Strana 4. Číslo 117.

KATOLICKÉ LINrY

Dne 29. dubna 1902.

zapletli se v celý chaos odporujících si výpovědí. Na základě všeho toho, že nemohli prokázati, odkud vzali peníze, za něž minulé dny popíjeli, učiněno na ně velitelstvím ihned v sobotu odpoledne ozná- mení a veškery sepsané protokoly zaslány státnímu zastupitelství. Týž den o 7. hod. več. povolán p. rada O lič a adjunkt p. Vejřík do Josefských kasáren, kde c. a k. major auditor Eckhardt za přítomnosti důstojníků jako svědků zahájil výslech předbežný, jenž trval do 1. a půl hod. ranní. Ráno pokračovalo se ve výslechu, jenž trval až do poledne — pak všichni tři vojáci dáni do vazby. Výsledek těchto výslechů nelze ovšem uvéstl. Ale konstatovati dlužno, že škarohlídci i ti, kdož obá- vali se osudné 13 si nyní oddechli. V takovém pří- padě obecenstvu nutno sděliti vždy, co lze sděliti, aby přestalo ono zimničné předvádění svědků, nekonečné prohlídky, honění stráže civilní i veřejné ve dne v noci — všichni byli schváceni, a nejvíce detektiv Špaček. Poněvadž konfrontace s vojskem prováděny denně, a svědci sami stále žádali, aby jména jich ne- byla uveřejňována, bylo presidiem policejního řiditel- ství nařízeno, by tam vpuštěn nebyl nikdo, než svědcí, ba ani referenti denních listů do úřadoven nebyli vpuštěni.

V posledních dnech. Již předevčírem a včera po celé Praze i okolí — všude se vyprávělo »Už ho mají« — dále že jsou tři obvinění již ve vazbě — všude šla zpráva ta od úst k ústům.

Kdy byl Wolf zavražděn? Naskytla se přetěžká otázka, kdy byl Wolf za- vražděn? Hodinky jeho se zastavily 2 minuty po půl 9. hodině. Kdy to ovšem bylo, večar či ráno, nelze konstatovati, kdy se zastavily, neboť teprv v pondělí po 10. hodině dopolední v zadní kapse se nalezly. Hodinky zůstaly stát patrně následkem zranění Wol- fova a jeho na ně dopadnutí; nebyly došlé — ale pak šly dále. Výkřik, volání o pomoc nikdo v osudnou noe neslyšel. Nedělní výkřiky jsou vůbec časté a nebylo konstatováno, že zavražděný volal o pomoc. Ale na jisto konstatováno, že již před půlnocí jeden z jmeno- vaných vojínů měl ono kapesní zrcadélko. Dále nad pochybnost zjištěno, že věci u obviněných nalezenéa zabavené jsou věci Wolfa, který ještě v neděli je měl a obvinění nemohou prokázat ani provenienci peněz, ani věcí druhých.

Na místě vraždy. Předevčírem v neděli putovaly celé zástupy na místo zločinu pod baštou sv. Bernarda. Tam, kde mrtvola nalezena, vyhrabali někteří návštěvníci veliký kříž z trávníků. A nikdy nebylo tolik mínění a udání si odchylujících. Ale přece se podařilo vrahy vypátratl součinností veřejných úřadů vojenských i civilních. C. k. podplukovník auditor Holschek a major auditor A. Eckhart byli ve stálém osobním styku s orgány civilních úřadů a tak tomu bylo i s druhými úřady. Sám místodržitel stále se dotazoval vládního rady Marschana, jenž s druhými o věc se staral. Zásluba ovšem patří tu hlavně bezpečnostnímu oddělení poli- cejnímu. Také vyšetřující soudce Krouský, státní zá- stupce rada vrch. zem. soudu Morstadt, dvorní rada dr. Wokaun, ba i president Dörfl na zásluze mají

podíl.

Cesta do Františkových Lázní. Dne 27. t. m. vyslán p. adjunkt Vejřík do Františkových Lázní, by zjistil u příbuzných zavra- žděného, zda věci, u vojínů nalezené, pocházejí z vra- ždy — to také o polednách telofonický nade vší po- chybnost zjištěno.

Opětné výslechy o prohlídky. Od pátku trvaly prohlídky a výslechy obvině- ných, kteří včera z rána vojenskou exhortou dopraveni do IV. bezpečnostního oddělení.

Doznání obviněných. Vojín Čučka vyslýchán radou Oličem celé do- poledne; zapletl se opět do jiných odporů, z nichž jasně vyplývalo, že všichni tři obvinění jsou na vraždě súčastněni. Také ostatní dva při výslechu se doznali. Velek vyslýchán byl koncipistou panem Knotkem od 11. hodiny dopolední do večera a ten konečně přinesi světlo do celé udá- losti. Výslech byl tím zajímavým, že Velek po tří hodiny úplně zapíral; pak si vyžádal, aby směl mluvit se svou milenkou, řádnou služkou ze Spálené ulice. Ta byla také předvolána — žádosti vyhověno. Po krátké ko. frontaci se dlouho Velek rozmýšlela opět žádal p. radu Oliče i koncipistu Knotka, aby se směl se svou milenkou rozloučiti. To mu také povo- leno. Ta konfrontace Velka tak dojala, že začal vzly- kati a vyprávěl, že společně všichni tři vraždu spáchali... Hned na základě jeho doznání přiveden třetí zoudruh Otcovský, který byl vyslýchán p. komi-

sařem Protivenským a který z počátku také hou- ževnatě zapíral. Teprve po konfrontaci s Velkem se také Otcovský přiznal k činu — bylo as 3. hod. odp. Opona tajemná se rozhalila — doznali vojíni, že vraždu spáchali před 9. hod. večerní v hradebním příkopě, kamž se společně po 8. hod. več. se svou obětí pěšky odebrali. Wolf si šel s nimi sám pro svou smrť .. O doznání vyrozuměny všecky příslušné úřady. Dle všeho na zemi v trávě sl odpočívajícího Wolfa Čuček uhodil bez vědomí druhých z dálky velikým kamenem, zasáhl ho do hlavy — Wolf bez hlesu klesl, krev vyhrnula se z rány — a druzí nešťast- níka dotloukli i obravše ho as o 138 kor., utekli. S lupem uchýlili se do hospody »Na Kuklíku«, kde, přes to, že neměli dovolení, pili, zapíjeli hryzení svědomí . ..

Ve vojenském vězení. Po výslechu na policejním řiditelství, jehož sú- častnila se řada interessentů, byli vojíni ve fiakrech dopraveni do kasáren, odtud pak do vojenského vě- zení na Hradčanech. Při transportu stalo se několik nehod, z nichž význačnější je ta, že u vozu, v němž měli býti pů- vodně zavezeni do vězení, tíží zavařila se nápravaa vůz stal se nepotřebným.

Soudní spisy

postoupeny budou státním zastupítelstvlm vojenskému soudu, před nímž vinníci co nejdříve se ocitnou.

Zprávy denní- Více optimismu. Pod tímto záhlavím při- nesla »Kötn. Volkszig« před několika dny úvahu, která zaslouží, aby i u nás náležitého povšimnutí na- lezla. »Více optimismu — praví pisatel — tak musí zejména v přítomné době zníti heslo duchovenstva, když jedná se o zakládání lidových, dělnickýcha křesť. odborových spolků. Více optimismu? Nebylo by snad správnější opačné heslo? Nebylo by žá- doucno přáti duchovenstvu snad více pessimismu? Vzdor tomu, že ve farnosti nebo její okolí již dávno tovární komíny dýmají, mají mnozí za to, že je dosud vše při starém. Nanejvýš naříká se na požitkářství a zkaženou mládež; než tomu bylo i dříve tak. Že ale v obci zatím otázka sociální stala se palčivou, že ně- kolik tuctů socialistických listů má v obci své čte- náře, o tom, zdá se, že není namnoze ani potuchy. »Nevidí a neslyší, ač celá jizba v plamenech.« Než s těmi pány nelze počítati. Především máme na zře- teli ony sar quinické povahy, které vzletně psaným článkem, nebo ohnivou přednáškou pro sociální pro- blémy se rozehřejí a nutnost sociálních i politických spolků uznávají. Brzy svolá se schůze, na níž pro- sloví se vzletná řeč. Posluchači bouřlivě tleskají, ale za skutečné členy jen málo se jich hlásí. A tu hned nastává zklamání, flinta se hází do žita a pochybuje se o nějakém zdaru v práci s lidmi, kteří mají dosud větší zájem na sobotní neb nedělní sklenici. Tím celé hnutí opět usíná. Zvrácené, zcela zvrácené to počí- nání! Ptej se přece jednou poctivě: Může se to těm lidem vykládati ve zlé, že po jedné nebo dvou před- náškách hned s nadšením se nepřihlašují za členy, nýbrž dlouho se rozmýšlejí, mají-li těch několik těžce vydělaných haléřů spolkové pokladně věnovati? Po- šetilostí bylo by, proto hned všecku chuť a zmužilost ztráceti. Učme se přece od sociálních demokratů ! Jak žalostně dopadnou často jejich první schůze! Nekdy získají jen nepatrný počet upřímných stoupenců. Ale těchto několik věrně setrvává při svém praporu, ne- unavně sgitují mezi svými spoludělníky a po uplynutí několika let je jejich věc za) štěna. Proč bychom to neměli dělat rovnéž tak? Mezi 100 dělníky potřebí jest jen 10 inteligentních, nadšených stoupenců kře- sťanského spolčování a v době kratší nebo delší po- datí se jim i ostatní pro tuto věc získati. Každý nor- mální člověk je přece rozumným důvodům přístupný a dá se konečně, byť pozvolna, přece jen o lepším poučiti. Úspěch závisí od vytrvalosti. Tuto však na- jdeme jen tam, kde vládne skálopevná víra v konečné vítězství dobré věcl. Proto ještě jednou důtklivé napomenutí: Nikdo nedej se okamžitými neúspěchy odstrašiti. Pracuj každý s ně- kolika odhodlanými muži plánovitě a energicky dále. Dobré věci náleží konečné vítězství.« — Tato slova platí v plné míře také o poměrech našich. K bojí o nedělní klid. Den ode dne stihá zpráva proti a pro nedelní klid. Úřadníci a pomoc- níci vyslali s německými hollegy deputaci k ministru obchodu — výsledek byl už oznámen. Zajímavým jest, že od ministra až po referenta sekčního radu dra. Müllera vše jest zásadně pro nedělní klid — poněvadž týž jest již zákonem: »V neděli ustati má veškerá práce obchodu« nařízen. Dle výkladu mi- nístra a ostatních činitelů jest pouze pražský protest nejednomyslným vinen na ne zavedení úpl-

ného nedělního klidu. Přirozeným způsobem hájí za- městnaní své právo jako lidé proti lidem. Jest po- divným zjevem, že ani božský zákon prastarý o ne- dělním klidu ani světský není dodržen. Oč tu vlastně jde? Jedná se, aby mladí lidé po sedmnácti- hodinné denní pracovní dobé za týden měli jeden den klidni, aby předně mohli jako křesťané navštívit služby Boží, aby mohli duševně pookřát a dále se vzdělávati a prázdné chvíle k nabytí no- vých svěžích sil získati. Starší zaměstnaní — ženati — otcové rodin — touží nevýslovně, aby jeden je- diný den mohli s rodinou u svého krbu neb v pří- rodě stráviti. Jak krásný obraz skytá otec s chotía dětmi ve chrámu Páně! Osvěžen po službách Božích ubírá se se svými drahými do boží přírody, aby tu poučoval děti své o velikém divu přírody, kterou Stvořitel pozorovati a které užívati nám dopřává. Bůh dal nám tolik skvostných darů a jako svrcho- vaný Pán všeho vesmíru uznal, že 6 dní práce dosti dlouhou jest dobou a že nutno sedmého dne odpočí- vati a pookřáti duševně a tělesně. A ejhle — nezde- latelná touha kapitálu, aby nebyl ztracen ani oka- mžiku k zbohatnutí — zahalen ve farizejskou roušku ochoty ke konsumentům — hlavně lidem z venkova — předstírá, že pouze vzhledem k potřebě tohoto lidu obětuje i neděli. Dosti o tom, odporné to divadlo, jež příčí se duši křesťanské a zásadě o lásce k bližnímu. Námitky proti nedělnímu klidu jsou zcela bezpodstat- nými. Není pravdou, že by celá řada živnostníků byla zničena — vždyť ta tržba těchto malých lidí jest zpravidla právě v neděli nepoměrné malou. Což by někdo chtěl tvrditi, že tu není nikoho, kdo by promluvil pro nedělní klid se stanoviska zásady kře- sťanské? Vděčné thema: Bůh rozkázal sedmý den světit a světský (rakouský) zákon též. Právem oče- kávají křesťanští úřadníci a pomecníci obchodní vůbec, že této palčivé otázky povšimne si i nejd konsistoř a vysvětlí prostřednictvím duchovních rádců lidem z venkova, o které se někteří zaměstnavatelé opírají, že nutno vedle zákona božského i světského i obchod- ním pomocníkům také z křesť inské lásky klidu ne- dělního dopřáti. Tím budou naše svatyně přístupnější, neboť k polední ze závodu odcházející pomocník sva- tyni nevyhledává, maje bezohledným zkracováním mysl roztrpčenou. Když se pomocníků nikdo neujme, snadno padnou do náručí sociální demokrac e, která hlásá, že jen její organisace zjedná ve všem nápravu. A proto caveant consules.... * Rošovičtí Němci. Agitací z Českých Bu- dějovic vzkřísen odbor »Böhmerwaldbundu« v Rošovl- cích, jenž byl již na shasnutí. Teď posiiněn novým výborem, který si zvolil Jana Bonuše za předsedu a Josefa Bezděku za jednatele. Vý výboru jsou pp. Josef Stropec a Matěj Kropáč — samí Němci! * O mandát po zemřelém posl. Hoři- covi uchází se mezi jinými i redaktor »Práva Lidu« p. dr. Soukup. Schůze českého odboru katolického spolku tiskového koná se ve středu dne 30. du- bna o půl 5. hod. odpoledne v Katol. besedě v Praze. Páni členové račtež se dostaviti. * Přednášky o křesťanské fllosofli. J. M. Ph. dr. Eg. Kadeřábek přednaší každý úterý a pátek od 7 do 8 hod. večer ve spolkové míst- nosti Jubilejního spolku katol. »Praha« »U Myslíků« křesťanskou filosofi, a sice půl hodiny logiku a druhou část inkvisici církevní. Vstup každému volný. * Přátelská schůze zástupců museí a pra- covníků v oboru archaeol gie a historie koná se dne 6. července v Pardubicích * Druhá hlavní výhra v ceuě 3000 K. veliké věcné loterie ve prospěch Národopisného Musea českoslovanského v Praze obsahuje krásnou moderní kredenci ve slohu barokním s uměleckými nádobami ozdobnými a s úplným zařízením pro 24 osoby. Vý- stava výher potrvá při volném vstupu do 1. června t. r., kdy jest již neodvolatelně tah. Tedy pospěš každý, komu záleží na tom, aby národopisnému museu dostalo se aspoň malého přijmů. Los stojí jen ko- runu! * Bohoslovci česko-budějovičtí založí le- tos jako každoročně »Knihovny pro lid« v místech nábožensky neb národnostně ohrožených. Žádosti při- jímají se nejdéle do 31. května 1902. Místo katechety na měšťanské škole chla- pecké v Cerném Kostelci s příjmy dle IV. třídy platů učitelských se uprázdnilo. Žádosti do 6 neděl c. k. okresní školní radě v Českém Brodě, počítaje ode dne 27. t. m. * Z Bráníka. Pro nový chrám Páně sv. Pro- kopa daroval p. J. Tichý, majitel domu ve Školské ulici v Praze, dva relie fové obrazy křížové cesty (I. a II. zast.) v ceně 166 korun, p. Vendelín Forejt, obchodník v Podolí, rovněž jeden obraz v ceně 83 kor. (III. zast). Obrazy vyhotovila řezbářská frma p. Krejčíka. Ostatní obrazy, kteréž rovněž vyhotovila táž firma a které nejsou dosud pro jmenovaný chrám zakoupeny, mohou dobrodinci sobě prohlédnouti na farním úřadě v Podolí a je darovati. Nejmenovaný