ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 5284dbe0-70e6-11dc-83ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
1903.
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NARU
#4 alto_textblock #4
V Praze, v úterý dne 17. února.
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
SlI
#7 alto_textblock #7
K číslu 47. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Telefonicke zprávy „Nár. Listů. Z poslanecké snémovny. Z Vidné, 17. února. Povšechné roz- pravě o branné předloze věnovány budou dnešek, zejtřek a nejspíše také ještě čtvrtek Nemá býti poslancům v kritice bráněno, na- opak, má býti poskytnuta možnost všem stranám, aby se o věci pronesly. Sociální de- mokraté — jak známo — k branné předloze svým členem Schuhmeierem podali dvé minoritní vota: jedno týká se dvouleté služby praesenční, druhé ponechání dosavad- ního kontingentu nezměněným. Majorita pro předlohu jest za ji- štěna, ba odhaduje se na 60 hlasů. Umo- žněna bude na všechen způsob odchodem některých celých stran, aneb četných členů jejich. Proti předloze hlasovati budon Če- chové, sociální demokraté a V še- němci, nejisto jest, jak se zachovají Vlachové, Slovinci, Chorvate křesťanští sociálové. Vlachové sice při prvním čtení po- ložili své votum proti předloze. Ve výboru nebyli. Jak se zachovají v plenu, nemůže nikdo říci. U nich jest vůbec všeliký před- poklad nemožným. Klub slovinsko- chorvatský se usnesl, hlasovat proti předloze, ale toliko ve výboru. Pro ple- num ještě rozhodnutí svého neučinil. Kře- sťanští socialové ve výboru, Maye a Thurnher hlasovali proti předloze Ale dějí se pokusy, aby strana antisemitská od- vrácena byla od stanoviska naprosto zamíta- vého. Dr. Lueger měl včera s minister- ským předsedou drem. Körbrem v této záležitosti poradu, o které podá zprávu do- poledne klubu. Pravděpodobno je, že bude dána volnost hlasování a že poslanci za Vídeň budou pro předlohu, poslanci ven- kovští asi vyýdou. Hlasovati se bude podle jmena bude lze kontrolovat jednak přítomnost všech poslanců, jinak jejich chování. »Neue Freie Presse« v úvazeo událostech v parlamentě vynáší jako zásluhu
#10 alto_textblock #10
německé strany pokrokové a německé strany lidové, že zajištění předlohy spočívá na nich. — To není žádnou zásluhou, to je proste jednoduchou povinností u stran, pr které pracuje stát i vláda. Uprázdněný mandát po poslanci Auspitzovi. Z Vídně, 17. února. Němci v obchodn komoře brněnské nemají do té chvíle kandi- dáta, kterého by zvolili poslancem místo p Rudolfa Auspitza. Také dr. Fischl který vydal dvě knihy o jazykové otázce, ne- přijal kandidatury. Měli včera v Brně po- radu, na které pání Josef Jelinek, příse- dící zemského výboru a Josef Rohr pro- hlásili vzhledem na hodnost náměstka purk- mistrova, že nepřijmou kandidatury. Dosazen byl zvláštní 5členný odbor, je- muž uloženo vykonat přípravy pro schůzi důvěrníků německých, která se zde konati bude nejspíše 26. t. m. Dána však direktiva subkomitétu tomu v ten rozum, že kandidát má býti členem komory a členem německé strany pokrokové. Většina hlasů nejspíše se soustředí pro dra. Karla barona Offer- manna, který vydal několik knih o parla- mentarismu rakouském. Všepolský sjezd. Ze Lvova, 17. února. Za předsedni- ctví bývalého poslance na říšské radě a po- slance na zemském sněmu Romanoviče usneseno svolat všepolský sjezd do Lvova ke dni 3. května.
#11 alto_textblock #11
Telegrafcké zprávy. Z Vídně, 17. února. (C.-B.) Ministr obchodu potvrdil volbu Josefa Holče před- sedou a Františka Patzáka místopředse- dou obchodní a živnostenské komory česko- budějovické pro rok 1903. Dle zpráv časopiseckých byl dr.šl Frangue ve Würzburgu jmenován pro- fessorem porodnictví na německé universitě pražské po zemřelém professoru Sänge
#12 alto_textblock #12
rovi.
#13 alto_textblock #13
Z Mnichova, 16. února. (C.-B.) Prine František bavorský odjel dnes večer do Vídně. V Rosenheimu připojil se k ně- mu vévoda Kalabrijský. Z Poznaně, 16. února. (C.-B.) »Posener Tageblatt« potvrzuje, že vrchní president po- znaňský dr. šl. Bitter podal žádost za propuštěnou. Z Bernu, 17. února. (C.-B.) Velká bernská rada schválila jednohlasně smlouvu o zpětné koupi dráhy jursko-sim- p lonské. Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Poslanec Maurice Binder, na němž byla ve schůzi sněmovní ze dne 13. t. m. vykonána pro jeho řeč proti ministrovi spravedlnosti Valléovi censura, žádal předsedu sněmovny v dopise, odvolávaje se na jednací řád, aby jeho řeč byla v jeho volebním okresu veřejně vyhlá- šena. Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Posla- necká sněmovna schválila senátem už přijatý návrh o zákazu prodeje ostrovů, ostrůvků, opevněných zámků atd. bez vyro- zumění nejvyšší námořní rady a bez schvá- lení parlamentem. Potom bylo dále rokováno o finanč- ním zákoně. Francois Deloncle, re- publikánský poslanec za Kočinčinu, podal re- soluci, kterou se vláda vyzývá, aby rozdala v parlamentě 1. úplné doslovné znění smlouvy s Čínou ze dne 7. srpna 1901, 2. diploma- tickou korrespondenci o smlouvě anglicko- čínské ze dne 5. srpna 1902 a 3. diploma- tickou korrespondenci o vyklízení Šanchaje francouzským vojskem. V odůvodnění reso- luce prohlásil Deloncle, že účelem jeho žádosti jest umožniti parlamentu vykonávání kontroly. Z Puerta Cabello, 17. února. (C.-B.) Poněvadž byla blokáda zrušena, byly za- držené lodi odevzdány americkému místo- konsulovi. Ze Šanchaje, 16. února. (C.- B.) Č a n-Či Tun byl vyzván, aby převzaí úřad místokrále v provinciích Hupe a Hunaně.
#14 alto_textblock #14
FEUILLETON.
#15 alto_textblock #15
Polka.
#16 alto_textblock #16
Budu psát o polce. Je snad, pánové a dámy, někdo mezi vámi kdo neumí polku? Není, není, nemůže být. A pánové, je někdo mezi vámi, kdo ví, kdo první tancoval polku? Málo je vás, a ani vy to snad dobře nevíte. Nu, poslechněte tedy, prosím, chvilkua povím vám to. Polku sestavíla služka Anna Slezáková Aha! vidím, jak vyvalujete oči a udiveně se tvá- říte, nu, ano, Anna Slezáková. Vy jste myslili že snad Link nebo Kaska, to to, Anna Slezáková služka z Labského Kostelce. Chcete životopis té slavné ženy? Zde je. Anna Chadimova byla dcerou hostinského v Petrovicích u Selčan a narodila se 11. června 1805. Podobně jako Cléo de Merode i ona po- ciťovala hned v peřince touhu po tancování a pro- jevovala ji tím, že mrskala nožičkama, když j převazovali. Když vyrostla, šla sloužit ke svému příbuznému, jménem Kohoutovi, sládkovi v Po- dolí u Mělníka a přestěhovala se s ním do Lab- ského Kostelce a zde vynalezla polku. Pomní dosud nemá. Věc se stala asi takto. Asi r. 1830 tančil v neděli odpoledne na dvoře a tančila tane neobyčejný tehdy, jenž se nazývá dnes polka. Věc viděl i pan učitel Josef Neruda, muzikan a ten napsal první melodii ku polce. Z Labského Kostelce přišla polka do Prahy z Prahy do Londýna a tam dosáhla velké obliby Vynálezkyně Anna Chadimova se vdala za něja- kého Slezáka, měla 4 děti a zemřela dne 3. srpna
#17 alto_textblock #17
1884 sešlostí věkem a zapsána jakožto žebračka v knize zemřelých. Inu — nevděk světem vládne Učitel Josef Neruda, bratr Jana Nerudy, na rodil se dne 14. listopadu 1804, věnoval se uči- telství, působil do roku 1873 ve Vodolce, dán na odpočinek a zavražděn i s manželkou dne 8. dubna 1876. Podrobný jeho životopis je ve „Světozoru“ z r. 1876. Mimo Nerudu psal první polky také učite Hylmar v Kopidlně. Ale je i jiná verse o původu polky. F. Douch píše, že polka je tanec, známý vůbec v Čechách mezi lidem, že ho tedy nemohla ona služka vy nalézti. Nu a my nemůžeme apodikticky dokázat které tvrzení je pravé; pro obojí jsou doklady. pro prvé je protokol úřadní z r. 1862 se Slezá kovou sepsaný a pro druhé mnohé melodie ná- rodních písní. Skladatelé polek používali motivů národních pro polky, a teprve, když uváděna polka mezi „lepší lidi“, užívali motivů umělých, ale i sem zanášeli často přepjatě melodie národní, tak že je zohyzďovali a kazili. Polka zatím uvedena z lidových tanců do bálů pražských, stále víc a více se šířila. Již r. 1839 byla uvedena do Vídně a zdomácněla tu velmi brzy. Taneční mistr Raab ji zavezl do Pa- říže r. 1840 a způsobil tím v Čechách velkou radost. Polka se rychle po Paříži rozšířila a Raab nestačil vyhověti všem, kdo chtěli se na- učit polce, jak se tančí v Praze. Dne 27. ledna 1859 tančila v Miláně prima ballerina polku na jevišti a uvedla ji tak do Italie. Do Londýna se dostala už mnohem dříve a zároveň i do Ame- riky. Ale nejen na západ, i na východ se šířila država, jíž vládla polka. R. 1842 dostala se do Petrohradu, uvedl ji tam pan Kařinský, kapelník.
#18 alto_textblock #18
Jeho polky jsou úplně psány v duchu národním. A ještě víc. R. 1845 tančena polka v Kalkutě u guvernéra na plesu, pořádaném na počest angli- cké královny, a do Alžíru uvedena polka Fran- couzi. Ale — sotva vylezla z Čech, už byla polka — německý národní tanec. Máme to osud! Bohudíky, protesty proti tomuto odcizení byly tak hlasité, že je zaslechl vídeňský pan Strauss a složil polku, kterou pojmenoval Czechenpolka — tedy přece kousek náplasti na ránu. Ale všelijakým úpravám a opravám se přece nevyhnula. Každý taneční mistr chtěl mít kousek zásluhy na polce, vynalézali tedy všelijaké pol- ketty en colone a pod., ale žádná z nich nevy- rovnala se původní polce, tančené na dvořev Labském Kostelci. Nu a aby historie chudáka polky byla do- cela úplná, tedy se nalezli dva páni z říše do- brých mravů, pánové Voss a Böhme a ti doka- zují, že polka není český tanec, nýbrž že krok polkový je už ve starém způsobu tančení při škotské a my Čecháčci že nemusíme býti tak příliš pyšnými. Bohužel, pánové zapomněli své tvrzení odůvodnit, a my jsme tak zlí a nedů- věřiví Tomášové, že jim nevěříme. Nemusím snad ani dodávat — samo sebou se to rozumí, že i mezi vlastními krajany slečny polky nalezli se lidé, kteří odmítali čest, býti je- jími rodáky; nu, ani bych se o tom neměl zmi- ňovat, abych vám nekazil dobrou náladu, vzniklou z vědomí toho, že, kdyby všechno to, ce jsme udělali, níčím nebylo, přece by po nás něco zůstalo, co by slávu naši hlásalo i tehdy, až ten forman pojede po Kamenném mostě, práskne bičem a řekne: tady stávala kdysi Praha, tamhle byia kdysi staroměstská radnice! A tamhle Žofín — dodal bych já. —
#19 alto_textblock #19
Jr.