#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý 14. prosince 1909.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 344.
#4
alto_textblock
#4
Baranní a večerní listy
předpllácí se
V Praze v administracit
na měsic. . . . . . 2 K —h
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
a dvojí donáškou
měsin. . . .
na čtvrt ieta . . . . 7 K 62h
vo filiálkách:
na měsio. . . . . . 2 K 80
Pošton:
na měslo.
na čtvrtieta : . . . K onh
„ dvoji zásilkou
na měsie
a čvrt ista : . . . k o
#6
alto_textblock
#6
ečerní
#8
alto_textblock
#8
vdaní
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodejis
ranní číslo o sobě . . za sh
večerní
za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní cislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . 5 h
#10
alto_textblock
#10
lnnerátv
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá
administrace v Marinnské ul., a.
Tam nacházeji ze též
rodakce, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů
Rukopisy se novracejí.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#12
alto_textblock
#12
Agrárníci a zmocňovací zákon.
Z Vídně, 14. prosince. Požadavek agrár-
níků všech stran, aby se vláda spokojila toliko
parlamentním vyřízením obchodní smlouvy ra-
kousko rumunské, aby však vzdala se zmocňo-
vacího zákona pro obchodní smlouvy se státy
jinými, byl korunou a vládou za
mítnut a baron Bienerth nezůstavil agrárníky.
kteří u něho včera dopoledne meškali, v nižád-
ných pochybách o tom, že odepření souhlasu
poslanecké sněmovny pro zmocňovací zákon cel-
kový mělo by neprodleně v zápětí rozpu-
Stění říšské rady. O tom sdělují se tyto
podrobnosti:
Sv. p. Bienerth trvá na stanovisku, že
musí býti přijat obchodně-politi
cký zákon zmocňovact ve své ce
listvosti. Když deputace prohodila, že by
agrárníci povolili obchodně-politickou smlouvu
rumunskou, kdyby navzájem dal jim celý 54
milionový úvěr ke zvelebě chovu dobytka, na
mitl sv. p. Bienerth: »Z toho nebude nic!«
Deputace odtušila: »Pak nebude povolena ani
obchodní smlouva rakousko-rumunská!« Sv. p.
Bienerth: »Nebude-li povolena, nezbude, leč
říšskou radu rozpustiti.« Sv. p. Bienerth dodal,
že obchodní smlouva rakousko rumunská byla
uzavřena jménem císařovým a musl
nabýti platnosti 1. ledna 1910. Bude-li zmařeno
projednání její obstrukci, ponese následky tolik
parlament.
Podle »N. Wr. Tgblitu.« pravil sv. p
Bienerih agrární deputaci, že žádá celý obchodně-
politický zákon zmoeňovaci jako požadavek
státní a jen bude-li povolen celý
zákon, může dáti také celou podporu pro
chov dobytka. Když včera v saloně presidenta
agrární delegáti referovali o své rozmluvě se
sv. p. Bienerthem, uváděn z jeho rozmluvy
tento jeho výrok: »Musím míti plnou moc ce
lou, neboť vyžaduje toho situace za-
hraniční, jinak musím sněmovnu rozpu-
Stanovisko německých agrárníků oproti zmocňo
vacímu zákonu.
Z Vídně, 14. prosince. (K. k.) Německo-
nacionální korespondence uveřejňuje tolo sdě-
lení německé strany agrární: Dnes do-
poledne konala německá strana agrární schůz
za předsednictví dra. Waldnera. Přodseda podal
podrobnou zprávu o včerejší konferenci s m
nisterským předsedou, jakož i poradách, kona
ných se zástupci ostatních agrárních stran ve
sněmovně. Po delším rokování bylo jednomyslně
zaujato stanovisko, že německá stran
agrární nedá si odkoupiti hlaso-
vání pro zmocňovací zákon kom-
pensační předlohou. Německá strana
agrární považuje zmocňovací zákon pro jeho
nedostižné následky za škodlivý a ničivý pro
zemědělstvo a zejména pro obyvatelstvo, zabý-
vající se chovem dobytka. Strana vyhražujesi
současně své stanovisko vůči odporu vlády, aby
odvolala zmocňovací předlohu ve příčině hla-
sováhí o jiných věcech.
Navržené nové zemské daně a dávky na Moravě.
Z Brna, 14. prosince. (K. k.) „Lidové No
viny“ sdělují, že zde v čera zasedala če-
ská parlamentní komise morav
ského zemského snému. Zástupci strar
dohodli se povšechně, aby za podklad dalšího
rokování o finančním plánu pro sanaci zem-
ského rozpočtu vzato bylo 10 návrhů na za-
vedení nových daní a aby návrh na za-
vedení zemské pivní dávky byl vyloučen. Dle
těchto proposicí bude se jednati o dávce z ho
nebního práva (100.000 K) a zvýšen
taxy za henební lístky (100.000 K)
o 75%ní zemské přirážce ke státní dan
z vína (210.000 K), o zvýšení příspěv-
ku obcí na učitelské platy, a to z 12
na 15% (t. j. o 600.000 K), zavedeni z em-
ské dávky za zábavy (340.000 K), o za
vedení 14ní zemské daně z dědictvi
vyjímaje Brno, kde již je zavedene (100.000 K)
o zavedení daně z platů soukromý ch
úřadníků, kteří mají plat přes 1200K
(200.000 K), o 10ní přirážce ke státnímu po-
platku při převodech pozemků mezi ži-
jícími (300.000 K), o zavedení dávky z
těžbu uhlí na Moravě (1,700.000 K), o za-
vedení zemské dávky z nájemného
za byt (1,800.000 K).
Tyto nové daně vynesly cel-
kem 5,450.000 K. Koněvadž skutečný zemský
schodek činí 14,500.000 korun, zbyl by
ještě nekrytý schodek 9 milionu
korun.
#13
alto_textblock
#13
stit !«
#14
alto_textblock
#14
Dotaz v přičině Friedjungova procosu.
Z Vídně, 14. prosince. Posl. dr. Strán
ský a soudr. podali dnes ve příčině chování
se vídeňského tisku v procesu srbsko-
chorvatské koalice proti dru. Friedjungovi tente
dotaz na ministra justice: „Bude zajisté Vaší
Excellenci povědomo, že v Rakousku již od 47
let jest pořáde v platnosti zákon, podle kterého
dopouští se přestupku a dostane vězení od i do
3 měsíců ten, kdo za příčinou trest-
ního řízení, které ještě se koná.
v nolvinách uvažuje o důkazech,
vyslovuje domněnky o výsledku
líčení, nebo si dovoluje výsledek
procesu překrucovat způsobem, který
může na veřejné mínění účinkovat tak, že by
se předstihoval nález porotců. O důležitosti a do-
sahu lohoto zákona pro spořádanou justici ne-
může býti pochyby žádné. Ve výboru tiskovém
#15
alto_textblock
#15
nedávno teprve zástupce ministerstva práv žá-
dal důvodně, aby do nového zákona tiskového
mezi případy, ve kterých jest konfiskace přípust-
nou, byly pojaty také posudky o procesu a vli-
vech na něj. Vzpomenutý zákon — jak se po-
dobá — není však povědom ani zněním, ani du-
chem státnímu zastupitelstvu vídeňskému; jinak
nebyly by se staly v posledních dnech zjevy,
které vídeňskou justici, beztoho
všestranně už zkompromitova-
nou, stavi do světla instituce nej-
skandalósnější. Ví sám bůh, „který
chytrý člověk“ dal chorvatským poslancům radu.
aby domáhali se svého revného prá-
va uvídeňskéhc zemského jako po-
rotního scudu proti hrab. Achren-
thalovi, který je dal napadnout
svými historiky drem. Friedjun-
gemadrem. Fundrem. Protože však stalc
se tak z neznalosti poměrů při vídeňském zem-
ském soudě — velmi správně řekl předseda:
„Jsme zde ve Vídni, neplavím ni
jiného!“ — mohlo se čekat, že aspoň zacho-
vány budou primitivní předpisy
k ochraně objektivního soudni-
etví. Avšak ani toto očekávání se nesplnilo.
Nehoť v týž den, kdy začalo hlavní ličení, uve-
řejnila „N. F. P.“ stať o procesu dra. F'ried-
junga strannicky zbarvenou se zjevným úmy-
slem účinkovat na soudce a porotu.
Od onoho dne uveřejňuje tento list dvakrá
denně paličské stati proti žalob-
cům a jejich věci. Stejně jedná „Reichs-
post“. Dva nejnádhernější květy nové doby: ži
dovský liberalismus a katolický
klerikalismus spojily se zde ke s po-
lečnému důkazu, jak velikým stát-
níkem je hr. Aehrenthal, jsou-li jeho
prorokové oba jmenovaní historikové duchy čel-
nými. Stupidnosti vídeňského stát-
niho zastupitelstva pro právc a zákon
nebály se tyto stati, které jsou pravým výsmě-
chem na čl. VIII. zák. ze dne 17. prosinco
1862. A tak „N. Fr. P.“ ve své známé im-
munitě před korrupeí vídeňského
státního zastupitelstva dospěla tam,
že mohla ve stati, která nebyla zabavena, ža-
lobce (Supila) se zlomenou páteři hoditi k no-
hám porotců. Tento vliv na soudce lidové nemá
sobě rovna, jak viděti z výroku předsedy, jenž
vyzval ostatní žalobce, aby s jedním ze svých
soudruhů neobcovali, aniž ovšem jednal s osta-
ními lépe. Věru, vídeňský tisk jest špatný,
avšak vaše justice, Excellenee, je
ještě horší. Nechceme zde opakoval četné
stati „N. F. P.“, kterými spáchán byl přestupek
vzpomenutý a které nebyly přes to uznány zá-
vadnými. Předpokládáme, že vaše Excellenee
čte onen list, jakkoliv se nám onen předpoklad
stěžuje výrokem obhájce, že všichni vzdělanci
k onomu listu se nalézají v poměru čtenářů —
reklama to, která patrně stejně jako láska za
protilásku uchází se o protireklamu. Ano i stát-
ni zastupitelstvo počíná si tupě
předseda svojí cynickou stranni-
ckostí, svým surovým jednáním
proti žaloboům a svojí ochotou k žalova-
ným obrací pozornost veřejnosti na smutny
stav vídeňské justice. Vaše Excel-
lenee seznala z novin, že žalovaný nebez-
pečně ohrozil svědka ještě ne
předvolaného, aby jej zastrašil, aby před
soud vůbec se nedostavil. Předseda nereagoval
ni jediným slovem na tento zločin vydě-
račství. „Jsme zde ve Vídni!“ — jinak ne-
řiká ničeho. Sekční chef Palajkovič má
prokázati nepravost Friedjungový ch
listin. Není ještě zde, ale „velký“ historik
dr. Friedjung doufá, že jej odstraší od při-
chodu projevem, který nebyl předsedou kárán
a který zní: „Pan Palajkovič dal vyhlásiti dal-
matským poslancem drem. Mitrovičem, že sem
přijde a zde dosvědči, že dokument jest padělán.
Čekám ho. Ukáže se budeli míti od-
vahu, svoji ohlášku učiniti skutkem. Potom
dokážu, že tento pán měl ve svých ru-
kou předivo velkosrbské agitac
v Bosně a Hercegovině. Byl bych rád-
aby můj spor s chorvatskými a srbskými příslus-
níky naši monarchie byl klidný a s jakousi re-
servou vyřízen, ale přes to s panem Palajkovi
čem jako zahraničním původcem vele
zrádných rejdů budu jednat ne-
milosrdně a dám mu na jehe díplomatickou
činnost průvodní list, který zajisté rád neukáže.,
Vzhledem na tyto důkazy bídné justice ví-
deňské tážeme se ministra: Jest minist
ochoten naříditi, aby se také v
Vídni prováděl zákon z r. 1862? Jest
ministr rochoten postarati se, aby za předsedy
hlavního líčení ve Vidni dosazování byli jen
soudcové, kteří mají k tomu potřeb-
nou nestrannosta důstojnost, toliké
pak nezbytný takt a nezbytnou neodvislos
na ministerstvu zahraničním a jeho tiskových
orgánech?
#16
alto_textblock
#16
Dr. Wekerle u cisaře.
#17
alto_textblock
#17
Z Pešti, 14. prosince. (K. k.) „Uher. tel
kor. kane.“ sděluje z Vídně: Předseda minister
stva dr. Wekerle přijal dnes dopoledne v uher
ském paláci návštěvu státního tajemníka Ver
tessye a odjel pak do dvorního hradu, kde byí
v 10 hodin přijat císařem ve slyšení.
Z Vídně, 14. prosince. (K. k.) Předseda mi
nisterstva dr. Wekerle přijel sem dnes ráno
z Pešti.
#18
alto_textblock
#18
Král Leopold.
Z Brusselu, 14. prosmce. (K. k.) O pe-
race, provedená dnes na králi Leo-
poldovi, se velmi zdařila. Nebyla na-
lezena ani stopa po nějakém nádoru, nýbrž
prostá zácpa. Král spí klidně.
#19
alto_textblock
#19
Politické zprávy zahraničné.
#20
alto_textblock
#20
Nová strategická železnice německá.
Z Paříže, 11. prosince. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Maršál Moltke, když měl po ruce
orčitou sumu na přípravy k válce, věnoval prý
ji raději na stavbu železnice než na zřízen
pevnosti.
Němci zůstali věrni této zásadě a jako zřl-
dili značný počet pevnosti poděl hranic fran
couzských, vybudovali také pro útočný postu
železniční síť v Elsasku Lotrinsku a nyni ode
vzdávají dopravě novou trať, jejíž výbradně
strategický účel vykládá senátor generál Langlois.
bývalý člen vrchní válečné rady, v zajímavé
studii, uveřejněné v »Tempsu«.
Nová železná dráha, o niž jde, opoušt
u Donnemarie mezinárodní dráhu z Paříže do
Basileje přes Mylhůzy a připojuje se u Bonfolu
ke dráze, která vede ku Porrentruy, stanie
dráhy belfortsko-basilejské. Tato nová trať táhne
se tři kilometry poděl hranic francouzských.
Jest zajímavo, jak důkladně byla dráha sta
věna a jaká péče věnována náspům a nádražím.
ačkoli vozba bude velmi nepatrná. Z toho lze
soudili, že byla vyslavěna výhradně k vojen-
skému účelu. Jakému však? Možno tu posta-
viti tři hypothesy.
Je známo, že v případě války s Franei
prováděli by Němci proti armádě francouzské
taktiku obkličovaci. Posud se soudilo, že byse
snažili obklíčení provésti ze severu, při čemž
by po případě přešli část jižního území belgi-
ckého. Všechny jejich studie byly psány v tomto
smyslu. Ale stále postupující organisace anglické
armády a prohlašování Belgie, že chce zacho-
vati neutralitu, způsobily snad, že se Němei
rozhodli provésti na jihu onen manévr, který
hodlali dřive provésti na severu. To je první
hypothesa.
Druhá hypolhesa jest, že Němci snad s
pokusí obkličiti armádu francouzskou na obou
křidlech.
Dle třetí hypothesy byla snad nová tra
zřízena, aby usnadnila úlok na Belfort. Veškerá
obkličovací taktika, má-li míti úspěch, výžaduje
skulečně, aby se Němci zmocnili této povnosti.
Belfort byl posud obrožen pouze železnou
drahou mylhůzsko-belfortskou. Nyní dovoluje
nová železnice dovoz maternálu a munice k do-
byti Belfortu ještě druhým směrem.
Nelze říci, ktera z těchto tři hypothes je
správna, ale, jak praví generál Langlois, zřízen
nové strateg cké železnice němucke jest prvním
krokem pro operaci německé armády na jihu
která posud mohla býti pokládána za pravd
nepodobnou.
#21
alto_textblock
#21
Pícrre Rocheverre.
#23
alto_textblock
#23
Evropa a politika britská.
Politický spisovatel Ernest Lémonou
vydal zajímavou knihu »L' Europe et la politigue
britann que«, v níž líčí tendence zahraničné po-
litiky anglické od 1882 do 1909. Politika lon-
dýnská održela za posledních 30 let Velkou
Britanii na předním místě, které zaujímala, přes
to, že se jí v poslední době vyskytl mocný
soupeř v Německu. Kdysí Anglie, odloučená na
svém ostrově, nedbala o spojenství. »Splendide
jsolement« bylo dlouho zásadou politiky angli-
cké. Když však zájmy anglické v Asii byly
obroženy postupem Ruska, vystoupla Anghie ze
své osamělosti a uzavřela spolek s Japonskem.
čímž byl na čas zadržen asijský pokrok ruský
Německý rozvoj naplnil Anglii obavou. S úžas-
nou rozplnavostí zmocňoval se Němec obchodu
na souši či na moři a konkuroval s největším
obchodníkem Britem. Politická moc arrogantni
řiše Vilémovy též roste. I v diplomacii nalézá
Londýn v Berlině svého mocného soupeře.
Francie, chtějící čeliti proudu německému,
posilňovaná již aliancí s Ruskem, hledala do-
rozumění s Anglil. Anglická politika sledovala
hlavně velký cil dosažení evropské rovnováhy
S francouzskou diplomacií nejvíce se přičinila
o udržení světového míru. Foreigu Oftice
snažil se zameziti všechny konflikty a vyjí
vždy hladce a Německem. Nedávno sir Edwar
Grey prohlásil: »Vláda anghická přeje si jen
žili v míru se svými sousedy. Její politika za-
hraniční sbrnuje se v slova: »Smíření!« Dál
pravil anglický ministr zahraničních věcí: »Poli-
tika zahraniční Anglie spočivá v tomto: za-
chovati naše državy, upevniti je, rozšířiti je,
co nejméně se příti s jinými« Anglie, kter
válka jihoafrická způsobila finanční pohromy.
chce žiti v miru i se svými nepřáteli.
Dosáhla této možnosti, opírajíc se o Franci
a Rusko a tato »triple entente« je protiváhou
»triple alliance«. Žárlivě střeží Anglie rovnovahu
evropskou a v březnu 1909 pravil Sir Eduaro
Grey: »Každý pokus některé velmoci ovládat
a diktovati politiku pevniny, rozpoutal by válku!e
Londýn, Pařiž a Petrohrad mohou zabrániti přilie
panovačným záměrům německým. Autor spisu
o britské politice soudí, že teď, když posic
Francie je silnější a možnost nepřátelství s Ne
meckem mizl, je výhoda spojenství s Anglil ne
patrnější. Prospěch z aliance není na obou stra
nách stejný. Kdyby Anglie byla napadena, po
skytla by ji Francie pomoc armády silné, vy
cvičené, zdatné. Ale kdyby Francie byla pře
padena, jakou pomocí by jí mohlo přispěti n
vydatné vojsko anglické?. Přes reorganisaci mi
nistra Haldana je armáda anglická málo četná
a nedostatečně vycvičená. Hlavním výsledkem
anglické politiky, podporované francouzskou a ru-
skou, je, že Německo je udržováno v reservo
a že je znemožněn každý pokus, porušiti evrop
ský mir.
#24
alto_textblock
#24
Zemský rozpočet na rok 19l0.
#25
alto_textblock
#25
(Oficiální zpráva zemského výboru.)
#26
alto_textblock
#26
Ve dnešním mimořádném sezení zemského
výboru král. českého, konaném za předsednictví
nejv. maršálka zemského Ferdinanda prinee
Lobkovice, projednán byl zemský rozpočet na
rok 1910.
Po podrobné úradě k návrhu finančního
referenta přís. dra. Eppingra usneseno stanoviti
96,591.767 K
celkovou potřebu na . . . .
celkovou úhradu, čitajíc v to
výnos 559 přirážky zemské
a ostatních zemských dá-
vek na .
74.128 181
. . ..
22.463.586 K
z toho vychází defieit . ..
23.117.771K
t. j. proti loňskému deficitu ..
menší o
. . .
654 185K
Z deficitu toho připadá na ordi-
13.195 249K
narium . . . . . .
na mimořádný rozpočet . . . 9,268 337 K
Kdežto však v roce 1909 rozpočtený scho
dek hlavně následkem snižené potřeby v roz
počtu mimořádném proti schodku r. 1908 byí
o něco málo menší, jest tentokráte důlažito, že
snížení schodku proti roku lonskému o 378 509 k
jeví se v rozpočtu řádném.
Ježto potřeba v rozpočtu řádném stoupl
ze 79,595.198 K na 82,644.552 K, jest zml-
něné zlepšení následkem stoupnutí řádných
příjmů. Podklad přirážkový zvýšil se okrouhle
o 2,800 000 K, z čehož připadá na domov
daň činžovní asi 2,000.000 K, na daň výděl
kovou z podníků veřejnému účtování podrobe
ných asi 800 000 K. Z toho vychází větší vý-
nos zemské přírážky okrouhle 1,500 000 K
Státní úděly rozpočteny byly podle položek.
obsažených ve státním rozpočtu na rok 1910
to úděl z výnosu daně z kořalky jako lonského
roku 3,893.215 K, proti tomu úděl z výnosu
osobních daní částkou 3,015. 926 K, t. j.o
1,085.204 K větší než loní.
Ze zvýšených položek v rozpočtu řádném
buďlež uvedeny: v ústřední správě plus okrouhle
400 000 K, v kapitole zemědělství asi 280 000
při ústavech bumanitních asi 1,150.000 K.
zejmena následkem stoupnutí běžných vydaje
v novém ústavé pro choromyslné v Bohnicíeh
a v jubilejních ústavech pro skrofulosní děti
v Luži a ve Cvikově, při školství okrouhle
600.000 K, posléze při zúročení » umořování
zemských dluhů 700.000 K. Naproti fomu
budiž upozorněno na menší potřebu okrouhle
600.000 K, zvláště následkem snížení položky
na zakoupení akcií místních drah.
V rozpočtu mimořádném snížil se stavební
náklad na ústav bohnický asi o 1,000.000 K
naproti tomu vložena na zakoupení pozemku
pro ústav pro choromyslné v německé čásl
Čech položka 650 000 K.
Mimořádný rozpočet na ústav pro choro-
myslné v Kosmonosích stoupl o 300 000 K
při ústavu hornobeřkovickém klesl o 240 000k
a
#29
alto_textblock
#29
Jednollivé kapitály zemského rozpočtu na příšt
rok sestaveny jsou takto:
#30
alto_textblock
#30
úhradu
má potřebu
korun
1. Zemský sněm . . . . 3301 99
2n0
694.029
2. Zemská ústřední správa B.430.227
79.464
3. Polní a sadební hospodář. 172 246
4. Zemědělské záležitosti . 6.435.790
369.164
73.83
871.179
5. Živnosti a průmysl ..
6. Humanitní ústavy a ne-
mocnice
12,790.908
1,209 041
. . .
7. Ústavy pro veřejnou bez-
672.110
2,158.646
pečnost . . . . . .
—.—
577.880
8. Vojenství . . . ..
—.—
9. Vyudování a vzdělání . 47,401.034
10. Věda a literatura . . 426 708
1.100
11. Umění . . . . . . 885.314
307 52
12. Veřejné stavby . . . . 13,398.460
38 2H0
13. Všeob. pensljní etat . 739 702.
14. Zemské berně . . . . 29.610 66,301.813
6,943.964 4.944.200
15. Zemský dluh
Celková potřeba 96,591.767, úhrada 71,269.682.
#33
alto_textblock
#33
Schodek, jaký z rozdilu mezi potřebou
úhradou vzniká, vyčíslen jest již v oficiální
zprávě zemského výboru. Jak je patrno ze zprávy
té, která je dílem referátu přísedícího z. v. dra
Eppingra, počítá dr. Eppinger, příslušník ně
mecké obstrukční menšiny, do rozpočtěné úhrady
jak první dávku tak i úděly z daní státních.
tedy položky, jež měly vzejíti teprve z příslušnýeh
usnesení sněmu. Je známo, že německá ob-
strukce spekulovala právě na tyto položky, ve-
řejně hlásajíc, že země stojí před finsnční ka-
tastrofou, když sněm nebude moci učiniti
usnesení, zajišťující zemi dalši vybírání pivní
dávky a další přikazování údělů ze státní daně
lihové a osobní daně z přijmů, spekulovala na
to, že Čechové budou musit z příčin těch ně-
meckému terroru ustoupit. Je známo, že speku-
lace tato sklamala spekulující Němce.
Ježto úhradné položky řečené jsou do roz-
počtu pojaty, vyskytlo se míněni, že zemský
výbor se usnese požádati vládu, by vymohla
ústavní sehválení nejen pro vybírání dosavadní
zemské přirážky, t. j. pro další rozpočtové pro-
visorium, nýbrž i dávky pivní a ovšem též pr
další přikazování státních údělů.
O úhradě schodku rozpočtového a o ostatních
záležilostech rozpočtových rokovati bude zemský
výbor ve svém sezení zltřejším. Dnes příja
rozpočet jako soustavné uspořádání přijmů
výdajů zemských, jak byly projednány v cel
řadě dřivějších sezení jeho.
#34
alto_textblock
#34
Svépomoc proti poštovní spořitelně
#35
alto_textblock
#35
III.
#36
alto_textblock
#36
Jakkolí svým plánem nemířím v první řadé
proti úspornému oddělení poštovních spořitelen,
jest nieméně vytknouti i tyto nevýhody, poněvadž
strany, které by uvykly si utíkati se o služby
ku privátním peněžním našim podnikům v řízení
poukázkovém, byly by účastny i výhod a pro-
spěchů v řízení ukládacím, úsporném.
V poukázkovém a clesringovém řízení po-
štovních spořitelen jest poukázati k těmto nevý-
hodám, že-
1. složní lístky, jimiž ději se vklady na
účet majitele konta stoji 2 halére,
2. použije li se rubu složního lístku k ně-
jakému sdělení majiteli účtu, podléhá zpráva t
poplatku 5 h,
3. za každý přespolnímu listonoši k ulo-
žení na konto odevzdaný obnos rovnéž 5 h pla-
titi třeba,
4. v poukázkovém řízení prostřednictvím
šeků stoji každý výlisk šeku 6 h, z nichž 4 h
připadají ovšem na kolek,
5. k vyřizování poukázek šekových pří-
jemcům, kteří nemají podllu na poukázkověm
(clearingavém) řízení, používá se vyhotovovaní
poštovních poukázek aneb peněžních dopisů,
náklady za to vzešlými zatiží za konto pouka-
zovatelovo (postovným a doručným),
6 máli se jedním šekem několik poukázek
vyříditi, třeba k šeku tomu připojiti seznam pří-
jemeů a jim poukázaných obnosů, které na jeden
šek úhrnný obnos 6000 K nesmí převyšovati.
Za takové oficielně a obligatně zavedené pro-
dajné seznamy platiti třeba za 25 kusů 5 korun
a za zvláštní k nim obálky za 50 kusů 30 h,
7. Zúrokování vkladů uložených v řízení
poukázkovém děje se jen 2 proc. a počiná
konči obdobně jako v úsporném oddělení v uda-
ných shora lhůtách,
8 v poukázkovém řízení vybírá se zi
každou účetní manipulaci při kontu poplatek
4 h a krom toho započítává se za každý, konto
zatižující obnos, sahající až do 6000 K 1/4 per
mille a za obnosy vyšší 1/s per mille.
Úhrada manipulační a za tiskopisy jest tedy
u poštovní spořitelny velmi značná a podminky
zúrokování proti bankám privátním velmi nizké,
nepříznivé. Krom toho výhody poukázkové vá-
zány jsou u pošt spořitelen i na vzájemnost
účtů poukázkových (majitelů kont) a pokud
nezní ponkázky do cizozemska. V tom jsou
banky privátní se svými převodními (giro) konty
ve výhodě. Za těchto daných předpokladů
podmínek nenarážela by soutěž a výbojnost
privátních bank na vážné překážky. Jde jenom
o to, čeliti dostižnosti poštovní spořitelny, klerá
má po celé říši rozvětvenou hustou siť svých
filiálek v poštovních úřadech. Než i tu mám
za to, že by se dala do jisté míry vyvážiti jejl
převaha.
Mámeť dnes po ruce veliké své peněžní
podniky a banky: Živnostenskou banku, Banku
českých záložen a spořitelen, Pražskou úvěrnt
banku, Českou průmyslovou banku, Pozemko-
vou v Praze a Agrární banku v Brně, jež
všechny svými četnými filálkami obepjaly země
české, ale svou působnosti vitězně i do cizlch
krajů v říší pronikly.
K nim druží se banky ve slovanských ze-
mích se svými filiálkami: Lublaňská kreditní
banka s podružným ústavem ve Splitu, Celovci
a Sarajevě, Jadranská banka v Terstu atd.
Zvláště naše banka českých spořitelen jest spjata
svými styky obchodními s bankami a peněžními
ústavy v Chorvatsku a Slavonii A přihledneme-li
k utěšeně vyvijejicímu se bankovnictví na
Uherském Slovensku, dostáváme úcfyhodnou
spleť peněžních ústavů, jež k určitému clli
sraziti by se mohly v jednolitý obchodní svaz.
Ba do kruhu společných těch zájmů zabrati by
se mohly i banky cizozemské na Rusi, v Srbsku
a Bulharsku. Pro vniterní obchodní ruch by
ovšem naznačená síť peněžních našich ústavů
proti dostižnosti poštovních spořitelen nevysta-
čovala. Bylo by třeba nabytou síť hodně silni
zhustiti. Tak dalo by se sesíliti přibráním spo-
řitelen, záložen a Raifeisenek. Ovšem bylo by
pak třeba k tomu cili jejich působnost změnou
stanov přizpůsobiti.
Záležitost, o které jednáno, nabývá i akut-
nosti vůči obchodním poměrům, jež navázati se
musí se zeměmi balkánskými, aby nás Némci
tam nepředhonili. Nejmak jest nám se připra-
vovati v tom směru se zeměmi ruské říše, jež
nesmíme vydati na pospas Némcům. I tam se
postarati musíme o hladké vyrovnávání obchod-
ních styků organisovaným svým peněžnictvím.
Organisaci toho vykýženého ruchu maluji
sobě na svém obzoru asi takto:
Jedna z největších našich bank, ať už
Živnostenská banka s nejčetnějšími svými
podružnými ústavy, ať banka českých spořitelen,
jež zase na jihu jest výhodně zapsána, ujala
by se akce, jež by nejen všechny přípravné
organisační práce podnikia, jež by ale i jako
ústředna svazu prohlášena byla. Tato by ve
svém středisku v Praze po způsobu sídla po-
štovních spořitelen ve Vídni shrnovala u sebe
veškerou agendu svazu, u ní sbihaly by se ve-
škeré příkazy a otevřely se konta zákazníků a
ovládala celou organisaci svazového rozvětvaní.
Za účelem opatrnosti vydala by seznam
všech členů svazových. Ona jedině měla by
právo vydávati ofierální, obligátné ode všech
svazových členů užívané tiskopisy šekovéa
poukázkové.
Svaz tento k osvěžení peněžního ruchu
s prospěchem zabrati by mohl v obor své pů-
sobnosti v hranicích Rakouska, po případě
Uherska vyrovnání dobirek, na zboží drahám
ku přepravé odevzdaných. Jest to vleklou žalo-