#1
alto_textblock
#1
1. ledna 1913. Číslo 1.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 3
#4
alto_textblock
#4
část uprchla dílem do Ochridy, dílem ke
#5
alto_textblock
#5
Florině.
Velevyslanci velmocí v Cařihradě usnesl
se vyloditi námořníky z válečných lodí n
ochranu cizinců.
20. listopadu konalo se u čataldžských
posic vyjednávání o příměří, které nejprve
ztroskotalo, ale 25. listopadu bylo obnoveno
Arcivévoda František Ferdinand přijei
22. listopadu v průvodu náčelníka generálníhe
štábu Schemuy do Berlína.
28. listopadu prohlásil Ismail Kemal be
ve Valoně nezávislost Albanie. — Ostrov Sa-
mos prohlásil se za řeckou provincii. — Srbo-
vé obsadili Drač.
3. prosince bylo mezi Tureckem a balkán-
skými spojenci kroměŘecka ujednáno příměř
a za místo pro vyjednávání o mír určer
Londýn.
16. prosince zahájena ve svatojakubském
paláci v Londýně mírová konference delegátí
balkánských spojenců a Turecka.
17. prosince londýnští velevyslanciza
předsednictví sira Edvarda Greye v londýn-
ském zahraničním úřadě pozváni ku poradám
o balkánských záležitostech.
20. prosince vydána úřadní zpráva, že
velevyslanci v Londýně doporučili, aby Alba-
nie se stala autonomní s určením, aby Srbsku
byl zaručen obchodní přístup k Jaderskému
moři. — Šest vlád podepsalo v zásadě tente
dvojí návrh.
#6
alto_textblock
#6
První sjezd učitelstva
#7
alto_textblock
#7
organisovaného v národní straně
#8
alto_textblock
#8
svobodomyslné.
#9
alto_textblock
#9
(Dokončení.)
#10
alto_textblock
#10
Nedělní rokování zahájil předseda F. V. Mo-
ravec přesně o 9. hod. za veliké účasti. Dostavilo
se zvláště mnoho učitelů z venkova, i z míst velmi
vzdálených. Mile působila značná účast poslanců
Byli přítomni poslanci: dr. Karel Kramář, min.
m. sl. dr. J. Fořt, vládní rada dr. J. Metelka.
dr. A. Rašín, dr. Zd. Tobolka, přísedící zem-
ského výboru Karel Adámek, posl. Čech, dr
V. Schuster, mag. r. Kafka, dr. Schauer.
insp. L. Weigner, Mert, Mag. Ph. Laub.
Krejčík, Frant. Svoboda, cís. rada Tůma.
zem. posl. dr. Jan Podlipný, předseda N. R. č
Akční výbor strany zastupovali: univ. prof. dr. B
Němec a Mag. Ph. Dlabola.
Jednání zahájeno zprávou řížského poslance
dra. Zd. Tobolky o stanovisku strany k ná-
vrhu na změnu § 55. říšského zákona
školního. Posl. dr. Tobolka, uvítán hlučným
potleskem, upozorňuje, že celá otázka vyvolána
byla se strany německé spíše z důvodů agitačních,
než z opravdové vůle učitelstvu prospěti. Jednalo
se tu o zápas mezi německým svazem národníma
německou sociální demokracií. Čeští poslanci, ač-
koliv z důvodů autonomistických se změnou §i 55.
souhlasiti nemohou, nekladli nejmenších překážek,
aby návrhy na změnu zákona řádně mohly býti
projednány. Nyní, kdy vyučovací výbor o otázce
rozhodl způsobem příznivým a podal zprávu plenu
poslanecké sněmovny, ukázalo se, že němečtí na-
cionálové, vyjma několika svých členů-učitelů, ku
projednání zpráv vyučovacího výboru nemají chutí.
Předseda plena poslanecké sněmovny dr. Sylvestr.
ačkoli vyučovacím výborem byl písemně vybídnut
v nejbližší době na jednací pořad sněmovní zprávu
vyučovacího výboru předložiti, chová se v této
otázce úplně pasivně a když v plenu sněmovny na
návrh německo-sociální demokracie spolu se slu-
žební pragmatikou státního úřadnictva mělo by se
jednati o zprávu vyučovacího výboru v příčině 9
55., až na několik poslanců-učitelů, němečtí na-
cionální poslanci pro změnu jednacího pořaduv
tomto směru vůbec nepovstali. Posl. dr. Tobol-
ka objasnil, že na změnu říšského školského zá-
kona nelze pomýšleti a to proto, že panská sně-
movna pro změnu tu se nevysloví a ani v plenu
sněmovny pro změnu tu není dostatečné většiny
Vedle toho vláda sama na základě prohlášení své-
ho ve výboru i ústy hrab. Stůrgkha nemohla by,
kdyby v plenu sněmovny i v panské sněmovně
návrh zákona byl přijat, zákon doporučiti k sankci.
Hrahě Stürskh výslovně prohlásil, že vedle důvo-
du, který byl oznámen zástupcem vlády ve vyučo-
vacím výhoru, nemůže se pro změnu § 55., jaksi
učitelstvo přeje, nadchnouti, poněvadž považuje
za málo gentlemanské rozkazovati, co a jak má
někdo jiný platiti, když sám to neplatí. Dr. Tobol-
ka v řeči své radil, aby v otázce § 55. české učitel-
stvo příliš se neangažovalo, poněvadž výsledek ne-
může býti jiný, nežli že učitelstvo v plenu sněmov-
ny se svým přáním bude poraženo a tak místo
očekávané podpory, třeba že jen theoretickéa
akademické, dostane se mu nové porážky v jeho
#11
alto_textblock
#11
oprávněných snahách o zlepšení hmotného posta-
vení. Dr. Tobolka upozornil, že z polské strany ve
vyučovacím výboru vyšel návrh, aby hleděl u
finaněního odboru získati náležitý obnos, který by
byl udělen zemím za účelem zlepšení platů učitel-
ských. Avšak ani tento návrh nebyl a není dosta-
tečně od německých poslanců podporován a před-
seda odboru finančního v poslanecké sněmovně
dr. Urban na urgenci, co finanční odbor v této vě-
ci dále učinil, dosud neodpověděl. Řečník konče.
upozorňoval, že hleděl celou situaci vyličití tak.
jak fakticky je a netajil se tím, že vylíčeným sta-
vem věci všichní nebudou spokojení. Považoval
však za svoji povinnost upřímně a otevřeně věc
vylíčiti a nečiniti žádných slibů, které by se ne-
mohly uskutečniti a vzbuzovati naděje, které by
musely povadnout. Upřímnost a otevřenost pova-
žuje za základ každého vřelého přátelství.
Výborná, plasticky podaná a jasný pohled do
celé otázky otvírající řeč byla přijata s obzvláštní
pozorností a doprovozena dlouhotrvajícím potle-
skem.
Na pořadu jednacím byl referát odb. učitele
F. V. Moravce o školské politice strany. Refere
však se zřetelem k časovosti a nalehavosti otázky
úpravy platů a přitomnosti četných poslanců, kte-
ři mohou o řešení otázky zvláště po stránce nej-
důležitější, t. j. finanční, pojednati, navrhl, aby
jeho referát byl odsunut.
Ujal se pak za velikého napjetí slova posl. dr
J. Preiss, referent finanční komise zemské, který
nejen ladnou formou, výborným přednesem, ale
zvláště propracovaností velikého materiálu a pře-
hledností zprávy své strhl na se největší zájem
pozornost.
Podává obšírný obraz o postupu této komise.
Komise jednak zjišťovala stav daní, obírala se
otázkami úpravy, respektive zvýšení dosavadních
dávek zemských, eventuelně i zavedením dávek
nových. Práce její byla znesnadněna nepříznivým
vývojem financí zemských v dobách obstrukce ně-
mecké. Během jejich byl zemský výbor nucen užiti
nezaložených dluhů k úhradě nutných nákladů v
výši 105 mil. korun, k němuž přidruží se ještě po-
třebné obnosy ve druhé polovině roku 1912, even-
tuelně roku 1913. Bez celkové sanace financí zem.
ských úprava učitelských platů je nemožna, po-
něvadž rozpočet zemský tvoří jediný fond. Zkou-
majíc rozpočet, vyloučila finanční komise v první
řadě ty platy, které země za stát obstarává a kte-
ré převyšují 7 mil. korun, dále počítala s výnosem
nově zavedené dávky pivní, jakož i nově zavedené
daně a výnosem nových dávek, takže dopočítala se
celkového zvýšení příjmů zemských cirka 49 mil
korun. Právě však proto, že proti některým navr-
hovaným dávkám zaujala vláda stanovisko abso-
lutně odmítavé, může počítat pouze se zvýšením
celkového přijmu o 40.5 mil. korun. Poněvadž řád-
ný rozpočet je deficitním asi 28 mil. korun, uvolní
se na nové náklady pouze 12—14 mil. korun.
S tímto obnosem také finanční komise počítala,
když byla dotazována školskou komisí na obnos,
který by bylo možno povoliti pro provisorní úpra-
vu školských platů pro 3—4 měsíce, v případě, že
by se byl sněm na podzim sežel. K sezení sněmu
však nedošlo a práce finanční komise od té doby
uvázla, Otázka zvýšení přirážek zemských dosu
řešena nebyla. Komise se zabývala sice zvýšením
jich, ponechala však řešení této otázky sněmu. Ne-
ní však sporu o tom, že finanční komise pro přípat
obnovené dělnosti sněmu i touto otázkou meritor-
ně se bude obírati. Zvýšení zemských přirážeko
10% znamenalo by 8 mil. korun ročně atd. Tu ale
třeba připomenouti, že sanace předpokládá dělnost
sněmu, tedy sjednání smíru mezi oběma národy.
Ale mimo to nebude sanace zemských financí
možna bez financí státních, ev. beze zvýšení údě-
lů z dávek státních. Beze spoluúčasti rady říšské
která povolána je k řešení důležitých otázek fi-
nančních a obírati se bude specielně otázkou no-
vých údělů, jakož sanací financí zemských vůbec
řešení je nemožné a nemyslitelné. Závisí tedy také
mnoho od postupu vlády a rady říšské. Finanění
komise sama nápravy trvalé sjednati nemůže. Ke
konci ujišťuje referent, že finanční komisi za všech
okolností jednati se bude o to, aby nynější neutě-
šený stav finančních povinností země byl odklizen
a také učiní vše, aby učiněno bylo zadost oprávně-
ným požadavkům uěitelským v rámci možnosti fi-
nanční, kterou se komise vynasnaží zajisté co jen
lze zlepšiti. (Výborně. Dlouhotrvající potlesk.)
Posl. a přís. zem. výboru K. Adámek posou-
dil otázku se stanoviska zem: výboru, poukázal na
veliké obtíže, st 1cí sněmovní vzniklé, ubezpe-
čil shromáždění římné snaze zem. výboru uči-
niti vše, aby finance zemské byly upravenya
zvlášť důrazně radil, aby celá situace byla střízlivě
klidně a věcně posuzována. Posl. K. Adámkov
jako dávnému příznivci české školy, dostalo se o
učitelstva vřelého přijetí a hlučných ovací.
Potom říš. posl. dr. A. Rašín promluvil ob-
sáhlou a na nejvýše poutavou, s neutuchajícím
zájmem poslouchanou a celou otázku úpravy platů
na konkretní půdu finančních a politických pomě-
rů pevně stavící řeč o akci říšských poslanců naš
strany pro zabezpečení trvalých údělů zemím a tu-
díž pro pevnou basi pro úpravu platů učitelských.
Navazuje na slova posl. Preisse o nutné součin-
nosti s poslanci říšskými, vyznačil, že stát zabírá
příjmy zemím a ztěžuje tak, aby země svým úko-
#12
alto_textblock
#12
lům školským mohla plně dostáti. Ačkoliv stav po
vojenských nákladech poslední doby a se zřetelem
ku proponované sociální reformě není sanaci zem-
ských Hinancí nejpříznivější, podařilo se situaci
upraviti tak, že jeví se nevyhnutelno, že stát mu-
sí k úhradě zvýšených zemských výdajů přispěti.
Řečník důkladně a poutavě pojednává o projektu
malého finaněního plánu a líčí efekt jeho
i důsledky pro zemský rozpočet český.
Pojednávaje o projektovaném zvýšení zem-
ských přirážek, zdůrazňuje velmi důtklivě napro-
stou nutnost, aby také Praze dostalo se přiměřené
náhrady na vydržování školství. [Výborně.)
Řečník probírá znalecky rozpočet zemský s
zřetelem k úpravě platů a obrací zřetel v zajíma-
vých svých vývodech nejen k zabezpečení běžné
úhrady, ale i nákladu stoupajícího, kte-
rýž moment je pro faktické uzákonění nejvýš po-
zoruhodný, jak dosvědčují nezdařené akce na
úpravu platů na Moravě a v Bukovině. Řečník
uvádí na pravou míru roztrpčení učitelstva nad
usnášením komise školské, kde přece není těžiště
otázky, poněvadž sebe vyšší návrhy nejsou ničím
bez zabezpečení úhrady trvalé a vláda nikdy, jak
prohlásila, nedá sankci úpravě, nebude-li na jisto
zjednána úhrada nejen pro přítomnou dobu, alei
záruka, že je zabezpečen náklad stoupající. Přes
veliké obtíže, jaké se staví poslancům říšskýmv
cestu za získáním pevné úhrady, doufá řečník, že
bude lze opatřiti tolik, aby úprava platů učitel-
ských byla vyřešena ke spokojenosti učitelstva
Varuje ovšem před přepínáním požadavků ve smě-
ru, který by vylučoval možnost sankce. Ujištěním.
že poslanci strany učiní vše, aby zemi dostalo se
možnosti splniti požadavky učitelské, skončil řeč-
ník svoji pozoruhodnou řeč, po níž ozvala se bou-
ře dlouhotrvajícího potlesku.
Posl. dr. K. Kramář uvítán projevem předse-
dy F. V. Moravcem, akcentujícím osvětné snahy
vůdce strany, zahrnut byl spontanními, neobyčej-
nými projevy ovačními. Celé shromáždění povsta-
lo a bouřlivým potleskem a nadšeným voláním vi-
talo dra. Kramáře.
Jeho řeč byla již dle stenograf. zápisu uveřej-
něna. V debatě žádal kol. Prei ninger z Tře-
boně za podporu školám živnostenským a zdů-
raznil význam učňovských besídek. Posl. dr. K ra-
mář vyslovil s návrhem plný souhlas.
V dalším jednání promluvil posl., mag. rada
Kaíka, uvítán hlučným potleskem, o jednání re-
ferentského komitétu a komise školské a elaborá-
tu návrhu na úpravu platů. Úvodem vysvětlil pod-
statu otázky vyrovnací, vyznačil velmi věcně a při-
lehavě nebezpečí upřílišněných požadavků něme-
ckých a spřávně činil německé poslance a vládu
zodpovědny za průtah a obtíže při otázce úprav
platů učitelských. Vylíčil pragmaticky celé jednán
ve školské komisi i referentském komitétu a vytkl
efekty všech návrhů. Z jeho důkladné, věcnými
fakty a daty stále dokládané řeči nabylo učitelstvo
pevuého přesvědčení, že posl. Kafka je zdatným
a upřímným obhájcem jeho zájmů. V řečí své dále
odůvodnil správnost požadavků učitelstva Velké
Prahy a případnými slovy vylíčil bědné postupové
poměry a neudržitelnost dlouloleté zatímnosti uči-
telstva pražského. Prohlásil za hlučného souhlasu.
že je upřímně pro zrušení 5. třídy akt. přída vků
podal důkladné vysvětlení o přílehavých otázkách
úpravových, jako jsou: plat učitelův v disciplinár-
ním řízení, otázka celibátu učitelek, výměra pla-
tů učitelských podle tříd úřadnických, příbytečné,
aktivní a funkční přídavky a j. Pojednal o pen-
slonování a zakončil svoji pečlivě sestavenou ao
neobyčejné pohotovosti a zapracovanosti svěd-
čící řeč ujištěním, že není pražádné příčiny, aby
učitelstvo bylo událostí ze školské komise znepo-
kojováno, ujal se zvláště horlivě posl. dra.
Zimmra a Koldinského proti neoprávněným výt-
kám a slibuje největší podporu přáním učitelským.
končil žádostí, aby učitelé snahy poslanecké v
těžkých dobách nynějších nejen slovy, ale i tiskem
podporovali. (Výborně. Dlouhotrvající potlesk.)
Předseda sjezdu řed. Puvlik z Vinohrad
děkuje posl. Kafkovi za všechnu jeho dosavadní
podporu a práci a žádá jej, aby i na dále zůstal
příznivcem učitelstva, které nytní v krajní míře
strádá. (Pochvala.)
Potom uvítán hlučnými, neutuchajícími ovace-
mi, promluvil posl., vl. rada dr. J. Metelka, člen
zemské šk. rady. Učitelstvo české zasluhuje plného
respektu, představíme-li si, co učitelé ve smyslu
vládních plánů školské politiky v době reakcea
konkordátu z národa učiniti měli a co z něho
vlastně udělali a srovnáme-li centralistické ten-
dence vídeňského germanisačního systému při vy-
dání základních zákonů školských s tím, co učitelé
dovedli v rámci tohoto zákona vykonati pro ná-
rodní uvědomění, povznesení a zdokonalení lidu
Učitelstvo české prostě svoji prací ve škole i v li-
du zvrátilo snahy německo-centralistické říšské
politiky školské a stali se onou dešťovkou, která
pronikla houževnatou prací cizí skálu a vytvořila
z ní národní úrodnou prst, ve které pevně tkví ko-
řeny kulturního našeho života. (Výborně.) Učitel-
stvo pro tyto své dosud nedoceněné kulturní sna-
hy nacházelo vždy opory v programu národní
strany svobodomyslné. Ale stalo se obyčejem mě-
řiti podporu kulturních snah a porozumění pro
osvětové akce podle toho, co se dává tiskem na
#13
alto_textblock
#13
veřejnost. Agitací některých stran posilováno klam-
né mínění, že strana, která stále do omrzení ve
svých novinách nepíše, co na prospěch školství
dělá, nedělá vlastně nic. Řečník příkladem uvád
četné velmi účinné intervence zesnulého dra. V.
škardy, jež mnoho prospěšného vykonaly a vů-
bec zůstaly utajeny veřejnosti. Vl. rada dr. Me-
telka varuje učitelstvo, aby i v akci za úpravu va-
rovalo se všeho, co by mělo i jen zdání jakého
poslušenství německého a zvláště v posl. Legle-
rovi (který při památném boji proti klerikálním
místům průvodního nařízeni k def. řádu školnímu
neobjevil se na zvém místěl vidí více politika a
stranníka německého než učitele. Vůbec domnělá
a často učitelstvem pochvalovaná přízeň poslanců
německých k učitelstvu je pouze líčená a neupřím-
ná, jak toho důkazem známý planý návrh na po-
volení 20 milionů pro učitelstvo, z nichž by sotva
3 mil. bylo se dostalo nám. Na konec své krásné
a o upřímném přátelství k učitelstvu svědčící řeči
vysvětlil dr. Metelka dle pravdy a vlastního dojmu.
že motivem návrhu posl. dra. Zimmra byla vskutku
snaha věc uspíšiti a učitelstvu pomoci a konsta-
toval, že dr. Zimmer, jak již bylo uč. Moravcem
správně dosvědčeno, podal tak nevývratné a lovál-
ní prohlášení i důkaz o své dobré vůli a korrekt-
ním jednání, že není nadále pražádné příčiny k ne-
spokojenosti. Učitelé i politikové musí všechen
svůj um i rozum věnovati snaze, aby zacelila se
ona hluboká jizva, kterou způsobila kultuře a škole
české německá obstrukce. (Výborněl Ovace. Po-
tlesk.)
V debatě ujal se řed. Javůrek z Bakova
správců škol, odb. uč. J. V. Černý aktivních pří-
davků učitelstva a poukázal na tísnivé poměry u-
čitelstva pražského. Uč. p. Líznar podrobně
velmi obratně obhájil návrhy na opravu elaborátu
referentského komitétu, odmítl názor, že návrhje
upřílišněný a ve srovnání s požitky úřadnickými
dovodil autnost žádaných změn.
Odb. uč. Beran, navazuje na zprávu l kol
Vondráka, že organisace učitelská ve straně
svobodomyslné vykazuje již nyní v samém počátk
více než 1200 členů a navrhuje, aby vypracována
byla písemná dirsktiva pro všechne členstvo. Z
souhlasu všech zdůrazňuje, že učitelstvo nechoe
činiti na poslance nátlak v tom směru, aby vy-
rovnání bylo na úkor národa a navrhuje, aby učl-
telský odbor postaral se, by řeči posl. dra. Kra-
máře a odb. uč. F. V. Moravce byly ve zvlást-
ní brožuře mezi členstvo učit. odboru při straně
rozšířeny. Návrhy schváleny jednomyslně.
Doslovem předsedy F. V. Moravce, který
nabádal k další práci ve prospěch strany, školy
i stavu učitelského, byl památný, věcně i formálně
zcela úspěšný sjezd skončen o 1 hod. odpolední
#14
alto_textblock
#14
Politický přehled.
#15
alto_textblock
#15
Země české.
#16
alto_textblock
#16
O nezměrně vzrostlém sebevědomí . ..
#17
alto_textblock
#17
Jedno slovo z Turnwaldova výkladu
týkajícího se možností a nemožností nově
obnoveného českoněmeckého vyrovnání, pro-
nesené v »Deutschnat. Correspond.« (o čemž
už se ve včerejším večerníku »Nár. Listů-
zmínka stala), zasluhuje ještě povšímnutí.
Neslyšeli jsme je z úst nejzarytějšího pro-
tivníka vyrovnání v Čechách posl. dra. Turn-
walda poprvé a je to jeho v posledních ne-
dělích nejzamilovanější důvod, jímž zrazuje
své vlastní soudruhy z obnovy vyrovnacích
jednání. Dr. Turnwald hlásá, že slušno
silně pochybovati o tom, že zahájen
nových jednání mezi oběma národy za ny-
nějších poměrů jest možno a to tím více,
poněvadž následkem slovanských vítězství
balkánských národní sebevědomí
slovanských národností stouplo
do nezměrna.
Právě a tempo tohoto výroku čteme
v »Trautenauer Wochenbl.« článek Maxe
Siegla, který uzavírá své pozorování za mi-
nulý rok s emfasí, jež má jisté oprávnění.
vítá-li autor r. 1913 jako sté výročí onoho
roku, kteréhož se německý národ vzepjal
z prachu ponížení a »odvrhnul pouta gall-
ského otroctví« a přehlíží-li dějiny něme-
ckého národa za minulé století, kteréž vidělo
znovuzřízení německého císařství a bylo
svědkem toho, že německý národ »dobyl
sobě v každém ohledu místa na slunci«.
Max Siegel pojednává však také o mi-
lionech Němců, kteří prý v dunajském státě
nenabyli ještě daleko místa jim náležejícího
mezi jeho národy. Není prý pro Němce
#18
alto_textblock
#18
v Rakousku a pro Rakousko samé, národ-
nostními spory se zmítající, lepšího přání.
než toho, aby německému, jakožto stát
zachovávajícímu živlu, konečně bylo uprázd-
něno místo nesporně vedoucí.
Dobrovolně prý Němcům sotva bude
vydáno, dí pisatel, avšak Němci budou prý
si ho musit vydobýti cíle vědomým jedná-
náním, »tuhošijným« sledováním »kýženého
vysokocíle« jednomyslným postupem ve všech
národnostních otázkách. »My jsme v tomto
státě nejmocnějším národem — nejenom jako
hospodářský činitel — budeme-li jednotni.
Aby německému národu v Ostmarce nadešlo
osvícení a síla k jednotě a jednotou k ví-
tězství, to jest v upomínce na říjnové dny
r. 1813 přáním k obratu roku po stu le-
tech.« Tak končí citovaná úvaha.
Co říká dr. Turnwald tomuto projevu,
anebo spíše výbuchu nacionálního mluvčího
za Němce v Čechách, který má nepochybně
za sebou většinu německého mínění?! Vy-
znívá snad z těchto slov nějaká ochota ku po-
ctivému smíru národností v Čechách, v něm
nemá býti ani vítězů ani poražených, z ně-
hož oba národy mají vyjíti jako rovnorodía
rovnoprávní představitelé společného králov-
ství?! Nic jiného než právě nedozírně strmící
nacionální vědomí našich Němců jest překáž-
kou smíru v Čechách a mluví-li dr. Turnwald
o národním vědomí Čechů balkánskými udá-
lostmi do nezměrna prý vzrostlém, pak mo-
hou Čechové se své strany jen tolik říci, že
nic nepřesvědčílo je o hluboké německé zášti
proti Čechům jako právě průběh a výsledek
balkánských událostí. Nebudeme se dnes zno-
ve blíže zabývati celou psychologií německé-
ho veřejného mínění v Rakousku a v Čechách
jak se nám a proti nám jevila a projevila z
těchto týdnů grandiosní jihoslovanské epopeje,
jíž mělo býti vlastně všechno lidstvo evrop-
ské a křesťanské kultury nadšeno víc nei
kteroukoli světodějnou událostí nového věku.
Stačílo by jen připomenouti německého štvaní
pro naši funkci milosrdného Samaritána na
Balkáně, k níž jsme měli před celým Slovan-
stvem a světem povinnost a poslání v první
řadě a dedukcí z toho vyvozovaných! Jestliže
jest jaký důsledek z balkánských vítězství, jež
dr. Turnwald už podruhé do vyrovnání v Če-
chách za vlasy přitahuje, je to jistě jenom tato
vzrostlá protislovanská nenávist, která z dra.
Turnwalda samého mluví.
My jsme stejně nezlomní přátelé a pří-
vržencí národního vyrovnání v Čechách, jako
před rozbitím osmanské říše v změněnými po-
měry na Balkáně, následkem kterýchž jisté
vzdálenější „vysokocíle“ německé musí do-
znati ovšem silné korektury, ale řekneme také
l ned, že nebylo zapotřebí moře junácké krve
»vanské a jejích vavřínů za všechno lidstvo,
ž toho jména zasluhuje, abychom my zde
v Čechách zůstali státi na tom, čeho náš če-
ský národ potřebuje, aby si vybojoval své
místo na slunci v této říši a v této
zemi. Do stínů v ní nepůjdeme, o tom necht
jsou i Turnwaldové i Sieglové přesvědčeni.
tak jako my byli stejně před balkánskou vál-
kou a zůstaneme po ní. Tohoto našeho vě-
domí nebylo třeba posilovati a s ním půjdeme
také do r. 1913!
#19
alto_textblock
#19
Z Moravy.
#20
alto_textblock
#20
Dne 29. prosince 1912.
#21
alto_textblock
#21
(Palmare okresní školní rady brněn-
ské. — Nesvědomitost poslanecká.)
Brněnská radnice vede s českou okresní školní
radou boj o každou položku rozpočtovou a staví se
na stanovisko, že obec a nikoliv okresní školní ra-
da má právo na potřeby školní peníze vydávati.
Proto podává proti každému rozpočtu české okres-
ní a zároveň místní školní rady brněnské stížnosti
až na správní soud. O stížnosti obce brněnské
proti rozpočtu na rok 1911 konalo se stání u správ-
ního soudu dne 21. prosince 1912. Obec stěžovala
si, že česká okresní školní rada brněnská vzhledem
k 8 7. zákona ze dne 24. ledna 1870 č. 18. z. z., na
základě jehož obec brněnská si veškeren náklad
na školství obecné nese sama, nemá práva sesta-
vovati rozpočet a že obec nemusí dávati jí roz-
počtený obnos na úhradu věcných školských po-
třeb. Dále tvrdila obec, že jest výlučnou majifel-
#22
alto_textblock
#22
Polky paní Dlugoszowské, jež své půvaby karásné
ženy zdvojnásobila svým pěveckým uměním, byla
to zejména slečna Kacerovská, jež sklidila velk
úspěch a které jsme vždycky znovu a znovu vděční
za každou českou píseň, již nám zde zazpívá, nebot
v jejím tlumočení vždycky vítězí česká píseň i svým
českým charakterem i hudební krásou.
Program končil a společnost se rozešla na
chvíli do sousedních salonů, aby se seskupila
kroužcích rozhovorů nebo postála u buffetu. Bylo
zřejmo, že každý toužil vymluviti se z radostných
dojmů, jakými večer působil. Všechno to umění,
jehož se obecenstvu dostalo štědrostí pozvaných
umělců, z nichž ani jediný nejen nescházel, ale ani
se nezpozdil, takže nebylo vůbec třeba ani nej-
menších změn, všechna ta šťastná a radostná ná-
lada působily příjemným okouzlením.
Při prvních zvucích valčíku se však vrátili ta-
nečníci do sálu a při prvních zvucích besedys
tam sešla celá společnost. Večer byl totiž zakon-
čen tancem, zcela krátkým intimním bálem, př
němž měly býti tančeny národní tance slovanské
Nebylo však možno smluviti srbské kolo a Po-
láci, kteří slíbili tančiti mazur, v poslední chvili
odřekli. Tak zůstalo pouze při besedě. Pro nás
Čechy to byla vzácná chvíle, kdy zazněly sálem
známé zvuky národních pisní a kdy se octly před
zvědavými zraky naší mezinárodní společnosti ve
víru tance naše pečlivé a vkusné dívky se svými
korrektními tanečníky. Potlesk, jaký se rozlehl
když dozněly poslední takty, byl výmluvným svě-
dectvím, že naše malá koloníe universitní přínesln
pro úspěch večera něco, co zvýšilo radost z něho
a co mu dodalo hezké barvitosti. A bylo příjemné
ono vědomí, že i v tomto případě případal Čechům
velký podíl večera, a já mám jedinou povinnost
říci těmto všem svým milým spolupracovníkům
jejichž vpřímným zájmem jsem byl jist. v. každé
chvíli, organisuje tento večer, jak bylo pěkné vše
co pro jeho zdar učinili a jak svým vždycky tal
vkusným vystupováním získali úctu k veškeré če-
ské společnosti pařížské,
Píšu o našem koncertu. Byi jim v několi
kerém smyslu toho slova, a pakli byl překvapenin
i svým úspěchem po stránce hmotné, neboť Asso-
ciace odesslá dva tisíce jedno sto franků balkán
ským Slovanm, stal se pro nás všechny radost
nou a nezapomenutelnou pařížskou vzpominkou
Rudolf Kepl.
#23
alto_textblock
#23
Modní hlídka.
#24
alto_textblock
#24
(Plesové toilety. — Účesy. — Střevíčky. — Ruka-
vice. — Šperky. — Velerní pláště. — Přehozy.
#25
alto_textblock
#25
Vyhovujíce četným žádostem, jež nás do-
šly v poslední době se všech stran, zavádíme
kromě dopisů Pařížanky madame Chaumon-
tové ještě také pravidelnou týdenní modní
hlídku, v níž bude brán zřetel na po-
měry našich středních kruhů a v níž probe-
reme postupně všecky předměty a otázky
mody.
Nyní, na prahu masopustu, letos až tuze
krátkého pro tance a zábavy chtivé, ovšem
zase dosti dlouhého pro vyčerpání kapes otců
a manželů (kteří ostatně mají letos pro ne-
ochotné otvírání dlaně vážný důvod vzhle
dem k dosud stále ještě neujasněné situaci
světové), nutno začíti především s toaletam
plesovými. Jestli již v posledních letech byi-
dávána přednost látkám co nejvzdušnějším
nejsplývavějším — zvítězily letos na celé čáře
Látky kvítkované a vzdušné brokáty, které
už loni byly užívány hlavně při robách s pa-
niery, objeví se sice i letos, ale za elegant-
nější budou platiti zase látky jednobarevne.
tonů nejjemnějších. Tonů ostřejších použije se
jen ve spojení s bohatou kombinací pravých
krajek. Je však zapotřebí vkusu umělecky
vytříbeného, aby při použití barvy tonu ostřej-
šího nevybočilo se z mezí pravé elegance
Protože všady osvědčuje se známé „les extrě-
mes se touchent“, tedy kombinují se vzdušne
látky v pěkném souladu s korálkovou nebo
perlovou ozdobou a kožešinami, kterými se
letos ostatně zdobí vše. Pokud se střihu týká.
ponechává letos moda obraznosti a tvořivosti
švadlen pole co nejširší. V předních závodech
je víděti roby jednoduché, hladké, na kterých
uplatňovány jsou obyčejně bohaté korálkové
ozdoby a opět roby co nejřasnatější, na nichž
může švadlena vděčně uplatniti své umění
svůj vkus a jež zdobí se jednoduchými řadami
perel a krajkami.
Vždycky však mají róby značný výstřih
U šatů hladšich vyjímá se lépe výstřih, jdouc
jen do hloubky, kdežto k šatům řasnatým
pěkně se hodí tak zvaný výstřih císařský, kte
rý nejde tak do hloubky, za to však ponechá
vá celá ramena obnažena. Pokud se týká vý-
#26
alto_textblock
#26
střihů, dlužno býti opatrným, neboť mohlo by
nevhodnou volbou býti snadno na škodu to,
co má zvýšiti půvab celé postavy. Letoe
se ještě budou nositi jemně podkasané tu-
niky a paniery, jež se však zřasují hluboko
pod boky, takže nekazí štíhlou silhouetu, n
kterou moda stále ještě klade důraz, třeb
se i tu a tam zdálo, že na ni pozapomněla.
Sukně i ty nejřasnatější jsou dole úzké, jenže
moda, jež předloni a loni dostala se k vůli
úzkým plesovým sukním do ostrého konfliktu
s Terpsychorou, udělala letos malý ústupek.
který však při bližším prohlédnutí je novým
trikem ke zvýšení koketního půvabu toalety
či lépe, její nositelky. Moda zkrátka úzkou
sukni na straně rozstřihla a výstřih vyplnila
skládanou, nebo jednoduše zřasenou tylovou
či jinou krajkou, kterou svůdně prosvitá pěk-
ně formované lýtko v jemné punčoše barvy
šatů. Letošní vlečky vesměs vybíhají do cípu
Tato vlečka, nepůsobí-li zrovna směšně, ne-
dodává přece postavě ženy té majestátnosti
jíž nelze upříti vlečce zaokrouhlené. Nejele-
gantnější štihlé dámy mohou si ji dovoliti jako
zvláštnost, ale rozhodně se nedoporučuje
damám příliš sílným, nebo damám' starším.
Mladé divky, jež jdou na první svůj ples,a
třeba i takové, jež mají svůj plesový debut z
sebou, mají šaty jen ke kotníkům a také vý-
střih je jen malý. Šaty jsou nejvhodnější a nej-
elegantnější co možná jednoduché, barvy bílé
růžové nebo světle modré, v nichž půvab mlá-
dí vynikne co nejvíce i při ozdobě co nej-
skromnější. Mládí je samo ozdobou. Viděla
jsem rozkošné dívčí plesové šatičky z jemně
růžového čínského krepu plisovaného, zdo-
bené krajkou brilantinovou a na živůtku ještě
řadami perliček a perlovými drobnými spon-
kami a jiné opět z bledě modrého marquisetlu
s tunikou vybíhající v cípy, jež rovněž měly
perlovou ozdobu. Střevíčky nosí se letos
z hedvábí nebo atlasu barvy šatů. Jsou hlu-
boce vykrojené a zdobené malou sponkou, jež
po případě může býti také z pravých draho-
kamů, či malou růžíicí z krajek.
Ke kraťoučkým rukávům plesových šatů
musí býti přirozeně dlouhé rukavice, kter
nyní nosi se místo z lesklé kůže, jak kdysi
bylo zvykem, z jemného hedvábného pletiva.
což je vzhledem k plesové atmosléře mnohem
příjemnější.
#27
alto_textblock
#27
Květináři a květinářky budou mžti v letošním
masopustě špatné obchody. Moda jakoby leto
skoro zapomněla, že květena byla ji vždy nevy-
čerpatelnou studnicí ozdob a proto ve vlasech
na šatech bude letos — mimo plesy kostymní —
viděti málo květin.
V účesech, jako vlastně nyní ve všem, poku
se týče mody, neplatí jeden určitý zákon. Jen mož-
no říci, že je patrna snaha ponechati hlavě jej
přirozený kulatý tvar, třebas i zvětšený přidaný-
mi vlasy, jež jsou buď hladké nebo nakadeřené
do velkých vln. Podložky zřejmě ustupují do po-
zadí, za to ovšem uplatňují se části „skalpů“ —
nechci říci paruk — jež připínají se hlavně nad
čelem nebo ještě lépe nad skráněmi. Lze je lépe
upraviti nežli vlasy vlastní a vlny lépe drží, nebot
netrpí tak vlhkem hlavy, které, jak známo, je pro
kadeře umělé pravým morem. Radila bych všem
aby do plesu nečesaly se způsobem novým, na
který nejsou zvyklé, ale aby si udělaly účes, který
mají již vyzkoušený a který kromě toho, že sluší,
také dobře drží. Nic není nepříjemnějšího, nežli
když se necitíme v něčem „doma“, nebo když snad
dokonce účes při tanci povoluje a nutno jej o-
praviti.
Bylo by dobře, kdybychom si zase uvědomily
že nechodíme do společnosti pouze ukazovati vý-
tvory švadlen a kadeřnic, ale jdeme se tam po
baviti, poznat nové lidi, zkrátka ztráviti několil
příjemných hodin, na něž je pak milo vzpomenou
ti. A k tomu nutno nésti si do společnosti něco víc
nežli nakadeřenou hlavu a nové šaty. To má být
jen zvýšením půvabu ženy, ale nikdy ne půvaben
samým.
Leč zpátky ještě k plesovému úboru. Jako
ozdoby do vlasů používá se letos perlí a rajčího
peří, jež upevňuje se buď na straně hlavy nebo
uprostřed. Pro mladé dívky dobře se hodí dvě nebo
tři šňůry perel, položených nad čelem a ztrácejí-
cích se ve vlasech nad ušima. Pro zcela mladinké
jež navštěvují taneční hodiny nebo studentské vě-
nečky, dělají se letos do vlasů úzké čelenky z
zlatého nebo stříbrného bouillonu, nebo z droboun-
kých růžiček, šilých z hedvábí. Nutným doplňkem
plesové tollety je vějíř. Vějíře z různobarevnýcl
pštrosích per skoro úplně přestaly, leda ještě tu
a tam některá vážnější dáma vezme černý, k černé
hedvábné toiletě gardedámy, ale pro tanečnice dě-
lají se bílé gázové vějíře, pošité drobounkými per-
ličkami, nebo zlatými a stříbrnými penízky, je
#28
alto_textblock
#28
hodí se k toiletě každé barvy. Konečně také ještě
několik slov o špercích. Heslem každé elegantní
ženy musí býti: šperků co nejméně, zvláště nemá-l
garnituru. Nic nepůsobí pro pravý vkus trapněji,
jako má-li na sobě někdo celou svou klenotnici
a každý šperk jiný. Pro mladé dívky nejsou ai
náramky dosti vhodné. Stačí nánžnice, které má
ostatně skoro každá, a jednoduchý náhrdelník.
Večerní pláště jsou letos co nejřasnatější. v
záhybech jsou rukávy, takže plášť dělá dojem vel-
kého kusu látky nebo kožešiny, do něbož zaha-
lena je celá postava a který sepiat je na straně.
Pro naše poměry se ovšem nehodí pláště z hrano-
staje, činčily nebo sobola. Stačí plášť z pěkného
světlého sukna nebo sametu, lemovaný kožešinou
K zahalení velkých letošních výstřihů při přechodu
ze šatny do dvorany dělají se hedvábné přehozy
barvy toilety, lemované buď labutěnkou nebo ko-
žešinou, jíž jsou zdobeny šaty.
Nutno přiznat, že nemůže si letos nikdo stě-
žovati, že by nemohl uplatniti všecky své pů-
Heda
vaby.
#29
alto_textblock
#29
Týdenní táčky.
#30
alto_textblock
#30
Naše zeměkoule oběhla tedy zase jednou
šťastně a pospíchá s námi na další pouť do
Nového roku. Tato událost nebeská, kterou
oznamuje sylvestrovský půlnoční výstřel, spo-
jena je, jak známo, s různými prostonárodními
zvyky, mezi které patří nejen už z důvodů ne-
kalé konkurence v prosinci prováděné ná-
vštěvy kominníka, pošťáka, domovníka atd
čili tak zv. návštěvy korunové, nýbrž i novo-
roční písemné gratulace, jimiž se bombardu-
jeme, jakoby se to nerozumělo samo sebou,
že si navzájem, každý ale hlavně sám sobě,
přejeme šťastný a veselý, celý, a nejen Nový
rokl
Přání je sice mnohdy houby platné a má-li
kdo mít malér, má ho, kdyby dostal na Nový
rok nůši gratulací; ale takoví už jsme my lidé
konservativci, že provádíme pošetilosti, kte-
rým sami se smějeme — jen proto, že to druzí
buď žádají anebo dělají také. Kdyby bylo
dávnoletým zvykem na Nový rok vyplazovat
na sebe jazyky, taky bychom to dělali. A
možná dost, že by v tom bylo někdy více
upřímnosti než v těch gratulacích, při kterých
si člověk často myslí: „Není mi nic do toho