Strana 6.

„Nový Jihočeský Dělnik.“

Číslo1

o nějaký nemístný žert, nýbrž věc má zcela jiné pozadí, ale způsob, jak byla provedena, nutí nás k tomu, předeslati tyto řádky. Kdo měl příleži tost sledovat živou frekvenci na zdejším ná- draží, ví, jaký chaos při všech příjezdech a o jezdech vlaků zde panuje. Též zmíněného dne ráno cestující obecenstvo klidně promenovalo po nádražním peroně, očekávajíc, kdy mu bude dán pokyn, že může nastupovat a pokračovat v před- sevzaté cestě dále. Eh což, (!) myslí sobě nie který představitel veřejné dopravy na c. k. stát. drahách, cestující necestující, jemu jsou směro- datny ručičky na jeho hodinách a tím je věc vyřízena: Tak nám to aspoň připadalo zmíněného dne. Službu konající úředník přišel k osobnímu vlaku, jenž v 6 hod. 44 min. ráno jede ku Praze, dal vlakvedoucímu povel k odjezdu, tento opět na služební trubku strojvedoucímu, který me- chanickým způsobem stiskne křivý úd regula- toru a železný kolos ztěžka si oddychne, pádí z nádraží ku Praze. Jaké zděšení nastalo mezi cestujícími, jichž směr byl Praha, může si každý laskavě domysliti, neboť jich mohlo býti as kol 25 až 30. Vždyť vrátný ještě nevyvolával ku- Praze a vlak jest fuč! Nu, dopadlo to ještě dosti uspokojivě. Předčasně zrádný uprchlík moderní dopravy, jenž chtěl takovým způsobem sobě svě- řen ý lidský materiál nechat ve Veselí-Mezimostí strouhat mrkvičku, byl na hranici nádraží zadržen a s jaksi cudnou stydlivostí, pomalounku šel račí cestou zpět do nádraží a pojmuv zděšené ce- stující do svých útrob, ztěžka oddychujíc: ku Praze, ku Praze, pádil k vytčenému cíli. No, není to případ, který těsně přiléhá k stávající době masopustní? My ale přišli věci na kloub ještě s jiné strany. Naše přídavky již jsou zde, šuškali mezi sebou železniční zřízenci. Nu, a tu přec není divu, když i úřednictvo touto zprá- vou bylo nadchnuto, srdéčko v těle radostně za- buší, dostaví se větší chuť ku práci a přílišná radost strhne mnohdy člověka na scestí. Ostatně věc skončila, jak již řečeno, oboustranným kom- promisem a my tím končíme naše zpravodajství za rok 1911. Z Borkovic (okres Veselí). Snaha po vyšší úrovni vzdělání nese se určitým směrem po na- šich dědinách. Způsob, jakého se zde užívá, jest různorodý a nese na sobě cejch, která z pofiti- ckých stran, jež jsou po našem venkově na tom- to poli súčastněny, jej provádí. Má-li tato snáha vésti ku skutečným metám, pak nesmí se se vzděláním dělat nějaký obchod, nýbrž tato snaha musí míti na sobě cosi vznešeného, ušlechťují- cího, zkrátka: pěstovat duši davu k smírnému soužití a ne k výstřednostem. A podívejme se. jak to ve skutečnosti vypadá. U nás na příklad pořádalo se divadlo. Divadlo po stránce vzděla- vací má do sebe mnoho vztahů na náš skutečný život. Když ale při zkouškách, které nutno před- sevzíti, by každý do své úlohy se náležitě vpravil, udělá se pořádný účet u hostinského a po sehraném kuse se shledá, že výtěžek nestačí ku krytí výloh, posílá se mládež čtrnáctiletá do věnečku, který se stal nepostrádatelným doplň- kem divadelním, to přec se nesrovnává s tím, co má být divadelním představením docíleno. To se stalo u nás, že sám řídící učitel posílal takovéto děti do věnečku, jen aby byly výlohy, jež vzni- kly shora naznačeným způsobem, kryty. Nejed- náme nijak zaujatě vůči mládeži, že by se tato nesměla aneb nemohla súčastniti zábavy. Ba na- opak: jsme pro to, by mládež pěstovala zábavu, nutno však bráti v úvahu, zdali ona společnost, jež se této zábavy súčastní, odpovídá též mysli mládeže? Proto jsme toho názoru, že ten, kdo sedí na kathedře řídícího učitele, má vznešenější cíl pořádat divadelní představení, než na účel k zaplacení hostinského účtu. Cítí-li již některý takový ochotník neodolatelnou touhu svlažiti se trochu tím alkoholovým nápojem a vzpružit svo- je nervy, nuže budiž. Pak ale nechť si to zaplatí ze svých prostředků a ne z peněz, jež mají býti věnovány na jiný účel. Tolik prozatím.

Věstník odborů.

Ples kovodělníků v Rudolfově koná se v so- botu dne 20. ledna 1912.

Skupina obchodních a dopravních zřízenců v Budějovicích koná celoroční valnou hromadu v neděli 21. ledna o 2. hod. odpol. v „Dělnickém domě“ Dělnický klub cyklistů v Budějovicích koná valnou hromadu v neděli 21. ledna ve 2 hod. odp. v „Dělnickém domě“ Skupina dopravních zřízenců v c. Budějovi- cích pořádá dne 13. ledna 1912 ples v Dělnickém domě. Začátek v 7 hodin večer Ples skupiny kovodělníků v Mladém pořádán bude dne 13. ledna 1912 v hostinci p. Kocmou- da. Začátek v 8 hod. večer Výborová schůze zábavního výboru a zároveň zajmového odboru obuvníků, fi- liálky svazu živnostníků koná se v neděli, dne 7. ledna v hostinci „U Roztočilů“ ve 4. hod. odpol. Žádám, by veškeří členové se dostávilí. Předseda. Jindř. Hradec. Ustavující valná hromada če- skosl. svazu pomocného dělnictva koná se dne 7. ledna 1912 o půl 10. hod. dopol. u p. Bláhy v Jarošovské ulici. Jelikož se budou voliti fun- kcionáři, kterým bude svěřeno vedení skupiny, jest žádoucno, by všichni členové se dostavili a známé sebou přivedli. Vedle toho bude pro- mluveno o autonomii a centralismu. Referent Důvěrníci dělnictva.

Prahy

Samospráva — hnutí domkářů. O obecním statku. (K informacím činovníkům našich domkářských organisací. ) Zpracoval dr. Eckstein v Plzni.

(Dokončení.)

Bylo dlouho spornou otázkou a správní soud v tom ohledu v judikatuře kolísal, kdy vlastně zmenšená usedlost přestane být hospo- dářským celkem. Správní dvůr soudní v tomto ohledu nejistotě učinil konec rozhodnutím ze dne 22. března 1910 ve stížnosti obce Mrtníka, tedy obec v našem kraji ležící. Správní soud bera ohled k shora uvedeným předpisům, za- kazujícím zmenšení usedlosti selské pod míru 40 měřic čili 26 a dvě třetiny strychu a vychá- zeje ze stanoviska, že za selskou usedlost po- važováno bylo jen hospodářství 40 měřic číta- jící, plenárním usnesením odborovým rozhodl, že zachováno má býti právo užívací jen usedlo- sti takové, kteráž čítá 40 měřic, leč by proká- záno bylo, že před r. 1864 i usedlost menší byla oprávněna v dotyčné obci bráti užitky. 2. Co jest předmětem práva uživacího? Jsou to, jak nahoře v stati historické jsme uved- li, z pravidla obecní lesy a obecní pastviny. lel- kož ale před r. 1864 i pole, luka, sady, rybníky, lomy, pískoviny, byly užívány starousedlými. zůstaly předmětem práva užívacího. Ovšem, jen plodů lze užívati. Výtěžek za plody nelze po- važovati za užívání dovolené. Také nepřím užívání je vyloučeno. Každý užívatel musí pře- jímati užitky sám. Proto nelze připustiti, aby u- žitky byly brány od vlastníka usedlosti, který usedlost propachtoval. Nelze zachovati zvyklost, že přenechávají se užitky pastýři za to, že sta- rousedlým pase dobytek; kováři, že jim za cenu levnější o bstarává práce; chovateli býka, že připouští téhož k dobytku starousedlých bez- platně neb za levnější obnos. 3. Jak má se vykonávati uživání obecního statku? Užívání obecního statku smí státi se jen způsobem takovým, aby obecní statek zůstal ve stavu neporušeném. Proto dlužno šetřiti zá- sad hospodářských, jež zaručují pravidelné užit- ky bez újmy pozemku. Proto též přesně říditi se jest dle předpisu zákona lesního a zejména dle zákona ze dne 14. ledna 1893 č. 11 zem- ského zákona o dohledu a hospodářství obec- ních lesů. 4. Které jsou povinnosti starousedlých?z historické části shora uvedené, vychází na jevo, že za starých časů starousedlíci representujíce takřka o bec, brávali užitky z obecního statku, ale za to také hradili veškeré výdaje v obci. V dobách pozdějších zůstalo sice při braníu-

žitků, ale všemožným způsobem hleděli zbaviti se starousedlí nepříjemných povinností. Tak sta- lo se, že v době zavedení obecního zřízení jen některé povinnosti starousedlými byly vykoná- vány. Jsou podnes obce, kde starousedlí roku 1864 platili veškerý náklad v obci potřebný.v jiných obcích pouze živili chudé po střídě, spra- vovali cesty a hradili náklad na obecní lesy po- třebný. V některých obcích zbavili se všech po- vinností. Tu dle § 77. obec. zřízení mají zapla- titi starousedlí náklad na obecní statek, pokud nestačí příjmy, jež obec sama z obecního statku béře. 5. Kdo rozhoďuje o právu uživacim? První instancí ve věcech obecního statku jest obecní výborProti rozhodnutí obecního výboru jde odvolání prostřednictvím obecního úřadu ko- kresnímu výboru. Z rozhodnutí okresního vý- boru lze si stěžovati prostřednictvím okresního výboru k zemskému výboru; poslední instanc jest správní soud ve Vídni, u kteréhož dlužno podávati stížnost přímo a advokátem. Mimo to má bdíti nad zachováním obecního statku o- kresní a zemský výbor. Jest každému občanu volno dovolati se stížností tohoto práva do- hlédacího. To jsou v krátkosti zásady nauky oo- becním statku. Ovšem, že stává spousta drob- ných otázek sporných, týkajících se práva ru- stikalistického. Neüplnost předpisů zákonitých, kolísání v judikatuře, vadnost řízení admini- stračního jsou příčinou, že vede se spousta sporů o obecní statek. Starousedlí všemožným způsobem se o to pokusí, majíce z pravidla většinu v obecních zastupitelstvěch, aby pokud možno přivlastnili si obecní statek, aneb aspoř zajistili si užívání co největší. Když ještě k to- mu v poslední době judikatura staví se na sta- novisko, že jen obci přísluší právo odvolání, kde starousedlými obec je poškozena, a vy- lučuje minoritu domkářskou z odvolání, tož pa- trno, že náprava jest nutna, nemá-li obec býti zbavena v brzku celého obecního statku. Jelikož historický vývin k tomu poukazu- je, že starousedlíci berouce užitky obecní, hra- diti mají také veškerý náklad obecní a ježto tak dnes již nečiní a konečně činiti někdy ani ne- mohou, tu je zjevno, že nesprávným nebude, když obec bude neobmezenou vlastnicí obecního statku, bráti bude užitky a ponese celý ná- klad obecní. 1 starousedlým při tom nebude pří- liš zle. Vždyť oni jsou největší poplatnícia zbaveni budou onoho příspěvku většího, který konati musí, když obci o to se dostává méně z jmění obce co starousedlým z téhož se do-

stávalo. Dokumenty naší samosprávy. Leží před námi opis obecního rozpočtu Čtyř Dvorů na rok 1912. Sestavený tak, že člověka po- jímá z něho závrať. Spotřeba obnáší 24.003 korun, úhrada 7.000 korun!! V rozpočtu mimo hrubých chyb účetnických (v příjmech vyházeno v součtu o 300 korun méně) ne- mluví se nikde o tom, čim rozdíl v spotřebě a úhradě bude hražen!! Není zde také vy- kázáno ani haléře příjmu v obecních dávkách, vzdor tomu, že ve Č. Dvorech je řada živne sti a velikých průmyslových závodů. Dnes prostě konstatujeme a příště se k podaře- nému rozpočtu vrátíme. Včelná. Valná hromada skupiny konala se 24. prosince m. r. Podané zprávy byly jedno- hlasně schváleny. Několik nových členů se při- hlásilo, načež po provedených volbách funkcioná- řů byla valná hromada skončena. Dopisy bud- tež zasílány na předsedu Jos. Bílka, Včelná č. s, pošta Poříč. Netolice. Dne 17. prosince m. r. konala se schůze domkářů v Netolicích u Volmanů. že i na Netolicku jest velký zájem o otázku organisace domkářů, dokazovala četná účast místních i o- kolních domkářů. Po referátu soudr. Crkvy „o úkolech organisace domkářů“, usneseno založiti skupinu domkářů a malorolníků pro Netolicea okolí, ku kteréž se ihned dostatečný počet členů přihlásil. Stanovy pro skupinu byly zadány. Svaz jihočeských domkářů a malorolníků se sídlem v č. Budějovicích koná dne 21. ledna 1912. II. řádnou valnou hromadu svazu v Dělnickém