Strana 6. Číslo 243

KATOLICKÉ

LISTY.

Dne 4. září 1900.

Car a Loubet. Z Rambouilletu, 3. září. (T. k.) Ruský vy- slanec kníže Usurov přinesl dnes odpoledne presi- dentu Loubetovi řád sv. Ondřeje s vlastnoručním dopisem cara Mikuláše. Jubileum sultanovo. Z Cařihradu, 3. září. (T. k) Dnes konalo se v Yldizkiosku slavnostní diner, před nímž sul- tan konal obchůzku a mluvil se všemi účastníky. Při diner dal ministrem zahraničních záležitost připíti na zdraví všech mocnářů zastoupených Rakouskouherský vyslanec baron z Calice odpo- věděl jménem všech zástupců a přál sultanovi pro- vedení blahopřání. Po diner opět konferoval se zá- stupci, zvláště s rumunským ministrem zahranič- ním a bulharským předsedou ministerstva. Z Cařihradu, 3. září. (T. k.) Při včerejším přijímání vysokých tureckých hodnostů děkoval sultan za projevené blahopřání a pravil: »Bůh chrániž náš stát i naši zemi. Dosud pracoval jsem se sebezapřením k obecnému dobru. Prosím Boha, aby mi dopřál tohoto štěstí pro zbývající můj život.«

Zprávy hospodářské.

Zemská banka království českého. Měsíční výkaz. Stav 31. srpna 1900. 1. Základní fond závodní 10,000.000 K. 2. Vklady: a) na běžný účet K 54,140.073.97, b) na pokladniční poukázky K 14,046.000.—, c) na vkladní knížky K 9,835.034.24 = K 78,021.108.21. 3. Komunální dlužní úpisy v oběhu K 170,306.200.—. 4. Meliorační úpisy v oběhu K 5,871.600.—. 5. Železniční úpisy v oběhu K 77 milionů 010.200.—. 6. Komunální zápůjčky K 178 mil. 573.334 90. 7. Meliorační zápůjčky K 6,451.179.66. 8. Železniční zápůjčky K 79,063.037.08. 9. Hypo- teční zápůjčky K 8,801.707.94. 10. Stavební úvěry K 430.400.—. = K 9,232.107.94. 11. Zásoba směnek K 42,490.686.47. 12. Zálohy na cenné papíry K 150.907..— 13. Zásoba cenných papírů 10,593.29S K 94 h. 14. Deposita v uschování a ve správě 72 mil. 945888 K 35 h. Zdražení uhlí. Co bylo ohlášeno v červnu, stalo se. Veškeré doly hnědouhelné zdražily uhlí,a sice jeden vagon o 20 korun. Na šachtě Nelson v Oseku se platí za vagon: v srpnu září kouskové uhlí 102 120 korun střední 100 118» ořechové 88 106 » Jako zde, tak i na jiných šachtách zvýšeny byly ceny. K tomu podotýkáme, že doly nestačí pracovati, za- kázky se hrnou ze všech stran, každý se chce již nyní zásobil uhlím na zimu, všude vidíme takřka zimniční činnost. Myslíme, že obecenstvo chybuje. Stávka asi sotva bude, horníci stávkovati nemohou, jsouce dluhy z jara nadobro vykrváceni, a proto ten chvat na zimu se zásobiti zavdává dolům a obchodníkům uhlí příčinu zdražovati uhlí. Vyékejme, zásoby uhlí v zimě porostou a pak ceny snad klesnou. Výroba piva a daň z něho. Roku 1899 uvařeno bylo v Čechách 9,083.607 hl. piva a za- placeno za ně 31,626,556 K; na Moravě vyrobeno 2,028.636 hl. a zaplaceno za ně 7,255.056 K a ve Slezsku uvařeno 411.893 hl. piva a zaplaceno za ně 1,520.602 K daně. Hospodářské přednášky, pořádané českým odborem rady zemědělské koná v měsíci září t.r. kočovný učitel českého odboru rady zemědělské pan Rich. Purghart: 8. září dopoledne v Milíně, 8. odpol. v Dubenci, 9. v Podmoklech, 16. dop. v No- vém Kníně, 16. odp. v Dobříši, 23. dop. v Ktivsou- dově, 23. odp. v Křivsoudově, 30. dop. ve Všeborsku. 30. odp. ve Všeborsku. Německo před 25 lety. Roku 1875 bylo 5000 milionů fr. válečné odškodné, které pokořená Francie Německu vyplatila, úplně ztráveno. Jistá část této kořisti byla uschována ve věži Juliině, blíže Po- stupími a tvoří válečný poklad, jehož obnos nikdo nazná, jen zasvěcenci. Mimo toho dal Bismark stranou přes 100 milionů marek na skupování polské půdy v Poznaňsku pro Prušáky. R. 1875 mělo Německo asi 20 mil. marek státních dlubů. Platilo tehdář úroků na státní dluh 7 mil. marek. Dnes platí úroků na říšský dluh 56,900.000 mar., t. j. 80krát více než před 25 lety. Říšská státní správa vnitřní stála r. 1875 jen 5,400.000 marek, dnes stojí 59,600.000 marek, 10krát tedy více. Zahraniční ministerstvo německé potřebovalo r. 1875 ročně 6,600.000, dnes potřebuje 42,600.000 marek, tedy šestkráte tolik. Námořní vá- lečné loďstvo Německa vyžadovalo před 25 lety roč- ního nákladu 49200.000, dnes však spotřebuje již 115,100.000 marek. Armáda německá spotřebovala roku 1875 obnos 383,900.000, nyní však spotřebuje 693,800.000 marek. V tom však nejsou zahrnuty mimořádné výdaje na loďstvo a armádu, jak se dnes jeví mobilisací do Číny a stavbou nových válečných lodí. V Německu minuly doby, kdy každý, ať Prušák,

ať Bavorák velebil politiku Bismarkovu. Slavomam po světopanství Velkogermanie trochu se již vy- kouřil, ale ne docela. Jsou hlasy, které se ne- dají umlčet a které varují, aby Německo ne- vrhalo se do víru světové politiky po vzoru anglickém, obzvláště nemohou se pro politiku Vi léma II. rozhřáti Bavoráci a katolíci v Porýnsku Jestliže dnes císař Vilém sní sen velikého Barbarosy o vševládě Německa, dlužno počítati s tím, že uvniti samého Německa šíří se sociální rozklad, který zhoubně bude působiti na budoucnost veliké Germanie. Stou- penci Beblovi nejsou pro prušáckou politiku slohu Bismarka. Výsledek žní v Rakousku r. 1899. Dl dat, sestavených c. k. ministerstvem obchodu připadla r. 1899 z veškeré plochy rolí v této polovice říše ve výměře 10,636.972 ha. na pěstování pšenice, žita, je- čmene, ovsa a kukuřice plocha 6,307.779 ha., čili 59 3 proc. Pšenice na ploše 1,072.100 ha. vytěženo 18,159 008 hl. v tíži 13.562.320 q, průměrem na 16.9 hl. v tíži 12 6 q; žita na ploše 1,841.259 ha. vytěženo 30,897.639 bl. v tíži 21,634.875 q, prů- měrem na ha. 16 8 hl. v tíži 11.8 q; ječmene na ploše 1,189.415 ha vytěž. 24,206.411 hl. v tíži 15,927.376 o průměrem na hektaru 20.3 hl. v tíži 13 4 q, ovsa na ploše 1,868.674 ha. vytěženo bylo 44,219.722 hl. v tíži 20,785.081 q, průměrně na hektaru 23.7 hl. v tíži 11.1 q; kukuřice na ploše 336 331 ha. vytěženo 5,139.025 hl. v tíži 3,652.170 q, průměrně na hektaru 15 3 hl. v tíži 10.9 q. Výběhy pro dobytek. Dříve bylo v každé venkovské obci zvykem, že byl zde pasák, který z jara každého dne vyháněl všecken dobytek na obecní pastvu. Naši předkové dobře věděli, co do- bytku prospívá, a věru nechybíme, když tvrdíme, že dříve, dokud byl dobytek hnán na obecní pastviště, nepanovaly takové nemoci a dobytčí nákazy, jako dnes. Přícina jest na snadě. Obecní pastviny se zru- šily, prodaly, a nyní jest dobytek po celý rok ve stáji, ve vězení. Že stálý pobyt v dusných stájích a nedostatek pohybu vůbec na čerstvém vzduchu zvláště pravidelnému vývinu těla zvířecího a do- brému jeho zdraví přízniv není, nahlédne zajisté každý. Proto se vřele doporučuje, aby se všude tam, kde to jen poněkud možno, zřizovaly přiměřené vý- běhy, ve kterých by se dobytek volně mohl pro- skočiti, zdravého vzduchu nadýchati a tělesně síliti i tužiti. Účelně zařízené výběhy jsou jednou z nej- důležitějších pomůcek a potřeb racionelního chovu. Pravdu tuto plně uznávají praktičtí Angličané, kteří V chovu veškerého zvířectva jsou pravými mistry. Srovnejme jen obraz zvířete stojícího a uzavřeného ve stáji s obrazem, jaký poskytuje totéž zvíře, když je- vyvedeno, jaký to rozdíl. Mnohdy sotva zvíře pozná- váme. Nejpotřebnější jsou výběhy zvířectvu mladému. Má-li se tělo mláděte pravidelně vyvinouti, musí býti všechny ústroje pohybem uváděny v činnost. Jen tak se může vyvinouti obsáhlý hrudník se zdravými plí- cemi, jen tak mohou nabýti kosti náležité jadrnosti svaly patřičné pružnosti, šlachy přiměřené pevnosti. klouby účelné ohebnosti, jen tak se může vytvořiti pěkné, pevné, souměrné tělo. Za pobytu v zahradách a výbězích přívykají zvířata ponenáhlu rozličným vli- vům podnebním i povětrnostním, nabývají otuži- losti a nepodléhají pak tak snadno rozličným nemo- cem. Hříbě v dobrého koně vychovati ve stáji jest naprosto nemožno. Ale také mladému skotu a mladému vepři musíme poskytnouti příležitost k vol- nému pohybu, chceme-li se na něm radosti a užitku dočkati. Též dojnicím a plemenicím vůbec jest velmi ku prospěchu, mohou-li po několik hodin denně po- býti venku. Jest sice pravda, že dojnice do výběhu vypouštěné, dávají o něco méně mléka, avšak úbytek tento se hojně zaplatí dobrým zdravím zvířat, jakož i dobrým a silným potomstvem. Neméně vhodné jsou výběhy upravené na hnojišti. Hnůj tu překáží zví řatům ve volném pohybu, kopyta a paznehty jejich boří se do mokra a plícím se dostává místo čistého vzduchu, vzduch promíšený čpavkem a hnijícími lá- tkami. Víme ovšem, že jest často velmi těžko zří- diti výběh jen pro jediný drnh zvířectva, avšak snad by se mohly zřizovati výběhy obecní. Při každé obci by se našlo zajisté vhodné místo a také nějaký starší, zkušený, k jiné práci neschopný člověk, který by nad zvířaty ve výběhu dbal. Příznivé výsledky by zajisté nadešly jistě a brzy. Zadušení stromů ovocných v přílišné šťávě. Nemůže-li strom všechnu dodávanou kořeny šťávu zpracovati, bývají snadno buňky přesyceny a přeplněny, čímž zaráží se celý svěží život stromua tento úpadku propadá Čím bujnější strom, tím spíše trpí touto chorobou, neboť potom místo na ovoce, obrací hojnou potravu na šlahouny a dřevo a při tom zůstává snadno i neúrodným. Příčinou zadušování stromů ve vlastní šťávě bývá vlhká neb příliš bujná a silně vyhnojená půda, nerozumné sřezávání stromů atd., jen vyrovnání těchto neshod a nesrovnalostí odpomůže ne- moci, jakož i rychlé přesazení stromů ovocných v pří- hodnějsí půdu i polohu. Stromům možno i žilou pou

štěti a přespříliš rozvětvených kořenů odnímati, by nadbytek šťáv těmito kmenu přiváděn nebyl. Medovka ovocného stromoví. Medovka objevuje se na vrchní části lupení stromů ovocných při parném počasí jako šťáva lepkavá, která vhod- ným teplým deštěm často bývá smyta. Medovka ucpává průdušnice listí, čímž vdychování přerušeno bývá. V malém možno rostlinu vyléčiti medovkou trpící častým omýváním odvarem tabákovým, lou- hem a j.

Vídeňská peněžní bursa. Dne 3. září. (Závě- rečné kursy.) Únorová renta 97.70. Květnová renta 97.70. Rakouská korunová renta 98 —, Stříbrná renta 97.35. Rahouská zlatí renta 116.90. Uherská zlatá renta 115.05. Uherská kor. renta 90.65 Losy z r. 1860 celé 132.75. Losy z r. 1860 pět. 160 00. Losy z roku 1864 193 —. Losy kreditní 388 00 Losy z roku 1854 172.C0 Komunalní losy 380.—. Tisské losy 140.— Turecké losy 107.25 Úvěrní akcie 673.—. Anglobanka 276.—. Unionka 553.50 Bank pro země rak. 417.50. Uhorské kreditky 685.50. Bankovní jednota 494.50 Ústav pro úvěr pozem. 872.—. Unionky pražské 295.—. Živnostenská banka —.— Lvov - Černo- vická —.—. Státní dráha 668.50. Lombardy 116.— Št. Hr. Köfl. 528.—. Severní dráha ——. Severozáp. dráha —.— Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 463.—. Česká sev dráha —.—, Buštěhradská A) —. Buštéhradská B) 1097. Pražsko-duchcovská dráha 178.50. Ducho.,-Podmokelská —.— Ústecko-Teplická 3000. Vídeň. tramwayky 293.—. Nové víd. tramwayky 286 —. Dunaj. paroplavba 766 —. Tur. tabák. reš. 297.— Tov. na zbraně 325.—. Alpinky 482.—. Rim- Muráňské 535.—, Pražské železářské 1930. Záp. -české uhelné 280.—. Sev. české uhelné ——. Mostecké uh 958.—. Česká montaní spol. 1320 Napolaony 16.29. Paříž 96.20. Londýn 242.15. Německá města 118.17. Ruble papír. 255.50. Schodnica 1620. Z Vídně, 3. září. (T. k.) Na pomíjivé oslabení konec opět pevný na záznamy berlínské a na koupě arbi- tráže v kreditkách. — Eskontní sazby 43/4 až 43/%. Pražská plodinová bursa. Dne 3. září 1900. Cena za 50 kilogramů, Měna korunová. Obilí: Pšenic váhy 76—82 kg. na 1 hektolitr 8.30—9.00. Žito 72—74 kg. české 8.30—8.60. Ječmen výběr 9.00—9.10, obyčejný 8.— až 0.—. Oves bílý 6.30—6 35, obyčejný 6.15—6 20. Kuku- řice uherská 0.00—0.—. Seno lisované 3.60—3 90, nelisované 3.70—420 Sláma cepy mlácená 3.25—3.50 sláma ku stlaní 0.00—0.—. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 30.00—30.5), č. 1: 29.00—29 59, č. 2: 27 50—28.00, č. 3: 25.50—26.00, č. 4: 23.50—24.00, č. 5: 21.50—22.00, č. 6.: 19.00—20 50, č. 7: 18.00—18.50, č. 8: 13.50—14.00. Žitné mouka za 100 kilo č. 1.: 24.50 a 25.00, c. II.: 23.50— 24.00, č. III.: 19.50- 2).00, č. IV: 14.50—00.00. Pženično otruby 11.00—00 00, žitné otruby 11 60—00.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 9.00—10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření žlutý 9.25—10.70, k vaření zelený 10.50—11.50. Čočka 14 00 aš 19 50. Zemčata k jídlu 0.00—0.00, k pálení líhu 0.00 at 0.00. — O lejnatá semena: Řepka 15.20 až 15.40. Mák 24 50—25.50. Kmín 37 00—38.50. Sušené ovoce: Svestky 18.00—19.00, hrušky —.00—00.—, křížaly 8.00 10.—. Jetelová semena červená 66.00—70.—, bíl 45.— až 70.—. Suřená čekanka: 8 75—0 00. Káva. V Hamburku, 3. září. Platilo se na na září 39.50, na presinec 40.25, na březen 41.—, květen 41. 50 marků. Cukr. V Praze, 3. září. Z Ústí n. L. první výrobek platil pohotově K 27.75—00.C0, na říjen — prosinec 25.45—25.55. Líh. V Praze, 3. září. Za 1000 litrů stupň. pohot. zboží líhu čistěného K 113.50—114.00. Surového bramborové 42.25—42.75, surového melasového 41.75—42.25 V malém K 1.— až 1.50 a výše. Na dobytčí trh pražský bylo dne 3. září přihnáno 531 kusů hovězího dobytka; mezi tím bylo 22 kusů českého, 249 kusů polského a 60 kusů uherského a srbského. — Krmný dobytek český prodal se 1 kg za 59 až 78 hal., výminečně 1 kg za 81 h.; haličský, uherský a srbský 1 kg. 40—64 hal. — Neprodaného dobytka bylo odehnáno 11 kusů. Prodej byl prostřední. — Příhon dobytka drobného a dovoz masa: 78 skopců živých, prodal se pár za 39 kor. 00 hal., 62 skopců zabitých, kilogram za K 0.96 až 1.08; 160 telat za- bitých 1 kg za K 096 až 1.20, výminečně za K 1.28 po srážce 7—9 kg. na kuse, 12 prasat zabitých, a to: če- ských 1 kg. za K 1-04—1.28, polských 1 kg za 1.18—1.26 K a bagounů uherských 1 kg. za K 1.10 až 1.12, srbských 1 kg za K 0.00—0.00, — jehňat po K 0.00 a —.—, — kůzlat kus po K 0.00—0.00. — Masa hovězího bylo přivezeno 35.200 kg. prodal se 1 kg předního za 60 až 88 h., prima K 1.08 a 1 kg zad. za K 0.72—1.08, prima K 1.28. Vepřového masa přivez. 1100 kg., prodal se 1 kg za K 1.04—1.28 českého a za K 1.08—1.26 polského. Prodej byl prostřední.

Česká dětská nemocnice. Za člena přispívají- cího přistoupil cís. rada pan Jindřich Ronz v Karlíně. — K fondu dra Vávry složil p. dr. Zeman z Hostouně 10 K místo věnce na rakev býv. gymnas. řiditele p. Ondřeje Franty. — K fondu dra. Michla došly příspěvky: p. MUDr. Frant. Bazoni, městský lékař v Poličce 50 K, obdržený to honorář za pitvu na prof. dru. Michlovi, p. dr. K. 40 K, p. E. Sommerschuh v Rakovníku 30 K na místo věnce na rakev pí. Mil. Ottové, p. MUDr. Fr. Petr, měst. lékař v Jaroměři 25 K, p. MUDr. A. Lešanovský, m. lékař v Livně (v Bosně) 20 K, p. cís. rada Jindř. Ronz 20 K, p. inž. K. Findeis na Král. Vinohradech 20 K, p. Ad. B. Stýblo, předseda řiditel- stva Pražské městské spořitelny 15 K, pí S. 6 K. — Další příspěvky při ímá p. cís. rada Fr. V. Schwarz, vrchní účetní Zemské banky (palác Zemské banky na Příkopech.)

Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. 295. hra (3. čtvrt.) v předpl. V úterý, 4. září. V STUDNI. Komická opera o jednom dějství od Vil. Blodka. S textem od K. Šabiny.

KOMEDIANTI. Lyrické dráma o dvou dějstvích. Slova i hudbu napsal K. Leoncavallo. Z vlaského přeložil V. J. Novotný. Koree o půl 10. hod. Začátek o 7. bod.