ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 53c1cc10-710f-11dc-a357-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli dne 28. února 1904.
#3 alto_textblock #3
Číslo 59.
#4 alto_textblock #4
Na ranni n odpol. nisty přodpláef i se v Praze v adininis- n nia . . . . 8 kE s dvojí donáškeu :.: nněo .: 2 K n0n ne n arrriet drojí zini. :kt
#5 alto_textblock #5
NI-
#6 alto_textblock #6
LlS
#7 alto_textblock #7
T
#8 alto_textblock #8
Y
#9 alto_textblock #9
v dronném prodejíe rnaní čí lo o sobě . . . z sb pipela kní . Ve slialkich na venkoré- sl. . . . . . . . sk
#10 alto_textblock #10
rnserae plati se ho tově rapřo. Přečplaceni a inaerty přijíná zčmini- race v Marianle alici č.a. — Tam nachávejí se tež rrdske. tiskáren a expelite Ná edmich Lista- Ralophy sa nerraev.
#11 alto_textblock #11
Politika německého císaře a válka rusko-japonská.
#12 alto_textblock #12
Z Petrohradu, dne 27. února. Původní telegram „Národních Listů“ Osobě velice dobře informované v záležitostech zahranični politiky ruské a do všech její tajností zasvěcené podařilo se nahlédnout do spisů vypracovaných ministerstvem zahraničních záležitostí, týkajících se dopisů, vyměněných v poslední době mezi císařem německým a ruským carem Mikulášem. Císař německý nabízí Rusku nejen svoji úplnou a blahovolnou nestraunnost a bezpečnost hranic, nýbrž též svoji pomnoc v případě nutnosti při jakémkoliv zakročení oproti každému státu, jenž by chtěl spůsobit nesnáze Rusku během jeho války s Ja- ponskem. Mimo toho dává Rusku a jeho asijské politice bílý list, vyjímaje turecké provincie a souhlasí s anerí Koreje a pro případ roztržky s Angličany v Indii by souhlasil, kdyby Rusové vyhnali Angličany z Tibetu a zajišťuje Rusku přístav v perském zálivu. Naproti tomu žádá o Ruska slib carůvi 1. že při úmrtí císaře Františka Josefa Rusko ne- obsadí Bospor, 2. že nebude žádat osvobození Bosny a Hercegoviny. Ve své zprávě osvětluje hrabě Lamzdorff, ruský ministr zahraničních záležitostí, úmysly císaře Viléma těmito poža- davky téměř doznané: 1. obsaditi některé části Rakouska-Uherska ihned po smrti císaře Františka Josefa, 2. zajistit si spojení s Bosporem a zároveň uznání práv a nedotknutelnost Turecka. Hrabě Lamzdorff snadno z těchto návrhů seznal, jak pravi ve svém resumé, že zahaleným úmyslem císaře Viléma jest zaplésti Rusko do války s Anglií a Spojenými státy ame- rickými z obavy před jejich konkurencí při provádění světové politiky německé a dále zaměstnat Rusko, jehožto stále pokračujícího politického normálního vývoje a vzrů- stu síly se obává, a zejmena také oslabit nebezpečí slovanské.
#13 alto_textblock #13
Dne 25. t. m. ráno vysláni byl křižáci: »Bojan«, »Diana«, »Askolde i »Novik«, aby japonským křižá- kům zamezily stíhati čásť vracejí- cích se našich lodí torpédových. Jedna z našich lodí torpédových byla 4 japonskými křižáky odlou- čena od ostatního loďstva torpédo- vého i uchýlila se do Holubí zá- toky, kdež byla vydána střelbě ne- přátelské, však z vellké vzdále- nosti. Nikdo nebyl zabit, ni Když japonské loďstvo spatřilo křižáky naše, přiblížilo se ke tvr- zím, jež společně s loďstvem odpo- věděly na střelbu nepřátelskou. Křižáci naši vpluly do přístavu p
#14 alto_textblock #14
Válka.
#15 alto_textblock #15
Z Petrohradu, 27. února. (C-B Officiální zpráva: Telegran admirála Alexějeva caru Mikuláši ve včerejška zní:
#16 alto_textblock #16
„Port Artur, 25. února 1904 Po západu měsíce obrněnec nás »Retvizan« odrazil opětné útoky nepřátelských lodí torpédových z nichž dvě, jak lze souditi byly na širém moři zni- čeny. Naše lodi torpědové utkaly se pouze s nepřátelskými lodmi torpédovými a stihaly je, nepozo- rovaly ale žádné velké lodi vo-
#17 alto_textblock #17
zraněn.
#18 alto_textblock #18
jenské.
#19 alto_textblock #19
lodech torpedových. Většina ne- přátelských střel cíle ne- dosáhla Mimo jednoho zra- něného námořníka neměli jsme ztrát. Japouské loďstvo sestávalo ten- tokráte ze 17 velkých lodi a 8 tor- pedových, kdežto včerejší blokády zúčastnilo se 12 lodi torpedových. (Oficiální zpráva tato potvrzuje taktéž sou- kromou depeši našeho zpravodaje, otištěnou též v čísle odpoledním. Viz v příčině té i podobný telegram gen. Fluga, otistěný mezi dalšími tel - gramy. Pozn. red.) Z Petrohradu, 27. února. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Nedělní pražské mani- festace pro vítězství ruských zbrani způsobily zde radostné nadšení. Došlé listy jsou vystaveny a ozna- čeny nápadně. Rusové velmi se interesovali o podrobnosti a byli radostně polinuti, že jeví se u Čechů takové sympatie s jejich válkou. Z Port Arturu, 26. února. (C. - B.) »Ruská telegr. agentura« sděluje dodatečně: Útok japonských torpě- dových lodí v noci na 25. t. m. byl veskrze úspěšně odražen. Ne- přitel měl ztráty, jež způsobeny byly dobrou střelbou batterií a mimo to i výbuchem kotle na jedné japonské lodi torpé- Z Petrohradu, 27. února. (Zvl. teleg. »N. L.«) Od vyklášení válečného stavu až po dnešní den projelo dle zpráv, dnes do Petrohradu došlých, na tra- tích ruských úhrnem 126 vojen- ských vlaků s nejmenším trans- portem 400 vojínů a s největším 960. Nyní pravidelně se expeduje denně 6 vojenských vlaků. z Omska se oznamuje, že mi- nulo stanici celkem 48.000 mužů všech zbraní. Z Londýna, 27. únova. (C-B.) »St. James Gazette« sděluje z Čifu, že dělová loď japonská, jež bylau Port Arturu těžce poško- zena, hleděla dosíci Čifu, ale dříve než dostihla pří- stavu, potopila se. 1 důstoj- ník a 7 námořníků přibylo o 7. hod. večerní do Čifu a byli čínskými vojáky a japonským konsulátem odvedeni. Důstojník sděluje, že několik lodi s mužstvem dělové lodi při- stálo v jisté vzdálenosti od Čifu. Z Nov. Yorku, 27. února. (C. B Dle depeše z Čifu přistál jistý po- čet Japonců, 30 mil severně od Čifu. Jak tvrdí, zachránili se z do- pravní lodi, jež ve středu ráno byla u Port Arturu. potopena. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 5.)
#20 alto_textblock #20
dové.
#21 alto_textblock #21
Ruským zbraním zdar! Dnes jsou tomu tři neděle co zákeřným nočním přepadením ruského loďstva v Port Arturu Japonci zahájili svou útočnou válku proti Rusku, které do poslední chvile nabízelo jim mír dobré sousedství, neohrožujíc naprosto ani državy. ani oprávněných zájmův, ani budoucnosti říše japonské. Ale svrchovaně ješitný a velikášstvím posedlý Japonec upíral již po léta žárlivě zraky na klidný postüp ruských železničných inženýrů ke břehům tichomořským, až pak konečné do- budování dráhy sibiřské jednak k Vladivostoku, jedak k jižnějšímu Port Arturu připravil chauviny japonské téměř o rozum. Od roka již horečným úsilím připravovali se v Tokiu k válce za tím účelem, aby Rusa zapudili od pobřeži Žlutého moře — z poloostrova Liautanského, jehož jižní čásť bylo Rusko získalo od Číny koupí na 90 let a na jehož výběžku nejjižnějším bylo znovu opevnilo Japonci r. 1894 zkažený čínský přístav Port Artur. Ba nejinak než jak by byli povolanými poručníky marnotratné Čín poroučeli pánové z Tokia Rusku zpupně, aby vyklidilo z jižního Mandžurska veškeré své po sádky strážné, rozestavené na ochranu železnie ruské od Charbinu po Mukden k zálivu pečil skému. Rusko bylo by tak učinilo dle smlouvy Činou uzavřené, kdyby jen Čina byla se zaru- čila za bezpečnost dráhy mandžurské. Ale te záruky Čína Rusku neposkytovala a bez ní ne- mohlo přece Rusko vydat dráhu s takým ná- kladem zbudovanou a pro ruské zájmy obchodn tak důležitou ve psí loupežnickým rotám opa- třeným dynamitem — japonským. Chtělo dopřát Japonsku, trpíeímu přelidněním, velikého území jižní Koreje (v rozsahu asi 3 mill. čtver. kilo- metrů) ke kolonisaci, chtělo s ním uzavřít ob- chodní smlouvy, leč aby po jeho rozkazu opu- stilo Port Artur a celý poloostrov Liautunský, nad tož aby dalo ve psi dráhu svou Mandžur- skem a zřeklo se tak přístupu k moři Žlutému: toho věru se cti podniknouti nemohlo, jakoby na místě Ruska nepodnikl také nikdo jiný. Nuž a z toho vzalo si Japonsko záminku ke válečnému nájezdu na Rusko. Jak hřišně své- volným bylo toto hazardní podniknutí mikadovo, tak mrzkým bylo i zahájení jeho. — Vojenská situace námořním útokem japonským na Port Artur překvapeného Ruska byla dnes před tře- mi nedělemi věru svrchovaně nepřizniva a svl- zelna. Ruské válečné loďstvo v Tichém oceánu, záležející z 9 velkých obrněncův, 11 obrněných křížákův první třídy, 6 pancéřových křižáků druhé třídy, 7 dělových lodí, 2 torpédových křižáků, 30 minonosek, 33 lapačů torpeda jednoho ledoborce, úhrnem tedy z 90 válečných lodí s 1347 děly — toto válečné loďstvo Ru- ska, kteréž soustředěno u silou svou do- vedlo by věru čelit lodstvu japonskému, čítají- címu 74 lodí válečných (mezi nimiž 28 velkýeh obrněncův), s 1188 děly — bylo v den 8. února rozdvojeno a rozptýlenoa skoro polovinou v zamrzlém přístavu vladivo- stockém uvězněno. — Rovněž nepřipraveno na útok japonský, bylo Rusko tou dobou na souši, totiž v Mandžursku. Kromě silnějších posádek ve Vladivostoku, Port Arturu a Charbinu nemělo před třemi nedělemi ještě poblíže severních hranic korejských, na řec Jalu a v okoli Mukdenu k obraně rozsáhlé bi- tevní čáry o mnoho více než asi 50.000 mužů jízdy, pěchoty a dělostřelectva. Pravda, mělo po ruce svou velkolepou sibiřskou dráhu, leč přerušenou potměšilým jezerem bajkalskýma vydanou potižím zimních sněhových bouří vánic severosibiřských, o nichž nemáme ani Jak těžká a zdlouhavá tu doprava vojska s veškerým vozotajstvem a dělostřelecivem do
#22 alto_textblock #22
poněti.
#23 alto_textblock #23
dálek tak nekonečných! — Oč tu byl nosko- nale lépe na tom nepřitel, mohoucí dostihnouti ze svého Nipponu jižních břehů korejských dobrými parníky za několik hodin. Z japon- ského přistavního města Simonoseki netrvá plavba do korejského přístavu fusanského nežli šes hodin; do přístavu čemulpského pak, od- kudž vede dráha na hlavní město Koreje Seul 23 hodiny. Bylo tedy na první pohled zřejmo, že Japonci mohou nepoměrně snadno vyhodit své mužstvo válečné na březích jižní Koreje zmocniti se hlavního města toho ubohého císařství a národa netroufalého, než jim v tom Rusové budou moci bránit. Však o to nešlo: boj novede se o Koreu, nýbrž o Mandžursko. Vlastní bojiště roz. hodných bitev bude mezi řekou Jalu a Muk. denem. A klíčem k bojišti tomu jest tvrdá ruská pevnost Port Arturl Dokud Japonci této posice se nezmocní, dotud sotva se odváží nabídnouti Rusům bitvu na Jalu. Naopak, ale, jakmile byli by jednou pány Port Arturu, mohli by Rusům na Jalu bojujíeím snadno vpadnouti v bok a obejíti pravé křídlo jejich šiku bítevního, jako učinili Číňanům za války r. 1894. Nuž, za ty tř neděle se ukázalo, že Rusové na štěstí výborně jsou v Port Arturu opevněni a náležitě bděli. tak že až dosud veškeré útoky japonského lod- stva vítězně odrazili a tím veškerým svým ne- přátelům v Asii i v Evropě důkladně počly zmátli. Dne 11. t. m. všechen anglo- japonský tisk a s ním ovšem i německý tisk jásal, z prý ruské válečné loďstvo tichomořské jest tak ochromeno, že nemůže více jako operační činitel zabrániti Japoncům, aby vylodili své branné sily kdekoliv na březích poloostrova Liautunského a překazivše Rusům dráhu od Port Arturu ke Vladivostoku, nepopadli je se dvou stran: od Koreje i od jižního pobřeží Linutuns. Všák po třech nedělích, hle, jak jim vděk ruské statečnosti opadly hřeblnky jejich nadějí vítězných. Dnes již netroufají si ani nejvášni- vějšt rusofilové pošklebovati se, že loďstvo ruské jest ochromeno a přestalo býti činitelem povážlivým v boji — dnes již nepokládají do- byti Port Arturu »hrdiny« japonskými za věc jistou, ale naopak teskní, aby se námořn sIla Japonců o tento tvrdý kamenáč ruský nerozbila. A kdežto před třemi nedělemi již viděli japonské předvoje pronikati s obdivuhod- nou rychlosti hornatinou severní Koreje ke břehům Jalu, dnes jsou plní strachem, aby tam nebyli mnohem dříve — ruští kozáci a nezhatili milým Japoncům jejich postup od Seulu na sever po tak dlouho, až bude na Jalu státi přesila ruské armády. Ano, tak se věci během tří neděl obrátily ku prospěchu Ruska a velkolepé nadšení všeho ruského národa, zvyšující proslulou udatnost ruského vojína, ručí najisto za to, že až někdy v květnu dojde na Jalu k rozhodným bojům, vyjde z nich vítězně spravedlivá věc slovanskál
#24 alto_textblock #24
Delegace. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, 27. února. Kampaň delegací na rok 1904 jest ukon- čena. Konala se za poměrů, v obou polovinách říše zcela mimořádných. Následky poměrů těch jevily se nejen v délce zasedání, ale také v rozpravách jak plenárních tak výborových o vni- terních záležitostech a bojích; o krisích parla- mentu a dualismu, o národních a jazykových zápasech v civilní a vojenské správě rozproudily se debaty v obou delegacích. Pokroku však pro - situaci v Předlitavsku a Zalitavsku nepřivodila sese delegací pražádného. Vyjasnění také ne. Rakousko jde z delegací, výboru to říšské rady, do říšské rady samo ve stejném rozvratu,
#25 alto_textblock #25
FEUILLETON.
#26 alto_textblock #26
V Praze, 28. února. 6— (Kronika.) Zálibné pochybovačstv dochází v životě důsledně k otázce »být či n být?« V životě jedince — jako v životě národa. — »Vymřeli Řekové, vymřeli Římané. vymřeli Polabané, proč by nemohli — Če- chové? Zajisté! Nic není věčného kromě věčnosti. Vyhyne život na zemi, zhasne slunce, sřítí s světy! Žslostnou budoucnost věští věda všemu snažení lidskému i samé sobě. Ustanou proto lidstvo i věda — snažiti se Upřímná pochybnost, ta, která touží p pravdě, nespokojí se názorem jednostranným, ohledá bedlivě všecky důvody, nejen ty, které se zdají předem rozhodovati. — Vymřeli Řekové, pravda, i Římané Ale teprve, když svoje býtí vyžili, když svo sílu životnou uplatnili, svoji podstatu k rozkvětu přivedli! Vymřeli Polabané! Ale prve po tři století statečně za život zápasili, do úmoru své právo na život se bil Arci staví spekulant Hamlet svoji otázk jinak : — Vím, mám-li žít, musím se rvát ! Vsak to mne zaráží: je li život zápasu také hoden O cenu se jedná! Kde je více výhody v životě nebo v smrti? Co více vynese : bý či nebýt? Božínku, kdyby tak »Honzík snílek« mohl vědět, co bude — po smrli ? . . . Notná dávk kramářství vězí ve filosofli dánského prince Ne- rozhody. Ve všech fázích svého vývoje mělo i naše české probuzení svoje hamletoyské záchvaty. — K čemu skládat české veršíčky a po- vídačky, když obecenstva literárního nemáte.
#27 alto_textblock #27
které by ty věci dovedlo cenit? namítal prak- tický vrstevník naivníkům buditelství národa před sto lety. — Co ti vynese tvé vlastenectví? S če- štinou nedostaneš se ani za humna, bez něm- činy nestaneš se ani kaprálem? káral synk starostlivý český tatík let šedesátých. »— Nebýt hoje národnostního, zdaž by ne- bylo zase o jednu příčinu méně, která brání dávno poznati, že nejsou na světě zrozen jedni ke dřině a druzí k lenošení ? . . « uvažuje český modernism na počátku dvacátého stoleti. Stále táž póza melancholického chytráka, který uvažuje o tom, co by mu bylo — výho nější?
#28 alto_textblock #28
Život je boj. Také idea, má-li žíti, must zápasit. Jedna idea — s druhými ideami. Té chvíle česká idea národní (nejen če- ská!) utkána je mocně na dvě fronty. Z venku doráží nacionalism sousední, uvnitř brojí ide tak zvaná společenská. Oba zápasy jsou ne- zbytný důsledek vývoje poměrů. Nezbývá, než podniknouti zápas. Vrozená vší hmotě a všemu živlu milov- nost pohodlí, pokoje, požitku stále se zpěčuje — Nač zápas? Přináší jen námahu, žádá oběti, působí utrpení! Nebylo by lépe, vyrov- nati »rozáimem« protivy? A vyrovnání »rozumem« znamená, uvažo vati o výhodách, vyhnouti se námaze, uniknou obětia poddati se, podlehnouti dobrovolně, »mírně«. Ovšem i s pohodlím a — užitkem Ale idea nedopustí! Má životnou sílu. týčí stále do výše smysl, ponouká ke vzdoru probouzí schopnost, odhodlanost, podnikavost. — Jen ne se vzdávat ! Ku předu ! Svoje k svému ! A kouzlem idey rostou ze země divy ener- gie, talentu, mravní síly. Jak bylo v Čechách před sto lety ve všech oborech mrtvo a nehyb- no ! Idea byla »rozumně« smířena se svým
#29 alto_textblock #29
okolím. Spala, nepomýšlela na odpor. A jak to na všech stranách zarašilo od jejího probuzení Ovšem vedlo probuzení — k zápasu ! Život je zápas. Přívrženci »nových« idejí mají své ná- mitky. — Nechceme mrtvo, chceme také život, také zápas, ale svého druhu a způsobu . .. Jde o otázky společenského života, o doko- nalejší zřízení společnosti, o vážné otázky snahy! Však jen zdánlivě nové. Stopa jich klikati se dějinami lidatva již od počátku hi- storie. Dnes jen se zdá, jakoby jedna ide druhé více překážela. Zastancům myšlenky sociální aspoň tak někdy připadá: — Nebýt »bláhového« nacionalismu nebo nebýt zbrklého »šovinismu«, oprávněné poža- davky společenské dávno by snad byly usku- tečněny! Aspoň by byly blíže skutku! .. « Možná! Ale život společnosti je už tak složitý. Má svých tisíc složek, svoji spleť zá- konů a principů. Ty nepřipouštějí, aby výsled- nice pohybu byla — přímka. Kdyby snaha lid- ská od svého vzniku vedla rovnou čarou k ell jak by byl život jednoduchý a přesný! Ne- li Ale na jaký suchý výkon — strojové mecha- niky by sklesll Není cesty života než kolem překážek přes od por. Od věků stojí proti sobě oba živly. Krute spolu zápasí, potírají se na oko, překáží sobě snaží se navzájem se vyhladiti a přece jsou na sebe poukázány a neumi jeden zůstati bez dru- hého, oba věční odpůrci a spojenci: hmola duch, idea a interess, zájem částky a zájem celku, zájem jedince a zájem společnosti, idea osoby a idea národa Tak postupuje dílo vzdělanosti podle zá- konů přírody ! Tak někdy na překvapení doktri- nářů a provolavačů hesel přepadá národní tě- leso záchvat ideje společenské a skupinu spole- čenskou zase záchvat — ideje národní. * * „
#30 alto_textblock #30
Tak se ocitly vedle sebe oba směry mo- derního proudění idejného, národní a spole- čenský. Momentka na doklad. Scenerie v obvodu města. Nákladný leto- hrádek uprostřed pěkného libosadu. Bílá stavb lahodně se obráží v zeleném pozadí. Všude či- stota, úpravnost, vkus, vůně měkkého blahobytu. Rozkošný koutek ! Kolemjdoucí hodí okem ozdobami mřížo vého plotu. — Komu patří villa? — Panu X. Y. průmyslníku, obchodníku doktorovi nebo snad pouze »soukromníku« města ! .. A v zápětí hned blýskne hlavou zvědavc myšlenka. Nízká neb ušlechtilá, podle náhody který z obou proudů idejných ovládá mysl ta- zatele. — X... ovi to patří? A proč tomu — chlapu ? Proč ne — mně? A spolu s nepěknou myšlenkou o trav ný pocit závisti a zloby zakalil mysl nešťastného chodce. Druhý chodec je šťastnější. — Krásný majetek! libuje si. A komu ž patří? Panu X . . . ovi? Podívejme se ! Toje náš člověk! Bravo ! Rosteme !. A zvláštní pocit radostného zadost- učinění naplnil jeho hruď. Hnutí vyššího rodu, ušlechtilé, protože všeho příměsku hrubého so- bectví pro s tél A oba chodci jsou snad lidé stejné vrstvy oba si blízcí podminkami života, povoláním vzděláním. Jen každý stržen jiným proudem sou- dobých idejíl Sila nacionalismu překáží hlasatelům prin- cipu egoistného. Vymýšlejí nová hesla. — Nationalism se přežil ! Jestli kult vyš- šího celku, tedy dobře! Nad ideou národaje idea lidstva! Tu je celek hodný pozor nosti ! Lidstvo třeba milovat, pro ně se rozohň - vat, ideu lidstva hlásat! . ..
#31 alto_textblock #31
Leč, marné kličky!
#32 alto_textblock #32
— Lidstvo třeba milovat ! Zajisté ! Všecko lidstvo! Všichni jsme bratři ! Ale všechno v me- zích — přirozenosti! Člověk je tak omezen svými smysly! Kterak milovat něco, co nelze přehlédnouti, nelze obsáhnouti? Kterak milovat lidstvo rozdělené krajem, plemenem, obyčejem, úkolem i zájmem? Milovat znamená sloužit. Nelze sloužit všem. A nesloužit nikomu z obavy, abych nikoho proti sobě nezaujal? Či to není než z lásky ke všem nemilovat — nikoho ? P- roda sama vykázala meze naší lásce. Nelze opravdově milovat lidstvo než prostředikem účinné lásky, kterou věnujeme národu, celku lidstva, který nám postaven nejblíže. )
#33 alto_textblock #33
Tak vyjadřuje naeionalism ideálnější stránku člověka.
#34 alto_textblock #34
Pravda, i doktrina společenská má svůj zá- klad i záměr ušlechtilý! Ale tolik je jisto, čím doktrina v soudobé společnosti proniká, co tisíce a statisíce přívrženců přivádí do její bojovných řad a zabezpečuje její postup, je pohnutka niž- šího rodu, třeba přirozená a zdravá. Držím ke své třídě, pracuji k jejímu vitězství, protože doufám, že tak pomohu — sobě.
#35 alto_textblock #35
Také nacionalism stůně živly, které jeho čistých hesel k nekalým záměrům zneužívají, pláštikem jeho idey hrubé svoje sobectví zakrý- vají. Ale podstata jeho je ideálná a proto ne- zdolná. Co pak do jeho řad přivádí množ- ství, je lepšl stránka člověka, je touha po ideálu, je vyšš1 princip života. V jeho službě obrozuje se člověk z pudů své hrubšl podataty, a vzpamatovává se k povinnostem vyššího svého
#36 alto_textblock #36
původu
#37 alto_textblock #37
*) Láska k národu s vém u nepodmiňuje n e ná- vist k národu druhému, pravdal Lec účast ve službě idey jvlastního národa ukláda účinný od po r proti úsilí idey — souporné.