#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
8. listopadu 1913.
#4
alto_textblock
#4
čislo 307.
#5
alto_textblock
#5
centru i za obvodem čtyřkilometrového okruhu,
jehož střed jest staroměstské náměstí. Z těch ně-
která již získati ze nedají. Oferty svého času ku
podání příložené staly se bezpředmětnými. Jest
nutno jednali striktně a v krátké době, nemá-li
vyučovací správě vzejíti z průtahu ještě větší
škoda tím, že staveniště bude o 20—30 proc. draž-
ši. Z 13 stavenišť dle mého osobního soudu hodí se
jen dvě. A z těch první místo přísluší staveništi
na Letné, které ovšem není z nejlacinějších. Ne-
dovoluji si zdržovati detailními rozbory, jsou obsa-
ženy v podání sborovém, a jsem ochoten ke kaž-
dému dotazu na základé pomůcek, jež mám po
ruce, podati vysvětlení. Přesvědčení celého sbo-
ru jest jednomyslné, že technika na Karlově ná-
městi nemůže existovati a sbor též prohlásil, že
nereflektuje v první době na stavby, jež by vyža-
dovaly neobvyklých nákladů, nýbrž že spokojí
se s budovami, jež budou míti potřebnou plochu.
světlo a vzduch a příslušnou výpravu, aby vy-
soká škola česká, tolikerou nepřízní pronásledo-
vaná, konečně dospěla ke svému ideálu, takto
dosti skromnému. Jen zajištěním v nejkratší době
staveniště a zařazením příslušných obnosů na vý-
slavbu mohou při detailním programu stavebním.
jenž ministerstvu kultu a vyučování v roce 190
a s příslušnými doplňky v následujících letech
byl předložen, odpadnouti obavy v temnou bu-
doucnost, před kterou profesorský sbor i student-
stvo jsou postaveny.
Podotýkám ještě, že mám u sebe prohlášení
banky, zastupující též jiné peněžní ústavy, dle kte-
réhož by bylo možno ihned přikročiti k jednáníe
stavbu na splátky, kdyby ministerstvo financí na
tento způsob úhrady nákladů stavebních přistou-
Správce ministerstva financi šl. Engel: Ani
ministerstvo financí nepopírá nutnost učiniti opa-
tření potřebná pro lepší umístění pražské tech-
niky. Ale jest samozřejmo, že právě ono musí i při
této příležitosti hájiti v prvé řadě Hinanění zájem.
Některé výpočty, jak zde byly uvedeny, nepokládá
za správně. Není možno počitat dle činže, kerou
technika dnes platí, poněvadž z té skoro polovice
vrálí se státu, ve formě duní, fakže toto roční vy-
dání pro stát efektivně není 250, nýbrž asi 150.000.
S monumentálními stavbami byly učiněny špatné
zkušenosti. Nesouhlasí táké s tím, že by vyscká
škola musela býti ve středu Prahy. O využití do-
savadní budovy technické nemůže býti ani řeči.
Tam se může něco sehovat, ale více užitku ne-
přínese. (Jeden z poslanců: Tak ať se to prodá.)
Co se týče zemského finančního ředitelství, nepo-
važuje za vhodné otázku nových budov techniky
s touto záležítostí spojovati. Proti úvěrovým opa-
třením nebylo by snad se strany ministerstva fi-
nancí takových obtiží, kdyby splněna byla pod-
mínka promyšleností a jen postupného prováděnt
celé stavební akce.
Posl. prof. Masaryk konstatuje, že není
správným tvrzení správce ministerstva financí, ž
s činží, kterou dnes technika musí platit, nemůže
se počítat. Všechny doby, v nichž má technik
najaté místnosti, jsou ve středu města a i když se
technika vystěhuje, budou místnosti zas pronajaty
a stát zase bude z nich bráti daně. (Správce mi-
nisterstva financí Engelí Žádný soukromník neza-
platí tam nájemné tak vysoké jako stát.) Právě to
je důvod nový, aby stát postavil pro lechniku bu-
dovy vlastní.us he v i s
Posl dr. Kramář prohlašuje, že přece by bylo
nutno, aby dnešní jednání vyznělo v něco kon-
kretního a určitého. Za to by považoval jednak
kdyby ze zúčastněných ministerstev složená ko-
mise ihned začala projednávat otázku koupě po-
zemků, dále kdyby správce mínisterstva finane
prohlásil, že nebude míti námitek, najde-li se kom-
binace s některým ústavem finančním, kterou za-
hájení stavby by bylo umožněno.
Na to ministr vyučování Hussarek formuloval
po dohodě s ministrem veřejných prací Trnkou
správcem ministerstva financí šl. Englem výsle-
dek jednání následovně: Pokud se týče opatření
najatých místností, stanou se zítra v ministerstvu
vyučování zevrubné disposice. Co se týká novo-
stavby české techniky v Praze, byla nezbytnost
nové budovy zásadně uznána — stran stanoviště
pro ní bude se však konati co nejdřive komisio-
nelní šetření a zabezpečí se potřebný výdaj, takže
bude lze stavbu nejrychleji provésti.
Konference, která zahájena byla ve 2 hodiny
odpoledne, skončena byla ve 41/2. Zítra se bude
#6
alto_textblock
#6
pilo.
#7
alto_textblock
#7
konati nová porada zástupců techniky v minister
stvu vyučování o bezprostřední akci za účelen
získání místností v nájemních domech.
#8
alto_textblock
#8
Rozprava
o zemské správní komisi v klubu
národní strany svobodomyslné.
V místnostech „Národního klubu“, společen-
ského střediska nár. strany svobodomyslné, před-
nášel věera večer řížský poslanec p. dr. Frant
o správní komisi král. Českého se slanovisk
theoretického. Přednáška byla pořádána
„Klubem národní strany svobodomyslné“. Večer
zahájil starosta Klubu p. dr. Nesý, načež uděli
slovo přednášejícímu říš, poslanci dru. Franto-
vi, uznanému znalci samosprávy.
Řečník vyšel z výkladu o právu nouzo-
vém a dovozoval na bohatém podkladě vědeck
literatury, že nouzové právo existuje, ač politicky
jest nám je potírati. Na příkladech dějinných
Anglie uvedl, že i tam, v zemi klasického konsti-
tucionalismu, existovalo právo z nouze. Řečník dále
kriticky posoudil názory rakouských státověde-
ckých autorit o právu nouzovém, zejména něm
profesorů Spiegla a Teznera, z českých pro
Hobzy a Hoetzla, načež rozebral známý nále
správního soudního dvoru v příčině dosazení zem-
ské správní komise. Založiv tento svůj výklad n
výkladu kompetence zemského výboru král. če-
ského, podrobil zevrubné právní kritice důvody
jimiž správní soudní dvůr opodstatňoval svůj nále
pro legálnost dosazení zemské správní komise. Řeč-
ník připomenul při té příležitosti, že teprve z
česko-velkostatkářské většiny stal se zemský vý-
bor tím vysoce významným činitelem v zemi i
říši, mnohdy, významnějším než sám sněm král
Českého, a velice vhodně ukázal na snahy, jež usi-
lují o obmezení kompelence zemského výboru.
Rozvinuv obraz stavu zemských financí, vyliči
staré i novější chyby zemské finánční politiky, jež
poměhaly vytvořit desolální stav zemského hospo-
dářství, jenž tolik pomohl německé obstrukci: ne-
dostatek samostatného zemského berního systému
německý finanční referent, jistá honba za popula-
ritou na účet země — to vše vedlo k dosazení zem-
ské správní komise. Řečník dal přednost za-
mýšlené zemské správní komisi čís. I..
jsa v té věci za jedno s názorem dra. Kramáře.
Nynější byrokratická komise umož-
ňuje státní správě nahlédnoubi d
zemského hospodářství a to řečník po-
važuje za smutnou zásluhu českých po-
litických stran, jež komisi čís. I. se zem.
maršálkem v čele zamitly. Celé zemské hospodář-
ství je vydáno nebezpečí, že státní správa do něho
nahlědne a že tak veliký obor působnosti dostane
se do blizkosti státní správy, která má tendence
samosprávu obmezující. Zemská správní komiseje
konstituční passivum Němců. Konče svůj vý-
klad, uvedl řečník jako karakteristikon dnešní do-
by, že za poměrů méně kulturních konfiskovalo se
právo soukromé, dnes se konfiskuje, bohužel, prá-
vo veřejně.
Jasný a přesně pragmatický právní výklad řiš
poslance dra. Franty vyvolal živou diskussi, kter
se zúčastnilo několik pánů.
Cis. rada dr. Sehuster připojil k vývodům
řečníkovým zajímavé faktické poznámky. jež svým
detaily poutaly živou pozornost. Nebezpečným s
ukázalo, že po léta byla porušena rovnováha v
rozpočtu zemském, čemuž musí býti v zájmu země
na příště čeleno; sanaci zemských financí ve smy-
slu vlastního zemského daňového systému kladly
a kladou se v cestu vnější i vnitřní překážky.
Upozornil na tendence, směřující k obmezování
oboru působnosti zemské samosprávy a kompe-
tence zemského zákonodárství. Také zavedení vše-
obecného rovného práva hlasovacího bez současné
reformy volebního práva do sněmu českého ublížilo
zemské autonomii, upoutavši interes širokých
vrstev k lidovému parlamentu říšskému. Současně
nelze neviděti na příklad u Němců tendence po
obmezení ústavnosti. Za těchto poměrů je povin-
ností naší pracovati proti těmto tendencím. Zají-
mavě promluvil o úpravě postavení úřadnictva
v samosprávě. V naší straně byla celá záležitost
správní komise důkladně uvažována, zejména
drem. Kramářem, jenž chtěl pro samosprávu zacho-
vati co nejvíce. V politice nyní musíme nalézati
cesty k tomu, aby byla zachována ústavnost, aby
absolutismus nebyl přivoděn. K ústavní reformě
#9
alto_textblock
#9
v Rakousku se musí dospět. dualismus je do bu-
doucnosti nemožný: při budoucím utváření se t-
stavních poměrů nemůžeme už přijít tak zkrátka.
jako jsmě přišli dříve. Zkušeností nabytých musí
býti využito k dalšímu správnému postupu.
Předseda orgnaisace odboru peněžních úřad-
míků při nár. straně svobodomyslné p. Novák
ujal se vřele zájmů zemského úřadnictva.
Pan vrchní zem. rada Šaíařovic uvedl ně-
kolik zajímavých dokladů toho, jak často dobrá
vůle sněmu českého uváděla zemské finance do
rozpaků; zejména ohradil se důrazně proti výtkám,
že zemský výbor měl resty, a uvedl proti tomu,
že od účetního oddělení místodržitelství došly uzá-
věrky teprve od r. 1910. Řečník považuje za po-
třebné, aby příští zemský finanční referent vnikl
řádně do zem. rozpočtune ao.bi
Zem. úřadník p. dr. Polcer promlouval o po-
stavení zem, úřadnictva zá zem. správní komise
a vyslovil přání, aby zemská správní komise byln
v zájmu samosprávy co nejdřive odstraněna, po-
něvadž je nebezpečí, že zem. správní komise učint
vše, aby se vžila.
Po poznámkách rev, zem. výboru p. Titěr
ředitel Moravec uvedl do rozpravy otázku
úpravy učitelských platů a soudil, že
zemská správní komise je povinna učinit zadost
povinnosti země k učitelstvu. Řečník žádá, aby
Klub nár. strany svobodomyslné pozvedl svého hla-
su pro povinnost zemské správní komise k učitel-
stvu. Má-li zemská správní komise nějaký posi-
tivní úkol, který by pro ni mohl být čestný, je t
aspoň prozatímní úprava platů učitelských.
Starosta p. dr. Nesý na tento podnět sděli
že výbor Klubu učinil již své kroky v příčině otáz-
ky zemských úřadníků a úpravy platů učitelských.
Pan vrchní zem. rada dr. Krejčí vyslovii
některé pochybnosti co do budouenosti složení
zemské správní komise a jejího dalšího trváni
Heslo naše musi být: vrátit se k ústavním poměrům
Gen. taj. Sís charakterisoval vývoj ústavního
převratu zemského po stránce politické a uvedl
jak chabou a papírovou jevila se zde činnost če-
ského radikalismu. Vybíl se na protestních schů-
zích a v resolucích a nedovedl rozhořčení lidr
svésti v silný proud odporu proti ujařmení samo-
správy pod jho vládní byrokracie. Je jasno, že od-
stranění stavu nynějšího jest možno jen dohodou
českoněmeckou a kdo jest proti ní, pracuje bu
pro oktroj anebo pro trvání zemského absolutisma
Pan insp. Weigner potvrdil správnost tvrze-
ní, v debutě vysloveného, o tom, jak vláda zejmén
oboru živnostenské politiky sleduje tendenee
centralistické a jak radikálism ji v tem podporuje
a centrulism podporuje.
Večer zakončil starosta Klubu p. dr. Nesý
jenž shrnul výsledně rozpravy v požadavky, aby
zemská správní komise byla brze odstraněnaa
aby správa země ocitla se opět v rukou zákonných
zástupců král. Českého. [Výborněl)
Schůze, navštívená vybranou inteligenci — mim
jiné byli přítomni: starosta dr. Oroš. býv. zem.
poslanci dr. Schauer, dr. Sehuster, Weig-
ner; president Kraus, univ. prof. dr. Kučer
a mn. j. — byla vzácnou výměnou právních i po-
litických názorů o krisi zemské v král. Českém.
#10
alto_textblock
#10
Hnutí v učitelstvu.
#11
alto_textblock
#11
Hnuti v českém učitelstvu se velm
přiostřuje a nabývá povážlivé tvářnosti po resi-
steněním povelu výkonného komilětu, který se
vedle ústředních organisaci konstitnoval ze zá-
stupců učitelstva škol obecných, měšťanských
učitelek a jehož povelů nyní všechno učitelstvo
solidárně posleuchá. Ačkoliv řečený výkonný ko-
mitét ve své proklamaci prohlašuje, že úplný pa-
sivní odpor zahájen býti má teprve od 1: ledna,
nebude-li učitelstvu pomoc aspoň částečná záru-
čena, zahajují již na některých místech okresnt
resistenění komitély (rpný odpor v oboru mimo-
školní práce již hned nyní a do ústředí přichá-
zejí stále nové a prudké výzvy, aby resistence za-
hájena byla ihned. Učitelstvo na Českodubsku
následkem svého zaufalého stavu zahájilo již mi-
moškolní resistenci, zatím v tom směru, že se so-
lidárně zavázalo neplatiti spolkových příspěvků.
neúčastniti se žádných spolkových prací, nejsou-l
náležitě honorovány, nechoditi do podniků zá-
bavních a vzdělávacích, kde se vybírá vstupně
neúčastniti se vůbec sbírek vlasteneckých, ná-
rodních, kdumilných a pod. a omezifi mimoškolní
činnost výhradně jen na své rodiny a zájmy sta-
vovské.
Toto usnesení je velmi příznačné a povážlivé
zvláště u učitelstva z oncho kraje, který je siln
národnostně exponován, a v němž právě učiteli
jsou činiteli velmi důležitými. V témž smyslu uči-
nili závazné usnesení učitelé na Benešovsku
#12
alto_textblock
#12
a J. v.
#13
alto_textblock
#13
Jaké síly nabývá resistenční hnutí, je nej-
zřejměji patrno z toho, že učitelstvo založilo pro
ně zvláštní časopis. Je to zjev, v dějinách
sociálních zápasů nevidaný a pozoruhodný. Právě
vyšlo 1. číslo tohoto časopisu, který nese vý-
mluvný titul: V bojl Je to věstník výkon-
ného komitétu českého organisova-
ného učitelstva, a ježto přikládá se zdar-
ma k „Českému Učiteli“. „Škole měšťanské“ 1k
„Časopisu učitelek“, dostane se ke všem něitelům,
V úvodním slově se praví, že cílem orgánu bade,
aby resistenční zápas byl všestranně ne-
ústupný a železně pevný. Otázka učitel-
stva českého, praví se v novém listě, je sociální
otázkou i kulturní zároveň a list „V boj“ chee
ukazovatí obrysy zápasu, „za nějž by se do duše
rdíli musili v každém kulturním státě, kde cit pro
nejvzácnější záležitosti vzdělanostní je jinak v vy-
vinut než vtéto říší
Nový časopis ve svém programovém článku
trpce ši stěžuje, že veřejnost, předstávená povo-
lanými činiteli, zachovala se k učitelským zápasům
lhostejně nebo obmyslně a nepříznivě. Výkonný
komitét českého organ. učitelstva tu patrně ge-
neralisuje, ač — myslíme — musí uznati i sám
tento komitét, že povolaní činitelé naší strany.
zvláště poslanci a tisk, učinili a činí vše možné.
aby učitelstvu fakticky se pomohlo. Že pak v na-
šich řadách autonomních i živnostenských má učl-
telstvo pravé a ochotné přátele, o tom nejlépe
svědčí na př. manifestace kutnohorská, kde právě
naši lidé zcela bez výhrady se stavěli za poža-
davky učitelstva. Kdyby nebylo odjinud tak ú-
porně překáženo dobře míněným a věcným sna-
hám naší strany, nemusilo učitelstvo dohnáno bý-
ti k tak hroznému zápasu, jakému právě slouži
nový jeho list „V boj
V časopise tom jsou direktivy velmi průhled-
né a málo zastřené, které musí zachvíti každým.
kdo chápe veliký význam školy a učitelovy práce.
Naznačuje se tam, jak počínati si má učitel při
vyučování, aby sice učinil zákonným předpisům
zadost, ale nedosáhl onoho pravého výsledku, kte-
rý zaručen je obětovnou prací, nadšením a zvlášt-
ní péčí. Srovnáme-li tento „návod“ s tím, co již
proklamoval výkonný výbor resistenční o odporu
v učbě ve třídě elementární, nabýváme hrozného
přesvědčení, že pasivní resistence v rukou učite-
lových byla by zbraní velmi zkázonosnou a ve
svých důsledcích prospěch našich dětí citelněa
trvale poškozující.
Veřejnost naše, která mohla až dosud plně
spoléhati na naše učitelstvo a vždy uznávala bla-
hodárnou práci novodobé školy, musí se vážně
zamysliti nad těmito proklamacemi, jež jsou s to
zbortiti a ohroziti na dlouho vše to, co kultura
školská pracně a po největší. píli a obětovnosti
učitelštvá zbudovala.
Ovšem, nyní je již situace taková, že učitel.
stvo od svého odporu, který by byl pravým a ne-
vidaným kulturním skandálem, neustoupí, leda pře
faktickou a slušnou pomočí, na jakou má plné prá-
vo a jaké mu uvědomělá veřejnost také přeje.
Je nyní na vládě, která má k situaci klíč
může pomoci, aby učinila svou povinnost. Zafím
nepomůže nic, že někteří inspektoři, nedostihujíc
výše situace — hrozí. Učitelstvo je, jak z dosa-
vadních sehůzí patrno, do jedaoho solidární a je-
ho organisace je tak pohotová, že ani sliby, ani
hrozby nejsou pravým prostředkem k zažehnán
hrozícího odnoru.
Tento názor čerpáme zvláště z dotazu u ně-
kterých zástupců venkovského učitelstva, kteří se
v hojném počtu sešli o dušičkových prázdninác
v Praze k důvěrné schůzi, na níž byla dána z vůd-
čích míst zemského resistenčního komitétu ústní
dírektiva. Nálada ve schůzi, její průběh a devisy.
které si odnášelo učitelstvo na venek, mluví velm
důtklivou řečí pro to, aby již již bylo učitelstvu
učiněno po právu.
Jsme jistě dobrými přáteli učitelstva, ale obá-
váme se, že jeho hnutí vědeno je tak prudce, že
se pak snad ani nedá zavčas zastaviti na ráz, jak
by si pak učitelé-vůdci, i přátelé školy přáli.A
proto je povinností kde koho, ale zvláštěv vlády
postarati se brzy o pomoc, aby učitelé vrátiti se
mohli ke své klidné práci.
#14
alto_textblock
#14
Politický přehled.
Země české.
Zemský spolek německých učitelů obrací se
k německým poslancům.
Výroky místodržitele kn. Thuna a před-
sedy zemské správní komise hr. Schönborna
k deputaci českého učitelstva pražskéhov
příčině úpravy učitelských platů přiměly zem-
ský spolek německých učitelů k tomu, že za-
slal k předsednictvu německého sdružení
z Čech projev, v němž velice rozhořčeně vy-
slovuje se o nepatrném obnosu 4 až 5 milionů.
kteréž prý mají býti učitelstvu v Čechách
příštím rokem „předhozeny“. Takovou almuž-
nou nepomůže se 30.000 učitelských sil, obnos
200—300 K jednou pro vždy není přiměřenou
pomocí. Spolek žádá trvalé zlepšení, skuteč-
nou pomoc, nikoli však pouhou almužnu po
pětiletém boji za úpravu platů. Sta milionů
povolují se bez nesnází, jsou-li žádána s jiné
#15
alto_textblock
#15
Do
strany, k tomu, aby učitelstvu bylo pomoženo,
nedostává se dobré vůle. Přiměřeného pro-
visoria nelze 4—5 míliony docílíti, i 12 mil.
bylo by málo. Na to prý však prostředky ne-
stačí, ačkoli se očekává na r. 1914 zvýšení
zemských příjmů pivní dávkou a zemskými
přirážkami o 40 mil. K. Německé učitelstvo
z Čech se všech stran opuštěno, dovolává s
německých říšských poslanců z Čech, aby se
rychle a bezohledně jeho věci ujali a zvláště
vládu všemi přípustnými prostředky přinutili,
aby se ještě v posledním okamžiku energicky
o to zasadila, by se učitelstvu naší korunní
země dostalo včasné a vydatné pomoci. Ná-
sledky nového odstrčení učitelstva musily by
prý míti vliv politování nejhodnější, pročež
němečtí učitelé činí ještě poslední pokus, od-
vrátiti tyto následky působením poslanců
Učitelstvo nesmí se dostati se svými poža-
davky na poslední místo, bylo by to právě tak
nespravedlivé, jako zhoubné.
V tomto memorandu nachází se pozoru-
hodná poznámka. Tam, kde se mluví o tom,
kterak se němečtí učitelé z Čech obracejí k ně-
meckým poslancům, vsunuta závorka, v níž se
vyslovuje očekávání, že čeští učítelé nepo-
chybně učiní totéž, pokud se týče českých po-
slanců. Tím byla realisována polemika p. cís.
rady Leglera, který odpovídaje na výtku če-
ského učitelského tisku z ramenářství, prohlá-
sil, že daiší spolupráce s českým učitelstvem
není možna.
#16
alto_textblock
#16
Rakousko-Uhersko.
#17
alto_textblock
#17
Haličská krise.
#18
alto_textblock
#18
Dr. Korytowski zase vyjednává ve Lvově.
Ale i v Haličí klesla už naděje na úspěch dal-
šího vyjednávání na nulu a skeptikové mluví
už veřejně o bližícím se absolutismu.
Tito dni pronikla na veřejnost zpráva, že
„jedna šlechtická polská skupina (podolskál)“
zvolí raději zastavení ústavnosti, než špatnou
volební opravu. „Tato zpráva — píše dnešní
„Nov. Ref.“ — odpovídá nade vši pochybnost
skutečnosti. Jest jen třeba trochu ji upravit.
Poněvadž oné skupině každá reforma bude
špatnou, dá přednost zastavení ústavnosti
před jakoukoli opravou. Takový jest dnes
stav věcí. Jaký mohou míti vzhledem k této
skutečnosti význam všechna nynější vyjedná-
vání a jízdy ve spacích vagonech mezí Lvo-
vem a Vídni? Kdyby byl opravdu úmysl vo-
lební reformu v Haliči provésti, zlomil by se
odpor „jedné polské šlechtické skupiny“. Ale
poněvadž takového úmýslu v rozhodujících
místech není, „vyjednává se“. Kdyby hrabě
Stürgkh byl v květnu jen prstem pohnul, byla
reforma provedena už tehda ve starém sněmě,
poněvadž spojené skupiny byly by reformu
provedly. Totéž opakuje se nyní. Dějí se
přípravy ke státnímu převratu
v celé říši a proto se věci s plnou cíle-
vědomostí ženou do krajnosti... Nynější vy-
jednávání jsou modlitby nad umírajícím. Až
nadejde truchlivý okamžik, všichni spusti bez-
vládně ruce a řeknou: Dělali jsme, co jsme
mohli. U nás — dodává „Nová Rel.“ — od-
vykli již zjevnému absolutismu. Jevící se na
horizontě jeho přízrak pozorují se zvědavostí
a volají div ne s radostí: „Hlel už jdel“, Ale
nevědí, že jest to host zrádný, o něm se nikdy
neví, kam dojde, co bude žádatí a co sebere.“
#19
alto_textblock
#19
Maďarská zdvořilost.
#20
alto_textblock
#20
Na pohřeb patriarchy Lukiána Bogdano-
viče vyslal do Karlovců svého zástupce ne-
toliko náš panovník, nýbrž také srbský král
Petr. Za svého zástupce zvolil gener. J an-
koviče a diplomatickou cestou zpravilo
jeho příjezdu v čas rakousko-uherský zahra-
ničný úřad. Gener. Jankovič byl proto velice
překvapen, když ho na nádraží nikdo neoče-
kával. Náhodou byl na nádraží jeden archi-
mandrit, který přijel vstříc stát. radovi Loša-
noviči, a s ním mohl gen. Jenkovič dojeti do
patriaršího paláce. Tam byl opět velice pře-
kvapen bískup Ševič, že na pohřeb přijel
zástupce srbského krále, poněvadž v Karlov-
cích do posledni chvíle neměl o této pozor-
nosti králově ani potuchy. Teprve nyní zvě-
děl o příjezdu generálově také administráton
patriarchie, bisk. Gruič a přišel s ostatními
bískupy zástupce srbského krále uvítat, při
čemž se omluvil, že o jeho poslání nebyl
#21
alto_textblock
#21
tetřívci, bedny hroznů — a mezi tím Turci, Ta-
taři, Arméní balící zásilky, běhající s košiky,
vábící obecenstvo. Celý ten svět, páchnoucí
rybinou, zeleninou a mořskou vodou, jen hoří
pestrými barvami — jste rádi, uniknete-i
z něho bez úrazu zpět na hlavní třídu, v které
se soustřeďuje všechen lázeňský život; ty příč-
né ulice, jež sbíhají do ní mezi vílami a zahra-
dami po úbočí k moří, jsou proti ní nápadně
tiché. Vše tihne jen k moří, ku přístavu a
k lázním.
Z moře při příjezdu působí poloha Jalty
úchvatným dojmem. A na několik hodin je
příjemno vmísit se do toho rušného života na
břehu, prohlížet krámy, procházet se hemži-
vým zástupem neb dívat se s rozlehlých teras
hotelu Rossije přes přístav k širému moří; ale
nevím, bylo-li by opravdu zábavno žít tím ne-
klidným životem delší čas, poslouchat den ze
dne hlučné koncerty v malém sadu, chodit do
nezbytného kinema, sťudovat v jaltském den-
níku „Rivieře“ koncerty a divadla kočovných
uměleckých hvězd a podnikat s Tatary vy-
jíždky do okolí. Příznám, že cítím opravdovou
úlevu, když sedím v kočáře, plném balíků,
jenž sváží se po zátočkách silnice s Livadie
k Aj Todoru, pod stěnu Aj Petri a unáší mne
do rozkošného parku, kde plyne u břehu moře
den ze dne život tiše, zářivě, jako v kouzelném
snu, nerušeném žádnou ozvěnou vnějšího
#22
alto_textblock
#22
světa.
#23
alto_textblock
#23
L.
#24
alto_textblock
#24
Dramatické umění.
+ Smíchovské Intímní dívadlo hraje již týden
nepřetržitě před vyprodanými domy Maeterlincko-
vo „mysterium“ „Sestra Beatrix“. Maeter-
linek vydal toto třiaktové drama nejprve německy
v časopíse „Die Insel“, v březnu 1900. Psal je pů-
vodně jako text k opeře a látku k němu vzal ze
středověké církevní legendy, která poprvé se ob-
jevuje již na počátku 13. století v Porýní a roz-
květá pak nejrozmanitějšími varianty v církevní
v lidové a v knižní literatuře až na naši dobu, kdy
skýtá znovu moderním autorům vděčnou látku
#25
alto_textblock
#25
povídkám i k básním. V české literatuře zpraco-
vali ji Zeyer v „Sestře Paskalině“, Heyduk jako
legendu o sv. Blaženě, Longina Snivá v „Novém
životě“ 1902. Maeterlinck slyšel ji poprvé, když
studoval v Paříži, od Villiersa d'Isle Adam a uži
ke svému dílu starého vlámského textu, vydaného
Jonekbloetem. Po něm zpracoval ji nejnověji dra-
maticky Vollmöller jako němohru „Zázrak“ pro
Reinhardtovu režii — ale ze všech zpracování je
Maeterlinekova hra nejprostší, ideově nejhlubšía
nejúčinnější.
Stará církevní legenda je psána Caesariem
Heisterbachu jen na oslavu zázračné moci Panny
Marie, ochraňující hříšníky, kteží se k ní utikaji
Mladá klášterní kličnice prosí sochu Panny Marie
za odpuštění, že prchá z kláštera, toužíc po lásce
milovaného muže. Socha po jejím odchodu oživne
zastává její úřad, aniž kdo pozoruje změnu. Dívka
je milencem oklamána, stydí se vrátit a vede hřišný
život. Po létech přicházi zničena zpět, zví o
Panny Marie zázrak, nastoupí opět nepozorovaně
úřad a kaje se ve zpovědí.
Maeterlinek nepřidal téměř nie k této látce,
později mnohými varianty rozvité, ale myšlenkov
a citově obsah značně prohloubil. Beatrix kleči
časně z rána před sochou a prosí o ochranu prot
své hřšné lásce. Rytíř příchází pro ni, ona úpí
jediné znamení, je-li láska hřichem, ale marně —
a rytíř ji odvádí. V druhém aktu socha sestupuje,
zvoní na jitřní, podílí chuďasy, kteří se bouřili, vi-
douce cestou Beatrix s rytířem, ale uznávají svů
omyl. Jeptišky přicházejí, spatři, že socha zmizela.
uzří Beatrix v šatech sochy, volají zpovědníka
vedou domnělou vinnici do kostela k potrestání.
Ale v kostele provazy mění se v růže, andělé oži-
vají, zář zaplavuje chrám, zázrak označuje domně-
lou Beatrix za světici. V třetím aktu socha stojí na
svém místě, sestárlá kajicnice přicházi, nalézá sváj
řeholní šat, který před čtvrt stoletím odložila,
jeptišky najdou ji omdlelou. Jsou nadšeny, že se-
cha se vrátila, Bestrix bojí se, že jí vyženou, zpo-
vídá se však přece ze svých hříchů. Netuší zá-
zrak, domnívá se, že jeptišky jí odpustily její
viny, že božská láska sestoupila do duší lidi, vše
odpouětějíc, a blažena umírá.
#26
alto_textblock
#26
Na smíchovském divadle hraje Beatrix pan
Švandová s vroucím výrazem citovým a s úsilnou
snahou, vyjádřit důstojně hluboké vášnivé nálady
kající duše. V prvním aktu, kde má v rytíři-mi-
lenci málo výrazně hrajícího druha, není její hra
plně rozvita. V druhém aktu, kde vystupuje v úloze
oživlé sochy, nalezla případný ton i gesta, a v aktu
závěrečném monologem před sochou i umíráním vy-
volala v hledišti mocný dojem. Režie v prosté
účelné výpravě Wenigově rozčlenila výjevy ne-
násilně a s porozuměním, neovládla však dosti po-
hnutou scénu zázraku v druhém aktu, a její tichý
závěr.
Zdařilému účinku hry značně prospěla pěkná
souhra zástupu jeptišek. Celá hra je scénicky stavě-
na mimo monology Beatrice na třech pohnutých
výjevech jeptišek s Beatricí: v druhém aktu je te
jejích úžas a hněv nad zmizením sochy, a v závěru
nadšení nad zázrakem, v třetím pěče o umírající
Beatrici a živý dialog s ní o věčné a pozemské
lásce. Ve skupině jeptišek hrají jako hosté slečno
Čeledová, Iblová. Simonová a Pačová a přispívaj
výraznou soubrou k uměleckému dojmu. Je zajíma.
vo pozorovat účinek hry na obecenstvo v přeplně-
ném hledišli, jež po celou hru i v budebních inter-
mezzech zachovává hluboké ticho a ani lleskáním
neruší povznešenou náladu.
#27
alto_textblock
#27
Hudba.
+ (Eduard Risler.) Pro nový ročník čtyř mimo-
řádných koncertů komorní hudby získání byli u-
mělci nejzvučnějších jmen. Jich řadu zahájil slavný
francouzský klavírista, Eduard Risler. V jeho hře
obdivovali jsme opětně jeho obdivuhodný úhoz,
kterým vykouzluje z klavíru tóny necbyčejných
zvukových krás a bohatých zvukových nuancí.
Tento kult zvuku, tato barvitost tónů je speciali-
tou hry umělcovy. Jakých zvukových elfektů jeho
hra je schopna, vidíme nejpatrněji v basech, jež
brzy duní jak kovový hlas zvenu, brzy šeptají jen
neb šelesti jak podzimní listí. Tuto vynikající před-
nost svého klavíristického umění uplatňoval v ce-
lém programu svého večera. Ano, zdá se mi, jako
by někde stávala se z prostředku účelem a jakoby
umělec až přiliš za zvukovým raffinementem se honil.
V přednesu dvou Beethovenových sonat (z Fis-dur
op. 78 a z E-moll, op. 90 vystupoval jasně umělcův
kult zvuku a detailů, až snad na újmu širokého
#28
alto_textblock
#28
jich rozmachu a myšlenkové hloubky. Interpretace
prosté, krásně zpěvné sonaty z G-dur (op. 79) při-
padala mně pak vůbec lrochu přeralinovaná a roz-
tříštěná. Za to skvělým způsobem přišly přednosti
uměleckého podání Rislerova ke slavu v šesti pre-
ludiích a fugách Bachových, které pod rukama u-
mělcovýma vyrůstaly do výše v celé svojí kráse a
mistrné architektonice. Nepochybuji, že v repro-
dukci Rislerově zasvitilo i poetické kouzlo Schu-
mannových dětských scén a hluboce působila fan-
tasie Chopinova z F-moll svým těžkým smutkem.
Jeť Risler jeden z prvých mezi vyvolenými a jeho
interpretace zajímá i tenkrát, když nemůžete s ni
souhlasit.
(Večer písní.) V náhradu za dvě poslední čísla
Rislerova programu, jež bylo nutno si odříci, za-
stihnul jsem ještě kus písňového večera slč. Anny
Enzeově. Není to pěvkyně mimořádných, oslňují-
cích hlasových kvalit. Jeji hlas je jakoby závojem
zastřen a jen ve vyšších tónech při větší jich dy-
namické expansi se zvukově rozjasňuje a nabývá
více lesku. Ale za to orgán ten pěvkyní jest vý-
borně ovládán a pro úkoly lyrických interpretaci
znamenitě připraven. V programu měla sl. Enzeová
jen dva autory a to zcela heterogenní písničkáře-
Brahmsa a H. Wolfa. Oběma přinesla stejnou měrou
vstříc pěveckou svoji dovednost, svojí umělečkou
inteligenci i jemně vyvinulý smysl pro lyrickou
poesii nejpestřejších citů a nálad. Její přednes byl
prost vší dnes dosti obvyklé affektovanosti, byl
umírněný a vkusně vybíravý ve svých prostřed-
cích, při tom však výrazný a posluchače dokonale
zaujimající. Úspěch sl. Enzcovy byl opravdový
aš.
zasloužený.
#29
alto_textblock
#29
Různé zprávy.
Alfred Russel Wallace.
Z Londýna, 7. listopadu. (K. k.) Vynikající při-
rodovědec Alfred Russel1 Wallace z emře
dnes ve věku 91 let.
A. R. Wallace, nestor přírodozpytců a ce-
stovatelů anglických (“ 1822 v Usku) pět leť pobyl
v končinách veletoku Amazonek a Řio Negro a
s obrovskými sbírkami vrátil se do Anglie, kde
o svých cestách napsal několik prací, jež způsobily
všeobecnou pezornest. V r. 1854 nastoupil přírodo-
vědeckou cestu k výzkumu malajského archipelu
Odtud po 8letém pobytu přivezl sbírky, jež čítaji
se k největším zoologickým vůbec. Výsledky po-
bytu svého zpracoval v klassíckém díle „The Malay
Archipelago.“ Nedlouho na to vydal dilo, v něma
přiblížil se neznaje současných prací Darwinových
jeho theorii, ač nešel tak daleko a popíral možnost
přechodu od anihropoidních opic ke člověku bez
#30
alto_textblock
#30
vyšší ingerence. V dalších pracích svých zoogeo-
grafických ohraničil přesně 6 oblastí zoologických.
Vestarším věku pokoušel se vysvětliti vědecký vý-
znam spiritismu. Počet jeho vědeckých prací je
nesmírný a jméno Wallaceovo ve vědeckém světě
povždy družiti se bude čestně po bok největších
učenců světových.
#31
alto_textblock
#31
— Světový maliřský konkurs. Vypsána byla
soutěž pro malíře všech zemí na umělecký plakát
pro mezinárodní světovou výstavu
elektrickéhe průmyslu a všeho, c
s tím souvisí — v Barceloně 1915. Formát
u velikosti 1.30x 0.90 m. musí míti tento čitelný
nápis: »Exposición Internacional de Industrias
Eléctricas y sus aplicationes. Bajo el patronato
de Su Majestad el Rey, el gobierno espaňol, el
Ayuntamiento de Barcelona y la Diputación pro-
vincial. Barcelona 1915.« — V uzavřeném dopise,
opatřeném značkou návrhu, třeba též navrhnouti
způsob neilepší reprodukce svého originálu a roz-
počet na každý tisíc exemplářů. I. cena 56 0C peset
(franků). II. 2000 p., III. 1000 p. Návrhy nutno
zadati francouzsky neb španělsky nejdéle 24. li-
stopadu t. r., aby mohly účastniti se soutěže.
konané dopoledne 1. prosince 1913 v kanceláři
výstavní v Barceloně. (lnteressenti obrafte se na
p. Aug. Pitlíka, delegáta barcelonského cizinec-
kého svazu v Praze 328—III.) Bylo by třeba, aby
i čeští umělci soutěže této se účastnilil
= Výzkum ložisk radia a mesotoria v Rusku
Z Petrohradu, 7. listopadu. (Spb. Ag.) V říš-
ské dumě byla podána předloha, aby bylo povo-
leno 100.000 rublů na prozkoumání ložisk radiaa
mesotoria v Rusku.
= Drama „Manasse“ v Bukurešti. Z Buku-
rešti, 7. listopadu. Dnes večer čekají se demon-
strace obecenstva před Národním divadlem proli
provedení dramatu „Manasse“. Národní studenti
spatřují v této hře urážku svých národních citů
chtějí všemi prostředky představení zmařiti. Byla
učiněna rozsáhlá opatření.
Parník s nákladem petroleje v plamenech.
Z Kalkuty se oznamuje, že v přístavu tutikorin-
ském vznikl požár na parníku „Twingone“, který
dováží petrolej. Požár vzníkl, právě když bylo
mužstvo zaměsínáno pumpováním petroleje do při-
stavních petrolejových nádržek a rozmohl se tak
rychle, že bylo nutno vzdát se veškeré naděje na
zachránění lodi. Posádka, čítající padesát mužůa
množství kuliů, vrhla se na záchranné čluny, ale
jen části podařilo se zachrániti se tímto způsobem
a sice oné části, jež byla na záchranném člunu pří-
stavních úřadů. Jen tento člun dostal se šťastně
na břeh, ostatní se převrátily a posádka zahynula
v plamenech hořícího petroleje, který pokrýval
daleko vodu, kolem parníku.