#1
alto_textblock
#1
1903.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARU
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v úterý dne 17. února.
#7
alto_textblock
#7
K číslu 47.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#8
alto_textblock
#8
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#9
alto_textblock
#9
Telefonicke zprávy „Nár. Listů.
Z poslanecké snémovny.
Z Vidné, 17. února. Povšechné roz-
pravě o branné předloze věnovány budou
dnešek, zejtřek a nejspíše také ještě čtvrtek
Nemá býti poslancům v kritice bráněno, na-
opak, má býti poskytnuta možnost všem
stranám, aby se o věci pronesly. Sociální de-
mokraté — jak známo — k branné předloze
svým členem Schuhmeierem podali
dvé minoritní vota: jedno týká se dvouleté
služby praesenční, druhé ponechání dosavad-
ního kontingentu nezměněným.
Majorita pro předlohu jest za ji-
štěna, ba odhaduje se na 60 hlasů. Umo-
žněna bude na všechen způsob odchodem
některých celých stran, aneb četných členů
jejich. Proti předloze hlasovati budon Če-
chové, sociální demokraté a V še-
němci, nejisto jest, jak se zachovají
Vlachové, Slovinci, Chorvate
křesťanští sociálové.
Vlachové sice při prvním čtení po-
ložili své votum proti předloze. Ve výboru
nebyli. Jak se zachovají v plenu, nemůže
nikdo říci. U nich jest vůbec všeliký před-
poklad nemožným. Klub slovinsko-
chorvatský se usnesl, hlasovat proti
předloze, ale toliko ve výboru. Pro ple-
num ještě rozhodnutí svého neučinil. Kře-
sťanští socialové ve výboru, Maye
a Thurnher hlasovali proti předloze Ale
dějí se pokusy, aby strana antisemitská od-
vrácena byla od stanoviska naprosto zamíta-
vého. Dr. Lueger měl včera s minister-
ským předsedou drem. Körbrem v této
záležitosti poradu, o které podá zprávu do-
poledne klubu. Pravděpodobno je, že bude
dána volnost hlasování a že poslanci
za Vídeň budou pro předlohu, poslanci ven-
kovští asi vyýdou.
Hlasovati se bude podle jmena
bude lze kontrolovat jednak přítomnost všech
poslanců, jinak jejich chování.
»Neue Freie Presse« v úvazeo
událostech v parlamentě vynáší jako zásluhu
#10
alto_textblock
#10
německé strany pokrokové a německé strany
lidové, že zajištění předlohy spočívá na nich.
— To není žádnou zásluhou, to je proste
jednoduchou povinností u stran, pr
které pracuje stát i vláda.
Uprázdněný mandát po poslanci
Auspitzovi.
Z Vídně, 17. února. Němci v obchodn
komoře brněnské nemají do té chvíle kandi-
dáta, kterého by zvolili poslancem místo p
Rudolfa Auspitza. Také dr. Fischl
který vydal dvě knihy o jazykové otázce, ne-
přijal kandidatury. Měli včera v Brně po-
radu, na které pání Josef Jelinek, příse-
dící zemského výboru a Josef Rohr pro-
hlásili vzhledem na hodnost náměstka purk-
mistrova, že nepřijmou kandidatury.
Dosazen byl zvláštní 5členný odbor, je-
muž uloženo vykonat přípravy pro schůzi
důvěrníků německých, která se zde konati
bude nejspíše 26. t. m. Dána však direktiva
subkomitétu tomu v ten rozum, že kandidát
má býti členem komory a členem německé
strany pokrokové. Většina hlasů nejspíše se
soustředí pro dra. Karla barona Offer-
manna, který vydal několik knih o parla-
mentarismu rakouském.
Všepolský sjezd.
Ze Lvova, 17. února. Za předsedni-
ctví bývalého poslance na říšské radě a po-
slance na zemském sněmu Romanoviče
usneseno svolat všepolský sjezd do Lvova
ke dni 3. května.
#11
alto_textblock
#11
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 17. února. (C.-B.) Ministr
obchodu potvrdil volbu Josefa Holče před-
sedou a Františka Patzáka místopředse-
dou obchodní a živnostenské komory česko-
budějovické pro rok 1903.
Dle zpráv časopiseckých byl dr.šl
Frangue ve Würzburgu jmenován pro-
fessorem porodnictví na německé universitě
pražské po zemřelém professoru Sänge
#12
alto_textblock
#12
rovi.
#13
alto_textblock
#13
Z Mnichova, 16. února. (C.-B.) Prine
František bavorský odjel dnes večer
do Vídně. V Rosenheimu připojil se k ně-
mu vévoda Kalabrijský.
Z Poznaně, 16. února. (C.-B.) »Posener
Tageblatt« potvrzuje, že vrchní president po-
znaňský dr. šl. Bitter podal žádost za
propuštěnou.
Z Bernu, 17. února. (C.-B.) Velká
bernská rada schválila jednohlasně smlouvu
o zpětné koupi dráhy jursko-sim-
p lonské.
Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Poslanec
Maurice Binder, na němž byla ve schůzi
sněmovní ze dne 13. t. m. vykonána pro
jeho řeč proti ministrovi spravedlnosti Valléovi
censura, žádal předsedu sněmovny v dopise,
odvolávaje se na jednací řád, aby jeho řeč
byla v jeho volebním okresu veřejně vyhlá-
šena.
Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Posla-
necká sněmovna schválila senátem už
přijatý návrh o zákazu prodeje ostrovů,
ostrůvků, opevněných zámků atd. bez vyro-
zumění nejvyšší námořní rady a bez schvá-
lení parlamentem.
Potom bylo dále rokováno o finanč-
ním zákoně. Francois Deloncle, re-
publikánský poslanec za Kočinčinu, podal re-
soluci, kterou se vláda vyzývá, aby rozdala
v parlamentě 1. úplné doslovné znění smlouvy
s Čínou ze dne 7. srpna 1901, 2. diploma-
tickou korrespondenci o smlouvě anglicko-
čínské ze dne 5. srpna 1902 a 3. diploma-
tickou korrespondenci o vyklízení Šanchaje
francouzským vojskem. V odůvodnění reso-
luce prohlásil Deloncle, že účelem jeho
žádosti jest umožniti parlamentu vykonávání
kontroly.
Z Puerta Cabello, 17. února. (C.-B.)
Poněvadž byla blokáda zrušena, byly za-
držené lodi odevzdány americkému místo-
konsulovi.
Ze Šanchaje, 16. února. (C.- B.)
Č a n-Či Tun byl vyzván, aby převzaí
úřad místokrále v provinciích Hupe a Hunaně.
#14
alto_textblock
#14
FEUILLETON.
#15
alto_textblock
#15
Polka.
#16
alto_textblock
#16
Budu psát o polce.
Je snad, pánové a dámy, někdo mezi vámi
kdo neumí polku?
Není, není, nemůže být. A pánové, je někdo
mezi vámi, kdo ví, kdo první tancoval polku?
Málo je vás, a ani vy to snad dobře nevíte.
Nu, poslechněte tedy, prosím, chvilkua
povím vám to.
Polku sestavíla služka Anna Slezáková
Aha! vidím, jak vyvalujete oči a udiveně se tvá-
říte, nu, ano, Anna Slezáková. Vy jste myslili
že snad Link nebo Kaska, to to, Anna Slezáková
služka z Labského Kostelce. Chcete životopis
té slavné ženy? Zde je.
Anna Chadimova byla dcerou hostinského
v Petrovicích u Selčan a narodila se 11. června
1805. Podobně jako Cléo de Merode i ona po-
ciťovala hned v peřince touhu po tancování a pro-
jevovala ji tím, že mrskala nožičkama, když j
převazovali. Když vyrostla, šla sloužit ke svému
příbuznému, jménem Kohoutovi, sládkovi v Po-
dolí u Mělníka a přestěhovala se s ním do Lab-
ského Kostelce a zde vynalezla polku. Pomní
dosud nemá.
Věc se stala asi takto. Asi r. 1830 tančil
v neděli odpoledne na dvoře a tančila tane
neobyčejný tehdy, jenž se nazývá dnes polka.
Věc viděl i pan učitel Josef Neruda, muzikan
a ten napsal první melodii ku polce.
Z Labského Kostelce přišla polka do Prahy
z Prahy do Londýna a tam dosáhla velké obliby
Vynálezkyně Anna Chadimova se vdala za něja-
kého Slezáka, měla 4 děti a zemřela dne 3. srpna
#17
alto_textblock
#17
1884 sešlostí věkem a zapsána jakožto žebračka
v knize zemřelých. Inu — nevděk světem vládne
Učitel Josef Neruda, bratr Jana Nerudy, na
rodil se dne 14. listopadu 1804, věnoval se uči-
telství, působil do roku 1873 ve Vodolce, dán
na odpočinek a zavražděn i s manželkou dne
8. dubna 1876. Podrobný jeho životopis je ve
„Světozoru“ z r. 1876.
Mimo Nerudu psal první polky také učite
Hylmar v Kopidlně.
Ale je i jiná verse o původu polky. F. Douch
píše, že polka je tanec, známý vůbec v Čechách
mezi lidem, že ho tedy nemohla ona služka vy
nalézti.
Nu a my nemůžeme apodikticky dokázat
které tvrzení je pravé; pro obojí jsou doklady.
pro prvé je protokol úřadní z r. 1862 se Slezá
kovou sepsaný a pro druhé mnohé melodie ná-
rodních písní.
Skladatelé polek používali motivů národních
pro polky, a teprve, když uváděna polka mezi
„lepší lidi“, užívali motivů umělých, ale i sem
zanášeli často přepjatě melodie národní, tak že
je zohyzďovali a kazili.
Polka zatím uvedena z lidových tanců do
bálů pražských, stále víc a více se šířila. Již
r. 1839 byla uvedena do Vídně a zdomácněla tu
velmi brzy. Taneční mistr Raab ji zavezl do Pa-
říže r. 1840 a způsobil tím v Čechách velkou
radost. Polka se rychle po Paříži rozšířila a
Raab nestačil vyhověti všem, kdo chtěli se na-
učit polce, jak se tančí v Praze. Dne 27. ledna
1859 tančila v Miláně prima ballerina polku na
jevišti a uvedla ji tak do Italie. Do Londýna se
dostala už mnohem dříve a zároveň i do Ame-
riky. Ale nejen na západ, i na východ se šířila
država, jíž vládla polka. R. 1842 dostala se do
Petrohradu, uvedl ji tam pan Kařinský, kapelník.
#18
alto_textblock
#18
Jeho polky jsou úplně psány v duchu národním.
A ještě víc. R. 1845 tančena polka v Kalkutě
u guvernéra na plesu, pořádaném na počest angli-
cké královny, a do Alžíru uvedena polka Fran-
couzi. Ale — sotva vylezla z Čech, už byla
polka — německý národní tanec. Máme to osud!
Bohudíky, protesty proti tomuto odcizení byly
tak hlasité, že je zaslechl vídeňský pan Strauss
a složil polku, kterou pojmenoval Czechenpolka
— tedy přece kousek náplasti na ránu.
Ale všelijakým úpravám a opravám se přece
nevyhnula. Každý taneční mistr chtěl mít kousek
zásluhy na polce, vynalézali tedy všelijaké pol-
ketty en colone a pod., ale žádná z nich nevy-
rovnala se původní polce, tančené na dvořev
Labském Kostelci.
Nu a aby historie chudáka polky byla do-
cela úplná, tedy se nalezli dva páni z říše do-
brých mravů, pánové Voss a Böhme a ti doka-
zují, že polka není český tanec, nýbrž že krok
polkový je už ve starém způsobu tančení při
škotské a my Čecháčci že nemusíme býti tak
příliš pyšnými. Bohužel, pánové zapomněli své
tvrzení odůvodnit, a my jsme tak zlí a nedů-
věřiví Tomášové, že jim nevěříme.
Nemusím snad ani dodávat — samo sebou
se to rozumí, že i mezi vlastními krajany slečny
polky nalezli se lidé, kteří odmítali čest, býti je-
jími rodáky; nu, ani bych se o tom neměl zmi-
ňovat, abych vám nekazil dobrou náladu,
vzniklou z vědomí toho, že, kdyby všechno to,
ce jsme udělali, níčím nebylo, přece by po nás
něco zůstalo, co by slávu naši hlásalo i tehdy, až
ten forman pojede po Kamenném mostě, práskne
bičem a řekne: tady stávala kdysi Praha, tamhle
byia kdysi staroměstská radnice!
A tamhle Žofín — dodal bych já. —
#19
alto_textblock
#19
Jr.