#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
25. května 1900.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 143.
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy zahraničné.
#6
alto_textblock
#6
V Praze, 24. května.
Co chtějí sedláci bulharští?
Bulharsko má nejdemokratičtější ústavu
v Evropě: má všeobecné a přímé hlasování
rovné volební právo všech mužů všech národ
ností a vyznání, nemá panské sněmovny. Avšal
přes to, že bulharské obyvatelstvo ze tří čivrtin
přináleží stavu selskému, mezi poslanci sobrání
zřidka bývá několik sedláků, neboť sedláci bul-
harští vybírají vesměs »intelligenty«. To jest
ovšem následkem toho, že sedláci bulharští po
strádají dosud »třídného vědomí«. Jinak, kdyby
užívali svých ústavných práv, mohli by mii
v sobrání stálou většinu, ano mohli by i přiměti
knížete, aby sestavil selské ministerstvo. Roku
1880 veliký počet poslanců byl v národním
kroji, avšak od r. 1881, od »převratu«, jenž
měl v zápětí zmenšení počtu poslanců, sedláků
v národním sobrání valně ubylo. Při tom dlužno
podolknouti, že právě r. 1880 byl znova zave-
den naturálný desátek, zrušený r. 1878 ruskou
občanskou správou. O organisaci selského stavu
bulharského nikdo se vážně nepokusil. Pravda,
od r. 1890—1892 zmáhá se sociálně demokra-
tické hnutí mezi mládeží. Avšak »agrárný pro-
gram« tohoto hnutí nikterak nemohl svésti bul-
harské sedláky, kteříž jsou skoro vesměs maji-
teli jen malých usedlostí.
V Bulharsku vycházelo dosti mnoho listo
a časopisů pro sedláky, ale žádný z nich ne-
přežije několik let. Vydavatelé těchto list
vždycky měli zření jen k cílům odborným ao
politickou organisaci sedláků se nepokoušel
Nyni vycházejí v Bulharsku selské listy: »Opano«
(7. rok). »Cao« (3. rok), »C« (3. rok)
Bojovné politické organisaci věnovaly se listy
»3execa Bopa« ve Varně (2. rok)
»3eeca 3amura« (1. rok). Poslední
dva listy, vydávané hlavně za účastenství býva-
lých učitelů středních hospodářských školv
Ruščuku, Plevně a Plovdivě — učitelé ve službe
skrývají se za pseudonymy — poprvé se podjaly
mezi intelligencí i sedláky propagandy organisac
selské strany.
Ovocem této agitace byl prvý bulharský
selský sjezd v Plevně koncem lonského roku.
Opposičné politické strany a socialní demokraté
zabránili organisátorům sjezdu vésti sedláky
vyznačenou drahou a zavlekli je na kluzkou
cestu politických demonstrací, že svolavatel
sjezdu a obhájci myšlenky organisace selské
strany nebyli s to vypracovati program, srovná-
vající se s podmínkami bulharského života,
vidno z programu »zemědělské strany«, jenž
byl vytištěn v č. 14. časopisu »3eec
Bopóa«: 1. zrušení všech daní a za-
vedení místo nich vzestupných po-
p liatků z příjmů; 2. rozmnožení počtn
národních zástupců; 3. zkrácení doby vojenské
služby; 4. zrušení všech zákonův
omezujících výrobu a obchod
5. bezplatná lékarská pomoc a bezplatné vydá-
vání léků ze státních lékáren; 6. zákon o
pojištění pro stáří pro všechny
bulharské občany; 7. zákon, zabezpe-
čující rodinný nedíl každému hospodáři.
Nepřipravivše půdu místným organisacím,
nevypracovavše program, srozumitelný všem se-
dlákům, organisátoři »zemědělské strany« vrhnuli
se střemhlav do boje, v jehož zápalu zapomněli
svého hlavního cíle. Boj nabyl neočekávané
podoby: se zbraní v rukou sedláci pozdvihli
se proti desátku. Avšak ani k tomu boji se-
dláci nejsou zorganisováni. Zatýkáni za poslední
zbrojný útok na vojsko a četnictvo, šmahem
udávají jeden druhého jako svého svůdce. Ne-
známo ovšem, čím to vše se skončí, ale vzdě-
laní hospodáři a agronomové bulharští, kte
vítali myšlenku selské organisace, začínají se
vážně obávati, že kníže Koburský užije dané
příležitosti a zruší ústavu.
#7
alto_textblock
#7
Vylučování polských žáků z gym
naslí poznaňských.
#8
alto_textblock
#8
Od některého času konají se po celém kní-
žectví poznaňském domovské prohlídky u stu-
dentů Poláků. Professoři vpadají nenadále do
jejich bytů, prohledávají jejich knihy, papírv
kufry a stoly, hledajíce polské knihy. Výsledek
je dosud ten, že tři záci byli vyloučeni z gym-
nasia krotošinského před samou maturitou. Nale-
zeno u nich několik polských knížek, jejichz
obsah professorům se nelibil. Knihy ty nikterak
nejsou závadny. Jsou to: »Historie polskáe
Chociševského, »Malý Svět«, časopis pro děti.
»Historie polská po rozboru« od Skarbka, jez
vychází ve Lvově a Nehringova »Literatura«.
.
#9
alto_textblock
#9
Taušanovič.
#10
alto_textblock
#10
Bělehradský dopisovatel »MOCOBCEYB Bs-
oMocrei« píše o odsouzení Kosty Taušanoviče:
Všem bylo nápadno, že za vyšetřo vání ni-
kdo se neobjevil jako poškoze ný
a nežádal, aby mu byla nahrazena škoda, způ-
sobená dle tvrzení obžaloby falsifakací Tauša-
novičovou. Banky v Záhřebě a Novém Sadě,
u nichž byly zastaveny akcie, dle tvrzení ob-
žaloby falešné, nemají pochybnosti, že jsou
pravé a jako zástava cenné. Bělehradský soud
nebyl přiveden v rozpaky, že nebylo soukro.
mého žalobce. Jemu šlo o to, aby z a ka
ždou cenu byl obviněn aodsouzen
muž, kterého Milan Obrenovič po-
kládá za svého nejnebezpečnij
šího nepřítele a kterého proto zbaviti
chce toho posledního, oč ještě ho neoloupil
dobrého jmena. Vůle Milanova jest jediným zá-
konem, podle kterého soudí bělehradský soud.
kde všechna místa obsazena jsou nejoddaněj-
šími nášlapky srbského generalissima. Avšak
národ počítá Taušanoviče mez
svoje nejčestnější muže, za muže
který pracoval výhradně pro veřejné dobro
Nové odsouzení Taušanovičovo přispělo pouze
ku zvýšení obecných sympatií k nešťastné obět
Milanově. Co rmoutí přátele a ctitele Taušano-
vičovy jest, že zdraví jeho je podryto a že
dlouho nepřežije rány, kterými jej vrah jeho
#11
alto_textblock
#11
zasypal.
#12
alto_textblock
#12
Poslední projev presidenta fran-
couzské sněmovny.
V neděli svolána do velké posluchárny nové
Sorbonny valná hromada jednoty »Société del
#13
alto_textblock
#13
Mutualité commerciale«, které pan Pavel D
chanel předsedal.
Svmpatický a výmluvný president fra
couzské poslanecké sněmovny věnoval předně pa-
řížskému obchodnictvu vzletnou apostrofu a pro-
hlásil, konstatovav veliký pokrok, který se jme-
novitě v posledních letech v obchodnickém spolk
vzájemné podpory jevil, že je vývoj zásady sdru-
žovací v každé formě nevyhnutelnou reakeí proti
nemilým následkům individualismu veřejného
práva z francouzské republiky povstavšího
nezbytným prý i doplňkem svobody práce, kterou
republika vymohla.
Pan Deschanel uvedl v dalším průběhu
poutavé své řeči jistý počet nových a složitěj-
ších odborů, jež dlužno jednotlivými společnostm
vyvolati, jako na přiklad : zařízení výpomocnýeh
pokladen pro nemocné členstvo, zřízení pojišto
ven, sirotčinců, řemeslnických zimních a letníc
běhů, zprostredkovacích ústavů, záložen atd.
Odborné vzdělání ve zvláštních, státníceh
mistry řemeslníky spravovaných ústavech je
nynějším řemeslnicko-živnostenském světě Francie
dosud ne zcela vyplněnou mezerou, a hlavni
přičinou sily německé soutěže. Řečník se při-
mlouval i v tom za důkladnou nápravu, roz-
vinul za všeobecného napjeti před posluchač-
stvem svou myšlenku o vzájemné, v pravd
bratrské podpoře, doložil, že je vzájemnost při-
kladem potřebného sdružení kapitálu a práce
končil vlasteneckým appellem nal občanskou svo-
nost následujícími, významnými slovy: »Jl i st
spory rozdvojily do jisté míry
naše obyvatelstvo k veliké radosti
a k nemalému zisku vsech soupetů
a nepřátel Francie! Je nezbytno,
soustřediti všechny naše národní
sily, abychom byli v rozhodném
okamžiku s to, všem zevnitřním
případům čeliti. Francie si chce pood-
dechnout a chce žlti a pracovati v klidu !«
#14
alto_textblock
#14
Příští osada francouzská?
Pan Tarte, ministr veřejných prací Kanady
předsedal na světové výstavě pařížské bankel
bretoňské federace a vyslovil se při té příleži
tosti, odpovídaje na proslov p. Ch. La Goffie
velmi význačným způsobem o stycích franko-
kanadských.
Řečník, vzpomenuv J. Cartiera, malouin-
ského Breloňce, který odkryl první území k
nadská, objasnil příčiny vlivu francouzskéh
živlu v Kanadě a vylkl zdroje, z nichž Kana-
dané čerpati nepřestali.
Francouzských Kanaďanů jes
dnes na tři milliony; těší se vesmě
jistému vlivu a poměrně značnému bohatství
V kanadské správě je skoro stále na nejméno
pět rodilých Francouzů. Letos se stal Francon
Laurent i kanadským premierministrem. Po-
vedou-li si francouzští Kanaďané stále tak a
poroste-li jejich vliv jak až doposud, pak se lze
záhy nadíti, že etnický živel, který má
původ ve francouzské race, d-
stane celou správu a celou mo
nad bohatou osadou do rukou. Pa
Tarte nemohl v dalším s lítostí nekonstatovai
a si nestěžovati do velikého počtu Francouzů
z Francie, kteří si bratří za oceanem pouze
povrchně všímají a projevil přání celého obyva-
telstva francouzské Kanady, by se vystěhova-
lecký proud z republiky zvláště do Kanady
soustřeďoval, kdež se žádný Francouz dosu
neodnárodnil a kde je pro Francouze všec
oborů zvlášť výhodné pole blahodárné činnosti
Předseda banketu na konec promluvi
i vřelá slova o kanadské skupině na světové
výstavě, která ač malá a pod anglickou vlajkou
pořádaná, přec přemnoho zajímavostí skýtá
samostatný vývoj pravé francouzské Kanady
vděčné zaoceanské dcery Francie, znázorňuje.
#15
alto_textblock
#15
Soud liberálův francouzských
v nynější vládě.
#16
alto_textblock
#16
Pařížský »Temps«, orgán liberálů, ovšen
nevalné rozšířený a nevelkého vlivu požívající
jenž ale do nedávna byl ještě vládu Waldeck
Rousseanovu podporoval, píše po úterní schůzi
sněmovní: »Waldeck - Rousseau jest v rukou
mužstva, jež ho sleduje, i není již pánem
své vůle. Z ministerstva republikánské obrany
stalo se ministerstvo socialistieko-radikální, nebot
program, kterýž v něm Waldeck Roussenu roz-
vinul, jest výhradně radikální.« Odpoutá-lis
od šiku Waldeck-Rousseauova i skupina, která
jde s »Tempsem«, může se snadno úterní jeho
většina zaměniti v menšinu. Uniklť již v úterý
pan Waldeck-Rousseau porážce jen tím, že za-
přel své přípravy k rovisi procesu Dreyfusova
a seznav smýšlení sněmovny proti opětování
kampaně dreyfusovské, ač slovy dosti dvoj
smyslnými, se vyslovil. Sněmovna skutečn
většinou obrovskou pokusy, kampaň tu znov
rozdmychovati, odsoudila.
#17
alto_textblock
#17
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Z Přelouče. (Původní zpráva.) Politický
klub »Havlíček« v Přelo uči, sezna
navržený způsob úpravy jazykového zákona pro
státní úřady v království českém ministerstvem
dra. Körbra, ohražuje se co nejrozhodněji prot
tomu, aby úpravu tuto prováděla rada říšská
upírá jí příslušnou kompetenci ve věci této.
ježto jedině sněm král. českého k tomu jes
povolán. Protestujeme proti obmýšlenému poru-
šování platného právního řádu v král. českém.
dle kterého oba jazyky zemské jsou v celém
obvodu země rovnoprávnými a všichni úřadníc
obou jazyků zemských znalými býti mají
Jednota správy král. českého nesmí v ničem
býti porušována a řeči české plné rovné právo
ve vnitřním úřadování poskytnuto ve smyslu
článku XIX. státních základnich zákonů a pro-
testujeme co nejdůrazněji proti jakémukoliv
nadpráví řeči německé. Poslance své vyzýváme,
aby navržené osnové jazykové, kterou základní
zákony zemské i říšské křiklavě se porušují
práva národa českého neuznávají, všemi pro-
středky se opřeli a schvalujíce zahájenou jimi
obstrukci na radě říšské, žádáme důrazně, aby
přesvědčeni o účinné pomoci celého národa, o
obstrukce této neupouštěli potud, pokud křivda
dne 17. října 1899 národu našemu způsobená
odčiněna nebude. Za městskou radu: Joset
#18
alto_textblock
#18
Slavík, starosta. Václav Magler, náměstek. za
politický klub »Havliček«: JUDr. Lad. Ouis,
t. č. předseda. Karel Ostadal, t. č. jednatel. Z
spolkový cukrovar: J. Dítě, předseda. Za pod-
porující pokladnu živnostenskou: Theobald Ha-
vránek, předseda. Jan Vávra, jednatel. Za Ob-
čanskou záložnu: Josef Slavík, starosta. Václav
Blažek, člen předsednictva. Za hasičský sbor:
V. Magler, předseda. Frant. Kadavý, jednatel.
Za Občanskou besedu: Alois Nerad, předseda.
Ant. Kotýnek, člen výboru. Za obchodní gre-
mium: Frant. Šimáček, předseda. Fr. Bouček,
místopředseda. Za sociální komisi městskou
Ferd. Čapek, předseda. Mg. Ph. Jan Pšenčík.
jednatel. Za vzdělávací spolek »Komenský«: Ja
Šolmn, přodseda. Karel Poláček, jednatel.z
spolek vojenských vysloužilců: Frant. Černík.
předseda. Václav Čížek, jednatel. Za národn
dělnictvo »Barák«: Čeněk Pleskot, předseda.
Josef Sobotka, jednatel. Za společenstvo smí-
šených živností: Karel Lieger, předseda. Fran.
Decker, jednatel. Za křesťansko -katolieký spolek
»Svornosť«: P. Frant. Hajzler, předseda. Emi
Balear, jednalel.
Okresní výbor v Turnově, seznav obsal
osnovy jazykového zákona pro státní úřady
v království českém, již právě podalo mini-
sterstvo dra. Körbra říšské radě, prohlašuje n
základě usnesení v mimořádné schůzi dne
17. května t. r. učiněného: 1. že dle platne
ústavy rada říšská neni kompete n tn
k úpravě jazvkových poměrů při úřadech v král.
českém, nýbrž že jedině příslušným v tě příčině
je sněm královstvíčeského. 2.že
navržená ustanovení křiklavě porušuií
platný právní rád v královstv
čes kém, dle kterého oba jazyky zemské jsou
v celém obvodu země rovnoprá v né
dle kterého všichni státní úřadníci musí být
znalí obou jazyků zemských. 3. Předloženou
osnovou 'ruší se jednota správy království če-
ského, vylučuje se řeč česká z krajin většinou
německých a řeči české ve vnitřním úřadování
neposkytuje se plné rovné práv o, na-
opak řeči německé zjednává se n a dprá ví,
což odporuje článku 19. státních zákl. zákonů.
4. Ježto osnova tato jednak základní zákony
zemské i říšské porušuje, jednak práva
národa českého neuznává, vyzýváme poslance
své, aby v šemi prostředky osno v
té kladli odpor a proti vládě, jež takým
způsobem proti spravedlnosti a právu se pro-
hřešila, provozovali nejostře j s
o pposici. Schvalujeme, že poslancí češt
zahájili na radě říšské obstrukci a žá-
dáme důrazně, nechť od ní ne-
u stoupí potud, pokud křivda dne 17. října
1899 našemu národu způsobená, nebude
smyta. Přislibujeme svým poslancům v še-
možnou podporu v jich zápasu n
obhájení práv nedilného království českého
českého národa.
Z Unhoště. O kresní výbor v Un
hošti projevuje úplný souhlas s nynějším
postupem českých poslanců, zejmena vzhledem
k podaným vládním předlohám o rozparcelování
království českého. Žádáme důtklivě, aby všichni
pp. poslanci konali svoji povinnosť, schůzí pilne
se zúčastňovali, aby klubem nebyla dána ni-
komu dovolená, vyjímaje případy onemocnění
Jan Náprstek, okresní starosta.
Z Úpice. Městská rada v Úpie
usnesla sě dne 17. května ve schůzi na násle-
dujícím rozhodnutí: Osnova nového elaborátu zá-
kona jazykového odporuje křiklavě závazným
ustanovením obnoveného zřízení zemského v krá-
lovství českém, rovněž i později vydaným
dekretům dvorním a určitému znění článku 19.
státních základních zákonův. Osnova tato poru-
šuje všem národům zaručenou rovnoprávnost
slavnými přísahami českých panovníkův zajiště-
nou celistvost a nedílnost království a zem
koruny svatováclavské. Proto vybízíme zástupee
své na radě říšské, aby všemi jim přístupnými
zbraněmi a prostředky proti uzákonění osnovy
této bojovali, jmenovitě souhlasíme úplně s ob-
strukčním jich postupem, ve kterémž nechť se
vším důrazem vytrvaji, dokud národu českému
ke svatému jeho právu nepomohou a histori-
ckým právům zemi koruny české platnosti
uznání neziskají.
Z Babí u Náchoda. (Pův. zpráva.) Pol-
tický klub národ. děl. »Palacký« svolal na
neděli dne 20. t. m. k nám veřejnou schůzi
lidu. Prostorné místnosti starosty p. Hlejzlara
byly do posledního místečka naplněny. Schůzi
zahájil a řídil místopředseda klubu p. Čáp
referoval p. red. Jos. V. Louda z Náchoda.
Při líčení bezpráví na nás páchaných shromá-
žděný lid dával hlučně na jevo nespokojenost
a prudké výkřiky nevole ozývaly se při rozebí
rání zákona Körbrova. Po řeči red. Loudy při
jata jednohlasně resoluce schůze opočenské
dobrušské, kterou protestuje se rozhodně proti
uzákonění Körbrových návrhů a vyslovujese
s obstrukcí české delegace.
Z Hořic. Demonstrace prot
vládě Körbrově a proti trhání krá
lovství českého. Dne 14. t. m. o 8.
hod. večer vyšlo občanstvo z různých místnost
na náměstí, kde se seřadilo a za zpévu národ-
ních písní procházelo městem. V předu neseny
lampiony, osvětlující tabulky s nápisy : »Ať žije
české státní právo!« atd. Kdykoliv se zpěv
utišil, ozvaly ze bouřlivé demonstrativní projevy,
které před četnickými kasárnami byly opako-
vány. V zástupu přes 1000 hlav čítajícím bylo
i množství dam a representanti sa mo-
správných korporací. Před sochou
Komenského promluvil red. J. Vlasák, na
náměstí pak p. MUDr. A. Erban, vyličuje ne-
spokojenost českého lidu a vysvětluje smysl
i účel Körbrovy osnovy zákona. Po bouřlivém
souhlasu promluvil red. »Obrany lidu« Frant
J. Hruška, vybízeje k semknutí řad v této
vážné době všech Čechů, bez rozdílu politické
barvy a ke společnému postupu. Poukazuje
k významu demonstrací nalehal, aby účastníci
její nikým k ničemu protizákonnému nedali s
strhnouti a v klidu se rozešli, což se také po
doslovu p. dra. Erbana a po zapění písně » Hej
Slované !« stalo. Před farní budovou zpívána
»Hranice vzplála«. Pořádek vůbec porušen
nebyl.
Z Vídně. Valná hromada Klubu ra
kouských národností ve Vídni pro-
jevuje úplný souhlas s nynějším postupem če-
ských poslanců na říšské radě a doufá, že z
žádnou cenu nedají se od ní odvrátiti, doku
#19
alto_textblock
#19
rovné právo jazyka českého v zemích koruny
české nebude úplně provedeno, neboť jen tak
možno dočkati se, že i my Čechové dolno-
rakouští domůžeme se konečně uznání našeho
jazyka a postavení, které v uvážení naší sily
početní i historického významu nám po zá-
konu náleží. Dále ohražujeme se nejrozhod-
něji jmenem Čechů dolnorakouských proti pro
vokaci, kterou provádí sněm dolnorakouský vůči
nám Čechům v zemi usedlým a nejméně
700.000 duší čítajícím návrhy Körbrovými,a
žádáme vládu, aby konečně zamezila dosavadní
jednání majority proti menšině tak početně
sílné a dokázala, že v Rakousku platí dosu
článek 19. stát. zákl. zákonů, zaručující ka-
zdému obyvateli této říše rovné právo jazykové
jak v úřadě, ve škole, tak i v životě veřejném.
Dále prohlašujeme, že nestrpíme, aby při příštím
sčítání lidu zneužívalo se moci proli těm, kdož
přihlásí se k jazyku mateřskému a že všemi
zákonnými prostředky budeme se domáhati svého
práva. — Správní rada klubu rak. národnostl.
Jos. Kubíček, předseda. Frant. Lilling, jednatel.
Samostatní řemeslníci a živnostníci,
seskupení v »Národní jednotě sam-
statných řemeslníků a živnostníků
na Smichově«, připojují se úplně v plném
obsahu ku protestu král. hlavního města Prahy
ze dne 21. t. m. proti zamýšlené úpravě jazy-
kové v království českém a markrabství morav-
ském, navržené drem. šl. Körbrem. Zamítám
úplně tento jeho návrh jazykový a žádáme naše
poselstvo, ku kterémuž úplnou důvěru chováme.
by v obstrukci celou silou setrvalo, pokud ne-
bude urážka ze dne 17. října na českém ná-
rodě spáchaná odčiněna. Na Smíchově, dne
24. května 1900. Alois Jelínek, starosta. Eman.
Franezy, jednatel.
Okresní výbor ve Vys. Mýtě ve schůzi
dne 23. května 1900 konané usnesl se jedno-
myslně na následujícím prohlášení: »Okresní
výbor vysokomýtský souhlasí úplně s obstrukční
taktikou delegace české, aby nižádným způsobem
nedopustila, by předložené jazykové zákony usku-
tečněny byly, a zůstala v odporu dotud, pokud
křivda, na našem národě spáchaná, odčiněna ne-
bude«. Z okresního výkoru ve Vysokém Mýtě.
dne 23. května 1900. Okresní starosta: J. Cejp.
Členové okresního výboru: Josef Lichtenberg.
Frant. Vrátil, Frant. Skrčilek, Frant. Vrátil.
Důvěrná schůze obecních starostů
okresu chrudimského konaná dne 13. května
t. r. v Chrudimi za přítomnosti 38 starostů,
městská rada chrudimská ve schůzi
15. května a výbor politického spol ku
pro politický okreschrudimský ve
schůzi dne 17. května t. r. usnesly se vzhledem
k osnovám jazykových zákonů pro království
české a pro markrabství moravské na říšské radě
vládou předloženým jednomyslně na nej du-
raznějším protestu proti tomu, aby říš-
ská rada nejsouc podlo dosud platné ústavy
kompotentní k tomu, jazykové poměry v každo
korunní zemi individuálně různé upravovati, ja-
zykové tyto zákony projednávala, a prohlásily
dále, že jazykový zákon pro království česk
porušuje dosud platné zákony v příčině obou
jazyčnosti úřadů a povinnosti veškerého úřad-
nictva znáti oba jazyky zemské, porušuje podle
těchto zákonů pro celý obvod království platné
rovné právo, ruší také jednotu a nedilnost správy
zemské, a pokud v něm i v jazykovém zákonu
pro markrabství moravské zavádi se vnitřní
úřadní jazyk český, činí to v království a zvlášt
pak v markrabství tak nedostatečným způsobem,
že příčí se to čl. XIX. základních státních zá-
konů a zásadě rovnoprávnosti a rovnocennosti
dále zjednává se řeči německé zcela nezákonné
nadpráví, následkem čehož je třeba, aby česká
delegace na říšské radě všemi prostředky se
opřela proti uzákonění těchto předloh a aby
proti vládě i proti celému parlamentu, který by
toto bezpráví a porušení platných zákonů při-
pustiti chtěl, se postavila v nejrozhodnější
odpor, dále aby neoblomně stála na tom
toho se domáhala, by křivda zrušením jazyko-
vých nažízení dne 17. října 1899 českému ná-
rodu způsobená předem byla odčiněna.
#20
alto_textblock
#20
Seznavše obsah osnovy jazykového zákon
pro státní úřady v království českém, jež právě
podalo ministerstvo dra. Körbra říšské radě,
prohlašujeme: 1. že dle platné ústavy rada řišská
není kompetentní k úpravé jazykových
poměrů při úřadech v království českém, nýbra
že jedině příslušným v té příčině jest sněm krá
lovství českého; 2. že navržená ustanovení kři-
klavé porušují platný právní řád ve
království českém, dle kterého oba ja-
zvky zemské jsou v celém obvodu země r o v no-
právné a dle kterého všichni státní úřadníci
musí býti znali obou jazyků zemských; 3. před-
loženou osnovou ruší se jednota správy králov-
ství českého, vylučuje se řeč česká z krajin
většinou německých a řeči české ve vnitřním
úřadování neposkytuje se plné rovné právo,
naopak řeči německé zjednává se nadpráví,
což odporuje čl. XIX. st. z. z.; 4. ježto osnova
tato jednak základní zákony zemské i říšské po-
rušuje, jednak práv národa českého neuznává,
vyzýváme poslance své, aby všemi pro-
středky osnově té kladli odpor
proti vládě, jež takým způsobem se proti spra-
vedlnosti a právu prohře šila, provozovali n ej
ostřejší opposici. Schvalujeme, že po-
slanci čeští zahájili na radě říšské o bstrukei
a žádáme důrazně, nechť od ní neodstoupí dotud,
pokud křivda dne 17. října 1899 našemu ná-
rodu způsobená nebude smyta. Přislibujeme
svým poslancům všemožnou podporu
v jich zápasu na obhájení práv nedilného krá-
lovství českého a českého národa.
Živnostenské společenstvo tkalců v Ž i ze
licích n. C. Předseda společenstva: Václav
Novotný. Členové výboru: Jan Pšenička, V. J.
Hradecký, Jan Slanina.
Živnostenské společenstvo krejčů v Ž i že-
licích n. C. Starosta společenstva: Joseí
Bureš. Člen výboru: Ludvik Paleček.
Živnostenské společenstvo spojených živnost-
níků kovářů, kolářů, truhlářů a j. v. v Ži že-
licích n. C. Předseda společenstva: Frant.
Mitiska. Karel Sedláček, člen výboru.
Živnostenské společenstvo pekařů, řezníků,
hostinských, obchodníků a j. v Žiželi c l ch
n. C. Předseda: F. Žampa. Členové výboru
Svat. Slanina, Frant. Jarouch, Frant. Slanina,
Josef Šlár, V. J. Hradecký.
#21
alto_textblock
#21
Obecní zastupitelstvo města Žiželie
Starosta: F. Žampa. Josef Liška, radní. V.J.
Hradecký, radní. Jiří Kasal, Josef Šlár, Josel
Posejpal, Václav Tomeš, výboři.
Obecní zastupitelstvo v Dl. Třebové:
Starosta: J. Šár. Ant. Fajt, radní. Fr. Kováí,
radní. Josef Štancl, radní.
Obecní zastupitelstvo ve R tyni. Hroch,
starosta. Josef Hak, radní. Roza, radní.
Zastupitelstvo obce v Žiže lo v si.
Obecní zastupitelstvo v Řepníku: Frant.
Kafka, starosta, Josef Vaníček, radní, Jost
Fikejz, Jan Kočí, Frant. Tlapák, Josef Řehák,
Frant. Kazda, Jan Novák, Frant. Černík, Jos.
Tlapák.
Za obec Srbec: Jan Říha, staroste,
Čeněk Mlíka, radní, Josef Trunec, radní, Ja
Kohoutek, Jan Kabrhel, Václav Kužela, Matěj
Pištora, Josef Vich, Josef Kacafírek, výboři.
Za obec Střemošice: Josef Sobotka,
starosta.
Za obec Doubravice: Frant. Bartik,
starosta, Jan Karal, radní, Josef Trunec, výbor.
Za obec Libejcinu: Josef Barták, sta-
rosta, Josef Jirsák, Václav Poslušný, výboř.
Za obec Pustiny: Josef Košnar, obecn
starosta.
Za obec Svařeň: Frant. Hrubeš, st-
rosta, Václav Dostál, radní, Jan Vavruška.
Za obec Péšice: Jan Dostál, staroste,
Frant. Dostál, radní, Václav Kohoutek, Frant.
Kohoutek, výboř.
Obecní zastupitelstvo v Semonic í ch:
Jan Koza, starosta, Jan Jelínek, radní, Václ
Lhotský, radní, Jan Srkal, člen výboru.
Z Polné: Rudolf Sadil, starosta měst,
Karel Losenický, nám. okres. starosty, Aug.
Sedlák, radní, V. Pojmann, radní, Adolf Šuster-
čík, radní, Romuald Roštota, člen okr. zasta-
pitelstva, Jindřich Volenec, Václav Zima, Fran.
Novotný, Karel Müller, Jan Procházka, Jos
Doubek, F. Pokorný, Jan Neubauer, František
Kundt, Jan Pospíchal, Miloslav Ráček, Theodor
Chlebeček, A. Fährich, Ladislav Rohrich, čle-
nové obecního zastupitelstva, Adolf Sadil, Joseí
Perla, Emanuel Procházka, Heroš Klusáček,
Alois Pojman, Antonín Landmann, Jan Kašík,
Karel Sázavský.
Zastupitelstvo obce M říčné: Mil. Kovál,
starosta.
Obecní zastupitelstvo v Lubné: V. Hejda,
starosta, J. Srbecký, radní, Fr. Bretšnaidr, radnl,
Václav Kejla, Václav Bretšnaidr, Václ. Bechyně,
Jan Melč, Adolf Caithaml, Jan Tresl, Josef Vaš.
Obecní představenstvo v Dobré V o det
Jan Praus, starosta, Josef Hudoc, radní, Fi.
Zavřel.
Obecní zastupitelstvo v Tumačově:
Josef Dufek, starosta, Matěj Kosina, radní, Pave
Kuneš, radní, Jiří Konop.
Spolek vojenských vysloužilců v C h o c ni:
Václav Merta, předseda.
Rada král. města. Velvar: K. Krohn,
starosta, členové rady: Ant. Jelen, Emil Gol,
Ant. Kalina.
Obecní zastupitelstvo ve Velkém P -
říčí: Ant. Hazlar, starosta, Celestýn Hejlek,
radní, Václav Allin, radní.
Představenstvo obce v Čer a di cích;
František Frič, starosta, Josef Svajer, radní,
Josef Jonák, radní.
Obecní představenstvo ve Velké Řetové:
J. Váně, starosta, Th. Vrbický, radní.
Živnostenské společenstvo král. hor. měst
Březových Hor: Josef Šembera, starosta,
Stan. Novák, místostarosta, Václav Šnajdr, jed-
natel, Frant. Liška, Hynek Rmoutil, Alois Lebl,
Frant. Pobuda, Karel Pobuda.
Obecní zastupitelstvo v Rudolti e l ch
u Votic: M. Mařik, starosta obce.
Obecní zastupitelstvo v Černožicich;
Potůček, starosta, Sehnoutka, radní, V. Pácal,.
radní, J. Cembach, zástupce virilního hlasu. Al.
Řezáč, J. Hušek, Jan Kupka, Josef Jakoubek,
Josef Horák, Josef Havrda, Jan Hynek, V. Ve-
verka, členové obecního výboru.
Obecní představenstvo v Přívratě: Joset
Vaňous, starosta, Jan V oleský, František Váně,
Zastupitelstvo obce Braníka: Ryba, sta-
rosta obce.
Městská rada v Turnově: JUDr. Ja.
Svoboda, náměstek starostův, JUDr. František
Šindler, M. Kotátko, Jos. May, Jan Bušek, Ant.
Svoboda, městští radní
Obecní představenstvo v Českých L ib-
havách: Frant. Paukert, starosta, Josef Pa-
páček, radní, Frant. Stárek, František Jiruška,
Mlikuláš Krejsa, Václav Zeman, Josef Beneš,
Jan Tomáš, Frant. Diblík, František Petraněk,
členové obeeního výboru.
Obecní představenstvo ve K visti: Ja
Mach, starosta, Antonín Sychra, radní.
Obecní zastupitelstvo v P ace ři clch:
Karel Bělohlávek, starosta, Frant. Strnad, radní,
Josef Kalfeřt, František Fanta, Václav Chlebna,
Josef Fanta, František Pecina, František Pekar,
Adolf Hübner, Josef Kinský, Václav Strnad,
Adolf Mužiček.
Rada král. města Loun: Dr. V. Slopka,
starosta, dr. Jan Veltubský, Jan Bouček, Josei
Krýsl, Adolf Šaroch, Jindřich Katz.
Zastupitelstvo obecní v M aleši c f ch:
Hovorka, starosta, Čeněk Burda, J. Hochimann.
Frant. Prachař, Josef Břečka, Jan Málek, Václ.
Chudomel.
Městská rada v Heřmano vě M ě stei
Podpisy jsou tyto: Ferd. Bouchal, starosta.
Jan Tocháček, radní. Karel Klaus, radní. Gah.
Stárek, radní. Karel Pivnička, radní. Josek
Maťocha, radní.
Městská rada v Dobruseo : Joseí
Vondra, starosta. J. Roubal, radní. A. Krause,
radní. Jos. Petráň, radní.
Občanský klub na Kladně. K. Knobloch
předseda. Karel Vožech, jednatel.
Městská rada v Ži ž k o v é. Starosta : B
Ždárský.
Okresní výbor v Nové Kdyni: Josl
#22
alto_textblock
#22
radní.
#23
alto_textblock
#23
Prais.
#24
alto_textblock
#24
Představenstvo obce v Beřovicích
Frant. Hořeje, starosta. Josef Studnička, radnl.
Josef Kalvoda, radní.
Představenstvo obce v Palečku. Josek
Rubeš, starosta. Václav Brádka, Frant. Rubeš,
Frant. Fronc, Frant. Rubeš, Ant. Frolik, čle-
nové obecního zastupitelstva, A. Novák, J. Maly-
petr, Václav Prošek, obecní starší.