Číslo 22.

ŽENSKÝ LIST.

Strana 5.

Zvolna a pracně se děvče vzpřímilo s dlažby a zaměřilo ku vratům. Slzy opět dvěma proudy řinuly se jí ze začervenalých očí. Uhodila se o židli; konečně nalezla dvéřea vyšla na ulici. Když kostelník za ní zavíral vrata, zaduma se na okamžik a stín smutku kmitl se po jeho staré, zvětralé tváři.

Pak ale pokrčil rameny a zvedaje poraženou židli, řekl krátce: »Oslice!« Zatím Honorka zmizela zvolna v ulici, v níž se křižovaly zástupy svátečně ustrojené, šla hý- čkajíc jemně děcko tiše poplakávající a v chůzi stírala si slzy vyhrkávající jí z očí proudem.

Různé

zprávy.

Mezinárodni sjezd na potírání obchodu s děvčaty konal se těchto dnů ve Frankfurtě n. M. Ze zpráv, které o sjezdu tom časopisy uveřejňují, vy- chází na jevo, že názory o prostituci potřebovaly by ještě hodně vytříbení a že boj proti tomuto sociálnímu zlu nespraví se ani sebe lepšími sjezdy a řečmi. Mě- šťácká společnost prostituci trpí a dokud výrobní řády kapitalistické budou pracovati obchodníkům s lidským masem do rukou, bude velmi obtížná i dobrá vůle několika lidí, kteří otázce prostituce snad v theorii dobře rozumí, ale v praxi jsou zrovna tak docela bezmocni, jako vůbec jednotlivec, který káže proti mravní zkáze, ale pomoci naprosto nemůže. Řekne-li se o bordelech, že jsou trpěny, je to mutatis mutan- dis jakoby byly koncessionovány, na věci to nemění pranic. Profesor dr. z Mayerů mluvil pro zostření mezinárodního zákonodárství ohledně deliktů mravnost- ních. Podotýkáme k tomu sami, že v takových pří- padech bije často do očí nestejný loket. Dopustí-li se zvrhlé individuum, jež na společenském stupínku to dále nepřivedlo než na rošťáka, zločinu proti mravo- počestnosti, píší noviny hned o lidské bestii a za zvrhlým individuem zavrou se na dlouho zalářní vrata. Ale stojí-li mravně zvrhlé individuum vysoko na společenském žebříku, je-li na př. hejtmanem, vyso- kým úředníkem, nebo dokonce modrokrevným aristo- kratem, nejen že nepíši noviny o lidské bestii, ale takový mravně schátralý syfilitický roué může dále veřejně kazit a napadat děvčata. Jenom v řídkých případech pošle se do sanatoria. Je to věru žalostný zjev osvíceného věku, že proti obchodu s děvčaty nemá než čiré mastičkářství, náboženské tirády, ale pro sociální příčiny zla toho pražádného porozumění ani dobré vůle, aby se odstranily. Paní Fürthová poukázala správně, jakou roli nouze a vykořisťování hraje v životě děvčat a přispívá k jejich mravní zkáze. Ochrana dělnic zákonem, podporování ženských od- borných organisací, dostatečné mzdy a podpora vzdě- lání, to by byly prostředky účinné. Ale to shro- mážděným velkým pánům ochrancům dobrých mravů příliš nevonělo a předseda senátor Saburov upozornil řečnici, že čas kvapí. »Mezinárodní sjezd« ukázal leda celou bezmocnost a tartufferii vysokých kruhů, jed- ná-li se o otázku týkající se především nižších tříd. Tartufferii, jako když potentáti »radí se« o věčném míru. Mladost — radost... Kde kdo tak deklamuje, ale pomalu to nebude už nic jiného nežli vskutku jen a jen deklamovánka. Doklad toho sdě- luje se z Vídně. Tam v tyto dny v sebevražedném úmyslu vypila louhový roztok patnáctiletá Leo- poldina P. Zoufala si proto, že neměla — práci! V době, ve které by vlastně organism dětský neměl býti příliš namáhán, zoufá si děvče pro nedostatek práce! Nekřičí to přimo? Ale darmo mluvit, když: rozmilí křesťané mají srdce z kamene!

Charakteristika sociálních poměrů. Nejlepší illustrací hrozných sociálních poměrů naší doby jest tento případ: V Praze byla zatčena služka Žofie K., protože prý podvedla porodnici. Právo býti bezplatně v šestinedělí ošetřenu v porodnici mají totiž pouze ženy svobodné, kdežto provdané ženy práva tohoto nemají. A tu kladeno zatčené za vinu, že se proto v porodnici hlásila jako svobodná pod svým rodným jménem. Zatčená omlouvala se, že už delší dobu ne- žije se svým mužem, protože ji týral a že proto užívá svého rodného jména. Vedle toho nechtěla udati své jméno, nabyté provdáním, aby její zákonný muž se o jejím děcku nedověděl a proto ji nepronásledoval. Aby zemský výbor, jenž porodnici spravuje, nepřišel o těch několik korun, jež se za ošetření v porodnici platí, byla žena ta ponechána ve vazbě! . . . Případ tento je věru křiklavým dokladem toho, kam až »mo- derní« lidstvo na počátku dvacátého století došlo! Chudá žena, která v době, kdy na ni těžká hodinka přijde, spáše »přečin« proti pokoji a řádu společen- skému, když, nemajíc se kam obrátiti, uteče se do porodnice a tam, aby ji přijali, zapře, že je formálně provdána a staví se svobodnou!. .. Kdyby byla spo- lečnost naše k čemu, zajisté by vystavěla potřebné rozsáhlé ústavy, kam by se v době porodu utéci mohla nejen svobodná, ale každá chudá žena, která nemá dostatečného přístřeší, kde bly také měla řádnou obsluhu. Ale na to jest naše společnost příliš povrchně »křesťanskou«, nežli aby mohla takovéto lidumilné a potřebné ústavy za- říditi. Jí jsou přednější flinty a kanony, nežli zdraví abezpečí »chudé pakáže«.. Nové ohromné klerikální švindle. Zatím co- u nás kde kdo zabývá se defraudací ve Svatováclav- ské záložně v Praze, dochází z Paříže zpráva o no- vém tamějším ohromném švindlu klerikálním. A tak jako v Praze monsignor Drozd, tak zase v Paříži jsou to kanovník Rosenberg, páteři Guillaume a Felix a monsignor Mourade, kteří ve špinavé aféře té hrají hlavní roli. Dle »Bohemie« jedná se v případě tomto o daleko rozvětvenou švindléřskou společnost, která vyhledávala své oběti v boha- tých katolických kruzích. Mourade a Felix vy- dávali po dva roky »Revue Catholique«, která ná- sledkem velkého deficitu přestála vycházet. Na to otevřeli v ulici d'Aumale kancelář na ochranu dě- dictví a různých zájmů lidí věřících. Výnos této kan celáře určen byl dobročinným účelům. Mezitím co monsignor Mourade se svými novými zákazníky probíral paragrafy různých zákonů, vstoupil do kan- celáře jeho pomocník Felix a žádal o podporu pro »venku čekajícího nešťastníka«. Monsignor, aby získal důvěru nového zákazníka, vyňal z tobolky 50 franků, podal je Felixovi pro venku čekajícího nešťastníka ..o Vše bylo ovšem pouhá komedie, venku ne. čekal nikdo... Veškeré peníze vymámené takte od zákazníků odváděly se do Mallevalovy banky, kd-