#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
5. června 1907.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 153.
#5
alto_textblock
#5
třeba zapomenouti co nejrychleji na rozmíšky
z volebních zápasů. Ukazuje na jedné straně
na velikou slovanskou majoritu, na druhé straně
na vzrůstání sociální demokracie. Zatahování
osobních otázek, jak činí posl. Peschka, pova-
žuje řečník za velkou chybu. Jestliže s
dotyční páni nedovedou podrobiti
disciplině strannické, musí prostě
ven. Ale k vůli nějakým závazkům a slibům.
daným v horkém volebním boji, nebude snad
přece třeba někoho vylučovati.
Posl. dr. Licht děkuje nějakému novém
tolerančnímu patentu za to, že dostal vůbec
pozvání ke dnešní schůzi. Vykládá velmi po-
drobně, jak obzvláště poměry v německe
části Moravy vyžadují semknut
všech svobodomyslných německých stran. N
moravském zemském sněmě již došlo k utvo-
ření vlastního klubu sněmovního. Odmítán
židů způsobí jenom hromadné je-
jich přimknutí k táboru sociálně-
demokratickému. Již z tohoto důvodu
tedy jest národní odpovědnost tohoto
shromáždění veliká. Po názoru řečníkově jsou
tu dvě možnosti — buď bude utvořen jednotný
svaz všech německých svobodomyslných po-
slanců anebo svaz frakcí. Oproti hrozbám
provokacím posl. Wolfa prohlašuje řeční
jménem svým i svého kolegy prof. Redlicha.
že nevstoupí ani v oné těsnější
ani v této volnější formě do spo-
lečného klubu.
Poslanci Stransky, Pacher a Sommer zdů-
razňují nutnost semknutí proti sociál n ím
demokratům, avšak ohražují se zároven
proti přijetí poslanců židovských.
Posl. dr. von Demel lituje, že se Něm
přes neúspěchy posledních voleb ničemu nepři-
učili. Poláci a Čoši dovedou se nalézti ve vel-
kých klubech společných, avšak Němci se sjed-
notiti nedovedou. »Nedovedou se dívati na cestu,
hledí stále jen do oblak, a proto padajído
hnojné jámy«. Ohražuje-li se pan posl. Peschk
proti tomu, aby měl seděti vedle dvor. rady
Hocka, poněvadž tento sympatisuje v lecčeme
se sociálními demokraty, třeba říci, že snad
leckteří jiní němečtí poslanci se dosti blíží ně-
kterým sympatickým bodům jejich programu.
(Různé výkřiky a hluk.) Poněvadž vidí řečník.
že za tohoto stavu věcí idea společného klubu
je beznadějná, prohlašuje, že nev st o up
do žádné z německých stran, al
že ve všech otázkách národníc
půjde s Němci, v ostatních pak
s liberály.
Posléze dostal se ke slovu posl. dr. Pergel.
jenž učinil návrh na sestavení orga-
nisačního výboru, jenž by sestával po
dvou ze zástupců všech stran v dnešní schůzi
poradní zastoupených.
Tento návrh jednomyslně přijat a do orga
nisačního výboru zvoleni následující poslanci
za německou stranu pokrokovou dr. G ro s s
dr. Funke, za něm. str. lidovou dr. Chi ar
a dr. Sylvester, za něm. sgrárníky posl.
Peschka a Waldner. za Vseněmce ko-
nečně posl. Pacher a Wolf.
Společná schůze skončena o 1. hod. a po-
ledne. Odpoledne konaly se znovu separátn
schůze jednotlivých stran. Osmičlenný organi-
sační výbor sejde se zejtra k první schůzi.
#6
alto_textblock
#6
Valná hromada Svazu Osvětového.
(O důležitosti i potřebě šíření lido-
vého vzděláni v našem národě a o ce-
stácb, kterými se při této práci postu-
povati má.)
Reč univ. prof. dra. Fr. P astrnk a, předsedy S.o.
(Dokončení.)
Účely vzdělání jsou tudíž dvojí:
1. Praktické. Vzdělanost všeobecná
zvláště odborná činí nás způsobilejšími, uplat-
niti svých schopností, najíti větší zdroje přijmů
pro sehe a svou rodinu a tím bezprostředně
přináší nám užitek.
2. Ideální a morální. Ale stejně
velký prospěch přináší vzdělání po stránce ide-
ální, tím, že nám umožňuje, chápati poznatky
a výzkumy vědecké a těšiti se z děl uměle-
ckých, účastniti se pokroků kulturních a po-
vznášeti obsah svého života.
Člověk má nezbytnou potřebu dojmů vyš-
#7
alto_textblock
#7
lidí v jídelně je málo. Mivám kolem sebe ne-
zřídka sto, dvě stě, ba i tři sta spoluhodovníků.
Nechci se chlubit, ale nevím, kdož by v Praze
kromě mne měl ještě tak velkou jídelnu, jakou
jest má hodovní síň. Jest rozměrů tak ohrom-
ných, račte vědět, že se mi ani do vlastního bytu
nevešla — proto jsem ji přeložil do restaurace
II. tř. na nádraží Františka Josefa. Kampak se
hrabal Valdstýnl
Ve svém srdečném listě ráčil jste se zmínie
i o tom, že byste byl ochoten, v mých salonech
alespoň jednou týdně recitovati. S potěšením
jsem shledal, jaký ráčite míti vypsaný rukopis
pevně jsam přesvědčen, že i Vaše recitace bude
stejně dokonalá a já za čest, již jste mi lichoti-
vou svojí nabídkou prokázati ráčil, srdečně Vám
děkuji. Bohužel ale můj hofmistrovský úřad, je-
hož starostí jest pořádání zábav a slavnost
v mých salonech, stanovil již pro nejbližší dny
určitý a pevný pořad, na němž sám neral bych
již čeho měnil. Právě za recitátory přihlásili se
mi již dva Vaši kolegové z Anglie, pp. Irving
a Garrick, vřele mně doporučeni divadelním ře-
ditelem p. Wiliamem Shakespearem. I. maestro
Paderewski mne prostřednictvím Rooseweltevým
snažně žádal, abych jej uvodl do společnosti —
co jsem měl dělat, nemohl jsem odříci! Tak
jakýsi Michelangelo Buonarotti, znamenitý prý
houslista, vystoupí u mne spolu se svým kraja-
nem, nedávno objeveným barytonem Lionardem
da Vinci, jenž prý, jak čtu v „Corriere di Mi-
lano“, uchvacuje celou Italii přednesem svých
Blaťáckých písní. Kromě těchto zajistil jsem si
pro příští soirée i vynikajícího tenora pověsti
evropské, americké i takřka australské. Praví
se o něm, že nerad slovu dostojí — aby mne
ujistil o tom, že v této příčině mohu býti bez
nejmenších obav, sám dobrovolně složil u no-
téře kauci v obnosu tří korun, takže i jeha
spoluúčinkování je tedy naprosto zaručeno.
Bohužel, musil jsem odříci i pí. Berté ze Sutíne-
rů. Chtěla rovněž mermomocí, abych ji uvedl
do spoležnosti, chtěla přednášeti o nutnosti vše-
obecného odzbrojení a sama se při tom dopro-
vézeti chtěla na klavír. Ale právě čivrt hodiny
před její bstem získal jsem již pro přednášku
o témže aktuálním thematě na slovo vzatého od-
#8
alto_textblock
#8
ších, aby život jeho neutápěl se úplně v denní,
mnohdy až příliš úmorné práci, má potřebu od-
dechu a zotavení a také přirozené lidské právo
na chvile volné, které zasvětiti má požitkům
krásným a slechetným.
#9
alto_textblock
#9
Co jest vzdělanost?
Pronáším tak často slovo »vzdělanost«
jsem povinen, stručně naznačiti, co tímto obec-
ným pojmem míním.
Může se říci, že všichni, kteří o vzdělán
lidovém uvažovali a uvažují, narážejí na tento
pojem, eítíce potřebu, vytknouti jeho význam.
A tu se jednomyslně uznává, že základem pravé
vzdělanosti jest pokud možná dokonalý názor
světový a že výslednicí má býti, aby člověk byl
osobností jasné mysli, pevné vůle, srdce čistého
a vřelého.
Než to jest ideál, za kterým všichni spěti
máme. V životě skutečném není snadno, dosáh-
nouti tohoto konečného clle, jenž podle slov
Goethových jest nejvyšším štěstím lidským.
Při našich snahách o povznesení lidového
vzdělání tane nám na mysli cil bližší, totiž roz-
šíření a doplnění vzdělání v obeených školách
nabytého. Obecná škola, to jest se zřetelem na
nejširší vrstvy národní naše basis, na které
v obou směrech, ve směru ethickém a naučném,
také při dalšt osvětné činnosti lidové budu-
#10
alto_textblock
#10
jeme.
#11
alto_textblock
#11
Prostředky a cesly.
jimiž se vzdělání obecné šíři a zvelebuje, jsou
četné a rozmanité. Uvedu nejdůležitější.
Na první místo kladl bych požadavek, aby
všechny naše vzdělávací spolky, jakkoli se jme-
nují a kdekoli působí, spojily se v jednotnou
silnou organisaci, jakou má býti právě S v az
osvětový. Takového ústředí jest potřeb
zvláště k tomu, aby činnost jednotlivých spolko
byla zvýšena, zdokonalena a soustavna.
2. Doporučuje se, aby siť této organisac
rozšířila se po celém území našeho jazyka, aby
nebylo české obce, nebylo české společnosti.
která by účelně nepěstovala vzájemné vzděla-
nosti svých členů.
3. Jest potřeba, působiti k tomu, aby
všechny spolky a odbory vzdělávací pilně pra-
covaly a o soustavné šíření lidové osvěty pečo-
valy. A tato činnost má se vyvinovati všemi
směry, jmenovitě tak,
a) aby se vzmáhalo čím dále tím více škol
ství vůbec, zvláště pokračovací školstv
všech útvarů a stupňů, jmenovitě směr
praktických, jak pro hochy tak i pr
dívky, jak povinné (obligátní) tak i přile
žitostné (fakultativní)
b) aby zdokonaleny byly a upraveny stávajíe
obecní (lidové, spolkové) knihovny a čítárny.
aby tam, kde jich dosud není, byly zří-
zeny a nebylo obce české, která by ne-
měla přiměřené lidové (obecní) knihovny
čltárny české;
c) aby zřizovány byly knihovny kočovné, kter
by nahrazovaly jednak knihovny stálé.
jednak je vhodně doplňovaly; aby doporu-
čovány a upravovány byly knihovny ro-
dinné, které by podávaly výběr literatury
zvláště pečlivý a vkusně upravený:
d) aby potiráno bylo člení bezcenné anebe
i přímo škodlivé a nahrazováno četbou uži-
tečnou a cennou;
e) aby se co nejvíce konaly vzdělávací před
nášky, zvláště takové, které jsou přiměřeny
potřebám určitých vrstev a aby provázeny
byly světelnými obrazy;
f) aby peřádány byly vycházky do sbírek mu
sejních a uměleckých, též na místa histo-
rieky památná a vůbec do přírody a spo
jovaly se s výklady poučnými;
g) aby ušlechtěny byly všechny lidové zábavy
vůbec a aby proniknuty byly snahou vzdě
lávací atd., umělecky cennou, t. zv. lidov
besedy, koncerty, akademie, recitace atd.
h) zvl. ale aby pořádána byla divadelní lidová
představení, jež označena býti mohouz
nejpřednější, nejlepší a nejlacinější vzdělá-
vací prostředek.
4. Potřeba jest dále naléhavá, pečovati
o přiměřené míslnosti pro tuto vzdělávací práci.
Jest žádoueno, aby vznikala příslušná ústředí
místní, ústavy pro lidovou osvětu,
v nichž by všechny osvětné podniky mnohem
#12
alto_textblock
#12
borníka, jenž zaujímá vynikající místo v gene-
rálním štábu ozbrojených měšťanských sborů.
Ostatně račte býti ubezpečen, že ihned.
jakmile se definitivně rozhodnu stran Madaga-
skaru, neomeškám poprositi Vás, abyste dopřál
mi cti a potěšení, poslechnouti si Vaší recitaci.
Těším se, že uslyším něco vskutku pozoruhod-
ného. Sám si Vám potom dovolím upozorniti n
nejkrásnější ze svých vlastních básní, jež by s
pro recitaci znamenitě hodila. Dostal jsem z
ni — zajímají-li Vás takově malichernosti —
honoráře 98 haléřů. Ujišťuji Vás, je to velmi
hezká básnička, ruční práce, pracoval jsem o ni
tři dny, než jsem byl jakž takž spokojen. Ne-
pochybuji, že přednesete ji s citem a porozumě-
ním. Dal jsem si tu korunku bez dvou haléřo
zasaditi do zlata, a nosím nyní tu relikvii na
krku. Jakož učinil druhdy Jan Jiskra z Bran-
dýsa s oněmi drobnými, jemu darovanými Ladi-
slavem Pohrobkem — ráčil jste o tom slyšet.
Zatím však neračte se, prosím, nikomu ani
slovem zmínit o tom, že si Vás dovolím jednou
pozvat. Vím, že by si Vás chtěl poslechnouti
kde kdo, snad by se pozval i místodržitela
všecka v Praze meškající šlechta, a já bych
nerad, aby v mých salonech zavládl ton přílis
oficiální a škrobený. A tomu bychom se nevy
hnuli.
Za laskavý Váš projev důvěry i za celý Vá
milý a srdečný list, z něhož dýše taková čistá.
vroucí a nezkalená víra v lidstvo, ještě jednou
ze srdce Vám děkuji. S prosbou, abyste krásnou
tu svou důvěru i nadále mému Vysokoblahorod
zachovati ráčil, píši se Vašemu rovněž Vysoko-
blahorodí srdečně oddaný B. K.
Douška. Právě se dovídám dvě zajímavé
ba sensační, a prý zaručené novinky. Za prvé-
Nebozízek prý unesl jakousi bohatou vdovu
z Malé strany, matku šesti dospělých dcer. Ráčil
jste již o tom slyšet? A zpráva druhá, témět
neuvěřitelná: Prašná brána prý se v noci s ne-
děle na pondělí, v časných hodinách ranních
otrávila. Ještě v neděli večer jsem ji viděl —
stála na konci Celetné ulice. Příčiny jsou, prý,
dosud naprosto neznámy. Však ona je Praha
vyzkoumá
B. K.
#13
alto_textblock
#13
zdárněji prospívaly, v nichž by byla umístěn
knihovna s obecnou čítárnou, kde by se konaly
přednášky a jiné praktické, na př. jazyko
kursy, kde by se konati mohly lidové besedy.
umělecké výstavy atd.
Předně by měl vzniknouti takový ústav
osvětný zde v Praze a pak dále po městech
českých a také v městech jiných. Takové ústavy
mohly by postaveny býti na počest vynikajíci
lidumilů českých, mohly by nésti jejich jména
a hlásati slávu jejich krásných činů.
5. Jest dále potřeba vydávati poučné spisv
a letáky o prospěšnosti vzdělávací práce lidové
ve všech naznačených směrech.
6. Jest žádoueno, vydávati časopis pro pě
stování osvětné práce lidové
7. Konati výroční sjezdy osvětných pra
covníků.
8. Konečně velmi by se doporučovalo zř-
diti kočovné učitele, kteří by radou
pomoci povzbuzovali a upravovali vzdělávací
práci všech sdružených spolků a o ní v ústřed-
ním spolku podávali zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Svaz osvělový.
Všech těchto prostředků bude třeba užívati,
všechny tyto cesty bude nutno nastoupiti, aby
vzdělanost a osvěta se v lidu našem vzmá-
hala a povznášela.
»Svaz osvětový« v prvním rocelsvého trvání
věnoval se třem hlavním prostředkům, organisaci
činnosti přednáškové, knihovní a zábavní.
Co v té příčině vykonal a jakých úspěcho
docilil, bude vyloženo podrobněji ve zprávách
jednotlivých odborů.
A na těchto cestách hodlá Svaz Osvětový
pokračovati a přispívati k tomu, aby dosažen
byl velký účel veškerého našeho národního sna-
žení, všestranný rozvoj o s v ě to vý.
rozvoj v písemnictví a uméní, v průmyslu a ze-
mědělství.
Moderně vzdělaný, osvícen
český člověk, moderné vzdělaný.
osvícený český národ! Toť cil naší
společné práce, toť naše ideály!
Nadšení pro ušlechtilé eíte esvětné vede
člověka ke stálé práci, ke stálému zdokonalo-
vání, k blahobytu a moci, ke svobodě.
Čím se vyšinuli jednotlivci ? Tím, že sebe-
vzděláním a sebevýchovou snažili se předčiti své
okoli, stálou, účelnou prací, nejen tělesnou
hmotnou, ale nejvíce duševní a osvětnou.
Německý filosof Fichte pravil:
»Ten národ, který až do nejnižších vrstev
má nejhlubší a nejvšestrannějš
v zdělání, bude zároveň nejmocnější a nej-
šťastnější mezi národy své doby, napřemožitelný
pro své sousedy, předmětem závisti pro součast-
níky a vzorem k nápodobení pro ně«.
A konečně — není-li dosud velká část na-
šeho národa v duševním a hospodát-
ském podruži? Vzpomeňme jen na všechny
ty české lidi, které potřeba životní zanesla d
zněmčených krajů, do Vídně a Dol.
Rakous, do dalné ciziny.
Jak snadno utonou tu v moři cizím, i když
nabyli blahobytu hmotného, když zároveň nepři-
Inuli duchem k osvětě českál
Tu koná osvěta nažo úkol nade vše důle-
žitý, neboť chrání četné příslušníky našeho ná-
roda před zánikem, ona vštěpuje v erdce jejieh
lásku k českému jazyku a ke všem ideálům
českého snažení, ona je naplňuje národní uvě-
domělostí a tím je spojuje s ostatními vrstva
našeho národa a činí z nich užitečné členy jeho.
Bez české osvěty zanikají tyto zástupy české,
i když nabyly hospodářské samostatnosti a bla-
hobytu.
Tu jest viděti, čím jest pro národ náš
hmotný blahobyt a výše osvětová.
Snahou naší musí býti, abychom se stali
bohatými nejen prostředky hmot-
nými, ale zvláště po stránce duševní, bo-
hatými školami, bohatými knihovnami, bohatými
všemi vymoženostmi osvěty a nejen všichni do-
hromady, ale každý z nás. Jen touto cestou pře-
konáme své sousedy a dobudeme si vynikajícíh
místa mezi národy této říše a staneme se ná-
rodem vůdčím. Naše budoucnost jast v osvětě
jmenovitě ve všeobecné rozšířenosti a platnosti
osvěty, v tom, aby každý příslušník našeho ná-
roda byl zároveň hlasatelem všeobecného pokroku
li dového.
Tim získáme též s vobody a seb e u
čení. Vzdělání činí člověka svobodna. A tak
učiní i obecné vzdělání, vzdělání všech lidí če-
ských, celý národ náš svobodným v cílech svých
a svých prostředeích.
Vyložil jsem stručně důležitost všeobecného
vzdělání pro náš národ a naznačil prostředky
cesty, jimiž je účelně šiřiti lze.
Ústředím této soustavné práce jest a m
býti Svaz Osvětový. Dovolte tudíž, abych učinil
důtklivé vyzvání ke všem příslušníkům našeho
národa, jimž na rozkvětu a moci jeho záleží,
přihlásiti se ke společné práci
ke společné podpoře při Svaz
Osvětové m.
Práce naše ve prospěch lidové osvěty jest
čistě věcná a nezištná, bez jakéhokoli zabarvaní
strannického. Každému Čechu, v kterémkoli po-
litickém táhoře se nalézá, jest možno zúčastnii
se porad a schůzí a podniků našich. Proto zv
jmenovitě příslušníky stran národních, demokra-
tických, pokrokových, které ve svých veřejných
projevech neopomíjejí klásti náležitý důraz n
kulturní i mravní povznášení národa našeho.
které vždy právem touží po nejvyšší vzděla-
nostní úrovni vsech vrstev našeho národa, aby
ve smyslu těchto zásad svých podporovaly Sva
Osvětévý a jeho prací se činně účastnily.
Zvláště dovolují si, vysloviti přání a naději,
že také v národě našem, jako ve všech kulfur-
ních národech, najdou se mecenášo vé, kterí
»Svazu Osvětověmu« poskytnou prostředky hmotné
k účinnému šíření a pěstování ušlechtilé osvěty
mezi lidem naším, zvláště k zakládání stálých
lidových knihoven a ke zbudování stálých stánků,
ústavů osvětných, jejichž úkoly jsem na-
značil. Každá pomoc je vítána a potřebna! Be
všestranné podpory našeho národa nemůže »Svaz
Osvětový« konati svého poslání, není s to, ná-
ležité plniti vložených naň úkolů. *)
Konečně vznáším snažnou prosbu ke všem
časopisům českým, aby ochotně propůjčo-
#15
alto_textblock
#15
*) Potřeba takových o světových dom ů nj-
lépe jeví se v tom, že na př. vláda uherská právě
klade do státního rozpočln svého na r. 1908 500.000 K
k založení a vybudování jejich v několika městech
venkovských. (Předloha podána 27. května 1907.):
#16
alto_textblock
#16
valy místa zprávám o činnosti »Svazu Osvěto-
vého« a všech jeho odborů. Noviny jsou našim
nejdůležitějším pomocníkem, noviny mají týž eíl.
jako »Svaz Osvětový«, roznášeti poučení a šířiti
vzdělanost do všech vrstev našeho národa a prot l
doufám, že nás budou v našem obdobném úsil
horlivě podporovati.
Osvětou vpředl
Jest stará zásada, že každá říše těmiže pro-
středky vzkvétá, kterými založena byla. Náš ná-
rod domohl se nynější své kulturní výše, své
nynější hospodářské zdatnosti a politické mo
jediné cestou vzdělanostní, jediné cestou osvětr.
Nynější náš rozmach budí všeobecný obdiv a úctu.
Ale první počátky toho rozvoje byly velmi ne-
patrné. Malý byl hlouček našich prvních »bu-
ditelů« a »křísitelů«, ale síla jejich lásky k ná-
rodu, síla jejich nadšení pro vzkříšení jeho byla
veliká. A touto vnitřní silou, tímto ohněm svého
nadšení, tím roznítili srdce mnohých, tím pro-
budili konečně celý národ. Nástrojem jejich byla
osvěta, prostředkem šíření vzdělanosti mezi tím
lidem našim, jenž tehdá byl nositelem celého ná-
roda. Heslem našich buditelů bylo, že každý vla-
stenec má pečovati nejen o své vzdělání, nýbrk
že jest jeho svatou povinností, šířiti vzdělání
mezi obecným lidem českým. (Srov. životopie
Al. V. Šembery v almanachu na oslavu jeh
sedmdesátých narozenin. Vydáno ve Vídni 1877.
Stránek 23.)
Nuže, vraťme se k těmto zásadám našich
prvních buditelů, budujme budoucnost našeho ná-
roda na těchže základech, na nichž tak úspěšně
byla založena. Přičiňme se, aby vzdělanost
osvěta šířila se po celém našem národě, aby
světlo vědeckého a uměleckého pokroku proniklo
až do poslední vísky české a zahřálo i nejchudší
srdce české. Naše heslo budiž:
#17
alto_textblock
#17
ráběli pumy, konali meetingy a rektorátu před-
ložili resoluci, že chtějí do vyšších ročníků po-
stoupiti bez zkoušek, a nebude-li jim v tom
povoleno, že seminář zapálí.
Seminaristé se rozjeli, ale mezitím vyšlo
na jevo, že chovanci všech ruských duchovních
seminářů mají tajný spolek, nazývající se »Vše-
ruským seminárským svazem«. Dokumenty o tát
organisaci byly nalezeny za oltářem seminárnéh
chrámu ve Vjatce, když tam policie konala pro-
hlídku. Vypátrána tam také revoluční literatura
všeho druhu.
Členové »Všeruského seminárského svazue
jsou nyní ve svých domovech zatýkáni. Mezi
zatčenými je také syn známého revolučního
popa Tichninského, člena Hosudarstvenné dumy.
. . .
#18
alto_textblock
#18
Lstivé obracení na katolickou víru v Bosně.
Okupace je bohata na případy násilného
i lstivého obracení na katolickou víru. Za ture-
ckých časů v celém křesťanském světě hrůzu
budily zprávy o násilném poturčování. Toho za
okupace nyní. V tomto vzhledě katolictví tam
zastoupilo islam. Lstivé a násilné katoličení vy-
bírá si oběti jak mezi pravoslavnými, tak mezi
mohamedány.
»Srpska Riječ« v Sarajově vypravuje ná-
sledující případ:
V Bosenské Gradišce úplně osiřely čtyř
děti: dva chlapci, 17letý Dragutin a 15lety.
Lazar Cojetkovičovi a sestry jejich, 12letá Na-
talie a 8letá Zorka. Jednoho dne k nim přišel
ujec jejich, Antun Tandarič, profesor ze Sara-
jeva, a vybídl děti, aby s ním šly do Sarajeva,
že se tam o ně postará. Ale vedl je do Baňa-
luky do katolického biskupství, kde s nimi pře-
nocoval, Nazejtří nechal tam obě dívky a chlapce
vedl do trapistského kláštera » Maria Sterne
v Délibašinu Selu u Sarajeva. Tu je přijali
představený Fra Marian Dominus a Pater Ladi-
slaus. Mladší z chlapců byl v klášteře pokato-
ličen a již odtud nevyšel. Starší ale se pokato-
ličit nedal a musil býti puštěn na svobodu.
Ujee ze Sarajeva dovedl potom sirotky-aestry
do ženského kláštera »Nazaret« ve vsi Budža ku,
kde stopa jejich mizl.
#19
alto_textblock
#19
Osvětou vpřed!
#20
alto_textblock
#20
Politické zprávy domácí.
#21
alto_textblock
#21
V Praze, 4. června. (Slovinci o vy-
sledku voleb.) Liberálný »Slov. Nar.«, vy-
cházeje z předpokladu, že vládě záleželo na tom,
aby z říšských voleb vyšla silná konservativná
většina a co nejméně zastanců otázek národnost-
ních, dochází k závěru, že v obojí této snaze
pohořela. »Vládě se nepodařilo — praví — opa-
třiti si spolehlivou parlamentní v ět š i nu
a stejně se jí nepoštěstilo vytlačiti z parlamentu
národnostní otázky. A nad to všeobecné
volební právo uvedlo do parlamentu tolik sociál-
ních demokratů, že vláda je opravdu na rozpa-
cích, jak se k nim zachovati.« »Slov. Nar. « při
té přiležitosti zaznamenává pověst, že směrodatné
kruhy nemají naděje, že se nynější parlament
udrží déle než dvě leta.
V Praze, 4. června. (Nově polske
kolo.) »Nová Reforma« třídí nově zvolené pol-
ské poslance v Haliči, aby seznala, kolik členů
bude čítati příšuí polské kolo na radě řišské.
U porovnání s naším včerejším seznamem halič-
ských poslanců připočítává poslance B uja ka,
jejž úřadní zprávy vydávají za konservativc
a Dietziusa, jenž připsán Všepolákům, k
straně demokratické, takže by všechny č ty i
strany, jež vstoupí do společné h-o
polského kola, totiž konservativci, kleri-
kálové, Všepoláci a demokrati měli po 13 čle-
nech. Poněvadž také poslanci Pawlu szkie-
wicz a Luszezkiewicz se zavázali do
kola vstoupiti, mělo by nové polské
kolo z Haliče 54 členy a s P. Lond-
zinem ze Slezska 55 členů. Mimo kolo stálo
by 16 lidovců (bez poslance Luszez kiewieze)
6 polských socialistů a 2 divocí (Breiter a Grosz),
tedy 24 poslanci. Z polských stran nej v ětší
ztráty při volbách utrpěli konser-
vativci obou křídel, krakovskéh
i podolského. Ve starém parlamentě měli
36 členů, nyní však mají pouze 13 mandátů.
#23
alto_textblock
#23
Opevnění východní hranice francouzské.
Poslanec Karel Humbert, bývalý dů-
stojník, hodlá podati na ministra vojenství dotan
o stavu východních tvrzí a o záležilosti
nových mitrailleu s. Když nastal poplach
pro Marokko a mozi Francií a Německem bylo
krajní napjetí, bylo věnováno 800 mil i o na
k opevnění východní hranice. Jak
se zjistilo, jsou tyto nové opevňovací práce
zcela bezcenné, vše bylo provedeno ne-
dbale a neznalecky. Zdá se, že budou učiněna
skandální odhalení, neboť se tvrdí, že avrzetr.
jsou tak důkladně stavěny, že se nesmí z nick
střílet z dél, poněvadž by se mohly zdi těchte
»pevností« sřítiti! Rovněž se tvrdí, že n o vé
mitrail!eusy ve východních tvrzích umíst-
něně, j sou tak špatné, že ji ch n el ze
upotřebiti.
#24
alto_textblock
#24
Volební oprava v Prusku.
V berlínských kruzích politických se tvrdl
s určitostí, že svobodomyslné frakee
pruské sněmovny chtějí vyvolati ještá
tento týden rokování o návrhu na volební
opra v u.
#25
alto_textblock
#25
Marokko.
#26
alto_textblock
#26
Sultán pustil se opět do vyjednávání
Raisulim. Výsledek je, jaký se dal očeká-
vati: žádný. Raisuli nepřistoupil na podminky,
jež kladl sultán a bude pokračovati ve svém
banditství a odbojnictví.
Dle zprávy »Timesů« z Tangeru, byl
ve schůzi diplomat. sboru jmenován ředitel ve-
řejných prací v Tunisu p. Porché vrchním
inženýrem vlády marocké. Jmenování se stalo
na základě protokolu konference marocké. Jme-
nování Porchéa stalo se proti vůli sultánově,
jenž měl na toto místo vyhlédnutého belgického
inženýra.
V Casablance, jak oznamuje »Temps« vy-
pukla vzpoura mezi vojáky posádky. Příčinou
bylo nevyplacení žohtu. Vojáci chtěli se zmoe-
niti zboži, ležicího v celnici. Byli uchlácholen
tím, že jim byla vyplacena čásť žoldu.
#27
alto_textblock
#27
Oprava. Ve včerejším seznamu haličských
poslanců zůstalo několik tiskových chyb. Kon-
servativný poslanec, zvolený ve Skalatě, slove
Zagórski a nikoli Ragórski; poslanec Ober-
tyňski byl zvolen ve Zločově a nikoli v Glo-
čově; Jabloňski zvolen v Sanoku a ne v Sa-
moku, Daviďak v Medenici a ne v Mede-
#28
alto_textblock
#28
rici atd.
#29
alto_textblock
#29
Politické zprávy zahraničné.
#30
alto_textblock
#30
V Praze, 4. června.
#31
alto_textblock
#31
Chili.
#32
alto_textblock
#32
President chilský Pedro Montt musil vzhle-
dem ke krisi ministerské, panující již po ne-
kolik neděl, zahájiti kongres bez ministrů, cok
se dosud nikdy nestalo. V řeči zahajující nov
období zákonodárné prohlásil president, že doutí
ve zlepšení styků s Peruanskem, s Argentinou
s níž se studuje nová obchodní smlouva. Chil
bude zastoupeno na konferenci v Haagu. Dále
vyslovil president vděčnost všem národům, kten
projevili své účastenství u příležitosti zemětře-
sení ve Valparaisu, kteréžto město se rychle
#33
alto_textblock
#33
Zprávy z Ruska.
Na Galerném přistavišti v Petrohradě pra-
eují nezaměstnaní. Městská rada ustano-
vila zvláštní komisi, aby prohlédla práci vy-
konanou a určila rozměry dalších prací. Komise
odebrala se na místo spolu s městskými inženýry
Bersem a Neubergem. Bers, jehož sestra je
provdána za hr. Lva N. Tolstého, byl starším
inženýrem, Neuberg mladším. Inženýři ali napřed.
Když se blížili k mistu, vyšli jim z bočné ulice
naproti dva muži, několika ranami z revolverů
je zavraždili a šli dál. Člen městské rady
Onoskovič běžel za nimi a volal na dělníky, aby
zadrželi vrahy, ale dělníci místo toho se roz-
běhli. Příčina dvojnásobné úkladné vraždyje
neznáma.
Komise, vyšetřující, kdo na orelském ná-
draží pustil lokomotivu proti vlaku, ve kterém
se vezl veliké kniže Konstantin
Konstantinovič, zjistila, že to učini
propuštěný nedávno strojník Bar-
téně v. O jeho propuštění dosud nevěděli druzl
zřízenci na nádraží, proto jim nebylo nápadno,
že Bartěněv pouští parovůz do chodu. Barténěv
byl na lokomotivě. Při výjezdu z nádraží vy-
pustil tolik páry, že parovůz byl zahalen jako
oblakem, oku neproniknutelným. Z rozjetého
parovozu skočil a zmizel.
Ve Vladikavkaze zatčeni dva ana-
chisté-komunisté, kteří po dvě neděle
ohrožovali kavkazské lázně. Jsou to: 25letý
kniže (I) Vladimir Jašvili a 18letý selský mladík
Řehoř Sizych.
Terroristé v Baku zavraždili velitele
parníku kap. Voronina a dynamitem do povětr
vyhodili parník »Kníže Stříbrný«.
Ze žaláře lublínského utekl
45 vězňů, z nich 21 politických, ostatní
loupežníci, odsouzení k trestanecké robotě.
#34
alto_textblock
#34
obnovuje.
#35
alto_textblock
#35
Z nového žurnalismu francouzského
#36
alto_textblock
#36
(André Tardien. )
V Pařlži, koncem května 1907.
Pro francouzské žurnály ještě před nedáv-
nem existovala jako pro nejstarší omnibusy pa
řížské jediná světová linie Madeleine-Bastille. Ce
se dělo za tímto obvodem boulevardů bylo jin
neznámo a lhostejno jako Kamčatka neho Le
Zmodernisovali se pařížští novináři běhen
doby. Zanechali své fešácké boulevardní leds
bylosti, s jakou se dívali svými monokly na vše,-
co se dělo v cizině, za hranicemi. Uznali, k
nacionalistická zaujatost a netečnost vůči cizím
národům, jejich práci a vynikajíeím vlastnosten
nemusí býti vždy eností vlasteneckou. A ze
jména když do veřejného života vtrhla novi
generace, kterou vychovávali Alberl Sorel
Boutiny, nastal značný obrat. Mladí politikové,
publicisté a novináři počali studovati otázky po-
litické, národní i hospodářské cizích zemí a vy.-
dali se na cesty. Tímto způsobem objevil
i českou otázku, kterou někteří z nich tak hor
livě vykládali a propagovali, že francouzská
inteligence je o ní celkem správně informována.
Velké žurnály pařížské mají na mnoze zna-
menitou organisaci zahraničného zpravodajství.
»Le Temps« má své korespondenty ve všech
končinách světa. »Le Matin« honosi se svým
přímým telegrafickým spojením s New- Yorken
#37
alto_textblock
#37
brador.
#38
alto_textblock
#38
Rovoluční ruský seminář.
Duchovní seminář ve Vjatce byl zavřen.
protože seminaristé užívali kříže za podpal, vy