#1
alto_textblock
#1
movi, ve kterém radí ku zavraždění ad-
vokáta Forstera. Právní zástupce dra.
Krausa znova opakoval, že v Anglii ne-
může býti Kraus pro velezrádu souzen. Po
výslechu svědků bylo líčení odročeno.
Z Říma, 20. listopadu. (C.-B.) Při kon-
ferenci vlašských a anglických vyslanců, ko-
nané za účelem pevného stanovení hranie
mezi Erytheou a Sudanem, bylo
včera docíleno úplné dohodnutí. Doufá se,
že při nejbližší schůzi v pátek i uspokojivá
ustanovení v otázce celní, poštovní a tele-
grafní budou docílena.
Z Nov. Yorku, 20. listopadu. (C.-B.)
V telegramu z Colonu se oznamuje: Po-
vstalci napadli včera večer Co-
lon, ale nenalezli valného od-
poru. Po pouličním boji, ktery
trval asi 1k hodiny, bylo město
dobyto. Prefekt a 12 mužů padlo,
30 bylo raněno. Americký dělový člun
»Machias«, kotvící před Colonem, zdržel se
se jakékoliv intervence. Od včerejšího večera
jest veškeré spojení s Panamou
přerušeno. Má se za to, že také na toto
město byl podniknut útok.
Z Washingtonu, 20. listopadu.
(C.-B.) Velitel válečné lodi »Machias« tele-
grafoval z Colonu, že vysadil na pevninu
100 mužů a obsadil železniční stanici.
Dle dalšího telegramu velitele dělového
člunu »Machias« byli američtí námořníci vy-
sazeni v Colonu na žádost úřadů.
#2
alto_textblock
#2
Rakousko-německá smlouva
o pravopis.
#3
alto_textblock
#3
Poselství spásy dostalo se v těchto dnech
německému národu. Kulturní jazyk jeho bude
už snad nepochybně opatřen definitivním pra-
vopisem, jehož se mu až dotud tak citelně ne-
dostávalo. Jistý člen říšsko-německého výboru,
dosazeného k tomu konci, aby se všemožným
způsobem aspoň ve XX. století nahradil
tento pro kulturní národ tak citelný nedo-
statek, prozrazuje ve »Schlesische Zeitungu«
některé, v německém jazyce vykonané adaptace
pravopisné. Svět užasne, až na příklad zví, že
na příště nepochybně »th« z německého písma
na dobro bude odstraněno, v cizích slovech
bude ovšem ponecháno, z čehož lze souditi, ž
tato oprava nebude tak přes přiliš pronikavá,
neboť, jak známo, slovní poklad německý po-
dobá se valně německému válečnému pokladu
ve Špandavě uloženému a pocházejícímu z fran-
couzských pěti milliard. Řeč německá nepři-
vlastnila si celých 5 milliard z řeči francouzské,
ale několik silných tisíců slovíček to přece bude.
Za to na druhé straně podniknuta energická
germanisace »německých slov«, uzmutých ze
zásoby románského bohatství. Všechna časo-
slova »německá«, která domovského práva poží-
vají ve frančině a latině, jako na př. »regieren«,
astudieren« atd. atd. atd., budou se na příště
psáti s »ie«, rovněž i podstatná, od nich odvo-
zená. Pomíjejíce některých, méně důležitých usta-
novení o psaní dvou samohlásek za sebou,
jakož i poněkud přes příliš spletitého a důmysl-
ného upravení palčivé otázky německých syka-
vek, z nichž příkladně »sse na dobro bude vy-
loučeno a nahrazeno ostrým »8z«, — což dlužno
nepochybně klásti na vrub pruské říznosti —
zastavujeme se ještě u dalekosáhlého rozhod-
nutí, jímž cizím slovům v němčině už na dobro
má býti zakroucen krk. Aby vypadala poněkud
germánštěji, budou z nich všechna »c« vylou-
čena, a nahražena německým »ke! Budese
totiž psáti na příště: Publikum, Konfession,
Konzil, Partizipium . . . Naproti tomu pone-
cháno »ce v cizích slovech, kteráž vykazují
také jinak neněmecké hláskové skupiny, jako
příkladně: »Coiffeur«, »Directrice« atd. Při
tom všem sluší podržeti na mysli, že všechna
tato cizí slova jsou německými nenahraditelna.
Říci příkladně na místě »Directrice« — Direk-
torin, není nic platno a »Verweserin« anebo
»Leiterin« zní nemožně komicky. Leckdo se
snad bude tázati, proč se těmito podrobnostmi
zabýváme; na to odpovíme, že se nejedná o žádnou
maličkosť, neboť nový pravopis německý jest
důsledkem diplomatického vyjednávání mezi
oběma spojeneckými státy Rakouskem a Ně-
meckem, tedy doslovně státní smlouvou, při je-
jejímž uskutečnění vším právem měl býti zú-
častněn také francouzský a italský, ano i řecký
zástupce, aby hájili národní majetek jazykový
svých národů. Pamětihodno jest, že ani při této
příležítosti nepodařilo se oběma »německým cí-
sařstvím« způsobiti německé výrazy pro pojmy
#4
alto_textblock
#4
»náboženství« a »národ«. Velekulturní národ
německý musí i na příště zůstati při výrazech
z mrtvého jazyka vypůjčených: »Religion«a
»Nation«. Z dobrýéh důvodů musilo se dokonce
upustiti od zamýšleného »z« ve slově »Nation«
neboť rozhodnuto, že »cizé« »ti« má býti na
hraženo »německým« »zi« jenom v některých
slovech. Pro nás mají události tyto smysl v ji-
stém směru ironický. Neboť nelze nám utajiti
jistého zadostučinění nad tím, kterak nucen
jsou Němci teprve k upravování svého pravo-
pisu v témž momentu, ve kterémž jazyku na-
šemu, všech cizimluvů prostému spílají idiomu
neschopného vyjádřiti pojmy vědecké, což je
jedna z nejúčinnějších zbraní německých proti
druhé české universitě!
#5
alto_textblock
#5
Denní zprávy.
#6
alto_textblock
#6
— Inferiorita českých techniků jest, jak
známo, tou dobou nejmilejším a nejaktuálnějším
předmětem laskavých úvah německého tisku
vzhledem ke jmenování nových českých profes-
sorů na technice brněnské. Málo kdy se poda-
řilo na hlavy českých representantů věd techni-
ckých snésti tolik německého posupného tupen
jako tentokráte a proto není od místa všimnouti
si za takových okolností bílé vrány mezi něme-
ckými listy i hlasy. Takovouto světlou výjimkou
mezi zaslepenými štváči jest »Wiener Landwirt-
schaftliche Zeitung«, kteráž v čísle ze dne 30
října t. r. v rubrice literární, pojednávajíc o če-
ském spise českého professora české techniky
v Praze nešetří uznáním, zmiňujíc se o před
nostech spisu výrazy nejlichotivějšími. Spis,o
který běží, nazývá se »Zemědělská poli-
tika, soustavně vykládá dr. František Fie-
dler, c. k. řádný professor věd právních
státních při českých vysokých školách techni-
ckých v Praze«. Zmíněný list vítá knihu prof
Fiedlera jakožto literární událost nejenom proto,
že takovou událostí jest literatuře národa ma
lého, nýbrž i proto, že agrární politika jes
vůbec mladým ještě odborem literatury vůbec
Dr. Fiedler jest od dlouhé řady let v kruzích
odborných v Čechách co nejlépe známým spolu-
pracovníkem na poli agrárně-politiekých opatření.
»Již jméno spisovatele,« tak píše jmenovaný ví-
deňský list, »ručí tudíž za to, že jeho dílo
každé i nejbohatší literatuře posloužilo ke cti.s
Na to probírá list obšírně obsah díla, zvláště
po stránce pronikavé kritiky, autorem věnované
různým reformním návrhům v příčině volnéi
obmezené dělitelnosti usedlostí, i končí takto
»Dva až dosud vyšlé svazky opravňují očeká-
vání, že práce dra. Fiedlera, až jen bude do-
končena, tvořiti bude obzvlášť pozoruhodné
obohacení agrárně-politické literatury.« To zní
poněkud jinak než pustá nekritická šváda »N
Fr. Presse« a po ní papouškované vzteklé bla-
bolení ostatních německých listů a lístků.
— Velká manifestační schůze českého
lidu svolána jest na neděli, dne 24. t. m., do
Olomouce, do velké dvorany Národního domu
aby se tu způsobem co nejslavnostnějším pro-
hlásila pro zřízení české university na Moravě.
Schůze tato, k níž dějí se co nejrozsáhlejší pří-
pravy, aby se stala důstojným a imposantním
projevem všeho českého lidu na Moravě
ve Slezsku, jest počátkem rozsáhlé akce uni-
versitní, kterouž má býti odpověděno na ně-
mecký ryk, pozdvižený v obou hlavních městech
moravských proti nejspravedlivějšímu našemu
požadavku moravskému a všemožnou agitaci
německou valem i na venkov moravský roz-
šiřovaný. Jedná se nejen o projev ve prospěch
zřízení university, nýbrž i o odmítnutí konserva-
tivně německé proposice, kteráž nabízí zřízení
druhé české university v některém venkovském
českém městě moravském. Pořadatelé zvou do
této manifestační schůze všechny české spolky.
zástupce všech českých měst a obcí moravských.
Řečníky na schůzi této budou poslanci dr. Jan
Žáček a rada zemského soudu V. Hrubý.
#7
alto_textblock
#7
— Rodinné zprávy. Paní Táňa Berán-
ková roz. Černá, dcera ředitele lihovaru v Roud-
nici a pan inženýr Emil Beránek, stavební komi-
sař c. k. státních dráh, slavili sňatek v sobotu dne
16. t. m. v chrámu na Kr. Vinohradech.
— Promoce. Pan Karel Müller z Jičína.
suppl. professor gymnasijní v Litomyšli, bude dne
23. t. m. o 12. hod. pol. na české universitě Karlo-
Ferdinandově v Praze na doktora filosofie veřejně
povýšen.
— Úmrtí. V Kolíně zemřela dne 20. t. m. paní
Dorota Halphenová. Pohřbena bude v pátek 22
t. m. o 2. hod. odpol. — V Plzni zemřela dne 19.
t. m. paní Anna Borecká roz. Schlechtova.
Pohřbena bude dnes ve čtvrtek o 21/2 hod. odp. na
hřbitov u sv. Mikuláše.
— Spolek majitelů domů na Smíchově
měl 18. t. m. členskou schůzi, na níž jednalo seo
#8
alto_textblock
#8
stanovisku jeho k návrhům města Prahy na sloučent
s předměstími. Po řečích pp. stavitele Bečky a JUDra.
Cuřína, kteří vyslovili se proti sloučení, přijata re-
soluce: »Shromáždění členové spolku majetníků
domů na Smíchově uznáváme, že král. hlavní město-
Praha k řešení určitých velkých na ni vložených
úkolů pomoci obcí předměstských má zapotřebí.
Uvažiti sluší však, že by sloučení předměstí s Prahou
při ztrátě jich samostatnosti především mělo tyto
účinky: 1. Následkem vyššího stupně daně činžovní
v Praze obnášela by po sloučení suma, o kterou by
předměstí po uplynutí doby přechodní více na dani
činžovní platila, přes tři milliony korun ročně,
z čehož by největší část připadla c. k. finančnímu
eráru a menší díl zemi, město Praha by
toho nemělo samo ničeho.
Předměstím, na něž tak ohromné břímě
by bylo uvaleno, neposkytlo by se v žádném směru
nějaké náhrady, naopak, ježto by stala se částí ve-
likého a tím nehybnějšího tělesa, ztratila by výhody
autonomie; 3. ve příčině národní po zavedení vnitřní
úřadní řeči české platila by předměstí jako čásť Prahy
za jazykově smíšená; 4. zavedení nové daně potravní
ohromným zvětšením okresu, v němž tato vybírati
se má, znamená ohromné zvýšení této daně potravní
na prospěch c. k. finančního eráru. Protestujeme
tudíž jakožto nejvíce stížení poplatníci obce co nej-
rozhodněji proti sloučení města našeho při ztrátě
jeho samostatnosti s Prahou. Dosažení uvedeného
účelu, totiž aby městu Praze dostalo se pomoci obcí
předměstských — dá se provésti způsobem jiným,
při čemž by na předměstí tak ohromné oběti
a ztráta majetku a tím národního jmění
uvalována býti nemusíla. Spojení může se státi
buď dle návrhu podaného svého času panem
drem. Frant. Fiedlerem ve smyslu čl. VIJ. říš. zák.
z 5. března 1862 č. 18 ř. zák., totiž prohlášením
jednotlivých záležitostí mezi obcemi za společné při
společném na ně přispívání — aneb ve smyslu čl.
XVII. jmenovaného zákona spojením obcí v jeden
okres či kraj. K oběma návrhům posta čí
pouze vydání zákona zemského; při
tom nepomíjí samostatnost předměstí a účelu, totiž
společné postupování s Prahou a přispívání obcí
předměstských jest dosaženo. Prosíme tudíž shro-
máždění sl. zastupitelstvo města Smíchova, aby jen
v tomto smyslu s král. hlav. městem Prahou bylo
jednáno.«
— Dobročinnost. Spolek ku podporo-
vání chudých žáků starom, české školy
u sv. Jakuba v Praze podělil soukromě v úterý
dne 19. t. m. ve škole šedesát žáků oděvem a obuví.
Mimo to daroval pan Jan Kadlec oděv třem chudým
žákům. — První vlasten.dobroč. obec Baráční-
ků v Bubenči přijímá včetně do 30. t. m. žádosti
za podělení chudé školní mládeže obce bubenečské.
— Spolek vojenských vysloužilců Ma-
riana St. šl. z Hochinfelsu pro Žižkov a okoli po-
dělí dne 25. prosince t. r. vdovy a sirotky po ze-
mřelých členech a chudé dítky členův spolku
šatstvem a penězi. Písemné žádosti buďtež podány
do 1. prosince v místnosti spolkové »Na sklenářce«
v Žižkově.
— Prudká vichřice panovala v Praze i po
celý včerejšek. Krutě řádila zejmena v Král. Oboře,
kde stromy jsou zbaveny posledních listů. Několik
věkovitých lip bylo vichřicí z kořene vyvráceno a
úplně zničeno. Také na stromoví v zahradách měla
vichřice neblahé následky. V ulicích pražských bylo
mnoho oken vyraženo a roztříštěno. Na balkoně
domu čp. 1599-II. v městském sadu služka Josefka
Švalbova nechala státi žebřík, na kterém okna ve
třetím patře cídila. Pojednou vichřice žebřík shodila
na chodník. Chodci rachocením byli upozorněni na
nebezpečí a rozutekli se, čímž zachránili se před
#9
alto_textblock
#9
úrazem.
— Zmařená výprava zloděje do krámu.
Bezpečnostní opatření elektrickými zvonky na dvé-
řích krámu v noci na dnešek náležitě se osvědčiloa
sice v domě čís. p. 222 v Královské třídě v Karlíně.
Do krámu obchodníka se smíšeným zhožím p. Aloisa
Šetiny, v tomto domě se nalezajícího, projektoval
lupičskou výpravu 26letý tulák Václav Kurciák, do-
Ostrova u Přemyšlu v Haliči příslušný. Kurciák v
podvečer vloudil se do domu, kde se u půdy skryl.
Po půlnoci na dnešek, když kolkolem panovalo hlu-
boké ticho, přerušované jen venku burácením vichřice,
sestoupil tulák se svého úkrytu do přízemí a začal
pracovati u dvéří obchodu p. Setiny. Nejprve ukrou-
til visací zámek, avšak dále se nedostal. Na dvéřích
krámu jest totiž upevněno zvonkové elektrické zaří-
zení a jakmile zloděj opřel se o dvéře, ozvaly se
zvonky v příbytku obchodníka p. Šetiny. Tento vy-
skočil z lože a s několika sousedy odebral se do
průjezdu, kde zloděje při pilné práci překvapili. Zlo-
děj byl ovšem zadržen a policejní hlídka odvedla jej
na strážnici. Dnes byl Kurciák odevzdán bezpeč-
nostnímu oddělení policejnímu.
— Těžce poraněn. Na Václavském náměstí
včera upadl 57letý dělník Václav Kafka a pádem na
hranu chodníku utrpěl těžké poranění na hlavě.
Lékař p. dr. Feigel potkytl mu první pomoci a pak
zraněhého dal odvézti do všeobecné nemocnice.
— Sebevražda důstojníka. V kasárnách v
obci Louce u Znojma zastřelil se dne 18. t. m. po-
ručík 99. pěšího pluku J. Hoser z příčiny prý ne-
známé. Hoser opustil teprve 18. srpna t. r. terezian-
skou vojenskou akademii jako zástupce důstojníkaa
dne 1. listopadu jmenován byl poručíkem.
— Sebevražda z nešťastné lásky. Včera
večer dokonal náhle život svůj 28letý zámečnický
pomocník Ludvík Klíma, do Mislína u Písku pří-
slušný. Klíma se zamiloval a milostný poměr ten
nemohl být korunován sňatkem. Mladý muž stal se
trudnomyslným a zádumčivým a včera večer provedl
dávný svůj úmysl. Zalezl do konírny usedlosti »Vá-
clavky« čp. 176 na Smíchově, kde si vypálil kulku
z revolveru do pravého spánku. Výstřelem upozor-
nění zřízenci sběhli se do konírny a nalezli tam ne-
šťastného milence dokonávajícího. Mrtvolu sebevraha
ohledal policejní lékař p. dr. Brejcha a pak byla
odvezena na břbitov na Malvazinkách.