#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 320. ze dne 19. listopadu 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Vrah zatčen. Ke zprávě »Záhadná vražda« ve
včerejším našem listu oznamují se z Amsterodamu
následující podrobnosti: Vrah paní Krusemanové
zatčen byl nedaleko místa činu. Je to mladík jedva
sedmnáctiletý, syn vážené rodiny Brouwerovy, jenž
se právě vrátil z Ameriky, kde byl zaměstnán na
farmě svého strýce. Jakýs policista spozoroval jej
zdánlivě opilého, kterak obtěžoval chodce a poně-
vadž zevnějšek jeho hodil se ku popisu osoby, po-
danému některými očividnými svědky, zatkl jej. Na-
lezen u něho nožík, na jehož želízku byla zahnědlá
skvrna, o níž je dosud pochybno, je-li to rez čili
krev. Po svém zatčení dal se do pláče a při výslechu
státního zástupce na policejním komisařství vyznal
se bez okolků ze svého činu. Udal, že zavražděná
byla mu naprosto neznáma a tvrdil, že jednal za
vlivu neodolatelného pudu po vraždě, přiznav se,
že by byl skolil kohokoli, koho by byl potkal. Když
brzy po svém zatčení přiveden byl k mrtvole zavra
žděné, jevil velkou lhostejnost, ale poznal ihned svou
oběť. Dalším vyšetřováním bude zjištěno, pokud jest
příčetný čili nic. Dle výpovědi svých rodičů přišel
domů bez nejmenší známky rozčilení, poobědvals
velkou chutí a nehnul ani brvou, když otec četlz
novin zprávu o zavraždění paní Krusemanové a když
matka, přečetši popis osoby vrahovy, polo žertem pro-
hodila, že je pro něho štěstí, že nebyl v Boschjes,
poněvadž se popis vraha na něho hodí.
= Zápas kamzíka se dvěma orly pozorovali těchto
dnů obyvatelé obce Fluehé v kantonu Unterwaldenu
zřetelně pomocí dalekohledu. Hejno kamzíků, as tucet
páslo se na stráni poblíže města, když pojednou sletěl
velký orel a snažil se vyrvati ze stáda mladé zvíře.
Avšak starý kamzík, na němž bylo patrno, že je ná-
čelníkem stáda, vyrazil na útočníka a pustil se v zá-
pas s orlem. Dravec obrátil se zuřivě drápy a zobákem
proti útočníku, jenž se statečně bránil svými rony
Když konečně orel v tomto zápase počal podléhat,
přišla mu na pomoc orlice a pokusila se zachytit se
na hřbetě kamzíkově, aby se mu mohia dostati do
týla. Ostatní kamzíci při pohledu na dva orly dali se
na útěk, ale dívali se pak na zuřivý zápas s místa
povýšenějšího. Kamzík se bránil neobyčejně obratně
proti oběma protivníkům a dovedl je pokaždé setřást,
kdykoli se na něho vrhli. Zápas trval již as půl hodiny,
když orlové konečně poznali marnost zápasu s tako-
výmto protivníkem. Vznesli se do výše a kroužili dlou-
ho nad bojištěm. Ale kamzík tu stál se vztýčenou hia-
vou a sledoval zrakem každý pohyb obou dravců,
dokud nezmizeli. Pak odběhi několika skoky k osta.-
nímu stádu. Zpráva o tomto zápasu přiměla několik
lovců, aby vystoupili k bojišti, kdež nalezli ve sněnu
krvavé skvrny, kamzičí chiupy a orií peří, svědčící
o zuřivosti, s jakou byl zápas veden.
= Neštěstí na parníku. Z Braily se oznamuje:
Minulý pátek přijel sem velký parník »Trikupis« se
třemi tisíci tunami uhlí z Cardiffu. Po celou dobu
plavby měl kapitán sklady uhlí zavřené a teprv
druhý den po svém příjezdu dal jeden z nich ote-
vříti. Když však plavec, určený k té práci, odstranil
poklop, zachvátily ho plyny uhličité tak, že okamžitě
padl do skladu. Druhý kapitán zpozorovav to, spě-
chal mu na pomoc, ale když pohlédl do skladiště,
spadl tam i on omráčen. Následoval ho jeho mladší
bratr, který jej chtěl spasiti a druhý strojník, který
se pokoušel se dvěma topiči vniknouti do rozpaře-
#4
alto_textblock
#4
ného skladu, ale zůstali v něm omráčeni ležeti, tak že
šest polomrtvých lidí leželo na hromadě. Ostatní
posádka s kapitánem nevěděla si okamžitě rady, jak
by je spasila, až konečné přivázali jednoho plavce
okolo pasu na provaz a spustili ho do skladu. Jeli-
kož mezi tím plyny částečně ze skladu unikly, mohl
plavec vytáhnouti jednoho ze zadušených po druhém
na palubu. Přivolaní rychle tři lékaři z města
vynaložili vše, by je spasili, ale jen tři po-
dařilo se jim vzkřísíti, ostatní tři byli druhého
dne pochováni na zdejším hřbitově. Plyny ty jsou
nejen v uhelných dolech nebezpečny, ale snad ve
větší míře na lodích, převážejících uhlí. Na lodích
se vyvinují mnohem rychleji a zhoubněji než v do-
lech, neboť vlhké uhlí ve skladech se rozehřeje
teplotou parních strojů a v teplých krajinách i ote-
plením tělesa lodního a sklady musejí býti za bouř-
livého počasí neprodyšně zavřeny. Následkem toho
vybuchnou plyny s nesmírnou silou a roztrhnou lod,
nebo i často, jsou-li sklady otevřeny, zapálí se a
způsobují požár. Velké množství parníků a plachet-
ních lodí utonulo již takovým způsobem, aniž se
vědělo kde a aniž zanechaly po sobě památky. Na
válečných lodích jest nebezpečí to menší, nebot
uhelné sklady, ačkoli mají několik tisíc tun uhlí,
zaujímají jen malou čásť lodí a možno je provětrá-
vati i za špatného počasí. Mimo to vyprázdňují se
v poměrně krátkém čase, jelikož spotřeba uhlí na
nich jest velmi velká a rychlá. Konečně hledí sei
na to, by bylo uhlí co možná čisté a suché, kdežto
obchodní lodi musejí často převážeti uhlí nejhorších
druhů a vlastností a konati cesty, trvající i přes
jeden měsíc
= Mladá dívka obhajovala matku. Devítiletá Žofie
Kopelinských v Brooklyně obhajovala onehdy u poli-
cejního soudu v Lee ave. svou matku, která byla žalo-
vána, že po 12leté Kate Cohenově hodila kamenem.
Žofie hájila pak svou matku s takovým úspěchem, že
se soudce o ní prohlásil, že advokátům by udělala
všecku česť. Paní Kopelinská, která jest domovnicí,
neumí anglicky, a jak uvedeno, Kate Cohenova, která
měla na hlavě velikou bouli, ji zažalovala a obvinila,
že po ní hodila kamenem. Pol. soudce chtěl obžalo-
vanou právě odsouditi, když předstoupila dcera její,
a žádala o dovolení, aby směla matku obhajovati.
Když pak dovolení obdržela, tu dívka prohlásila, že
matka nehodila kamenem zúmyslně a odvolávala se
na různé svědky. Kate a jiné malé dívky házely prý
kameny do chodby, a když je oaní Kopelinská zase
vyhazovala ven, udeřila nedopatřením Cohenovu do
hlavy. Soudce byl výmluvností malé Žofie tak pře-
kvapen, že paní Kopelinskou propustil na svobodu.
= Procesy proti »doktorům-kosmetikům«. Z Lon-
dýna se oznamuje: Dvs veliké procesy, zahájené
právě v těchto dnech, ukazují opět vydírání, jakého
se někteří šarlatánové dopouštějí využitkováním lid-
ské ješitnosti. Jde tu o tak zvané »kosmetiky«, kteří
tvrdí, že bezbolestným léčením dovedou odstraniti
s tváře některé vady neb znetvořující ma ičkosti. Za-
vedené vyšetřování mělo výsledky přímo hrozné.
Jedna z obětí — rozumí se, že jsou to skoro vesměs
dáme — zaplatila 40 l. st., aby se zbavila některých
chloupků ve tváři. Zbavila se jich, ale celá tvář ná-
sledkem elektrického léčení poseta černými tečkami.
Jiná dáma nahradila si dvojitou bradu, jež jí nebyla
vhod, tukovými nádory na tvářích. Třetí, jež se do-
mnívala, že se vyléčí z růže, svěří-li se takovému
specialistovi«, utržila popálení kůže na celé tváři
#5
alto_textblock
#5
Ústřední Matici školské.
Karlovy Vary. Při večírku, na počest posl.
dra. Engla v Slovanské besedě pořáda-
ném, vybráno p. Polaczkem z Haliče . K
Bobnice u Nymburka. Šnýpkáři z hostince
p. Kvízka
Roztoky u Jilemnice. Při svatbě p. Vítěze
Holubce, učitele, se sl. Emmou Horáčko-
vou, vybráno
Praha. Slečna Otilie Rezkova a p. Jan Fa-
fejta vybrali v hostinci p. Kopeckého
Šenfloků«
Horská Kamenice u Žel. Brodu. Při svatbě
p. Jana Plíhala a sl. Marie Švitorkovy
vybral p. Josef Stříbrný, učitel
Praha. Pan A. Šeferna dar svatováclavský .
Zdice. Odbor U. M. S. zasílá: z pokladničky
»u Humlů« K 6.80, od obč. besedy »Zdik«
místo věnce zemřelému zakládajícímu
členu p. Pelcovi K 10.—, z pokladničky
»u Pelců« K 7.—, úhrnem
Praha. Při svatbě p. prof. Jar. Friedricha se
sl. Zdeňkou Božkovou vybráno družičkou
sl. M. Matějovcovou
Vodňany. Pan JUDr. Otakar Hirsch, advokát,
zasíla z trestní věci sl. Marie Koštálovy
proti pí. Marii Veselé v Protivíně, po-
slednější složenou dobrovolnou pokutu.
Horní Studenec. Členové zábavního odboru
sboru dobrov. hasičů
#6
alto_textblock
#6
raha. Páni: Karel Kehrn, velkoobchodník
4 K, pí. Anna Wiesnerová, choť velkoob-
chodníka 20 K, Jos. Zelenka, hostinský
na Žofíně 6 K, Frant. Brůža 4 K, Clav-
ton Schuttleworth 10 K, Karel Gassauer
s rodinou 8 K, Ant. Toufar, obchodník
na Král. Vinohradech 4 K, Jos. Tichý,
sladek na Smíchově 5 K, J. Topič,
knihkupec 10 K, okresní výbor na Smí-
chově 20 K, Jan Laichtner, nakladatel
na Král. Vinohradech 5 K, Em. Král,
insp. pojišťovny 4 K, Jan Šťastný, jub.
řed. I. české reálky 10 K, Lud. Liška,
sládek ve Lvově 5 K, E. Žižka, továrník
v Dobrušce 5 K, městský důchod v Kra-
lupech 10 K, B. Brzobohatý v Turnově
5 K, Jiadř. Volenec v Polně 6 K, Leop.
#7
alto_textblock
#7
následkem použití roztoku kyseliny sírové a trpí otra-
vou krve. Jiné opět utržily otoky následkem použití
nečistých nástrojů. Na každý způsob jest počet obětí
těchto nebezpečných »specialistů« mnohem větší než
dosud známo, poněvadž mnohé z ješitnosti se ostýchají
oznámiti svůj případ policii
#8
alto_textblock
#8
Dary a příspěvky.
Složeno u pokladný „Národnich Lístů“
#9
alto_textblock
#9
Úhrnem
K 130.10
K tomu z č. 313. odpol. z 12. listop. 1904 K 583.038.25
#10
alto_textblock
#10
V celku odevzdáno K 583.168.35
Spolku českých feriálních osad
#11
alto_textblock
#11
v Praze.
#12
alto_textblock
#12
30.—
#13
alto_textblock
#13
11.40
#14
alto_textblock
#14
10.—
#15
alto_textblock
#15
5.69
#16
alto_textblock
#16
4.22
#17
alto_textblock
#17
5.—
#18
alto_textblock
#18
23.80
#19
alto_textblock
#19
27.—
#20
alto_textblock
#20
5.—
#21
alto_textblock
#21
8.—
#23
alto_textblock
#23
112.
#24
alto_textblock
#24
109-
#25
alto_textblock
#25
Ano — jste povolná — ano — a poslušná — a když
vás držím v náruči, zrovna jako bych držel vycpanou
loutku přes to, že mluvíte. A když vás líbám, otře-
sete se !«
Přecházel rozčileně sem tam po pokoji.
»Oh! My jsme si toho všichni všimli!« pokra-
čoval, »vy jste zdvořilá a tichá a — a — proklatě
chladná! Odváží se Amelie někdy jíti před vámi? Nikdy!
I máti sama to cítí — vy se tak lišíte od nás ode všech,
jako byste přišla z Marsu !«
»Ale vždyť jste to věděl; říkával jste mi, že to
právě se vám na mně libí,« děla jsem unaveně. »Ne-
mohu změniti svou povahu, právě jako — jako Amelie
nemůže změniti svou.«
#26
alto_textblock
#26
Kapitola v.
#27
alto_textblock
#27
V novém domově.
#28
alto_textblock
#28
»Proč ne, prosím ?«
»Což jste o tom nepřemýšlel,« řekla jsem, dohnána
konečně hájiti se, »že tato otázka může míti také pro
mne svou stránku? Cítím to právě tak zle, jako vy —
že vy všichni se ode mne lišíte.«
Ustal ve své hněvivé procházce a podíval se na
mne; tato myšlenka byla pro něho naprostou novinkou.
»Nu, učinila byste lépe, kdybyste se z toho vybrala
a změnila se, protože my se nezměníme,« řekl konečně,
»jste mi povinna vším; seděla byste teď v příkopě, kdy-
bych nebyl býval šlechetný a nevzal si vás.«
Neodvětila jsem, avšak myslím, že mé oči mluvily,
neboť přistoupil až těsně ke mně, hroze mi pěstí do tváře.
»Zlomím vašeho pyšného ducha, uvidíme, jestli
ne!« řval, »opovažte se takto na mne se dívati! K čemu
jste mi dobrá, to bych věděl? Ani dítě nemáte a já chci
především dědice !«
#29
alto_textblock
#29
Dni ubíhají. Brzy již nastane říjen a vlhko a opadá
listí. Bliží se již čas, kdy mrs. Gurragová přesídli do
Bournemouthu.
Augustus jest v neustálém napjetí, ježto častěji a
častěji proskakuje zpráva, že zbytek tilchesterských dobro-
volníků nastoupí činnou službu. Jemu se sice líbí uni-
forma a zakládá si, jak on se domnívá, na slávě, že ná-
leží k takovému sboru, ale nejeví nijakého zápalu, aby
použil své zbraně proti Burům.
Pokoušela jsem se úsilovně jeviti zájem o to, vůbee
zajímati se o cokoliv, avšak stará ztrnulost se již vrátila.
Mé tísnivé okolí v Ledstonu svírá mého ducha.
Měli jsme několik »společností«, totiž několik serií
Gurragovic přibuzenstva a tak dva z nich byli skutečně
hrozní lidé. A před několika dny jsem byla vyzvána,
bych napsala a sezvala hosty na prvý velký koroptví hon.
»Máti už bude v Bournemouthu,« řekl Augustus,
»a bude se vám postaviti na vlastní nohy.«
Manželství jej nevyléčilo ze zlozvyku, uživati tako-
vých nehezkých frásí.
„Ledová kra“.
#30
alto_textblock
#30
28