#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
anni
#3
alto_textblock
#3
nntR
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pondělí 144. července
#5
alto_textblock
#5
1913.
#7
alto_textblock
#7
nnede
#8
alto_textblock
#8
mdozdosů v dolsjižu nlsebai ee
sa es olsjišu 00c za nšor
5n
0r00e čnsuli bkvrvl
lni
#10
alto_textblock
#10
dostsosate dotione
tvotodeb pooleh sl
tDsv o
del adv sontánje
nžp
#11
alto_textblock
#11
Číslo 19I.
#12
alto_textblock
#12
la ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v admainistracíi
a měsie.
..
K —
na čtvrt leta
K —k
a dvaji donáškou
na čtvrtje.. .
ke
ve fliálkách
na měsio . . . . 2 K 80n
lv Poštou
na měslo,
na čtvrt iota: . . . 9 K 8n
s dvojl zásilkou
na měsia.
na čtvrt ista ! . . k so
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejis
ranní čislo o sobě . . za Sb
večerni
.. . za dk
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerní a
lneeráty
plati se hotově napřed.
Předplnconi a insorty příjíma
kdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táa
redakce, tiskárna a sxpodiou
Národních Listů“
Eukopiay se nevracej.
#14
alto_textblock
#14
.. . . . . 5
#15
alto_textblock
#15
onbnil nnnlo vpo
#16
alto_textblock
#16
nne
#17
alto_textblock
#17
Válka mezi spojenci.
#18
alto_textblock
#18
Turecko zasahuje opět do války.
Z Cařihradu, 12. července. (K. k.)
Turecká armáda obdržela rozkaz,
aby opět obsadila otomanská území,
jež má bulharská armáda vykliditi.
Funkcionáři ležících tam obcí byly
vyzváni, aby se dostavili příští
neděli do ministerstva vnitra, kde
jim bude udána doba, kdy se mají
vrátit na svá místa. — Jak se na infor-
movaném tureckém místě ujišťuje, bylo
vyjednávání s Načevičem o fi-
ciálně přerušeno. Načevič neprodleně
odjede.
Porta zaslala generalissimovi Izzedovi
pašovi telegram, v němž se mu notifikuje
irradé, udělující sankci usnesení ministerské
rady, jímž se generalissimus zmocňuje, a by
od zejtřka počínaje učinil opa-
tření, nutná k obsazení území,
náležejících Turecku.
#19
alto_textblock
#19
Armáda turecká na postupu.
Z Caříhradu, 13. července. (K. k.
Úřadně se sděluje, že turecká ar-
máda zahájila dnes v noci postup.
Z Cařihradu, 13. července. (K. k.) Pojed-
návaje o postupu turecké armády, praví „Ta-
nin“: Intervence Rumunska, zejména vniknutí
Řeků do drinopolského vilajetu úplně změnilo
situaci. Armáda u Bulajru bude nucena táh-
nouti k Dědeagači a Drinopoli. O vyjednávání
s Bulharskem soudí list: Pokud se Bulhaři ne-
zaváží odstoupiti Drinopol Turecku, budeme
odmítati vyjednávání. „Tasvir i Ifkiar“ praví.
že turecké vopsko musí opět obsaditi Drinopol
a pak táhnouti k Dedeagači, Gümildžině a Dra-
#20
alto_textblock
#20
mě
#21
alto_textblock
#21
Velmoci proti postupu Turecka.
Z Říma, 13. července. (K. k.) Jak sdé-
luje »Tribuna«, jest jisto, že mocnosti
budou postupovati společně, aby Portě
oznámily, že nedovolí pohyby jejího
vojska přes čáru Enos-Midia, stano-
venou již sprostředkováním na londýnské
velevyslanecké konferenci.
#22
alto_textblock
#22
no
#23
alto_textblock
#23
Bulharsko-srbské boje.
H. Z Bukurešti, 13. července. Podle
zpráv ze Staré Ršavy boje severní
armády bulharské trvají nepře-
tržitě dále a bulharské vojsko
nabývá pomalu půdy. Na Něgotiči
dosud útok podniknut nebyl. Srbové vyslali
na posilu 13. pluk pěší. 40 děl od Kraguje-
vace vysláno bylo k Zajčaru. 200 členů stb-
ských čet musilo před bulharským vojskem
prchnouti a přibylo do Polanky na Dunaji.
H. Z Berlína, 13. července. »Lokal-
anzeiger« oznamuje z Bělehradu: Od tří dnů
zuří krvavý boj kol Křivé Polanky, kde
Bulhaři se pokoušejí zatlačiti srbskou armádu
a uvolniti ohroženou cestu k Soliji. Bulhar-
ské útoky byly dosud odraženy. V politi-
ckých kruzích očekává se důležité usnesent
vlády hned po skončení této bitvy.
#24
alto_textblock
#24
Srbská armáda na postupu.
Z Bělehradu, 12. července. (K. k.) Dle
zprávy ze Skoplje jest srbská armáda
na postupu. Proslýchá se, že Bulharsko
projevilo souhlas s přímým vyjedná-
váním se Srbskem a Řeckem.
Rumunsko-bulharské srážky.
H. Z Berlína, 13. července. »Lokalan-
zeiger« dovídá se ze Sofije: Rumunská jízda
v noci na pátek překročila hranice. Jelikot
bulharské pohraniční stráže neměly žádných
rozkazů, došlo k srážce, při které na obou
stranách bylo hojně mrtvých i zraněných.
Z Bukurešti, 13. července. (Ag. tel. Roum.)
Ministerstvo vojenství prohlašuje v komu-
niké, dnes uveřejněném, za výmysl zprávy
ranních listů o krvavých srážkách mezi Ru-
muny a Bulhary u Nikopole a Ruščuku.
#25
alto_textblock
#25
zní: »Sděluji Vám, že zejtra dne 19. června
(2.července) udeří velitel 3. brigády na Řeky
u Karasuli. Útoku zúčastní se ještě jeden
prapor 29. pluku jambolevského a rychlo-
palné dělostřelectvo.« Podepsán bulharský
divisní náčelník brigádní generál Sarafov.
Zástupcové trojdehody pro uzavřen
míru.
p
Z Bělehradu, 14. července. Zástupcové
Ruska, Francie a Anglie podnikli předevčírem
u srbské vlády opětnou akci, by Srbsko při-
měli k zastavení nepřátelství a uzavření za-
tímného míru. Vyslanci trojdohody byli každý
zvláště přijati Pašičem, který všem odpověděl
souhlasně, že srbská vláda musí dohodnouti se
napřed s vrchním velením armády, které zjistí.
zdali zastavení nepřátelství by neohrozilo po-
stavení srbského vojska. Na žádný způsob však
nelze zastaviti nepřátelství dotud, dokud ne-
bude podepsán zatímní mír, kterým Bulharsko
by se zavázalo, že uzná podmínky, které byly
Řeckem a Srbskem společně položeny a které
týkají se výhradně territoriälních požadavků.
Kromě toho bude se žádati od Bulharska, by
uzavřelo novou smlouvu se svými dřívějšími
spojenci, ale na základě pevnějším a lepším.
Přijme-li Bulharsko tuto podmínku poslední.
jsou Srbsko a Řecko odhodlány povoliti Bul-
harsku ve smlouvě mírové také náhradu terri-
toriální. V politických kruzích prohlašují, že
zatimní mír bude podepsán také Rumunskem
a že toto přistoupí k novému svazu balkán-
#26
alto_textblock
#26
skému.
#27
alto_textblock
#27
Obsazení Dersteru.
Z Bukurešti, 13. července. (K. k.) K ob-
sazení Dersteru se sdělují ještě tyto podrobno-
sti: Obsazení provedly 5. rošiorský (husarský)
pluk a 23. pěší pluk. Hned po vtrhnutí rumun-
ského vojska vzdalo se město ministru vojen-
ských záložníků zajato. Po vzdání se Dersteru
Tvrze byly okamžitě obsazeny a 150 bulhar-
ských záložníků zajato. Po vzdání se Silistrie
bylo pokračováno v pochodu na Turtukaj. čáse
vojska zahnula k Dobriči.
n92
Venizelos v Soluně.
Z Athén, 12. července. (Ag. dlAtb.) Mi-
nisterský předseda Venizelos odjel včera
večer do Soluna, aby se odebral do hlav-
ního stanu.
Stížnosti na ukrutnosti Srbů. z mss
Z Cařihradu, 12. července. (K. k.) Bul-
harští metropolité bitoljský a ochridskýa
vikář prilepský sem přišli, aby si stěžovali
u Porty do ukrutností Srbů, spáchaných na
Bulharech. Policie zabraňovala jim přistáti
a dopravila je na policejní ředitelství,
nr
Vzájemné obyiňování, seb
Ze Sofije, 13. července. (K. k.) Bul-
harská tel. agentura oznamuje: Proti utrhač-
ným zprávám, jež Řekové denně šíří a ve
kterých obviňováni jsou Bulhaři z vruždění
a žhářství, nutno konstatovati, že řecké
vojsko zapálilo bulharská města Kikič
Dojran i s okolím, odkudž četní uprchlici
přibyli do Sofie.
#28
alto_textblock
#28
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#29
alto_textblock
#29
Císař do Išlu.
Z Lázní Išlu, 13. července. (K. k.) V půl
3. hod. odpoledne konala se v cisařské vile
hostina, které se zúčastnili svob. pán Handel
a dvor. rada hr. Salburg jako hosté cisaře
a celá družina císařova. Po hostině konal
mocnář na terase cisařské vily cerele a vy-
znamenal za nich místodržitele svob. pána
Handla a dvor. radu hr. Salburga nejmilosti-
vějším oslovením. Svob. pán Handel odjel
v 5 hod. odpol. automobilem do Almeggu.
při čemž ho dvor. rada hr. Salburg dopro-
vodil až do Gmundenu.
#30
alto_textblock
#30
FEUILLETON.
#31
alto_textblock
#31
Hr. Tísza v Išlu.
Z Lázní Išlu, 13. července. Ministersk
předseda hr. Tisza s choti přibyli sem od-
poledne.
Z Lázní Išlu, 13. července. (K. k.) Uher-
ský ministerský předseda hr. Tisza přijel sem
ve 2 hod. s chotí a ubytoval se v hotelu
Bauerově. Týmž vlakem přijel sem také
státní tajemník v ministerstvu nejv. dvora
Geza 3l. Vertesy.
#32
alto_textblock
#32
Ministr orby ve Štyrsku.
Ze štyrského Hradce, 13. července. (K. k.
Minisl: orby Zenker vykona! 11. t. m. podrobnou
inspekci státního hřebčince piberského. Úvítán ve-
litelem hřebčince hr. Meranem a personálem hřeb-
čince, prohlédl si ministr mísiností ředitelství a o-
statní úřadní místnosti. Na to byl na dvorech hřeb-
čince předveden veškeren koňský materiál. Na to
prohlédnuty pastviny v okolí hřebčince. Zvláštního
uznání došlo stádo 17 v hřeběinci vychovaných po-
lokrevných hřebců, kleří příštího jara budou zařa-
zeni v různých zemích. Dne 12. t. m. odebral se mi-
nistr na alpskou pastvínu, zvanou Prentalpe, která
jest vzdálena 30 km a leží 1500 m vysoko: od kvěl-
na až do zimy chová se tam přes 100 klisen. Vý-
borný vzhled koní, vydaných všem vlivům horskéh
klimatu a jejich překvapující příznivý vývoj vzbudi
zvláštní spokojenost ministra, který tento úspěch
označil jako nejlepší důkaz správnosti pěstitelské
methody. Na zpáteční cestě prohlédl si ministr za
vedení lesního rady Slummera část lesů nábožen-
ského fondu v Lankovicích a přijel v 6 hod. večer
zpět do Piberu. Svůj úmysl, zúčastniti se dne 13. t.
m. slavnostního otevření hřebčince spolku pro chov
teplokrevných koní v Lutoměři, nemohl ministr u-
skutečniti, poněvadž, byv v naléhavých rodinných
záležitostech telegraficky odvolán, musil v 10 hodin
večer nastoupiti zpáteční cestu ze Štyrského Hrad-
ce do Vídně.
#33
alto_textblock
#33
Politický přehled.
dZeme česke.alonisn
#34
alto_textblock
#34
Němci pro novou dorozumívací akci?
Jakoby říše rakousko-uherská byla ber
panovníka, jakoby nový panovník nemohl
vstoupiti na trůn, jakoby říší spravovalo vla-
dařstvo, jakoby límto vladařstvem byla „Neue
Freie Presse“, jakoby před tímto vladařstvem
stál ministerský předseda hr. Stürgkh se svou
vládou, jakoby jim vladařstvo udělovalo roz-
kazy, co a jak má se dále díti v Čechách,a
jakoby rozkaz ten byl úřadně vyhlášen v „N.
F. Pressc“: tak a nejinak čte se její včerejsí
článek, rozjímající o otázce, co se má státiv
Čechách, jakmile se shroutí nynější dluhové
hospodářství zemského výboru. Ve včerejším
denním rozkazu, jejž vladařstvo z „Neue Fr.
Presse“ udělilo hr. Stürgkhovi, čte se, žev
případě použití práva z nouze nesmí se státi
nic, co by seslabovalo obrannou sílu Němcůa
co by mařilo účinky německé obstrukce proto.
aby dále mohla trvati česká nadvláda v Če-
chách; každé opatření, jež bude učiněno na
základě práva z nouze, musí býti jasně slou-
čeno s vyrovnáním, nesmí tudíž posíliti vzdo,
Čechů proti národnostním požadavkům něme-
ckým, beztoho již stěsnaným.
Vladařstvo z „N. Fr. Presse“ bylo konečně
tak uznalé vůčí vládě i vůči veřejnosti vůbec,
zvláště však v Čechách, že řečený rozkaz ve
sloupcích svého listu vysvětlilo. V podstatě
takto správní komise s pěti českými členy
s dvojnásobným hlasovacím právem maršál-
kovým proti třem německým členům komise.
správní komise obdařená zvýšením zemských
přirážek a pivní dávkou časově neobmezenou
— byla by činem, provedeným proti Němcům
a proti vyrovnání. Nemůže tedy býti zřízena.
nemají-li Němci býti na říšské radě zatlačen
do nejrozhodnější opposice.
Pak se mluví o úřadnické komisi — po-
kračuje „N. Fr. Presse“ — jež by taktéž měla
českou většinu; proti tomuto projektu by se
Němci vzepřeli všemi silami — mimo zásadní
protest proti takovému protiústavnímu opa-
tření — z té příčiny, že vláda, jež pořád za-
mítala německý požadavek národnostně roz-
dělených úřadnických statusů, nyní chce člen
#35
alto_textblock
#35
úřadnické správní komise pro Čechy jmenovat
úřadníky nikoli jako úřadníky, nýbrž jako
Němce nebo jako Čechy, a tak jim vnucuje ná-
rodnostní předpojatost, která by se pak roz-
šířila na všechno státní úřadnictvo vůbec.
jemuž by úřadně nařízeny byly národnostní
rozpory. Němci však by činili vládu zodpo-
vědnou za vše, co by úřadnická právní ko-
mise učinila neb opominula tak, že by nepří-
znivě byly dotčeny německé zájmy. Proto se
„N. Fr. Presse“ diví, že se nyní jíž nemyslí na
zahájení neb aspoň na přípravu nové doroz-
umivací akce česko-německá, i povídá: Kdyby
se do Čech pro řešení krise předložila alter-
nativa, buď ji řešití nestrannou úřadnickou ko-
misí bez autonomistického a národnostního ná-
těru, nebo dorozuměním, prospělo by se věc
národního dorozumění, ale každý plán vládní
prospívající českému nehospodářství a proti-
němackým snahám českým, pracujícím na osla-
bení Němců, je činem, směřujícím proti vy
rovnání a proti dělnosti říšské rady; pomo
Čechám zjedná nikoli peněžník, nikoli ústavn
převrat, nýbrž jen vyrovntání.
Tím věerejší denní rozkaz vladařstva z
N. F. Presse“ končí. Rozum z něho vyvěrajl-
jí lze sestaviti asi takto: Němci jsou zásadně
proti neústavnímu řešení krise v Čechách, ale
přijmou je, budou-li z něho míti prospěch.
svolí tedy k dosazení úřadnické správní komi-
se do Čech, ale s podmínkou, že v ní Němo
budou míti buď polovinu nebo většinu, nebu-
dou-li již do ní dosazení samí Němci: až tako-
vé komisi se odevzdá správa země, budiž za-
hájena nová dorozumívací akce: jestliže se
krise v Čechách bude řešiti jinak, Němci rozbi-
jí říšskou radu.
Recept tento je pro Němce zajisté dobrý
ale má chybičku: jeho tvůrci v „N. F. Presse
zapomněli, že také Češi mohou v určitém pří-
padě rozbit říšskou radu a že tudíž vláda pře-
ce jenom nemůže jednati tak, jakoby Němo
byli sami na světě vůbec a v Rakousku zvlášť.
Z celé včerejší úvahy „N. F. Presse“ tu-
diž zbývá jediná poučka: že požadavek něme-
ckonacionální politiky, aby úadnictvo bylo do
úřadů dosazováno z důvodů nacionálních,je
neslučitelný s vlastní podstatouv » vveřejné
správy, mevlonelioa
Vídeňskou myšlenkou návratu k doroz-
umívací akci zabývá se také liberecký posla-
nec dr. Turnwald ve stati, včera uveřejněné
„Reichenberger Ztgu.“ Praví, že Němci an
teď nebudou nové dorozumívací akci překáže-
ti, že však na základě dosavádních svých zku-
šeností budou žádati, aby před zahájením dal
ší akce dorozumívací Češi zásadně uznali ně
mecký požadavek samostatné správy pro ně
meckou část Čech a aby svolili ke zřízení kraj-
ského soudu v Trutnově. anec í
Kdo z politiků konjekturálních čte tyt
podmínky dra. Turnwalda, mohl by se snad
tázati, zda Němci požadavkem Turnwaldova
praecipun nedávají nepřímo na jevo, že nai
Češi mohou odpověděti požadavkem jiného
praecipua, na př. finančního,
Aby nevzniklo nedorozumění, dlužno hne
konstatovati, že jakékoli politické praeci-
puum pro Němce je s české strany beze vši
pochyby naprosto vyloučeno.
n vaěmoe
ik udom Moravský sněm. a sisume
Ve včerejším vídeňském úřadním listě uve-
řejněn je císařský patent ze dne 11. července
t. r., svolávající sněm moravský — a také
terstský — na den 16. t. m.
Týž úřadní list uveřejňuje dále dvě nejv
rozhodnutí z téhož dne; jedním jmenuje se hr
Otto Serényi zemským hejtmanem a dr. Jar
Záček a Jos. Jelinek náměstky zemského hejt
mana pro řízení sněmu; druhým rozhodnutím
svým panovník vyznamenal posl. dra. Hruban
(jako bývalého náměstka zemskěho hejtma-
na) hvězdou ke komturskému kříži řádu Fran-
tiška Josela.
#36
alto_textblock
#36
Městská musea v Plzni.
Plzeň, 13. července 1913.
#37
alto_textblock
#37
ike
#38
alto_textblock
#38
(Pokračování.)
#39
alto_textblock
#39
Dnes ráno o 148. hod. odebrala se deputac
městské rady. skládající se z pp. Kestlera a F.
Mandla na nádraží k uvítání J. Exc. pana ministra
dra. Ot. Trnky a odjela s ním do radnice, prapory
vyzdobené. Zde byl vzácný host uveden do zase-
dací síně, kdež bylo shromážděno obecní zastupi-
telstvo a chefové jednotlivých úřadů městských.
Purkmistr dr. V. Peták uvítal ministra krátkým
oslovením, načež pan ministr reagoval vřelými
slovy, projevuje zastupitelstvu svůj dík za jmeno-
vání čestným měšťanem. Pravil, že vždy bude pilně
sledovati zájmy obce, jejíž členem se takto stal a
prosil, aby občanstvo plzeňské v něm jako spolu-
občanu vidělo vždy také přítele svého. Na to s dů-
razem poznamenal, že pilná, úsilovná práce po-
může k dalšímu rozvoji města a že také zajisté
bude nejlepším prostředkem k přemahání politi-
ckých protiv a nesnází.
Na to prohlédl si p. ministr starobylou radnici.
zejmena sál s počátky městské galerie, kde byl
uvítán předsedou Společnosti přátel výtvarných
umění, zakladatelky galerie. Pak odebral se v prů-
vodu obecní representace do kostela arciděkan-
ského, kdež byl uvítán p. arciděkanem Janem
Černým, za jehož vedení prohlédl si chrám i staro-
bylou Šternbergskou kapli, které mají býti podro-
beny důkladné renovaci. Pak následovala, pro-
jížďka městem a prohlédnutí pozemků na stavbu
obou státních průmyslových škol, načež odebral
se celý průvod do musejní budovy, kdež zatím za-
vítal v průvodu p. místodrž, rady Hatláka a konc.
úřadnictva okr. hejtmanství, vicepresident c. k.
místodržitelství p. ryt. Vojáček jako oficiální zá-
stupce ministerstva vnitra, tajný rada a člen panské
sněmovny dr. Exner, učitel p. Heřman z Přelouče
v zastoupení musea přeloučského, četní zástupci mu-
sejních ústavů,, representace okolních měst a obcí,
generalita, a zástupcové celé oficiální Plzné, bez
rozdílu národnosli
U vehodu uvítal J. Exc, ředitel dstavu p. Jos.
škorpil, načež odbyl se v přednáškovém sále ofi-
ciální akt.
Předem ujal se slova purkmistr p. dr. V. Peták
k následujícímu oslovení:
V dějinách tchoto král. města jes: dnešní slav-
nost význemu velikého — dnes ctevirají se sbírky
našich muscí pro obyvatelstvo nejen tehoto král.
města, ale i celého západu, ano celého královstvi.
Účel obce, proč musea tato zřídila, a přán
obyvatelstva, toužící po tomta kulturním zařízení,
docházeji svého splnění
Obec král. města Plzně, jsouc o tom přesvěd-
čena, že v dokonalé vyspělosti obyvatelslva spo-
čívá záruka nejen pro jeho duševní povznesení,
nýbrž i pro bezpečnou silu hospodářskou, věnovala.
věnuje a zajisté i do budoucna bude věnovati
veškerou svoji pěči důkladné výchově mládeže.
Avšak v úvaze, že mládeži, škole odrostlé, jestv
míře neztenčené zapotřebí další výchovy, podjala
se úkolu, zříditi můseum historické a museum prů-
myslové. Obě musea mají sloužiti dalšímu vzdělání
našeho obyvatelstva, zde má vědátor, odborný
spisovatel nalězli prameny, zde má živnostník zříti
vzory pro tvoji tvorbu a zde ohyvatelstvo má zříti
ohraz pokroku a zároveň pobídku k dalším pracim
kulfurním i hospodářským Toť zajiské účel vzne-
šený, ičel významný.
Tuto povehu účelu ráčil nznati Nejmilostiv ější
cisař a král, jenž ráčil dáti neimilostivější svo-
lení, by budova musejní nesla Nejjasnější jméno
Jeho Veličenstya. Jsme opravdu hrdi nad tímt
nejmiloslivějším uzaáním a schválením. Obec zří-
zením museí zvůj úkol splnila
Jest nyní v druhé řadě na obyvatelstvu, by v
hojné miře bohatých sbírek ke svému zdokonalo-
vání použivalo, a by tato musea byla mu do bu-
douena vítanou a milou školou.
Pro to vše má dnešní slavnos! význam ne-
hynoucí.
Slovutní pánové: Jsme vysoce poctění tím, že
jste přikli, byste brali účast na této naři slavno-
sti. Jménem obce a kuratoria obou museí — jichž
jsem předsedou — vítám vás uctivě co nejvřeleji
zvláště pozdravuji a vítám: J. Exc. p. ministra dra.
Ot. Trnku. slovutného p. vicepresidenta ryt. Vo-
jáčka, J. Excel. p. tajného radu dra. Exnera.
Prosím, byste tento pozdrav a přivítání la-
skavě přijali a byste našim sbírkám svoji pozor-
nost věnovali a sami posouditi ráčili, zdali obee
jich zřízením své povinnosti dostála. — Dokládám,
že poctivou snahou obce bylo důstojna ctuto po-
vinnost splniti.
Na to jménem kuratoriz promluvil člen téhož,
cís rada p. Václav Brožik, továrník v Plzni! Ku-
ratorium umělecko-průmyslového musea král, mě-
sta Plzně poctilo mne úkolem, abych jménem jeho
vysoce vážené hosty naše, jakož i účastníky dnešní
slavnosti co nejuctivěji pozdravil a dal projev vel-
ké naší radosti nad tím, že vzácnou svoji přítom-
ností dodali tomuto okamžiku zvláštního lesku.
Tato účast je tím radostnější, ježto můžeme vaše-
mu znaleckému a důležitému úsudku předvésti dí-
#40
alto_textblock
#40
Blokáda u Kavaly.
Ze Soluna, 12. července. (K. k.) Blo-
káda pobřeží u Kavaly byla od včerejška
zrušena. Obchodní lodi musí však v pří-
stavu na ostrově Thasu přijmouti na palubu
lodivoda, jenž je uvede do volné jízdní
dráhy přístavu kavalského.
#41
alto_textblock
#41
Bulhaři a Řekové.
Z Athén, 12. července. (K. k.) Mini-
sterstvo vojenství uveřejňuje tenlo telegram
hlavního stanu: Mezi vojenskými archivy
opuštěnými Bulhary za jich překotného
útěku z Kilkiše byly nalezeny m. j. dva dů-
ležité spisy, které podávají důkaz, že Bul-
haři připravovali všeobucný útok na Řeky.
První listinou je denní rozkaz 32. pluku ca-
rovskému, který byl uveřejněn pod č.4
v ležení Hasanonbaši před řeckými před-
ními strážemi, a jest datován ze 16. (29.)
června v 7 hod. ráno. t. j. tři dny před po-
stupem řeckého vojska.
Denní rozkaz začíná takto: »Zprávy
nepříteli jsou stejné jako v plukovním roz-
kaze čís. 3. Naše armáda nastoupí pochod,
l
aby nepřítele unavila.«
Podotknouti sluší, že od 16. (29.) června
jsou Řekové v oficiálních bulharských vo-
jenských listinách označování jako nepřítel
Týž denní rozkaz uvádí, že divise Petrovova
na levém křídle zahájí akci a ozna čuje
podrobně posice, jež rázné oddily maji ob-
saditi. Druhá listinajest rozkaz bulharského
divis, velitele gen. Sarafova veliteli 2. divise
Rozkaz, datovaný 18. června (1. července),
#42
alto_textblock
#42
Dívadla a kluby v Americe.
Divadla ve Spojených státech jsou ve-
směs privátní společnosti, nepožívající ani
státních neb jiných podpor, a hledí tudíž v
první řadě úspěchu kasovního, efektu a re-
klamy, a teprve tenkrát umění, neškodí-l
zisku a neohrožuje-li podnik. Divadla stavěna
jsou většinou velmi jednoduše, často méně
vkusně než obyčejné budovy, to platí namnoze
i o prvních scénách ve velkých městech.
Uvnitř bývají rozhodně mnohem jednodušej
upraveny, než hotely a kluby, které bývají
nádherné.
V Jacksonville ve Floridě, bohatém a ob-
chodním městě, vystavěno bylo velké divadlo
s 1800 místy pouze za 500.000, společnost
má základní kapitál 2 mil. K. Největší divadlo
v New Yorku Metropolitan Opera House, kde
zpívali naší krajané Burian a Destinnováa
známý Caruso, je velká, ale zcela obyčejná
budova. Hippodrom, kde se pořádají cirkusová
a jiná představení, má snad největší jeviště
světa. Jedna stěna z venku jest z neomítnu-
tých cihel, uvnitř však, ač tu i tam trochu
nevkusně, přec však dosti bohatě zařízen-
stál celkem 1,750.000 dolarů a má na 3400 se-
dadel. V amerických divadlech jsou snad nej-
dražší ceny, rozhodně dražší než v Paříži, při
požitku a úrovní umělecké zajisté namnoze
průměrně za našimi evropskými stojící. Lože
stoji 500—1000 dol. i více. Sedadla jsou sice
poměrně lacínější, ale ještě dosti drahá. Není
divu, že za těch poměrů rozmohly se velice
kinematografy, které jsou velmi laciné a cel-
#43
alto_textblock
#43
kem dobré. Jednotné vstupné činí 5 až 10 ct.
jen tam, kde se zároveň hraje a zpívá, jes
vstupné o něco dražší a jest více druhů míst
Představení kinematografická jsou po
censurou, která zejména v několika městeel
jest velice přísná.
Ve městech Spojených států, pokud jsem
je navštívil, není kaváren v našem slova smy-
slu. Káva, čaj a pod. pije se u cukrářů a pe-
kařů, kde se vůbec velmi dobře svačí. No-
viny si každý koupí a přečte na cestě do ob-
chodu neb úřadu. Obyvatelstvo velkých ob-
chodních a průmyslových měst Spojených
států až na některé výjimky nemá času se-
děti v kavárně a procházeti se na korsu, je-
diným místem jeho odpočinku jsou kluby.
většinou sportovní, neboť sport je to, co po
obchodu nejvíce duši Yankee po usilovné
práci zajímá a tělo jeho pruží. Nic nerozruší
klidnou jeho povahu, jako výsledek matche
basbalového neb jiného. Tak se pamatuji, že
zpráva bezdrátové telegrafie, že zvítězil
Boston, způsobila takové nadšení, jakoby byla
vyhrána důležitá bitva. Zdejší kluby, jaku
nás sportovci vědí, jsou ponejvíce zařízeny
s velkým a nádherným, u nás nevídaným kom-
fortem. Navštívili jsme jich několik, zejména
některé svojí skvostnou polohou a výstav-
nosti rovnaly se našemu knížecímu letnímu
sídlu. Tak nezapomenu Cricket klubu ve Phi-
ladelphii a South Shore Country Clubu v Chi-
cagu ve skvostné poloze na jezeře Michigan.
s rovněž ideální polohou na jezeře Erie, obklo-
peného svěžím trávníkem, jenž se stápí na jedné
straně do jezera; na obzoru rýsuje se velký
steamer a plachetní lodi, v popředí houpai
se joly a yachty, lákajíce ku projížďce, Zde
všude se hraje lawn tennis skutečně na tráv
níku, jak se hráti má.
#44
alto_textblock
#44
Kluby jsou někdy imposantní budovy
jako Atletie Club v Pittsburgu proti hotelu
Schenley, který stál pouze 21/2 mil. dolarů
ve stylu řeckém (upomíná na Madeleinu v Pa-
říži), někdy stavčny ve slohu letohrádků, maj
vždy velké slavnostní sály a menší salony
a čítárny, sportovní místnosti a obytné po-
koje, pohodlně a elegantně zařízené, nebot
členové zde mohou též bydleti. Všude je vzor-
ná obsluha, výtečná kuchyň i nápoje. Tal
jako my známého cízince vedeme do očazené
hospůdky na „plzeň“, jako Francouz vás po-
zve k sobě, tak Američan vás vezme s sebou
do klubu, zde se cítí svůj, to jest jeho domov
Ovšem že členský příspěvek v takovém klu-
bu jest dosti vysoký, ročně 200 až 1000 dol.
podobně zápisné jest poněkud vyšší než
sled odlebusin
u nás v prvních spolcích.
členové Zmeckebocker Clubu platí 30
dol. zápisného a 100 dol. ročně, dunolo
Samo sebou se rozumí, že jsou v klubeel
lázně, sprchy, slovem všecko, co tamější
boháči považují za minimum existenční,
Však nejen sportovní kluby, ale i věde-
cké a technické společnosti mají skvostně
útulně a účelně zařízené své vlastní domy
Tak jsme několikrát použili pohostinnosti
chemické společnosti new-yorské „Chemist
Club“, která má v 41. Street nádherně zaří-
zený dům o 10 patroch, kde se nalézá velký
divadelní a přednáškový sál, velké jidelnye
slavnostní sál a veranda, zimní zahrada a bi-
bliotéka. Jsou tam i úplně zařízené chemické
laboratoře a byty pro členy, kteří v Novém
Yorku nějaký čas tráví.lasio do
Laboratoře se pronajímají k vědeckým
praktickým pracím. Všude zavedena jest
studená a teplá voda, pára, plyn a elektřina.
Hlavním příznivcem a spoluzakladatelem byl
#45
alto_textblock
#45
nedávno zesnulý vynikající chemik, šlechetný
Morviss Loeb, který nás ještě za nášeho po-
bytu s nevšední laskavostí a přívětivostí ho-
stil. Odkázal spolku svou bibliotéku, v ceně
100.000 K. Laboratoř a ostatní své jmění asi
5 mil. dolarů věnoval museím a učeným spo-
lečnostem a takových ušlechtilých menších
milionářů je v Americe mnoho. Tak jsem se
usmál, vzpomenuv na naše poměry; pochyb-
nou útěchou mí bylo, že Francouzové a Němci
dosud rovněž nemohou se něčím podobným
vykázati.
Je přirozeno, že sportovní kluby mají
velká a účelně zařízená hřiště, však i jiné
společnosti a města zřizují rozsáhlé pláněa
část jich jest věnována sportu.
Sport, sázky, rekordy, to jsou pojmy, kte-
ré mysl průměrného Američana po obchodu
nejvíce zajímají.
Svobodné zednářství jest zde velmi roz-
šířeno a má značnou moc. V Novém Yorku
mají velkou budovu. Masonie Temple, ve kte-
ré je sál s 1200 sedadel. Nejčetnější je Jong
men Christian Association (YMCA), čítající
350.000 členů. Mnoho našich krajanů je v řa-
dách svobodných zednářů, proti nimž není
oněch neoprávněných směšných předsudků,
o nichž nevypravují se báje, jako u nás. Zde
snadno se poznají, jelíkož nejsou tajnýma
zakázaným spolkem, jako u nás, nosí odznaky,
každý odznak své lože, v knoflíkové dirce,
a zejména v obchodních a průmyslových sty-
cích má toto velmi praktický význam.
Dostali jsme se jednou mezi společnost
zednářskou, která cestou ze 2 vzrostla na 8.
kteří, ač mnozí z nich se neznali, považovali
B. šetlík.
se jako za jednu rodinu.