ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4ed1bc10-71f0-11dc-bbfd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
v Praze, v pátek dne 26. února.
#3 alto_textblock #3
K číslu 57
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARU
#6 alto_textblock #6
Nl
#7 alto_textblock #7
SlY
#8 alto_textblock #8
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
#9 alto_textblock #9
Předplacení a inseráty přijímá administrace Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
#10 alto_textblock #10
álka.
#11 alto_textblock #11
Japonci pozbývají odvahy.
#12 alto_textblock #12
Z Petrohradu, 26. února. (C.-B.) »Ruská telegr. agentura« oznamuje z Port Arturu ze dne 25. února: Oddíl japonského váleč- ného loďstva byl dnes dlouho viděn na obzoru, avšak neučinil pokusu. aby se ku přístavu přiblížil. V moři plovou trosky zničených japonských lodí. Poslední nezdar zbavil, jak se zdá, Japonce vší odvahy. Přijímání darů pro ruský Červený kříž a pro ruské vojíny. Z Vídně, 26. února. (Pův. zpr. »N. L.«) Ru- ský velevyslanec zdejší uveřejňuje tuto vyhlášku; Vzhledem na nabídky, které se denně činí ve- levyslanci v podobě peněžních a jiný ch darů na prospěch ruského Červe- ného kříže a vojínů ve válce zra- něných, dáváme na obecnou vědomost, žev ruském carském velevyslanectví dvakráte týdně, v úterý a v pátek od 2—4 hod. od- poledne veškeré dary se přijíma jí Za tou příčinou jest chotí velevyslancovou zorga- nisována sběrna, jež dary odešle na místo, pro které jsou určeny.
#13 alto_textblock #13
Dementi.
#14 alto_textblock #14
Z Kielu, 26. února. (Pův. zpr. »N. L.«.) Prů- plavní úřad císařský oznamuje, že mu není nic známo o uzavření kanálu severový chodního pro válčící moci.
#15 alto_textblock #15
Červánky míru?
#16 alto_textblock #16
Z Berlína, 26. února. (Pův. zpr. »N. L.«.) Na předvčerejší parlamentní hostině u kancléře Bülowa členové vysoké finance vypravovali, že ruská vláda vyčká vá jenom velkého úspěchu, kterýmž by se znovu ukázala veliká vojen- ská sila ruské říše. Potom prý učiněno bude vše, aby s Japonskem došlok přijatelnému míru.
#17 alto_textblock #17
Dar moskevských Němců. Z Moskvy, 26. února. (Pův. zpr. »N. L.«.) Zdejší německý klub, jehož členy jsou vesměs Němci z říše, daroval na prospěch rozmnožení ruského loďstva ve východní Asii 25.000 rublů.
#18 alto_textblock #18
Válka a Slované. Z Petrohradu, 26. února. (Pův. zpr. »Nár Listů«.) »Ruse konstatuje s povděkem, že válka rusko-japonská ve všech ze- mích, obydlených Slovany, rozpou- tala silný ruch. Slované v Srbsku, Make donii, Starosrbsku a Černá hora jsou jedno- svorni v projevech sympatií pro věc Ruska, český národ chová nejvroucnějš sympatie k Rusku a český tisk žádá za oficiální projev všech vůdců českého národa, těmto citům odpovídající. City Čechů sdíleny jsou všemi ostatními Slovany habsburské mon- archie, tolikéž pak Slovany v Němcích. Listy projevují naději, že válka přispěje k tomu, aby svět zvěděl, jaké pokroky učinilav posledních 20 letech solidarita plemenná pospolitost Slovanstva.
#19 alto_textblock #19
Doprava ruských zajatých.
#20 alto_textblock #20
Z Říma, 25. února. (C.-B.) »Tribuna« oznamuje z Nagasaki z dneška: Italský křižák »Elba« opustil přístav čemulpský, aby dopravil zraněné Rusy z dřívějších křižáků »Varjag« a »Korejec« do Honkonu. »Elba« dopraví zraněné na palubu parníku »Navigazione Generale Italiana.«
#21 alto_textblock #21
Válečná půjčka japonská. Z Viktorie (v anglické Kolumbii), 25. února. (C.-B.) »Reuterova kanc.« oznamuje: Bývalý japonský ministr zahraničních záležitostí baron Suyemacej, zeť markýza Ita, přijel sem na cestě do Londýna. Proslýchá se, že účelem jeho návštěvy jest učinění v álečné půjčky.
#22 alto_textblock #22
Z anglické sněmovny lordů. Z Londýna, 25. února. (C.-B.) Ze sněmovny lordů. Na dotaz lorda Spencera prohlašuje první lord admirality hrabě Selborne: Obá- vám že, se s jisté strany se usiluje, aby cho- vání se Anglie nesprávně bylo vylíčeno, jakož aby ukázáno bylo, že anglické l od- stvo nedodržuje přísné nestran- nosti. Není ani slova pravdy na tvrzení, že bylo křižákům »Nišinu« a »Kasuge« dovoleno, aby z Janova vypluly pod angli- ekou vlajkou. Anglickému konsulu zaslaná žádost o dovolení, aby řečené lodi anglické vlajky užiti směly, byla ihned odmítavě vy řízena. Tolikéž není ani slova pravdy na zprávě, že anglická admiralita vyslala dva námořní dů stojníky, aby na jmenovaných křižácích převzali velení. Důstojníci, o něž tu jde, sloužili dříve
#23 alto_textblock #23
na našich lodích a byli potom zanešeni do se- znamu důstojníků, kterých by se v čas nou ze mohlo použiti. Avšak oni neměli ani stálého platu ani pense a nebyli admirali tě podřízeni. Když se admiralita dověděla, že byli japonskou vládou získáni, nařídila ihned, aby byli z onoho seznamu vyškrtnuti. — Dále popírá earl of Selborne, že byly řeče né japonské křižáky při své plavbě Středozemním mořem provázeny anglickými válečnými loďmi. Neví nie o tom, že by je byla třebas je- nom jediná anglická loď provázela. Tvrzení, že jsme ohledně připuštění pěti nebo šesti ruských torpedoborců na dokv Maltě mezinárodní slušnost poru- šili, spočívá na politování hodném nedoroz- umění. Nějakou dobu před výbuchem japonsko- ruského nepřátelství vyhověla admiralita s radostí žádosti ruské vlády, aby řečeným torpedoborcům dovoleno bylo použiti doku na Maltě. Když ale tyto lodi na cestě k Maltě byly, stala se situace kritickou a my uznali jsme za nutné, při- pomenouti veliteli oněch lodi, že dle mezinárod- ního práva při výbuchu války cizí válečná loď ne- utrální přístav do 24 h. opustiti povinna jest anebo že tam na čas války musí býti zadržána; nebot jinak byl by se velitel torpédoborců dostal do situace, že by nebyl s to býval, přístav do 24 hodin opustit. Ono připomenutí dali jsme proto, aby se nám později nemohlo vytýkat, že jsme výstrahu dáti mohli, ale nedali. Bobužel, nastalo přece nedorozumění, jehož si vysvě- tliti nedovedu; ruský konsul pojal věc tak, že bylo torpedoborcům nařízeno, aby přístav do 24 hodin opustily a nikoli, že byl jich velitel upozorněn, že by po výbuchu války pří- stav v této lhůtě opustit musily. Nebylo zde tedy nic, než politováníhodné nedorozumění, jež vzniklo z našeho přání, abychom byli jisti, že ruský důstojník si byl vědom, v jaké situaci se nalezá. Nedá se myslit, že by obvyklé praxi našeho loďstva něco víc se příčilo, než nezá- konný postup proti cizím lodem, Pokud se týče zprávy, že Japonci použili Vejhaveje jako báse operační, je to zlomy- slně šířená lež. Právě v době, kdy bylo tvrzení to šířeno v úmyslu, aby bylo veřejné mínění ruské vzníceno proti Anglii, kotvil anglický kři- žák »Talbot« v Čemulpu a propůjčoval veškerá svá zařízení i pohostinství ruským námořníkům, kteří se octli při tamějším boji v nouzi. (Sou- hlas.) Za to nám vyslovila ruská vláda díky. Křižák »Talbot« byl by v podobném pří-
#24 alto_textblock #24
FEUILLETON.
#25 alto_textblock #25
Matěj Příbek.
#26 alto_textblock #26
Vzpomínka.
#27 alto_textblock #27
V minulých dnech přinesly noviny zprávu. ze zemřel Matěj Příbek, chodský praporečník z Dražinova. Matěj Příbek .. Vzpomínám si, kdy jsem ho viděl naposled. Bylo to asi před dvěma lety. Ujížděli jsme v najatém povoze po rozměklé silnici uprostřed chodského kraje. Po obou stranách pole a luka, vísky, přikrčené v údolích a za nimi táhlé, ze- lené stráně v kotoučích par a mlhy. Melancholie, smutek deštivého dne visel nad krajinou. Jeli jsme do Dražinova, zvát na obžinky. Bývají každý rok, veselé, hlučné v pensio- nátu na Kubici. Všecka chodská chasa se tam vždycky sjíždí na vozech, zpívá staré písněa tančí po dávném zvyku při zvucích dud v krás- ném kroji národním. Je to vždycky veliká slav- nost, originální a roztomilá, na kterou letní kolonie kubická ráda vzpomíná. Přijíždějí z Dra- žinova, z Růženic, z Újezda a odjinud statní ju- náci v nádherných košilich a koženkách, švarné dívčice v makově červených sukénkách. A s nimi vždycky přijížděl starý Matěj Příbek z Dražinova se svým praporem. —-
#28 alto_textblock #28
Matěj Příbek náležel k nejtypičtějším po- stavám dnešního Chodska. Kmet, hrdý na starou slávu chodskou, statný nositel dějinných tradie chodského lidu. Jako přímý potomek starého Příbka, zvěčnělého v Jiráskových a Kovařovi- cových „Psohlaveích“, zdědil po něm nejen úřad praporečníka, ale i chodské sebevědomí a lásku k rodnému kraji. Příbek byl ryzí Chod, tělem i duší. Nepřilnul nikdy k novotám a sám dc po- slední chvíle zůstal věren národnímu kroji, své černě lemované šerce a chodskému širáku. V tomto ústroji objevoval se všude, zvláště pak v čele chodského lidu s praporem jako nejlepší jeho okrasa. Byl znám dobře nejen po celém Domažlicku, ale i v Plzn. a v Praze, kam před lety se svými na výstavu jubilejní i národo- pisnou zavítal. A četní turisté, kteří navštívili místa krvavého dramatu chodského lidu, zastavo- vali se rádi u Matěje Příbka a stiskli mozolovitou jeho ruku. K němu jsme také tehdy zamířili do Draži- nova. Navštívili jsme ho v jeho chalupě na kraji vesnice, kde nyní jeho syn hospodaří. Vešli jsme přes dvorek, síňkou do světnice. Byla to šenkovna, malá, typická. Několik stolů kolem stěny, široká kamna a vysoko vystlaná postel, na jedné straně s guirlandou svatých obrázků na stěně. V oknech kvetoucí květiny a u dveří šenkovní stůl.
#29 alto_textblock #29
Starého Matěje jsme doma nezastali. Přišel za chvili, odněkud z pole, v trepkách, koženkách a malé kazajce. Postava shrbená sice stářím, ale přes to statná a imposantní. Tvář oholená, výraz- ných rysů, ostrého profilu. Přivítal nás srdečně a po chvíli se rozpoví- dal. Postěžoval si na svoje staré nohy, ale proto, když pronesl kdosi přání, viděti jej v celé pa- rádě, ochotně ten dobrý stařec vyhověl. Odešel do vedlejší jizby se svým synema po chvilce objevil se ve své bílé haleně s širákem na hlavě, jako pravý Chod. Věru, že stál za podívání! Přítel malíř ne- spustil s něho oka a tajně cosi načrtával do skizzáře. A jak statně si ještě starý Matěj vykračoval! Osmdesátka již tehda přeletěla přes jeho hlavu, ale starého Příbka nezdolala. Chodil dosud na pole. A nejen to. I zatančil si ještě rád! Sám se k tomu přiznal a slibil, že přijede na obžinky s chasou na taneček.
#30 alto_textblock #30
Zdali opravdu tehdy přijel, ani už nevím. Obžinek jsem se již na Kubici nedočkala starého Matěje jsem od té doby neviděl. Nyní ovšem neobjeví se tam už se svým praporem. Odpočivá již pod drnem na klenečském hřbitůvku Matěj Příbek, praporečník „Pso- hlavců« — — — Miloš Čírnáctý-