Vychází kftidý den [. mimo v neděli « svátek l o 3« bod. odpoledni. Předplácí ae v admiáiétrftdí v Ostrovní ulici čisld 1508—IL ' ¥ Přaze: 1 peétoil: юМбпД . . 1 aL 10 kr. 1 aL № kr ótrrtletné . 8 , 30 „ 4 к . půlletui ..6,60, 8 . — . celoročné . 13 , 80 , 16 , — , Jednotlivá éieU fi кг. 8 nedèlni pŕilohoo 8 kr.

ČECH.

WFiüYiP * . irankovaaá, aTedepapfc přijímá r • di n. l£ C I» t Ostrovní lUci 8ÜR. 1588—il>

»pieáv <1 . . í nevracíme * м*<х)'! «ишусЬ nedbiaae.

neaap

budteé

ĎÍSL0 139.

V Praze, ve stéedu dne 20. června 1894.

HER LAMAČE apeceténé poaýlány *' netrankovány. Ineerátylpočítáme nejlevnéji. ROČNÍK XXVI.

Anglikánské missie. V P r a ■ e, 20. žervna.

leileíoh a tu domati maiim, ie Učeni ono na* Ion, jo to pěkné : okKdlené fráae ponitéti tam neiprávnoitam vyatonpiti. PHroaeno. Ihroti- krealeno bylo barvami jeité dotti rčiovými. meai lid, deklamovali o kojí délnikn aa atoji likerilové mohli mluvili veřejné a otevřené,

roční

_ 1 Dotknu se toliko největii a nejlidnatéjii oboe národooat, alibovati ma viemoinon podporo, nemajíce pHčiny mlnviti meai ětpima of ime о Ctenářo naie nemálo bude zajímali vý- v krajině té — obce Holeniho n Doleníbo nie aknteíně na ,patřičnée miata podpory aa* věcech, které vořojnoati neeneaoo. i zpráva o ohromném rozsahu missií Hamro. Obec tato hraniif po o*lé délce avojí aýlati, na to nedoatévé ie ěain. 1 Vlaština na Stýrekohradecké Um* rázných anglickýcn. — ovšem nekatolických ■ míaty němeokými, vydána jaooo takto nejaa A nyní okratme liati Ti, o kterých ie versitě. _N* německé nniveraitě ve Stýrakém — církví, jež vyňali jsme z obšírného vy- největší

r . největšímu návalu germaniiaoe, nie i nepři' líčení .Daily News*. Uvádíme hned v předa rosenému aooialitmn s .Hše* sem ae deron* výnos sbírek a výdajů téch kterých missio* olmn. Obyvatelatvo obce této, jak jíš mnoho*

nářských spolků za rok právé minulý. Jaou to dáta velmi paměti bodná. Příjem Vydání liber steri. Church Missionary Society 279 736 26Б.836

krátě v tomto etěaém liato vyliěeoo bylo — jest samá ohndion. Není tndli diva, is ebodobn tato vrhá ho v nároě luzným slibům .o ros* dělení majctkn* n v objeti mediaoatví, které hlásá, ie .dnch pravdy" vstoupil meai ni n

Propagation Society . . ľ 113.079 111.979 že ro»,*»á me*‘ nimi *ímž rysí pravdy, které London Society 141.769 176 068 Bemo*no •'У,вй * niiádném obrimo, poněvadi

Wedeyan Society . Baptist Society . . . . China I. M. Engl Preabyterian S. . Moravian Society . . . S. America Universities Mission . . Übrnem

10.502 11.107 10.155

10 604 10 935 11 067

. 804.206 844.032 Kromě těchto působí v Anglii veliká společnost к rozšiřování biblí (čti: Bbajbl,,;i a traktátů. Příjem její za loňský rok obná- iel 234000 liber ster), a vydání 222 847 1. Biblí bylo bud rozdáno aneb za nepatrnou cenu rozprodáno svazků : 3,664 45« starého i nového zákona a to ve 320 jazycích. Společnost­ ta vydržuje 600 kolportérů biblí a traktátů mužských a v Indii 400 ženských •bajblvímen*, jež cestují po všech konči* nách ohromného území a — prý —* mezi ženami indickými biblemi a traktáty dělaji proselity anglikánské církvi. Missionářů působí : Chnroh Mission. Society 775; Propagation­ Soc. 708. -— London Soc. 341; Wesleyan Soc. 268. — a jiných a jiných úhrnem 3124 missionàri, вея nimiž Moravští­ bratři (Moravian Society) čítají přes 400 missionářů roztroušených po všem svět i — až v Grönlandn. _ Počet všech křesťanů — dle výročn zprávy obnáší zapsaných na jméno těch kterých missionářských společností 348.000 dnší, z nichž 92 000 připadá na Morawian Society, s výslovným podotknutím, že mezi těmi 348.000 jest pokřtěných pohanských domorodců pouze 12 000 dnší. Kromě společností svrchu jmenovaných mají po světě své missionáře : Původní Methodisté (Primitiv Methodist) Svobodní Methodisti (Free Methodist) Calvinist.­ Methodist, a jiné ještě menší в ročním příjmem 100.000 lib. iteri. Úhrnem páčí se roční příjem na 1 milion lib. iteri., čili na 12 mil. zl. A nyní poslyšme, co ke konci schůze pravil jeden z anglikánských missionářů Reverend Aehe : Roku 1899. hodláme slaviti stoletou památku založeni první missionář- ské společnosti. A jakých výsledků jsme se dodělali ? Po stoletém úsilí a po vydání mnoha milionů a po tolika obětech a ztrátách­ na životech missionářů nepodařilo se nám dosud nikde založili církev samostat- jež by se považovali mohla za domácí žijící z vlastní síly. Naše snahy minuly se a výsledkem, naše církev slavně propadla — shaa signály fai led. Církev naše nepodává­ žádných znaků životni síly — has no eigene of vitality. Ještě více zdrcující byl výrok angli kánského biskupa Ansona, který ve schůzi pravil: there is a terrible wast of hard won money and of lives — je to hrozné plýtvání peněz tvrdě vydobytých­ a lidských životů. Všecky peníze padnou na výlohy velmi nepotřebné, za něž si mnozí zaopatřují všecko možná pohodlí. — Nám к těm slovům není zapotřebí oo dodávali. Angličani sami pohlížejí se závistí aa činnost missionářů katolických — většinou­ francouzských, kteří pracují ve vší chudobě, při ustavičném strádání a přece docilují výsledků o mnoho stkvéiejěích. Oni jeon poslové živí — (duchovně) — církve živé, kdežto poslové církví duchovné ■trtfých, mobou přinášeli zase jen plody mrtvé.

122 211 129 617 i nejwu vyvolenci jeho a chrám není jeho 60 974 74 958 Pěkným vlastnostem lidu toho 32 178 32 178 šn čteni. Nejmilejtí knihou jeho 22.190 21000,j,OB vlasti neb povídky dějepisné a ze šivota venkovského vzaté. Z té příčiny zslo- iena přispěním přátel lido toho knihovna a zřísen apolek .čtenářská beseda*, jehoi úěe !em jest starati se o dobron četbu a jiné potřeby­ obyvatelstva. V posledních letech našly ■i však cestu к lidu našemu mnohé spisky a listy socialistické, к mediánům pak připutovaly spisy jedatjíci o spiritismu a rozličné jiné. Jak dobře podotknuto bylo, vědí velmi dobře avlastenecké spolky* naše o těžkém postavení­ obyvstelstva našeho, tak jako dobře vědí vlastenecké spolky nemeoké o výhodném pološení oboe naši pro účele germanisační. Avšak v jaké míře konají spolky ony svou po vinno't oproti avým coukmenovoům ? Nebudu vyličovati činnost spolků míetnlob, okolních sasýišni podpor nám a ■ drahé strany podpor místům německým к súčelům vzdělávacím*, obmezim se ponte na vylíčeni toho, jak véě dobře aHzeuo jest ku odnárodňování obyvatel ■t*» nalabo. Tak ku př. : V Tennweldé zřízena je Škola ot eená a měšťanská na snad uprostřed oboe, nýbri sotva 60 kroků od hranic obce naiL Není puk divu, ia z okolních obcí če akých posýlejí rodičové dítky evoja do školy táto, by se ade němčině neniily, vidyt pak takový člověk вё i v továrně přednoat casi li německy a chlapce, který německy neumí, nevezmou­ ani do učeni aoa aámečniotvi neb sl-jveíství*, vyšší to obor tovární práce. A o nás? У celám okreau není školy měšťumké. Zde v Hemře by anamenitč prospívala ; vždyť v obvodu Va hodiny cesty jest 7 škol в 19 třídami. Ž,ků by bylo dosti I Jak se školou, tak jeat i • kostelem. V okolních místech německých­ jest kostel viade a to bod a doby starší neb v době ncvějši vystavěný. Ke kai démn a tčohto ehrámů zřízena je pchodlrá dobrá osata. Pravý opak poměrů naiich I Z Ho řenibo Ha mra jest do chráma Páně hodina aesohůdnó cesty — pro povozy při pohřbech nemošné — ; v zimě pak oviem ani otnšily horal na certa ta ie nevydá. Jedná se ovšem 0 zříseni okresní silnice obcí naší, mciná ale, že i zde více vášiti bndon výhody pana barona­ než bndon onost tak veliké obce. Němci, ačkoliv mají dosti pěkných kostelů, připravuji se ku stavbě nového ohrámu Páně, pro něji vyhlédnuto jest místo solva čtvrt hodioy cesty od obce naší vsdálené — aby lid nái měl 1 z něho výhoda a nemusel choditi hodine cesty do kostela, ale by šel raději do bližšího (Kb» „německého". Tak se krok aa krokem praenje na našem odnárodňování. A dobře po

Z Hořeního Hamru, 14. čtrvna 1894 r (Pův. dopis .Čecha*.) (Ohrožený jasy к i víra otoův.) Nedávno četl jeem ve Vašem ctěném 1 stá vylíčení poměrů osad v krsjiná železnobrodská

blásž, ie národnost jest jim jen věcí vedlejší ; Hradci počal dr. Antonín Jove, profeior viali,­ o niobi se roatrošnje, ie lid obttjí ndrieti štiny na itýrskohradecké cniversitě, předoáieti v nevzdělanoati ; ti, o niobi se píše, ie pod* o svém předmětn vlašsky. Z toho velký po- pornjí apátečnioké nájmy v národě, ti — tak ‘ plach mesi německými profesory, proto Ie prý avaní klerikálové — na ponhá upozorněni na \ vlaitinou jest německý rás hradecká university aitnsoi nati vaohopili se к ě nn — ne pouhými ohroien. Dr. Jova nelenil, odjel do Vidné, Bliby — ale skutky přiěinili se, že svatyně vyžádal« aodjemn u^ofseře a oísař, jak nyní

věděno bylo ve ot. listě tomto : „Ca činí naše

vlastenecké Jednoty ?* Málo — skoro nio ! V oboi Hořením Hsmrn staví se přiměřená kaple, by ibvo Boží svatováclavským jasykem zde po věay h.àsino být' mohlo. Veškerý ná k'ed na e tavba hradí se dobrovolnými příspěvky a dary šlechetných jednotlivců. Podána iádoet též kn sl. Národní Jednotě Severočeská, vníi vylíčen bylo jedoak to, co nás ku stavbě při mělo, jednak ohroienó pološení oboe naši, i uvedeny následky akntka toho pro kodono- nost. Na toto naši úpěnlivou prosbo byl nám poslán značný příspěvek — kratičký dopis, v němž se dnamaje, ie na podobně podniky není peněz, bychom se obrátili na správa Sv.- Váolavské záložny. Podobné jsme pcehodili i ■ .českou* pojišťovací bankon ,S avií*. Ta nim slíbila, ie jiston část z uzavřených pojistek­ v oboi nsší věnuje na stavbu kaple. Vyslala­ i za tím účelem svého úředníka, by na ■iblsdé tom pojištění nzavírtl. Občané zdejái Bice a nedůvěrou přijeli nabídko ona a neklá msli se. Ne podanou žádost kn bance „Slavii* bylo n»m poskytnuto — ariak papiro ■ odmít- nntím naši prosby. Tak zachovaly se kn podniká toma naše „nejvlastenečtější cpclay.*

uše letošního roka siavně vysvěcena a účele avémn odevzdána bode. Mnchý odpůrce třeba namítne: „Kdyby to nebyla kaple, oni by to nepodporovali.* Proti takovému prohlašujeme zda veřejně, ie šlechetným dárcům oněm bylo účelem obejiti jazyk, jimi minvili ěeiti zvětoi z avčtioe v těchto končinách drahé vlasti raší. Každý z jejich odpůrců přizvčděiti muti pravdě, že nejpevnějií bašton, která odolá všem návalům, jest chrám, a že „ěaské slovo* v chrámě pronesené, hluboko vryje se v srdce každého Čecha šijícího mni národem jiným Že ilecbetnon snabon, jejíž spojeno jest vlaste neotví • náboženstvím — to náleží jim čest ■láva dvojnásobná. Proto anří svétečtí Němci na zvóbo duchovního pastýře, ie káže ebndým evangelium. Kaple naše, která na nevysokém vrohn ■tojí a klidné do širého okolí bledé, hlásati bude po všeoky věky, ve kterýoh vlasteneckých spolcích neb ve které ztrané na zklonkn sto letí devatenáctého bylo to pravé vlastenectví to pravá bájení národních zájmů ! PHmý.

Politický přehled vnitřní. ? Praze, dne 80. června. К eirkeroé polit otázce ▼ Ubrácb Redsktor „Wiener Allg. Ztg.* mál rozmluvu i uherským ministrem a latere Andrázsym možném výsledku hlasování v magaátské aně movné o předloze civilního sňatku. Ministr pravil na otázka, je-li naděje, ie bode před loha v magaátaké iněmovně schválena : „To ze nedá a určitostí říci, ale jast naděje, ie tento krátě vieoko dobře půjde. Jeat si přáti, aby předloh? v horní sněmovně nabyly většiny, aby izze v Uhrách vše uvedeno bylo v pravé ко leje. Dvorní hodnostáři se tentokráte adrií hlasování. Mooaí členové oposioe ae viak pMli mnoho nngsiovali n nemohon tnk snadno nyní natonpiti zpčt. Nabude li oposiee jen aepa trná většiny pak bade předloha ikned podána anova sněmovně poslaneoké, aby po opětném ■chválení nnova předlcienz byla aněmovnč ma gnátské. Kdyby viak opozice měla nabýti vět éiny podatatnéjií, pak by oelá véo byla odro- čeca do podzimka. Platnost zákona zajisté před oha nefande, zť již dříve či později. Jednalo­ by se ta poaie o několik mfzíoů.* — Ministr­ Andréssy nevěří, ie Kálnoky se kdy mí sil do této záležitosti. Kn kenoi připomennl ministr, ie v případě schválení předlohy sné- movnon msgnátakcn poslanecká sněmovna se pustí ihned do projednání ostatních předloh aírkevni-politiokýob, tak aby byly všeoky vyH seny do p< dsimku. Nový proces rumunský. Maďarům patri č se dostavila mezi jidiem teprve ohnť a ohtí nyní, kdy ni oatoda se před ivětem stala ednim vrzem zpaatiti nz Rameny zprohn svého násilí, nepopřáli jim oddechu a vypne Iti jim na vidy z hlavy tonhn po volcoati. Nyní saie zavádí kolciaké návladniotví tiskový proces se 42 románskými poi naháči aniveriitaími, kteří rozdávali mez' známým přelíčením ve pEčiné memoranda provolání, v niobi se prý agitovalo proti Uhrám a mocnářství. Cislajtanie a Translajtanie v ar- mádé. Výrasúv „Cislajtanie* a „Tramlajta- nie* bylo dosnd ošíváno i v armádě ; nyní vlak přišel rozkaz, že zlov těchto nesmí býti v armádě uštváno, proto ie výrasy ty nejton úředním pojmenováním obon polovicí rakouské říše. Obecni volby v Solnohradů vypadly tentokráte ve viech třech sboreob protihbe- rakě, čehož následkem i bylo, ie také bývalý lurkmistr dr. v. Hneber nstocpiti musil jednohlasné­ zvolenému „klenhálovi* Ze lerovi. Vis ovšem má ■■ následek veliký nářek v liberà sob. Vyčítají ai, ie sami zavinili úpadek liberálni­ včoi, ponechávaje agitaění pole ar.tise- Hům a klerikáiům, kteří odbývali před vol- Mn veřejná ibromášdiní, kdežto liberálové se ■pokojili a dKvéroými zehůiemi při zavřených dveřích, aniž kdo z nich ze záčattnil veřej ných shromážděn , kde mol l proti vysloveným

oznamují ze St. Hradce, pravil drn Jovem n : „Toť ze přece rozumí samo »ebon, že badete přednáieti vlašsky. Tyrolští konservative! a Trentino. „Tirol. Stimmen* o Trentinn píšíce praví : „Na roshodnjíoíoh místech mnaí nabýti přesvědčení, ve ve vlaizké části aerně jsou poměry, které vyiadojí aoela jiného způsobn správy, proto že základ, ■ něhož ze poměry ty vyvinuly, jest ■cela jiný. Co může býti v německé žáatí ■ce'a dobré, je tam škodlivé. Konscrvativní strana to snadno užni, neboť brojila vidy proti centralizaci a methodě, naráželi vše na jedno hráo, ze vším důrazem, proto ie takevá methoda je na njmn dnievnímn i hmotnému vývoji národa. Vlaští Tyrolsná mají právo a jejioh sáatnpoi povinnost iádati, aby nž*. která zaříneni byls| podrobena zvláštní orgz- nisaei, která by vyhovovala jaaykn, názorům^ zvyklostem, doievnímn i fjsickémn vývoji, jakož­ i řása obyvatelstva. К těm věoem náleží v první řadě škola." — Vídeňská „Nene freie Pressa" к tónin poznamenává, ia němečtí konzervativci­ ještě za posledního zandání tyrolského­ snětna chovali ze к vlaiikým požadavkům­ příkře a zamítavá, nyní viak že jsou ochotni к ústupkům.

Politický přehled zahraniční» V Praxe, dne 80. června. Ruský ministr resident n sv. Stolice.­ Izvolzký odevzdal v pondělí dne 18. června ve Vatikáně povčřovaoi listiny své způsobem­ velmi zlavným. Papež zářil radostí. N* oslovení ministra rezidenta odpověděl po fraa- cooaskn, ie ndálotf, jei se dnea odbývá, naplňuje­ ev. Stálici nejvrononějiím aadostněiněním. Nyní že vyplnilo во nejvrononějií přání jeho, aby vzájemností к velikémn oaratvf, před 28 lety přervaná, viděl szse sceleny, dříve nežli dokonči dráka svého života. Děknje pak a blonki deše oarovi za laskavost, kterou tím prokázal věrným svým poddaným katolickým. Po těoh s oveoh pozval Jebo Svatost zástupce Rezka do svých sonkromých komnat, kdež ze ■ ním po tři čtvrtě hodiny zabavil. Sotva že jej propnztil, přinesl papeži zvláštní bron okolností migr. Angeli telegrafickou správa o úmrtí kardinála Dnuajevakébo. Ze Srbska. Z Bšlebradn oznamojí, ie král Alexvndr nloiii pařížskému vyslanci, aby navštívil krábvno Natálii a přiměl ji, aby ae vrátila do Bělehrado, — Na oestn do Caři- íradu vypraví se král Alexandr dne 24. července.­ Z Bulharska. Předseda novibo ministerstva­ bulharského Stojlov udělil dodatečně milost i všem těm osobám, která aa dřívější vlády byly vypověseny do venkovských osad bulharských a 106 osob zbavil policejního donom. Maďaři v Rumunsku. „Nzrodnía Noviny*­ píši: Následky proni sledování Romanův uherských počínají se ni jevit v Románsku. )osod šili tam vystěhovavší se Maďaři svobodně­ a tepřekáženo jim nijak. Na jioh štoly neohlížel se nikdo, ošili se, oo chtěli, vyučovali jak chtěli a věděli. Ale nyní počínají jich hrát p^d dozor. Kalvíraká škola madaraká v Boknreiti (strada Calvina),­ poněvadž doind existovala bea úředního povolení, dostala od hlavního školdozoree napomenou,­ aby zi eo nejdříve opatřila povolení ; zároveň jí bylo přítně nařízeno, zby historie ramnnikébo národa, poěnono cd Romnls, byla vřadéna mesi řádné předměty a vyučována byla přísně a svědí mitě. Náboženské řády v Bádenskn. Sněmovna­ bádenská aamítln 32 hlasy proti 30, všecky návrhy, jei se týkaly připuštění náboženských­ řádův do Bádenaka. Návrh sákona o připuštěni missií byl přijat 34 hlasy proti 27. Bádenako, jak scad anámo, jest v Německo katolický­ „Mniteritzat*. Italie (Civilní oobřeb býv. ministra a státníka Nicotěry.) Že italská vláda skoro šmahem ze : amých — miniztrů-zadnářů poaůstává, bode asi všem známo. Dokládán