#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
17. ledna 1908.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 16.
#5
alto_textblock
#5
olel
#6
alto_textblock
#6
vostí budou pracovati, aby slovanský sjezd svo-
lán byl do Ruska, dobře vědouce, že bez obe-
známení a zblížení se Slovany nemůže býti po-
staráno o pravidelné národní vychování dorostu,
aniž možno snit o vyplnění té úlohy, kterou
nám už před tisíci lety vytkla historie.
#7
alto_textblock
#7
Události v Marokku.
Očekávalo se, aspoň dle zpráv anglických
listů, že po Fezu též v jiných městech maro-
ckých na severozápadu bude prohlášen Muley
Hafid za sultána. Dosud se tak nestalo nikde
V Tangeru měla velká mohamedánská slavnost
Aidelkebir obvyklý průběh a nenastalo očeká-
vané problášení Muley Hafida. Modlitba, pro-
nesená jměnem Abdula Aziza, byla provázen
salvou dělostřelecké baterie. V Teluanu jako
v Tangeru zachovává obyvatelstvo klid a vy-
čkává. Poštovní spojení mezi Fezem a Rabatem
je přerušeno, ale německý poštovní kurýr má
volný průchod.
Situace v Marokku je svrchovaně nejistá.
Nelze předvídati, jak se dále vyvine spor obou
sultánů. Francie a Španělsko hodlají zachovati
zatím úplnou zdrželivost vůči událostem v Ma-
rokku. Návštěva Pichonova v Madridu vzbudila
jakousi nervosnost ve španělských kruzích poli-
tických. »Imperial« vyzývá ministerského před-
sedu, aby upřímně odpověděl a zemi vysvětlil.
jakého rázu je poslání, jež má Španělsko vy-
plnit v Marokku, jaké oběti musí přinésti
jaký u žitek má z toho k očekávání.
Španělská vláda zachová podle všeho svou
dosavadní reservovanou taktiku, zejměna vůči
nynějším mimořádným poměrům v Marokku.
Ujišťuje se, že za návštěvy Pichonovy
neuzavřela nijakou novou úmluv
s Franeil.
Z podrobností, uveřejněných ve francouz
ských listech o státním převratu ve Fezu, za-
znamenáváme některé zajímavosti. Událost byla
dlouho připravována šerifem EIl Kittonem, za-
přísáhlým nepřítelem reforem a Francie.
Kittoni prý původně chtěl sám hráti roli
pretendenta trůnu, ale byl opuštěn lidem. Z nj-
vyššího sídla Abdul Aziza, Rabatu, přišel S
Drin Fasi s dopisem sultána, jenž děkoval oby-
vatelstvu ve Fezu, že zachovává klid a pořá-
dek. List byl vyslechnut za projevů nespokoje-
nosti a dav šel k hrobu Sídi Abd el Kodera
prohlásil, že nebude více poslouchati sultána.
Byly pronešeny obžaloby proti Abdul Azizovi,
jenž zradil vlast a náboženství, spojiv se s ne-
věřícími cizinci.
Kolem mečety, v níž konána porada ulemů
o otázce sultánově, bylo 40.000 lidí, pronášejících
hrozby a pobuřující výkřiky. Kadi Erraki z Fezu
vystoupil z mečety a ohlásil, že má být Abdul
Aziz hned sesazen. Lid propukl v jásot. Všichní
ulemové podepsali prohlášení o sesazení Abdul
Aziza. Zpráva se bleskem rozštříla po městě.
Dne 1. a 2. ledna vládla ve Fezu úplná an-
archie. Hlavní agitátor. Kittoni neustal štváti lid
a žádal, aby byl prohlášen nový sultán, ochránce
vlasti. Byl navržen Muley Hafid za zná-
mých již podmínek. Jistý hodnosta namítl, že
snad Muley Hafid nepřijme tyto podminky. Kit-
toni prohlásil: »Ale máme mezi sebou muže,
kteří by je přijali.« Ulemové pak napsali nové
prohlášení proti Abdul Azizovi a Mulej Halid
byl pak prohlášen za sultána. Plány Kitlonovy
ze zhatily. K Muley Hafidovi bylo vysláno 30
delegátů s bohatými dary. Vůdcové převratusi
rozdélili hlavní úřady ve Fezu.
Poslední zprávy americké oznamují, že
v Rabatu vypukly vážné nepokoje.
V noci na 11. t. m. bylo stříleno na
dům maghzenův. Útočníci byli pronásle
dováni vojíny, ale žádný nedopaden. Na rozkaz
sultána Abdul Aziza byly vojákům rozdány
všecky zbraně a střelivo, nalézající se na celnici
a byly rozestaveny stráže. Maghzen dal poza-
týkati mnoho osob podezřelých z piklů prot
Abdul Azizovi.
Z Paříže se telegrafuje : Vůči zpravodaj
»Matinu« pravil ministr zahraničních věcl Pi
chon, že je mu těžko vyjádřiti se o pro-
hlášení Muleje Hafida sultánem,
#8
alto_textblock
#8
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla. Řada pohostin-
ských her slč. Emmy Destinnovy dává o
úlohy k úloze jasněi poznávati rozsah i hloubku
její tvořivosti. Také Milada má v jejím podání oso-
bité rysy. Je to především vášeň, v žalářní scěně
skoro až k smyslnosti se stupňující, jež ji vyznačuje.
Při tomto založení povahy, tak citlivě vzrušivém,
stávají se pochopitelnějšími náhlé převraty, dějící se
v nitru Miladině a prudkou nenávist obratem
v prudkou lásku měnící. Němohra toho duševního
pochodu náleží také k nejlepším ukázkám psycho-
logického umění slč. Destinnovy. Zpěvně zvykli jsme
sice v této partii na hlasy zářivější (Arklové), dra-
maticky pádnější (Maturové), nebo zas kyprejší (Sla-
víkovy), také patrno, že umělkyně, nezplvavší dosud
častěji Miladu, neměla ještě s úlohou na jevišti tolik
styko, aby zocelita ji stylově tak mohutně a jedno-
lilě, jako Aidu nebo Sentu; ale krásné momenty vel-
kého talentu má její Milada již nyní, na všem zříti
úctu pěvkyně k nesmrtelnému výtvoru Smetanovu.
jako jest vůbec jeho nadšenou vyznavačkou. Výbuch
zoufalství nad odsouzením Dalibora, jejž sama tak
výmluvně obžalovala, jakož i jásavý tón naděje.
k němuž se vzchopí útěchou Jitčinou, jsou takovými
silnými momenty jejího podání v jednání prvém.
Slč. Destinnova působí také jiskrou na své okolí.
Tak úspěšněji a ve hře živěji, v přednesu vzletněji
než kdy jindy zapěl i p. Pták titulní úlohu »Daii-
bora «. —
Ač jest saisona v plném proudu, zpěvohra Ná-
rodního divadla nespokojuje se pohostinskými hrami
jen slč. Destinnovy, které stále větším zájmem jsou
sledovány, nýbrž vyplňuje obvyklé a dlouhé pausy
mezi uváděním novinek ještě i pohostinským vystu
pováním tenoristy p. Karla Šmausa- Wild-
brunna od městského divadla v Lipsku. Odešel od
nás jako barytonista a jen s jedním jménem. Ale
jako pod jeho pseudonymem vidíme stále jen téhož
p. Šmausa, tak je tomu i s jeho tenorem. Slyšíme
z něho stále jen původní baryton. Celým charakterem
zvuku. Ovšem bylo třeba pěvci pevného výcviku,
aby tak jistě výšky ovládl a hlasový rejstřík vy-
cepoval. A to vyškolení jeví se sympalicky na všem
jeho zpěvu, jenž jest přesný, třeba nerozehříval,a
byť úloha Tamina ani velkého hlasu nevyžado-
—
+ Hudební odhor Umělecké besedy. V ustavující
schůzi výboru zvolen předsedou opětné pan prof. H.
Trneček, skladatel, místopředsedou prof. Ot. Ševčík,
skladatel a ředitel hoslové školy, jednatelem prof.
A. B. Svojsík, pokladníkem prof. J. Mařák, dozorcem
sbírek dr. J. Pibert. Mimo ně zanedají ve výboru
pp.: prof. J. Burian, řed. J. Bušek, prof. V. Müller
hud. skladatel Ad. Piskáček. S radostí konstalováno,
že první číslo »Hudební Revui«, vydané právě
odborem, při ato bylo u obecenstva i odborných
krubů s velikým zájmem, což svědčí nejlépe o po-
třebě velkého odborného listu. Do tisku dána byla
poslední symfonická báseň mistra Smetany »Pražský
karneval« v čtvřručním klavírním výtahu. Usneseno
#9
alto_textblock
#9
vala.
#10
alto_textblock
#10
neboť tato událost nemůže nijak změniti postup
Francie, která podepsala algecirasskou smlouvu
zaručujíel suverenitu sultánu marockému a ne-
dotknutelnost jeho državy. Ať je kdokoliv sul-
tánem, smlouva algecirasská zůstane v platnosti
Na závazky a zodpovědnost Francie nemůže
míti nijakého vlivu jakákoliv změna ve vlád
marocké.
Pokud jde o ohlášený dotaz Jaurěsův, po-
žádá ministr Pichon na jisto o odročení na ně-
kolik dní. Bude ostatně opakovati, co již často
prohlásil s tribuny sněmovní, že Francie má
před sebou pouze jediný cil, chrániti totiž
evropské osady v Marokku, zabezpečiti pořádek
a pokoj na pobřeží a dbáti toho, aby pořádek
podél alžírského pobřeží nebyl porušován.
#12
alto_textblock
#12
Básník a politika.
S ohromným nadšením přijaté nové drama
slavného d' Annunzia »La Nave« v Římě
obsahuje mnohá místa, rozněcující vlastenecké
mysli Italů. Jsou to zejména symbolické obrazy
italského panství na Adrii. Premiéra byla velko-
lepou manifestací pro básníka — jejž si krái
zavolal do lože a vřele mu blahopřál — a pro
myšlenky irredentistické. Na počest d'Annun-
zi a byla uspořádána velká hostina, které se
zúčastnili též všichni minli stři. Přípitky
pronesené při této hostině obsahovaly mnoh
projevy irredentistické a dvojsmyslné narážky
na Rakousko. Pro trojspolek nezní lýra d'An
nunziova příliš harmonicky.
#13
alto_textblock
#13
Ministr krajan Karel Prášek
v Nymburce.
Včera dopoledne přijel ministr K. Prášek do
Nymburka, aby promluvil na voličské schůzt. Na ná-
draží byl uvítán okresním starostou p. Hamplem,
členy výkonného výboru strany sgrární atd. a odje
do města, prapory ozdobeného.
V místnosti hotelu »Na knížecí« dostavily s
k uvílání deputace státního úřadnictva, členové rady
městské se starostou p. drem. Krouským, učitel-
stvo a j. Účastenství na schůzi bylo velmi značné.
Předsedou byl zvolen p. J. Zajíček z Rašovic
po jeho proslovu ujal se slova ministr K. Prášek
Poděkovav za srdečné uvílání, přešel k záležitostem
politickým a dotknul se dosavadního vývoje česk
politiky. Za první chybu pokládá, že český národ za
hájil politiku trpného odporu, za druhou chybu okol-
nost, že když již národ ku politice oné se odhodlal
že v ní nevytrval, nýbrž že potom říšská rada obe-
slána byla. Připomenuv neúspěchů, jichž dočkala se
také nejostřejší obstrukční taktika mladočeská ve vl-
deňském parlamentě, upozorňuje ministr na tehdejší
výrok svůj na svatojanském sjezdu českého rolni-
ctva, kde prohlásil, že obstrukce může sloužiti pouze
za prostředek obrany proti překvapení nebo znásil-
nění, nikdy však jako prostředek výbojný. Že toto
stanovisko bylo správné, toho doklad shledává v nej-
novějším taktickém obratu »Národního klubu«, uvá-
děje, že ani nejradikálnější křídlo českého poselstva.
ač ve svých 34 pilných návrzích mělo prostředek ku
povalení vlády nynější, přece v kritickém okamžiku
návrhy své odvolalo, uváživší dojista důsledky, jež
by byl krok tento měl pro věc českého národa
v zápětí.
Naznačiv důvody, a nichž společně s drem
Fiedlerem vstoupil do ministerstva, pokračoval
Nebyl jsem nikdy přítelem frásí a nepřišel jsem ani
tentokrát slibovati vám, že od nynějška budou se
snad díti zázraky. Nikoliv! Velikých věcí, které by
nás v plné míře uspokojily po stránce státoprávní.
kulturní a hospodářské, nemůžete ani očekávati, po-
vadž tak silnými nejsou ani jednotliví ministři, ani
vláda celá. Tolik odvahy musíme již míti, bychom
řekli pravdu našemu lidu, aby nezvykal si slyšeti
jen frásovitý bombast. Tím ovšem daleko nechei
zanášeti v lid náš stísněnost a malátnost aniž obavy
o budoucnost. Jako nejsme na jedné straně tuk silní,
bychom zabránili vývoj Rakouska, tak také na-
vzájem nikdo v Rakousku, ani vláda není tak silna,
aby překazila vývoj náš. Na tomto stanovisku také
založili jsme svoji politiku: nepřeceňujme, ale také
nepodceňujme se! Ja posítivní politiku naši poklá-
dám za držení určitého terrainu, odkud by bylo
možno přehlížeti posice našich nepřátel, abychom
tak udrželi nejen to, co máme, nýbrž abychom, byt
i pomalu, kus po kuse ještě získávali. A setrvání
mé v kabinetě může voličstvu mému býti spolehli-
vým barometrem, že nic proti českému národu se
neděje. (Výborně!) Jakmile bych pozoroval, že selr-
vání mé v kabinetu bylo by národu i v nejmenším
na úkor, opustím rázem kabinet, bych jako prostý
bojovník postavil se v čelo vašich řad a bojoval
dále za právo a blaho národa našeho. (Výborně )
Ministr přechází potom k podrobnostem známi
aléry chebské a k apelčm, jež z české strany v této
věci vznášeny byly na jeho osobu. Lituje jenom, že
politikové čeští nemají odvahy, by veřejně vyličili,
#14
alto_textblock
#14
znovuz říditi někdejší »Hudební Matici« k vydavan
klavírních výlahů oper a laciných hudebnin. V letoš-
ním roce vydána bude znamenitá Foerstrova opera
»Eva«. Bližší podrobnosti budou sděleny veřejnosti
v nejbližší době. Ve sbírce hudebních rozprav vy-
dána bude známého badatele v oboru staré hudby
řed. K. Hůlky »O našich povinnostech k staré české
hudbě«. — Přijato bylo do odboru 19 nových
členů.
+ Koncert virtuosa na housle Bronfslava Huber-
mana za spoluúčinkování virtuosa na klavír Richarda
Singra koná se při lidových cenách dne 20. ledna
půl 8. hod. večerní v Rudolfině. Vstupenky v ob-
chodě s hudebninami Em. Wetzlera, Ferdinandova
třída, čís. 36.
+ Populární kancert Frani. Ondřička jest již
v neděli dne 19. t. m. o 7. hod. več. v Rudolfině
Program jest následující: Mistr Ondříček hraje M.
Brucha »Skolskou fantasii«. Tartinia »Le Trille du
diable« a vlastní skladbu »Českou rhapsodii«. Spolu-
účinkující operní pěvkyně z Norimberka slečna A.
Falmayova, zpívá Verdiovu arii z »Troubadoura«
Mozartovu velkou arii z »Don Juana«. Klavírní vir-
luos pan prof. Faměra zahraje Vít. Nováka op. 32
»Písně zimních nocí«. Zbývající lístky na sedadla
po 2 K, k stání po 1 K a 60 hal., lože po 12 kor.,
lze dostati v hudebním závodě Mojmíra Urbán k
v Praze, Jungmannova třída, čís. 14. Telefon 3006.
+ Z Vídně, 16. ledna. Oskara Nedbala » Po-
hádka o Honzovi« bude 28. t. m. ve zdejší dvorní
opeře z nařízení jejího nového ředitele Weingartner
poprve opět provozována jako celovečerní balet.
Toto dílo českého skladatele bylo, jak povědomo.
přijato dřívějším ředitelem Mahlerem a mělo jak po
stránce hudební, tak po stránce výpravné úspěch ne-
obyčejný. Později však bylo silně zkráceno, takže
netrvalo mnohem déle nežli jednosktovka, kdežlo
dílo nezkrácené má, jak známo, pět oddělení. Zkrá-
cená Nedbalova »Pohádka o Honzovi« byla brána
obyčejně po dvou jednoaktových operách. Nyní bude
zase ve staré nezkrácené formě uvedena na re-
#15
alto_textblock
#15
pertoir.
#16
alto_textblock
#16
Různé zprávy.
= Úmrli. Z Nordenu, 16. ledna. (K. k.) Před-
seda pruské sněmovny panské kniže Innhausen-
Knypphausen dnes o 148. hod. ráno zemřel.
— V Chicagu zemřel dr. Mikůláš Senn, nejlepšt
chirurg americký, rodem ze Svýcar, ve věku 68 lel.
= Úspěch Farmanova aeroplanu. Z Paříže.
16. ledna. Dnes pořádá Automobilní klub slavnostní
hostinu na počest Farmana, jemuž bude při lé pří-
ležitosti odevzdána cena 50 000 fr. se zlatou medajlí.
Henry Farman jest 33lelý a povoláním vlastně malíř.
Původně pěstoval cyklistiku a tvořil s bratrem Mau-
nicem znamenitou dvojici na tandemu. V letech de-
vadesátých věnoval se automobilismu a dosáhl znač-
ných úspěchů při závodech. Roku 1905 ušel př
závoda v Auvergne jen náhodou smrti, když by
z vozu vržen na strom, na kterém zůstaí viseti. Otee
#17
alto_textblock
#17
jak věc ve skutečnosti se má. I kdyby dnes aneb
v budoucnosti došlo k urovnání všech těchto otázek,
ať již zákonem, či jinak a kdyby snad i došlo k tak
zv. českoněmeckému smíru, čemuž já ovšem
nevěřím, nalezl by se dojista vždy jednotlivý
úřadník, který by provedl čin buď nepředložený nebo
nesprávný. Ale mohou za cosi podobného právem
býti činěny zodpovědnými čeští ministři? Měl jsem
příležitost, mluviti o těchto věcech a činiteli nad jiné
povolanými a nevyjádřím-li se o nich otevřeně.
činím tak jedině proto, abych neodhaloval karty
našim odpůrcům. Nemluvím ani o tom, jak dvojseč-
nou zbraní mohla by se i pro nás státi otázka za-
sahování do neodvislosti soudcovské, — povím pouze
toto: Třeba míti trpělivost, třeba vyčkati a po určite
době se tázati, jaká je bilance naší prácn. Dva mě-
síce v životě národa nejsou dojista dobou tak nedo-
zírnou, aby se mohly očekávati světodějné převraty.
nebo předvídati, jak se ten neb onen politický směr
osvědčí. (Hlučný souhlas.)
Ministr opětoval své požadavky o zastoupení če-
ského živlu ve všech centrálních úřadech státních
ohražuje se proti zlehčující kritice, které je podrob
člen panské sněmovny dr. Russ. Odvolal se na to.
že tento požadavek vzala za svůj nejen žurnalistik
česká, ale i žurnalistika ostatních národností neně
meckých a prohlašuje, že přijetím této podmínky
Němci shledává nejvhodnější podklad k dohodnut
s Němci. Pokud se týče smiřovaček, prohlašuje
všechny poplašné zprávy novinářské za bezpodslatné.
připomínaje, že by dnes jakýkoli podobný pokus,
který by národu českému byl na úkor, za nynější
veřejné kontroly naprosto byl vyloučen. (Pochivala.)
Pan Handl (náe. soe.) vyslovil ministrovi
osobní důvěru, ale ohražuje se proti tomu, aby tento
projev byl pokládán za důvěru celému kabinetu. Po-
ukazuje zejména na nejnovější politické události
(Cheb, jmenování auskultantů atd.) a navrhoval, aby
v tom směru byla resoluce dopiněna.
Ministr K. Prášek prohlásil, že sám nen
nadšen tím, co se děje, uvedl však, že čeští radiká-
lové nepočínali si vůči Národnímu klubu důsledně.
protože lomozem a pokřiky uvítali české ministry.
ač jim dříve sami říkali, aby do vládní většiny
vstoupili, že je budou podporovati.
Pan Brynych navrhl pak následující re-
solojci:
»My voličové venkovského okresu nymburského
na schůzi, svolané J. E. ministrem-krajanem Karlem
Práškem dne 16. ledna 1908 »Na knížecí« v Nym-
burce, připojujeme se v plném rozsabu k resoluei
schůze brandýsské ze dne 5. ledna 1908. Vidíme
v poslanci našem p. K. Práškovi pevnou záštitu na-
šich práv národních v radě koruny, vyslovujeme
jemu jednomyslně pevnou důvěru a ujišťujeme Exe.
že v boji, který za práva naše povede, vždy pevne
za ním stoj me. Vyzýváme všechny strany české, by
se spojily s námi ke svornému dobývání práv v
všech směrech a na všech místech a žádáme je, aby
za své vzaly a o jeho uskutečnění se vší silou při-
čiňovaly. J. E. p. ministrem-poslancem na schůn
brandýsské prohlášený požadavek zastoupení národa
našeho ve všech úřadech centralisačních měrou ta-
kovou, jaká jemu jeho početností, sílou a významem
náleží.
Souhlasíme s vedením strany a žádáme našeho
poslance p. K. Práška, aby vždy jako dosud háji
zájmy svého voličstva a tím zájmy českého národa
Věříme a jsma přesvědčení o tom, že pan ministr
zůstane v radě koruny jen tehdy, když bude tam
moci působiti tak, jako působil dosud jako poslane
a my, kteří s radostí i pýchou vítáme jej ve svém
středu a povděční za dnešní jeho vývody slibujeme,
že jej ve všech krocích, které ve prospěch milého
národa našeho podnikne, celou silou podporovati
při něm neochvějně a věrně stáli budeme.
Po schválení resoluce předseda pan Zajíček
schůzi ukončil.
Odpoledne prohlédl si ministr reálku, kostel sv.
Jiljí a stavby obecní, načež účastnil se banketu, po
jehož ukončení odjel do Prahy. Dnes dopoledne bude
přijímati návštěvy v hotelu »u arcivévody Štěpána«,
o 1/22. bodině odpolední odjede na svůj statek do
Řivna. V sobotu dopoledne odjede do Ml. Boleslavi,
kde bude přijímati návštěvy. Odpoledne prohlédne
závod akciové společnosti Laurm a Klement a to-
várnu na hospodářské stroje p. Dobrého. Večer zu-
častní se plesu agrární omladiny, v neděli dopoledne
vrátí se do Prahy a odtud odjede do Vidně
#18
alto_textblock
#18
O právu žen dle návrhů vládní
předlohy na reformu občanského
zákonníka
#19
alto_textblock
#19
přednášel dne 14. l. m. ve schůzi, pořádané Ústřed
ním spolkem českých žen“ četnému posluchačstvu
damskému p. dr. E. Koerner. V úvodě své před
nášky, která byla o tomto přednělu první před če
ským obecenstvem, vyličil řečník historii vládní před-
lohy, jež panské sněmovně byla podána v prosinei
m. r. těsně před tím, než říšská rada byla odročena
Jde o výsledek akce, zahájené vládou v r. 1904 z
min, předsedy dra, Koerbra. Řtečník vytýká, že př
důležilém díle reformním, r. 1904 zahájeném, nebyí
dodržen postup samotnou vládou tehdáž
slibováný. Vláda tehdáž připověděla, že reformní
dilo, prve nežli bude předloženo parlamentu, projde
dvěma komisemi — jednou z theoretiků složenou
#20
alto_textblock
#20
jeho jest pařížským dopisovatelem londýnské »Tri
#21
alto_textblock
#21
buny«,
=Cholera a mor. Z Cařihradu, 16. ledna
(K. k.) Ve Stambulu událo se onemocnění za pří-
znaků cholery a v Džeddě případ moru.
= Zemětřesení. Z Portu of Prince (Haiti)
15. ledna. (K. k.) V Gonaivesu, vzdáleném odtud a5
mil na severozápad, bylo silným zemětře se-
ním několik domů zbořeno a několik po-
škozeno. Spojení a Gonaivesem jest přerušeno. Otřesy
ještě trvají. — Z Vldně, 16. ledna. (K. k.) Sismo-
grafické přístroje ústř. ústavu pro meteorologiia
geodynamiku zaznamenaly včera odpoledne dosti
silné zemětřesení ve vzdálenosti asi 9000 km. Za-
čátek ve 2.09 hod., největší rozkyv 11 mm o 2.50
hod., konec o 1/24. hod. odpol.
= Skandály při katastrofě v Boyertownu. Z Lo
dýna, 16. ledna. K divadelnímu požáru v Boyer-
townu sděluje »Daily Telegr.«: Ze všech mrtvých
jest toliko jedna devítina mužskéh
pohla vl. Z jednotlivostí, které jsou stejně strašně,
jako při podobných neštěstích jest patrno, jak z ba-
běle a surově ke slabým chovali se mu-
žové až na malé výjimky. Na některých místech
bylo mrtvol do výše šesti stop. Těžké žalo by
vznášejí se nyní na požární strák
boyertownskou. Kdežto hasiči ze sousedních obel
obětovali své životy a při neštěstí tom osvědčili
rozhodnost a mužnost, pozbyla hasičská stráž boyer-
townská veškeré odvahy. Štála kolem požároviště.
jednotlivci se opili a pustili se pak do
hádky s hasiči přespolními. Policejn
úřadníci musili je konečně s pistol
v ruce donutiti, aby konali svojí po-
vinnost a své povolání anebo je oddáliti od místa
požáru.
= Best domů se sřítilo. Z Lisabonu, 16. ledna.
V Riu Pinto jsou velké doly na měď. Jámy byly
příliš vysoko prokopány; na jednom místě byla
vrstva půdy tak slabá, že se prolomila. Šest domo
na ní postavených se sřítilo. Také na jiných místech
objevily se v půdě povážlivé trhliny. Čelá obecj
tím způsobem ohrožena. Průlomem půdy je ohrožena
také práce v dolech, kdyby musila býti zastavena.
pozbylo by zaměstnání téměř 30.000 dělníků.
= Automobilová nehoda velkovévodova. Z Frank-
furtu, 16. ledna. (H.) Dnes odpoledne po 2. hodině
přejel automobil velkovévody Hessenského, ve kterém
seděl velkovévoda se svojí chotí a ještě dvě osoby,
malého, 10letého hocha. Zranění hochovo jest ne-
patrné. Velkovévoda ihned dal zastaviti, načež da
hocha donésti do blízkého domu a čekal, až přišel
lékař. Řidič automobilu neštěstí nezavinil.
= Srážka lodí. Z Pežti, 16. ledna. (K. k)
Norský trojstěžník »Felis af Afton« srazil se za
jízdy ze Rěky k Islandu s italskou plachetní lodí
»Bekere« nedaleko Gibraltaru. Obě lodi jsou silně
porouchány. Trojstěžník byl anglickou parní lodí
»Resue«, italská pla cbetní loď adrijskou lodí » Sel
Kalman« dopraven do vibraltaru.
#22
alto_textblock
#22
která skufečně byla uslanovena — druhou složenou
ze zástupců výrobních vrstev a povolání i z prakli-
ckých právníků, k jejíž svolání nedošlo. Dalo se dle
tehdejších projevů vlády čekali, že poslup reformního
díla bude se odehrávati před očima a tím i pod kon-
trolou a stálou souběžnou kritikou veřejnosti, t
jako nedávno v Německu byla připravována reforma
občanského práva. Nesplnile se nic z těchto slibů
očekávání mimo snad nejintimnější zasvěcence nikde
se o postupu a obsahu přípravných prací nedovědě
a již se myslilo, že celá akce je zapomenuta a po-
hřbena. Proto předloha, v prosinci m. r. podaná, byln
nečekaným překvapením. Ona však obsahen
svým dosti zklamala.
V r. 1904, když na podněť proslulého civilisty
Josefa Ungra a akcí vládních otázka reformy našeho
občanského zákona stala se předmětem živé diskuse
ve kruzích právnických stály proti sobě dva proudy
jeden, který žádal pronikavou změnu soukroméh
práva až do toho kořene zásadného nazírání — dru
hý, který se obával radikálních reformních návrhů
poněvadž by rozpoulaly zápasy kulturní, politické
nacionální a sociální, jež by zdar reformniho dla
zmuřily, nebo alespoň na dlouho oddálily. Zvítězíl
proud druhý, předloha vládní vyotříhala se velm
opatrně, nerceme-li bázlivě, všeho, co by
jen mohlo naraziti. Vyhnula se — máme-li se do-
tknouti jen partií, jednajících o poměrech osobních
a vztazích rodinných — právu manželskému.
jehož revise jest přece tak palčivou, otázce sní žen
hranice let svéprávnosti, netroufá si n
zastaralé zásadní nazírání našeho občan-
ského zákona, pokud jde o vzájemný pomě
manželů mezi sebou, o poměr manželskýc
rodičů k dětem a obmezení moci otcovské v
prospěch malky, o postavení nemanželskéh
dítěte a jeho poměr k otci, který doposud plalí z
obligační z nedovoleného činu a mslí tento nedove-
lený čin více na nevinném dítěti, než na vinníkovi —
olci. — Vláda toulo svojí opirností chlěla zajistit
svým návrhům reformním vyhlídku brzkého uzá-
konění, a možná že dobře počítala: možná všal
také, že nezadrží rozhodnějších proudů — neodbyt-
ných proto, že potřeba oprav je neodbylnou. Pokroku
není bez nárazu a bojů!
Řečník vytýká osnově značnou odvíslost o
nového německého zákonníka občan-
ského: je to osudná vlastnost všeho našeho no-
vějšího zákonodárství, že není původní a pro-
stonářodní a berouc vzory z Němec, nepřihlíž
k právnímu vědomí a cítění národů, tvořících větši
nu obyvatelstva říše.
Rečník obírá se obšírnějí oněmi návrhy reformn
předlohy, které zavádějí organisaci ochrany zane
dbaných a opuštěných dítek a vytýká pří-
slušným předpisům, že upravují předměl, který ne
náleží v kompelenci zákonodárství říš-
ského. Říšskému zákonodárství dle platné ústavy
sice přísluší zákonodárství ve věcech soukromého
práva, leč tu jde o organisaci sociální ochra
ny, která ani výslovně není říšskému zákonodárstv
vyhražena, tumiž spadá v obor zákonodárství zem
ského, ani se nedá upraviti šeblonovitě pro celeu
říši, a které by mohlo v navržené úpravě v zemích
rárodnostně smíšených býti zneužíván
k odnárodňování mládeže, tudíž k seslabování těch
kterých národností.
Dr. Koerner, vytknuv tyte námitky proli pře-
loze, probral polom a ocenil po zásluze návrhy re-
formni, pokud jde o rozšíření práv žen a přičini
svoje kritické poznámky i doplňovací návrhy. Co do
podrobností zmiňuje se o tom, jak posavadní zákon
upírá ženám právo svědectví při zřizován
listin, zvláště testamentů, stavě je na roveň hlu
chým, slepým, němým, na duchu chorým a mladí
kům mladším 18 let a při notářském a soukromém
ověřování listin. Ženě dnes je přístupno totéž vzdě-
lání školské jako mužům, jsou jim přístupna téměr
všechna životní povalání, nelze jim tedy upírati prů-
měrnou znalost životních a právních poměrů, ani po
chopení vážnosti právních aktů. Reformní návrhy
dávají ženám v tomto směru stejná práva jako mu-
žům. — Žena podle reformních návrhů bude se moci
státi poručnicí a opatrovnicí jako muž.
Arciť i návrh reformní obsahuje jistá obmezení
láme však alespoň zásadu — nepochopitelnou, uvá-
ži-li se, že poručnictví v nejřidších případech záleži
ve správě jmění, naopak vyžaduje půči o tělesný
duševní vývoj dítěte, k níž žena s vrozeným cifem
mateřským je taklka přírodou předurčena. — Řečník
obírá se dále reformními návrhy osnovy, pokud jde
o poměr nemanželského dítěte a ne-
manželské matky k nemanželskému
otci a vylýká, že by o nemánželskou matku mělo
býti poslaráno zákonem netoliko pro dobu po porodu
ale také pro dobu pokročilého těhotenství. — Dál
zabývá se řečník oněmi předpisy předlohy, kter
opravují vzájemné dědické právo nemanželske
malky a její příbuzných a nemanžel
ských dílek: postrádá uznání stejného poměre
k nemanželskému otci. Na konec promlouvá před
nášející o dědickém právu mezi manžely
Posavadní úprava zákona v tomto směru odporuje
přímo práávnímu citu lidu. Reformní návrhy zaváději
nápravu: pozůstalý manže! — a tu jest vždy silněj
interesována vdova než vdovec — bude děditi s blíz-
kými příbuznými společně a nebude-li blízkých pří-
buzných, v zákoně přesně vytčených — sám.
Přednáška dra. Koernera, skoro 11/4 hodinu trva
jící, byla s neobyčejným zájmem sledována a hluč
ným potleskem odměněna. Debata odložena na příšt
schůzi
#23
alto_textblock
#23
Volební ruch.
Jodnání o dohodu německých stran ke sněmov-
ním volbám. Z Vídně, 16. ledna. Ministr Peschka
odjede zejtra zase do Prahy, by řídil tam další po-
rady o volebním kompromisu německých stran pr
zemské volby. Porada zástupců jednotlivých stran
bude v sobotu. Jedná se teď podle »D. Pr.« již jen
o pět mandátů měslských, o kterých j-ště k dohode
nedošlo; jsou mezi nimi městské volební skupiny
planská, teplická, kraslická a falknovská. Podle dohody
připadne prý třetina německých mandátů německým
radikálům, třetina německým agrárníkům a třetina
německé straně pokrokové a německo-lidové dohro-
mady.
Z Lomnice n. Pop. Důvěrníci městské skupiny
Lomnice—Nová Paka—Sobotka ve schůzi své, dne
12. ledna 1908 konané, prohlásili jednomyslně opětně
kandidaturu posl. pana Jindř. Maštálky, pro něhož
vyslovili se zástupci všech sťavů.
Zamské volby na Karlínsku Svou kandidaturu
oznamuje p. Sochůrek Frant., úřadník Zemské banky
král. českého, jemuž jde hlavně o dosažení lepšící
poměrů národních, ale i životních všech sta v
za součinnosti voličstva. Schůze, k nimž zve pp. vo-
liče všech stran, pořádá: v Nustích v Národním dome
13. února, na Král. Vinohradech v hostinci »u Ko-
menského« v Palackého třídě, č. 47 dne 30. ledna
ve Vršovicích v hostinci »na Kovárně« 3. února
v Žižkově v »Bezovce« 27. ledna 1908 vždy přesně
o 8. hod. večer.
#24
alto_textblock
#24
Denní zprávy.
— Dvor. rada posl. prof. dr. Čelakovský
proti stanovisku „Nár. Listů“. „Mladoboleslav-
ské Listy“ a po nich Kramářův orgán sdělují
že se proti stanovisku „Nár. Listů“ na schůzi
tamějších důvěrníků dne 16 ledna vyslovil dv
rada dr. Čelakovský. Orgán důvěrníků mlado
boleslavských, který vůči „N. L.“ překypuje
sladkostmi, vyráběnými v Praze i v samé Mladě
Boleslavi (on to byl, který propůjčil se v „praž-
ském dopise“ k tomu, spilati nám Efialtů!), při
náší výtky pana dvor. rady nám učiněné ze
vrubně. Jsou velmi paušální i odpovídáme na ně
toto: Nese-li p. dv. rada nemile naši roz
tržku s vedením národní strany svobodomyslné
my naproti tomu doznáváme, že nevyhnu-
telná nutnost této roztržky byla pro
nás osobně i věeně nejnemilejší událostí od za-
ložení strany samotné. Stala-li se však tato roz
#25
alto_textblock
#25
tržka opravdu nevyhnutelnou skutečností, neni
to naší vinou. My jsme ve chvíli zcela
eklatantního porušení psaných i nepsaných tra-
dic národní strany svobodomyslné, ve chvíli úpl-
ného zvrácení politického poslání a určení strany
v národě — o čemž v první řadě dv. rada Čela-
kovský sám jest výborně poučen — volali ve-
dení strany k tomuto úkolu, danému jí zaklada-
teli a sjezdy generací po nich přišlých. Neschá-
zelo nic než vrátiti se k odkazům zakladatelů:
k manifestům a programům svých sjezdů, a ve-
dení strany by bylo vyhovělo nikol
„Nár. Listům“, ale příkazům, obsaženým
v zásadách strany, jež mají býti svatými každě
straně, neboť bývá železným, neúprosným ná-
sledkem jich opuštění — záhuba stran.
My, jakožto orgán národní strany svobodomysl-
né, nikoli však mužů, stojícíeh dočasně v čele
jejích poslanců, vykonali jsme svůj úkol strážeů
zásad a programů, slíbů a přípovědí národu uči-
něných a konáme jej neoblomně dále, v pře-
svědčení, že národní strana svobodomyslná ne-
zasluhovala osud, jaký jí chystají mužové, ne-
soucí tíže roztržku mezi námi a vedením, než
opuštění zásad strany — vůdei! Ovšem že jsou
strany politické prostředkem k dosažení cílů
politických, národních a hospo-
dářských, a to jsou také cíle, k nimž my
vedení strany máme. Pan dv. rada nebude jistě
chtít tvrditi, že dosažením takových politických
cílů je Kleinova odpověď na jeho vlastní inter-
polaci, nález presidenta Wessellého v záležitosti
chebské, strpění bezpříkladné zpupnosti „jazy-
kových nařízení Tittových“, opětné a opětné
případy odmítání českých podání okr. soudy, ně-
mecké potvrzování těchto případů kraj. soudy!
Jsou snad těmito politickými a národními cíly
další praktikování samostatného statusu soud-
ních úřadníků německých v Čecháeh, osvědčené
při nejnovějším jmenování auskultantů, při
němž přeskočeno bylo 50 českých předáků?
Jest takovým politickým a národním cílem vy-
řízení zákona o pokračovacích školách ve Vídni,
jež drem. Kramářem ve vší vážnosti bylo národu
předstíráno jakožto vymoženost vlivu a moci,
ale ve skutečnosti jest výzvou k národu na vy-
držování soukromých pokračovacích škol pro
české učně ve Vídni? Jsou takovým dosaženým
cílem německé jubilejní poštovní známky, věc,
projednávaná v rozhodujících kruzích české
moci a vlivu jako bagatella? A bude snad —
ptáme se pana dv. rady s důrazem — dosažen
národního a státoprávního cíle krajským
zřízením v Čechách, kteréž nemá žádného
jiného důvodu, leč vyhovění německému pože.
davku po národnostním rozdělení země, jed-
noty království, na niž obzvlášť slavnou
přísahu složili i strana i její vedení — záleži-
tost, jejíž podstatě vyhýbá se každý řečník vede-
ním vyslaný do schůzí velmi procezenýeh
příslušníků strany? My, jako list p. dvorním ra-
dou posl. prof. drem. Čelakovským nařčený
jsme velmi dychtivi na jeho přímou, ne-
záludnou odpověd, a na to, zdali zod-
pověděv sám sobě tyto dotazy jakožto
jeden z nejstarších příslušníku
strany, může trvati na své mlado-
boleslavské obžalobě proti ná mll!
— Osobní. Okresním tajemníkem v Novém
Strašecí zvolen byl ve schůzi okresního výbo
dne 15. ledna 1908 p. JUDr. BohumitD vořák
z Rožmitálu, advokátní kencipient u p. JUDra. Jaro-
míra Chlistovského, advokáta v N. Strašecí. —
Zpěvácký spolek »Smetana« v Černíkovicích,
jehož předsedou jest Bohuslav hrabě z Kolowrat,
jmenoval v mimořádné valné hromadě 12. t. m.
seniora českých hudebních skladatelů Richarda
Rozkošného pro jeho zásluhy o českou hudbu
jednomyslně svým čestným členem.
— Promoce. Pan JUC. Jaroslav Študene
z Turovic na Moravě, právní praktikant u c. k. zem.
soudu v Praze, bude v sobotu dne 18. ledna 190
o 1/91. hod. odpol. na c. k. české universitě Karlo-
Ferdinandově na doktora veškerých práv veřejně
povýšen.
Úmrtí. V Poděbradech zemřel 15. t. m. pan
Jose! Pluhovský, advokátní úřadnik v. v.
u věku 76 let. — Dne 15. t. m. zemřela v Dačicích
na Moravě paní Kamila Kamenářová, cho
ředitele měšťanských škol, roz. Nikodemova, sestra
obchodníka pražského pana Alfreda Nikodema. Po-
břeb koná se dnes 17. t. m. z domu smutku na
hřbitov dačický.
— Emma Destinnova ohurava. Večer »Za Starou
Prabu« jest odložen. Vstupenky prodávají se
dále čienům u pp. A. B. Černého a Grosmana Svo-
body. Zbývá jich méně než polovina (90 listků).
Program večera rozmnožen byl v posledních dnech,
o několik instrumentálních picg. Tomáška, Dasíka
Bendy, Parishe Příspěvky klubu nově reguilovány
na 3 K, 5 K, 10 K. Přihlášky u prodavačů vstu-
penek.
— Německé přísežní formuláře při hlavním pošt
úřadě v Prans. Dne 27. prosince m. r. přísahato
u pošt. úřadu 1 v Praze několik nově jmenovaných
poštovních oficiálů. Poněvadž byli všichni Češi, žádal
jeden z nich, aby se přísaha vykonala česky. Ukázalo
se ale, že „náhodou“ není českých formulářů přísež-
ních a proto prý „nezbývalo“, než podrobiti sea
přisahati německy. Tedy hlavní poštovní úřad v Pra-
ze nemá českých tiskopisů přísežních, ačkoliv ví již
předem, že budou vzati do přisahy úřudníci Češi.
Je to známá praktika úřadů, resp. úřadníků v ně-
meckém území, ale že si to může troufati i hlavní
poštovní úřad v Praze, je opravdu překvapující a zdá
se, že hlavní zásluhu o to má adjunk! Philipp, jenz
právě zastupuje ředitele p. Brdičku, meškajícího na
dovolené. Mohou-li němečtí úřadníci přísabati ně-
mecky, proč není dovoleno Čechům činiti tak v jich
mateřštině? Káráme dosavadní postup a žádáme.
aby poštovní ředitelství přestalo konečně od syste-
matického nucení každého českého úřadníka a zlí-
zence vůbec do němčiny, pořídilo si české přísežní
formuláře a dodalo je všem poštovním úřadům s roz-
kazem, šetřiti citu a přání přísahajícího úřadníkaa
zřízence, by podobný zahanbující případ se neopa-
koval. Rečený adjunkt Philipp je vůbec pozoruhodný
pán, zvláště od tě doby, kdy v sobě objevil najednou,
že je vlastně Čechem, ba dokonce, že je a býval vždy
„Staročechem“. Zajímavý objev ten odkryl v sobě
ovšem teprve v poslední době, kdy aspiruje na místo
ředitele výpravny pošt. ředilelství aneb na místo
ředitele při poštovním úřadě 1. v Praze a také se
límto svým objevem všude chlubí k nesmírnému
překvapení všech, kteří z jeho dosavadního chování
a smýšlení znali jej jaku rozhodného Němce. Vy-
chování ryze německého, láme češtinu velice uboze,
přiučil se jí nejspíše nejdříve ed chůvy, později z uli-
ce a z hostinců. Padesát jeden roků jest Němcem, a
když se jedná o postup, o materiální prospěch, za-
pírá v přechodném staddiu celou svou minulest, obje-
vuje v sobě najednou češství, ovšem, aby po dosa-
žení cíle se „eti“ vrátil se zase v lůno „rytiřského“
národa německého Zvláštní charakteristické to jed-
nání, jež zaznamenati dlužno! Adjunkt Pbilipp s de-
brou by se polázal, kdyby i v době svých postupe-
vých námluv zůstal tím, čím dosud býval a vzal na
vědomí, že český národ o „efialty“ nestojí. Aby
češství „své“ dokumentoval, přibral si se svolením
pošlovního ředitelství v poslední době jako svého
zástupce kontrolora Zaufa, Němce, na pomoc, takže
nyní celý hlavní pošt, úřad se všemi rozsáhlými od-
děleními jest pod správou úplně německou. A tomu
se říká „utiskování Němců v Praze
— Okresni zaslupitelstvo na Smíchově konalo
včera dopoledne schůzi, v níž, jak jsme sdělili,
schválen návrh okresního výboru v příčině připojení
obci Bubenče, Dejvic a Střešovic ku Praze. S tílute