#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁROPNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
22. ledna 1904.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 22,
#5
alto_textblock
#5
Upozornil jsem již před 9 léty, krátkou dobu po
míru v Simonoseki (17./4. 1895), v delegacích na
snahu Japoneů, probuditi Čínu z kultur-
ního spánku, civilisovati ji k podnikům
válečným, aby zatlačili západní národy
a dostali obchod východoasijský do
svýchrukou.
Rusko bylo jedinou mocí, jež pochopilo zá-
měr, bděvši zatím, co vyslanci evropští v Pekině odá-
vali se masopustnímu veselí. Zabrání Mandžur-
ska, prodlouženísibiřskédráhy odAmu-
ru do Portarturu, zřízení opevnění v se-
verní Koreji, vše to bylo tahem Ruska
na šschovnici proti rozpínavosti Ja-
ponska.
Evropa nenalézá se v závidění hodném postavení.
od západu blíží se polyp severoamerický
jenž svými lapadly uchvátil již Kubu, St. Domingo-
Kolumbii a Filipiny, pošilhávaje do Číny, od východu
hrne se žluté plémě, jež jest s to, při stálém vzrů-
stu svém staré pevnině odejmouti vzduch a živol
zatlačiti náš obchod zámořský z Asie-
Jediná moc, jíž lze postupu takovému zabrániti.
jest Rusko, vládnoucí ohromnými prameny po-
mocnými a svým pohyblivým asiatským obyvatel
stvem.
Zní to sice podivně a přece jest to pravdou, že
evropskoukulturuvevýchodní Aslihá jí
Rusko, válka rusko-japonská byla b
plemenným bojem mezi bílým a žlutým
vlemenem.
Vítězné Japonsko v čele 300 millionů Asiatů zna-
menalo by konec evropského panstvív
Asii, k obhájení kulturního života
evropského ve východní Asii jest povo-
láno Rusko a není to ruský carismus, není to vý-
hradně ruský, nýbrž všeevropský zájem, když
Rusko se snaží k obraně své državy východoasijské
zachovati sobě volnou plavbu úžinou korejskou z moře
Japonského do moře Zlutého. —
Ministr vykázal ve svém exposé vynikající míst
olázce, jež minulého léta zaměstnávala nejširš
kruhy cirkevní a civilní, a jež týká se
vykonávání „práva výlučného“ čili
veta Rakouskem při poslední volbě papež
a to proti vůli většiny sboru kardinál-
ského
A tu se táži: Bylo položení veta prot
Kardinálu Rampolovizohledů státních
zapotřebí?
Nebylo by to osudným, kdyby přes
rakouskévetostalse Rampola papežem
čímž by Rakousku přibyl nový mocný
nepřítel. —
Ministr vílal ve svěm exposé chválozpěvem troj-
spolek jako základ politiky míru.
Jeho dobrodiní pocitili jsme při vleklém jednán
s Italií o provisorní obchodní smlouvě, při níž
zvítězila v otázce ,vinné klausule“ Italie.
Taktéž učinil nám druhý nášspojenec, Ně-
mecko, vývoz našich hospodářských výrobků na-
prosto nemožným, následkem své nové sazby celní
Nejsme z opětovaných zde často důvodů přáteli
trojspolku, avšak když ministr přes to přikládá jemu
takovou důležitost, musíme býti ve spolku tom s tejně
silnými, chceme-li býti s ostatními dvěma moc-
nostmi rovnocennými. Německo a Italie jsou.
první převážně, druhá úplně, obývány jedním to-
liko národem, Rakousko jest však státem
národnostním, jenž se jen tehdy udrží, když
budou všichni národové v něm rovno-
právnými, jen potom bude panovati rovno-
váha a mír, jen potom budemoci říše vy-
užitkovati svých sil uvnitřk hospodář-
skému a kulturnímu povznesení a roz-
květu svému, jen tehdy budoupůsobiti síly
tyto také na venek ve stejném směru,
jako svazek sil se podporujících a po-
silňujících?
Ale co vidíme?
Klika rakouského stroje státního nalézá se na
mrtvém bodě, stroj se nehýbe, byť by i sebe více
vládní páry dostával, stroj tarasí hlavní kolej a ne-
může se ani na kolej vedlejší dostati. Přemoudrý stroj-
vůdce ošetřoval jen jednu kliku, kliku ně-
meckou, zanedbává druhou kliku vyrovnávaci, pre
jejížto válec páru uzavřel.
Nyní vězíme pevně, nemohouce cíle — vyrov-
nání rak-uherského a celního tarifu —
dosáhnouti, zalím co sousední státy pilně vyjednávaj
s o naši kůži se dělí.
A proč děje se tak?
Zavedením ústavy r. 1867 byla všem
národům této říše zaručena úplná rov
noprávnost, jakož i slavpostně uznáno
nedotknutelné právo na hájení a pěstě-
ní jich národností a jazyka a rovnos
všech jazyků v zemi obvyklých, ve škol-
ství, úřadech a veřejném životě. A tulo
lústavu nepracovali jsme my, nýbrž němečtí liberálové-
A dnes brání epigoni úslavních zákonodárců zří-
zení české university v Brně, poněvadž by
mohlo býti počeštěno tote hlavní město markrab-
ství moravského, kde žije 75% Čechů a tolike
259% Němců, a v kterémž městě činí Češi téměř po-
lovinu veškerého obyvatelstva! Bylo by to snad bez-
právím, kdyby v zastupitelstvu brněnském zasedali
také Češi?
O nutnosti zřízení české university
v Brněnebo v Olomouci není zapotřebí se vůč
dnešnímu stavu středního školství moravského ani
šířiti. Bylo-li možno zříditi v Bukovině něme-
ckou universitu, nesmí se Čechům odpírati na
Moravě takového českého vysokého učení a kdyby mělo
tím i několik mandálů německo-liberálních býti ohro-
ženo. —
A druhý gravamen: Vnitřní česká řeč
úřadní v zemích koruny českél
Jest to snad bezprávím, když 6 millionů Čechů
ve své vlasti žádají stejné právo jazyka če-
ského při soudecha úřadech, a když se žádá
od 1000 nebo 2000 úřadníků státních a příslušníků
3 millionů Němců znalost druhého zemského jazyka.
jako od 5000 českých úřadníků?
Lze za takových poměrů, kdy se násilně českému
národu odnímá v jeho vlasti vzduch a svěllo, poslan-
cům českým — a kdyby desetkráte řšská rada byla
rozpuštěna — lze jejich nástupcům zůčastnili se
prací parlamentních, pokudkřivda tato
nebude odčiněna?
Můžete českou obstrukci týrati, lá-
nati, nejste však s to, 16 millionů Slo-
vanů — když smím čítati mezi ně lake
naše bratry Poláky — nejste sto 6milli-
onů hlav čítajíci intelligentní a vysoc
vyvinutý český národnásilně s povrchu
smésti.
Nedáme sobě zkracovati své zaru-
čené právo a svou kulturu.
Jste-li — jak se tím chlubíle — rakouskými vla-
stenci, tak zachovávejte alespoň trv a jíc
zákony.
Vraťte nám, co nám po právu a záko-
nu náleží, vratte nám to rychle, nebo
mohounastatidoby, jakonyní v Uhrách,
kdy i mnohonásobné nabídky zdáli se
budou našemu lidu nedostatečnými.
Také včeské půdě nalézají se bohaté
rudy železné a bůh, jenž nechal i v Če
cháchrůsti železo, nechtělmíti žádných
porobených národů, žádných otroků
(Hlučná pochvala.)
Del. dr. Baernreither souhlasí s vývody zprávy
ale chce pojednati o poměrech obchodně- politických
jež byly ve výboru pominuty. Uzavření zatímné
smlouvy s Italií svědčí, že jsme v obchodně poli-
tické akci. Je povděčen uzavření tohoto provisoria
neboť je na každý způsob lepší než stav bezsmluvný
nebo celní vojna. Spokojeny s ním mohou být obě
strany. Jest oprávněna naděje, že ze zatímné smlouvy
vyjde také definitivná. Vinná klausule jest odstraněna
Užíti čl. 14. při tomto provisoriu bylo zbytečné.
protože uzavřená smlouva — až na vinnou klausuii
— byla pouhým prodloužením dosavadního stavu.
Smlouva mohla se časem předložiti říšské raděa
uložiti celním úřadům, aby držely se dosavadního
stavu. Při definitivných obchodních smlouvách čl. 14.
použiti nelze. To sluší věděti již nyní. Na doklad
svého tvrzení uvádí historickou reminiscenci. Když
totiž r. 1867 bylo jednáno, které záležitosti nelze
vyřizovati čl. 14., posl. Skéne žádal, by taxativně
byly uvedeny obchodní smlouvy. To však bylo od
mítnuto, neboť se to všem sněmovníkům zdálo býti
úplně samozřejmým již proto, že tu jde o záležitos
společnou, pro níž čí, 14. platiti nemůže a pak proto-
#6
alto_textblock
#6
že tu nejde o věcí tak nalehavé, aby pouze čl. 14
užito býti musilo.
Přecházeje k obchodně-politické siluaci, uvažuje
o příštích obchodních smlouvách. Německá vláda
chovala se k dotazům při vyjednávání obchodních
smluv vždy důsledně, odpírajíe o nich zprávy.
Z toho by se mohlo snadno souditi, že další neru-
šené trvání smluv je zabezpečeno. Avšak nesluší se
proto oddávati se bezstarostnosti; německá vláda
nepořídila nadarmo nový celní tarif. Odkazuje na
výrok hr. Posadowského, že otázka vyjednávání ob-
chodních smluv jest aktuální a palčiva. Nepochy
buje, že mezi Německem a Ruskem docílí se shody
a do konce roku budeme také my pozvání k vyjed-
návání o smlouvách obchodních. Uherské zájmy bu-
dou hájeny, ale vyjednávání musí se vésti na jed-
notném základě dle skutečných jednotných instrukcí
a obě poloviny říše musí se v pokojném závoduo
smlouvy obchodní podřiditi ministru zahraničních
věcí. Cíl, jehož dosici se musí, je způsobilost říše
k vyjednávání, k němu druží se nejvyšší zájmy, pro-
čež vláda i parlamenty musí vynasnažiti se, aby
chom stáli tu jako jedna říše schopna k vyjedná
vání. Bylo by velice nebezpečno, kdyby se některé
lidové zastupitelstvo svou nečinnosti odcizovalo vše
stranně pociťované nutnosti. Vláda a poslanecká
sněmovna jsou povinny vyprostiti se z této situaee
(Hlučná pochvala: řečníku gratulují)
Del. Verzegnassi souhlasí s Bärnreitherovým
vývody o obchodní politice a obírá se parallelními
kursy vlašskými na inšprucké universitě. Tato otázka
rozřeší se radikálně jen zřízením samostatné vlašské
university v Terstu. Tak soudí všichní vlašští pod-
daní Rakouska. Dobrá domácí politika působí blaho-
dárně na politiku zahraničnou a posílí náš spolkový
poměr s Italií. Konečně nalehal řečník na úprav
Isonza, jako mezinárodní řeky a žádal ministra, aby
v té věci dorozuměl se s ilalskou vládou.
Del. bar. Oppenhcimer považuje za pravý div
že mocné postavení říše na venek neutrpělo dvou-
letými domácími zmatky před i za Litavou. Příčinou
toho je, že uznává se vojenská i hospodářská síla
říše, jež zůstává stále vzácným spojencem a obáva
ným odpůrcem. Přeje trojspolku, ale shoda s Ruskem
je vymožeností velké důležitosti. Předpokladem troj
spolku i shody s Ruskem je branná moc. již Mlaďaii
ohrožují svými požadavky. Dosáhnou li samostatného
vojska, žádná moc nepříměje zdejší obyvatelstvo
aby i nadále neslo ohromná vojenská břemena. Kon
fliktu s Uhrami nikdo nechce; ony povznesly se jen
ve spolku s Rakouskem. Jak se vyskytla armádn
otázka, spory mezi oběma státy prohloubily se, čím
trpí také zahraničná politika. Považuje za svou po-
vinnost projeviti tyto své obavy a bude hlasovat
pro rozpočet.
Del. Biankini odsuzoval zatímnou obchodn
smlouvuu s Italií; je hospodářským nešlěstím pro
vinaře, zejmena dalmatské. Obavá se, aby vinna
klausule v definitivné smlouvě obnovena nebylaa
protestuje proti ní již ted.
Jako Slovan je povděčen shodě s Ruskem. Diví
se ministrově prostotě, neboť zdá se kojiti nadějí, ž
v Turecku obnoví se pořádek. Nelze dozvěděti se.
jsou-li pro všecky případy pevné úmluvy s Ruskem,
neboť bez nich pouštěti se do balkánských zmatků
bylo by lehkomyslností, jejíž následky nelze nyní
dohlédnouti. Žádá na ministrovi, by po případě
důvěrné schůzi nebo ve zvláštním výboru předlužii
úmluvy s Ruskem. Lituje ministrova tónu naproti
Srbsku a Bulharsku. Toto zachovalo se dle náro dní
zásady, dle níž svrhlo turecké jho. Hrozby způsob
jiný než žádoucí účinek. Ministr by býval udělal
líp, nezmiňuje se o bělehradské tragedii.
O průmyslových a hospodářských zájmechse
ministr ve svém výkladu nezmínil; osadnický duch.
vanoucí z dřívějších výkladů, vytratil se.
Pojednává o vystěhovalství, zvláště Chorvatů do
Ameriky, nalehá na ministra, aby zřídil v Novém
Yorku vystěhovalský úřad a staral se o vystěhovalce
také v kulturním ohledu zakládáním škol a vysíláním
duchovních. Přimlouvá se za změnu branného zákona.
jenž je pravou příčinou vystěhovalství a vyhýbání se
konsulátům a za amnestii pro všecka vojenská pro
vinění. V konsulátní akademii měli by se vzdělávat
konsulové všech národností. Přimlouvá se za uzavřen
obchodní smlouvy s Černou Horou v nemalý pro
spěch jižní Dalmacie. Ptá se, jak chce ministr ob
noviti dávnou dobrou vůli mezi Cernou Horou a jižn
Dalmacil a končí přáním, by zahraničná i domác
politika vrátila se k zásadám rovnosti svobody a svor
nosti všech našich národů v říši i mimo ni. Bud
hlasovati proti rozpočtu, aby osvědčil protest roz
hořčení a nedůvěry k politice ministra zahraničných
Delegát Marchet soudl, že zatímná smlouva
s Italií byla nezbytna, neboť kdyby obchodní
smlouva bývala platila přes 31. m. m., bylo by po
vstalo pro rakouské a uherské vinařství ohromne
nebezpečí z dovozu francouzských vín. Doufá, že
celní klausule v příští obchodní smlouvě nebude
Říše musí býti chráučna před záplavou italským
Obchodní smlouva s Německem bude as letos
vypovězena a proto třeba uvažovati o účinku cel-
ního tarifu německého na národní hospodářství ra-
kouské, neboť jest zaměřen zvláště proti Rakousku
Proto třeba ohlédnouti se po vydatné zbroji pro naše
obchodní smlouvy. Dosud jí nemáme, ale byl by
aulonomní celní tarif, jenž dosud není ustanoven
A bylo by ho třeba, neboť zatímná obchodní smlouva
s Ilalií vyprší 31. prosince 1904. Uvažuje o největ
ších výhodách a rozšíření celního území spolky, ze
jmena proti americkému nebezpečí.
Pojednávaje o vyrovnání s Uhrami doličuje pří-
klady, že jim není na ujmu. Zastání se společenstv
armády je zároveň snahou o zachování státu v jeho
nynější podobě. Uhry nebyly by tolik dosáhly, kdyby
se byly spory v Rakousku uklidnily. Němci byli prý
vždy ochotni vyjednávati s Čechy, ale takým způ-
sobem, jako tito žádají, to možné není. Nynější si
tuace říše zarmucuje hluboce každého vlastence.
Zástupce společenství říše měl by se všemožně vy-
nasnažit, aby odvrátila se hrozivá nebezpečí. Řtečník
bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučná pochvala.)
Del. Delugan uvažoval o jihotyrolském vystěho
valství, doporučuje ministrovi úpravu této otázky
ochranu vystěhovalců.
Zmiňuje se o universitní otázce, jež může pů
sobiti také na náš poměr k Italii. Vypovězení prof
Gubernatisa z Inšpruku bylo neoprávněné. Pouka
zuje na svobodnou universitu solnohradskou, kde
učenci z Německa mohou svobodně přednášeti. Vy
hoví-li se žádostem Vlachův a zřídí-li se jim vlastní
universita, zanikne příčina jejich nespokojenosti
vzdor jich svárům s Němci.
Přeje si, by vinná klausule byla vyloučena z ob
chodní smlouvy s Italií, neb aspoň aby italská vína
dovážela se s takovými cly, jež by chránila rakou-
ské vinařství. V obchodě dřevním přimlouvá seza
stalus quo-
Rokování přerušuje se a schůze končí o 4.30
hod. odpol.
Příští schůze bude z ejtra.
#7
alto_textblock
#7
věcí.
#8
alto_textblock
#8
víny
#9
alto_textblock
#9
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. ledna. (Volebníreforma
v Uhrách.) Jednou z podmínek, za něž košu-
tovci počátkem prosince m. r. upustili od ob-
strukce, byl, jak známo, slib, že vláda podá co
nejdříve návrh na změnu sněmovního volebního
řádu. Hr. Tisza přistoupil ku projednání volební
otázky dříve, než bylo možno očekávati. Již
včera konána v Pešti prvá porada výboru, pro
věc tu zvlášť jmenovaného, v němž za předsed-
nictva Tiszova zasedají čelní poslanci všech poli-
tických stran, universitní professoři a též dva
vůdcové sociálních demokratů. Hr. Tisz
v zahajovaci řeči upozornil, že v této prvé po-
radě možno mluviti jen o tom, jakého statisti-
ekého materiálu bude třeba, aby se mohlo přikro-
čiti k opravě volebního řádu. Na tu dobu jest ne-
možno, odstraniti v Uhrách volební census vů-
bec; mluviti se může pouze o úpravě censu po-
dle různých druhů daní. Bude tedy nutno zjistiti.
kolik občanů může býti zařazeno do té neb oné
daňové kategorie. Dále bude třeba sestavit
podrobnou statistiku pozemkové daně, aby se
#10
alto_textblock
#10
zjistil pozemkový důchod občanů v různých čá-
stech země. Osvětový census bude nutno značně
snížiti. Co se dělnictva týče, všeobecný stav
země a kulturní výše lidu nedopoušti, aby se
dělnictvu v jeho celku přiřklo volební prévo.
Ale přál by si, aby se dostalo volebního práva
aspoň nejlepším zástupcům dělnictva. Nynějš
dělnické organisace nemohou býti podkladem
pro řešení této otázky; spíše by se hodily zprávy
o tom, jak dlouho který dělník pracuje v továr-
nách a mnoho-li si vydělá. Zvláště zralými pro
volební právo byli by dělníci, pracující mnoho
let v témž průmyslovém podniku. Řečník dodává.
že by si přál, aby se nové sněmovní volby —
nebude-li nutno vykonati je předčasně — mohly
konati již dle nového, parlamentem schváleného
volebního řádu. Hodlá tedy osnovu zákona před
ložiti sněmovně nejdéle do poloviny r. 1905.
V debatě, která se na to rozpředla, ujali se
slova četní řečníci; přívrženci strany neodvislost
mluvili pro všeobecné volební právo, lidove
přejí si pouze jeho rozšíření. Projeven též názor.
že by se v novém volebním řádě měly poskytnout
výhody maďarskému obyvatelstvu, což všal
Tisza zamítl, ježto by to bylo prohřešení pro
rovnoprávnosti. Nakonec schválen Tiszův ná
vrh, aby se opatřila statistická data v tom směru
jak hr. Tisza naznačil, data ta aby se rozeslal
všem členům ankety, načež bude možno při
kročiti k dalšímu jednání o změně volebníh
řádu.
V Praze, 21. ledna. (Z Lengyelo v
prohlášení.) Zoltan Lengyel, jenž vystoupi
ze strany Košutovy, odůvodňuje tento svůj kro
statí ve „Függetl. Ma.-orsz.“ Vystupuje ze strany
neodvislosti prý proto, aby mohl lépe hájit
zásady, o jichž oprávněnosti jest přesvědčen
Ve straně neodvislosti jsou dva proudy —
smírný a bojovný. Heslem prvé skupiny jest če-
kati, až strana nabude ve sněmovně většiny, aby
mohla obnoviti stav, jaký byl r. 1848. Druhý
směr jest přesvědčen, že strana jest povinna
chápati se každé příležitosti, aby uskutečnil
svůj program aneb aspoň některou jeho část.
Proto nutno boj organisovati, počínaje volebními
okresy a konče obstrukcí ve sněmovně. Proto
nutno i do delegace vstoupiti, ne
proto, abychom ji posílili, nýbrž abycho
tam zápasili s Němci a rozbili společné
instituce. Nesmíme býti jen „neodvislí“, nýbrž
také „opposiční“. Jedno bez druhého jest jak
Uchaciovo dělo bez náboje: budí hrůzu, ale ne
uškodí nikomu, protože nemůže spustiti.
#11
alto_textblock
#11
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 21. ledna.
#12
alto_textblock
#12
Roformy na Černé Hoře.
Celý Balkán poskytuje v přítomné době ne
utěšený obraz politického rozvratu, beznaděj-
ných zápasů, ochablosti, stupňované v zoufal
ství, obraz mravné i hmotné bídy. Jediná Černe
Hora, nejmenší balkánská země, chudobná, sil
ným sousedem hospodársky utlačovaná, tvoří na
Balkáně světlý bod. Ona nevidí doby příhodné
aby znova osvědčovala svoje staré junáctví na
bojištích, a ze staré zkušenosti ví, že taková
doba nedá se uměle přivoditi, nýbrž musí nade
jíti sama. Proto zachovává klid a mír a mezitín
se organisuje všemi směry a organisaci upev-
ňuje dobrými zákony, jež kníže Nikola vydává
jeden za druhým bez hluku. Možno již konstato
vati, že Černá Hora náleží k státům, kterých
život jest úplně zregulován dobrými zákony, zá
kony, jež nejsou ozvěnou a napodobením ciziny
nýbrž vyplývají z potřeby, doma pociťované
Moudrý panovník kníže Nikola, slavně dovršuje
dllo svého života.
Letos byly vydány zejmena zákony: o stát
ním účetnictví, o státní kontrole, o politickém
rozdělení země, o vojenském zřízení, a posléze
kníže Nikola přikročil k upravení života cí
kevního.
Na jeho žádosť srbský vladyka v Zadru
Milaš, vypracoval pravidla o zřízení synodalném
na Černé Hoře. V pravidlech jsou vytčena práva
a povinnosti synodu, jenž se sestupuje jednouz
měsíc. Černá Hora bude míti arcibiskupa-mitro
polita, jenž bydlí na Cetyni, a biskupa záchlum
sko-rašského. Hranice mezi arcidiecezí a diecez
půjde dolinou řeky Zety. Biskup (vladyka) bude
bydleti v Podgorici nebo Nikšiči.
Členové synodu jsou: mitropolit, vladyka
cetyňský archimandrit, archimandrit monastýra
Ostrogu, tři protojerejové a synodalný tajemník
Prví čtyři jsou členy synodu po právu, ostatn
tři volbou, a tajemníkem je vždycky tajemník ce
tyňské metropolie. Volené tři členy volí každého
roku členové po právu. Členové volení maj
v synodu hlas poradný, ostatní rozhodující. Sy
nod kandiduje na uprázdněné biskupství tři kan-
didáty a kníže z nich potvrzuje jednoho. Ve
vnitřních věcech církevních usnesení synodu
mají platnosť a vykonávají se, schválí-li je arci-
biskup-mitropolit, a ve vnějších, potvrdí-li je
#13
alto_textblock
#13
kníže.
#14
alto_textblock
#14
Angle-francouzská smlouva.
Londýnským dopisovatelům cizích listů
dostalo se včera zpráv z pramene prý spole-
hlivého, že anglo-francouzská smlouva, jež má
prý odstraniti zbytek neshod mezi oběma státy.
konečně jest dílem hotovým a snad prý do-
konce také již od několika dnů podepsána. Pu
blikací smlouvy té otáli se prý jenom proto
aby v nynější nan jvýše choulostivé situaei
mezinárodní nevzbudilo se nedorozumění. Tak
též co nevidět bude prý rozřešena otázka ma-
rocká, nač zvláště Francie prý naléhá, chovajíc
ale zároveň při tom přání, by se tak stalo jen
za úplného souhlasu Anglie. Smlouva právě
uzavřená netýká se sice prý ještě i Marokka
ale zásada o řešení sporů obou států smírčím
soudem, nedávno vytčená, jest prý novou smlou-
vou značně rozšířena. Nacionalistické kruhy
francouzské hledíce k anglofilským tendencím
nynější vlády Combesovy, obávají se, že nová
smlouva uzavřena byla opětně na úkor starých
práv a nároků francouzských, jako stalo se již
v otázce fašodské, egyptské a pokud se týče
dohody s Italií také v otázce trojspolkové.
#15
alto_textblock
#15
Socialisté v říšském sněmu německém.
Důsledkem nezdaru stávkářů v Krimičově
kteři mimo jiné marně se domáhali zkrácení
doby pracovní, bude, že strana sociálně-demo
kratická podá v říšském sněmu německém
návrh na zavedení desítihodinné denní doby
pracovní.
#16
alto_textblock
#16
Maybach zemřel.
V Berlíně zemřel včera ministr mimo službu
Adalbert z Maybachu. Za jeho režimu své
doby provodeno bylo sestátnění dráh pruských
v obrovských rozměrech. Postupováno při něm
na rozdil od jiných států tak obratně, že dnes
státní dráhy jsou zdrojem největších přijmů pro
stát; ovšem neobstarávala tehdejší vláda př
sestátňování vlastně kšeftíky — akcionářů a ne-
musila tudíž také později počítati s výnosem
malým a nemusila převalovati břemena na bedra
průmyslu i osobní dopravy. Tak stalo se, že
v Prusku nemusily po dnes pomáhati si mali-
cherným prostředkem odnětím různých výhod do-
pravních i sazebních pro obecenstvo, jako na
př. u nás. Krom toho pokračováno v sestátňo-
vání tak, že dnes v Prusku není téměř ani žád-
ných dráh soukromých. Maybach dosáhl věku
#17
alto_textblock
#17
81 let.
#18
alto_textblock
#18
Denní zprávy.
#19
alto_textblock
#19
— Neuvěřitelno ! Klerikální měsíčník »Al-
théia« považován jest dosti zhusta za seriosn
publikaci, na jaké si česká strana katolická dává
záležeti jakožto na representaci své intelligence,
i staročeská strana, jejíž vynikající člen ukládá
v »Alětheji« své politické, střízlivosti zrovna
mrazící názory, okázale cituje klerikální mě
síčník jakožto pramen svrchovaného mudrosloví
Nuže, časopis tento v posledním svém čísle vy
pravuje v »Rozhledech« uprostřed zpráv, hem
žících se statistickými ciframi a záležitostmi hma
tavé reality pod záhlavím »Krav sv. Januaria
zcela vážně a široce příběh o obvyklém každo
ročním zázraku, který se v katedrále neapolsk
každoročně s láhví domnělé krve sv. Januaria
stává. Letos — v den tisících narozenin světeo
vých — stal se zázrak se suchou krví svatého
za okolností mimořádných. Když kardinál ne
apolský v slavném průvodu donesl lahvičku s
suchou krví na oltář a postavil ji před mon
strancí, začali se věřicí modliti litanie. Když
pak v litanii došlo na »Svatý Januarie —
oroduj za nás«, tak nadšeně vypravuje »Alétheiae
— pohožnost netrvala ani pět minut! — začali
suchá krev se měniti v tekutou a počala va
řiti a to tak prudce (I!!), že přítomné věřící po
jala hrůza a strach. Div, který jindy hodinu
potřeboval (!1), stal se minulé středy za pě
minut! Lidé tak byli poděšeni, křičeli a naří
kali (obyčejně výskají a pláčí radostí), že kněži
— hrozila katastrofa paniky v nabitém kostele —
musili lid utišovati« atd. atd. Vypravováno
v »Alétheji« bezeslova kritiky s maskou nej
blahoslavenější chudoby ducha ! Nevšímli by
chom si tohoto zjevu, jeť pouhou známkou vše-
obecného úpadku, v jakém se nachází římský
katolicismus, který bědnou neuvědomělost středo-
a jihoitalského lidu patrně předpokládá v celém
světě. Ale proto, že se fanatické tmářství pově
provaluje zase do Čech zásluhou propagandy
katolického tisku v míře nebývalě, nelze zů-
staviti něco podobného bez upozornění. Rádi
bychom slyšeli úsudek vynikajícího professora
české university světské fakulty, jehož péro
v »Alélheji« má vůdčí úkol, o citovaném vý-
ronu klerikální zpozdilosti, dost dobrém snad
pro neapolského Jaechina. Nescházelo by věru.
než aby také »Alétheia« ujistila své předpla-
titele plnomocnými odpustky na 100 dní, jak to
činí nevědomý mnich emauzský, P. Alban v
»Sv. Vojtěchu«, nádeničícím »Sv. Bonifáci«l
Bude patrně nutno uplésti důtky na tyto číst
kulturníky, kteří se patrně domnívají, že s XX.
věkem vrátilo se třinácté století. Zvláště u nás
v Čechách, kde je zapotřebí každého zdravého
mozko, mělo by zůstati takové ohlupující smet
za dveřmi.
— Při slavnostních křtinách českého Pří
vozu u M. Ostravy na německý »Oderfurte
konala se také hostina, přípitky oplývající. Bomba-
stickým způsobem slaven, jak »Ostrauer Ztg.«
dí: »výsledek, jímž korunována dlouholetá něme-
cká práce, neboť městu »Oderfurt«, kteréž dřive
mělo oficiální název »Přívoz«, bylo od ministe
stva dovoleno německý název »Oderfurt« při-
jati«. Z hostí mluvil také slarosta bohumínský
dr. Ott, jak týž pramen sděluje, »nadmíru
rozmarně« a sice jako rodilý »Oderfurter« ten-
kráte bohužel prý ještě »Přívozan«. Jeho křestn
list, jeho vysvědčení, jeho doktorský diplom,
vše obsahuje jméno »Přivoz« a poněvadž jeho
otec byl důlním úřadníkem v Přibrami, lze si
představiti, jak příjemně to uším německým zní,
slyší li: Narozen v Přívozu, příslušný do Při
brami«. Ty německé uši bohumínského pana
dra Otta! Patrně byly za dob ryze českéh
mládí dra. Otta uši ty přes příliš natahovány.
že se staly německými. Otec Germána dra.
Otta, jehož památky se ve svém připitku na
zhanobení českého Přívozu dotkl, býval poctivý.
řádný Čech, který se k vlastenecké věci vždy
hlásíval a velmi blízké přibuzenstvo bohumín
ského »bürgermeistera« nezapírá svůj český
původ, jeden z jeho švakrů jest dokonce če-
ským předákem velice ohrožené české obce na
Moravě.
— Promoce. Pan MUDr. Ota SchöbI, demon
strator pathol.anatom. ústavu prof. dra. Hlavy, ro
dem ze Zdic v Čechách, byl dne 19. t. m. na česk
universitě Karlo-Ferdinandově, veřejně za doktore
veškerého lékařství prohlášen.
— Rodinné zprávy. Sleč. Jarmila Hulov
dcera řídícího učitele v Noutonicích a p. E manue
Pavlík, c. k. poštovní assistent v Praze, budou
slaviti sňatek svůj dne 26. ledna t. r. v chrámě
v Noutonicích.
— Pan inženýr Adolf Pernecker, o jehož úmri
přinesli jsme stručnou zprávu ve včerejším čísle, byí
osobností v kruzích pivovarských velice dobře zná
mou a oblíbenou. Od svých studii věnoval zcela své
služby chvalně známé firmě Novák a Jahn v Praze
VII., kde plných 35 roků působil v oboru pivovar-
ském. Není snad v Rakousku pivovaru ani sladovny
kde by inž. Pernecker znám nebyl. Cestovalt v zájmu
firmy Novák a Jahn nejen po zemích českých, nýbrž
i v ostatních zemích rakouských a znal dobře též
poměry pivovarské v zemích balkánských a v Rusku
Vynikalť zvláště v tom oboru, který naši technikové
bohužel často zanedbávají, totiž v oboru obchodním
Znalostí poměrů a lidí a správným pochopením situace
míval začasté úspěchy, jež docházely plného uznání
též u firmy, v jejichž službách se nalézal. Pro svoj
joviální přátelskou povahu a nikdy neutuchající hu-
mor býval vítaným společníkem v kruzích pražských
i na venkově. Nejlepším důkazem jeho populárnosti
byla oslava jeho 25leté činnosti u firmy Novák
Jahn, k niž se tehdáž sešli v počtu neobyčejném sládci
a odborníci pivovarničtí z blízka i z daleka. Vzdor
upřímnému českému smýšlení, jež zvěčnělý na jevo
dával při každé příležitosti, byl stejně dobře znám
jak v závodech českých tak i německých. Pěkný
důkaz toho podán byl právě při banketu na oslavu
jeho 25leté činnosti, kde vyznamenán byl zvláštní po-
zcrností správní rady měštanského pivovaru v Riedu
#20
alto_textblock
#20
v Rakousích. Když loni koncem roku přátelé oelavlt
chtěli jeho 35leté působení v závodě, byl různými ne-
hodami v poslední době těžce zkoušený muž již lak
nemocen, že odřekl účastenství. Však vzdor těžké,
smrtelné chorobě, které houževnatě vzdoroval léměl
tři roky, pracoval ještě do posledních vánoc ovšem
s přestávkami a neztratil až do poslední chvíle ani
naději v budoucnost, ani svůj nezmarný humor. Čest
budiž jeho památcel
— Úmrti. V Praze zemřel předvčírem p. Václav
Červený, hötelier »U zlaté husy«, pražský měšťan,
číen Měšťanské besedy pražské a Sokola pražského.
v 54. roce věku svého. Tělesná schránka zesnulého
bude v sobotu dne 23. ledna t. r. o 3. hod. odpol
z farního chrámu u Panny Marie Sněžné (u Fran-
tiškánů) na olšanském hřbitově pohřbena.
— Biskup královéhradecký dr. Doubrava včera
před polednem přijel do Prahy a ubytován je v arci-
biskupském paláci na Hradčanech.
—Ve schůzi zemského výboru král. českého, ko-
nané dne 20. t. m., vyřízeny byly kromě dříve již jme-
novaných ještě tyto záležilosti: (Hospodá
ské školství.) Řediteli A. Eckertovi vysloven dí
za věnování knihovny hospodyňskému učebnému
běhu při král. české střední škole hospodářské v Chru-
dimi. — Usneseno provésti kolaudaci dokončené stavby
střední hospodářské školy v Kadani. — Učiněno usne-
sení o provedení reliefů B. Vlčka v průčelí nové bu-
dovy střední hospodářské školy v Chrudimi. — Schvá-
len návrh sněmu na povolení subvence na stavbu
nové budovy a opatření hospodářství při rolnické škol
v Mladé Boleslavi. — (Akce živ no stens k á)
Průmyslovému museu v Chrudimi poukázány byly
k výplatě subvence na kursy pro vyšívačky a n
zakoupení inventárních potřeb. — Povoleny subvence
na truhlářský kurs v Plzni a živnostenskému spole-
čenstvu ve Škvorci. — (Zemský fond sirotčí)
Vyřízeny žádosti za zřizování stipendií pro sirolky
a opuštěné dítky Spolku Karoliny Světlé v Liberci,
sirotčince Milosrdných sester v Č. Budějovicích, okres-
ních výborů chrudimského, březnického, jindřicho-
hradeckého, píseckého, lovosického a teplického
(Zpravodaj vesměs člen z. v. Adámek.)
— Z obcí předměstských. Obecní zastupitelstvo
v Bubenči má schůzi v pátek, dne 22. ledna o 3.
hod. dopol. v obecní úřadovně.
— Ocenění české práce v cizině. „Petersburgskaj
Gazeta“ ze dne 31. prosince 1903 (13. ledna 1904)
oznamuje výsledek soutěže na projekt nového mostu
přes Něvu u zimního paláce, při níž projektu měst
stavebního rady p. Jiřího Soukupa, měst. inže-
nýra p. Václava Trčky a architekta p. Josela
Sandra přisouzena byla cena 2000 rublů. Soutěz
byla světová a zúčastnily se jí továrny všech zemí.
Návrhů na most došlo 24 a sice: z Ruska, Rakouska,
Francie, Německa, Ameriky, Španělska, Belgie, An-
glie a Italie
— Z plzeňské městské spořitelny. Z Plzně se
nám oznamuje: Dosavadní ředitel městské spořitelny
plzeňské p. Frant. Stengl nastoupil ze zdravotních
příčin delší dovolenou. Řízení ústavu místo něho
svěřeno bylo dosavadnímu dlouholetému a osvědče-
nému tajemníku spořitelny p. J. Kolbabovi, na
jehož místo byl jmenován p. JUDr. R. Krofta.
advokátní koncipient u dra. Matouše Mandla, syn
býv. purkmistra plzeňského.
— Z Brna, 21. ledna. (Telef. zpráva.) Shro-
máždění předsedové, správcové, výboři a podllníci
kontribučenských záložen na Moravě při dnešní
schůzi v Brně, usnesli se na resoluci, v níž pro-
testují rozhodně proti výtkám v řeči pronešené po-
slancem Lukschem v sezení zemského sněmu dne6.
listopadu 1903, zvláště proti výtce, že jsou ústavy ty
zbytečnými, a proti návrhům, aby kontribučenské
fondy odděleny byly od orné půdy a odevzdány byly
jiným podnikům, eventualně takovým, které by se
měly teprve zřizovati. Dále vyslovují se v resoluci
ve prespěch zřízení Ústřední banky kontribučenských
fondů na Moravě se sídlem v Brně, po způsobu
akciových společností bank českých a němeekých
spořitelen v Praze, k čemuž má býti kontribučen-
ským fondům dovoleno, upsati až do výše 50 proc.
reservního fondu, akcie. Účel této banky by byl asi
ten, jaký mají Ústřední banky spořítelen v Praze.
— Slavnostní večer Julia Zeyera pořádá literár
odbor Akademického čtenářského spolku již příští
čtvrtok v předvečer smrti básníkovy 28. lednao
7. hod. večerní ve dvoraně Měšťanské besedy praž-
ské. Získané síly jsou zárukou důstojné oslavy Zey-
erovy. Jsou to: tragédka Otilie Sklenářová-
M alá, jež uvolila se výjimečně účinkovati a žačka
její a akad. malífka Olga Thecfila Pikhar-
tova, slč. Žanda Justova, osobní přítel Zeyerův
spisovatel František Herites a páni z přední
naší společnosti. Mistr Jaroslav Vrchlický přispěl
k slavnosti té proslovem. Lze plným právem se nadíli,
že večer ten bude dostaveníčkem našeho literárníhoi
uměleckého světa a naší veřejnosti vůbec. Vstup
každému úplně volný a úbor žádoucí salonní
— Přírodovědecký sbor musea království českého
má schůzi v pátek dne 23. t. m. o 51/4 hod. odpol.
v místnostech České Akademie s přednáškou p. Jarosl.
Pekla o českých psaroniích, se zprávou dr. Jar. Per-
nera o publikaci silurskýcb gastropodů. Na konec před-
loženy budou nové přírůstky sbírek. Hostům volno.
— Spolek českých lékažů koná v ponděli dne
25. t. m. o 1/46. hod. večerní řádnou valnou
hromadu v Karolinu
— Losování branců z první třídy odvodní, naro-
zených r. 1883 a do Prahy příslušných, konati se
bude dne 30. ledna o 9. hodině dopol. na Staro-
městské radnici.
— Ze správního soudu. Z Vídně, 21. ledna.
(C.-B.) Ředitelství vdovského a sirotčího družstv
pražské právnické fakulty žádalo s ohledem na ky-
noucí exekuci 9. prosince 1901 pražské místodržitel-
ství, aby ve smyslu exekučního řádu prohlásilo j
za veřejný a obecně prospěšný ústav a aby označilo
ony části majetku, jež by bez újmy veřejných zájmů.
ústavem zastupovaných, mohly sloužili k ukojeni
věřitelů, kteří exekuci vedli. Místodržitelství nevyho-
vělo žádosti té z důvodu, že nejde o ústav obecně
prospěšný, nýbrž o ústav pojišťovací. Toto rozhod-
nutí bylo ministerstvem schváleno. Ředitelství stě-
žovalo si na to správnímu soudu. Správní soud od-
mítl stížnost jako neodůvodněnou, poněvadž nejde
ústav dobročinného rázu.
— „Domácnost“, první česká kuchařská
škola v Praze. Dnešní vyučování v cukrářském
kursu odkládá se pro veliký nával práce nr příšti
pátek dne 29. t. m. o 3. hod. odpol. Poplatek z
jedno odpůldne 1 K. pro žákyně kuchařské školy
50 hal. Přihlášky přijímají se denně od 9 do 12 hod
dopol. v I. poschodí spolkové budovy v Lazarsk
ulici č.3
— Přednášky. Moravsko-slezská be seda
pořádá v sobotu dne 23. t. m. o 1/28. hodině več.
v místnostech svých »u Mahulíků« členskou schůzi
s přednáškou pana JUC. Vojtěcha Kyjovské ho
»O moravském studentstvu«. — Li-
dové přednášky universitní v Praze.
Dnes v pátek přednáší v sále Českoslovanské ob
chodnické besedy v Jerusalemské ulici prof. dr. Jar.
Vrehlický o »Torquatu Tassoví, jeho životě
díles, o 1/28. hod. več. 3. přednáška.
— Vinohradský odbor Ústřední Matice školské
odvedl letošního roku již 2000 K z matičního kluziště
na Král. Vinohradech, příspěvek lo zajisté slušný
Ovšem jest podotknouti, že obě matiční kluziště na
Král. Vinohradech jsou výborně zařízena.
— Dary. Na vánoční nadílku ústřed-
ního výboru Národní jednoty pošumav-
ské zaslal starosta p. Josef Šulc sbírku, učiněnou
mezi občanstvem na Pražském předměstí v Hradci
Králové, v obnosu K 25.20 a při svatbě sl. Františky
Brejchovy s p. Václavem Hejdukem v Koněprusích
vybráno bylo K 12.80, kterýžto obnos zaslal p. Fr.
Pliml, správce školy. — Na vánoční nadílku
odboru Národní jednoty pošumavské
Praha I. III. IV. zaslal p. Roiti, inženýr firmy
bratří Nobelů v Baku na Rusi sbírku, uspořádano
mezi tamějšími Čechy v obnosu 28 rublů = 70
a p. JUDr. Fr. Steiner, advokát a obhájce na Smí-
chově, složil z trestní věci p. Ot. Černého, majitel