ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d330700-8f23-11dd-b382-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
2. října 1913. Číslo 270.
#4 alto_textblock #4
v pochybnost. Nechceme probírati zákulisí to- hoto boje celého, avšak na jedno chceme pouká- zati, totiž na to, že pro boj proti Čechu-kardiná- lovi a proti Čechu-kanovníkovi docela zapomíná- me na germanisační činnost Němce-biskupa Brně, hraběte Huyna, který přece dělá občas věci, které zasluhují pokárání důkladného. Sna by neškodilo tomuto Němci věnovati v morav- ském tisku více pozornosti a zasloužené krítiky Bojem proti kardinálovi Bauerovi nahání se voda na mlýn. Němce Huyna, který tolik o arcibiskup- ské křeslo v Olomouci všemi možnými i nemož- nými prostředky a cestičkami usiluje. Možnů, že toto naše kacířské stanovisko nenajde milosti po- krokových listů, ale my máme to přesvědčení, že budoucnost jeho pravdu dotvrdl.
#5 alto_textblock #5
Rakousko-Uhersko.
#6 alto_textblock #6
Poláci proti svolání halíčského sněmu. Po letošních živelních pohromách ozývaly se v Haliči hlasy, vyzývající vládu, aby co nejrychlejí svolala sněm, by mohl vyříditi nej- nutnější nouzové předlohy. Vláda tedy vyho- věla a na její doporučení bývalý maršálek hr Adam Goluchowskí byl dne 24. září opětně jmenován maršálkem nově zvoleného sněmu, jehož svolání se očekávalo již v prvním týdnu říjnovém. Ale právě v sobotu dne 27. září, když se v tiskárně vídeňských úřadních novín tískla vyhláška o jmenování hr. Goluchowského mar- šálkem, zasedalo ve Vídni předsednictvo Kola polského a rozhodlo, aby se haličský sněm v říjnu před říšskou radou nesvoláv al. Dle zprávy „Sl. polsk.“ náměstek předsedův hr. Skarbek (Všepolák) učinil návrh, aby se sněm sešel ještě před zahájením parlamen- tu. Když došlo na hlasování o jeho návrhu, hlasy se rozdělily tak, že čtyři (vše polský křesťansko-lidový a dva lidové) byly pro sněm, čtyři (konservativní a demokratické) proti zasedání říjnovému. Předseda Kola dr. Leo rozhodl svým hlasem pro sněm. Tu však vyštoupil prof. dr. Jaworski (stančík) a dokazoval, že podzimním zasedáním může se zase rozbíti dobrá vůle s Malorusy, kteří by svolání sněmu mohli pokládati za nové drá- ždění a proto navrhl, aby se usnesení revo- tovalo. Předseda dr. Leo vyhověl, hlasovalo se pak znova a návrh Skarbkův propadl 4 hlasy proti 3, poněvadž posl. Sredmiawski ne- hlasoval. Tím bylo rozhodnuto, aby se halič- ský sněm v říjnu nesvolával. „Sl. polské“ viní krakovské stančiky, ž mají více na mysli přání Ukrajinců než po- třeby polské a proto dopomohli Ukrajincům k novému, lacinému vítězství,
#7 alto_textblock #7
Za hranicemi.
#8 alto_textblock #8
Ruský líst o řešení jazykové otázky v Čechách. „Slavjanskija Izvěstija“ podávají obšírný přehled dosavadních pokusů o rozřešení jazy- kově otázky v Čechách, již autor pokládá z nejdůležitější vnitřní otázku západní poloviny habsburského mocnářství. Dokud tato otázka nebude dobře rozřešena, stát nenabude kli- du. Češí domáhají se pouze toho, aby užívání českého jazyka v celých Čechách bylo zabez- pečeno tak, jak toho vyžaduje bytí, pokojný rozvoj. historický i politický význám i čes českého národa, a rovněž i jeho kulturné a hospodářské potřeby. Úsilí českého národa na- ráží na hlavní překážku, na privilegované po- stavení němčiny ve státě a v úřadech, ale pro Čechy jest historické právo, idea spravedlnosti. nepopíratelný vzrůst českých sil a hospodář- ský rozkvět národa. Že úsilí Čechů nezůstanou bez výsledku, to dokazuje třeba pomalé, ale přece makavé jejich úspěchy v jazykovém Písatel správně napsal, že podmínkou jest aby jazyková otázka v Čechách rozřešena byla dobře, t. j. spravedlivě. O to je starati s všem zúčastněným činitelům.
#9 alto_textblock #9
boji.
#10 alto_textblock #10
Zemstva v západních guberniích. Ruské ministerstvo vnitra chystá se opět změnit zákon o zemské samosprávě v západnich fuberniích. Reformy týkají se vlastně zhoršení volebního práva do zemstva. Census majetkový. potřebný k dosažení plného volebního práva, má být zdvojnásoben, kromě toho mají být místy za- vedeny národnostní kurie, aby Poláci měli méně naděje dostat se do zemstva — židé jsou vůbee při zemských volbách zbavení volebního práva — zastöüpéní duchovenstva má být zvětšeno. Ukazuje se patrně, že tak pracně zavedené zemstvo v západních gubernifch, které stálo Sto- Ivoina bez mála ministerské křeslo, vládě nevy- hovuje tak, jak si přála. Hned při prvých volbách v gubernii volyňské vládní kandidáti propadli. Oposice, toužící po samostatné zemské činnosti. našla podporu nejen v ruských živlech, leč i mezi místními Čechy a částečně i mezi Poláky. Volyň- ští Němci byli většinou ve straně vládní. Tyto zkušenosti pohnuly vládu, aby upravila volební předpisy do zemstva dle vlastních potřeb; zákon v západních zemstvech bude tudiž reformován.
#11 alto_textblock #11
Pobouření v Italií proti Rakousku.
#12 alto_textblock #12
Dekret terstského místodržitele prince Hohen- lohe, ukládající terstské obcí, aby propustila ze svých služeb příslušníky království italského, domnělý dekret místodržitelství inšpruckého, tý- kající se jihotyrolských obcí, který byl ostatně již z Vídně dementován, způsobily v Italii velké rozčilení a popudily celé veřejné mínění proti Rakousku. Italský tisk prostě přehlíží, že o- patření tato odstraňuji nezákonný stav a štve pří- mo zuřivě proti Rakousku, podkládaje vídeňské vládě nepřátelství vůči Italii. Také jinak seriosní milánský „Corriere della Sera“ přináší články,v nichž se vykládají hrůzostrašné věci o utiskováni Italů v Rakousku, proti nimž prý vláda nadržuje slovanskému živlu! Celkem asi podobné nesmysly. jaké píší štváčské listy německé o poměrechv Čechách. Veřejnost italská ovšem tomu věří a pobou- ření proti Rakousku, které ostatně v Italii nikdy se netěšilo velké oblibě, zasahuje nejširší vrstvy jak viděti z podnětu spolku zemědělských a ob- chodních zájemníků v Miláně, aby v celé Italii byl zahájen bojkot rakouského zboží. Při tom triumfují v Italii zásadní odpůrci troj- spolku a také listy trojspolku příznivé více méně zřetelně hrozí výpovědí spojenectví s Rakouskem tváříce se, jako by jen Rakousko z něho mělo prospěch, ač právě Italie v poslední době nejvíce z trojspolku těžila. „Giornale d'Italia“ píše ke zprá- vě o dekretu inšpruckém; „Lze si představiti, jaký účinek bude míti tato zpráva v Italii a jak vůči této skutečnosti ztroskotají vývody všech přátel trojspolku, k nimž náležíme. Zdvořilé přijetí a pocty, prokázané ge- nerálu Canevovi za jeho návštěvy ve Vídni, sliby hraběte Berchtolda, dané našemu velevy- slanci, všecko to po těchto zprávách jsou věci. kleré nemají valné ceny.“ Na konec poukazuje „Giornale d'Italia“, že přece Rakousko nedávno konstatovalo, jak velký zájem a jaký prospěch mělo pro ně přátelství Italie. Italští politikové si patrně představují, že Ra- kousko musí jejich přátelství vykoupiti tím, že
#13 alto_textblock #13
ponechá úplnou volnost trredentistické propa- gandě, jejíž hlavními přucovníky jsou italští emi- saří ve službách vlašských obcí. Rakouská vláda dlouho mlčky trpěla, že vlažské obce protizákon- ně přijímaly cizozemské úřadníky a nyní sklízí vděk za tuto přílišnou shovívavost. Vláda italská má vůči tomuto poplachu těžké postavení, poněvadž nemůže rakouské vládě při- mo vytýkati, zjednává-li platnost zákonu, jenž hájí všeobecný státní zájem. Nota italského mi- nisterstva zahraničních záležitosti ohlašuje, že dne 19. října bude se konati schůze diplomatické ko- mise, pověřené zkoumati dekret prince Hohen- loha se stanoviska italského. „Giornale d'Ttalia“o však k tomu poznamenává, že tato schůze je úplně zbytečná. Mělo prý by se udělati něco lepšíhe než tato akademická schůzel Zajímavo je, jak „Messaggero“ rakouská opa- tření politicky vysvětluje: Nelze prý přes veškerá opačná tvrzení z oficiosního pramene popřiti, že ve Vídni nastal obrat v poměru Rakouska k Italii. Rovněž poměr mezi Vídní a Berlínem prý je stále chladný pro chování se Německa v otázce bal- kánské. Zájmy Německa v Terstu se srážejí se zájmy Rakouska. Německo vyvíjí velkou činnost. aby zajistilo své hospodářské rozpětí na Balkáně a maří takto plány Rakouska. Za těchto okolno- stí prý Rakousko pomýšli na sblížení s Ruskem .. Z Vídně, 1. října „W. Allg. Ztg.“ konstatuje na- proti zprávám, že následkem výnosu inšpruckého místodržitelství byli všichni Italové propu- štěni z obecních služeb, že takové opa- fření nebylo vůbec učiněno.
#14 alto_textblock #14
Následky zbrojení v Německu.
#15 alto_textblock #15
Od té doby, co říšský sněm německý odhla- soval miliardovou válečnou kontribuci, ohlašova- ly listy občas, že kapitály a kapitalisté, zejménaz Elsaska-Lotrinska se stěhují do ciziny. Uváděly se zvláště případy ve Štrasburku. Metách, Kol- maru atd., nyní pak statistika zjistila, že obyvatel- stvo Mylhuz se náhle značně zmenšilo. Příčinu toho sluší hledati nejen ve všeobecně zhoršených poměrech obchodních, nýbrž především v odhla- sování válečné dávky. Velký počet bohatých ro- din odstěhoval se do Švýcárska a do Francie, ze- jména do Belfortu.
#16 alto_textblock #16
Sjezd na ochranu památeka domoviny v Drážďanech 1913.
#17 alto_textblock #17
(Pův. dopis „N. L.)
#18 alto_textblock #18
L
#19 alto_textblock #19
I. Sjezd na ochranu památek a domoviny, svo- laný společně výborem „Tag für Denkmalpílege“ a ústředním svazem „Heimatschutz“ do Solnohradu r. 1911, položil přiští společné zasedání do Drážďan na rok 1913 a pořadatelstvo svolalo ten- to sjezd na 24.—26 září. Účastníků čítá se na 900. Sjezdu zúčastnili se zástupci německé spulkově vlády, zástupci vlád bavorské, saské (hromadně) knižectví lipského, Meklenburska- Zvěřínska, El- saska a Lotrinska, Virtemberska, Brém, Ham- burku, Bukovce, Šlesvik-Holštýna, Hessenska, Po- znaňska, Brunšvicka-Lüneburska, Anhaltska, Ba- denska, Švarcburk-Sondershausenska a všech čtyř saských velkovévodství; zástupci c vládních okresů, měst, úřadů, zemských komisí na ochranu památek, muscí, spolků. Rakouskou vládu zastu- povali ministerští radové von Förster-Streffleur a Botter, vl. r. dr. von Schubert-Soldern, tech. gen. konservátor v. st. r. Deininger; uherská vláda byla zvlášť zastoupena docentem drem. Eberem, pražské ruístodržitelství departement pro stavby pozemní vyslalo arch. Hoschka, zemská vláda bo- sensko-hercegovská st. r. Pospíšila. Z Prahy přijeli hosté: za „Svaz na ochranu domoviny“a „Svaz cizinecký“ bibliotekář Jan Emler, dále z. konservátor dr. Königschmidt, dr. arch. Kühn, . Hofman; z Brna zemský sekretář Fanderlik musejní sekretář dr. Helfert, z Vídně dr. Giannoní a zástupci městní ze Štyrského Hradce delegáti spolku na ochranu domoviny; ze Split u dr. Balič; z Inšpruku arch. Payr. Zastoupeny také Ni zozemí a Švýcarsko. Při večeru na uvítanou dne 24. září byli účastníci pozdraveni od zástupců ú- řadů a delegátů. Prvý z těchto pozdravů — řeč státního saského ministra vnitra hraběte Vitz- tuma v. Eckstädt — byl spolu šťastnou a by- strou proklamací programovou. Ministr prava m. j.: „Nikde nesrážejí se tak příkře protivy mezi starou a novou dobou jako v zemích, kde vývoj postupuje rychle. Co však jest, co nás, ochránce památek starého umění a přirozené domoviny o- pravňuje k vůli zastavovati tento vítězný postup moderního vývoje? Jest to poznatek, že všechny zisky moderní civílísace: železnice, automobila létadlo, drobnohled a telefon, ba i kino — nejsou s to dáti nám novou kulturu; a docela nemo- hou nám starou nahraditi . . . - Učíme se od předků, že životu, má-li zač státi jest překlenouti protivy mezi kulturou a přírodou dvěma to poly našeho bytí. Člověk bez kultury stává se rostlinou, jež není si sebe sama vědoma, bez přírody stává se mrtvým strojem... Dobýváme uhlí, železa, vápna, hlíny a jílu a zavádíme vodm na turbiny. Těžíme z rozvoje průmyslu a každý starosta zapadlé vísky považeje za svou povinnost zaváděti průmysl do své obce. Nelajeme tomu, ale neměli bychom mimo to také zapomínat, že zatím co kořistíme z přírody. ničí se namnoze statky duchové, jež jsou nenahra- ditelně oenné . .. . Co činiti, abychom rozřešil tento dvojí problém? O tom pracovati jest úko- lem ochrany památek a ochrany domoviny.“ Mi- nistr poukázal také k ochraně Labského údolí, již provádí vláda, zakupujíc pobřežní lomy. Něvý idea- lismus, z něhož prýští program ochranářů, zdů- raznili také dráždanský starosta Beutler a rakou- ský delegát min. r. von Förster-Streffleur. Když byly vyčerpány zdravice přednášel prof. Schumann o dějinách a stavebním vývoji Drážďan. Rokování sjezdu bylo zahájeno ve čivrtek ráno v „Gewandhause“ (Zinzendorfstrasse 17/21). Do této schůze i všech ostatních dostavil se jako zástupce protektora sjezdu — saského krále — princ Jan Jiří. Předsedal tentokrát president svazu „Hei- matschutz“ Rehorst. Mistopředseda sjezdu fa předseda výboru „Denkmalpflegetag“) dr. von Oechelhäuser referoval o akcí u obchodních komor v Německu a Rakousku — usnesením sjezdu v Solnohradě — na zamezení reklamy, jež ruší vzhled památek a přírody. Konkrétní práce o této věci komory se neujaly. Za to „Svaz zá- jemců na reklamě“ podnikl akci opačnou a žádal komory za odmítnutí požadavku solnohradského sjezdu. Positivně o tlumení výstřelků v reklamě pracuje v Bavorsku výbor, v němž zasedají umělci a 3 zástupci obchodu a průmyslu. Oechelhäuser — uvažuje nesnadnou situaci — doporučil soustřediti úsilí na akci k odstranění reklamy poděl žele- zničních tratí, která vnucuje se každému, kdo jede drahou a spočine okem na louce, lesu, zdech dvorce nebo skále. V příčině reklamy na tratích není kompromisu. Třeba ji odstraniti. Je hrubá bezohledná a pro krajinu katastrofální, při tom pak naprosto není nutná, neboť neuživají jí čelné veliké a prosperující firmy. Co snahy ochranné stěžuje, jest na příklad v Prusku pojem krajin vy- nikající krásy (landschaftlich hervorragende Ge- genden). Jest to pojem neurčitý a činí zákon na- mnoze illusorním, protože pak ochrana je odvislá od subjektivního měnivého úsudku. Dr. Wendlundt z Berlína zaujal na to stanoviskno interesentů o reklamu. Žádal, aby ejezd obrátil se proti výstřelkům reklamy. Poukazoval k významu reklamy pro obchod a průmysl a k tomu, že byl by podlamováním reklamy poškozován také prů- mysl, jenž se zabývá výrobou plakátů. Dr. Gianonni (z Vídně) navrhl zavésti pro firmy, jež by se nevhodné reklamy vzdaly, bez- platnou inserci v časopisech ochranářských. Prof. dr. Fuchs (z Tubink) jako odborník ná- rodohospodářský poukázal velmi rozhodně k tomu, že není nevhodná reklama nulností národohospo- dářskou, jest to jen vtíravý způsob doporučování několika firem. Důležito bylo by zjistiti, co znu- mená tato reklama hmotně pro majitele pozemků a stavení. Příjmy toho druhu ať se vysoko zdaní,
#20 alto_textblock #20
Prol. Schumann sdělil k tomuto dotazu se sjezdem,že nájemné je hospodářsky pro venko- vany obyčejně bezvýžnamné najdou se na př. při- pady, že za 5 lef platí se nájemné 3 M a pod. Při- slušné firmy vlastně znešvařují venkov, aniž by za tuto reklamu platily obnosy, jež by stály za zmínku. Dr. Oechelhkuser v doslovu poukázal, že i neddávný projev obchodnictva (Handelstag) dopo- ručil umírněnost v reklamě. Ochranci památek a přírody nemohou — činíce úslupky jinde — než této věci setrvati na požadavku, aby reklama opo- dál železnic byla vymýcena. Cornelius Gurlitt referoval o poměru mezi obchodem s uměleckými objekty a ochranou památek. Na obchodniky toho druhu nelze se dí- vati s hlediska očhrany památek jenom jako na škůdce. Vykonávají důležitou funkci, kulturně- bistorickou, sprostředkujíce přechod uměleckých děl a památek z ruky do ruky, ze země do země, dodávajíce materiál sbirkám a museím. Je tu přě- dem rozhodnouti otázku, zdali pamálky vůbec ne- smějí se vyvážeti a má-li se učiniti pravidlem, aby zůstávaly vesměs ve své zemi. Gurlitt to popřel, poukazuje k tomu, že umění v cizině jest repre- sentací kultury země, z niž pochází, a doložil to poukazem k umění holandskému, španělskému, italskému. Země, jež jsou bohaty památkami, ne- musí se po jeho názoru brániti veškerému vývozu. Pokud se dotýče tohoto vývozu ze země nebo z užšího obvodu, kde nějaké dílo vzniklo, důležita jsou ovšem musea a způsob, jak jsou spravována. Překotný shon za tím, aby každá cennější památka byla uložena v museu, vede ke sporům mezi ředi- teli museí a ochranci památek. Také vzrůstá při- lišně počet muscí. Zda může nějaká věc depono- vati se v museu a v kterém (zda okresním, pro- vinciálním či ústředním), do jakého počtu lze lo- kální musea zakládati — to vše třeba rozhodovati případ od případu. Dnes snažíme se udržetí pa- mátku na původním místě; není-li lo však možno. pak nelze se rozpakovati, odvésti ji do musea. Rozhodovati tu nemůže komise, výbor, korporace. ale jednotlivec, vědomý své zodpovědnosti, pře- hlédající dosah zásad, jež jest uvážiti, i podrob- nosti každého případu. Z debaty vynikla řečnickým reliefem po- známka proláta dra. Svobody [z Vídně), jenž do- žadoval se zvýšení úrovně obchodnictva i s novým uměním, které zavléká do kostelů laciné sice, ale bezcenné a profanující továrnické výrobky; kult Srdce Ježíšova a Srdce Panny Marie — přiznal řečník — při neznalosti duchovních dává velmi často podnět k hyždění kostelů sochami nedůstoj- nými. Debata nepřinesla názorů polemisujících vzá- jemně a odlišila se tím od obdobné debaty solno- hradské v r. 1911, kdy důsledný názor historika umění, tlumočený Dehiem, a názor směřujíer k cen- tralisaci umění v moseích, zastávaný drem. Koetschanem, střetly se velmi zřetelně a byly há- jeny velmi rozhodně. Formulace Gurlittova hledí se vyrovnati co nejpřiléhavěji a praxí, ale ztrácí ovšem na nepochybné průbojné programovosti, jde-li pak o program, pak nelze než před indukei Gurlittovou dáti vystoupiti dedukci Dchkově, jent v r. 1911 vyslovil elementární požadavek doby. Pa- mátky nechť zůstanou uchovány životu a — poku je možno — ať nepohřbívají se v museích. Zajímav bylo z výkladu Gurlitfova také to, jak nerozpačitě postavil za prvý a nejdůležitější úkol museí úkol vzdělavatelský (der volkserzieherische Gedankel. Vrpomeneme-li i posledního bavorského musejního kursu Hagrova v květnu t. r., jsou mezi oběma pa- trny obdoby, jež ukazují k živě se projevujícímu po- jetí, jež jest s to dáti podnět k diskusi velmi ob- šírné a tím složitější, že zahá se tu k samému kořenu práce v museích. Předem ovšem jest po- dotknouli, že jest lu rozlišiti vnitřní vědecky tvo- řivou práci inatitutů musejních a na venek v ši- rokých vrstvách návštěvnictva se projevující prívi osvětovou. Že v referátu i debatě se těžiště sesu- nulo — jak patrno — s vlastního thematu — ob- chodu se starožitnostmi — na otázku širšího do- sahu, je přirozené — dospělo se tak na širší při- rozenou základnu problému. V Drákďa neeh, 25. září 1913 Ješek Holman.
#21 alto_textblock #21
Denní zpravy. — Český klub konal dne 1. října t. r. z předsednictví posl. J. G. Maštálky sehůzi, v níž předsedající referoval o politických udá- lostech, o jednání v záležitostí společného klu- bu a personáliích ve státní správě. Debaty zúčastnili se všichni členové a učiněna usne- sení jednomyslně. Dále rokováno o úřadování správní komise zemské. Usneseno urgovati povýšení některých měst do vyšší třídy aktiv- ních přídavků. Probrány běžné otázky vy- sokoškolské a školství menšinového. Na schůzi, svolanou Zemskou jednotou řemesl- ných a živnostenských společenstev, na níž bude jednáno o přáních živnostnictva v říšské radě a o návrhu německého živnostnictvao společném postupu ve věcech odborných, de- legováni posl. Čech a Kratochvíl. — Ku poslednímu soudcovskému jmeno- vání v království českém. Píše se nám z kru- hů soudcovských: V českém životě tvoří již stálou bolestnou kápitolu líčení poměrů če- ského soudcovstva, které čím dál tím hůř se utváří každým novým jmenováním. Prodělalot české soudcovstvo za těch několik let posled- ních, co v čele justiční správy stojí mín. dr. ryt. Hochenburger, dobu těžkých utrpení a zdá se, že pokořování nemá býti konce, kdy? každé nové jmenování soudcovské znamen jen další ústrk Čechů. Poslední povýšení, pro- vedené 30. srpna t. r., liší se od předcházejí- cích jen potud, že největší rány zasadilo če- skému dorostu soudcovskému, auskultantům. Soudci totiž byli jmenováni 42 auskultanti leč spravedlivého povýšení dostalo se pouze prvým 17, vesměs Čechům s dobou služební šestiletou a sedmiletou, kdežto všichní ostat- ní obdrželi IX. hodnostní třídu na úkor celé řady kolegů, které přeskočili. Přeskočených jest celkem 50, z toho 48 Čechů a pouze 2 Němci. Z oněch 48 Čechů jest dobrá čtvrtina již ženatých a někteří z nich mají již dítky školou povinné. Jsou totiž téměř všichni starší 30 let, někteří z nich až 34letí, kdežto jmenovaní Němci mají vesměs věku 26 až 28 let. Dva z přeskočených Čechů mají službu delší 7 let. 7 službu delší 6 let, 23 delší 5 let, 13 delší 4 let a pouze 3 delší 3 let. Proti tomu ze jmenovaných Němců měli pouze dva služ- bu delší 4 let, ostatních třínáct nemělo ani celá 4 léta služby. Tak dospělo již až tam, že nejstarší čeští auskultanti mají asi tolik služby, jako u Němců nej- starší soudcové, kteří jsou na řadě ke jmenování do VIII. třídy. Jako posud všechna jmenování charakterisuje tedy i toto poslední snaha justiční správy, vydupati co nejrychleji ze země německé úřadnictvo soudcovské za cenu utisknutí trpělivých Čechů. Že bylo jme- nováno soudci i 10 českých auskultantů, učinil tak justiční správa jen na zakrytí své protičeské zaujatosti. Známý již mínister- ský „Brückensystem“, při kterém sveze se tak mnohý český auskultant, který ani nežá- dal! Jmenování, provedené do ostatních tříd, mělo tentokráte za úkol částečně zahojiti rány jmenování předchozích. Nemělo tedy ve- likého rozsahu a jmenováni především jedno- tlivci, jímž bylo při předchozím povyšování
#22 alto_textblock #22
nejvíce ublíženo. Ovšem ani zde neobešlo se to bez toho, aby nebylo podloudně několik Němců popostrčeno ku předu. Data, která byla uvedena, dokazují opětně, že otázka če- ského soudcovstva není už jen interesem urči- tého, přímo postiženého stavu, nýbrž součástí celkové otázky národní, když znovu a znovu jest patrno, že veškeré utrpení, jež justiční správa dosud připravila soustavně českým soudcům, shrnula na ně jen proto, že jde o Čechy. Musí se tudíž české soudcovstvo stále obraceti k české veřejnosti a bude tak činiti potud, pokud nezavládne slušnosta spravedlnost na místech, sloužících, bohužel dosud jen německo-nacionálním cílům, ač mají býti a dle jména jsou správou spra- vedlnosti pro všechny národy naší mno- hojazyčné monarchie. — Se stupně k stupní. Orgán pana profesora Masaryka proti nám už dokonce vlastenčí Dr. Kramář je vládní muž, s „Časem“ je větřina národa za jedno, kdežto „družina dra. Kramáře“ a „Nár. Listy“ jdou naproti národu“ — slovem bývalí realisté odhazují už i to poslední, co jim z realismu zbylo, totiž styl, který dělá muže, chápou se kdysi tak proklínané „vlastenecké fra- seologie všech řvoucích radikálů“, jak psával „Čas? o všelijakých radikálech za éry realistické. Za čry národně-sociální linie div že nás z národa nevy- loučí! Bereme na vědomí bez jakéhokoliv překva- pení, poněvadž jsme tyto konce bývalých realistů takřka s mathematickou jistotou očekávali. A jsme docela klidní a budeme klidní vždycky, kdykoliv „Čas“ ve jménu té své „většiny národa“ nás bude křižovat na národně-sociální kříž. My jen při tom spoléháme, že skutečná většina národa má o bý- valých realistech minění dnes ještě — lepší, neš — Pro dohodu českoněmeckou. V představen- stvu „Gremia obehodních jednatelě v Praze“ jednalo se v poslední schůzí o akci, zahájené Zemskou jednotou českých obchodních gremií, ku provedení spravedlivého vy- rovnání mezi oběma národnost mi království Českého. Tato porada dospěl k tomu cíli, že představenstvo tohoto gremia, ve kterém jest dnes soustředěno již así tísíc firem obou národnosti, a sice obchodníků se závody roz- sahu největšího i nejmenšího, které jsou v obchod- ním spojení s obchodníky obou národností, tute akci vřele vítá a projevuje přání aby úsilovná tato snaha byla koneč- ně uskutečněna. Současně představenstvo apeluje na veškeré obchodní komory v království Českém, aby tuto akci energicky podporovaly. — Změny ve vojenské správě rakouské. „Pilsner Tagblattu“ píše se z vojenských kruhů vídeňských, že žéf generálního štábu svob. p. Con- rád z Hötzendorfu skutečně odstoupí, a že s je- ho odstoupením nastane také změna v pravomoci žéfa generálního štábu. Předchůdce Hötzendorfův hr. Beck již vymohl, že byl postaven na roven ministru války: Hötzendorf pak dokonce dokázal že přímo, přes hlavu ministra vojenství mohl po- dávat koruně referáty. Tím se stalo, že minister- stvo vojenství mělo vlastně dvě hlavy, a že do- cházelo k nepříjemnostem. Tento systém dvou hlav v ministerstvu vojenství přestane prý s od- chodem bar. Hötzendorfa. Současně prý odstonpí řediteltiskového oddělení ministerstva vojenství, plukovník Boog. tvůrce „Militarische Rund- schau, která způsobíla prý vojenské správě mno- ho mrzufostí v parlamentě: s jeho odstoupením přestane prý i „Mil. Rundschau“ vycházet a bý- valé tiskové byró ministerstva vojenství bude opě resktivováno. List však připouští, že „Mil. Rund- schau“ bude vycházet „tajně“ jako podnik sou- kromý. — Notáří jako soudní komisaří v Praze v mě- sící říjnu 1913: obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou Trojic: Viktor Franz čp. 982-I., Vyšehrad a sv. Apolinářt dr. Karel Batěk čp. 853-lI.; sv. Štěpán Marie Sněžná: Rud. Bakovský čp. 900-II.; sv. Jindřich: dr. Gustav Kreiml čp. 463-I.; sv. Petr Otto Ott čp. 752-II.: sv. Jakub a sv. Haštal: Frant. Eulner čp. 825-II.: sv. Duch a Týn: dr. Karel Lan- da čp. 831-II.; sv. František, sv. Jiljí a sv. Havel dr. Adolf Zahradník čp. 61-II., Malá strana a Hrad- čany: Vlad. Uhlíř čp. 428-III.; Holešovice-Bubny Stanislav Pavlíček čp. 974-VII. — Pohřeb. Za velmi značného účastenství smutečních hostí byl včera odpoledne do rodinné hrobky na olšanských hřbitovech pochován p. Alfréd Andrlík, továrník, majitel reslit a spo- lečník firmy Andrlik a Hueber. Rakev s tělesnými ostatky zesnulého byla vystavena v ústřední kapli olšanských hřbitovů v háji exotických květin a obklopena množstvím drahocenných věnců a pal- mových kytic. Pohřební obřady vykonal farář P. Baťha za asistence duchovenstva fary u sv. Ště- pána a sbor pěvců zapěl dojemné smuteční sklad- by. Průvod pohřební zahájilo dělnictvo závodu firmy Andrlík a Hueber továrna na stroje v žiž- kově, za rakví ubírali se členové rodiny, přátelé a přibuzní, dále inž. J. J. Hueber. dr. Selunský. dr. Špaček, členové pražského „Sokola“, velko- obchodník Váňa, vrch. inž. Havelka, inženýři Hav- lík. Suchý. Filík a Jelínek, továrník Voleský, cís. r. Tiller, ředitel tkalcovny v Rovensku Kašpara četní jiní smuteční hosté. — Městské zastupitelstvo na Král. Vinohra- dech konalo včera odpoledne schůzi za předsed- nictví p. Al. Bureše. S napětím očekávané vy- světlení o záležitosti ředitele Měst. divadla Kr. Vl- nohradů p. V. Štecha nebylo předneseno a odročeno do doby vydání ohlášené brožury p. ředitele Šte- cha. — Jednací pořad schůze byl takto vyřízení Vyhověno žádostí Josefa Bartha za obnovení par- celačního povolení pro pozemky na nároží ulice Rejskovy a Fričovy. — Uděleno povolení ku pří- stavbě místností pro městskou spořitelnu a schvá- len náklad na tuto přístavbu v obnosu 62.742 K. — Schválena trhová smlouva o odprodeji části po- zemku č. kat. 322/2 v Záběhlicích c. k. eráru v rozloze 68 čtver. sáhů po 4 K. — Schváleny smlouvy mezi obcí vinohradskou a místodržitel- stvím o vzájemném postoupení pozemků k regulaci potoka Botiče. — Vyhověno žádosti komise pro stavbu a udržování kanalisačních sběračů podél potoka Boliče, aby otázka udržování staveb sto- kových z působnosti komáse byla vyňata. — Na- dace zesn. náměstka Mat. Bílka pro chudé a práce neschopné živnostníky, dělníky a jiné obecní zří- zence převzata ve správu obce. Nadace bude ob- nášeti 6000 K a bude z ní v den úmrtí M. Bílka dne 10. ledna poděleno úroky 6 osob. — Po re- ferátu p. m. r. dra. Ulrycha byl schválen návrh na propůjčení místností pro VI., event. VII. a VIII. třídu c. k. reálného gymnasia. Pan řed. V. K ar- bus při té příležitosti s pochvalou zmínil se o vi- nohradském školství, které slouží za vzor jiným městům, ale rozvojem škol středních utrpělo škol- ství obecné. Dosavadní dva obvody měšťanských škol naprosto nedostačují. Trpí tím nejen. žactvo. které musí daleko putovati, ale i učitelé. Na ško- lách obecných je 17 starších učitelů, kteří nejsou definitivní, na školách měšťanských je jich 5. Umí- stěním středních škol trpí školství obecné a lo nutno zameziti. Řečník navrhoval, aby městská rada vyslala deputaci k ministeriu veřejných prací. jemuž by zdůvodnila nutnost, aby stát ihned při- kročil ke stavbám budov pro střední školy. Stesky řečníkovy plně sdilel starosta p. Al. Bureš. Návrh tento byl schválen. — Projeven souhlas se zříze- ním zatímní pobočky při čtvrté třídě třetí obecne
#23 alto_textblock #23
mívala.
#24 alto_textblock #24
školy chlapecké a povolen příslušný věcný náklad — Českému klubu velocipedistů „Král. Vinohrady- a obchodnímu gremiu na Král. Vinohradech dáno povolení k použití městského znaku a sice prvému klubovém odznaku, druhému na tiskopisech, razitkách i medailích gremiálních. — Do komise ku prozkoumání účtů obecních za rok 1912 zvoleni pp. Jan Brabec, Václav Karbus a dr. Jan Krupí- čka. — Knihovníku p. Fr. S. Procházkovi udělen titul ředitele městské knihovny. — Občanský klub v Holešovicích-Bubnech usnesl se ve své schůzi výborové dne 29. září t. r. vzhledem k změněným poměrům, jež nastaly v VII. části následkem zrušení dohody se stranou národně sociální, stavěti a podporovati v nastávajících vola bách doplňovacích do sboru obecních starších král. hl. města Prahy výhradně kandidáty, kteří jsou organisovanými příslušníky ná- rodní strany svobodomyslné. — První soutěž výkladních skříni v Plzni. P návrhu cizinecké komise obecního zastupitelstva král. města Plzně bude provedena v době od 20. do 25. října první soutěž výkladních skřiní v Plzní, jejíž účelem jest estetické okrášlení král. města Plzně a zvýšeni zájmu obecenstva mimoplzeňského pro toto město, tím pak hospodářské posílení ob- chodnictva a živnostnictva. — Ústřední výbor Národní rady české kona dne 30. září schůzi za předsednictví p. vicepresi- denta posl. sněmovny říšské rady J. Ždárského. dále pak bylí přítomni pp. mistopředsedové posl. dr. Baxa a prot. vládní rada inž. Ursiny (z Brnal prof, arch. Bertl, rada řed. Červinka, J. E. dr. Fořt, posl. dr. Franta, red. Holeček, posl. Choc, předseda Svazu úřadn. prof. Klapálek, posl. Klo- láč, člen pan. sněm. vrch. řed. dr. Mattuš, vlád. rada dr. Metelka, přednosta Nechanský, předseda Svazu okresů starosta Papoušek, president Prokůpek, pí. z Purkyňů, red. K. St. Sokol, dr. Scheichl, před- seda Svazu býv. poslanců sněmovních A. Švehla, posl. dr. Viškkovský a člen pan. sněmovny cís. rada ryt. Wohanka. Pan místopředseda vícepres. Žďár- ský věnoval při zahájení schůze vřelou posmrtnou vzpomínku velezasloužilému přísedícímu N. R. Č. býv. zem. i říš. posl. MUDru. A. Steidlovi, kterou vyslechli přitomní stojíce. Potom schválena zpráva o činnosti N. R. Č. v posledním období, kterou přednesl tajemník Aug. Šeifert; zpráva obsahovala přehled denně vyřízovaných konkretních záleži- tostí ve věcech národně politických, samospráv- ných, osvětových, jazykových a úřadnických, men- šinových, zahraničních i národnostně finančních. v dalším průběha významné schůze této usneseno na podnět předsednictva projeviti churavícímu před- sedovi N. R. Č. p. dru. Podlipnému srdečnou účast všech přítomných s přáním brzkého úplného po- zdravení se. Dále podána byla předsednictvem zprá- va o dnešních poměrech politických a zahájena rozprava, jak by bylo možno ve vážné době nynější dociliti především v českém táboře národním žá- doucího vzájemného dorozumění mezi našimi stra- nami politickými. Konstatováno v delší důležité debatě jednomyslně přání české veřejnosti po docí- lení lepších poměrů v českém táboře domácíma projevena poznovu ochota podporovati v této od- povědnosti plné době české kruhy poslanecké, jež byly Národní radu českou jako společný všenárod- ní výkonný výbor k účelům těm vybudovaly. Po- zoruhodná debata vážených repřesentarců české národní práce ukončena byla potom především při- jetím návrhu seniora N. R. Č., člena panské sně- movny dra. Mattuše, aby bylo vzneseno k če- ským kruhům poslaneckým teto přání: Národní rada česká pokládá v zájmu celého českého ná- roda za politický požadavek nutný a právě v sl- tuaci nynější nezbytný, aby poslanectvo české v parlamentě říšském stejně jako na sněmech zem- ských dohodlo se ve všech záležitostech pro národ náš důležitých o postupu jednotném, k čemuž pře- devším sloužiti může poslanecký klub jednotný. Rovněž seublasně vyřízeny pak další návrhy pp. prof vl. rady Ursínyho a prof. Klapálka ve věcech dalšího dorozimívacího postupu v českém táboře národním. Potom byla p. vicepresidentem Žďärským schůze po tříhodinném rokování přerušena a další program odročen do schůze příští — Společná sbírka národní. (88. výkaz Měst- ské spořitelny Pražské.) Na jednotnou sbírku ve prospěch Ústřední Matice školské, Národních jed- not severočeské a pošumavské, Menšinového zá- kladu České obce sokolské, spolku Komenský a dal- ších některých důležitých národních účelů vynesla posud ührnem 140.416 K 52 h. Vzhledem k nasts- vajícímu závěrku sbírky buďte další dary i sběrací listiny společné sbírky národní zaslány neodkladně Městské spořitelně Pražské (Praha, Rytířská 29.). Přednášky. Svaz Osvětový pořádá dnes 2. t. m. přednášku měst. fysika p. MUDra. L. P. Procházky o otázce bytové v cyklu „Hygiena do- mácnosti“, konaného každý čtvrtek ve škole ve Vladislavově ul. v Praze přesně o 71/4 hod. več. Vstupné 20 hal. a 10 hal. pro dělníky a studující na legitimaci, Šatna zdarma. — Spisovatel Jan Havlasa právě vrátil se do vlasti, a přinesl přes dva tisíce snimků, jež budou ozdobou přednášek, jím chystaných. Prvou přednášku ve vlasti věnoval českým novinářům. Pořádá ji „Jednota če- ských novinářů“ 8. října večer ve velkém sále žofínském ve prospěch Havlíčkova fondu. Zají- mavé její thema zní: „O ostrovech bohů“. Vstu- penky budou dány do prodeje v pátek. — První recitační večer ve prospěch Spolku českých žurnalistů uspořádán bude příští čtvrtek dne 9. října o 7. hodině večerní v přednáškovém sále Obecního domu v Praze. Na bohalém pořadu večera zastoupeny jsou čelné osobnosti našeho písemnictví vybranými skvosty ze svých děl. Jsou to tentokráte vesměs žijící nebo zemřelí členové Spolku českých žurnalistů, jichž tvorby charakte- ristickými partiemi pan recitator Adolf Dobro- volný, býv. režisér městského divadla na Král. Vinohradech, položil na pořad. Od Jana Nerudya Svatopluka Čecha, kteří spí již věčný sen, po Ig. Herrmanna, jenž rozesel již tolik svěžího, silného a sílivého humoru do rmutu a smutku českých dnů. Pražská naše společnost hojnou účastí při recitačním večeru tomto projeví zajisté svou zná- mou příkladnou úctu vůči životnímu dílu předních spísovatelů našich, kteří již odešli, i těch, kdož ve středu jejím dlí a působí i osvědčenou již pří- zeň svou vůči středisku vážnému, v němž jako spisovatelé-novináří byli se združili, aby jeho pro- střednictvím docházeli pomoci v trudu a znoji denních chlebových námah, v tísní všeliké, v ne- zaměstnanosti, v nemoci, v dočasné neschopností ku práci, v bezmocném stáří i v krušných staro- stech o osud ženy a dítek, až živitele zde ne- bude. Vstupenky lze obdržeti u firem: Fr. A. Ur- bánek u Národního divadla, v ústředním prodeji divadelních vstupenek pí. Truhlářové na Václav- ském nám, a v knihkupectví Springrově na Král. Vinohradech. I. místo 2 K, II. místo 1 K, student- ský lístek 50 hal. — Z činností Spolku asistentů českých vyso- kých škol v Praze. V důsledku usnesení členské schůze ze dne 8. února 1913 podal za účelem vy- hranění úřadního postavení asistentského starosta spolku MUDr. Ot. Faustka s více než 100 členy jakožto společníky prostřednictvím advokáta dra. V. Boučka stížnost k nejvyššímu správnímu dvoru soudnímu do výnosu ministerstva kultu a vyučo- vání ze dne 2. prosince 1912, v němž při udělení a výměře drahotního přídavku kvalifikování byli asístenti (konstruktéři a adjunkti) vys. škol zařa- zením sub lit. C. dotyčného výnosu. Stížnost tato byla předmětem rokování na sjezdu delegátů Ústř. svazu všech asistentských spolků rakouských, jenž byl potom ku podnětu českého spolku svo- lán a konal se od 11. do 13. března t. r. ve Vídni. Český spolek zastupoval tu jmenovaný starosta jeho a dr. P. Růžek. Poslednější podal v prvý den zasedání přehled činnosti českého spolku incl. k bodu uvedené stížnosti. Potom uhájil dr. Faustka. v dlouhé debatě stanovisko a činnost českého spolku v otázce stížnosti oproti vývodům většíny delegátů, takže druhého dne usneseno podání po- dobné stížnosti i ostatními spolky rakouskými. Také návrh zákona, upravujícího postavení asi- sfentské, vypracovaný českým spolkem, byl tu schválen a přijat. V dalších dnech delegačních