#1
alto_textblock
#1
Strana z.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
22. srpna 1903
#4
alto_textblock
#4
Císlo 228.
#5
alto_textblock
#5
krise bude trvati ještě delší
dobu.«
Dnes vyskytla se v Pešti pověst, že mimo
dvanáct známých již státníků budou k slyšení
povoláni též někteří ministři, zejmena Lu-
kacs a Darányi a vedle některých dalších
předáků strany liberální také oba vůdcové strany
neodvislosti, Frant. Košut a Szeder ke-
nyi. Sluší však vyčkati, zdali se zpráva po-
tvrdí, neboť jest vzhledem k osobě Košutově
přiliš málo pravdě podobna. V Pešti kromě
posl. Zoltana Lengyela nemešká nyní žádnýz
vůdců strany neodvislosti. Rozjeli se z Pešti na
venkov a proto také nebylo možno prověst
úmysl, aby se vymohlo mimořádné svolání sně-
mu za králova pobytu v Pešti. Fr. Košut bude
v neděli meškati v Almadi, kdež bude odhalen
památník jeho otce; má se za to, že se přité
příležitosti vysloví také o situaci.
V Praze, 21. srpna. (Úmrtí.) Ve Vídni
zemřel dnes ve věku 73 let místopředseda pan-
ské sněmovny hr. Arnošt Hoy os-Sprinzen-
stein. Zvěčnělý studoval práva, roku 1848
vstoupil do vojska, ale po smrti otcově vzdaí
se jako dragounský nadporučík vojenské služby
a věnoval se správě svých statků, rozložených
zvláště v Doln. Rakousích. Do panské sně-
movny vstoupil roku 1861 jako dědičný člena
náležel tam ke straně střední. Roku 1873 byl
jmenován tajným radou a r. 1889 vyznamenán
řádem zlatého rouna. — V Mimoni zemřel dnes
říšský poslanec hr. Frant. Hartig v mladém
ještě věku 44 let. Hr. Hartig, jemuž náležel
panství mimoňské a strážské, byl přívržencem
strany ústavověrné a od ní také r. 1897 vyslán
na řišskou radu jako poslanec fideikomisního
velkostatku, když byl uzavřen kompromis mezi
velkostatkáři konservativnými a ústavověrnými.
Při nových volbách r. 1901 byl na říškou radu
volen opětně a po novém kompromisu v říjnu
1901 zvolen i do sněmu král. českého.
V Praze, 21. srpna. (Polské stano
visko k uherkým požadavků m.)
Posl. hr. A. Wodzicki vystupuje v posledním
čísle »Czasu« rozhodně proti uherským jazy-
kovým požadavkům, spatřuje v nich útok na
jednotu armády. »My Poláci — praví — mu-
síme dbáti jednoty a jeďnolitosti armády, nebot
ona nám podává záruku sily a moci říše, v niž
jsme nalezli útulku, rovnoprávnosti a spravedl-
nosti. Proto jest naší povinností, abychomse
hned předem vyslovili otevřeně a rozhodně proti
všelikým snahám, jež by mohly jednolitost
armády porušiti a oslabujíce říši, mohli by náš
byt a národní rozvoj uvésti v pochybnost.« Pi-
satel se naděje, že rozhodný protest proti uher-
ským požadavkům posíli v Uhrách onu stranu,
která trvá na pospolitosti s Předlitavskem. Jako
Polák pokládá za »trpkou a bolestnou, ale ne-
zbytnou povinnost, pověděti nejlepšímu příteli
slovo pravdy, aby zadržel jeho nerozvážný krok.«
My Čechové ovšem, kteří nemůžem o sobě říci,
že jsme v této říši dosáhli rovnoprávnosti
spravedlnosti, soudíme o uherských požadavcích
jinak, než Poláci a nemáme příčiny, abychom
se vzpírali proti oprávněným přáním.
#6
alto_textblock
#6
Politické zprávy zahraničně.
#7
alto_textblock
#7
V Praze, 21. srpna.
#8
alto_textblock
#8
Vatikánský »zajatecs.
Mílánský časopis »Corriere della Sera« na
povídá v římské zprávě, že kalolické kruhy
italské zabývají se čile myšlenkou, zda by
papež Pius X. neměl upustiti od přísně odmi
tavého stanoviska Vatikánu vůči Italii a zakon-
čiti konečně hru vatikánského »zajatce«. O ší-
ření této snahy podává také svědectví, co při-
hodilo se před několika dny v Římě.
Klerikální »Circolo di S. Pietro« uspořádal
za příčinou papežovy korunovace hostinu, na
které monsignor Avoli, duchovní rádce spolku,
vyslovil ve svém přípitku naději, že věříel
spatří nového papeže i v ulicích Říma a přál
si, by Pius X. navštívil záhy také své zamilo-
vané Benátky.
Mladsí účastníci hostiny uvítali toto přán
#9
alto_textblock
#9
lem s velikou námahou a prací odvedl řeku jmé-
nem Sargetia (Střelu), jež mimo sídlo jeho tekla,
ve vyschlém pak řečišti vystavěti dal sklepení
a v něm uložil nevypověditelné poklady zlataa
skvostů, jimž vlhkost neškodila. Potom místo
zemí a kamením zaházeno a řeka ve staré řečiště
přivedena.
Když r. 1543 rumunští rybáci, lovíce v
Střele, člun ke břehu upevňovali, spatřili na
místě, kde strom do řeky se zvrátil, na dně cosi
lesklého. Pátrali blíž a našli (jak se povidá) po-
klad nesčetných plechů zlatých a nad 40.000
zlatákův. Peníze měly na jedné straně obraz ma-
kedonského krále Lysimacha a na druhé bohyni
vítězství Victorii; každý vážil s dobré tři naše
dukáty. Poklad dostal se do rukou mnichu Mar-
tinuzzimu, muži v Sedmihradsku tehdy nejmoe-
nějšímu, rádci královny Isabelly. Martinuzzi část
pokladu poslal císaři římskému, Ferdinandovi 1.
Zvolna kráčím zelenavým příšeřím příkopu
jen někde keře a stromy cestu stavi, jinak dobře
lze projíti. Na západní straně příkop je zasypán
spadlým zdivem, a tu otvírá se průlom, staré ce-
stě podobný, všecek zarostlý. Vděčnou bylo by
prací, podrobiti hradiště důkladné, odborníkem
řízeně prohlídce. Dnes je vše tak zpustlo, roz-
valeno, zarostlo, že nesnadno učiniti si obraz
o stavu bývalých opevnění. ..
Pod příkopem ulehl jsem na chvíli do vy-
soké trávy, abych pookřál rozhledem. Jest
omamný. Nespoutaný obzor ohromuje. Zor let
rovinou hátszežskou až ku průsmyku Železné
brány sarmisegetusské a k patám Retezatu, bohu-
žel, mraky zahaleného, kde sestra orlijská, ceta-
tea Coltului (Koldszvár), v modravě se šedá.
Přímka cesty Trajanovy na dvou místech dosu
rovinu protiná; z Ulpie Trajany rovnou vedla
pod Orleu. Tam v dáli pobořený, opuštěný řím-
ský tábor nad Gradištěm dosud čtverhran svůj
ukazuje! Rajské to zákoutí nemohlo býti než
sídlem starých, prostých, hrdinných králův
lidu svobodného, statného.
Kdo byli Dákové?
Národ prý nepochybně původu thrackého.
Ale jsou důvody, které mluví proti této do-
mněnce. Uvádím hlas tichého pracovníka, jenž
znal Sedmihradsko, poněvadž v něm žil, profes-
sora Viléma Sehmidta: „S podivem jest,“ praví.
„že právě na jihozápadě země, v župě huňádské,
kde bilo srdce Dacie, Sarmizegethusa, slovanské
#10
alto_textblock
#10
s jásotem, kdežto páni ze staré intransigeantní
školy tvářili se při něm kysele.
#11
alto_textblock
#11
Hrozivé příznaky.
V ranním dnešním čísle poukázali jsme
že zakupováním velikých zásob uhlí připravuj
se Anglie, Rusko a Turecko na vážné eventu-
ality. Jsou však známky, nasvědčující, že i vji-
ných státech považují nynější mezinárodní si-
tuaci za příliš vážnou a že vlády jejich vše-
možně se přičiňují, aby možnými událostmi,
zejmena na Balkáně, nebyly překvapeny.
K přípravám těmto přičísti dlužno zajisté
také mimořádné porady tajemníka zahraničního
ministorstva německého svob. p. Richtho-
fena, jež pro nynější, k takovýmto schůzkám
neobvyklou dobu, způsobují v Německu velký
rozruch. Sv. p. Richthofen měl v sobotu
a v neděli na zámku Mainau s velkovévodou
badenským porady o nynějších politických po-
měrech a již v úterý rokoval o nich dlouho
v Schopfheimu s předsedou würtemberského
ministerstva Breitlingem, načež zajel do Neuers-
hausenu u Freiburku a radil se s německým
vyslancem v Cařihradě Marschallem, dli-
cím tam na dovolené.
Cesta Richthofenova k Marsehallovi doka-
zuje, že všechny nynější porady tajemníka za-
hraničního úřadu německého týkají se situace
na Balkáně.
#12
alto_textblock
#12
President Rooseveli a dělnictvo.
Z Washingtonu se sděluje, že president
Spojených států severoamerických nařídil, by se
vyšetřilo, zdali v některém oboru státní služby
mají odborová sdružení dělnictva rozhodujíeí
vliv na podmínky pro přijímání dělníků do práce.
President Roosevelt chce prosaditi zásadu, vy-
slovenou již smírčími soudy za velké stávky
uhlokopů, že totiž nemá se se žádným dělníkem
jinak zacházeti, nežli s jeho kolegou proto, že
náleží k některému odborovému sdružení, nebo
že není členem žádného,
Podnět k tomuto zakročení zavdaly presi-
dentu zajisté události, o nichž jsme se též zml-
nili a jejichž jevištěm byla státní knihtiskárna
ve Washingtoně. Zaměstnaný v ní personál po-
hrozil tehdy stávkou, nebude-li z práce pro-
puštěn faktor Miller. K žádnému odborovému
sdružení nenáležející Miller byl ku přání perso-
nálu správou tiskárny již dříve propuštěn, ale
z rozkazu Rooseveltova byl přes zmíněnou
hrozbu dělnietva do práce znovu přijat. Perso-
nál tiskárny svě hrozby pak neprovedl.
#13
alto_textblock
#13
Z Francie.
#14
alto_textblock
#14
Vážné listy republikánské, zejmena »Le
Temps« a »Journal des Débats« pozastavují se
nad pokrokem protinárodního proudu ve Francii.
Rudé prapory vlají při slavnostech, revoluční
hymnu »internationálů« je slyšet nejen při de-
monstracích stávkářů, ale i při ovacích činěných
ministrům, při projevech vládě sympatických.
Když válečné lodi, dané ministrem Pelletanem
dopravě účastníků sjezdu učitelského z Marseille
do Toulonu, vjížděly do tohoto města, zazníva
z nich nadšený zpěv »Internacionály« z hrdel
vychovatelů mládeže. Starosta toulonský dal
okamžitě svinouti trojbarevný prapor francouz-
ský, aby nebyl potupen výkřiky a písněmi proti-
národními. Za to je prudce napadán socialisti-
ckým tiskem.
Zajímavým zjevem nynějšího stavu fran
couzské společnosti je, že básník Fran gois
Coppée byl vyškrtnut ze seznamu čestných
členů Syndikátu železničních zřízenců a dělníků.
Slavný básník, známý svými dojemnými obrazy
ze života ubohých a pollačených, získal si vel-
kou popularitu mezi dělníky a zřízenci železnič-
ními, o jejichž bědném životě a trudném povo-
lání napsal krásné verše a výmluvné články-
Za to vděční dělnici zvolili jej čestným členem
svého komitétu. Nyní však jej vyškrtli, poněvadž
je Coppěe klerikálem a prolivládním. Básnik
uveřejňuje v »Liberté« velmi důstojný dopis,
v němž nediví se obratu ve smýšlení dělníků,
jejichž vůdei nemohou mezi sebou trpěti jména
#15
alto_textblock
#15
názvy hor a řek, které jistě později nevznikly.
v takovém bohatství se objevují!“ (Das Jahru.
seine Tage in Meinung u. Brauch der Romänen
Siebenbürgens-Hermannstadt, 1866, str. 66.)
Náhodou právě tam, kde žili Dákové, obje
vili se Rumuni, míšenci Slovanův a Římanův
Dákové zanechali nástupcům svým ještě bera-
nice (cacinle) a kus své mody: vlas ostříhaný
toliko na temeni, kdežto od spánku přes uši vine
se kučerami.*) Nosí se všeobecně pod Relezatem.
ale i jinde, kdo sídlí Rumuni. ..
Vrchovina, západně se pnoucí, již neprávem
Rumuni horami Černé (muntii Cernei) nazývaj
po řece soujmenné, pobočce střelské,**) jedno-
tvárně v šíři se roztahuje, ale výšky přibývá jí
velmi zvolna; teprve od Vírfu Varaticului (1030
m.) vyskočí nad míru vrchův a pojí se Ciocon
Peatrou (1047 m.) u Magury Fruntii (1054 m.)
s Ruskou, jejímž rozvětvením býti se vidí.
Za to pěkný je pohled na stříbrné skruty
rychlotoké Střely v úrodném, osadami posetém
údolí, nad něž vystupují mírně pozdvižené,
sličné, olesněné vrcholy pohoří sebešského. Již
6 km. od Orleje vypjaly se na 1034 m. (Crucea
lui Mosiotca), za Novým Gradištěm pak prudkým
skokem dosahují v Godianu výše 1659 m. Jméno
svedlo některé badatele německé k domněnce,
že Decebal po pádu Sarmisegetusynově sídlov
Novém Gradišti založil. Prastará zřícenina na
hoře, dosud Cetatea (1215 metrů) zvané, v po-
hoří munčelském považována za stavbu dáckou.
Ale domněnky ty málo jsou oprávněny*) a do-
kázati, že Cetatea byla posledním útulkem Dece-
balovým, dosud nikomu se nepodařilo...
Tři čtvrti hodiny uplynulo oka mihem.
Rychle dolů, nemám-li vlak zameškati.
Sestup proveden ve čtvrt hodině. Zbyl ještě
čas k chudému obědu v krčmě: kus chleba a
sklenice špatného vína, sodovkou zpěněného.
bylo vše, co jsem dostal...
#16
alto_textblock
#16
*) Tak aspoň tvrdí Carmen Sylva.
**) Pojmenování toho třeba udržeti pro hraničné
hery, aby předešlo se nevyhnutelným jinak zmatkům
***) Silvestru Moldoveau (Tara něstra, str. 401
tvrdí, že jsou to zříceniny pevnosti Himské, jejichž ob-
vod páčí na 1300 stop. Mezi velkými kvádry, z nichž
pevnost byla zděna, nacházejí se zbytky obrovských
sloupů trachytových, řídčeji starožitniny. Tak se ví.
že na počátku minulého století nalezeno tu množslv
starých zlatáků.
#17
alto_textblock
#17
přemoženého, jež by jim mohlo škodit u vládeů
dne a praví dále: »Doufám, že většina dělníků,
jejichž chování je stále krásné a často i hrdinné
na jejich železných a ohnivých parostrojích, ne-
souhlasí s činem politiků, které si zvolili z
vůdce. Na každý způsob mé upřímné city k nim
zůstávají nezměněny. Zapudili mne. Budiž.
Básník, jenž dokázal někdy jakousi dobrotu, ne-
opomene ji znovu dokázati za našich smutnýeh
Včera navštívil Děrouleda ve vyhnanství.
Každý den pozdravuje sestry a mnichy vypu-
zené z jejich domů. Z tohoto místa jej nevy
pudi nikdo, z místa, jež zaujal u proskribova-
ných a pronásledovaných.
#18
alto_textblock
#18
časů.
#19
alto_textblock
#19
Výstavy.
Hospodářská, průmyslová a živno-
stenská výstava v Třebíči.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
V Třebíči, 19. srpna 1903.
#20
alto_textblock
#20
Zemědělství a zemědělské strojuictví.
Polní hospodářství jihozápadní Moravy, jež za-
stoupeno jest na výstavě třebičské, povahou svou
neliší se nijak od nižších poloh české pahorkaliny.
Prahorní útvar českomoravské krabatiny sklání se
zde sice ponenáhlu na jih k Dyji a na východ k
Svitavě a Svratce, ale půdou jest rovnocenný s čet-
nými částmi českých kotlin u Tábora a Písku. V Če-
chách tvoří pahorkatina českomoravská řadu údolí
kotlinek, vlnicích se od vltavského koryta až ke hra-
nicím moravským; zde na Křemešníku mezi Pelhři-
movem a Jihlavou dostupuje nejvyššího bodu, vln
se mohutnými pustými kopci z Batelova k Třešti.
ale hned pak tvoří mohutné úvaly u Telče, Dačie
Třebiče, které neustále k východu níže se sklánějí
tak že třebíčská veliká kotlina podél Jihlavky se
rozkládající jest středem mezi pohraničnými vrchy
českými a nížinou moravskou. Žito tedy, oves a pše-
níce v nejnižších polohách jsou předními plodinami
okolí třeblčského. Blízké Ivančice a Znojmo ovšem
pobádají, pokud podnebí dovoluje, ku pěstění zele-
niny. Krajina třebíčská byla ušetřena katastrofy
která přelétla severnější krajiny moravské, spatřiii
jsme tedy v době olevření na cestě od Starče, k
Třebíči, pak dále na cestě k Brtnici a k Nové Řiš
úrodu utěšenou. Ukázky úrody té na výstavě v ze-
mědělském pav llonu, jenž jest s pavillonem prů-
myslovým umístěn symmetricky, po obou stranách
pavillonu hudebního. Vnější ozdobě obou těchto pa-
villonů věnována byla nevšední péče; před hlavními
vchody, jež zdobí malé parčky ze smrčků, tujía
čelných pestrých květin zahradních, jsou zvláštní vý-
stupky velice vkusně upravené. Pozoruhodno jest.
že užito k ozdobě těchto dvou hlavních budov vý-
stavních ve štítech vzoru kruhovitého romanského
okna s různobarevnými tabulemi z přední architek-
tonické památky třebíčské, kostela sv. Prokopa na
Podklášteří. V zemědělském vystavuje veliká řad
velkostalkářů a rolníků žito, pšenici, proso, ječmen,
jakož i průmyslové výrobky z plodin. O výstavě
průmyslovém pavillonu již zmínka učiněna.
Průmysl hospodářského i všeobec
ného strojnictví, jak zastoupen jest na vý-
stavě třebíčské, svědčí o neustálém, ponenáhlém sice
ale tím jistějším vzrůstu toholo druhu živnosti
rukou českých. Známo, jak dlouho trval postup české
kultury hmotné, než jsme mohli potřeby hospodářské,
stroje, nářadigopatřiti od firem českých; teprve nyní
utěšeně rozkvell průmysl ten v každém téměř městě
českém, a tušíme dle prvních náběhů na Moravě, ž
i tam rychlejším ještě tempem rozvine se průmysl
ten, abychom nebyli nuceni podporovati firmy nám
do duše nepřátelské.
V místnostech polokrytých i na volném
prostranství selkáváme se s výrobky četných
českých firem moravských, které výrobky svými
česlně konkurují se závody renomovanými a slaršími.
Přes 40 firem moravských ze západní a střední Mo-
ravy zúčastnilo se v tomto oboru výstavy třebíčské.
V zemědělském pavillonu velmi vkusně
a ladně upraveném, vystaveny jsou čelné kollekce
plodin polních a pak produktů s polním hospodář-
stvím úzce spojených. Zpozorovali jsme firmy;
Frant, Sedlák, včelař v Třebíči, Nové město
čís. 38. Med, medovina v láhvích, vosk a med
rámeích. Jan Vaněk, majitel cihelny v Přikazích
u Olomouce. Různá vína a likéry v láhvích z ry-
bízu a angreštu. Ant. Jína v Lomnici nad Pop.
Čechách. Lomnické suchary, speciality oplatkové
výrobky z medu a cukru. Kolínská továrna
na kávové náhražky, akc. podnik česko mor.
kupectva. Kávové náhražky pod jménem: Kolínská
cikorka fiková i sladová, v různých balíčkách ve
zvláštní skříni výstavní. Správa vinařstv
prince Ferd. z Lobkovic v Dol. Beřkovicích
v Čechách. Červená i bílá vína (mělnická) z vlast-
ních vinohradů. Parostrojní výroba budek
pro ptactvo — Vorel a Pokorný — v Dobré
Vodě u Pelhřimova v Čechách. Budky ke hnízdění
a ochraně ptactva v devíti druzích. Jan Socho
ml, v Křižanově, pošta Hořičky v Čechách. Elherické
oleje, tresti, etéry, barvy jeduprosté, jemné likérya
vína. Karel Škoda, c. k. pošt. kontrolor a odbor.
spisovatel v Něm. Brodě. Časopis »Výnosný chov
drůbeže«. Karel Malý, výroba octa v Třebíči.
Různé octy. Frant. Sehnal ve Vel. Prosenicích na
Moravě. Ovoce, zelenina a obilí Cestopisný náčrtel
do Říma, Pompejí atd. Jan a Th. Vuškovský ch.
výroba lomnických sucharův a mandlového pečivav
Lomnici n. P. Lomnické suchary a mandlové pečivo.
Baron Baratta, velkostatkář v Budišově na Mo-
ravě, Různé hospodářské výrobky. Josef Teplý
obchod s chmelem, sladem a plodínami v Olomouci
a Žatci. Chmel. Frant. Zvěřina, pekař v Třebíči.
Pečivo prodejné a umělé. Karel Dlabač, vývoz
medových výrobků v Prostějově. Různé výrobkyz
medu a medoviny, zavařeniny v medu (medový
kefir). Josef Zamazal, účetní v Brodku u Olo
mouce. Účetní kniha k vedení účetnictví hospod. pro
rolníka. Karel B. Zelina, drogista v Nové Pace.
Léč vé rostliny, lékárničky pro Sokoly, školy a ha
siče, výživné prášky pro koně a hovězí dobytek.
Cyrill Čeloud a Jan Zejda, oltář. Konrád Ve-
selý, pekař v Telči. Výrobky pekařské. Cyrill Ha-
lámek, obchod se smíšeným zbožím a medovými
výrobky. Medová vína, cognac a rosolky. Antonín
Orság, vyrábitel pravé slivovice a borovičky v Nov.
Hrozenkově u Vselína na Moravě. Dva soudky slivo-
vice z r. 1901 a 1897. Hugo Vít Jung v Terstu.
Kávu, čaj rum, cognac, vína a oleje. Eduard Špa-
lek, mlynář v Horním Újezdě u Morav. Budějovic.
Tři sklenice s melivem. Antonie Špalková, cho
mlynáře v Horním Újezdě u M. Buděj. Čajové máslo.
Ant. Sopůch, starosta spolku »Spořitelní a zálo-
ženský spolek Methoděj v Bratřejově« u Vyzovie.
Slivovici z r. 1901 a 1902. Povidla. Ferd. Masch-
tera, koňský lékař v Třebíči. Podkovy a prášky
pro koně. První morav. akc. továrna na
soustředěná hnojiva a lučebniny v Přerově. Ve 20
láhvích suroviny a z nich vyrobená hnojiva. Frant.
Kabelka, včelař v Jaroměřicích na Moravě. Vče-
lařské výrobky a med v láhvích a plástech. Matěj
Koutek v Třebíči. Umělé a rostlé květiny. J. C.
Malý, zasílatelský závod v Pejškově u Tišnova.
Různá hospodářská náčiní a potřeby. Jan Kříž,
strojník v Slaném, Čechy. Stroj ku pražení kávy.
sladu a čekanky soustavy kornoutové na 10 kg.A
Malchárek, továrna na dřevěné zátky v Mor.
Hranicích. Dřevěné zátky do sudů pro pivo« a liho-
vary. Lišly pro včelaře. Bralří Zamazalové
rolníci v Malé Prosenici u Přerova Hospodářské plo-
diny. Ovoce a zelenina. Kliment Čermák, ředitel
měšť. školy v Čáslavi. Krabici zámotků bource moru
šového, domácího chovu. Sigm. Jelínek ve Vyzo
vicích. Slivovici a borovičku ve 2 lábvích. V. J. My-
slivec. učitel roln. školy ve Vel. Meziříčí. Rybní-
kářství, znázorněné praeparáty, modelly a obrazce.
Rich. Sedláček, správce školy ve S'avěticíchu
Krumlova. »O plemenném chovu včel«. Josef Urbá-
nek, rolník ve Studenci u Náměště n. O. Ovuce
oves »Zázrak«. J. Nep. Heimrich v Bohdalově
u Žďáru Zařízení pro škrobárny: 1 struhadlo,2
čerpadla, 1 extraktér, 1 žejbro, 1 lis, 2 vypouštěcí
přístroje, 1 míchadlo, 1 parostroj. Výrobky škrobu
škrobové moučky. Petr Vokrouhlecký, lázně
Bělohrad v Čechách. Několik láhví borůvkového vín
#21
alto_textblock
#21
V. Dočkal a spol. První v Rakousku oprávněný
závod na vyrábění radhoštské routy v Brodku u Pře-
rova. Likér z horských bylin bez jakýchkoliv olejo-
vých příměsků. Ant. Th. Kazda v Lomnici n. p
Lomnické suchary a desertní jiné pečivo. Frant. Ko-
šťál, rolník ve Vostopovicích u Brna. Tři druhy
ječmene: hanácký, český a rakouský. Karel Va-
lenta, pernikář a voskář v Třebíči. Výrobky vo-
skové, medové a pernikové. Em. Hnup v Nové Če-
rekvi, Čechy. Exposice likérových specialit. Aloi
Knaibl, rolník v Bílsku u Litovle. Čtyři knihy ho-
spodář. účetnictví. Rolnický lihovar s drož-
dárnou v Litovli. Líb, obilí a každý třetí den čerstvé
drožďí. Fr. Dostal, kupec v Třebíči. Vzorky stro-
jených hnojiv v láhvích. Jan Jelínek, včelat
v Třebíči. Med v plástech a tekutý. Rozličné
přístroje a nářadí. Karel Šlachta, rybářský
spolek třebíčský. Praeparáty ryb ve dvaceti láhvích.
František Indra, továrna na kovové zboží v Brně.
Různé průmyslové a hospodářské stroje. František
Tvarůžek, cukrář a voskář v Třebíči. Voskové
svíce a pernikářské výrobky. Zemědělská rada
v Brně (český odbor). Diagramy, obrazy, vzorky
hospodářských produktů a potřeb. Publikace. Josel
Smrž, včelař v Třebíči. Med a včelařské výrobky.
Zimní hospodářská škola v Náměst
n. O. Učebné pomůcky, práce učitelů a žáků. Dia-
gramy. Zimní hospodářská škola v Koje-
tíně. Učebné pomůcky a práce žákovské. Rol-
nická škola v Ivančicfch. Výrobky z medu,
zavařeniny, diagramy. Ant. Stach, řed. zimní hosp.
školy v Boskovicích. Diagramy. B. Macalí k, prof
střední hospodářské školy v Přerově. Vlastní práce
literární. Oedensimetr a j. Hospodyňská škola
v Kroměříži. Ruční práce chovanek a zavařeniny.
Rolnické mlékařské družstvo v Rou-
chovanech. Čajové máslo a různé druhy sýra.
Frant. Dub, truhlář v Telči, úl. Rybářsky
spolek ve Vel. Meziříčí. Statisliku voda
rybníků markrabství moravského. Slatistiku vod
rybníků politického okresu velkomeziříčského. Ryb-
ničná mapa politického okresu velkomeziříčského.
Rybnikářství na panství moraveckém. Časopis »Mo-
ravský Rybář«. Hospodářská zimní škola
v Rožnově. Různé práce učitelů a žáků.
Stroje hospodářské seřaděny jsou v míst-
nostech polokrytých i volných. Zde vysla-
vují: Lederer a Porges v Brně, Královopolská
strojírna: 1 pásovou pilu, 1 hoblovací stroj na
llouštku, 1 opravní hoblovací stroj se třemi motory
elektrickými. Alois Budina, strojní závod v Lom-
níci n. P.: ruční mlátičku s kuličkovými ložisky na
řemenový pohou, 3 kruhadla na zelí, 1 ruční řezačku,
1 žentour. Anna Mokrá ve Žďáře: klepadlo na
kosy. Frant. Zourek, strojník a zámečník ve St.
Rousinově: 1 bubnový řepák vlastního systému. Fr.
Rychter z Pyšela: rákosové kabele. Karel S vo-
boda, kovář v Třebiči: 1 pluh a podkovy. Bratří
Nejezchlebové v Těchově (Blansko): přístroj
acetylenový se světly. Tomáš Lepil, kolář, Jan
Kalousek, kovář ve Slavíkovicích: pérový vozik
Josef Vystrčil a syn v Telči: 2 požárové stří-
kačky, patentní pohrabovač. J. Kožina, sedlái
v Třebíči: polokrytý kočár. Ant. Jeřábek, strojní
ve Vel. Meziříčí: mlýnskou válcovou stolici. Joseh
Kaláb v Brně: dobytčí váhu. Bohdan Metyš
stavitel kočárů v Litomyšli: landauer, polokrytý
kočár. Frant. Kachlíř, kolář v Kobeřicích: krytý
vůz s malými žebřinami. Jan Heinigl, kolat
v Jaroměřicích: honební vůz a silné kolo bez ve
škerého kování. Jindřich Smejkal, stavitel kočárů
v Jihlavě: 4 kočáry. Frant. Stehlí k, kolář v Tre-
bíči: 2 kola. Knotek a spol., továrna na žací
stroje v Jičině: žací stroj na traviny, žací stroj n
traviny a obilí, žací stroj se samočinným odkládá
ním. Karel Zach, stavitel kočárů v Jihlavě: kočáry
Jan Ulmayer v Jihlavě: 3 rychloprací strojese
ždímadly, 2 železně vály na prádlo, 3 máselničky
holštýnské.
Na volném prostranství. F. a J. Kovářík
strojnická továrna a slévárna železa v Prostějově
Secí stroj válečkový »Nový Triumí«. Secí stroj šne-
kový »Nová Montanie«, patent Kováříkův. Různá
žentourová mláticí složení s u látičkami s kuličko-
vými ložisky dle patentu Kováříkova, atd. atd.
F. Wichtrle, první prostějovská továrna na ho-
spodářské stroje v Prostějově: Mlátička žentourová
patentní »M A C s 22“ bubnem a 26“, s jednoduchým
čistidlem, elevátorem a s kuličk vými ložisky. Mlá-
tička patentní hřebíková s vytřásadly a sítem, s pa-
tentními kuličkovými ložisky u bubnu i u vytřásadel
»patent Wichterle« atd. Robert z Biederman-
nů, velkostatkář v Ješovicích: Ovocné a okrasné
stromy. J. Fabeš, továrna na hospodářské stroje
v Moravských Budějovicích: Secí stroje, žentourové
mlátičky, fukary na obilí, pluhy, brány, stroje k roz-
třiďování brambor, drtiče hrud. Jan Šmíd, továrna
na hospodářské stroje v Ivanovicích; Morava
13řádkový secí stroj šnekový (Transval), 15řádkový
secí stroj šnekový s jetelákem, 13řádkový secí stro
»Triumf« s jelelákem a p. v. Josef Vystrčil
syn, kotlářství, strojnická továrna a slévárna v Telči
Žentour s patenlním pastorkem a patentní mlátičkou
čistící. K. a R. Ježek, továrna na stroje a slévárna
v Blansku: Secí stroj 15řádkový s předním řízením.
Secí stroj 17řádkový s předním a zadním řízením
přístrojem na setí jetele. Řezačka čtyřnožová bubín
ková, ruční a žentourová atd. Jan Klang a syn
továrna na stroje v Dačicích: Kollekce hospodář-
ských strojů. Rolnická strojírna v Letovicích
4 fukary, 2 secí stroje, 2 mláticí garnitury, nová
mlátička (vlastní model), 4 sečky, 2 brány. B pluhy.
2 řepáky, 1 plečka. F r. Melichar, továrna na sec
stroje v Brandýse n. L.: 4 secí stroje s roztahova-
cími lžičkami, model 1903, patent Melichar bez vý-
věsních koleček a to jeden 14řádkový, dva 16řádkové
jeden 18řádkový atd. Matěj Smrčka, první stroj-
nická továrna v Morav. Budějovicích: Šecí stroje
mlátičky. Jan Ulmayer v Jihlavě: 4 pluhy tří-
radlicové, 1 sakovák, 1 mlátička se žentourem a pa
storkem, 2 brány železné, 1 pohrabovač. V. Bureš.
továrna na pluhy v Kolině n. L.: Kollekce univer
sálních dvou- a tříradlicových pluhů a ruchadel
Josef Štika, výroba pluhů a hospodářského ná-
činí v Černé Hoře na Moravě: Kollekce pluhů.
František Šlezinger, mistr kovářský v Tva-
rožné u Brna: Kruhadla na řepu a brambory, pluhy.
radlice, třídílné brány. Antonín Hummel, stroj-
ník v Bechyni Důlkovač pro sazenice bramborove
s přístrojem brázdovacím. Jindřich Mazal, dílna
osevného nářadí a hospodářských potřeb v Duběu
Olomouce: Pluh soustavy Sackovy. Vyorávač na
brambory, 2 železné trakaře. Pluhová kola. Jos.
Ed. Ptáček v Bobrové na Moravě: 2 třečky (stroje
na vylušťování semena všech druhů jetelů a Inu)
Frant Adamec v Jičíně: 1 patentní pluh pro
hloubku 26 cm., 1 pat. pluh pro hl. 21 cm. a pat. pluh
pro hl. 18 cm. Václav Výtečník, kovář v
Stříteži: Oračku. Josef Blahák, výroba cemen-
tového zboží v Kojetíně a Prostějově: 2 obrazee
litého terazza, 2 stolní plotny terazzové, 3 roury
a drátěnou vložkou. Karel Ležatka, dlaždi
v Třebíči: Dlažba. František Dedrle, kovářský
mistr v Bosonohách u Brna: Pluhy. Vineenc No-
vák, podkovář v Předíně: 2 ruchadla. Aloia Ště
pánek, kovář v Pelhřimově: 1 patentní podrývák
na brambory s předkem. Frant. Šamšula v Kun-
štátu: Bílé cihly ze smíšenin ohnivzdorných hlin.
#22
alto_textblock
#22
Zvláštním půvabem obepíná výstavu třebíč-
skou ozdoba květinová; při vehodu na prostoru
výstavní, terassovitě od města se pozvedající, mile
překvapen jest návštěvník bohatými a pestrými ko-
berci mezi jednotlivými pavillony, zvláště pak velikým
kobercem, dílo to p. Ignáce Grunera. Čelo koberce
jež sousedi s promenádou, vyniká množstvím maleh-
ných útvarů s alních, mezi nimiž bují kapradiny
mladé smrčky, kaktusy všeho druhu. Vlastní koberee
složen jest: z knaphatium ascherantus, be gonií, pe-
largonií, abeverii, verbeny a j. a vyniká v něm znak
města Třebíče utvořený z kobercových květin. Ozdob
květinová po celém prostranství výstavním jest
hlavním momentem utěšeného pobytu v pavillonech
restauračních ochutnavárnách atd.
#23
alto_textblock
#23
Výstava v Pardabicích.
#24
alto_textblock
#24
Průmyslový palác. (Pravé křídlo.) Pravé kří-
dlo průmyslového paláce bude asi zajímati ty, jim
osud udělil dcerušku a té opět ženicha, jenž naléhá
na brzkou svatbu; nábylek a dekorační zařízení bytu
tak svůdně se nabízející bezvadným provedením, ele-
gancí a snahou, vyhověti vanujicímu vkusu, jakol
#25
alto_textblock
#25
i požadavkům uměleckým, nenechají na rozpacíeh
těch, jež hledají výbavy pro své dcery-nevěsty; ne
méně a ne více než 27 truhlářských firem má zde svě
exposice, jež činí čest nejen svým mistrům, ale české
práci vůbec. Nábyteka dekor. zařízení bytu
obeslali tyto firmy: z Chrudimi: Pochobradský
Frant (jednotlivé kusy nábytku pro ložnici); Pivr-
nec Jan a Pochobradský Josef (truhlářské
výrobky): Matyáš Antonín (nábytek různého
druhu i slohu ve třech interieurech): Benoni Ema-
nuel (ložnice s příslušenstvím): Vecko Frant.
(ložnice v interieuru). Truhláři z Pardubic: v.
Kolín (galant. nábytek); Svoboda Frant. (ča-
lounovaný nábylek); Hlaváček Karel (truhlář-
ské výrobky: pokoj a jídelna); Josel Dyttrich
(houpací křeslo, skládací židle); Pochobradský
Josef (skříň na knihy z dubového dřeva s hořejší
částí zasklenou); Síla Jan (salon s nábytkem a ča-
lounickými výrobky); Tyroch Antonín (ložnice).
Odjinud: Kordina Ed. a spol. v Brně (vý-
robky truhlářství staveb.); Skuherský K. V. v
Hr. Kr. (salonní skříň): Rudyš Antonín v N
Dvorech (kredenc ve slohu secessním a malá kre-
dene); Malějček Emanucl v Chlumci n. C
(kredenc a skříň pro knihy); Sláva Joseí v Ne-
chanicích (psací stůl ořechový ve slohu renaissanč-
ním): Trkal Antonín v Chocni (skříň, stůl
a 2 židle): Dielna na narádie účastinná
spoločnost v Turč. sv. Martinu (židle pre
domácnost, restaurace, kavárny, garnitury do jídelen
a salonů a rozličné předměty z ohýbaného dřeva);
Ondráček Frant. v Brandýse n. O. (psaci
stolek pro dámy ve slohu barokovém, rám na obraz
s podstavcem ve slohu renaissančním, vše z ořecho-
vého dřeva); Liska Karel v Křečhoři (moderni
pohovka se 2 skříněmi a zrcadlem); Richler Anlo-
nín (skříň, umývadlo se zrcadlem, 2 postele, noční
stolek); Vašíček Karel v Pastvinách p. Žam-
berk (ožnice v moderním slohu secessním s čer-
ným nátěrem), moderní měděné kování k tomuto ná-
bytku dodal Wagner Jan v Pastvinách; Ma-
nych Antonín v Hradci Král. (různý nábytek
nádherně a vkusně provedený); Mach Josef v Se-
milech (salonní stůl); Tržnice nábytku spo-
leč. truhlářů v Praze. Ke vkusnému nábytku
třeba také příborů a ozdob ze skla, porculánu a mo-
saiky; o to vše postarala se firmr Kraus Antonín
v Pardubicích. Vhodný dárek nevěstě nalezne
ženich u firem vystavujících zbož! zlaté a stří-
brné: Šimůnek Frant. v Lomnici n. Pop
a Ant. Hruška v Lysé n. L. V domácnosti nově
zařízené nutně třeba hodin, jichž zde u velkém vý-
běru vykládají: Josef Horák z Pardubic, Je-
žek Jan ze Dvora Kr. (nástěnné salonní hodiny
s věčným datem); Edmund Kinšner v Chl ume
n. C., PaukertJ. A. v Chocni (hodiny kývadlové)
Sjezd soukromého úřadnictva českoslovanského
koná se za protektorátu sl. městské rady král. kom.
města Pardubie na východočeské výstavě v Pardubi-
cích dne 6. září 1903. Pořad: 1. Vílání účastníkův
u vlaků v Pardubicích do 10. hodiny dopolední. 2.
Prohlídka města a občerstvení v sále »Odeonu« na
»Veselce«. 3. Slavnostní schůze o 10. hod. dopolední
v téže místnosti. Jednání. a) »O organisaci«, referuje
místopředseda jednoty pan V. Landa. b) »O pensij-
ním pojišťování«, referuje tajemník jednoty p. Frant
Hašourek. 4. Společný oběd v téže místnosti o 1 ho-
dině odpolední. 5. Hromadná návštěva vystavyo
2. hodině odpolední. Přihlášky ke společnému obědu
(couvert 2 K) a o ubytování (nocleh) buďtež zaslány
do 28. srpna t. r. předsedovi sjezdového výboru
panu Adolfu Auerbeckovi v Pardubicích.
Sjezd odborů Národní jednoty severočeské v Par-
dubicích. Schůze důvěrníků konati se bude 23. t. m.
o 1/211. hodině dopolední v sále Měšťanské besedy
v Pardubicích.
Výprava z Holic. V neděli dne 23. t. m. dostaví
se obyvatelstvo města Holic v hojném počtu do Par-
dubic, vzdát hold východočeské výstavě. Výprava
z Holic přibude na povozech po 9. hodině ranní do
Pardubic. Ubírati se budou kolem rabnice do výsta-
viště. Rodáci města Holic, jakož i ti, kteří v Holi-
cích působili, se zvou, by pokud v neděli v Pardu-
bicích přítomni budou, k průvodu se připojili. Dotazy
a přání zodpoví jednatel výstavního výboru místního
v Holicích pan Gustav Heřman.
#26
alto_textblock
#26
Výstava v Hořicích.
Zahradnictví. Sdělili jsme již, že celkový návah
rozvrhu celého výstaviště pochodí od prof. V. Wein-
zettla; budiž k tomu pak dodáno, že úpravu terrainu,
jakož i všeobecnou úpravu zahradnickou na celém
výstavišti provedl okresní zahradník hořický, Gustav
Hofman a to zcela pěkně. Pokud pak detailů se týče,
tu exposic jednotlivých zahradníků-vystavovatelů byle
s výhodou použito jako krásné dekorace výstaviště
a skvostně kobercové skupiny tu provedli: Jan Bi-
čiště z Hořic Giresiny, canny a j), který kromě toho
také má tu velikou kollekci kaktusových jiřin, mečiků,
šlechtěných konifer, gladiol a celé hřbitovní úpravy
rovů (v pavillonu pro sochařství a kamennictví); vzor-
né květinové koberce má Gustav Hoíman z Ho-
řic (a mimo to dvě skupiny pelargonií „meteor“ a
„dekoratér“ a j.) a Václav Neumann z Hořie
(althernatery, begonie a j); Oldřich Rublič z Ho-
řie má rampu u školní budovy osázenu různými pe-
strokvětými květinami; Prokop Doubek z Libonic
vystavuje šlechtěné okrasné konifery, pelargonie a jině
zdobné květiny; Břetislav Dmych z Hořic kak-
tusovité jiřiny všech možných barev a odstínů; Jo se
Zákoucký ze Semil begonic velkokvětě; J. Volák
z Vršovic karafiáty; František Loskot z Kouti
na Šumavě plné petunie; Frant. Málek z Vysokého
Mýta celou kollekci perén a jiných květin; Jese
Mazánek ze Soudné různé jehličnaté stromky (kle-
če, picey, abies), okrasné keře, ovocné stromky a j;
Jos. Valc ve Věkoši vzornou ovocnou školku, rovněž
jako okres hořický (okr. zahradník Gustav
Hofman) a Jos. Mazánek ze Soudné u Jičína;
krásnou lesní školku (modříny, vejmutovky, duglasky
a j.) zařídil c. k. nadační velkostatek v Hoři-
cích; správa zahrad v Hněvicích vystavuje růže,
ovocné školky barona Hrubého z Gelenj v Č
Pečkách různé stromky ovocné, správy velkostatků
Jilemnice a Sadová jasany, olše, jalovce, kleny.
kosodřeviny a j.; Gustav Hofman z Hořic kaktu-
sovité jiřiny a prneparovaně palmy: Břet. Dmych
z Hořic a J. V. Guth z Uhřiněvse rovněž praepar.
palmy a Karel Bürgermeister z Prahy deko-
rativní laury a pod. Vše nyní po deštích překrásně
květe a oživuje svěžími barvami tak dost ladně
výstaviště, tak že toto ve spojení se Smetanovými
sady vypadá jako překrásná rozlehlá zahrada.
V době od 30. srpna až do 6. září bude pořádán
výslavka ovoce a zeleniny, dne 6. září výstavka řeza-
ných květin a prací vazačských. Dne 5. září bude po-
řádán sjezd pomologů, dne 6. září pak sjezd zahradni-
ckých spolků ze zemí koruny české
#27
alto_textblock
#27
Husitská slavnosl dne 15. srpna.
Jak jsme se již stručně zmínili, vážnou a důstejnou
slavnost vypravil okres hořický na své milé výstavě
Často slýcháme stěžovati si, že takové slavnosti ne-
mají významu, to však neplatí o slavnosti této. Cele
uspořádání, každá jednotlivost byla zdrojem poučení
a povznesení. Na všem viděti bylo, že pořadatelům
záleželo na tom, aby celá nejslavnější doba národa
našeho nebyla nevhodným způsobem znesvěcenaa
v posměch uvedena. Byla patrna láska, s jakou vy-
pravili průvod. Dlouhá doba příprav a vážných studi
předcházela. K radě vyžádáni vynikající odbornici.
Však i těm, kteříž v průvodě účinkovali, sluší vzdil
uznání. Spojil se zde venkov s městem, aby uctili pa-
mátku hrdinských našich předků. Na prvním míst
sluší jmenovati banderium okresu hořického, kteréz
zástupem jezdců se svými náčelníky činně se účast-
nilo. Čtenářské besedy z Bašnic, Bříšťan, Březovic,
Cerekvice a Třebovětic, Dobrých Vod, Jeřic, Milovic,
Újezda Podhorního, Třeměsovsi a Vojic, vypravily jed
nollivé vozy bojově a obsadily je mužstvem.
Malebný by obrázek průvodu, kterýž za zvuků
písně „Kdož jste boží hojovníci“ klidně a vážně po
náměstí do výstaviště se ubíral. Velebné zvuky pisně,
jejíž zvuk dovedl nepřátelům strachu nahnati, jevily
i nyní svou moc, obecenstvo bez hlesu naslouchalo
mohulným akordům. První vyrazili bratři z Valečova
(jízdní Šokol) a za nimi plošinový vůz, na němž s
nalézala skupina „Král Václav IV. odevzdává Hlusovi
dekret zvaný kulnohorský
Pan Jan z Chlumu a Václav z Dubé přinášejí zprá-
vu o smrti M. Jana Husa. Za vzor sloužil obraz Bro
zíkův,