Ročník Xl.

C. Budějovice, 9. května 1312.

Cislo 19.

Předplatnét na celý rok . K 4.80 na půl roku . K 2.40 na čtvrt roku K 1.20 Německo rok K 5.48 Ostatní státy K 6.88 Vyoházíi každý čtvrtek s belle- tristickou přílohou. Redakční uzávěrka v úterý večer. V drobném prodeji čísio 8 h.

NOVÝ JIHOČESK

LNIK

Redakce, adminl- strace a expedlo Č. Budějovíce, Dělnický dům. Úket poštavní spuřitalny č. 58.557 Inserty platí ss při ubjzdnání. Majitalá XVl. a XVII. kraj sariátn demukratické ornanisaca vČechách. Zudpuvědný redaktar a vyda- vatel Rlnis Křít. Stížnosti na Parmana Jana Dělnický konsum Č. Budějevine Tiskne knihtiskárna Edmund Janda Strakonícs.

JHOČESKÝ

ORGÁN ČESKOSLOVANSKÉ SOCMÁLNÍ DEMOKRACIE.

Buďtež připraveni!

Smiřovací konference na zemském sněmu českém, odvoláním národně sociálních a stá- toprávních poslanců z komisí, octly se v po- vážlivé situaci, a neschází vážných hlasů, že další jednání je ohroženo. To by ovšem znamenalo „navrácení v předešlý stav“ a možnost hospodářského, politického i kul- turního obrození této nešťastné země byla by znovu, při nejmenším na dlouhou dobu oddálena. Sociální demokraté ovšem od počátku „smiřování“ pohlíželi na jednání teto s ne- důvěrou. Na zemském sněmu českém dě- lalo se smiřování národů — bez ná- rodů, a ohromný počet obyvatelstva této země neměl ve smiřovacích poradách své zástupce. Sociální demokracie jak česká, tak německá, neměla a nemá na zemském sně- mu své zástupce, vzdor tomu, že jenom pro českoslovanskou sociální demokracii bylo za privilegovaných řádů volebních při vol- bách posledních odevzdáno na 28.000 hlasů. Věděli jsme, že „smiřování“ privilegovaných zástupců obou národů na zemském sněmu je neupřímné po tak dlouho, pokud nebude zde naprosté občanské demokracie a pokud zavedením všeobecného práva hla- sovacího, nebude do samosprávy zemské zaveden nový duch, který poměry v zemském hospodářství postavil by na jiný, lepší podklad. Dnes tedy stojí smiřovací akce česko- německá před bankrotem, k němuž pomá- hají české radikální živly, tytéž živly, které po měsíce ve vyrovnacích komisích byly činně súčastněny, které o koncích celého jednání věděly a teprve nyní, když věc je takořka hotová, utíkají od zodpovědnosti a s falešným radikálním vlastenectvím chtí do- cíliti toho, aby národ považoval je za hrdiny ve chvíli, kdy pocit zodpovědnosti by jim měl kázat, aby vytrvaly, jen proto, aby obrozením zemského sněmu nalezena byla konečně v Čechách cesta k lepšímu. A kdyby nic jiného, pocit železné nutnosti skoncovati volební opra- vu na zemském sněmu, která mohla pak býti základem k další práci, již to mělo býti vodítkem k úvaze před činem, který usnesením če- ských radikálů byl vyvolán. K tomu, co stalo se na zemském sněmu, nesmí býti v prvé řadě lhostejno sociálně demokratické dělnictvo. Otázka volební reformy, proti níž na zemském sněmu se stále kují pikle, a která má vyjíti co nejvíce zhoršena, má býti znovu oddálena! A není potřebí příliš průzračného světla k tomu, abychom po- znali, že všechno na zemském sněmu smě- řuje k tomu, aby reforma volebního řádu, ne-li zmařena, byla krajně oddálena na do- bu co nejdelší. To je třeba dnes konstato- vati a to je třeba, by si dnes uvědomil každý, komu záleží na tom, aby poměry v Čechách doznaly již jednou nápravy. „Volební reforma zemská je o-

hrožena,“ volá úvodník nedělního ústřed- ního orgánu naší strany a prohlašuje, že poslední události na zemském sněmu musí sociální demokracii vésti k rozhodnému jed- nání! „Doba stala se nad očekávání kriti- ckou — my musíme jednat.“ Organisace a soudruzi naši buďtež připraveni. Armáda českoslovanské so- ciální demokracie chystá se k zápasu za další dobytí politických práv v zemi, kde až dosud jsou jí upírána, k zápasu za lepší budoucno a v zápase tom také — zvítězíme.

Z otázek dne.

(Organisace zaměstnavatelů.) Jihočeští tru- hláři pod firmou živnostenského odborného spo- lečenstva českobudějovického svolávají na den 26. t. m. do Budějovic svůj sjezd. V provolání se volá po utvoření jednoty truhlářských spole- čenstev z českého jihu, ve skutečnosti bude sjezd hledati vhodnou organisační formu, která měla by býti závazna pro všechny zaměstna- vatele a jejíž tenďence namířena by byla v prvé řadě proti dělnictvu. V provolání nadhozena je sice celá řada otázek, jako výchova učňů, od- borné kursy pro pomocníky a mistry, zřízení tržnice jihočeského dřevodělného průmyslu atd., ale — nezbytným bodem sjezdu prý musí býti zaujmutí stanoviska vůči dělnictvu. Organisace dělníků prostě prý diktuje maloživnostníkům, šetříc při tom bohatých továrníků, poněvadž si na tyto netroufá. Jinými slovy: Proti organis aci dělníků organisaci zaměstnavatelů, To je vlastním účelem sjezdu. Společenstvo tru- hlářů by ovšem lapálii o „šetření továrníků“ těž- ko dokazovalo a její účel je ten, aby snadu indiferentního živnostnictva ožila fráse „socialism ničí střední stavy“ a proto provolání stylisováno tak, jakoby mor dělnických organisací živnost- níka ubíjel a velkokapitálu dodával živnou mízu. Charakteristické je, že budějovické společenstvo truhlářů svolává sjezď po nedávno skončeném hnutí dělnictva, kde jak známo byla umělev život vyvolána hromada pomocnická, kte- rá postavena v čelo hnutí jen proto, aby zaměstnavatelé nemusili jedna- ti s organisací dělnickou. že v této hře dělnictvo taktikou národně socialistickou boj ve skutečnosti prohrálo, jsme již napsali a řekli a dnešek nám dává za pravdu. — Zaměstnavate- lé zbrojí a záleží na dělnictvu, aby pochopilo, že nesmí zůstati pozadu. Proti organisaci zaměstnavatelů, zdravou, třídně so- cialistickou organisaci dělníků. Ne- uvědomí-li si to dělnictvo zavčas, běda hospo- dářským jeho zájmům. (Kus jihočeského problému.) Po celé budě- jovické kotlině a v Budějovicích zejména rozší- řen je úžasnou měrou podloudný obchod cukeri- nem. Finanční stráže konají na pašeráky hotové hony, soudy budou pomalu zřizovati zvláštní cukerinové senáty, ale všechno marno. Cukerin prodává se dále a zavrou-li jednoho cukerináře, vyrojí se deset jiných. Jsou rody a obce, kde se s cukerinem obchoduje ve velkém a jsou v již- ních Čechách obce, kde cukr nalezneme snad jen

na faře a cukerinem sladí se od pana starosty dolů až k poslednímu „okolníkovi“. Boj proti cukerinu je marný a proč právě v jižních Če- chách tento nedovolený a přece lidsky pochopi- telný obchod tolik bují, je lehko vysvětlitelno. Jediný prostředek, jenž zabrání pašování cuke- rinu je, aby chudákům bylo dáno levnější sla- didlo. Dokud bude stát kilogram cukru K 1.0 až K 1.08 a dokud nebude možno, aby taková rodina ze švarcenberkského panství, která má šest krků a vydělá týdně 8—10 K, měla kilogram cukru za takovou cenu, aby jím mohla sladit „kafe“, do té doby bude se u nás pašovat cu-

kerin!

Zakládání výrobních družstev dělnických.

V poslední době založeno bylo několik vý- robních družstev různých průmyslových odvětví, aniž by bylo přihlíženo k tomu, zdali stává pro tyto podmínek k jich zdárné prosperitě. Má-li družstevní hnutí toho kterého odvětví pů- sobiti zďárně, je nezbytně nutno, by opíralo se o organisovaný konsum, a konsumentům byl zaručen náležitý vliv na družstvo. Zpravidla jsou zakládána výrobní družstva s nedostatečným závodním kapitálem a jsouv důsledku toho nucena spoléhati se na úvěr. Za- kladatelé se domnívají, že k reklamě stačí, když vystrčí se firma „Dělnický“, že ihned odběratel z kruhů dělnických se poženou. Tito však nejdou. Jednou z příčin bývá, že výrobky nevyhovují buď svojí cenou neb jakostí, a tu pak družstvu nezbývá, než vrhnouti se do konkurenčního zá- pasu. Mnohdy se stává — i když družstvo se- stává z dobrých odborníků — že schází obchod- ní routina, kalkulace, schopnost ku vedení knih atd. K těmto obtížím pak druží se další, po- dílníci domnívajíce se, že družstvo založeno bylo k tomu, aby platilo vyšší mzdy, chtějí býtiv podniku zaměstnáni, činí správě obtíží, a tu správa, aby volání podílníků vyhověla, rozšiřuje zbytečně závod a výrobu. V mnohých přípa- dech nastává nedostatek discipliny, nepořádek, mnozí zaměstnaní-podílníci nechtějí poslechnouti rozkazu vedoucí síly atd., a to bývají zpravidla konce takového podniku. V těchto těžkých dobách, kdy družstvo vede bo j za svoji existenci, apeluje se na součinnost dělnictva s poukazem na „dělnickou“ firmu, jak- mile však družstvu se lépe vede, stává se mu dělnická firma obtíží a obzvláště, rekrutují-li se jeho konsumenti z vrstev mimodělnických, družstvo se uzavírá pro přístup nových podílní- ků — zvrhá se v podnik čistě soukromokapita- listický. Každý jednotlivý podílník — i když za svoji práci řádně byl odměněn a požívá větších výhod nežli v podnicích soukromých — čítá, o kolik jeho majetek v družstvu stoupl. Tu a tam mnohdy vzpírá se správa — zaměstnává-l dělníky nepodílníky — vyhověti oprávněným po- žadavkům a sociálním potšebám zaměstnaných pracovníků. Na místě zájmu odboru, který při založení družstva stavěn byl do popředí, nastává zde výmluva, že „obchodní zájem podniku“ to nesnese a v mnohých případech vstupují „vý- robní družstva dělnická“ do spojení s podob- nými podniky soukromokapitalistickými, omlou- vajíce toto své stanovisko stejnými zájmy. Ačko-

Největší výběr rybářského náčiní

u Karla Voláka,

Tábor-Nové město, Nádražní třída. 326