo pochovali. Téže doby, kdy zástupcové národa českého a německého se umlouvali o pod- mínkách smíru, stal se na Moravě případ, který může míti nedozírné následky pro celou vyrovná- vací akci, nebo ji může rázem zvrtnouti. Ve Vídni
#16 alto_textblock #16
bojují čeští poslanci za práva svého jazyka, a v Brně pak byli odsouzeni čeští záložníci k vůli slůvku »zde« k nejpřísnějším trestům. Zda povolaní činitelé jsou tak krátkozrakými, že nevidí, jak veliké mraky vystupují na oblacích, které se zachmuřují a věští bouři nezdaru celé akce? Celá tato aféra jest na pováženou, neboť tresty jsou mnohem většími, nežli zprávy původně zvě- stovaly. Bylť odsouzen náhradník Hynek Kalivoda, účetní okresní záložny v Kyjově na patnáct měsíců do pevnosti a k degradaci, nadmyslivec Otomar Dufek, sladovnický z Kyjova, na osm mě- síců do pevnosti a k degradaci, dále pět náhrad- níků, synů vážených majitelů domů neb domkářů na šest měsíců do těžkého žaláře k vůli jedinému českému slůvku »zde«. Celkem činí tedy tento trest 53 měsíce čili čtyři leta a pět mě- síc ů. Z malých počátků povstávají veliké věci. Toto odsouzení jest jiskrou, která může zadati konfe- rencím vídeňským ránu nemalou. Následkem toho povstalo také nemalé vzrušení v celém národě če- ském, které jest pochopitelno. V této věci právem bylo poukazováno na slova dra. Stránského v de- legaci 9. ledna t. r : »Bylo by přímo pokrýtectvím, kdyby kdo chtěl zavírati oči a ignorovati propast, která se náhle objevila mezi českým národem a vo- jenskou správou.« Bude proto na českých poslancích, aby se za- sadili nejrozhodněji o práva českého národa u vlády a učinili podmínkou dalšího vyjednávání, aby tento rušitel smíru byl odklizen, nebo aby vyvodili z celé této záležitosti důsledek; neboť vyskytují se hlasy, aby odešli z vyrovnávací konference zástupcové českého národa, poněvadž smír na nezdravých zá- kladech by nebyl pravým smírem. Jest proto po- třebí, aby rušivé živly neměly pražádné platnosti v okamžiku, kdy se rozhoduje snad o budoucnosti parlamentu a celé ústavy stávající. Doufejme, že genius Rakouska, který zachránil naší říši v nejnebezpečnějších dobách, opět uchopí se práce a nalezne prostředek a cestu, která by přispěla k odklizení všech rušivých činitelů a vy- jasnění situace.
#17 alto_textblock #17
FEUILLETON.
#18 alto_textblock #18
K sedmdesátiletým narozeninám Františka Srdínka.
#19 alto_textblock #19
Ž—. Jak jsme již oznámili, konala se 7. února památná slavnost 70 narozenin vedp. kapitolního dě- kana Františka Srdínka ve Staré Boleslavi. K tomu dodáváme na základě informací jednoho z účastníků této slavnosti stručný její popis. V před- večer učinily tamější spolky dostaveníčko nic netuší- címu jubilárovi. Možno tvrditi, že tento neočekávaný projev oddanosti jej naladil lépe a nahranil mu trapný dojem, kterého zažil ve schůzi předcházejícího dne v městském zastupitelstvu, kde jistý obecní starší vy- stoupil proti zavedení šedivých sester v dětské opa- trovně, která se má z odkazu zbožné dobroditelky ve výši 20.000 zl. zříditi a k níž by město vystavělo budovu. Záležitost tato byla zásadně přijata a činí se kroky k provedení tohoto podniku. Zvítězil tedy ná- vrh, jehož zastával děkan Šrdínko. Také ráno dne 7. února byl oslavenec mile dojat zpěvem pěveckého spolku v chrámu Páně, když sloužil mši sv. Po návratu na děkanství docházely osobnosti jednotlivé i spolky, aby blahopřály potěše- nému jubilantu, který nyní nabyl již slavnostní ná- lady dík účasti přehojné, která se tu jevila. Přijeliť hosté se všech stran, dokonce i z Prahy, poněvadž jeho chovanci mají jej v milé paměti a lásce i úctě, jsouce vděčni za vše, co pro ně vykonal. Tu také jest viděti, že práce v oboru vychovatelském vykonaná není bez úspěchu, a proto jest nám tento projev dostiučiněním, poněvadž právě na tuto vycho- vatelskou přednost jubilantovu jsme dali největší
#20 alto_textblock #20
váhu. Přijeli pak z Prahy vadp. kanovník Josef Kuchynka z Král. Vyšehradu, a hlavní farář u sv. Mikuláše, vdp. Jos. Švoboda. Dále se do- stavila ovšem staroboleslavská kapitola v čele s vsdp. kanovníkem Pilátem, a všichni tři důstojní páni kaplani. Vadp. kanovník Pilát odevzdal stařičkému ju- bilárovi dar a oslovil ho milou a dojemnou řečí, v níž oceňoval zásluhy jeho požehnaného života, jako kněze, spisovatele i vychovatele mnoha set kněží. Pak složila svoji úctu deputace městského zastupi- telstva s p. purkmistrem v čele, dále sbor hasičský, sbor veteránský, jiní hosté z města, služební personál z panství kapitolního a jiných ctitelů bylo více. Jubilár byl hluboce dojat a děkoval svým milým vrozeným způsobem, otcovskými slovy a radil, aby měli trpělivost ve stáří tak vysokém a také jej jedenkráte s láskou pochovali, až jej Pán Bůh povolá. Při přátelském obědě byly znovu jeho zásluhy oceněny vsdp. kanovníkem Kuchynkou ve vzlet- ném přípitku, kde právem poukazoval na četné přá- tely a ctitele, kteří jednak přišli dnešního dne blaho- přát, jednak poslali svoje pozdravy. Se slzami v očích opět děkoval oslavenec za tento nový projev láskya úcty a přál všem, aby jim milý Pán Bůh udělil tak dlouhého věku, jakého sám dnešního dne zažil. Nemůžeme opomenouti zmíniti se o okamžiku, kdy přišly »Katolické Listy«. Ctitelé páně děkanovi poukázali na stručnou, ale srdečnou oslavu v těchto listech, a jubilant. ve své známé skromnosti odpově- děl: »Já jsem myslil, že nikdo o mně nebude věděti a že tuto chvíli oslavím v tichosti a bez hluku, a zatím se stalo jinak.« Vdp. hlavní farář Josef Svo- boda pak se chopil listů a přečetl před celou spo-
#21 alto_textblock #21
lečností onen feuilleton, jednající o zásluhách oslaven- cových, za očividného dojmu. Nemůžeme tu všech pozdravných dopisů uváděti, pouze tolik podotýkáme, že přišlo přes 50 telegramů, mezi nimi též od Jeho knížecí arcibiskupské Milosti ndp. Lva svob. pána ze Skrbenských, což bylo jubilárovi nejmilejším a nejradostněji se ho do- tklo, že arcipastýř si naň v této radostné chvíli vzpomněl. Tím byla tato dojemná slavnost skončena. K tomu dodáváme ještě dopis, který nám byl zaslán od jednoho z četných ctitelů oslavencových, který zní: »K. L.« ze 7. února 1900 č. 36. přinesly pod čarou feuilleton »František Srdínko« se šifrou »Ž.« Pisatel toho feuilletonu tvrdí významně, kým byl vsdp. jubilár pro seminář a rozepisuje se o jeho dů- ležité a plodné činnosti v pravdě pro národ konané a píše doslovně: »Jeho slovo nevyznělo na prázno, vyšlo hojně spisovatelů z řady jeho kněžstva, které snad jinak by nebylo učinilo pokusů na poli literár- ním.« K tomu dodáváme, že netoliko bohoslovcům dal vsdp. jubilár podnět, aby chudičkou katolickou literaturu jako popelku skvostnějším přiodívali rou- chem, ale že jeho láska k písemnictvi českému šlai mimo seminář, že laiky pobádal a poučoval, aby s chutí úsilovnou pracovali na národa roli dědičné. Důkazem toho jest vřelý dopis jednoho na slovo vzatého spisovatele českého. Šlovutný spisovatel v do- pise vsdp. jubiláru ke dni 70letých narozenin za- slaném takto doslovně píše: Bylo to roku 1864. Tehdy bydlil jsem se třemi kollegy. Téhož dne čekali jsme »formana« z P. nebo z T., který vždy u »Zlaté husy«, nebo u »Cha-