#1
alto_textblock
#1
Ze Lvova, 29. listopadu. Za příčinou
akademické schůze učiněna byla rozsáhlá opa-
tření v německém konsulátě. Ulice, ve
kterém se nalezá, byla hlídána celý včerejší
den silnou stráží policejní. Příchod k tétoa
k sousední ulici byl uzavřen. Kromě toho na-
lezají se policejní agenti na kole na stráži. Na
nádvoří policejního ředitelství měl pohotovost
prapor pěchoty v plné zbroji.
Ze Lvova, 29. listopadu. Četní kavárníci,
hostinští a obchodníci vyhlašují, že z hrubého
příjmu věnují na oběti vřesenské 1—2% po dobu
od 1. do 15. prosince.
Ze Lvova, 29. listopadu. V městské
radě dr. Radziszewski ukázal na výsledek pro-
cesu vřesenského a navrhoval, aby město povolílo
1000 K ve prospěch jeho obětí. Návrh byl
jednomyslně přijat za hlučné pochvaly.
Ze Lvova, 28. listopadu. Provolá-
ním zdejších dam vyzývají se polské
ženy ke společné akci pro polské děti a jich
matky, které v Prusku snášeti musí muka per-
sekuce. Také učitelé a učitelky vyzývají
své druhy a družky ke sbírkám ve prospěch
rodin odsouzených ve Hnězdně. Četně před-
nášky koncerty a divadelní před-
stavení se ohlašují na prospěch těchto od-
souzených.
#2
alto_textblock
#2
Umělecká galerie.
#3
alto_textblock
#3
V jedněch německých listech oznamuje se,
že porady, jež konají se za příčinou zřízení
umělecké galerie pražské, uvázly a že není
možno docíliti ve věci té shody, kdežto ve dru-
hých se hlásá, že vyjednávání setkává se
s úspěchem a že do Nového roku bude galerie
skutečně založena. Pravda je, že se vyjednává
a že se strany české vyjednávání to vede dr.
Pacák a se strany německé p. Baerenreither.
Pravda též, že galerie má býti rozdělenav
sekci českou a německou se zvláštními před-
sedy a samostatnou agendou, však se společnou
radou uměleckou a společným kuratoriem. Orga-
nisace tato má býti asekurací proti tomu, aby tomu
neb onomu národnímu dílu se nadržovalo.
Posuzovati prý se bude naprosto věcně a vý-
hradně jen dle prací ke konkursu zaslaných.
Němci ovšem chtěli původně, aby polovina cí-
sařského daru, tedy million korun, byla odká-
zána hned jim, by penězi těmi mohli volně dis-
ponovati ve prospěch svého umění. Druhá po-
lovina měla připadnouti nám. Tak tomu ovšem
zástupci českých zájmův nerozuměli.
Nicotné, v plenkách se nalezající umění
čechoněmecké — s takovou nadací jako vyspělé
a na vysokém stupni již se nalezající výtvarné
umění české — bylo by přímo urážkou našich
snah a skvělých výsledků, jichž jsme se právě
v malířství domohli! Co znamená německá obec
umělecká z Čech oproti naší obci malířské!
Jen nejkrajnější místní patriotismus mohl by
umění německému v Čechách přikládati nějaký
větší význam. Arithmetické rozdělení daru na
dvě části neznamenalo by nic jiného, než stran-
nické hejčkání německého výtvarnictva, aby do-
mohlo se téhož významu a důležitosti jako naše,
jinými slovy, byla by podpora poskytnutá za tím
účelem, aby na umění chudí naši spoluobyva-
telé této země v tom oboru nás dohonili. Za
takové vyřízení věci bychom se ovšem poděko-
vali. Tak císař sotva chtěl míti otázku tu roz-
řešenu; umění německé asi sotva měl na mysli,
když šlo o věc a věříme tomu, že původně byl
určen dar výhradně pro umění české a že jen
machinací německou pojednou stal se z něj dar
oběma národnostem společný.
Také se nemůžeme spokojiti s tím, jak
býti má rozdělen národnostně počet členů kura-
toria. Mají v něm míti Němci tolik
čilenů jako Čechové, mimo to má tam
vyslat zemský výbor dva členy a
jednoho člena vláda.
Vyšle-li zemský výbor, jak očekávati se dá,
do této korporace z každé národnosti jednoho
člena, a vláda, jak to už zvykem ve Vídni, člo-
věka bez národnosti, a prote k Němcům se hlá-
sícího, budou míti tito v kuratoriu většinu. Vy-
zýváme důtklivě zástupce naše, aby nepřestal
býti tuhými v tomto vyjednávání a v žádném
případě nepřistoupili na princip číselné rovnosti,
který jednak ljest nespravedlivý, poněvadž příčí
se poměrům skutečným a při tom i velice ne-
bezpečný, poněvadž hned v zárodku paralysuje
a ubíjí všechen náš vliv. Pokud jde o uskuteč-
nění projektu, je prý úmysl, million korun vě-
novati na stavbu budovy pro galerii a druhý
million na zakoupení uměleckých děl. Při tom
prý se očekává, že místo pro budovu poskytne
obec. Nevíme, zdali má obec pražská vhodné
#4
alto_textblock
#4
místo po ruce, a pak se nám zdá, že noblessa
obce pražské má také jisté meze. Nám by se
na příklad velmi líbilo míst pro galerii tam,
kde stoj. újezdská kasárna, lépe než u Stra kovy
akademie pod Letnou.
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
#6
alto_textblock
#6
— Diktovat! Pozoruhodný článek přináší
»Deutschnationale Correspondenz«. Obírá se the-
matem, proč že ve Vídni všechno vázne, proč
zejmena nemůže parlament s místa. A jak vy-
světluje tento zjev? Náramně starým způsobem.
Tím, že plodné práci překáží prý česko-německý
spor. »Čechové a Němci v zemích sudetských
nemohou se srovnat a tím trpěti má celá říše,
tím podlomena všechna plodná a užitečná
činnost zákonodárná a zatarasen ve všech
oborech lidského snažení a práce postup ku
předu. Déle než třicet let prý trvá již
politování hodný tento stav a dosud není prý
naděje, aby skončil cestou normální. Je ale
povinna všechna ostatní říše trpěti dále, aby
spor česko-německý překážel rozvoji a dusil zdravý
státní život? Nikoli. Nemohou-li se obě sporné
strany dohodnout, musí podrobit se
diktátu. Smír musí jim býti vnu-
cen. — Výborně! Jakým ale způsobem, rádi
bychom věděli. Ostatně potvrzuje »Německo-
nacionální korrespondence« jen to, co tvrdíme
neustále, že v Rakousku poměry se nevyjasní
potud, pokud nebude vyřízena otázka česko-
německá. Tak, jak by vyřízení její nadiktovala
»Deutschnationale Correspondenz« a její patroni,
ovšem si ho nadiktovati nedáme.
#7
alto_textblock
#7
— Nejde to. Přes konferenci, přes hrozb
chefa kabinetu, přes prosby a napomínání po
dobrém nemůže parlament z místa. Jeden pilný
návrh střídá druhý a jeden je zbytečnější než
druhý, aspoň dle názoru vlády a fanatikův
práce ve »slavném domě«. Šest neděl
zasedá už parlament a ještě ne-
dlospěl ani k prvnímu odstavci je-
dnacího pořadu, nehledě ku prvnímu čtení
rozpočtu, které ale umožněno bylo také jen ochotou
navrhovatelů a jejich stran a kompromissem. A kdo
zdržuje »plodnou« práci v plné sněmovně a kdo
zadržuje projednávání rozpočtu ve výboru, kde
například včera protrandali celý téměř den zby-
tečným povídáním o pensijním etatu, o němž
jindy mluví se nanejvýše půl hodiny? Strany
opposiční to nejsou, naopak, jsou to právě ti,
kteří když je vláda nevrlá, oběma rukama přísa-
hájí, že chtějí míti dělný parlament a nejrych-
lejší projednávání materiálu a kteří v komisi
i v plenu žvaní celé dny pro stenografy a pro
vysocectěné voliče. Největším zdržovatelem urv-
chleného projednávání je dr. Menger. Přinese
do každé schůze rozpočtového výboru kufr
knih a spisů, z nichž dokazuje, že rozpočet
není správně sestaven, kárá ministry a
na všechny strany polemisuje. Je to
zvláštní, až do duše odporný parlamentní zjev,
jemuž nemůže býti nakloněn ani ten, kdo snad
jinak s názory jeho souhlasí. A rozbije-li se
přes všechno úsilí, jej při životu zachovati,
parlament přece jenom, bude míti o to
pan Menger hlavní zásluhu. Taktika poslanců
českých ukázala se tu opět spasnou. Nač by
poslanci čeští sami situaci činili nemožnou,
když se o to zasazují tak úsilovně Němci?
Zítra (dnes) má přijíti na jednací pořad pouhý
návrh německých nacionálů, aby vyslovena byla
sympatie Burům a nelibost Anglii . . . Nebude
snad člověka, jenž nemá srdce a smysl pro
svobodu, aby necítil hluboké sympatie k hrdinně
zápasícímu hloučku starohollandských sedláků,
kteří na jihu černé pevniny založili si novou
kvetoucí vlast. Však nejméně zdá se nám býti
povolán k podobným projevům parlament státu,
jakým je Cislajtanie, který sám ničím jiným
není než velikým zápasištěm bezohledného, pá-
novitého, brutálního národa s národy uhnětenými
a pronásledovanými. A rovněž naprosto nezpů-
sobilý je k podobnému projevu politicko-národní
společnost, jakou jsou Všeněmci, kteří, co
v Africe zatracují, doma dělají, neb co by zde
dělali, kdyby mohli. Nemůže býti většího fari-
zejství než rozčilovati se pro svobodu Burů,
však národu sousednímu, národu, žijícímu ve
společném státě a v jedné zemi, klásti největší
překážky na cestu k volnému vývoji a ne-
méně hroziti mu zničením jen
proto, že existence jeho pánům
Němcům překáží. Jakým právem smí
pan Wolf dovolávati se svobody pro Bury,
když nám Čechům upírá práva k volnému vý-
voji kulturnímu a hospodářskému?
#8
alto_textblock
#8
— Takové chtějí a potřebují úřadníky.
Kam směřuje akce našich Prušáků, podniknutá
s veškerou vehemencí proti českým úřadníkům
ve smíšených krajinách, ukázalo se nyní nej-
lépe v Chebu, hnízdě veškerého prušáctví. Z mě-
sta tohoto skutečně již veškeří úřadníci, kteří
nezapřeli své české národnosti, musili se se svo-
lením, ba na pokyn rakouské vlády vystěhovati
a nahraženi byli úřadníky německými, se kte-
rými jsou nyní Všeněmci úplně spokojeni a také
skutečně spokojeni býti musí. V Chebu veškeré
státní úřadnictvo soustředěno jest v »Klubu
c. k. státních úřadníků v Chebu«,
který plove nyní již úplně ve vodách a snahách
všeněmeckých a jako čásť velkoněmecké, pru-
šácké strany Wolfovy také veřejně vystupuje.
V Chebu konati se budou dné 2., 4. a 5. pro-
since volby do obecního zastupitelstva, k nimž
vydal kandidátní listinu také »všeněmecký
volební výbor« a na ní uvedena jsou též jmena
Jan Dinter, c. k. gymnasialní pro-
fessor, Josef Fischer, c. k. soudní
tajemník, František Göhl, c. k. soudní
tajemník, k nimž připojena poznámka:
Kandidáti »Klubu c. k. státních
úřadníků v Chebu«. Vládě dra. K ör-
bra a prušáckým našim Všeněmcům se tedy
dílo jejich dobře daří.
— Odkaz stavitele Josefa Kanderta
Ústřední Matici. Pan JUDr. Vratislav Černý
nám píše: Ve dnešním ranním čísle »Nár.
Listů« uveřejněná zpráva »Odkaz stavitele
Josefa Kanderta Ústřední Matici školské obnáší
277.000 K« obsahuje některé nesprávnosti
týkající se mé osoby, o jichž opravení důtklivě
žádám. Poslední vůle pana Josefa Kanderta
nalezala se od té doby, kdy byla sdělána, za-
pečetěna v uschování mého otce JUDra. Tomáše
Černého. O úmrtí p. architekta Kanderta do-
zvěděl se otec můj teprv z odpoledního listu
Vašeho dne 27. listopadu. Pročež hned dru-
hého dne, totiž 28. listopadu 1901 o 9. hod.
ranní, sám jsa u soudního líčení zaměstnán,
poslal mne co svého zástupce k okresnímu
soudu pro dolní Nové město, kdež jsem u otce
chovanou poslední vůli zapečetěnou odevzdal
úřadujícímu soudnímu sekretáři, jenž ji ihned
vyhlásil a zároveň mi sdělil, že druhý exemplář
její aneb jiná poslední vůle soudu dosud před-
loženy nebyly. Ani já ani můj otec dr. Tom.
Černý do dnešního dne do bytu zůstavitele
vůbec jsme nevkročili, nijakého pátrání v jeho
pokladně a v jeho spisech jsme se nezúčast-
nili, pokládajíce to za právo jedině universál-
nímu dědici aneb soudnímu komisaří příslušící.
Když poslední vůle, kterou jsem soudu předložil,
byla prohlášena, odebral jsem se k dru. Pevnému
o němž v listu Vašem bylo psáno, že v bytu
zesnulého spoiu s jeho příbuznými po poslední
vůli pátral a poslední vůli v listě Vašem do-
slovně vytištěnou nalezl, sdělil jsem mu, že
jsem u soudu zapečetěnou poslední vůli ode-
vzdal, prohlásiti dal a tázal jsem se ho, zda-li
také on nalezenou poslední vůli soudu odevzdal
a komu, načež on mi odvětil, že tak posud
neučinil; konečně jsem se tázal, nalezl-li snad
v pokladně zůstavitelově nějaké cenné papíry,
které dle závěti Ústřední Matici školské náleží,
načež on mi pravil, že je tam nějaký los a
dlužní úpisy hypoteční banky. Jiného jsme ani
já, ani otec můj dr. Tom. Černý stran pozůsta-
losti pana stavitele Kanderta neučinili a nepod-
nikli, neměvše k tomu ani příčiny, ani oprávnění.
S veškerou úctou JUDr. Vratislav Černý. V Praze,
dne 29. listopadu 1901.«
#9
alto_textblock
#9
— Osobní. Pan MUDr. August Šaršok,
assistent české university, zahajil po pětileté praxi
nemocniční v těchto dnech činnost svou v novém
bytě na Král. Vinohradech, v Havlíčkově třídě č. 39.
— Pan Josef Sloviak, inženýr chemie, jmeno-
ván jest assistentem c. k. technické finanční kon-
troly. — Pan Adolf Flašner, zvěrolékař v No-
vém Strašecí, podrobil se ve dnech 22. až 28. listo-
padu u místodržitelství ve Vídni státní zkoušce fysi-
kátní a obstál s vyznamenáním. — Zemský advokát
pan JUDr. Josef Proche přesídlil svou kancelář
z Prahy do Hořic na náměstí č. 228.
— V kanceláři Ústřední Matice školské
dnes odpoledne za příčinou pohřbu j architekta
pana Josefa Kanderta se neúřaduje. S domu čís. 24
ve Spálené ulici, kde jest úřadovna matiční, vlají
černé prapory.
— Dnes večer o půl 8 hod. pořádá »Národní
spolek českých techniků« přátelský večírek
s akademií ve velké dvoraně žofínské. Není pochyby,
že první vystoupení tohoto spolku setká se s přízní české
veřejnosti a že zvláště přátelé českých menšini
českého studentstva dostaví se v hojném počtu. Bo-
hatý program akademie obsahuje 11 čísel. Proslov
od J. Vrchlického přednese pí. H. Kvapi-
lová. Spoluúčinkovati budou paní R. Maturová,
slečna L. Beranova a skladatel p. Vojta
Kuchynka. Po vyčerpání programu koncertovati
bude kapela p. Pehela při volné zábavě.