#1
alto_textblock
#1
Dne 12. července 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 189. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
Velebradě své semijubileum kněží, kteří byli vysvě-
ceni na kněžství v Olcmouci, dne 5. července 1875
od tehdejšího nejdůstojnějšího pana arcibiskupa, po-
zději kardinála Bedřicha Fürstenberga. Jména jejich
jsou tato: P. T. dpp.: Bartoník Josef, farář v Písa-
řově u Šilperku, Berger Josef, vikář při kolleg. chrámu
sv. Mořice a výpomocný katecheta při c. k. českém
gymnasiu v Kroměříži, Blaha Eduard, farář v Bře-
zové, Brázdil Josef, farář v Osvětimanech, Břečka
Jan, farář v Chvalkovicích, Dudek Tomáš, farář
v Bohumíně (vratislavská diecése), Hermet Jan, farář
ve Vítkově, Hikl Emanuel, farář v Majetíně, Hudec
Josef, farář ve Šlapanicích (brněnská diecése), P. Chlu-
páček Josef Maria, O. Pr., t. č. v Litoměřicích v Če-
chách, Janíček Josef, farář v Jakubovicích u Šilperku,
Indra František, farář v Dolním Štěpánově, Kobliha
Antonín, vikář při metrop. chrámě sv. Václava v Olo-
mouci, Kolomazník Jan, farář v Ostré Lhotě, Maiwala
Jan, farář v Bratnovicích, P. Pius Jan Miklík, O.
S. B., správce fary v Domášově u Rosic (brněnská
diecése), Neugebauer Josef, farář ve Frývaldově v rak.
Slez ku (vratislavská diecése), Ošťádal Antonín, fará
ve Střílkách, Palla František, farář v Otrokovicích,
Prokop František, farář v Počenicích, Schindler Fr.,
profesor c. k. českého gymnasia v Kroměříži, Skot-
nica František, farář v Domaslovicích (vratislavská
diecése), Staneček Dominik, farář v Biskupicíchu
Hrotovic (brněnská diecése), Šnajdár Antonín, farář
v Albrechtičkách, Vychodil Josef, farář v Litultovi-
cích. Bude to zajisté radost nemalá ze šťastného shle-
dání mezi spolubratry, z nichž mnozí po celých pěta-
dvacet let se ani jedenkráte nespatřili. Postrádati budou
mezi sebou šest spolubratrů, kteříž během 25 let z to-
hoto světa Nejvyšším Pánem nad životem a smrtí
byli odvoláni. Jsou to: Dobiáš František, Bechný
Josef, Dressler Ferdinand, Očadlík Jindřich, Lavička
Alois, Kresa Josef.
Venite, adoremus. Výstav Nejsvětějšího,
koná se, dneškom počínaje, ve farním chrámu sv.
Klimenta v Praze- Bubnech. Nejmladší ze
chrámů pražských a nejskrovnější, ač starobylostí
svojí jeden z nejpamátnějších, zve všechny ctitele
Ježíše svátostného k návštěvě. Ticho dávného hřbi-
tova, jež kol chrámu se rozkládá, tím více přičiňuje
k vroucím modlitbám. Péčí duchovního správce dp.
Ant. Nepila jest svatyně vkusně ozdobenaa
Nejsvětější jako v háji květin a zeleně vystaven. Po
levé straně hlavního oltáře jest nově umístěna socha
sv. Antonína a schránka na milodary (chléb sv.
Antonína) pro všechny ctitele tohoto světce. Kdo
z katolíků v těchto dnech kolem se ubíráš, pokloň se
tu Ježíši svátostnému a daruj též nějaký haléř na
stavbu přiměřeného budoucího stánku Božího v této
části pražské.
Cyriliské exereicie v Jičíně. Diecésní
jednota cyrillská v Hradci Králové a farní jednota
cyrillská v Jičíně pořádá velikolepé cyrillské exercicie
pro členy své i ostatních cyrillských jednot všech
diecésí, veškeré duchovenstvo, řiditele kůru, učitelstvo
a vůbec všecky přátele přesné hudby církevní ve
dnech 1., 2. a 3. srpna 1900. Exercicie konají se
bezplatně, dobrovolné příspěvky na uhražení výloh
vděčně se však příjmou. Noclehy bude lze obdržeti
buďto zdarma, aneb v hostincích za mírnou cenu.
P. T. účastníci nechť se přihlásí v čas (nejdéle do
28. července) s udáním, jakého noclehu si přejía
zdali i výletu do Prachovských skal se míní účast-
niti, u Josefa Vomočila, staršího kaplana v Jičíně
(děkanství), po příchodu pak do Jičína v hotelu
Hamburk«, kde jim byty blíže naznačeny budou.
V témže hotelu obdrží P. T. účastníci obědy po
50 kr., neb v mírných cenách dle jídelního lístku.
Také o večeře bude tamtéž postaráno za ceny
mírné. Ku cvičení chorálu jest třeba, aby každý
účastník měl v rukou: 1. Theoreticko-praktickou ru-
kověť chorálu římského od Dobr. Orla. Cena vý-
tisku nevázaného 3 K, vázaného 3 K 60 h. 2. Epi-
tome e Graduali Romano, vydané u B. Pusteta
v Řezně. Cena neváz. výtisku 2 K 16 h, vázaného
3 K 36 h. Ku cvičení v kostelním zpěvu lidovém
užije se Nápévu k »Oltáři«. Cena výtisku brož. 30
h, váz. 44 h. Rorátní zpěvy budou se cvičiti dle
vydání pořízeného mons. F. J. Lehnerem. Tyto
knihy, jakož i jiné hudebniny pro reformu církevní
hudby potřebné v době exercicií bude míti na skladě
knihkupectví p. Josefa Zajíčka v Jičíně. Aby se
mohl dostatečný počet výše uvedených knih v čas
objednati, žádoucno jest, aby P. T. účastníci při při-
hlášce své k exerciciím spolu poznamenali, kterých
knih si přejí a zda vázaných neb nevázaných.
Májová slavnost na obecním hřbitově na
Král. Vinohradech, koná se v neděli, dne 15. čer-
vence za každého počasí.
Procesí k sv. Anně do Davle bude vy-
praveno v sobotu dne 21. července 1900 z chrámu
Páně sv. Mikuláše po 6. hod. ranní po mši sv. Pro-
cesí odebere se na císařskou louku, načež po lodi do
Davle odpluje. V Davli bude sl. přivítání poutníků,
sv. požehnání a křížová cesta. Druhý den, v neděli
#5
alto_textblock
#5
mohou se súčastniti poutníci dvou mší sv. a kázání
Po 12. hod. pol. loučení a odjezd z Davle na Smíchov,
odkud se procesí odebere do svrchu jmenovaného
chrámu Páně. Jízda tam a zpět stojí 30 kr. Lístky
lze dostati u pí. Němanské, v obchodě niťařském
»u Hermanů« a u pořadatele pouti p. Ant. Ullíka,
Nerudova ul. č. 239.
#6
alto_textblock
#6
Zprávy denní-
#7
alto_textblock
#7
Arcivévoda Rainer přijel včera z Mladé
Boleslavi do Jičína, aby prohlédl tamější pěší země-
branecký pluk č. 11 a odjel hned potom o 4. hod.
odpol. vlakem rakousko-uherské severozápadní dráhy
do Čáslavi.
Upozornění. K dotazu některých našich
přátel v příčině poznámky připojené k poslednímu
projevu o otázce patronátní v Praze sdě-
lujeme, že uzavřena byla jen polemika osobní,
nikoliv však možnost obrany těm pánům duchovním,
kteří proti útokům v jiných listech na ně činěným
vécně brániti se chtějí.
Kramáření s Nejsvětějším. Píše se nám
z Prahy: Velmi fortelně navlékli to oba páni Mi-
losch Czech a Iška se svým starokatolictvím.
Protože Námci po husitsku nikdy nepřijímali, podává
jim starokatolický biskup svátost pod jednou. Aby
ale starokatolicismus byl po chuti i Čechům, ujednali
si to asi mezi sebou, aby Iška jim podával pod
obojí. Kterak bídné to kramaření s Nejsvětějším!
Na kalich tedy naplněný německým Viklifem mají
býti chyceni Češi. A kterak pohodlně dělá si to pan
Iška! Místo namábavého zpovídání — ovšem z těch
lidí, kteří za Iškou pobíhají, žádný snad od školy
u zpovědi nepobyl a také by zajisté žádný k Iškovi
zpovídat se nešel — tsy místo zpovídání provolá on
od oltáře: Kdo se cítíš hodným, přistup
ku stolu Páně! — Jak pak by nepřistoupil !
Bylo by to pro ty, kteří nepřistoupí, zahanbením, že
se necítí hodnými — a proto přistoupí
s chutí a s kuráží každý. Proč pak by se necítil,
když ho Iška k tomu pobízí! Přistoupí třeba po pro-
hýřené noci, s tvářemi zsínalými a se zrakem strha-
ným. Může-liž tu býti komedie horší. A tu pan Iška
má ještě tolik smělé čelo, že místodržitelství jaksi již
vyhrožuje, že povolení k jeho blasfemickým komediím
dostati musí, protože prý je pro Prahu ustanoveným
starokatolickým farářem a že proto své ovečky bez
služeb Božích nechati nesmí. JJeho smělost by zaslu-
hovala vyhazovu z Prahy, v níž dělá jen samé štva-
nice. Máme beztoho těch štvanic až příliš a nebylo
k nim zapotřebí ještě Išky.
* »Rozvoj« rozvíjí se v trhana. Na kolbišti
novinářském objevil se nový časopejsek, jenž
slyší na iméno »Rozvoj« a má svou budku v Olo-
mouci. tenáři znají ten druh pejsků, kteří nestojí
sice za kopnutí, kteří ale štěkají kde koho potkají
a trhají každého, kdo se trhati nechá. Pejsek tento
nejraději vniká do farních domů, v nichž ale ne-
štěká, ani netrhá, nýbrž svým ocáskem prosebně vrtí,
aby se mu dostalo předplatného. Na ulici štěká a na-
dává jako pravý anarchista nejraději časopisům kato-
lickým, ale po farách, jak jsme již řekli, dělá kalfa“
ktera. Nemine ani jedno jeho vyjití na venek, aby ne-
štěkal na »Katolické Listy«. My dlouho jsme
si tohoto trhánka nevšímali, konečně ale přece třeba
povzíti na něj rákosku. Uvidíme, kterak se bude oší-
vat. Ostatně co pejsek tento vyštěkne proti nám, nebo
»Dělnickým Novinám«, je nám lhostejno, on ale
štěká i na osoby, jež zapsány jsou literami zlatými
v dějinách církve. Tak v posledním svém výskoku na
ulici jal se štěkati na vznešenou postavu kardinála
Jakobiniho(!) jejž předvádí jako živého,
bezpochyby že neví, že již hezkých pár let je mrtev.
Otírati se o Jakobiniho, jenž svými vědomostmi a diplo-
matickým uměním donutil Bismarcka k cestě do Kanossy,
k tomu ovšem patří drzost, jakou může míti jen ta-
kový pejsek, který jinak nestojí za kopnutí. Nuže
slyšme, kterak si na mrtvého kardinála vyštěkl: »Kar-
dinál Jacobini se prý vyjádřil o křesť. demokratismu
takto: »Obdivuji křesťanský demokratismus v osobě
sv. Vincence z Pauly, který se neštítil mezi galejní
trestance a největší vyvrhel lidstva jíti a tu kázati
evangelium Kristovo.« Představuje-li si kar-
dinál Jacobini, že křesťanští demokraté budou klidně
přihlížeti k tomu, jak moderní Ludvíkové XIII. se
svými všemohoucími diplomatickými intrikány Riche-
lieu-i s kapitalisty křténými i nekřtěnými se podělují
o vládu, vydávají zákony na prospěch hořeních
10.000; a lid se nějakými palliativními prostředečky
dá odbýt a kapitalismem vyssávat, a o vyssáté, zbě-
dované, že se budou kaplani a faráři — Vincencové
starat: tož o takový demokratismus křesťanští demo-
kraté věru nestojí. Lid, má-li nějaké povinnosti, chce
i práva; by jich správně užíval, musí být křesťanský.
Toť úkol křesťanské demokracie. Na hlavu křesťan-
ských demokratů šikovně se vrhá bana nevzdělanosti.
»Kardinál chová (Opět mluví o něm, jakoby dosud
žil! Pozn. red.) velikou obavu před těmi kněžími
#8
alto_textblock
#8
i laiky, jichž vzdělání není dosti hluboké, v jejichž
hlavách víří novotářské a nedobře pochopené myšlénky
a záměry ....« »Příčinou toho jest nedostatečná cír-
kevní výchova.« — Možná, že ten časopejsek cítil se
slovy velikého kardinála dotknutým; že i m ezi
kněžími najde se ten i onen, jenž by
měl se ještě učiti mnohému. Z těch kněží,
v jejichž hlavách víří novotářské a nedobře pochopené
myšlénky, bývá nejvíc apostatů.
»Vzorná« oslava Jana Husa. Tuze málo
cti došel Mistr Jan Hus v Roztokách u Jilemnice.
Večer, 5. t. m., přivezl na trakaři »sokol« Pošepný
několik otýpek, a na Mečířově kopci zapálena hra-
nice. Při tom jakýsi Bukovský střílel. Aby střelba
byla slavnostnější, křičeli při ní uličníci: »Tohle do
faráře, tohle do kostela, tohle do všech páterů!« —
Když vsecko postříleli, začalo mučení. »Sokol« Po-
šepý volal: »Kdybych tu měl ňákého pátera, při-
držel bych ho k ohni, aby věděl, jak to pálilo, když
ti černí . . . atd.« »Aspoň mi přineste páterskou ko-
šili (rochetu?), abychom tu měli prapor!« — Nejlépe
se to líbilo evangeličce Skalské, to prý by »jejich
pán« při tom divadle radostí plakal! Sancta simpli-
citaa! — Pisatel těchto řádků omlouvá zaslepený lid:
»Nevědí, co činí!« Kdo čte paličské brožurky, které
tyto dny byly rozšiřovány, nediví se tomu. Jako na
počátku, tak nyní Luther rozšiřuje svou víru: na-
dávkou a lží. »Něco přece uvázne!« Evangelík
Neubert v Jilemnici tiskne, evangelík Neubert na
Smíchově litografuje, evangelík knihkupec v Praze
rozšiřuje, akademický spolek českých evangelíků »Je-
roným« vydává svým nákladem. Pastor z Valtěřic
v Pace káže, vtírá se do katolických domů a »zve«
na svou »bohoslužbu«, evangelický fanatický učitel
z Křižlic »řeční« v Jilemnici, Klofáč klofe v Branné
do všeho! Satis.
* Důkladné upravení farní kongruy.
Dne 3. července byl uveřejněn ve článku pod tímto
záhlavím návrh, abychom všichni, kteří neblahým
oním ministerským nařízením v intencích erekčních
postiženi jsme, podali nejdůst. ordinariatům prosbu, by
v náš prospěch zakročily. Návrh pěkný. Ale jak to
u nás bývá, mnohý po přečtení pochválí, odloží a
nehne ani prstem. Proto myslím, aby některý z oněch
Pp. spolubratrů, jichž se věc týká, vypracoval žádost
k nejdůst. ordinariatu a my ostatní zašlem jemu
k oné žádosti souhlas, který by svědčil o stejném
přání našem, doložený počtem intencí. — Kdo tedy
z pánů tak učiniti hodlá, nechť nám co nejdřívc
oznámí jméno své a my ostatní zašleme souhlas co
nejdříve. Kdyby nikdo povolanější nechtěl se toho
podjati, pak pisatel těchto řádků jest ochoten tak
učiniti. Jméno jeho oznámí na přání slav. redakce
tohoto listu.
* Bouřlivá schůze obecního zastupitel-
stva ve Št. Hradei. Vojenské hudby staly se již
na mnohých místech kamenem úrazu a znám jest
u nás případ Sylvestra na Žofíně. Také ve Štýrském
Hradci v úterní schůzi tamního obecního zastupitel-
stva, ve které se projednávala známá aféra hudeb-
ních sborů vojenských, došlo k bouřlivým projevům
obecenstva, hojně na galerii shromážděného. Zpravo-
daj posuzoval resoluci, přijatou na schůzi živnostníků
a obchodníků, kterou obecní rada se vyzývá, by pů-
sobila k obnově působnosti vojenských kapel ve ve-
veřejných místnostech, příkře a nepříznivě. Nikoli
obecní rada prý zakázala produkci vojenské hudby,
nýbrž sborové velitelství. Napjetím mezi vojenskou
správou a obecenstvem štýrsko-hradeckým není prý
vinna obecní rada ani obyvatelstvo. Pročež navrhl
přechod k jednacímu pořadu. Posl. Resel užil slov:
»černo-žlutá ch ....» To mělo v zápětí bouři nevole
na galerii. Voláno dolů: »To je urážka! To je spro-
sťáctví!« Hluk vzrostl tou měrou, že starosta dr. Graf
pohrozil vykliditi galerii. Zároveň však napomenul
Resla, by mluvil věcně. Tento odpověděl: »Kam
věci dospějí s vládou křesťanských sociálů, toho va-
rovný příklad podává Vídeň. Tam si stěžují živnost-
níci stejně jako ve Štýrském Hradci, jakkoli jsou tam
u vesla křesťanští sociálové.« Návrh na přechod
k jednacímu pořadu byl přijat. Bouřlivá schůze bude
míti dozvuky nejspíše před soudem.
Zákaz českých jmen. Poštovní řiditelství
zakázalo poštovním úřadům užívati jména »Lom«
místo »Bruch« a »Záluží« místo »Maltheuern«.
* Změny ve správě Dědictví Maličkých
v Hradci Králové. Poněvadž vsdpp. prelát msgr.
Frant. Fiala a prelát msgr. Josef A. Šrůtek vzdali
se svých míst ve správě Dědictví Maličkých, tento
redakce a pokladnictví, onen pak řiditelství, zvoleni
řiditelem ndp. prelát msgr. dr. Alois Frýdek, kapitolní
děkan a bisk. generální vikář, pokladníkem vsdp.
Frant. Kerner, rada a sekretář bisk. konsistoře, re-
daktorem pak vsdp. dr. Ferdinand Beneš, profesor
theologie. Nová správa, jež nyní novými silami počne
pracovati, obrací se ku všem svým příznivcům o vzácnou
podporu, by Dědictví Maličkých, jež po 40 let tak
blahodárnými výsledky vykázati se může, i nyní na
výši doby stojíc plnilo úkol svůj, jenž dle § 1. stanov