#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
23. července 1900: Číslo 201.
#4
alto_textblock
#4
kouské závisí na tom, jestli se podaří vyrovnati
se s lidem českým, uspokojiti ten
nenáviděný národ Husův. (Výborně
Potlesk.)
A v jakém poměru a míře, ve kterés
v době novější probouzel k novému životu národ
český a jak šířilo se po vlastech česko-slovan-
ských politické a národní sebevědomí, tak rostla
a sílila opět památka na mučenníka kostni-
ckého.
Od dědiny k dědině, od obce k obci,o
města k městu šíři se poznání významu, důleži-
tosti a velikosti Mistra Jana Husa a nebude
trvati již dlouho a Jan Hus stane se opět milo-
vaným svělcem celého národa a nebude v Čechách
obce tak zatemnělé a nevědomé, aby neprohlédla
skrze mraky a mlhy, jimiž nepřátelé národa
českého zastřiti chtěli památku velikého Čecha
a mučenníka. (Sláva Husovi !)
A mezi nejprvnějšími městy českými, jímž
spadlo bělmo středověké nevědomosti s očí, byla
i obec zdejší, staroslavná Lomnice. (Na zdar!)
A město toto postavilo nádherný pomník našemu
světci, jako důkaz lásky, úety a vděčnosti
k němu, ale též jako důkaz své pokročilosti
svě národní a politické uvědomělosti. (Výberně
Potlesk.)
Řečník obírá se otázkou, proč světíme
památku Husovu, zmiňuje se stručně o jeho
životě a činnosti kazatelské v kapli bellemské
kde hlásal slovo boží dle svých názorů a svěho
přesvědčení, jež neshodovalo prý se s pravým
učením eírkve katolické a obsahovalo prý mnoht
články nepravé a bludné.
Avšak to by snad nebylo podráždilo a po-
hněvalo kruhy tehdejšího duchovenstva kato-
lického, kdyby byl M. Jan nebyl se dotýkal
duchovenstva samého, kdyby nebyl veřejně
z kazatelny odkrýval a odsuzoval hrozné po-
měry, zkaženost a hnilobu, která tenkráte
panovala v církvi římsko-katolické, kdyby nebyl
veřejně a bezohledně poukazoval na pohoršlivé
zlořády, na znemravnělost, zpustlost a zkaženost
téměř veškerého tehdejšího duchovenstva kato
piekého, počínaje od nejvyšší jeho hlavy, o
papeže římského, až k nejnižšímu kaplánkovi
Vždyť církev byla rozervána a roztržena
Papežů bylo dvé, za kostnického koncilia, i tré,
jeden sídlel v Římě, druhý v Avignoně ve
Francii. Každý tvrdil, že on je ten pravý ná-
stupce Kristův, pronásledoval, hanobil a pro
klinal druhého.
Každý vedl dvůr, který vynikal nádherou,
přepychem, ale též rozpustilosti, zkaženosti a
znemravnělosti nade všecky dvory knížat svět-
ských. (Různé hlasy.)
K tomu měli papežové ovšem zapotřeb
mnoho peněz, a aby si jich opatřili, vymýšleli
si nejhanebnější podvody a úskoky; hlavně
vedli rozsáhlé obchody a kramařili s relikviemi
svatých a duchovními prebendami a prodával
odpustky za největší hříchy.
Jaký div, že muž tak enostný a mravný
že kněz tak zbožný a církvi Kristově tak od-
daný, jako byl mistr Jan Hus, těžce nesl tuto
zkázu a úpadek církve, že muž tak ideálně
nadšený pro mravnost a pravou křesťanskou
enost, muž povahy tak rázně a obětavé — s bez-
ohlednou rozhodností veřejně vystupoval proti
těmto zlořádům a neřestem v církvi, napominaje
důrazně k nápravě života a mravů nejen obecný
lid, ale především duchovenstva vyšší i nižší.
Jest přirozeno a samozřejmo, že si tím ne-
zjednal lásky a náklonnosti duchovenstvo, nýbrž
naopak pozbudil tím jeho hněv, jeho zášť
pomstychtivost.
Obžalovali jej; stíhali jej klatbou, vypo-
vídali z Prahy a konečně předvolali před vše-
obecný koncil, jenž tenkráto zasdal v městě
Kostnici.
V dalším líčí řečník povolání Mistra Jana
Husa před koncil v Kostnici, kde ne dovoleno
mu ani, by se hájil, nýbrž žádalo se, byse
bezvýminečně podrobil a vyznal, že hlásal bludy
by je odpřisáhl a veřejně je odvolal.
Avšak Hus odpověděl, že nemůže odvolnt
bludy, jimž neučil a jestliže snad něčemu učil
co se pokládá za blud, aby se mu dokázalo
že to skutečně bludem jest. Že nemůže odvo-
lati, co za pravdu uznává, poněvadž by tak
učinil ze strachu před lidmi a provinil se tím
proti povinnosti k bohu.
Dne 6. července r. 1415 vynesen ve vele-
chrámu kostnickém veřejně rozsudek proti Hu-
sovi a ještě téhož dne vyveden za město a na
hranici za živa upálen jako kacír.
(Různé ostré hlasy.) Ani popele z těla jeho
nebylo šetřeno a hozen do Rýna, aby prý ani
nejmenši památky po něm nedostalo se do
Čech. (Hanba jim )
Tak skončil Jan Hus
#5
alto_textblock
#5
IX. sjezdpolských lékařů a přírodo-
zpytců v Krakově.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V Krakově, 20. července 1900.
Držíme v rukách první číslo dzienniku de-
vátého sjezdu polských lékařů a přírodozpyteů
Polibili se s námi polští bratři na nádraží a
hned nám odevzdali několik publikací a časo-
pisů. Nejdůležitějším pro nás je denník sjezdový.
Čteme tam všecky modality, jak sjezd se bude
prováděti. Zpozdil se beztoho devátý sjezd pol-
ských lěkařů a přírodozpytců. Miél býti konán
před dvěma nebo dokence třemi lety v Poznani.
Než k němu došlo, zachvátily pruskou vládu
humanní city a škrtnutím péra vládního, mírných
a lidumilných i jemnocitných pruských ministno
byl sjezd zakázán pro účastenstvi cizinců
Zvláště trnem v oku bylo účastenství Čechů
Bůh ví, proč se nás všude tak bojí, vždyť jsme
jak živi nikomu ničeho neudělali, hledice si své
vlastní práce a majíce soucit s každým, kdo je
malým, utištěným a kdo, třeba v porobě, přece
pracuje a nese se za vyššími ideály člověka.
Po třetí již koná se lékařský a přírodo-
vědecký sjezd polský v Krakové. Poprvé v roce
1881, po druhé v r. 1891 a po třeti tento
v těchto dnech.
Účastenství na sjezdu je veliké. Je již
dnes v Krakově přítomno přes 900 lékařů, kam
se ohlédneš, všude vidiš v knoflikové dírce od-
znak sjezdový, hada otočeného na Aeskula-
pově holi.
Přišti nám naproti bratři Poláci a s vřelým
objetím nás uvítali. Zabušilo nám srdce a tal
něco nám v nitru se ozývalo, co zveme slovan
skou vzájemností. Vykázali nám místa v nej
lepším krakovském hotelu a dali nás všechny
#6
alto_textblock
#6
do jedné budovy a obsluhují a obskakují nás
jeden po druhém a ruce nám tisknou. Dnes
bylo na programu seznámení se, Seznamovali
jsme se několik hodin a duše příslušníků dvou
slovanských národů cítily jedno a totéž. Ni
nás Slovany nespasí nežli práce a úsilovná
práce na všech polich jejích. Až budeme hlu-
boce vědecky vzdělaní, až budeme všickni uvě-
domělí národně a stejně mocně a silně, až nás
vážná práce svede dohromady a bude dobře
zorganisována, tenkráte bude slla vědy slovanské
nepřekonatelná a pobledne sláva těch, kteří do-
vedou chvástavostí a pověsínou filosofii naplňo-
vati celý svět, jenž před panovačnosti a smělým
vystupováním jejich, ač třeba silný dost, na
odražení útoků bere se do ústranní a mlčí.
Na sjezdu ohlášeno je 500 přednášek, z
českých jsou ohlášeny zde přednáška p. prof.
dra. Maixnera, Chodunského, docenta Veselýho,
dra. Vlasáka a inž. Veselého z Prahy. Mim
tyto jsou zde přítomni prof. dr. Stoklasa z Prahy
a doktoři Veselý z Brna, Havel z Německého
Brodu a zejtra čekáme ještě nový přírůstek.
Nevíme zda ne nadarmo. Je na obzoru již mezi-
národní sjezd lékařský v Paříži, která mu vy-
stavou dnes dává korunu všemu snažení lid-
skému a vší práci vědeské ve století devate-
náctém; a potom, řeknu upřímně, je pro če-
ského lékaře každé mimořádné vydáni velkou
obětí a veřejnost naše necítí potřebu, aby pod-
porovala nějakou hmotnou podporou toho, kdo
má snahu v některém oboru pracovati a jíti se
podívati i za humna české země, jak se tam
vede práci i jaké tam mají výsledky. Na jině
účely, jak již stokrát bylo u nás v Čechách na-
psáno, dává se a rádo i s ochotou mnoho
mnoho, jen ne na to, co může sílu národa na-
šeho vzpružiti a posíliti, jen ne na vědeckou
práci a na vědecké snahy.
Máme již dnes ústavy takové, které bys
mohly připamatovati povinnost, že je nutno také,
aby podporovaly dobře a úsilovně snahy všech
českých pracujících lidí. Co činí pro vědu č
skou a pro poznání věd cizích velká naše aka-
demie? Ničeho neho velice málo. Proč ta ne-
podporuje, třeba sua sponto, mladé učence,
které by snad dovedli vybrati ti staří naši dobř
pracovníci vědečtí v akademii zastoupení a ne-
řekne k nim: »Ty a ty pracuješ v tom a tom,
zde máš několik zlatek podpory, abys se mohl
ve svém oboru poohlédnouti i v cizině.
Zdá se někdy, že je tu naše akademie
k tomu, aby dobře platila ty své členy, kteří
dovedou rozřezati nějakou knihu ať českoua
cizí a napsati o ní několik řádek do »Véstníku
akademie«, který nikdo nedostane, leda vynalo-
ží-li na obdržení jeho velkou píli a dosti velké
peníze a ve kterém má přece býti znáti, cose
skutečně dobrého v české vědě koná. Však již
mlčím. Vzbudím beztoho svými několika řádky
některého boha, jenž zahřmí na mě, nepatrněho
člověka: Quos ego!« . . . až zatřesou se výšiny
vědecké v Čechách . . .
Delegace česká na polském sjezdu lékař
ském není dosud četná, ale celá téměř vystoup
aktivně na sjezdovém jevišti. Všickni její čle-
nové mají ohlášeny přednášky a obsažné před-
nášky. Snad aspoň z části bude representována
česká vědecká práce, Bylo by to tak hezké
kdyby z našich přírodovědeckých fakult dosta
vily se dnes sem do Krakova čelní zástupci
řekli zde, co vykonali, co vykonají a co vyko-
nati dovedou. Vedlo by to k utužení přátelstvi
s polským národem vlastním, který soudě z pozor-
nosti, jaká se nám zde věnuje, není tím, čím
jsou jeho političtí zástupcové.
Je to veliká myšlenka, myšlenka slovanská
a k provedení jejímu nejlépe by se pracovalo
pospolitou prací všech slovanských větví, které
by se brzo zazelenaly a zmohutněly tak, že by
zastínily rozpínavost a velkořečnost i pýchu
těch, jimž jsme k srdci nepřirostli.
Politika nepřivede nás jediná do oněch zá-
vratných, sněných výšin, ku kterým se srdcem
Uukoucím pohližíme, které milujeme a kterých
bychom tak rádi dospěli. Jen práce úsilovná a
opravdu hluboká ve všech odvětvích lidského
vědění, ve všech národech slovanských prová-
děná, může nás jednou sjednotiti a bude-li zdo
slovanská věda, společná i zorganisovaná, přijde
i politika a dovede vymožeností vědeckých vy-
užiti a zpracovati k velkým úkolům
Zašel jsem přiliš daleko. V objetí slovan-
ského bratra oblétá člověka genius, nositel všech
těch našich velkých snah a myšlenek
Dnes, na společném večeru, seznámili jsme
se čeští a polští účastníci sjezdoví a zejtra v so-
botu počne vlastní, silná práce společná
Dej bůh, aby přineslo naše úsili přebytek
silného a dobrého ovoce ! ,
#7
alto_textblock
#7
Sokolstvo českým menšinám.
Pražské a předměstské sokolstvo včerejší
den zasvětilo příslušníkům našeho národa, ži-
jícím ve zněmčeném území, kde vydáni jsou
ve psí zvůli germanské, a kde pro ně nedo-
stává se stejného práva jako příslušníkům ná
roda českého. Sokolstvo uspořádalo včera
obvyklý již hold českým menšinám a jaké ve
veřejnosti naši jeví se pochopení k ochraně,
sesilení a zmohutnění českého živlu v za-
braném území, vidno nejlépo z utéšeného úča-
stenství na včerejší sokolské slavnosti. Zdar
její byl náležitý, úplný.
Na výstaviště do Král. Obory odebralise
Sokolové v imposantním průvodu. Seřadilise
na Komenského náměstí a v Sokolské třídě na
hoř. Novém městě a odtud po 2. hod. odpol.
za zvuků kapely civilní a kapely »Sokolae
brandýsského nastoupili pochod Mezibranskou
ulicí, Václavským náměstím, Přikopy a Eliščinou
třídou do Král. Obory. Ve všech těchto ulicíeh
očekáván byl průvod velikým množstvím obe-
censtva, které Sokoly nadšeně pozdravovalo.
Zejmena na Přikopě, před německým kasínem
stála živá hradba, která nepřestala provolávat
»Na zdar!« a »Sláva«, zejmena, když kapel
právě v těch místech zahrála národní hymnu
»Kde domov můj ?«
Nekonečná řada Sokolů dorazila na výsta-
viště po 3. hod. odpolední, kdy obecenstvo
hrnulo se tam v takovém množství, že turni-
kety nepostačily se otáčeti. Prapory sokolských
jednot v malebném seskupení postaveny byly
před hlavní vchod do průmyslového paláce. Na
pavlánu paláce pěvecký kroužek Sokola praž-
ského zapěl chorál, načež starosta České obce
sokolské br. dr. Jan Podlipný proslovil
toto oslovení k tisícihlavému shromáždění:
#8
alto_textblock
#8
o
Bratří Sokolové! Lide český, zde shro-
mážděnýi
Bude tomu bez mála rok, co jsme se sešl
na tomto všem Čechům milém místě za stejným
účelem: společnou silou dosíci toho, čeho nelze
provésti jednotlivci, totiž poskytnouti pomo
bratřím na pomezí, bratřím strádajíeím a pracu-
jícím, bratřím, kteří konají pro nás a za nás
dílo významu, o němž se mnohému ani nezdá
Pomoc naše posud není valná a přicház
pozvolna. Však nemusilo by býti ani tak a nen
to vinou naší; vina spočívá největší částí
jinde.
#9
alto_textblock
#9
Na příklad, když není v některém městě
pro Čechy na trhu místo (Volání: Hanba ! T
musí přestat !) — aneb když propuštěn jes
Čech z práce proto, poněvadž posílá dítě své
do české školy, neb protože nechce posílati je
do německé — — odpovědí bývá: Není nato
zákon. (Hlučné projevy nevole.)
Ale i v takých případech, kde zákon jest.
to vázne.
o Zde jest na místě povzdech: Kdy konečne
nastanou v tomto království takové poměry, aby
spravedlnost byla měřena všem stejně, jak pro
Němce, tak i pro Čechy? (Bouřlivý souhlas.)
Kdy nadejdou konečně ty doby, aby článek
XIX. základních zákonů státních byl spravedlive
prováděn? (Opětný souhlas.) Náš český úřadník
je vzorem úřadníka, r
Ten koná věrně, někdy až přes příliš hor-
livě svou povinnost, ale německý, ten z pra-
vidla, ať jakéhokoliv politického vyznání, po
většině nezapomene na cit svůj naeionální.
leron odol nd
(Souhlas.)
Bylo nám slíbeno, že se Čechům křivd
státi nesmi. Důvěřujme! Ale při té důvěře ne-
skládejme ruce v klín. Jako jsme učinili velko-
lepě pokroky na poli národohospodářském
v literatuře, tak hleďme vyšinouti se i na
poli národním. (Souhlas.) Však, přátelé drazi,
již se zase prohouzí stará naše česká síla
Viděli jste ten mohutný ohlas s vrchu Mužského
a slyšeli jste, že se hotovi český lid, aby opět
oživl. (Souhlas.)
Sokolstvo pražské a předměstské uspořádalo
dnes slavnost ve prospěch českých menšin.
Dnešní poměry ukládají nám přemýšlet, přípra-
vovat, pracovat, organisovat a pomáhat tam,
kde pomoc jest nutna. Úspěchům českých
menšin: »Mnoho zdaru!« (Bouřlivý potlesk
volání Na zdar ! a Sláva l)
Když potlesk utichl, zapěl pěvecký kroužek
na pavlánu průmyslového paláce hymnu »Kde
domov můj?«, načež se na výstavišti roz
proudil čilý život. Zvláštních atrakcí nebylo
sice připraveno, poněvadž hlavní snahou slav
nosti bylo uspořádati manifestaci ve prospěch
českých menšín. A obecenstvo pražské i před-
městské pochopilo účel ten a valilo se po celé
odpoledne na výstaviště hlavní branou, nad níž
skvěl se ve slovanských barvách provedený
guirlandami ozdobený nápis: »Sokolstvo ohro-
ženému území.« Počasí bylo slavnosti úplně
příznivé. Když se sokolský průvod z Komen-
ského náměstí hnul, spustil se slabý deštik
který ale ani vypráhlou dlažbu nezvihčil. Od-
poledne bylo pod mrakem, teplota byla sice
značná, ale přece snesitelná. Teprve před 8. hod.
večer spustil se výdatný lijavec.
Na výstavišti v české vesnici pozornost
velikého množství obecenstva těšilo se veřejné
cvičení: a) dorostu: cvičení s tyčemi a hry.
b) sokolské župy podbělohorské. Cvičení byl
provedena velmi korrektně, což svědčí o zna-
menité vyspělosti a zdatnosti cvičícího mužstva.
V pavillonu »Flory« dramatický odbor Sokol
karlinského sehrál tři hry; výkony ochotník
odměněny hlučným potleskem. Pěvecký kroužek
Sokola pražského v ústředním paláci zapěl dva
chorály. Tamtéž členové dámských odborů so-
kolských jednot pražských a předměstských
obstarávaly bufřet a prodej sokolských odznaků,
pohlednic a pod.
Spáleniště pavillonu nuselského pivovaru
bylo po celé odpoledne obecenstvem obklo
pováno. Slavnost sokolskou navštívilo asi 23.000
vstupné zaplativších osob. Loni bylo účastenství
mnohem četnější. Ku slavnosti vydán byl leták
»Českému lidu« z péra br. V. Kukaně a leták
»Naše poslání« od J. B. Zyky.
V průvodu zastoupeny byly sokolské župy
Jungmannova, středočeská, Barákova, Podbělo
horská a jednota pražská. Dále přítomny byl
deputace z Loun, Žatce, Chrudimi, Vídně, Pro
stějova, Duchcova, Kladna a Drážďan.
#10
alto_textblock
#10
XV. řádná valná hramada „Národn
jednoty severočeské“
konala se včera po 10. hodině dopolední ve
velkém sále »Měšťanské besedy« za přítomnosti
zástupců sto patnácti odborů, representujících
656 hlasd.
Jednání zahájil starosta Národní jednoty
severočeské pan Jindřich Nechanský
řečí, v níž úvodem připomenul povinnost všech
v jednotě pracujících, vydati počet z konání
svého. Poukázav na obšírné výroční zprávy.
pravil řečník dále: Nelze upříti, že v posledn
právě době prací ve velkém slohu dán jest Ná-
rodní jednotě severočeské základ nezdolný, ne
boť s chloubou může se nyní říci, že jednota
naše sílí a mohutní.
Ovšem překážky, na něž stálé byly stíž-
nosti, nejsou dosud odstraněny. Jest to na
prvém místě neporozuměni širší ch
vrstev naší české veřejnosti pro
ušlechtilé, humanní, ale i vzne-
šené cíle, kteréž jenota naše sle-
duje. Na druhém místě jsou to překáž ky
rá zu politického, kteréž Národní jednotě
severočeské, spolku nepolitickému, ominentně
národnímu, staví se v cestu.
Každá změna kabinetu měla
neblahé následky pro naše men-
šiny. Povolilo-li se něco Čechům, mstili se
Němci způsobem brutálním Čechům v uzavíra-
ném území; povolilo-li se Němcům, vrhli se
na Čechy opět.
V roce právě minulém byla mimo to jed-
nota nemálo postížena všeobecnou stávkou hor-
níků, našich milých chráněnců, našich na stráži
stojících zákopníků národních, našeho to lidu
s nímž sympatisovali jsme všichni, také jednota.
Nemohla jim však, jsouc spolkem nepolitickým,
přispěti nikterak na pomoc, pouze na ty mohl
pamatovati, kteří jsou členy jejích odborů.
Celkem utrpěli jsme ztráty, neboť po stávce
bylo pozorovati, že z řad jednoty ubylí předn
#12
alto_textblock
#12
její lidé, vypovězeni jsouce z míst, kde drahná
léta působili a prací svou pomáhali našim ná-
rodním nepřátelům k zámožnosti a blahobytu.
Proč se tak dělo, jest nám zřejmo, uvážíme-li
že v nastávající době jest nové sčítání lidu
a že nový zákon o právu domovském nabude
platnosti.
Řečník vzpomíná pak tklivými slovy úmrtí
velké příznivkyně Národní jednoty severočeské
Žofle Podlipské, její slavné sestry Karoliny Světlé
čestného člena Jednoty a pak zasloužilého sta-
rosty Národní jednoty severočeské dra. Prokopa
Podlipského, prvního vojevůdce jejího. Z řa
příznivců jednoty zesnuli: c. k. setník Matoušek,
ktorý jednotě zůstavil 600 K, Hugo Heiner
který na ni pamatoval 100 K, c. k. plukovník
Brádka, jenž odkázal jednotě 2000 K, architekt
Škabrout, zůstavivší los rak. červeného kříže,
dr. Artur Šimáček, jenž věnoval 2000 K a pí
M. Šimková, která odkázala jednotě 200 K.
Pan předseda vyzval přitomné, by památk
zesnulých uclili povstáním. Když se tak stalo,
uvítal opětně shromážděné v jednotě, jíž jest
bojovati boj nám vnucený. »Nechceme nikomu
bráti« — končil řečník — »což jeho jest, ne-
chceme také proti nikomu vystupovati, chceme
jen hájiti svých a o své se starati, by zacho-
váni byli národu a drahé vlasti.« (Výborně
Pochvala.)
Na to uvital starosta p. Nechanský dosta
vivší se poslance pp.: Jos. Sokola, Krejčika
JUDra. Dvořáka, Horáka a dra. Baxu — posl
dr. Fořt omluvil svoji nepřítomnost — a sděli
že za Obec Sokolskou dostavil se p. Kukan
za živnostnictvo p. Sedláček, za Národní jedn
pošumavskou p. Hubka, za národní dělnictvop
Simonides, za Ústřední Matici školskou p. dr
Šámal a p. dr. Pospíšil, jež všechny opětně
uvítal.
Po návrhu pana Simonidesa se výročn
zprávy nečetly, vyjímaje referát revisorů účtů,
který přečetl tajemník pan Satrapa. Zpráva byla
jednomyslně bez debaty schválena.
Na to povstal starosta pan Nechanský, při-
pomenul slavnost odhalení pomníku Mistra Jana
Husa v Lomnici nad Pop. a navrhl, by jme-
nem jednoty poslán byl do Lomnice pozdravný
telegram tohoto znění: »Valná hromada Národní
jednoty severočeské vzpomínajíc významné slav-
nosti vaší, provolává nehynoucí památce našeho
národního světce i mučedníka, Mistra Jana
Husa, hřímavé »Sláva!« Řečník navrhl, by te-
legram podepsán byl vedle předsednictva dele-
gály pp. Vorlíčkem z Ústi nad Vl. a Bárou z
Trnovan. Návrh byl jednoblasně přijat.
V programu schůze následovaly pak dopl
ňovací volby. Zmíniv se o připravené kandidátní
listině, podotkl starosta pan Nechanský, že výběr
kandidátů děl se pečlivě. Budou-li zvoleni, pak
záležeti bude na tom, jak budou pracovati;
bylo ovšem učiněno již mnoho trapných zkuše-
ností, došlo k mnohému zklamání. Nyní jsou n
listiné pánové, kteři se přihlásili k práci.
Skrutátory byli jmenováni pp. Vorlíček
z Ústí nad Vlt., Mansfeld z Dolních Beřkovic
Rybák z Loun.
Pan Vorlíček pravil, že kandidáti jsou
z části neznámi; důvěřuje ústřednímu výboru,
že vybral kandidáty, kteří chtějí pracovati
Stěžoval si pak, že některé z nich členstvo
jednoty vůbec nevidí. Pánové měli by si vzíti
příklad z českých dělníků z uzavíraného územi.
kteří konají svou povinnost, ač zápasí o holý
život.
Posledním oddílem jednání byly volné ná-
vrhy. Nejprvé přečteny návrhy odborů, došlé
písemně. Odbor v Hronově podal návrhů ně-
kolik; v jednom z nich přimlouvá se za zří-
zení akciové pozemkové a stavební banky
s malými podíly, v jiném žádá vydání spisu
o menšinách na severu dle vzoru knihy páně
Hubkovy. Jiný návrh došel od odboru v Úpici;
dámský odbor v Poděbradech žádal za zavedení
župní organisace a přidělování odborů ve zněm-
čeném územi odborům v území českém. Debata
rozvinula se o návrzích damského odboru po-
děbradského. Účastnili se jí pp. dr. Stumpí,
Klouda z Terezina a Staněk z Mostu. Návrh
odkázán pak novému výboru; stejně ostatní
písemné návrhy.
Pan Červený z Bíliny žádal, by byto po
staráno o nejrychlejší pomoc pro tamní Čechy.
kdykoli jí mají potřobí, a navrhoval prostředky
k tomuto účelu.
Pan Horák z Malého Újezda žádal, aby do
uzavřeného území vysílala národní jednota se-
veročeská co nejvíce řečníků, dále si přál, by
tam zajížděli říšští i zemští poslanci a pořádal.
tam schůze
Když byl starosta pan Nechanský přečet
došlé telegramy od p. Strejcovského z Hrdl a
od odborů z Broumova, pokračováno v jednání
o volných návrzích. Pan Dlouhý z Lipkovie
Duchcova vybízel ke koupi jedné tamni reality.
Pan Veverka z Bystřice poukazoval vůči panu
Horákovi na potiže, s nimiž je pro české po-
slance spojeno jich vystupování ve zněmčeném
území na některých místech následkem odpůr-
čího vystupování sociální demokracie.
Pan Klouda z Terezína učinil pak návrh.
by ústředním výborem jednoty byl klub poslanců
národní strany svobodomyslné požádán o ná-
vštěvy poslanců v uzavíraném území. Za týž
návrh přimlouval se p. Linhart z Lipkovic, když
byl dřive pronesl svůj názor o poslední hornick
stávce a poměru poslanců k nl.
Pan Staněk z Duchcova žádal časté p
řádání sjezdů Nár. jednoty severočeské; starosta
p. Nechanský návrh ten uvítal, připomenul všal
potíže, činěné začusté zeměpanskými úřady.
Na to oznámil p. Vorliček z Ústí n. I.
výsledek voleb. Zvoleni jsou pp.: advokát
JUDr. Karel Čermák (na 3 roky), red. Em-
Hrubý (na 3 roky), kand. adv. JUC. Hugo Kaizl
(na 2 roky), magistrátní adjunkt Ant. Kubišta
(na 3 roky), úřadník Václ. Kukaň (na 3 roky)
advokát JUDr. Jos. Matys (na 3 roky), učitel
Ant. Müller (na 3 roky), úřadník Václ. Rejmon
(na 2 roky), úřadník Ed. Sláva (na 3 roky),
advokát JUDr. Oldřich Souček (na 3 roky),
zemský úřadník Vil. Švarc (na 3 roky), spiso-
vatel J. L. Turnovský (na 3 roky), úřadník Jos.
Víšek (na 3 roky) a pokladník městské spoři
telny Jos. Vodrážka (taktéž na 3 roky). Pře
hližitelem účtů zvolen p. Frant. Sojka, vrchní
úřadník hypoteční banky král. českého (na
1 rok).
Volba byla jednohlasná; z 656 volebníeh
lístků byly 4 uznány neplalný mi.
#13
alto_textblock
#13
Slibem úsilovné práce nového výboru
skončil pak starosta p. Nechanský valnou hro-
madu.
Výňatek z výročních zpráv uveřejníme
#14
alto_textblock
#14
příště.
#15
alto_textblock
#15
Denní zprávy.
— Velikolepý úspěch plzeňského
»Hlaholu« v Brusselu. Z Brusselu, 23. čer-
vence. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) České umění
pěvecké slavilo včera v Brusselu na mezi-
národních německých závodech velkolepé
triumfy. Odbor plzeňského »Hlaholu«, který
se závodů zúčastnil, dobyl výkony svými
první ceny. (Cena tato sestává z veliké zlaté
medaille a 3000 franků). Úspěch českých
pěvců byl nevídaný. Ač proti řádu závodů,
musil »Hlahol« přidati ke svému programu
ještě dvě čísla. Porota prohlásila, že pěvecké
výkony odboru »Hlaholu« plzeňského jsou
bez konkurence. Dnes závoditi bude » Hlahol«
plzeňský v Paříži v Trocaderu,
— Filip bar. Weber z Ebenhofu, ně-
kdejší místodržitel král. českého, zemřel včera
v hlavním městě hornorakouském Linci, maje
80 let věku svého. V politické historii našeho
národa zaznamenáno jest jmeno Webrovo na
listech, jež neobsahují události potěšitelné. Syn
českých rodičů z Pošumaví, který v Praze vy-
studoval, oetnul se Filip Weber na dráze úřad-
nické a splynul s tradicemi tehdejší byrokracie
tou měrou, že zúplna zapomněl na svůj český
původ, ba nejednou osvědčil se i mimo svou
úřadní funkci jako rozhodný nepřítel kulturních
snah českého národu. V lelech padesálých byl
policejním radou v Praze, postupoval pak jako
politický úřadník velmi rychle i stal se po od-
chodu barona Kollera r. 1874 místodržitelem
království českého. V této své hodnosti ne-
jednou měl příležitost dokázati a také dokázal,
že jest byrokratem tak zvané starorakouské
školy, že na slovanské národy pohlíží jenom
jako na materiál, z něhož těžiti možno
pro účely germanisační a centralisační. Styky
svě společenské obmezoval v Praze jen na tábor
německého kasina, prodchnut odporem proti
všemu českému, ač sám jako člověk českého
původu výborně česky mluvil. Ve funkci místo-
držitelské udržel se v Praze až do roku
1881, do pověstné události chuchelské, kdy
ež mezi českými sludenty a německými
buršáky v Chuchli vyrušila celý německý svět.
Místodržitel Weber meškal v den chuchelské
bitvy mimo Prahu, prodléval v lázních, i nedal
se ze svého klidu vyrušiti zprávami, kterými
byl vybízen, aby se hned vrátil do Prahy. T
mu bylo vykládáno za porušení úřadní povin-
nosti i byl přeložen z Prahy na místodržitelský
stolee do Lince, kde úřadoval do prvních let
devadesátých, načež vstoupil do výslužby. Syn
zvěčnělého je místodržitelským radou, jeho bratr
byl univ. professorem a dlouholetým ředitelem
zemské porodnice v Praze.
— Rolnická schůze. Selská politick
jednota pro okresy párdubický, přeloučskýa
holický pořádá v neděli dne 5. srpna 1900
o 10. hodině dopol. v místnostech hostincep.
V. Vančury v Řečanech u Kladrub veřejnou
schůzi s následujícím pořadem: 1. Poměr o po-
stavení rolníka váči ostatním stavům, v ohledu
hmotném zvlášť. 2. Zřízení obilních skladišt.
Ke schůzi této pozváni budou říšští a zemšu
poslanci pp. Jan Jaroš, Jos. Komárek, Al. Kryf,
Václ. Formánek, Jos. Sokol, Fr. Udržal, jako
zástupce sdružení »Českých zeměděleů«
v Praze a p. J. Markalous, okresní starostaa
delegát rady zemědělské. Po schůzi podniknuta
bude účastníky schůze vycházka do cís. a král.
velkostatku v Kladrubech a Selmicích, kde
shlédnut bude vzorný chov koní.
— Lupičská četa na železnici. Od jist
doby řádí na místních drahách v. západních
Čechách, nepochybně dobře »zorganiso vanák
četa lupičů, kterouž orgány příslušné až posud
marně snažily se přistihnouti. Zvláště v posled-
ních dnech provedla několik smělejších kousků.
Nejprvé pokusila se vyloupiti pokladnu v lu-
blenecké stanici (na dráze Rakovník-Bečov).
Bušila do ní a namáhala se vůbec všemožně,
do pokladny se dostati, marně však. K ránu
četa, v níž bylo několik mužův, s nepořízenou
odešla. Po celou dobu práce její stáli prý dva
muží s revolvery v ruce před bytem přednosty,
jenž byl prý vůči nim úplně bezbranným. Z
několik dní na to vyloupeno skladiště na sta-
nici Čisté, na dráze rakovnicko-mladotické.
Na štěstí bylo z ní den před tím všechno cen-
nější zboží odvezeno. Před málo dny vloupali
se neznámí lupiči — nepochybně titíž — i do
pokladny v Jesenici (na dráze Rakovník-
Mladotice) a odcizili obnos v ní se právě nale-
zajíeí. Pachatelé nespokojují se nepochybně
ani tímto a hledí způsobem ještě mnohem
vice zločinnějším zjednati si příležitost
k lupu — ve zmatku, jakýž by vyvolala pří-
padná katastrofa železniční. Na dráze rakov-
nicko-mladotické v poslední době mezi staniei
Petrovicemi a Lubnou položeny byly opělně ve-
liké kameny na koleje před příjezdem vlakův
osobních. Jedenkráte již parostroj na překážku
takou zprudka narazil; v případech ostatních
podařilo se ale vždy ještě vlak před překážkou,
zavčas zpozorovanou, zastaviti. Četnictvo po pa-
chatelích troufalých těchto zločinů v celém
kraji úsilně pátrá, až dosud ale bez výsledku.
— Ubohý národe! Pan dr. Fr. Joklík
oznamuje nám, že není pisatelem úvodního
článku, uveřejněného v čísle nedělním radikál-
ního orgánu, a že nikdy značky —k. neuživá
Zpráva našeho včerejšího čísla netýče se tedy
pana dra. Joklika, nýbrž autora článku »Ubohy
národe«, který dotčené značky užil.
— Promoce. Pan MUC. Josef Soukup
z Vochova u Plzně, byl dnes v ponděli o půl 1 hod.
polední ve velké aule c. k. university Karlo-Ferd-
nandovy za doktora veškerého lékařství veřejně pro-
hlášen. — Pan JUC. Bohdan Anders z Hradce
Králové, konceptní praktikant místodržitelství pro
král. české, bude ve středu dne 25. t. m. o 111/4 hod.
dopol. ve veliké aule c. k. české university Karlo-
Ferdinandovy v Praze doktorem práv veřejné pro-
hlášen. — Pan JUC. Kolář Rudolí z Velkého
Týnce u Olomouce, bude ve středu dne 25. t. m. na
české universitě KarloFerdinandově o 111/2 hod. dop.
ve velké aule na doktora práv promován.
— Rodinné zprávy. Pan František Pro-
cházka, majitel továrny v Humpolci a paní Anna
Procházková, roz. Buchova, slavili sňatek svůj
dne 10. t. m. v Praze.
— VVypsáni ceny. Zemská ústřední hasičská
jednota král. českého vypisuje cenu 200 K na nej-
lepší prostonárodní spis z hasičského života (zábar-