ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 4d4cc4d0-8f08-11dd-80ae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
1. ledna 1913. Číslo 1.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 3
#4 alto_textblock #4
část uprchla dílem do Ochridy, dílem ke
#5 alto_textblock #5
Florině. Velevyslanci velmocí v Cařihradě usnesl se vyloditi námořníky z válečných lodí n ochranu cizinců. 20. listopadu konalo se u čataldžských posic vyjednávání o příměří, které nejprve ztroskotalo, ale 25. listopadu bylo obnoveno Arcivévoda František Ferdinand přijei 22. listopadu v průvodu náčelníka generálníhe štábu Schemuy do Berlína. 28. listopadu prohlásil Ismail Kemal be ve Valoně nezávislost Albanie. — Ostrov Sa- mos prohlásil se za řeckou provincii. — Srbo- vé obsadili Drač. 3. prosince bylo mezi Tureckem a balkán- skými spojenci kroměŘecka ujednáno příměř a za místo pro vyjednávání o mír určer Londýn. 16. prosince zahájena ve svatojakubském paláci v Londýně mírová konference delegátí balkánských spojenců a Turecka. 17. prosince londýnští velevyslanciza předsednictví sira Edvarda Greye v londýn- ském zahraničním úřadě pozváni ku poradám o balkánských záležitostech. 20. prosince vydána úřadní zpráva, že velevyslanci v Londýně doporučili, aby Alba- nie se stala autonomní s určením, aby Srbsku byl zaručen obchodní přístup k Jaderskému moři. — Šest vlád podepsalo v zásadě tente dvojí návrh.
#6 alto_textblock #6
První sjezd učitelstva
#7 alto_textblock #7
organisovaného v národní straně
#8 alto_textblock #8
svobodomyslné.
#9 alto_textblock #9
(Dokončení.)
#10 alto_textblock #10
Nedělní rokování zahájil předseda F. V. Mo- ravec přesně o 9. hod. za veliké účasti. Dostavilo se zvláště mnoho učitelů z venkova, i z míst velmi vzdálených. Mile působila značná účast poslanců Byli přítomni poslanci: dr. Karel Kramář, min. m. sl. dr. J. Fořt, vládní rada dr. J. Metelka. dr. A. Rašín, dr. Zd. Tobolka, přísedící zem- ského výboru Karel Adámek, posl. Čech, dr V. Schuster, mag. r. Kafka, dr. Schauer. insp. L. Weigner, Mert, Mag. Ph. Laub. Krejčík, Frant. Svoboda, cís. rada Tůma. zem. posl. dr. Jan Podlipný, předseda N. R. č Akční výbor strany zastupovali: univ. prof. dr. B Němec a Mag. Ph. Dlabola. Jednání zahájeno zprávou řížského poslance dra. Zd. Tobolky o stanovisku strany k ná- vrhu na změnu § 55. říšského zákona školního. Posl. dr. Tobolka, uvítán hlučným potleskem, upozorňuje, že celá otázka vyvolána byla se strany německé spíše z důvodů agitačních, než z opravdové vůle učitelstvu prospěti. Jednalo se tu o zápas mezi německým svazem národníma německou sociální demokracií. Čeští poslanci, ač- koliv z důvodů autonomistických se změnou §i 55. souhlasiti nemohou, nekladli nejmenších překážek, aby návrhy na změnu zákona řádně mohly býti projednány. Nyní, kdy vyučovací výbor o otázce rozhodl způsobem příznivým a podal zprávu plenu poslanecké sněmovny, ukázalo se, že němečtí na- cionálové, vyjma několika svých členů-učitelů, ku projednání zpráv vyučovacího výboru nemají chutí. Předseda plena poslanecké sněmovny dr. Sylvestr. ačkoli vyučovacím výborem byl písemně vybídnut v nejbližší době na jednací pořad sněmovní zprávu vyučovacího výboru předložiti, chová se v této otázce úplně pasivně a když v plenu sněmovny na návrh německo-sociální demokracie spolu se slu- žební pragmatikou státního úřadnictva mělo by se jednati o zprávu vyučovacího výboru v příčině 9 55., až na několik poslanců-učitelů, němečtí na- cionální poslanci pro změnu jednacího pořaduv tomto směru vůbec nepovstali. Posl. dr. Tobol- ka objasnil, že na změnu říšského školského zá- kona nelze pomýšleti a to proto, že panská sně- movna pro změnu tu se nevysloví a ani v plenu sněmovny pro změnu tu není dostatečné většiny Vedle toho vláda sama na základě prohlášení své- ho ve výboru i ústy hrab. Stůrgkha nemohla by, kdyby v plenu sněmovny i v panské sněmovně návrh zákona byl přijat, zákon doporučiti k sankci. Hrahě Stürskh výslovně prohlásil, že vedle důvo- du, který byl oznámen zástupcem vlády ve vyučo- vacím výhoru, nemůže se pro změnu § 55., jaksi učitelstvo přeje, nadchnouti, poněvadž považuje za málo gentlemanské rozkazovati, co a jak má někdo jiný platiti, když sám to neplatí. Dr. Tobol- ka v řeči své radil, aby v otázce § 55. české učitel- stvo příliš se neangažovalo, poněvadž výsledek ne- může býti jiný, nežli že učitelstvo v plenu sněmov- ny se svým přáním bude poraženo a tak místo očekávané podpory, třeba že jen theoretickéa akademické, dostane se mu nové porážky v jeho
#11 alto_textblock #11
oprávněných snahách o zlepšení hmotného posta- vení. Dr. Tobolka upozornil, že z polské strany ve vyučovacím výboru vyšel návrh, aby hleděl u finaněního odboru získati náležitý obnos, který by byl udělen zemím za účelem zlepšení platů učitel- ských. Avšak ani tento návrh nebyl a není dosta- tečně od německých poslanců podporován a před- seda odboru finančního v poslanecké sněmovně dr. Urban na urgenci, co finanční odbor v této vě- ci dále učinil, dosud neodpověděl. Řečník konče. upozorňoval, že hleděl celou situaci vyličití tak. jak fakticky je a netajil se tím, že vylíčeným sta- vem věci všichní nebudou spokojení. Považoval však za svoji povinnost upřímně a otevřeně věc vylíčiti a nečiniti žádných slibů, které by se ne- mohly uskutečniti a vzbuzovati naděje, které by musely povadnout. Upřímnost a otevřenost pova- žuje za základ každého vřelého přátelství. Výborná, plasticky podaná a jasný pohled do celé otázky otvírající řeč byla přijata s obzvláštní pozorností a doprovozena dlouhotrvajícím potle- skem. Na pořadu jednacím byl referát odb. učitele F. V. Moravce o školské politice strany. Refere však se zřetelem k časovosti a nalehavosti otázky úpravy platů a přitomnosti četných poslanců, kte- ři mohou o řešení otázky zvláště po stránce nej- důležitější, t. j. finanční, pojednati, navrhl, aby jeho referát byl odsunut. Ujal se pak za velikého napjetí slova posl. dr J. Preiss, referent finanční komise zemské, který nejen ladnou formou, výborným přednesem, ale zvláště propracovaností velikého materiálu a pře- hledností zprávy své strhl na se největší zájem pozornost. Podává obšírný obraz o postupu této komise. Komise jednak zjišťovala stav daní, obírala se otázkami úpravy, respektive zvýšení dosavadních dávek zemských, eventuelně i zavedením dávek nových. Práce její byla znesnadněna nepříznivým vývojem financí zemských v dobách obstrukce ně- mecké. Během jejich byl zemský výbor nucen užiti nezaložených dluhů k úhradě nutných nákladů v výši 105 mil. korun, k němuž přidruží se ještě po- třebné obnosy ve druhé polovině roku 1912, even- tuelně roku 1913. Bez celkové sanace financí zem. ských úprava učitelských platů je nemožna, po- něvadž rozpočet zemský tvoří jediný fond. Zkou- majíc rozpočet, vyloučila finanční komise v první řadě ty platy, které země za stát obstarává a kte- ré převyšují 7 mil. korun, dále počítala s výnosem nově zavedené dávky pivní, jakož i nově zavedené daně a výnosem nových dávek, takže dopočítala se celkového zvýšení příjmů zemských cirka 49 mil korun. Právě však proto, že proti některým navr- hovaným dávkám zaujala vláda stanovisko abso- lutně odmítavé, může počítat pouze se zvýšením celkového přijmu o 40.5 mil. korun. Poněvadž řád- ný rozpočet je deficitním asi 28 mil. korun, uvolní se na nové náklady pouze 12—14 mil. korun. S tímto obnosem také finanční komise počítala, když byla dotazována školskou komisí na obnos, který by bylo možno povoliti pro provisorní úpra- vu školských platů pro 3—4 měsíce, v případě, že by se byl sněm na podzim sežel. K sezení sněmu však nedošlo a práce finanční komise od té doby uvázla, Otázka zvýšení přirážek zemských dosu řešena nebyla. Komise se zabývala sice zvýšením jich, ponechala však řešení této otázky sněmu. Ne- ní však sporu o tom, že finanční komise pro přípat obnovené dělnosti sněmu i touto otázkou meritor- ně se bude obírati. Zvýšení zemských přirážeko 10% znamenalo by 8 mil. korun ročně atd. Tu ale třeba připomenouti, že sanace předpokládá dělnost sněmu, tedy sjednání smíru mezi oběma národy. Ale mimo to nebude sanace zemských financí možna bez financí státních, ev. beze zvýšení údě- lů z dávek státních. Beze spoluúčasti rady říšské která povolána je k řešení důležitých otázek fi- nančních a obírati se bude specielně otázkou no- vých údělů, jakož sanací financí zemských vůbec řešení je nemožné a nemyslitelné. Závisí tedy také mnoho od postupu vlády a rady říšské. Finanění komise sama nápravy trvalé sjednati nemůže. Ke konci ujišťuje referent, že finanční komisi za všech okolností jednati se bude o to, aby nynější neutě- šený stav finančních povinností země byl odklizen a také učiní vše, aby učiněno bylo zadost oprávně- ným požadavkům uěitelským v rámci možnosti fi- nanční, kterou se komise vynasnaží zajisté co jen lze zlepšiti. (Výborně. Dlouhotrvající potlesk.) Posl. a přís. zem. výboru K. Adámek posou- dil otázku se stanoviska zem: výboru, poukázal na veliké obtíže, st 1cí sněmovní vzniklé, ubezpe- čil shromáždění římné snaze zem. výboru uči- niti vše, aby finance zemské byly upravenya zvlášť důrazně radil, aby celá situace byla střízlivě klidně a věcně posuzována. Posl. K. Adámkov jako dávnému příznivci české školy, dostalo se o učitelstva vřelého přijetí a hlučných ovací. Potom říš. posl. dr. A. Rašín promluvil ob- sáhlou a na nejvýše poutavou, s neutuchajícím zájmem poslouchanou a celou otázku úpravy platů na konkretní půdu finančních a politických pomě- rů pevně stavící řeč o akci říšských poslanců naš strany pro zabezpečení trvalých údělů zemím a tu- díž pro pevnou basi pro úpravu platů učitelských. Navazuje na slova posl. Preisse o nutné součin- nosti s poslanci říšskými, vyznačil, že stát zabírá příjmy zemím a ztěžuje tak, aby země svým úko-
#12 alto_textblock #12
lům školským mohla plně dostáti. Ačkoliv stav po vojenských nákladech poslední doby a se zřetelem ku proponované sociální reformě není sanaci zem- ských Hinancí nejpříznivější, podařilo se situaci upraviti tak, že jeví se nevyhnutelno, že stát mu- sí k úhradě zvýšených zemských výdajů přispěti. Řečník důkladně a poutavě pojednává o projektu malého finaněního plánu a líčí efekt jeho i důsledky pro zemský rozpočet český. Pojednávaje o projektovaném zvýšení zem- ských přirážek, zdůrazňuje velmi důtklivě napro- stou nutnost, aby také Praze dostalo se přiměřené náhrady na vydržování školství. [Výborně.) Řečník probírá znalecky rozpočet zemský s zřetelem k úpravě platů a obrací zřetel v zajíma- vých svých vývodech nejen k zabezpečení běžné úhrady, ale i nákladu stoupajícího, kte- rýž moment je pro faktické uzákonění nejvýš po- zoruhodný, jak dosvědčují nezdařené akce na úpravu platů na Moravě a v Bukovině. Řečník uvádí na pravou míru roztrpčení učitelstva nad usnášením komise školské, kde přece není těžiště otázky, poněvadž sebe vyšší návrhy nejsou ničím bez zabezpečení úhrady trvalé a vláda nikdy, jak prohlásila, nedá sankci úpravě, nebude-li na jisto zjednána úhrada nejen pro přítomnou dobu, alei záruka, že je zabezpečen náklad stoupající. Přes veliké obtíže, jaké se staví poslancům říšskýmv cestu za získáním pevné úhrady, doufá řečník, že bude lze opatřiti tolik, aby úprava platů učitel- ských byla vyřešena ke spokojenosti učitelstva Varuje ovšem před přepínáním požadavků ve smě- ru, který by vylučoval možnost sankce. Ujištěním. že poslanci strany učiní vše, aby zemi dostalo se možnosti splniti požadavky učitelské, skončil řeč- ník svoji pozoruhodnou řeč, po níž ozvala se bou- ře dlouhotrvajícího potlesku. Posl. dr. K. Kramář uvítán projevem předse- dy F. V. Moravcem, akcentujícím osvětné snahy vůdce strany, zahrnut byl spontanními, neobyčej- nými projevy ovačními. Celé shromáždění povsta- lo a bouřlivým potleskem a nadšeným voláním vi- talo dra. Kramáře. Jeho řeč byla již dle stenograf. zápisu uveřej- něna. V debatě žádal kol. Prei ninger z Tře- boně za podporu školám živnostenským a zdů- raznil význam učňovských besídek. Posl. dr. K ra- mář vyslovil s návrhem plný souhlas. V dalším jednání promluvil posl., mag. rada Kaíka, uvítán hlučným potleskem, o jednání re- ferentského komitétu a komise školské a elaborá- tu návrhu na úpravu platů. Úvodem vysvětlil pod- statu otázky vyrovnací, vyznačil velmi věcně a při- lehavě nebezpečí upřílišněných požadavků něme- ckých a spřávně činil německé poslance a vládu zodpovědny za průtah a obtíže při otázce úprav platů učitelských. Vylíčil pragmaticky celé jednán ve školské komisi i referentském komitétu a vytkl efekty všech návrhů. Z jeho důkladné, věcnými fakty a daty stále dokládané řeči nabylo učitelstvo pevuého přesvědčení, že posl. Kafka je zdatným a upřímným obhájcem jeho zájmů. V řečí své dále odůvodnil správnost požadavků učitelstva Velké Prahy a případnými slovy vylíčil bědné postupové poměry a neudržitelnost dlouloleté zatímnosti uči- telstva pražského. Prohlásil za hlučného souhlasu. že je upřímně pro zrušení 5. třídy akt. přída vků podal důkladné vysvětlení o přílehavých otázkách úpravových, jako jsou: plat učitelův v disciplinár- ním řízení, otázka celibátu učitelek, výměra pla- tů učitelských podle tříd úřadnických, příbytečné, aktivní a funkční přídavky a j. Pojednal o pen- slonování a zakončil svoji pečlivě sestavenou ao neobyčejné pohotovosti a zapracovanosti svěd- čící řeč ujištěním, že není pražádné příčiny, aby učitelstvo bylo událostí ze školské komise znepo- kojováno, ujal se zvláště horlivě posl. dra. Zimmra a Koldinského proti neoprávněným výt- kám a slibuje největší podporu přáním učitelským. končil žádostí, aby učitelé snahy poslanecké v těžkých dobách nynějších nejen slovy, ale i tiskem podporovali. (Výborně. Dlouhotrvající potlesk.) Předseda sjezdu řed. Puvlik z Vinohrad děkuje posl. Kafkovi za všechnu jeho dosavadní podporu a práci a žádá jej, aby i na dále zůstal příznivcem učitelstva, které nytní v krajní míře strádá. (Pochvala.) Potom uvítán hlučnými, neutuchajícími ovace- mi, promluvil posl., vl. rada dr. J. Metelka, člen zemské šk. rady. Učitelstvo české zasluhuje plného respektu, představíme-li si, co učitelé ve smyslu vládních plánů školské politiky v době reakcea konkordátu z národa učiniti měli a co z něho vlastně udělali a srovnáme-li centralistické ten- dence vídeňského germanisačního systému při vy- dání základních zákonů školských s tím, co učitelé dovedli v rámci tohoto zákona vykonati pro ná- rodní uvědomění, povznesení a zdokonalení lidu Učitelstvo české prostě svoji prací ve škole i v li- du zvrátilo snahy německo-centralistické říšské politiky školské a stali se onou dešťovkou, která pronikla houževnatou prací cizí skálu a vytvořila z ní národní úrodnou prst, ve které pevně tkví ko- řeny kulturního našeho života. (Výborně.) Učitel- stvo pro tyto své dosud nedoceněné kulturní sna- hy nacházelo vždy opory v programu národní strany svobodomyslné. Ale stalo se obyčejem mě- řiti podporu kulturních snah a porozumění pro osvětové akce podle toho, co se dává tiskem na
#13 alto_textblock #13
veřejnost. Agitací některých stran posilováno klam- né mínění, že strana, která stále do omrzení ve svých novinách nepíše, co na prospěch školství dělá, nedělá vlastně nic. Řečník příkladem uvád četné velmi účinné intervence zesnulého dra. V. škardy, jež mnoho prospěšného vykonaly a vů- bec zůstaly utajeny veřejnosti. Vl. rada dr. Me- telka varuje učitelstvo, aby i v akci za úpravu va- rovalo se všeho, co by mělo i jen zdání jakého poslušenství německého a zvláště v posl. Legle- rovi (který při památném boji proti klerikálním místům průvodního nařízeni k def. řádu školnímu neobjevil se na zvém místěl vidí více politika a stranníka německého než učitele. Vůbec domnělá a často učitelstvem pochvalovaná přízeň poslanců německých k učitelstvu je pouze líčená a neupřím- ná, jak toho důkazem známý planý návrh na po- volení 20 milionů pro učitelstvo, z nichž by sotva 3 mil. bylo se dostalo nám. Na konec své krásné a o upřímném přátelství k učitelstvu svědčící řeči vysvětlil dr. Metelka dle pravdy a vlastního dojmu. že motivem návrhu posl. dra. Zimmra byla vskutku snaha věc uspíšiti a učitelstvu pomoci a konsta- toval, že dr. Zimmer, jak již bylo uč. Moravcem správně dosvědčeno, podal tak nevývratné a lovál- ní prohlášení i důkaz o své dobré vůli a korrekt- ním jednání, že není nadále pražádné příčiny k ne- spokojenosti. Učitelé i politikové musí všechen svůj um i rozum věnovati snaze, aby zacelila se ona hluboká jizva, kterou způsobila kultuře a škole české německá obstrukce. (Výborněl Ovace. Po- tlesk.) V debatě ujal se řed. Javůrek z Bakova správců škol, odb. uč. J. V. Černý aktivních pří- davků učitelstva a poukázal na tísnivé poměry u- čitelstva pražského. Uč. p. Líznar podrobně velmi obratně obhájil návrhy na opravu elaborátu referentského komitétu, odmítl názor, že návrhje upřílišněný a ve srovnání s požitky úřadnickými dovodil autnost žádaných změn. Odb. uč. Beran, navazuje na zprávu l kol Vondráka, že organisace učitelská ve straně svobodomyslné vykazuje již nyní v samém počátk více než 1200 členů a navrhuje, aby vypracována byla písemná dirsktiva pro všechne členstvo. Z souhlasu všech zdůrazňuje, že učitelstvo nechoe činiti na poslance nátlak v tom směru, aby vy- rovnání bylo na úkor národa a navrhuje, aby učl- telský odbor postaral se, by řeči posl. dra. Kra- máře a odb. uč. F. V. Moravce byly ve zvlást- ní brožuře mezi členstvo učit. odboru při straně rozšířeny. Návrhy schváleny jednomyslně. Doslovem předsedy F. V. Moravce, který nabádal k další práci ve prospěch strany, školy i stavu učitelského, byl památný, věcně i formálně zcela úspěšný sjezd skončen o 1 hod. odpolední
#14 alto_textblock #14
Politický přehled.
#15 alto_textblock #15
Země české.
#16 alto_textblock #16
O nezměrně vzrostlém sebevědomí . ..
#17 alto_textblock #17
Jedno slovo z Turnwaldova výkladu týkajícího se možností a nemožností nově obnoveného českoněmeckého vyrovnání, pro- nesené v »Deutschnat. Correspond.« (o čemž už se ve včerejším večerníku »Nár. Listů- zmínka stala), zasluhuje ještě povšímnutí. Neslyšeli jsme je z úst nejzarytějšího pro- tivníka vyrovnání v Čechách posl. dra. Turn- walda poprvé a je to jeho v posledních ne- dělích nejzamilovanější důvod, jímž zrazuje své vlastní soudruhy z obnovy vyrovnacích jednání. Dr. Turnwald hlásá, že slušno silně pochybovati o tom, že zahájen nových jednání mezi oběma národy za ny- nějších poměrů jest možno a to tím více, poněvadž následkem slovanských vítězství balkánských národní sebevědomí slovanských národností stouplo do nezměrna. Právě a tempo tohoto výroku čteme v »Trautenauer Wochenbl.« článek Maxe Siegla, který uzavírá své pozorování za mi- nulý rok s emfasí, jež má jisté oprávnění. vítá-li autor r. 1913 jako sté výročí onoho roku, kteréhož se německý národ vzepjal z prachu ponížení a »odvrhnul pouta gall- ského otroctví« a přehlíží-li dějiny něme- ckého národa za minulé století, kteréž vidělo znovuzřízení německého císařství a bylo svědkem toho, že německý národ »dobyl sobě v každém ohledu místa na slunci«. Max Siegel pojednává však také o mi- lionech Němců, kteří prý v dunajském státě nenabyli ještě daleko místa jim náležejícího mezi jeho národy. Není prý pro Němce
#18 alto_textblock #18
v Rakousku a pro Rakousko samé, národ- nostními spory se zmítající, lepšího přání. než toho, aby německému, jakožto stát zachovávajícímu živlu, konečně bylo uprázd- něno místo nesporně vedoucí. Dobrovolně prý Němcům sotva bude vydáno, dí pisatel, avšak Němci budou prý si ho musit vydobýti cíle vědomým jedná- náním, »tuhošijným« sledováním »kýženého vysokocíle« jednomyslným postupem ve všech národnostních otázkách. »My jsme v tomto státě nejmocnějším národem — nejenom jako hospodářský činitel — budeme-li jednotni. Aby německému národu v Ostmarce nadešlo osvícení a síla k jednotě a jednotou k ví- tězství, to jest v upomínce na říjnové dny r. 1813 přáním k obratu roku po stu le- tech.« Tak končí citovaná úvaha. Co říká dr. Turnwald tomuto projevu, anebo spíše výbuchu nacionálního mluvčího za Němce v Čechách, který má nepochybně za sebou většinu německého mínění?! Vy- znívá snad z těchto slov nějaká ochota ku po- ctivému smíru národností v Čechách, v něm nemá býti ani vítězů ani poražených, z ně- hož oba národy mají vyjíti jako rovnorodía rovnoprávní představitelé společného králov- ství?! Nic jiného než právě nedozírně strmící nacionální vědomí našich Němců jest překáž- kou smíru v Čechách a mluví-li dr. Turnwald o národním vědomí Čechů balkánskými udá- lostmi do nezměrna prý vzrostlém, pak mo- hou Čechové se své strany jen tolik říci, že nic nepřesvědčílo je o hluboké německé zášti proti Čechům jako právě průběh a výsledek balkánských událostí. Nebudeme se dnes zno- ve blíže zabývati celou psychologií německé- ho veřejného mínění v Rakousku a v Čechách jak se nám a proti nám jevila a projevila z těchto týdnů grandiosní jihoslovanské epopeje, jíž mělo býti vlastně všechno lidstvo evrop- ské a křesťanské kultury nadšeno víc nei kteroukoli světodějnou událostí nového věku. Stačílo by jen připomenouti německého štvaní pro naši funkci milosrdného Samaritána na Balkáně, k níž jsme měli před celým Slovan- stvem a světem povinnost a poslání v první řadě a dedukcí z toho vyvozovaných! Jestliže jest jaký důsledek z balkánských vítězství, jež dr. Turnwald už podruhé do vyrovnání v Če- chách za vlasy přitahuje, je to jistě jenom tato vzrostlá protislovanská nenávist, která z dra. Turnwalda samého mluví. My jsme stejně nezlomní přátelé a pří- vržencí národního vyrovnání v Čechách, jako před rozbitím osmanské říše v změněnými po- měry na Balkáně, následkem kterýchž jisté vzdálenější „vysokocíle“ německé musí do- znati ovšem silné korektury, ale řekneme také l ned, že nebylo zapotřebí moře junácké krve »vanské a jejích vavřínů za všechno lidstvo, ž toho jména zasluhuje, abychom my zde v Čechách zůstali státi na tom, čeho náš če- ský národ potřebuje, aby si vybojoval své místo na slunci v této říši a v této zemi. Do stínů v ní nepůjdeme, o tom necht jsou i Turnwaldové i Sieglové přesvědčeni. tak jako my byli stejně před balkánskou vál- kou a zůstaneme po ní. Tohoto našeho vě- domí nebylo třeba posilovati a s ním půjdeme také do r. 1913!
#19 alto_textblock #19
Z Moravy.
#20 alto_textblock #20
Dne 29. prosince 1912.
#21 alto_textblock #21
(Palmare okresní školní rady brněn- ské. — Nesvědomitost poslanecká.) Brněnská radnice vede s českou okresní školní radou boj o každou položku rozpočtovou a staví se na stanovisko, že obec a nikoliv okresní školní ra- da má právo na potřeby školní peníze vydávati. Proto podává proti každému rozpočtu české okres- ní a zároveň místní školní rady brněnské stížnosti až na správní soud. O stížnosti obce brněnské proti rozpočtu na rok 1911 konalo se stání u správ- ního soudu dne 21. prosince 1912. Obec stěžovala si, že česká okresní školní rada brněnská vzhledem k 8 7. zákona ze dne 24. ledna 1870 č. 18. z. z., na základě jehož obec brněnská si veškeren náklad na školství obecné nese sama, nemá práva sesta- vovati rozpočet a že obec nemusí dávati jí roz- počtený obnos na úhradu věcných školských po- třeb. Dále tvrdila obec, že jest výlučnou majifel-
#22 alto_textblock #22
Polky paní Dlugoszowské, jež své půvaby karásné ženy zdvojnásobila svým pěveckým uměním, byla to zejména slečna Kacerovská, jež sklidila velk úspěch a které jsme vždycky znovu a znovu vděční za každou českou píseň, již nám zde zazpívá, nebot v jejím tlumočení vždycky vítězí česká píseň i svým českým charakterem i hudební krásou. Program končil a společnost se rozešla na chvíli do sousedních salonů, aby se seskupila kroužcích rozhovorů nebo postála u buffetu. Bylo zřejmo, že každý toužil vymluviti se z radostných dojmů, jakými večer působil. Všechno to umění, jehož se obecenstvu dostalo štědrostí pozvaných umělců, z nichž ani jediný nejen nescházel, ale ani se nezpozdil, takže nebylo vůbec třeba ani nej- menších změn, všechna ta šťastná a radostná ná- lada působily příjemným okouzlením. Při prvních zvucích valčíku se však vrátili ta- nečníci do sálu a při prvních zvucích besedys tam sešla celá společnost. Večer byl totiž zakon- čen tancem, zcela krátkým intimním bálem, př němž měly býti tančeny národní tance slovanské Nebylo však možno smluviti srbské kolo a Po- láci, kteří slíbili tančiti mazur, v poslední chvili odřekli. Tak zůstalo pouze při besedě. Pro nás Čechy to byla vzácná chvíle, kdy zazněly sálem známé zvuky národních pisní a kdy se octly před zvědavými zraky naší mezinárodní společnosti ve víru tance naše pečlivé a vkusné dívky se svými korrektními tanečníky. Potlesk, jaký se rozlehl když dozněly poslední takty, byl výmluvným svě- dectvím, že naše malá koloníe universitní přínesln pro úspěch večera něco, co zvýšilo radost z něho a co mu dodalo hezké barvitosti. A bylo příjemné ono vědomí, že i v tomto případě případal Čechům velký podíl večera, a já mám jedinou povinnost říci těmto všem svým milým spolupracovníkům jejichž vpřímným zájmem jsem byl jist. v. každé chvíli, organisuje tento večer, jak bylo pěkné vše co pro jeho zdar učinili a jak svým vždycky tal vkusným vystupováním získali úctu k veškeré če- ské společnosti pařížské, Píšu o našem koncertu. Byi jim v několi kerém smyslu toho slova, a pakli byl překvapenin i svým úspěchem po stránce hmotné, neboť Asso- ciace odesslá dva tisíce jedno sto franků balkán ským Slovanm, stal se pro nás všechny radost nou a nezapomenutelnou pařížskou vzpominkou Rudolf Kepl.
#23 alto_textblock #23
Modní hlídka.
#24 alto_textblock #24
(Plesové toilety. — Účesy. — Střevíčky. — Ruka- vice. — Šperky. — Velerní pláště. — Přehozy.
#25 alto_textblock #25
Vyhovujíce četným žádostem, jež nás do- šly v poslední době se všech stran, zavádíme kromě dopisů Pařížanky madame Chaumon- tové ještě také pravidelnou týdenní modní hlídku, v níž bude brán zřetel na po- měry našich středních kruhů a v níž probe- reme postupně všecky předměty a otázky mody. Nyní, na prahu masopustu, letos až tuze krátkého pro tance a zábavy chtivé, ovšem zase dosti dlouhého pro vyčerpání kapes otců a manželů (kteří ostatně mají letos pro ne- ochotné otvírání dlaně vážný důvod vzhle dem k dosud stále ještě neujasněné situaci světové), nutno začíti především s toaletam plesovými. Jestli již v posledních letech byi- dávána přednost látkám co nejvzdušnějším nejsplývavějším — zvítězily letos na celé čáře Látky kvítkované a vzdušné brokáty, které už loni byly užívány hlavně při robách s pa- niery, objeví se sice i letos, ale za elegant- nější budou platiti zase látky jednobarevne. tonů nejjemnějších. Tonů ostřejších použije se jen ve spojení s bohatou kombinací pravých krajek. Je však zapotřebí vkusu umělecky vytříbeného, aby při použití barvy tonu ostřej- šího nevybočilo se z mezí pravé elegance Protože všady osvědčuje se známé „les extrě- mes se touchent“, tedy kombinují se vzdušne látky v pěkném souladu s korálkovou nebo perlovou ozdobou a kožešinami, kterými se letos ostatně zdobí vše. Pokud se střihu týká. ponechává letos moda obraznosti a tvořivosti švadlen pole co nejširší. V předních závodech je víděti roby jednoduché, hladké, na kterých uplatňovány jsou obyčejně bohaté korálkové ozdoby a opět roby co nejřasnatější, na nichž může švadlena vděčně uplatniti své umění svůj vkus a jež zdobí se jednoduchými řadami perel a krajkami. Vždycky však mají róby značný výstřih U šatů hladšich vyjímá se lépe výstřih, jdouc jen do hloubky, kdežto k šatům řasnatým pěkně se hodí tak zvaný výstřih císařský, kte rý nejde tak do hloubky, za to však ponechá vá celá ramena obnažena. Pokud se týká vý-
#26 alto_textblock #26
střihů, dlužno býti opatrným, neboť mohlo by nevhodnou volbou býti snadno na škodu to, co má zvýšiti půvab celé postavy. Letoe se ještě budou nositi jemně podkasané tu- niky a paniery, jež se však zřasují hluboko pod boky, takže nekazí štíhlou silhouetu, n kterou moda stále ještě klade důraz, třeb se i tu a tam zdálo, že na ni pozapomněla. Sukně i ty nejřasnatější jsou dole úzké, jenže moda, jež předloni a loni dostala se k vůli úzkým plesovým sukním do ostrého konfliktu s Terpsychorou, udělala letos malý ústupek. který však při bližším prohlédnutí je novým trikem ke zvýšení koketního půvabu toalety či lépe, její nositelky. Moda zkrátka úzkou sukni na straně rozstřihla a výstřih vyplnila skládanou, nebo jednoduše zřasenou tylovou či jinou krajkou, kterou svůdně prosvitá pěk- ně formované lýtko v jemné punčoše barvy šatů. Letošní vlečky vesměs vybíhají do cípu Tato vlečka, nepůsobí-li zrovna směšně, ne- dodává přece postavě ženy té majestátnosti jíž nelze upříti vlečce zaokrouhlené. Nejele- gantnější štihlé dámy mohou si ji dovoliti jako zvláštnost, ale rozhodně se nedoporučuje damám příliš sílným, nebo damám' starším. Mladé divky, jež jdou na první svůj ples,a třeba i takové, jež mají svůj plesový debut z sebou, mají šaty jen ke kotníkům a také vý- střih je jen malý. Šaty jsou nejvhodnější a nej- elegantnější co možná jednoduché, barvy bílé růžové nebo světle modré, v nichž půvab mlá- dí vynikne co nejvíce i při ozdobě co nej- skromnější. Mládí je samo ozdobou. Viděla jsem rozkošné dívčí plesové šatičky z jemně růžového čínského krepu plisovaného, zdo- bené krajkou brilantinovou a na živůtku ještě řadami perliček a perlovými drobnými spon- kami a jiné opět z bledě modrého marquisetlu s tunikou vybíhající v cípy, jež rovněž měly perlovou ozdobu. Střevíčky nosí se letos z hedvábí nebo atlasu barvy šatů. Jsou hlu- boce vykrojené a zdobené malou sponkou, jež po případě může býti také z pravých draho- kamů, či malou růžíicí z krajek. Ke kraťoučkým rukávům plesových šatů musí býti přirozeně dlouhé rukavice, kter nyní nosi se místo z lesklé kůže, jak kdysi bylo zvykem, z jemného hedvábného pletiva. což je vzhledem k plesové atmosléře mnohem příjemnější.
#27 alto_textblock #27
Květináři a květinářky budou mžti v letošním masopustě špatné obchody. Moda jakoby leto skoro zapomněla, že květena byla ji vždy nevy- čerpatelnou studnicí ozdob a proto ve vlasech na šatech bude letos — mimo plesy kostymní — viděti málo květin. V účesech, jako vlastně nyní ve všem, poku se týče mody, neplatí jeden určitý zákon. Jen mož- no říci, že je patrna snaha ponechati hlavě jej přirozený kulatý tvar, třebas i zvětšený přidaný- mi vlasy, jež jsou buď hladké nebo nakadeřené do velkých vln. Podložky zřejmě ustupují do po- zadí, za to ovšem uplatňují se části „skalpů“ — nechci říci paruk — jež připínají se hlavně nad čelem nebo ještě lépe nad skráněmi. Lze je lépe upraviti nežli vlasy vlastní a vlny lépe drží, nebot netrpí tak vlhkem hlavy, které, jak známo, je pro kadeře umělé pravým morem. Radila bych všem aby do plesu nečesaly se způsobem novým, na který nejsou zvyklé, ale aby si udělaly účes, který mají již vyzkoušený a který kromě toho, že sluší, také dobře drží. Nic není nepříjemnějšího, nežli když se necitíme v něčem „doma“, nebo když snad dokonce účes při tanci povoluje a nutno jej o- praviti. Bylo by dobře, kdybychom si zase uvědomily že nechodíme do společnosti pouze ukazovati vý- tvory švadlen a kadeřnic, ale jdeme se tam po baviti, poznat nové lidi, zkrátka ztráviti několil příjemných hodin, na něž je pak milo vzpomenou ti. A k tomu nutno nésti si do společnosti něco víc nežli nakadeřenou hlavu a nové šaty. To má být jen zvýšením půvabu ženy, ale nikdy ne půvaben samým. Leč zpátky ještě k plesovému úboru. Jako ozdoby do vlasů používá se letos perlí a rajčího peří, jež upevňuje se buď na straně hlavy nebo uprostřed. Pro mladé dívky dobře se hodí dvě nebo tři šňůry perel, položených nad čelem a ztrácejí- cích se ve vlasech nad ušima. Pro zcela mladinké jež navštěvují taneční hodiny nebo studentské vě- nečky, dělají se letos do vlasů úzké čelenky z zlatého nebo stříbrného bouillonu, nebo z droboun- kých růžiček, šilých z hedvábí. Nutným doplňkem plesové tollety je vějíř. Vějíře z různobarevnýcl pštrosích per skoro úplně přestaly, leda ještě tu a tam některá vážnější dáma vezme černý, k černé hedvábné toiletě gardedámy, ale pro tanečnice dě- lají se bílé gázové vějíře, pošité drobounkými per- ličkami, nebo zlatými a stříbrnými penízky, je
#28 alto_textblock #28
hodí se k toiletě každé barvy. Konečně také ještě několik slov o špercích. Heslem každé elegantní ženy musí býti: šperků co nejméně, zvláště nemá-l garnituru. Nic nepůsobí pro pravý vkus trapněji, jako má-li na sobě někdo celou svou klenotnici a každý šperk jiný. Pro mladé dívky nejsou ai náramky dosti vhodné. Stačí nánžnice, které má ostatně skoro každá, a jednoduchý náhrdelník. Večerní pláště jsou letos co nejřasnatější. v záhybech jsou rukávy, takže plášť dělá dojem vel- kého kusu látky nebo kožešiny, do něbož zaha- lena je celá postava a který sepiat je na straně. Pro naše poměry se ovšem nehodí pláště z hrano- staje, činčily nebo sobola. Stačí plášť z pěkného světlého sukna nebo sametu, lemovaný kožešinou K zahalení velkých letošních výstřihů při přechodu ze šatny do dvorany dělají se hedvábné přehozy barvy toilety, lemované buď labutěnkou nebo ko- žešinou, jíž jsou zdobeny šaty. Nutno přiznat, že nemůže si letos nikdo stě- žovati, že by nemohl uplatniti všecky své pů- Heda vaby.
#29 alto_textblock #29
Týdenní táčky.
#30 alto_textblock #30
Naše zeměkoule oběhla tedy zase jednou šťastně a pospíchá s námi na další pouť do Nového roku. Tato událost nebeská, kterou oznamuje sylvestrovský půlnoční výstřel, spo- jena je, jak známo, s různými prostonárodními zvyky, mezi které patří nejen už z důvodů ne- kalé konkurence v prosinci prováděné ná- vštěvy kominníka, pošťáka, domovníka atd čili tak zv. návštěvy korunové, nýbrž i novo- roční písemné gratulace, jimiž se bombardu- jeme, jakoby se to nerozumělo samo sebou, že si navzájem, každý ale hlavně sám sobě, přejeme šťastný a veselý, celý, a nejen Nový rokl Přání je sice mnohdy houby platné a má-li kdo mít malér, má ho, kdyby dostal na Nový rok nůši gratulací; ale takoví už jsme my lidé konservativci, že provádíme pošetilosti, kte- rým sami se smějeme — jen proto, že to druzí buď žádají anebo dělají také. Kdyby bylo dávnoletým zvykem na Nový rok vyplazovat na sebe jazyky, taky bychom to dělali. A možná dost, že by v tom bylo někdy více upřímnosti než v těch gratulacích, při kterých si člověk často myslí: „Není mi nic do toho