ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5305da40-fd9f-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 9
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 13.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 15 ledna 3900.
#4 alto_textblock #4
Nejdůstojnější a nejvznešenější kníže! Přízní nejjasnějšího císaře a krále našeho Fran- tiška Josefa a za souhlasu sv. Otce Lva povýšen na tento arcibiskupský stolec, ze sousední přicházíš Moravy — syn vznešeného rodu — který ke správě poddaných z Čech na Moravu přenesen byv, mnoho století tamtéž zkvétaje, o obojí zemi nejlepší zásluhy si získal. Jako výkvět starožitného rodu do původní vracíš se vlasti spravovat duší, Tobě od Pána na- šeho Ježíše Krista a jeho náměstka na zemi svěře- ných. Přicházíš o svátku nejsv. Jména Ježíš, a kdo v tomto jméně přichází, jest požehnaný. Budiž tedy v biskupském úřadě dlouhá leta, jak Tobě z nejvroucnějšího srdce přejeme, vždy požehnaný ! Vzácny buďtež kročeje Tvoje jako apoštola zvě- stujícího pokoj, jako hlasatele zvěstujícího dobro. Štědry buďtež ruce Tvoje jako nejvyššího velekněze v této arcidiecési v udílení sv. svátostí věřícího lidu a v roz- dávání jiných dobrodiní duchovních i časných. Necht mluví ústa Tvoje otcovská k duchovenstvu i lidu. Budiž ujištěn, že my všichni plni synovské úcty, rádi a věrně za Tebou půjdeme až do posledního dechu, k Tobě lnouti budeme, břímě dne i horka. dobré i zlé s Tebou snášeti budeme. Za Tebe obětu- jícího ve zdech této starobylé a přeslavné svatyně, vznešenou oběť mše sv. nechť oroduje sv. Václav, který v noci vstávaje spěchával klaněti se do posvát- ného chrámu v bázni Boží, jehož oběť přijal pán tak jako dary dítka svého spravedlivého Abela. Tebe po rozlehlých částech diecése chodícíhoa dohlédajícího a slovo Boží hlásajícího provázejž sv. Vojtěch, jenž chtěje evangeliam Kristovo pohanským národům hlásati, jichž zbraněmi zasažen byv za nábo- ženství katolické vznešenou krev svoji prolil. Tebe udílejícího svátosti církve sílíž onen »ne- přemožený rek Boží, jenž maje býti ponořen do vln řeky, vytrval statečně v mlčení, když stala se zmínka o zpovědním tajemství, jenž nechtěl tajemství zjeviti a zhrozil se zrušiti pečeť.« Modlíme se, aby všemohoucí a milosrdný Bůh, který ráčil Té povolati k vysokému úřadu a na tent, arcibiskupský trůn postaviti Tebe posiloval, chránila živil. Hle, my všichni, kteří zde stojíme a které za- stupujeme všichni poutem synovské úcty a lásky k Tobě připoutáni setrváme. Za Tvé vlády a s Tvým požehnáním pracovati i zápasiti budeme. Ty trvej na modlitbách, aby synové, v tomto údolí zápolící, zví- tězili. Domluvil jsem.« Na křesle arcibiskupském povstal mladistvý kníže primas, aby vyslovil svůj dík a jaksi svou řeč progra- movou. Přidržel se přesně úlohy církevního úřadu svého a promluvil zvučným hlasem, jenž se rozléhal po prostorách památné svatyně až do nejodlehlejších koutů jejich.
#5 alto_textblock #5
Odpověď J. M. ndp. knížete-arcibiskupa. »Vysoce důstojní a důstojní pánové, bratři moji ctihodní! Především budiž mi dovoleno vzdáti srdečné díky za projevy úcty a lásky, jež jménem všech projevil nejdůst. p. probošt přeslavné a vždy věrné kapitoly. Povolán jsa ku správě slavné arcidiecése pražské, mám této chvíle na mysli jasný obraz Svého před- chůdce Františka z Pauly kardinála ze Schönbornů, a upřímně vyznávám, že v poměru svém k němu ne- malými obavami jsem naplněn, ujímaje se úřadu. Vi- děli jste, nejmilejší, muže výtečného, jenž rodu svého vznešenost převýšil ušlechtilostí ducha, zbožností, mravů neporušeností, bedlivé o svěřené stádo péčí, laskou i statečností, viděli jste ho na konec, jak uprostřed velepastýřských prací jako nejvěrnější vůdce v zápasu podlehl. A tento všecek byl váš, mezi vámi zrozen a vychován, s vámi na kněze po- svěcen, v duchovní správě ustanoven, představený semináře kněžského, všem znám i všem předrahý byl, když na stolec sv. Vojtěcha zase Il. Po takovém muži, který vám předčasnou smrtí odňat byl, na- stupují já, jenž věkem, silami, zásluhami nejsem s úřad takový, od mnohých z Vás nikdy neviděn a neznám. Věřte mně, bratří nejmilejší, že, když počalo se jednati, že já k takové hodnosti povýšen mám býti, pojala mne bázeň, tanuli mne na mysli četní svatí muži, kteří ve skrýších se ukryli, aby vy- hnuli se hodnostem i nebezpečí duše své. Proto nic jsem nepodnikal, abych hodnosti této dosáhl; a když dlouho marně jsem se o vše pokusil, pokud slušno bylo, abych unikl nebezpečí takovému, teprv posluš- nost mi kázala, že jsem se vyšší vůli podrobil. A tak právem spoléhám v prozřetelnost toho, jenž světlu z temnosti vyjíti kázal a co slabé světu se vidí vyvolit, aby moudré zahanbil a nízké vyvolil, aby po- kořil silné. Proto, bratři nejmilejší, mne příchozího jako svého příjměte. Na věky k pražské arcidiecési připoután, obzvláště vás, ctihodní bratři, prosím a za- přísahám s Apoštolem: Snažme se vzbuditi vzájemnou lásku. Vy zajisté, slova jsou to sv. Prospera, jste ozdobou církve věčné, brána města věčného, jimiž všichni, kteří v Krista věří, ke Kristu přicházejí. Já mám ovšem, pokud lidsky jest možno, všem býti vše,
#6 alto_textblock #6
a nejsem povolám jako pán knížetem velepastýřů, nýbrž jako bratr a společník vaší práce. Vy však podporujte mne ve slabosti mé. Zvláště celým srdcem objímejme všecky, jež Syn Boží vykoupil svojí krví, nic nedbajíce různosti stavu a původu, a »jestliže« — jak se za našeho věku často stává — »se tenčí krevní svazky, nechť se rozšiřují obory lásky.« Což aby v plné míře se stalo, »slovo Kristovo nechť hojně přebývá v nás, slovo Kristovo, vzaté z pokladů posvátných oné církve, jež jest sloupem a utvrzením pravdy a založena na skále nevývratné. Toto poslední za každého sice věku, za našich však nanejvýš nezbytno jest. Rozpomeňme se, že ne nábodou, nýbrž z vnuknutí Božího ve skutcích apoštolských se vypravuje: »Počal Ježíš činiti a učiti,« napřed činiti, potom učiti, činiti počal od samého počátku života a potom celý život, učiti v nedlouhé době tří let. Tak i my, bratří nej- milejší, zvláště bezúhonností životní, obcováním v pravdě kněžským, živým příkladem jako libou vůní Kristova zbloudilé získáme, jako sůl země hnilobě hříchu zabráníme, jako světlo světa cestu bezpečnou ukážeme ku blahu časného i věčného života. Témito ozdobami okrášleni, až příjde kníže pa- stýřů, bratří nejmilejší, přijmete korunu nehynoucí,a tato vaše sláva před nejvyšším soudcem bude kdysi mojí obranou. Aby úmysly a přání tato se zdarem se potkaly. vás všecky, bratří nejmilejší a veškeru pražskou arci- diecési nejsv. Srdci Ježíšovu nám vždy v tajemství nejsv. Svátosti se zjevujícímu, znovu zasvěcuji a do- poroučím. Abychom pak z tohoto pramene vody moudrosti a milosti denně čerpali, orodujž Panna Maria, krá- lovna kněží nejsvětější, jejímuž přečistému srdci nás všecky rovněž zaslibuji. Konečně přemocní nebeští patronové tohoto slavného království českého u Boha orodujtež! A pokoj Boží, který větší jest nade všecek pomysl, provázejž srdce vaše a rozum váš v Kristu Ježíši.« Hluboký cit bylo znáti v každém slově. Ocenění, které věnoval z počátku řeči své zesnulému kardi- nálu hraběti Františku de Paula Schönbornovi, jenž vynikal církevním duchem a citem, svědčí, že i nový arcibiskup »cítí s Petrem«, jak se vyjádřuje muž ducha církevního, a že jej bude sledovati v jeho šlé- pějích. Místo, kde promlouval kníže-arcibiskup o snaze své odmítnouti úřad mu nabízený, vzbudilo patrnou pozornost. Kníže-arcibiskup skončil slovy: »Začal Ježíš činiti a učiti«, jež učinil jaksi svým programem. Mladý muž na vznešeném stolci hodlá síly své vě- novati svým plánům, hodlá ve skutek uvésti vidinu, kterou mu hlásá evangelium. Kniha jeho života má mnoho ještě listů, kteréž má popsati, kéž jsou po- psány skutky lásky k Ježíši a k lidu. Tím obřad slavného nastolení dokončen a Jeho Milost zapěl chvalozpěv sv. Ambrože, ve kterémž pokračovali pěvci sboru svatovítského pod vedením řiditele choru pana Förstra. Teď nastal onen vznešený okamžik, kdy bylo znáti ducha církevního. Nejdpp. biskupové a kněžstvo arcidiecése králov- ství přihlédali vzdáti svůj hold a svou poklonua projev své církevní poddanosti, což se slovem »homa- gium« nazývá. Jest to zajisté dojemné, když u stupně trůnu svatovojtěšského pokleká šedivý již biskup Říha, biskup Brynych, biskup Kalous, aby mu věkem mladšímu uctivou vzdali oddanost. »Políbení pokoje«, políbení staršího bratra mladším, jenž má první za- ujímati místo, byť věkem mladší byl. Po biskupech v řadě veliké přistupují praelati zemští vedeni prvním praelatem Msgrem Horou, aby políbili arcibiskupský prsten ozdobený »drahokamem« ostatku sv. patronů. Za proboštem kráčeli členové vždy věrné kapitolya za nimi takřka úplná sesterská kapitola vyšehradská, vedena svým osvědčeným bojovníkem Drem. Lenzem, starcem bohatým literární prací a zásluhou v boji za věc boží. Jej následuje Dr. Mikuláš Karlach s Bu- rianem, Kuchynkou a Kyselkou, za nimiž přistoupila kapitola staroboleslavská vedená Srdínkem, jenž tak velikou část duchovenstva arcidiecése vychoval. Ná- sleduje kapitola všech svatých a členové fakulty theo- logické české a německé dle stáří postupujíce. Zde bylo pozorovati šat sv. Norberta a Bernarda, oděv papežského monsignora a prostá klerika kněze. Vše ve svornosti přichází vzdáti svůj hold a poklonu osobě, na jejíž bedra vložil sv. Otec pallium arcibiskupské. Za universitou přistoupilo duchovenstvo metropo- litního dómu, farářové pražští a zástupcové všech vi- kariátů arcidiecése a ostatní duchovenstvo, jako na př. dr. Horský, dp. red. Tom. Škrdle, býv. chéf- redaktor »Katol. Listů« dp. farář Vaněček a hojně jiných. Červený biret doktorský a kaplanská rocheta svorně se střídaly jako synové jednoho otce. Skončen hold, jímž dalo duchovenstvo arcidiecési důkaz své ochotné vůle a bez ohledu na počasí a vzdálenost dostavilo se ku slavnostnímu dnu J. Mi- olsti knížete arcibiskupa. Uspořádán zpáteční průvod do residence arcibiskupské, kam nového primasa do- provodilo nejen duchovenstvo, nýbrž i zástupcové
#7 alto_textblock #7
všech úřadů a četná šlechta, jejíž příslušníkky mů- žeme odhadnouti na 50 členů. Hlavně se dostavili: J. Exc. Karel hr. Coudenhove, místodržitel krá- lovství českého, J. J. knížata: Jiří, Mořic, Ferdinand a Zdenko Lobkovie, Jan Adolf Schwarzen- berg, princ dr. Badřich Schwarze nberg, kníže Rohan, J. O. hrabé Vojtěch ze Schön- bornů, přísedící zemského výboru a předseda druž- stva sv. Vojtěcha, bývalý ministrpresident J. Exc. hr. Thun, J. O. hr. Karel ze Schönbornů, hr. Buquoy, hr. Zdenko Thun, hr. Pálffy, barou Dobřenský z Dobřenic, hr. Kolovra't, baron Trautenberg a hojně jiných. Po složení holdu pomodlil se Jeho knížecí arci- biskupská Milost před hlavním oltářem předepsanou oraci de patrono ecelesiae a versikl: Divinum anxi- lium maneat semper nobiscum, čímž obřady nastolení v chrámu Páně se skončily. Po té ubíral se nejdůstojnější arcipastýř oděn pluviálem a maje mitru a berlu k oltáři sv. Jana Nep., poklonil se tamže nejsv. Svátosti oltářní, přijal u dveří chrámových poblíž kaple sv. Zikmunda aspergill a šel středem novostavby chrámu v průvodu veške- rého shromážděného duchovenstva do své arcibi- skupské residence, aby se také v její držení uvázal. Kéž dá Bůh, aby to bylo na mnohá léta! Při zpátečním průvodu tom zvonilo se u sv.
#8 alto_textblock #8
Víta.
#9 alto_textblock #9
V residenct- Všichni zástupcové úřadů a šlechty doprovodili ndp. arcibiskupa do novéhy domova. Bylo čtvrt na 1., když se vracel průvod a bylo tří čtvrté na 2., kdyá skončen hold šlechty a zástupcův. Šlechtu vedl její náčelník J. J. kníže Mořie Lobkovic, ozdoba staroslavné šlechty a rodu Lobko- viců. Oslovil nového primasa jako katolík z rodu, jenž zapsán jest na stránkách dějin církve české toli- krát a tak památně. Z každého slova vyznívala řeč katolíka. V odpovědi své kníže arcibiskup žádal šlechtu za vlivuplnou součinnost její při všech pracích svých a se všemi účastníky dlouho rozmlouval. Po ukončení řeči zanotoval kníže arcibiskup pevným hlasem »Te Deum«, načež zpěváci zpívali příslušné »Te Deum« od J. Förstra. Po holdu šlechty skončeny audience aspoň pro den nedělní. Kéž najde slovo areibiskupa vždy tak ochotný sluch u všech jako našel v den svého na- stolení u výkvětu národa. Návštěvy Jeho Milosti. Odpoledne vykonal J. M. ndp. kníže arcibiskup návštěvy u Jeho Excell. ndp. biskupa dra. Martina Říhy, J. M. ndp. biskupa dra. Edv. J. Bry ny- cha a ndp. světícího biskupa monsigu. Ferd. Ka- louse a vyslovil jim všem svoje díky za laskavé spoluúčinkování při slavnosti jeho nastolení. Vyjádřil pak přání a naději, že veškeren episkopát český bude jej podporovati v jeho snahách, a že všichni ve svor- nosti a lásce budou působiti k tomu, aby stádce jim svěřené bylo přivedeno na pravici našeho Spasitele o soudném dni, načež se srdečně rozloučil s jmenova- nými hodnostáři církevními. Hostina. O 5. hod. odp. se pak konalo slavnostní diner v paláci Jeho knížecí arcibiskupské Milosti, k němuž pozváni byli: J. Ex. p. místodržitel, p. místo- držitelský vicepresident Dörfel, pan policejní ředitel Janota- Forster, J. Ex. p. velící generál, polní zbrojmistr Fabini, J. Ex. páni polní podmaršálkové svob. p. Steiniger, Venus z Elbingenua hr. Orsini- Rosenberg, p. president vrchního zemského soudu Jansa, J. J. nejv. maršálek kníže Jiří Lobkovicz, J. Ex. hr. F r. Thun, J. J. dr. Alfr. kn. Windischgrätz, pp. biskupové Říha, Brynych a Kalous, veškerá metropolitní kapi- tula, probošt metropolitní Hora, děkan kapitulní dr. Hrádek, prelát magr. Hornsteiner, msgr. dr. Krásl, vl. r. dr. Frind, gen. vikář Brusáka kanovníci Scharworth, dr. Sedlák, dr. Marek, dr. Binder, dr. Doubrava a Manlik, kapitu- lárové z Olomouce, kanovníci svob. p. Grimmen- stein a princ Hohenlohe, gen. opat řádu Pre- monstrátů Starý, gen. velmistr Křižovníků dr. Horák, prob. vyšehr. kapit. dr. Lenz, prob. u všech Svatých dv. r. dr. Schindler, opat premonstrátského řádu z Teplé Clementso, opat řádu benediktinů Čtvr- tečka, vikář kladský prelát Mandel, dále depu- tace šlechty J. J. kníže Lobkovitz, J. J. kníže Ad. Schwarzenberg, J. J. kn. Alain Ro- han, J. Ex. hr. Buquoy, hr. Ervín Nostie, svob. p. Dobřenský a svob. pan Mladota, rytíř Doubek a rytíř z Eisensteinu, příbuzní arcibiskupovi svob. páni Filip, Jan, Karela Antonín z Skrbenských, svob. p. Spiegel- feld, svob. p. Stillfried a Jindř. hr. Kolo- vrat, starososta p. dr. Podlipný, náměstek nejv. maršálka Wohanka, president Akademie cís. Frant. Josefa Hlávka, arcibiskupský rada Zvěři na, kanovník kancléř Dědek, kníž. arcibiskupský ta- jemník Wünsch a ceremonář Pícha.