ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4e108a00-8f08-11dd-ac4a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 38
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 3. ledna 1913.
#3 alto_textblock #3
Čísle 3.
#4 alto_textblock #4
V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za sh vačerní . . . . . . . za tk Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . . . večerní . . . . . . . B Inseráty platl se hotově nspřod. Předplacení a inserty administrace v Marlanské ul., a Tam nacházejl se táž ředakce, tiskárna a oxpedie „Národních Llstů Rukoptny ne nevraceji
#5 alto_textblock #5
Y
#6 alto_textblock #6
Na rannlavečerní listy předplání so V Praze v admínistracki na město. . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí doná jkou a měsío. . . . . . 2 na čtvrt fela . . . . 7 K e2k ve flislkách na měsíe . . . . . 2 K B0k Poštout na měsle. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K o0h s dvoji zásllkou měníe na čtvrt iota . . . . I K ebk
#7 alto_textblock #7
Telefon „Národních Listů“, Redakcer a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace, expedice obchodní tiskárna 1062.
#8 alto_textblock #8
Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
#9 alto_textblock #9
Uherská volební oprava.
#10 alto_textblock #10
Když v létě 1912 provedl hrabě Tisza svoje násilné potření obstrukce a změnu jednacího řádu, a ministerský předseda Lukács pomocí těchto opatření s netušenou rychlostí prosadil a koruně položil k no- hám brannou reformu, byla na tomto mi- stě vyslovena obava, že věcí tyto nejdráže zaplatí uherská volební oprava. To se plní. Návrh, který podala v poslední den minu- lého roku uherská vláda sněmovně, není ničím jiným, než odměnou pro třídu, která až dosud uherskou politikou vládla, a když viděla, že by tomu jednoho dne mohlo také býti jinak, vrhla se na osmačtyřicátníkya učinila všecko, aby hrozící nebezpečí za- stavila. Půl roku potom přichází smluvená odměna.
#11 alto_textblock #11
Na podrobný soud o Lukácsově ná- vrhu změny volebního řádu je ještě čas. Co ale svou volební opravou chtěl a také na koruně dosáhl, o tom nemůže nikdo povolanější pronésti soud, než hrabě Tisza. převratem dosazený president sněmovny terč Kovácsových střel, tvůrce nového jednacího řádu a vítěz nad spojenou, ted už zcela malomyslnou oposicí. A hrabě Tisza, přijímaje podle starého zvyku na Nový rok návštěvu strany práce, nikterak se tím netajil, že s úplnou spokojeností při- jímá návrh nového volebního řádu, jak ho předem schválil panovník, a že tak může učiniti proto, jelikož návrh zaručuje, že uherská politika i za nových poměrů zůsta- ne v těch rukou, ve kterých nyní jest. Hra- běti Tiszovi se Lukácsův návrh tak líbí že ho chce ve sněmovně v co možná nej- kratší době dáti schváliti, a to proto, je- likož to je přímo v zájmu existence maďar- ského národa. Ten potřebuje politiku har- monie mezi národem a dynastií, ale podle mínění hraběte Tiszy je taková politika možna jen potud, dokud maďarská inteli- gence podrží vůdčí roli, kterou ve veřej- ném životě až dosud zaujímala. Jakými prostředky vládní návrh pro tento cíl chce působiti, je patrno i z hlasů. které se ozývají uvnitř strany, která má volební reformu v Uhrách odhlasovati. Sa- mi členové národní strany práce jsou ne- spokojeni s vylučováním celých kategoríí osob z volebního práva a s nebezpečnou moci, která se úřadům dává při sestavová- ní volebních seznamů. Zaměstnavatelé bu- dou v četných případech podle návrhu roz- hodovati o právech svých dělníků! Dělníci sami — to je jistě z nejkřiklavějších usta- novení předlohy — obdrží volební právo jenom tehdy, budou-li nepřetržitě po dva. po připadě i pět let zaměstnáni u téhož zaměstnavatele, Rozumi se, že bylo pa- matováno i na osoby nepohodlné, a kdo by pro podněcování k třídnímu záští nebo proti některé (!) národnosti byl porotou odsouzen k jakémukoliv trestu vězení, po- zbude volebního práva na deset až na patnáct let. To jsou ustanovení tak divoká, že i mameluci Tiszovi nedovedli je zcela tíše přijmouti, a není ještě tak zcela jisto zda je národní strana práce beze změny přijme za svou věc.
#12 alto_textblock #12
To jsou tedy prostředky, kterých je třeba, aby se udržela ona podivná harmo- nie mezi dynastií a maďarským národem, o které hrabě Tisza mluvil. Vše, co by překročovalo zmíněná obmezení, směřo- valo by proti této harmonii a ohrožovalo by maďarskou státní ideu a celou tu frontu krásných frází, za kterou se skrývá asijská bída uherského politického života. Poně- vadž tyto důvody už nestačí, vymyslil hra- bě Tisza svoji theorii o harmonii maďarské politiky s korunou, nepomýšleje v nejmen- ším na to, do jakého světla tím dynastii postaví. Aby tato nejpestřejší harmonie celého světa trvala, k tomu bylo patrně třeba provádět v Uhrách politiku takovou aby podle vlastního doznání vlády v mo- tivové zprávě volební reformy mezí anal- fabely ve věku 24 až 30 let bylo v celé zemi v nejčelnější voličské třídě, totiž ven- kovské, necelých šest procent Maďarů, což je přímo strašlivým svědectvím, jakou kul- turní politiku maďarská vláda provádí. To vše se odůvodňuje harmonií koruny a Ma- darů, třebas nemířilo to jenom proti bez- branným Slovákům a Rusínům, nýbrži proti Chorvatům a Srbům, především ale proti Rumunům, jichž národní stát se nyní nachází na velkém rozcestí své zahraniční politiky. Snad má hrabě Tísza důvody mluvití o harmonii mezi Maďary a dyna- stií. O harmonil mezi touto politikou a říšt mluvití nesmí. A jak poslouží Maďarům. vezmou-li nemaďarským národům i jejich poslední naději do budoucnosti, o tom ko- nečně také ještě poslední slovo není vy-
#13 alto_textblock #13
řčeno.
#14 alto_textblock #14
Anglie v roce 1912.
#15 alto_textblock #15
Z Londýna, 31. prosince.
#16 alto_textblock #16
(Pův. dopls „Nár. Listů“)
#17 alto_textblock #17
Rok 1912 vyznačuje se jako jedno z nej významnějších období politického života Spo jeného království, ale při tom budil snad nej menší zájem veřejného mínění. Zdá se to proti- myslným, ale lze snadno pochopiti smýšten občanstva, uváží-li se, jak pracuje nynější parlament, kde má vláda většinu nejméně 100 hlasů, takže při mechanismu továzny na zákony ve Westminstru předlohy, podporo- vané pevnou většinou a chráněné časový obmezením, zastavujícím příval výmluvnosti jenž zaplavuje tak mnohé parlamenty evrop- ské, stávaií se zákony v době předem určené skoro tak přesně, jako pohyby hvězd. Všichni vědí, že vůle vlády se provádí skoro matema- ticky a že kromě velkých otřesů, revoluce nebo války nlc nezastaví jednotvárný chod parlamentních debat a výroby zákonů, proto se konečně ztrácí zájem na stálém a zabezpe- čeném triumfu početné většiny, jíž obratně manipuluje velká politická strana. Nie není zůstaveno individuální iniclativě a náhodě. jaký tedy div, že většína Angličanů sleduje skoro lhostejně vývoj událostí vnitřní politiky. známých předem dle programu? Tak rok 1912 viděl uskutečňovatise Cladstonův sen home rule; předloha prošla všemi etapamí ve sněmovně poslanců až na třetí čtení, které je již pouhou formalitou. Rovněž předloha o samostatném postaven walesské církve spěje ku předvídanému vý- sledku. Rozpoče! také byl odhlasován klidně a Lloyd George měl velké potěšení, oznámit své straně, že přebytek příjmů dosáhl ohrom- né číslice 6,545.000 liber, z čehož 5,000.000 bylo věnováno na zmenšení státního dluhu. Předkládaje sněmovně poslanců rozpočeh námořnictva, uplatnil Winston Churchili zá- sadu převahy 60% v dreadnoughtech nad ně- meckými loďmi téže třídy, aspoň v roce 1913
#18 alto_textblock #18
a 1914.
#19 alto_textblock #19
Předloha, odstraňující plurální hlasy, není ještě odhlasována, ale prošla již druhým čte- ním a přijde asi do výboru v příštím zasedání. Suffragettky pozbyly 14 hlasy na dlouho na- dějí, dostati volební právo do parlamentu, které jim chtěla uděliti a jistým omezením „conciliation bil!“. Jejich methoda atentátů a násilí jim nezjedná sympatií v parlamentě a ve veřejnosti. Zaznamenati sluší, že po dvakráte stala se vláda obětí nenadálého hlasování, při němž se octla na okamžik v menšině. Ale to byly jen výstřední kousky konservativců, kteří za ně byli potrestáni stejně jako kolegové z vět- šiny tím, že pozbyli celého týdne vánočních prázdnin, a účinek této taktiky vůdců opo- sice rovnal se nule. S hospodářského hlediska byly nejvážněj- ším zjevem velké stávky, které by málem byly rozvrátily sociální budovu: stávka a výluka tkalců, která trvala déle než šest neděl, stáv- ka horníků, jež byla všeobecnou od 29. února do 6. dubna a učinila nutným zvláštní zákon „coal miněs bill“, jenž stanovil zásadu mini- mální mzdy, stávka všech londýnských dělní- ků dopravního svazu, která od 1. května do 27. července ochromila ruch v londýnském přístavu. Od šesti měsíců se zdá, že dělníci, unaveni revolučním úsilím, jež vyvíjeli za posledních tří let, a nemajíce mnoho peněz v pokladnách, ponechají zatím v klidu zemi, jež celkem ne- měla nikdy nejmenší sympatie pro stávková hnutí, způsobená vždy malichernými příhoda- mi, které nejsou v žádném poměru k hrozným následkům, jimiž trpí miliony jednotlivců po mnoho neděl. Politické strany nezůstaly v minulém roce nečinnými mimo Westmínster. Liberálové n podnět Lloyda George vypustili pokusný ba- lonek, totíž projekt nové pozemkové daně. Lloyd George a jeho přátelé hodlali uvaliti n velký pozemkový majetek nová fiskální bře- mena, která by byla za nedlouho způsobila rozděleni ohromných panství a rozprodej půdy rolnictvu, které by ji vzdělávalo a nepone- chávalo nesmírné lány ležeti ladem pro love- cké zábavy, jak činí velkostatkáři. Tato demo- kratická myšlenka nesetkala se zatím s úspě- chem, neboť všechny doplňovací volby minu- lého roku dopadly přiznivě pro konservativní stranu, jež dobyla někoiik mandátů, pokláda- ných za nedobytnou džavu liberálů, a tam kde liberálové se udržolí, dosáhla aspoň po- měrného zvýšení počhlasů proti dřívějšku. Ve Westminstru servativci silně štvali vládní většinu. Tato palaímentní taktika do- bývá ovšem jenom platonických úspěchů, ale malá vítězství strannické ješitnosti dodávají straně nového života i připravují nováčky pro příští bitvy, jež snad budou rozhodnými. Čin- nost oposice má také velkou výhodu, že nutí vládu míti se stále na pozoru a několikráte kritiky a útoky menšiny donutily většínu změ- niti významné osnovy zákonů v podrobnostech. V posledních dnech roku pronesl Bonar- Law velkou volební řeč, v níž pojednal o otáz- ce fiskální reformy. Vůdce oposice, ač trval na zásadě Chamberlainově, prohlásil, že by ne- bylo vhodno uvaliti clo na obilí, jak si přejí krajní ochranáři. K tomuto krajnímu opatření by se mohlo sáhnouti jen, kdyby velké osady žádaly na metropoli, aby jim povolila tuto vý- hodu. Pak by byl osadám povolen výhodnější tarif, kdežto cizí obilí by bylo podrobeno mi- nimálnímu dovoznímu clu. Bonar-Law však je rozhodným stoupencem fiskální reformy, po- kud jde o průmyslově výrobky a ohlásil, žev příštích volbách vystoupí strana s přesným programem tarifní reformy. Tím zmizí potřeba dovolávati se lidového referenda, jak chtěi Balfour; voličové budou dostatečně informo- váni; budou věděti, že hlavním heslem kon-
#20 alto_textblock #20
servativců je fiskální reforma a zavedení ochranářského systěmu v Anglii. Řeč Bonara-Lawa měla malý úspěch; kraj- ní ochranáři ji shledávali příliš bojácnou, kdež- to konservativní stoupenci volného obchoduji pokládali za nebezpečně ochranářskou a po- kud se týče osad, odmítly přímo mísiti sed záležitostí metropole a ukládati Anglií cla na potraviny. Celkem možno charakterisovati ráz poli- tického života v posledních měsících minulého roku tím, že otázky pro vnitřní život národa nejvýznamnější, jako homerule, hnutí oranži- stů, sociální reformy a pod. budily sotva pře- chodný zájem veřejného mínění, jež však o podzimu sleduje s největší pozorností balkán skou válku a hrozí se možných důsledků J. Coudurier de Chassalgne.
#21 alto_textblock #21
Evropě.
#22 alto_textblock #22
Rozmluva se srbským vyslan cem Jovanem Jovanovičem.
#23 alto_textblock #23
Z Vídně.
#24 alto_textblock #24
(Původní dopis
#25 alto_textblock #25
V sobolu dopoledne měl jsem na srbském vy- slanectví zdejším delší rozmluvu s mladým, sympa- tickým vyslancem Jovanem Jovanovičem, s nimž jpem so seznámil již v Bělehradě, kdež byl chefen v kanceláři ministerstva zahraničního. Vyprávěl mi s velikým uspokojením, jak jeh císař blahosklonně přijal a že tudíž má nejlepší naděje ve smírné vyřízení sporu rakousko-srbské- ho. Téhož přesvědčení nabyl z návštěvy u hraběte Berchtolda. Nyní, když byl přijat císařem, učiní další ná- vštěvy, nejdříve u Biliňského, ministra pro Bosnu a Hercegovinu, a u polských a českých i ostatních slovanských poslanců, zejména u dra. Lea a dra. Kramáře, na nichž mu jako předsedech klubů ve- lice záleží. Dr. Leo i dr. Kramář slíbili, že se tei na jeho návštěvu. Když jsem se vrátil od mánistra Biliňského který mne v sobotu večer po ukončení velikých prací úřadních co nejvlídněji „po polsku“ přijah mezi 6—8 hodinou ve zvláštním slyšení, mluvil jsem pak v hotelu ještě s vyslancem Jovanovičem o věcech, jež jsou požadavky Srbska a jež asl bu- dou předmětem rozmluvy s ministrem Biliňskim Hlavní otázka ovšem jest přístav. Srbové budou trvatí na přístavu v Drači, kde zavedli jia svou samosprávu a guvernérem je tam přítel náš. p. Ivan Ivanič. člen výboru Ústředního svazu slo- vanských novinářů. Nejvhodnější přístav na albán ském pobřeží ovšem jest Valona, ale z jistých ohle dů Srbové od tohoto požadavku upduštějí. Dračsl přistav je proto vhodný, že není tak písečný jak Lešský. Rozhodnnti záleží ovšem od porad vy sanců a evropských států a od vymezení hranio Nového Srbeka a přištího státu alhánského. Nejvhodnější hranicí by byly řeky, jež prýšt z albánských hor a vlěvají se do Adria tického moře. Spor bude o Ochridu, Dibru, Janinu a Skadar Byť Černohorci dosud Skadaru nedobyli, musí n jeho postoupení trvati, neboť jezero skadarské pevnost Skadar byly by stálým nebezpečím pro Černou Horu. Podobně jest s Janinou; město tote jest středištěm řeckých Albánců, kteří tihnou ke královstvl. Dalsí důležitou otázkou jest přípojení dr ah bosenských na srbsíké. Projektována je sandžakská dráha, jež končí u Užice a měla by odtud spojen na bosenskou východní dráhu; z Užice by pal vedla odbočka přes Senici. Nový Pazar a do M- trovicej též se pomýšlí na spojení Vardiska s Užicí Nebude-li Srbsku v rozvoji jeho překáženo, vy- staví se i dráha dunajsko-adrijská, tedy obchodní. jež by od moře vedla přes Prizren, Prištinu, Pra- kuplji do Niše. Dráha z Niše k staré turecko-srb- ské hranicí jest již vyměřena a spojení z Niše rumunským hranicím jest již provedeno.
#26 alto_textblock #26
Pro tyto velké projekty bude zapolřebí tél velkého kapltálu a tu by z toho Rakousko za jisté mohlo míti značný prospěch. V Srbsku i Bulharsku rozvine se velký o b- chod. oba státy jsou zemědělské, proto průmyslu snusedních států otvírá se velké tržiště, značný dovoz všech možných průmyslových výrobků a ho- spodářských strojů. Při jednání o novou celní smlouv může Rakousko jen získati. Spornou jest otázka Soluna, ježto většin obyvatelstva není ani bulharská, ani řecká, nýbrk israelitská, Solun stane se nejspíše městem ne- utrálním s jistým územím a bude pod správou spo- jených států. Nejpalčivější jest ovšem Drinopol, od ne Bulhaři nechtějí upustilí. Otázka Bitolje není ještě rozřešena, zda bude náležeti Bulharům neb Srbům; dosud jest ve správě srbské, politickým správcem jest přítel nál, Bronislav Nušič. Vyslanec prohlásil, že Srbsko chce žiti v míru a přátelství s Rakouskem, chce mu přijíti ve všem vstříc, na Rakousku nyní jest, aby i ono proká- zalo, že chce míti Srbsko svým přitelem. Na otázku, co bude, jestliže Turecko na tolo rozdělení nepřistoupí, vyslanec odpověděl: Do ne- dávna bylo našich vojínů 40.000 u Drinopole 10.000 u Čataldže, dodnes tam bylo dopraveno dal- ších 30.000, takže tam jest dnes 80.000 našich vo- jínů. Poněvadz naše úloha na makedonském bojištl jest skončena, můžeme Bulharům odtud poslati tolik vojska, kolik bude po- třeba. Totěž učiní i Řelcové. Dojde-li neústup- nosti Tarecka k nové válce — bude stražná a buds vyžadovati, bohužel, zase desetitisíco aových lid- ských oběti. A kulturní Evropa připustí takové daleí krve- prolití k záchraně zpátečníckého, aslatského mu- sulmanstva? Fr. L.. Hovorka.
#27 alto_textblock #27
Politický přehled.
#28 alto_textblock #28
Země české.
#29 alto_textblock #29
Novoroční mínění posl. dra. Perka.
#30 alto_textblock #30
Také nejneúnavnější publicista mezi ně- meckými poslanci — zemský nýřanský dr. Fran Perko nepostavil své lumen k No- vému roku pod kbelík, naopak svítí hned s několika najednou, řada německých listů krajinských uveřejňuje jeho úvahu o »vy- hlídkách vyrovnacích«, z níž na jevo vy- chází především, že názory o německé obstrukci v samém německém táboře jsou dosti ostře rozrůzněny a sporny. Dr. Perko píše na jednom místě svého článku doslovně: »Německá obstrukce, která ku přání a se schválením veškerého německo-pokrokového volič- stva z Čech před více než čtyřmi lety zahájena byla, považována jest od protivníků vedoucích politických stran, od všech nespokojenců, nihilistů, ale také už i od jednotlivců, kteří až dosud při obstrukci trvali za zbraň otupenou, kterouž čím dříve, tím lépe dlužno odhoditi do starého železa. Celá ostatní úvaha posl. dra. Perka, který obstrukci německou ještě jednou nazývá „proklínanou“, jest věnována jejímu obhájení před Němci, a nejfamosnější důvod z jeho argumentace jest hned první „Nepochybno jest, že německá obstrukce nesplnila dosud svůj účel a že bude za změněných poměrů nutno, aby byla podniknuta změna fronty „v obstrukčním postavení“. Dr. Perko ujišťuje, že cílem německé obstrukce jest vynutiti na Češích vyrovnání a přece přehlíží při tom, že právě tento karakter vynucování něme- cké taktiky jest nejpodstatnější příčinou, pro kterouž i jemu, muží krásných slov a mělkých myšlenek, vytanulo, že obstrukce se míjí úče- lem, a pro kterou tak přemnozí z jeho vlast-
#31 alto_textblock #31
FEUILLETON.
#32 alto_textblock #32
Na Kykladách a Sporadách.
#33 alto_textblock #33
II.
#34 alto_textblock #34
Podnebí Egejských ostrovů jest veluni teplé. Zeměpisec Filippson má léto jejich za nejteplejší na zeměkouli. Úřadních spolehli- vých dat není. Je třeba přestati na srovnání s klimatem athenským. Dle úřadní zprávy. kterou mi ředitelství athenského observatoria (asteroskopia) poslalo, jest průměrná teplota Athen (Prahy) v lednu 86 (— 2.2). v únoru 9.35 (0-5), v březnu 12.26 (39), v dubnu 16.09 19.6). v květnu 21.11 (14.7), v červnu 25.53 (17.8). v červenci 28.21 (19.6), v srpnu 27.8 118.9), v září 24.31 (15), v říjnu 19-17 (9.5),v listopadu 14.51 (2). v prosinci 10.41 (— 0. 5). Dnů zcela zamračených je do roka jen 5 zcela jasných tři, většinou jasných 300; ostatních dnech svítí slunko jen několik ho- din. V Athenách vykazují i letní měsíce ne- patrné srážky. Podnebí Kyklad jest daleko teplejší. Sníh padá na jižnějších ostrovech jed- nou ve dvaceti letech a taje hned. V letních měsících se ani mráček neukáže. Též druhé dva jarní a první dva podzimní měsíce mají srážky buď nepatrné, nebo dokonce žádné. Proto vysýchají téměř všechny řeky na ostro- vech a na pevníně většinou. Vyschlá řečiště fcheropotamo) slouží za smetiště a skýtají obraz chléva Augiášova až do poslední části podzimku, kdy je nové vodní srážky vyčistí a všemožné odpadky do moře odnesou. Ventilace vzduchu jest na Egejských ostrovech velmi dobrá. Nicméně vichřice jsou řídké. Naší boře se nevyrovnají. Dodnes vzpo- mínám na svou plavbu z Rábu do Rěky. Tehda nefičel, ale doslova pískal severák na lodní lanoví, loď plula na levo silně nakloněna a tak pomalu, že zdálo se, jakoby stála. Ten-
#35 alto_textblock #35
kráte pršelo zdola nahoru. Orkán tříštil totiž vodu mořskou v biliony kapek a hnal je bouř- ně několik metrů k obloze. Kde kdo čekal. že se loď každým okamžíkem převrátí. Mrtvé ticho bylo mezi cestujícími. Každý gratuloval kapitánu, když šťastně přístavu rěckého do- sáhl. Až do té intensity se větry nad mořem Egejským nerozpoutají. Nicméně není cesto- vání na řeckých lodích záviděníhodné. Přes tu chvíli na nich nějaký dofekt, není dochvilno- sti v jízdním řádu, kablna jediná jest všem nočním lůžkem. Vegetace ostrovů Egejských jest typu středomořského, jenže bujnějšího rozvoje než na oblasti břehu severního. Zvlá- ště nádherná jest palma datlová, která stíni tu svatyně, náměstí (na př. v Hermupoli) vily. Daleko předčí své družky v parku ne- apolském, ve vile nazionale. Ale ani na Egejských ostrovech nemá je- ště plodů jedlých. Palma je kněžna pouště. Teprve v žáru afrických písčin vydává chutné plody. Nejoblíbenějším však stromem jest tu platan, jenž skýtá chladný stín, podobně jak u nás divoký kaštan. Ovocné stromy naše jsou všechny tu zastoupeny. Výborně se daří třeš- ni, která tu už koncem dubna skýtá zralé plody. Zavařené v cukru třežně jsou v každé slušné domácnosti a vedle lukumů bývají ho- stům k uvítání předkládány. Z jižního ovoce zasluhuje zmínky pome- ranč, fík, oliva. Fíky attické měly za staro- věku pověst světovou. Dnes je smyrnenské předčí. Na ostrovech jsou malé. Za to réva ta vydává nejlepší šťávu na světě. 9. července byl mi přinesen první tinský hrozen. V celku jsou dva druhy vina: Maurodaíné (hnědé, vel- mi sladké, husté, se sílným aromatem a 2 procenty alkoholu) a Kamaritis, rudé, sladko- hořké. Jeho cena jest na ostrovech velmi mir- ná. V Athenách těžko ho dostati, jelikož by škodílo lehkému a velmi drahému vínu atti ckému. O původu révy mají Řekové pěkný
#36 alto_textblock #36
mythos. Jednou nalezl Dionysos tak hezoun- kou rostlinku, že si ji utrhl i s kořínkem. Ale božská síla jeho ruky urychlila její vzrůsti dal ji bůh do lebky ptačí, kterou právě shlédl. Ale i tam rostla vůčihledě. Vložil ji tedy do lebky lví. Ale ani ta záhy nestačila. Dal ji tedy do lebky oslí, v níž ji donesl na Naxos a tam zasadil. A tak vznikla réva. Odtud pochází, že síla božská v ní proudi. Na- pije-li se kdo její šťávy málo, zpívá pěkně jako ptáček. Přihne-li si však více, začne řvát jako lev a jestliže ještě více se ke dnu podí- vá, řve už jako osel. Hlavní sklizeň révy jest v září. Posvátný strom Athenin, oliva, daří se sice dobře na Egejských ostrovech, ale olej její nevyrovná se francouzskému. Mnohý host ze severu nad zjevem jejím se pohorší. Bývá někdy skoro černou. Ale mladá kvetoucí oli- va jest neobyčejně půvabná. List její jest jal stříbrný, žluté květy, co do tvaru květům lý- kovcovým podobné, zdobí v statisících jediný strom a vůně její líbezná a tak silná, že malá větvička naplní velký sál příjemnou vůní na několik dní. Krásným nachovým květem honosíse jablko granátové; ale plody nejsou chutné. Z divokých keřů hojny jsou Jentyšek z něhož na Chiu připravují smůlu mastix, te- rebínky, jahodník, jehož plody se podobají ja- hodám, odkudž i jméno jeho, jalovec, myrta vavřín, vřes stromní, cypřiš, rozmarina atd Květy neztrácejí listů ani v zímě, takže i v té neveselé roční periodě osvěží se oko libez nou zelení. Zvláště mile blýskají se na mezích naše pelargonie, které dorůstají v keře velikosti našeho hlohu. Oleandry pak, tvořící nádherné obruby řek, připomínají nám naše vrby. Ná- padné je velké množství paznehtníků (akan- thů) se zlatými květy a bodlinami 3 cm. dlou- hými a neobyčejně ostrými, takže nelze bea
#37 alto_textblock #37
poranění květů utrhnouti. Z polních květin nejkrásnější jsou jarní anemonky ozdobné. jichž rudé korunky byly tak Pánu Kristu milé že shledával je spanilejší než královský šat Šalomounův, dále anemonky páví, žluté mě- síčky, narcisky a tacety, dále letní kosatce zvláště nádherné cisty, kameliím podobné Vřes stromní, oždoba časného jara, dopíná s výše 6 metrů a tlouštky mnoha centimetrův průměru. Myriady jeho zvonečků, bílých a sil. ně vonných, jsou vedle rozmariny a thymianu nejlepší pastvou včel. Kdo viděl záhony ane- monek, husté rámy alpských fialek kolem skal, louky tacet, podivi se bujnosti i kráse jižní vegetace. Už náš Lošín honosí se tako- výmto přepychem flory jmenované; nad to jest celý pokryt bujnými keři myrtovými, čis- níkovými, terebintovými atd. atd., že se každý přítel botaniky pozastaví, čta, že tato zahrad. Hesperidek je florou chudá. Ovšem jest k to- mu třeba půlhodinové vycházky za město to v kteroukoliv dobu roční, v kteroukoliv stranu. Druhy jsou ovšem jiné, ale hojnost flory táž. Na osamělých skaliskách egejských na- šla útulku květina Hadova, asfodelos. Nen vhodnějšího symbolu smrti mezi florou! Asfo delos má stonek dužnatý, bezlistý, květ žluto zelený. Vzdoruje vedru letnímu, jako pelar- gonium a chrysanthemum. Posledně jmeno- vaná květina jest jako u Japonců i na Egei ských ostrovech oblíbenou nadmíru. Národn písně i lid zve ji margarita (perlou), orolojo (hodinky), aspro luludi (bílým kvítkem) a ta- mější mládež zpytuje z ni budoucnost právě jako náš mladý svět. Z cerealií daří se na Kykladách a Spora- dách ječmen, jenž se sklízí už počátkem květ na, a pšenice, jejiž sklízeň jest až v červnu Boby a jakýsi druh hrachu jsou dosti hojny Někde pěstují (na Melu) i bavlník. Nejmilej ším však pokrmem v létě jsou melouny, z
#38 alto_textblock #38
nichž zvláště karpusia, růžová odrůda, jest chuti velmi příjemné. Ale třeba tu umírněno- sti, jelikož jsou nedosti stravitelnými. Bujné zahrady, honosící se svěží zelení, shledáváme všude. Proti úplně holým skalna- tým vrchům zdají se býti rájem a činí dojem štěstí a blahobytu. Velkou závadou v úrodno- sti půdy jest ovšem nedostatek vody. Četl jsem v italských listech zprávu, že prý na jednom našem ostrově našli vodu pomocí lí- skového dvojklaného proutku. V německé literatuře právě silná pole- mika v té věci; pro i contra. Hrabě K. Klin- kowstroem láme kopí pro hodnověrnost. Otázka zní vědecky: mají některá individua tak jemnou nervovou soustavu, že blízkost vody nebo kovů působí v nich jakési chvění? Už dávný znatel Krkonoš dr. Hoser poznal, že v Krkonoších mají některá individua „ge- niální schopnosti“, které vykládá elektroma- gnetismem. Já sám byl kdysi při pokusu tele- pathickém (tedy směru zcela různého) svěd- kem, že jedno individuum, dotknuvši se ruky neznámého pána, zcela apodikticky prohlásí- lo, že ten pán jest nebo byl na tu ruku chu- rav. A opravdu před lety si ji pouze vymkl Namítá se: „hysterie“. Námitka velmi závaž- ná. Nebo hysterina jest personifikace podvodu a sobectví. Hysterině sám lidský život je ni- čím, jde-li o jakýkoliv její prospěch. Pokusy, v nichž má hysterina účast jakoukoliv, bráli jest vždy s největší skepsí. Ale v případě sho- ra uvedeném nebylo hysterie a případ shle- dán hodnověrným. V našem století, kdy do- kázáno, že prvek jeden může se změniti v prvek jiný, fakt dosud za vrchol zpozdilosti, za utopií a chimeru prohlašovaný, jest i v otázce dvojklanného proutku třeba opatrnosti a zdrželivosti. Pro Egejské ostrovy bylo by objevení vody objevením zlata. Fr. Jezdinský.