ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 53e63da0-75e9-11dc-b0ea-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
5. června 1907.
#4 alto_textblock #4
Císlo 153.
#5 alto_textblock #5
třeba zapomenouti co nejrychleji na rozmíšky z volebních zápasů. Ukazuje na jedné straně na velikou slovanskou majoritu, na druhé straně na vzrůstání sociální demokracie. Zatahování osobních otázek, jak činí posl. Peschka, pova- žuje řečník za velkou chybu. Jestliže s dotyční páni nedovedou podrobiti disciplině strannické, musí prostě ven. Ale k vůli nějakým závazkům a slibům. daným v horkém volebním boji, nebude snad přece třeba někoho vylučovati. Posl. dr. Licht děkuje nějakému novém tolerančnímu patentu za to, že dostal vůbec pozvání ke dnešní schůzi. Vykládá velmi po- drobně, jak obzvláště poměry v německe části Moravy vyžadují semknut všech svobodomyslných německých stran. N moravském zemském sněmě již došlo k utvo- ření vlastního klubu sněmovního. Odmítán židů způsobí jenom hromadné je- jich přimknutí k táboru sociálně- demokratickému. Již z tohoto důvodu tedy jest národní odpovědnost tohoto shromáždění veliká. Po názoru řečníkově jsou tu dvě možnosti — buď bude utvořen jednotný svaz všech německých svobodomyslných po- slanců anebo svaz frakcí. Oproti hrozbám provokacím posl. Wolfa prohlašuje řeční jménem svým i svého kolegy prof. Redlicha. že nevstoupí ani v oné těsnější ani v této volnější formě do spo- lečného klubu. Poslanci Stransky, Pacher a Sommer zdů- razňují nutnost semknutí proti sociál n ím demokratům, avšak ohražují se zároven proti přijetí poslanců židovských. Posl. dr. von Demel lituje, že se Něm přes neúspěchy posledních voleb ničemu nepři- učili. Poláci a Čoši dovedou se nalézti ve vel- kých klubech společných, avšak Němci se sjed- notiti nedovedou. »Nedovedou se dívati na cestu, hledí stále jen do oblak, a proto padajído hnojné jámy«. Ohražuje-li se pan posl. Peschk proti tomu, aby měl seděti vedle dvor. rady Hocka, poněvadž tento sympatisuje v lecčeme se sociálními demokraty, třeba říci, že snad leckteří jiní němečtí poslanci se dosti blíží ně- kterým sympatickým bodům jejich programu. (Různé výkřiky a hluk.) Poněvadž vidí řečník. že za tohoto stavu věcí idea společného klubu je beznadějná, prohlašuje, že nev st o up do žádné z německých stran, al že ve všech otázkách národníc půjde s Němci, v ostatních pak s liberály. Posléze dostal se ke slovu posl. dr. Pergel. jenž učinil návrh na sestavení orga- nisačního výboru, jenž by sestával po dvou ze zástupců všech stran v dnešní schůzi poradní zastoupených. Tento návrh jednomyslně přijat a do orga nisačního výboru zvoleni následující poslanci za německou stranu pokrokovou dr. G ro s s dr. Funke, za něm. str. lidovou dr. Chi ar a dr. Sylvester, za něm. sgrárníky posl. Peschka a Waldner. za Vseněmce ko- nečně posl. Pacher a Wolf. Společná schůze skončena o 1. hod. a po- ledne. Odpoledne konaly se znovu separátn schůze jednotlivých stran. Osmičlenný organi- sační výbor sejde se zejtra k první schůzi.
#6 alto_textblock #6
Valná hromada Svazu Osvětového. (O důležitosti i potřebě šíření lido- vého vzděláni v našem národě a o ce- stácb, kterými se při této práci postu- povati má.) Reč univ. prof. dra. Fr. P astrnk a, předsedy S.o. (Dokončení.) Účely vzdělání jsou tudíž dvojí: 1. Praktické. Vzdělanost všeobecná zvláště odborná činí nás způsobilejšími, uplat- niti svých schopností, najíti větší zdroje přijmů pro sehe a svou rodinu a tím bezprostředně přináší nám užitek. 2. Ideální a morální. Ale stejně velký prospěch přináší vzdělání po stránce ide- ální, tím, že nám umožňuje, chápati poznatky a výzkumy vědecké a těšiti se z děl uměle- ckých, účastniti se pokroků kulturních a po- vznášeti obsah svého života. Člověk má nezbytnou potřebu dojmů vyš-
#7 alto_textblock #7
lidí v jídelně je málo. Mivám kolem sebe ne- zřídka sto, dvě stě, ba i tři sta spoluhodovníků. Nechci se chlubit, ale nevím, kdož by v Praze kromě mne měl ještě tak velkou jídelnu, jakou jest má hodovní síň. Jest rozměrů tak ohrom- ných, račte vědět, že se mi ani do vlastního bytu nevešla — proto jsem ji přeložil do restaurace II. tř. na nádraží Františka Josefa. Kampak se hrabal Valdstýnl Ve svém srdečném listě ráčil jste se zmínie i o tom, že byste byl ochoten, v mých salonech alespoň jednou týdně recitovati. S potěšením jsem shledal, jaký ráčite míti vypsaný rukopis pevně jsam přesvědčen, že i Vaše recitace bude stejně dokonalá a já za čest, již jste mi lichoti- vou svojí nabídkou prokázati ráčil, srdečně Vám děkuji. Bohužel ale můj hofmistrovský úřad, je- hož starostí jest pořádání zábav a slavnost v mých salonech, stanovil již pro nejbližší dny určitý a pevný pořad, na němž sám neral bych již čeho měnil. Právě za recitátory přihlásili se mi již dva Vaši kolegové z Anglie, pp. Irving a Garrick, vřele mně doporučeni divadelním ře- ditelem p. Wiliamem Shakespearem. I. maestro Paderewski mne prostřednictvím Rooseweltevým snažně žádal, abych jej uvodl do společnosti — co jsem měl dělat, nemohl jsem odříci! Tak jakýsi Michelangelo Buonarotti, znamenitý prý houslista, vystoupí u mne spolu se svým kraja- nem, nedávno objeveným barytonem Lionardem da Vinci, jenž prý, jak čtu v „Corriere di Mi- lano“, uchvacuje celou Italii přednesem svých Blaťáckých písní. Kromě těchto zajistil jsem si pro příští soirée i vynikajícího tenora pověsti evropské, americké i takřka australské. Praví se o něm, že nerad slovu dostojí — aby mne ujistil o tom, že v této příčině mohu býti bez nejmenších obav, sám dobrovolně složil u no- téře kauci v obnosu tří korun, takže i jeha spoluúčinkování je tedy naprosto zaručeno. Bohužel, musil jsem odříci i pí. Berté ze Sutíne- rů. Chtěla rovněž mermomocí, abych ji uvedl do spoležnosti, chtěla přednášeti o nutnosti vše- obecného odzbrojení a sama se při tom dopro- vézeti chtěla na klavír. Ale právě čivrt hodiny před její bstem získal jsem již pro přednášku o témže aktuálním thematě na slovo vzatého od-
#8 alto_textblock #8
ších, aby život jeho neutápěl se úplně v denní, mnohdy až příliš úmorné práci, má potřebu od- dechu a zotavení a také přirozené lidské právo na chvile volné, které zasvětiti má požitkům krásným a slechetným.
#9 alto_textblock #9
Co jest vzdělanost? Pronáším tak často slovo »vzdělanost« jsem povinen, stručně naznačiti, co tímto obec- ným pojmem míním. Může se říci, že všichni, kteří o vzdělán lidovém uvažovali a uvažují, narážejí na tento pojem, eítíce potřebu, vytknouti jeho význam. A tu se jednomyslně uznává, že základem pravé vzdělanosti jest pokud možná dokonalý názor světový a že výslednicí má býti, aby člověk byl osobností jasné mysli, pevné vůle, srdce čistého a vřelého. Než to jest ideál, za kterým všichni spěti máme. V životě skutečném není snadno, dosáh- nouti tohoto konečného clle, jenž podle slov Goethových jest nejvyšším štěstím lidským. Při našich snahách o povznesení lidového vzdělání tane nám na mysli cil bližší, totiž roz- šíření a doplnění vzdělání v obeených školách nabytého. Obecná škola, to jest se zřetelem na nejširší vrstvy národní naše basis, na které v obou směrech, ve směru ethickém a naučném, také při dalšt osvětné činnosti lidové budu-
#10 alto_textblock #10
jeme.
#11 alto_textblock #11
Prostředky a cesly. jimiž se vzdělání obecné šíři a zvelebuje, jsou četné a rozmanité. Uvedu nejdůležitější. Na první místo kladl bych požadavek, aby všechny naše vzdělávací spolky, jakkoli se jme- nují a kdekoli působí, spojily se v jednotnou silnou organisaci, jakou má býti právě S v az osvětový. Takového ústředí jest potřeb zvláště k tomu, aby činnost jednotlivých spolko byla zvýšena, zdokonalena a soustavna. 2. Doporučuje se, aby siť této organisac rozšířila se po celém území našeho jazyka, aby nebylo české obce, nebylo české společnosti. která by účelně nepěstovala vzájemné vzděla- nosti svých členů. 3. Jest potřeba, působiti k tomu, aby všechny spolky a odbory vzdělávací pilně pra- covaly a o soustavné šíření lidové osvěty pečo- valy. A tato činnost má se vyvinovati všemi směry, jmenovitě tak, a) aby se vzmáhalo čím dále tím více škol ství vůbec, zvláště pokračovací školstv všech útvarů a stupňů, jmenovitě směr praktických, jak pro hochy tak i pr dívky, jak povinné (obligátní) tak i přile žitostné (fakultativní) b) aby zdokonaleny byly a upraveny stávajíe obecní (lidové, spolkové) knihovny a čítárny. aby tam, kde jich dosud není, byly zří- zeny a nebylo obce české, která by ne- měla přiměřené lidové (obecní) knihovny čltárny české; c) aby zřizovány byly knihovny kočovné, kter by nahrazovaly jednak knihovny stálé. jednak je vhodně doplňovaly; aby doporu- čovány a upravovány byly knihovny ro- dinné, které by podávaly výběr literatury zvláště pečlivý a vkusně upravený: d) aby potiráno bylo člení bezcenné anebe i přímo škodlivé a nahrazováno četbou uži- tečnou a cennou; e) aby se co nejvíce konaly vzdělávací před nášky, zvláště takové, které jsou přiměřeny potřebám určitých vrstev a aby provázeny byly světelnými obrazy; f) aby peřádány byly vycházky do sbírek mu sejních a uměleckých, též na místa histo- rieky památná a vůbec do přírody a spo jovaly se s výklady poučnými; g) aby ušlechtěny byly všechny lidové zábavy vůbec a aby proniknuty byly snahou vzdě lávací atd., umělecky cennou, t. zv. lidov besedy, koncerty, akademie, recitace atd. h) zvl. ale aby pořádána byla divadelní lidová představení, jež označena býti mohouz nejpřednější, nejlepší a nejlacinější vzdělá- vací prostředek. 4. Potřeba jest dále naléhavá, pečovati o přiměřené míslnosti pro tuto vzdělávací práci. Jest žádoueno, aby vznikala příslušná ústředí místní, ústavy pro lidovou osvětu, v nichž by všechny osvětné podniky mnohem
#12 alto_textblock #12
borníka, jenž zaujímá vynikající místo v gene- rálním štábu ozbrojených měšťanských sborů. Ostatně račte býti ubezpečen, že ihned. jakmile se definitivně rozhodnu stran Madaga- skaru, neomeškám poprositi Vás, abyste dopřál mi cti a potěšení, poslechnouti si Vaší recitaci. Těším se, že uslyším něco vskutku pozoruhod- ného. Sám si Vám potom dovolím upozorniti n nejkrásnější ze svých vlastních básní, jež by s pro recitaci znamenitě hodila. Dostal jsem z ni — zajímají-li Vás takově malichernosti — honoráře 98 haléřů. Ujišťuji Vás, je to velmi hezká básnička, ruční práce, pracoval jsem o ni tři dny, než jsem byl jakž takž spokojen. Ne- pochybuji, že přednesete ji s citem a porozumě- ním. Dal jsem si tu korunku bez dvou haléřo zasaditi do zlata, a nosím nyní tu relikvii na krku. Jakož učinil druhdy Jan Jiskra z Bran- dýsa s oněmi drobnými, jemu darovanými Ladi- slavem Pohrobkem — ráčil jste o tom slyšet. Zatím však neračte se, prosím, nikomu ani slovem zmínit o tom, že si Vás dovolím jednou pozvat. Vím, že by si Vás chtěl poslechnouti kde kdo, snad by se pozval i místodržitela všecka v Praze meškající šlechta, a já bych nerad, aby v mých salonech zavládl ton přílis oficiální a škrobený. A tomu bychom se nevy hnuli. Za laskavý Váš projev důvěry i za celý Vá milý a srdečný list, z něhož dýše taková čistá. vroucí a nezkalená víra v lidstvo, ještě jednou ze srdce Vám děkuji. S prosbou, abyste krásnou tu svou důvěru i nadále mému Vysokoblahorod zachovati ráčil, píši se Vašemu rovněž Vysoko- blahorodí srdečně oddaný B. K. Douška. Právě se dovídám dvě zajímavé ba sensační, a prý zaručené novinky. Za prvé- Nebozízek prý unesl jakousi bohatou vdovu z Malé strany, matku šesti dospělých dcer. Ráčil jste již o tom slyšet? A zpráva druhá, témět neuvěřitelná: Prašná brána prý se v noci s ne- děle na pondělí, v časných hodinách ranních otrávila. Ještě v neděli večer jsem ji viděl — stála na konci Celetné ulice. Příčiny jsou, prý, dosud naprosto neznámy. Však ona je Praha vyzkoumá B. K.
#13 alto_textblock #13
zdárněji prospívaly, v nichž by byla umístěn knihovna s obecnou čítárnou, kde by se konaly přednášky a jiné praktické, na př. jazyko kursy, kde by se konati mohly lidové besedy. umělecké výstavy atd. Předně by měl vzniknouti takový ústav osvětný zde v Praze a pak dále po městech českých a také v městech jiných. Takové ústavy mohly by postaveny býti na počest vynikajíci lidumilů českých, mohly by nésti jejich jména a hlásati slávu jejich krásných činů. 5. Jest dále potřeba vydávati poučné spisv a letáky o prospěšnosti vzdělávací práce lidové ve všech naznačených směrech. 6. Jest žádoueno, vydávati časopis pro pě stování osvětné práce lidové 7. Konati výroční sjezdy osvětných pra covníků. 8. Konečně velmi by se doporučovalo zř- diti kočovné učitele, kteří by radou pomoci povzbuzovali a upravovali vzdělávací práci všech sdružených spolků a o ní v ústřed- ním spolku podávali zprávy.
#14 alto_textblock #14
Svaz osvělový. Všech těchto prostředků bude třeba užívati, všechny tyto cesty bude nutno nastoupiti, aby vzdělanost a osvěta se v lidu našem vzmá- hala a povznášela. »Svaz osvětový« v prvním rocelsvého trvání věnoval se třem hlavním prostředkům, organisaci činnosti přednáškové, knihovní a zábavní. Co v té příčině vykonal a jakých úspěcho docilil, bude vyloženo podrobněji ve zprávách jednotlivých odborů. A na těchto cestách hodlá Svaz Osvětový pokračovati a přispívati k tomu, aby dosažen byl velký účel veškerého našeho národního sna- žení, všestranný rozvoj o s v ě to vý. rozvoj v písemnictví a uméní, v průmyslu a ze- mědělství. Moderně vzdělaný, osvícen český člověk, moderné vzdělaný. osvícený český národ! Toť cil naší společné práce, toť naše ideály! Nadšení pro ušlechtilé eíte esvětné vede člověka ke stálé práci, ke stálému zdokonalo- vání, k blahobytu a moci, ke svobodě. Čím se vyšinuli jednotlivci ? Tím, že sebe- vzděláním a sebevýchovou snažili se předčiti své okoli, stálou, účelnou prací, nejen tělesnou hmotnou, ale nejvíce duševní a osvětnou. Německý filosof Fichte pravil: »Ten národ, který až do nejnižších vrstev má nejhlubší a nejvšestrannějš v zdělání, bude zároveň nejmocnější a nej- šťastnější mezi národy své doby, napřemožitelný pro své sousedy, předmětem závisti pro součast- níky a vzorem k nápodobení pro ně«. A konečně — není-li dosud velká část na- šeho národa v duševním a hospodát- ském podruži? Vzpomeňme jen na všechny ty české lidi, které potřeba životní zanesla d zněmčených krajů, do Vídně a Dol. Rakous, do dalné ciziny. Jak snadno utonou tu v moři cizím, i když nabyli blahobytu hmotného, když zároveň nepři- Inuli duchem k osvětě českál Tu koná osvěta nažo úkol nade vše důle- žitý, neboť chrání četné příslušníky našeho ná- roda před zánikem, ona vštěpuje v erdce jejieh lásku k českému jazyku a ke všem ideálům českého snažení, ona je naplňuje národní uvě- domělostí a tím je spojuje s ostatními vrstva našeho národa a činí z nich užitečné členy jeho. Bez české osvěty zanikají tyto zástupy české, i když nabyly hospodářské samostatnosti a bla- hobytu. Tu jest viděti, čím jest pro národ náš hmotný blahobyt a výše osvětová. Snahou naší musí býti, abychom se stali bohatými nejen prostředky hmot- nými, ale zvláště po stránce duševní, bo- hatými školami, bohatými knihovnami, bohatými všemi vymoženostmi osvěty a nejen všichni do- hromady, ale každý z nás. Jen touto cestou pře- konáme své sousedy a dobudeme si vynikajícíh místa mezi národy této říše a staneme se ná- rodem vůdčím. Naše budoucnost jast v osvětě jmenovitě ve všeobecné rozšířenosti a platnosti osvěty, v tom, aby každý příslušník našeho ná- roda byl zároveň hlasatelem všeobecného pokroku li dového. Tim získáme též s vobody a seb e u čení. Vzdělání činí člověka svobodna. A tak učiní i obecné vzdělání, vzdělání všech lidí če- ských, celý národ náš svobodným v cílech svých a svých prostředeích. Vyložil jsem stručně důležitost všeobecného vzdělání pro náš národ a naznačil prostředky cesty, jimiž je účelně šiřiti lze. Ústředím této soustavné práce jest a m býti Svaz Osvětový. Dovolte tudíž, abych učinil důtklivé vyzvání ke všem příslušníkům našeho národa, jimž na rozkvětu a moci jeho záleží, přihlásiti se ke společné práci ke společné podpoře při Svaz Osvětové m. Práce naše ve prospěch lidové osvěty jest čistě věcná a nezištná, bez jakéhokoli zabarvaní strannického. Každému Čechu, v kterémkoli po- litickém táhoře se nalézá, jest možno zúčastnii se porad a schůzí a podniků našich. Proto zv jmenovitě příslušníky stran národních, demokra- tických, pokrokových, které ve svých veřejných projevech neopomíjejí klásti náležitý důraz n kulturní i mravní povznášení národa našeho. které vždy právem touží po nejvyšší vzděla- nostní úrovni vsech vrstev našeho národa, aby ve smyslu těchto zásad svých podporovaly Sva Osvětévý a jeho prací se činně účastnily. Zvláště dovolují si, vysloviti přání a naději, že také v národě našem, jako ve všech kulfur- ních národech, najdou se mecenášo vé, kterí »Svazu Osvětověmu« poskytnou prostředky hmotné k účinnému šíření a pěstování ušlechtilé osvěty mezi lidem naším, zvláště k zakládání stálých lidových knihoven a ke zbudování stálých stánků, ústavů osvětných, jejichž úkoly jsem na- značil. Každá pomoc je vítána a potřebna! Be všestranné podpory našeho národa nemůže »Svaz Osvětový« konati svého poslání, není s to, ná- ležité plniti vložených naň úkolů. *) Konečně vznáším snažnou prosbu ke všem časopisům českým, aby ochotně propůjčo-
#15 alto_textblock #15
*) Potřeba takových o světových dom ů nj- lépe jeví se v tom, že na př. vláda uherská právě klade do státního rozpočln svého na r. 1908 500.000 K k založení a vybudování jejich v několika městech venkovských. (Předloha podána 27. května 1907.):
#16 alto_textblock #16
valy místa zprávám o činnosti »Svazu Osvěto- vého« a všech jeho odborů. Noviny jsou našim nejdůležitějším pomocníkem, noviny mají týž eíl. jako »Svaz Osvětový«, roznášeti poučení a šířiti vzdělanost do všech vrstev našeho národa a prot l doufám, že nás budou v našem obdobném úsil horlivě podporovati. Osvětou vpředl Jest stará zásada, že každá říše těmiže pro- středky vzkvétá, kterými založena byla. Náš ná- rod domohl se nynější své kulturní výše, své nynější hospodářské zdatnosti a politické mo jediné cestou vzdělanostní, jediné cestou osvětr. Nynější náš rozmach budí všeobecný obdiv a úctu. Ale první počátky toho rozvoje byly velmi ne- patrné. Malý byl hlouček našich prvních »bu- ditelů« a »křísitelů«, ale síla jejich lásky k ná- rodu, síla jejich nadšení pro vzkříšení jeho byla veliká. A touto vnitřní silou, tímto ohněm svého nadšení, tím roznítili srdce mnohých, tím pro- budili konečně celý národ. Nástrojem jejich byla osvěta, prostředkem šíření vzdělanosti mezi tím lidem našim, jenž tehdá byl nositelem celého ná- roda. Heslem našich buditelů bylo, že každý vla- stenec má pečovati nejen o své vzdělání, nýbrk že jest jeho svatou povinností, šířiti vzdělání mezi obecným lidem českým. (Srov. životopie Al. V. Šembery v almanachu na oslavu jeh sedmdesátých narozenin. Vydáno ve Vídni 1877. Stránek 23.) Nuže, vraťme se k těmto zásadám našich prvních buditelů, budujme budoucnost našeho ná- roda na těchže základech, na nichž tak úspěšně byla založena. Přičiňme se, aby vzdělanost osvěta šířila se po celém našem národě, aby světlo vědeckého a uměleckého pokroku proniklo až do poslední vísky české a zahřálo i nejchudší srdce české. Naše heslo budiž:
#17 alto_textblock #17
ráběli pumy, konali meetingy a rektorátu před- ložili resoluci, že chtějí do vyšších ročníků po- stoupiti bez zkoušek, a nebude-li jim v tom povoleno, že seminář zapálí. Seminaristé se rozjeli, ale mezitím vyšlo na jevo, že chovanci všech ruských duchovních seminářů mají tajný spolek, nazývající se »Vše- ruským seminárským svazem«. Dokumenty o tát organisaci byly nalezeny za oltářem seminárnéh chrámu ve Vjatce, když tam policie konala pro- hlídku. Vypátrána tam také revoluční literatura všeho druhu. Členové »Všeruského seminárského svazue jsou nyní ve svých domovech zatýkáni. Mezi zatčenými je také syn známého revolučního popa Tichninského, člena Hosudarstvenné dumy. . . .
#18 alto_textblock #18
Lstivé obracení na katolickou víru v Bosně. Okupace je bohata na případy násilného i lstivého obracení na katolickou víru. Za ture- ckých časů v celém křesťanském světě hrůzu budily zprávy o násilném poturčování. Toho za okupace nyní. V tomto vzhledě katolictví tam zastoupilo islam. Lstivé a násilné katoličení vy- bírá si oběti jak mezi pravoslavnými, tak mezi mohamedány. »Srpska Riječ« v Sarajově vypravuje ná- sledující případ: V Bosenské Gradišce úplně osiřely čtyř děti: dva chlapci, 17letý Dragutin a 15lety. Lazar Cojetkovičovi a sestry jejich, 12letá Na- talie a 8letá Zorka. Jednoho dne k nim přišel ujec jejich, Antun Tandarič, profesor ze Sara- jeva, a vybídl děti, aby s ním šly do Sarajeva, že se tam o ně postará. Ale vedl je do Baňa- luky do katolického biskupství, kde s nimi pře- nocoval, Nazejtří nechal tam obě dívky a chlapce vedl do trapistského kláštera » Maria Sterne v Délibašinu Selu u Sarajeva. Tu je přijali představený Fra Marian Dominus a Pater Ladi- slaus. Mladší z chlapců byl v klášteře pokato- ličen a již odtud nevyšel. Starší ale se pokato- ličit nedal a musil býti puštěn na svobodu. Ujee ze Sarajeva dovedl potom sirotky-aestry do ženského kláštera »Nazaret« ve vsi Budža ku, kde stopa jejich mizl.
#19 alto_textblock #19
Osvětou vpřed!
#20 alto_textblock #20
Politické zprávy domácí.
#21 alto_textblock #21
V Praze, 4. června. (Slovinci o vy- sledku voleb.) Liberálný »Slov. Nar.«, vy- cházeje z předpokladu, že vládě záleželo na tom, aby z říšských voleb vyšla silná konservativná většina a co nejméně zastanců otázek národnost- ních, dochází k závěru, že v obojí této snaze pohořela. »Vládě se nepodařilo — praví — opa- třiti si spolehlivou parlamentní v ět š i nu a stejně se jí nepoštěstilo vytlačiti z parlamentu národnostní otázky. A nad to všeobecné volební právo uvedlo do parlamentu tolik sociál- ních demokratů, že vláda je opravdu na rozpa- cích, jak se k nim zachovati.« »Slov. Nar. « při té přiležitosti zaznamenává pověst, že směrodatné kruhy nemají naděje, že se nynější parlament udrží déle než dvě leta. V Praze, 4. června. (Nově polske kolo.) »Nová Reforma« třídí nově zvolené pol- ské poslance v Haliči, aby seznala, kolik členů bude čítati příšuí polské kolo na radě řišské. U porovnání s naším včerejším seznamem halič- ských poslanců připočítává poslance B uja ka, jejž úřadní zprávy vydávají za konservativc a Dietziusa, jenž připsán Všepolákům, k straně demokratické, takže by všechny č ty i strany, jež vstoupí do společné h-o polského kola, totiž konservativci, kleri- kálové, Všepoláci a demokrati měli po 13 čle- nech. Poněvadž také poslanci Pawlu szkie- wicz a Luszezkiewicz se zavázali do kola vstoupiti, mělo by nové polské kolo z Haliče 54 členy a s P. Lond- zinem ze Slezska 55 členů. Mimo kolo stálo by 16 lidovců (bez poslance Luszez kiewieze) 6 polských socialistů a 2 divocí (Breiter a Grosz), tedy 24 poslanci. Z polských stran nej v ětší ztráty při volbách utrpěli konser- vativci obou křídel, krakovskéh i podolského. Ve starém parlamentě měli 36 členů, nyní však mají pouze 13 mandátů.
#22 alto_textblock #22
.
#23 alto_textblock #23
Opevnění východní hranice francouzské. Poslanec Karel Humbert, bývalý dů- stojník, hodlá podati na ministra vojenství dotan o stavu východních tvrzí a o záležilosti nových mitrailleu s. Když nastal poplach pro Marokko a mozi Francií a Německem bylo krajní napjetí, bylo věnováno 800 mil i o na k opevnění východní hranice. Jak se zjistilo, jsou tyto nové opevňovací práce zcela bezcenné, vše bylo provedeno ne- dbale a neznalecky. Zdá se, že budou učiněna skandální odhalení, neboť se tvrdí, že avrzetr. jsou tak důkladně stavěny, že se nesmí z nick střílet z dél, poněvadž by se mohly zdi těchte »pevností« sřítiti! Rovněž se tvrdí, že n o vé mitrail!eusy ve východních tvrzích umíst- něně, j sou tak špatné, že ji ch n el ze upotřebiti.
#24 alto_textblock #24
Volební oprava v Prusku. V berlínských kruzích politických se tvrdl s určitostí, že svobodomyslné frakee pruské sněmovny chtějí vyvolati ještá tento týden rokování o návrhu na volební opra v u.
#25 alto_textblock #25
Marokko.
#26 alto_textblock #26
Sultán pustil se opět do vyjednávání Raisulim. Výsledek je, jaký se dal očeká- vati: žádný. Raisuli nepřistoupil na podminky, jež kladl sultán a bude pokračovati ve svém banditství a odbojnictví. Dle zprávy »Timesů« z Tangeru, byl ve schůzi diplomat. sboru jmenován ředitel ve- řejných prací v Tunisu p. Porché vrchním inženýrem vlády marocké. Jmenování se stalo na základě protokolu konference marocké. Jme- nování Porchéa stalo se proti vůli sultánově, jenž měl na toto místo vyhlédnutého belgického inženýra. V Casablance, jak oznamuje »Temps« vy- pukla vzpoura mezi vojáky posádky. Příčinou bylo nevyplacení žohtu. Vojáci chtěli se zmoe- niti zboži, ležicího v celnici. Byli uchlácholen tím, že jim byla vyplacena čásť žoldu.
#27 alto_textblock #27
Oprava. Ve včerejším seznamu haličských poslanců zůstalo několik tiskových chyb. Kon- servativný poslanec, zvolený ve Skalatě, slove Zagórski a nikoli Ragórski; poslanec Ober- tyňski byl zvolen ve Zločově a nikoli v Glo- čově; Jabloňski zvolen v Sanoku a ne v Sa- moku, Daviďak v Medenici a ne v Mede-
#28 alto_textblock #28
rici atd.
#29 alto_textblock #29
Politické zprávy zahraničné.
#30 alto_textblock #30
V Praze, 4. června.
#31 alto_textblock #31
Chili.
#32 alto_textblock #32
President chilský Pedro Montt musil vzhle- dem ke krisi ministerské, panující již po ne- kolik neděl, zahájiti kongres bez ministrů, cok se dosud nikdy nestalo. V řeči zahajující nov období zákonodárné prohlásil president, že doutí ve zlepšení styků s Peruanskem, s Argentinou s níž se studuje nová obchodní smlouva. Chil bude zastoupeno na konferenci v Haagu. Dále vyslovil president vděčnost všem národům, kten projevili své účastenství u příležitosti zemětře- sení ve Valparaisu, kteréžto město se rychle
#33 alto_textblock #33
Zprávy z Ruska. Na Galerném přistavišti v Petrohradě pra- eují nezaměstnaní. Městská rada ustano- vila zvláštní komisi, aby prohlédla práci vy- konanou a určila rozměry dalších prací. Komise odebrala se na místo spolu s městskými inženýry Bersem a Neubergem. Bers, jehož sestra je provdána za hr. Lva N. Tolstého, byl starším inženýrem, Neuberg mladším. Inženýři ali napřed. Když se blížili k mistu, vyšli jim z bočné ulice naproti dva muži, několika ranami z revolverů je zavraždili a šli dál. Člen městské rady Onoskovič běžel za nimi a volal na dělníky, aby zadrželi vrahy, ale dělníci místo toho se roz- běhli. Příčina dvojnásobné úkladné vraždyje neznáma. Komise, vyšetřující, kdo na orelském ná- draží pustil lokomotivu proti vlaku, ve kterém se vezl veliké kniže Konstantin Konstantinovič, zjistila, že to učini propuštěný nedávno strojník Bar- téně v. O jeho propuštění dosud nevěděli druzl zřízenci na nádraží, proto jim nebylo nápadno, že Bartěněv pouští parovůz do chodu. Barténěv byl na lokomotivě. Při výjezdu z nádraží vy- pustil tolik páry, že parovůz byl zahalen jako oblakem, oku neproniknutelným. Z rozjetého parovozu skočil a zmizel. Ve Vladikavkaze zatčeni dva ana- chisté-komunisté, kteří po dvě neděle ohrožovali kavkazské lázně. Jsou to: 25letý kniže (I) Vladimir Jašvili a 18letý selský mladík Řehoř Sizych. Terroristé v Baku zavraždili velitele parníku kap. Voronina a dynamitem do povětr vyhodili parník »Kníže Stříbrný«. Ze žaláře lublínského utekl 45 vězňů, z nich 21 politických, ostatní loupežníci, odsouzení k trestanecké robotě.
#34 alto_textblock #34
obnovuje.
#35 alto_textblock #35
Z nového žurnalismu francouzského
#36 alto_textblock #36
(André Tardien. ) V Pařlži, koncem května 1907. Pro francouzské žurnály ještě před nedáv- nem existovala jako pro nejstarší omnibusy pa řížské jediná světová linie Madeleine-Bastille. Ce se dělo za tímto obvodem boulevardů bylo jin neznámo a lhostejno jako Kamčatka neho Le Zmodernisovali se pařížští novináři běhen doby. Zanechali své fešácké boulevardní leds bylosti, s jakou se dívali svými monokly na vše,- co se dělo v cizině, za hranicemi. Uznali, k nacionalistická zaujatost a netečnost vůči cizím národům, jejich práci a vynikajíeím vlastnosten nemusí býti vždy eností vlasteneckou. A ze jména když do veřejného života vtrhla novi generace, kterou vychovávali Alberl Sorel Boutiny, nastal značný obrat. Mladí politikové, publicisté a novináři počali studovati otázky po- litické, národní i hospodářské cizích zemí a vy.- dali se na cesty. Tímto způsobem objevil i českou otázku, kterou někteří z nich tak hor livě vykládali a propagovali, že francouzská inteligence je o ní celkem správně informována. Velké žurnály pařížské mají na mnoze zna- menitou organisaci zahraničného zpravodajství. »Le Temps« má své korespondenty ve všech končinách světa. »Le Matin« honosi se svým přímým telegrafickým spojením s New- Yorken
#37 alto_textblock #37
brador.
#38 alto_textblock #38
Rovoluční ruský seminář. Duchovní seminář ve Vjatce byl zavřen. protože seminaristé užívali kříže za podpal, vy