#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
2. října 1913. Číslo 270.
#4
alto_textblock
#4
v pochybnost. Nechceme probírati zákulisí to-
hoto boje celého, avšak na jedno chceme pouká-
zati, totiž na to, že pro boj proti Čechu-kardiná-
lovi a proti Čechu-kanovníkovi docela zapomíná-
me na germanisační činnost Němce-biskupa
Brně, hraběte Huyna, který přece dělá občas
věci, které zasluhují pokárání důkladného. Sna
by neškodilo tomuto Němci věnovati v morav-
ském tisku více pozornosti a zasloužené krítiky
Bojem proti kardinálovi Bauerovi nahání se voda
na mlýn. Němce Huyna, který tolik o arcibiskup-
ské křeslo v Olomouci všemi možnými i nemož-
nými prostředky a cestičkami usiluje. Možnů, že
toto naše kacířské stanovisko nenajde milosti po-
krokových listů, ale my máme to přesvědčení, že
budoucnost jeho pravdu dotvrdl.
#5
alto_textblock
#5
Rakousko-Uhersko.
#6
alto_textblock
#6
Poláci proti svolání halíčského sněmu.
Po letošních živelních pohromách ozývaly
se v Haliči hlasy, vyzývající vládu, aby co
nejrychlejí svolala sněm, by mohl vyříditi nej-
nutnější nouzové předlohy. Vláda tedy vyho-
věla a na její doporučení bývalý maršálek hr
Adam Goluchowskí byl dne 24. září opětně
jmenován maršálkem nově zvoleného sněmu,
jehož svolání se očekávalo již v prvním týdnu
říjnovém.
Ale právě v sobotu dne 27. září, když se
v tiskárně vídeňských úřadních novín tískla
vyhláška o jmenování hr. Goluchowského mar-
šálkem, zasedalo ve Vídni předsednictvo Kola
polského a rozhodlo, aby se haličský sněm
v říjnu před říšskou radou nesvoláv al.
Dle zprávy „Sl. polsk.“ náměstek předsedův
hr. Skarbek (Všepolák) učinil návrh, aby
se sněm sešel ještě před zahájením parlamen-
tu. Když došlo na hlasování o jeho návrhu,
hlasy se rozdělily tak, že čtyři (vše polský
křesťansko-lidový a dva lidové) byly pro
sněm, čtyři (konservativní a demokratické)
proti zasedání říjnovému. Předseda Kola dr.
Leo rozhodl svým hlasem pro sněm. Tu však
vyštoupil prof. dr. Jaworski (stančík) a
dokazoval, že podzimním zasedáním může se
zase rozbíti dobrá vůle s Malorusy, kteří by
svolání sněmu mohli pokládati za nové drá-
ždění a proto navrhl, aby se usnesení revo-
tovalo. Předseda dr. Leo vyhověl, hlasovalo
se pak znova a návrh Skarbkův propadl 4
hlasy proti 3, poněvadž posl. Sredmiawski ne-
hlasoval. Tím bylo rozhodnuto, aby se halič-
ský sněm v říjnu nesvolával.
„Sl. polské“ viní krakovské stančiky, ž
mají více na mysli přání Ukrajinců než po-
třeby polské a proto dopomohli Ukrajincům
k novému, lacinému vítězství,
#7
alto_textblock
#7
Za hranicemi.
#8
alto_textblock
#8
Ruský líst o řešení jazykové otázky v Čechách.
„Slavjanskija Izvěstija“ podávají obšírný
přehled dosavadních pokusů o rozřešení jazy-
kově otázky v Čechách, již autor pokládá z
nejdůležitější vnitřní otázku západní poloviny
habsburského mocnářství. Dokud tato otázka
nebude dobře rozřešena, stát nenabude kli-
du. Češí domáhají se pouze toho, aby užívání
českého jazyka v celých Čechách bylo zabez-
pečeno tak, jak toho vyžaduje bytí, pokojný
rozvoj. historický i politický význám i čes
českého národa, a rovněž i jeho kulturné a
hospodářské potřeby. Úsilí českého národa na-
ráží na hlavní překážku, na privilegované po-
stavení němčiny ve státě a v úřadech, ale pro
Čechy jest historické právo, idea spravedlnosti.
nepopíratelný vzrůst českých sil a hospodář-
ský rozkvět národa. Že úsilí Čechů nezůstanou
bez výsledku, to dokazuje třeba pomalé, ale
přece makavé jejich úspěchy v jazykovém
Písatel správně napsal, že podmínkou jest
aby jazyková otázka v Čechách rozřešena byla
dobře, t. j. spravedlivě. O to je starati s
všem zúčastněným činitelům.
#9
alto_textblock
#9
boji.
#10
alto_textblock
#10
Zemstva v západních guberniích.
Ruské ministerstvo vnitra chystá se opět
změnit zákon o zemské samosprávě v západnich
fuberniích. Reformy týkají se vlastně zhoršení
volebního práva do zemstva. Census majetkový.
potřebný k dosažení plného volebního práva, má
být zdvojnásoben, kromě toho mají být místy za-
vedeny národnostní kurie, aby Poláci měli méně
naděje dostat se do zemstva — židé jsou vůbee
při zemských volbách zbavení volebního práva —
zastöüpéní duchovenstva má být zvětšeno.
Ukazuje se patrně, že tak pracně zavedené
zemstvo v západních gubernifch, které stálo Sto-
Ivoina bez mála ministerské křeslo, vládě nevy-
hovuje tak, jak si přála. Hned při prvých volbách
v gubernii volyňské vládní kandidáti propadli.
Oposice, toužící po samostatné zemské činnosti.
našla podporu nejen v ruských živlech, leč i mezi
místními Čechy a částečně i mezi Poláky. Volyň-
ští Němci byli většinou ve straně vládní. Tyto
zkušenosti pohnuly vládu, aby upravila volební
předpisy do zemstva dle vlastních potřeb; zákon
v západních zemstvech bude tudiž reformován.
#11
alto_textblock
#11
Pobouření v Italií proti Rakousku.
#12
alto_textblock
#12
Dekret terstského místodržitele prince Hohen-
lohe, ukládající terstské obcí, aby propustila ze
svých služeb příslušníky království italského,
domnělý dekret místodržitelství inšpruckého, tý-
kající se jihotyrolských obcí, který byl ostatně
již z Vídně dementován, způsobily v Italii
velké rozčilení a popudily celé veřejné mínění
proti Rakousku. Italský tisk prostě přehlíží, že o-
patření tato odstraňuji nezákonný stav a štve pří-
mo zuřivě proti Rakousku, podkládaje vídeňské
vládě nepřátelství vůči Italii. Také jinak seriosní
milánský „Corriere della Sera“ přináší články,v
nichž se vykládají hrůzostrašné věci o utiskováni
Italů v Rakousku, proti nimž prý vláda nadržuje
slovanskému živlu! Celkem asi podobné nesmysly.
jaké píší štváčské listy německé o poměrechv
Čechách.
Veřejnost italská ovšem tomu věří a pobou-
ření proti Rakousku, které ostatně v Italii nikdy
se netěšilo velké oblibě, zasahuje nejširší vrstvy
jak viděti z podnětu spolku zemědělských a ob-
chodních zájemníků v Miláně, aby v celé Italii
byl zahájen bojkot rakouského zboží.
Při tom triumfují v Italii zásadní odpůrci troj-
spolku a také listy trojspolku příznivé více méně
zřetelně hrozí výpovědí spojenectví s Rakouskem
tváříce se, jako by jen Rakousko z něho mělo
prospěch, ač právě Italie v poslední době nejvíce
z trojspolku těžila. „Giornale d'Italia“ píše ke zprá-
vě o dekretu inšpruckém;
„Lze si představiti, jaký účinek bude míti
tato zpráva v Italii a jak vůči této skutečnosti
ztroskotají vývody všech přátel trojspolku, k nimž
náležíme. Zdvořilé přijetí a pocty, prokázané ge-
nerálu Canevovi za jeho návštěvy ve Vídni,
sliby hraběte Berchtolda, dané našemu velevy-
slanci, všecko to po těchto zprávách jsou věci.
kleré nemají valné ceny.“ Na konec poukazuje
„Giornale d'Italia“, že přece Rakousko nedávno
konstatovalo, jak velký zájem a jaký prospěch
mělo pro ně přátelství Italie.
Italští politikové si patrně představují, že Ra-
kousko musí jejich přátelství vykoupiti tím, že
#13
alto_textblock
#13
ponechá úplnou volnost trredentistické propa-
gandě, jejíž hlavními přucovníky jsou italští emi-
saří ve službách vlašských obcí. Rakouská vláda
dlouho mlčky trpěla, že vlažské obce protizákon-
ně přijímaly cizozemské úřadníky a nyní sklízí
vděk za tuto přílišnou shovívavost.
Vláda italská má vůči tomuto poplachu těžké
postavení, poněvadž nemůže rakouské vládě při-
mo vytýkati, zjednává-li platnost zákonu, jenž
hájí všeobecný státní zájem. Nota italského mi-
nisterstva zahraničních záležitosti ohlašuje, že dne
19. října bude se konati schůze diplomatické ko-
mise, pověřené zkoumati dekret prince Hohen-
loha se stanoviska italského. „Giornale d'Ttalia“o
však k tomu poznamenává, že tato schůze je úplně
zbytečná. Mělo prý by se udělati něco lepšíhe
než tato akademická schůzel
Zajímavo je, jak „Messaggero“ rakouská opa-
tření politicky vysvětluje: Nelze prý přes veškerá
opačná tvrzení z oficiosního pramene popřiti, že
ve Vídni nastal obrat v poměru Rakouska k Italii.
Rovněž poměr mezi Vídní a Berlínem prý je stále
chladný pro chování se Německa v otázce bal-
kánské. Zájmy Německa v Terstu se srážejí se
zájmy Rakouska. Německo vyvíjí velkou činnost.
aby zajistilo své hospodářské rozpětí na Balkáně
a maří takto plány Rakouska. Za těchto okolno-
stí prý Rakousko pomýšli na sblížení s Ruskem ..
Z Vídně, 1. října „W. Allg. Ztg.“ konstatuje na-
proti zprávám, že následkem výnosu inšpruckého
místodržitelství byli všichni Italové propu-
štěni z obecních služeb, že takové opa-
fření nebylo vůbec učiněno.
#14
alto_textblock
#14
Následky zbrojení v Německu.
#15
alto_textblock
#15
Od té doby, co říšský sněm německý odhla-
soval miliardovou válečnou kontribuci, ohlašova-
ly listy občas, že kapitály a kapitalisté, zejménaz
Elsaska-Lotrinska se stěhují do ciziny. Uváděly
se zvláště případy ve Štrasburku. Metách, Kol-
maru atd., nyní pak statistika zjistila, že obyvatel-
stvo Mylhuz se náhle značně zmenšilo. Příčinu
toho sluší hledati nejen ve všeobecně zhoršených
poměrech obchodních, nýbrž především v odhla-
sování válečné dávky. Velký počet bohatých ro-
din odstěhoval se do Švýcárska a do Francie, ze-
jména do Belfortu.
#16
alto_textblock
#16
Sjezd na ochranu památeka
domoviny v Drážďanech 1913.
#17
alto_textblock
#17
(Pův. dopis „N. L.)
#19
alto_textblock
#19
I. Sjezd na ochranu památek a domoviny, svo-
laný společně výborem „Tag für Denkmalpílege“
a ústředním svazem „Heimatschutz“ do Solnohradu
r. 1911, položil přiští společné zasedání do
Drážďan na rok 1913 a pořadatelstvo svolalo ten-
to sjezd na 24.—26 září. Účastníků čítá se na 900.
Sjezdu zúčastnili se zástupci německé spulkově
vlády, zástupci vlád bavorské, saské (hromadně)
knižectví lipského, Meklenburska- Zvěřínska, El-
saska a Lotrinska, Virtemberska, Brém, Ham-
burku, Bukovce, Šlesvik-Holštýna, Hessenska, Po-
znaňska, Brunšvicka-Lüneburska, Anhaltska, Ba-
denska, Švarcburk-Sondershausenska a všech
čtyř saských velkovévodství; zástupci c vládních
okresů, měst, úřadů, zemských komisí na ochranu
památek, muscí, spolků. Rakouskou vládu zastu-
povali ministerští radové von Förster-Streffleur
a Botter, vl. r. dr. von Schubert-Soldern, tech.
gen. konservátor v. st. r. Deininger; uherská vláda
byla zvlášť zastoupena docentem drem. Eberem,
pražské ruístodržitelství departement pro stavby
pozemní vyslalo arch. Hoschka, zemská vláda bo-
sensko-hercegovská st. r. Pospíšila. Z Prahy
přijeli hosté: za „Svaz na ochranu domoviny“a
„Svaz cizinecký“ bibliotekář Jan Emler, dále z.
konservátor dr. Königschmidt, dr. arch. Kühn, .
Hofman; z Brna zemský sekretář Fanderlik
musejní sekretář dr. Helfert, z Vídně dr. Giannoní
a zástupci městní ze Štyrského Hradce delegáti
spolku na ochranu domoviny; ze Split u dr.
Balič; z Inšpruku arch. Payr. Zastoupeny také Ni
zozemí a Švýcarsko. Při večeru na uvítanou dne
24. září byli účastníci pozdraveni od zástupců ú-
řadů a delegátů. Prvý z těchto pozdravů — řeč
státního saského ministra vnitra hraběte Vitz-
tuma v. Eckstädt — byl spolu šťastnou a by-
strou proklamací programovou. Ministr prava
m. j.: „Nikde nesrážejí se tak příkře protivy mezi
starou a novou dobou jako v zemích, kde vývoj
postupuje rychle. Co však jest, co nás, ochránce
památek starého umění a přirozené domoviny o-
pravňuje k vůli zastavovati tento vítězný postup
moderního vývoje? Jest to poznatek, že všechny
zisky moderní civílísace: železnice, automobila
létadlo, drobnohled a telefon, ba i kino — nejsou
s to dáti nám novou kulturu; a docela nemo-
hou nám starou nahraditi . . . -
Učíme se od předků, že životu, má-li zač státi
jest překlenouti protivy mezi kulturou a přírodou
dvěma to poly našeho bytí. Člověk bez kultury
stává se rostlinou, jež není si sebe sama vědoma,
bez přírody stává se mrtvým strojem... Dobýváme
uhlí, železa, vápna, hlíny a jílu a zavádíme vodm
na turbiny. Těžíme z rozvoje průmyslu a každý
starosta zapadlé vísky považeje za svou povinnost
zaváděti průmysl do své obce.
Nelajeme tomu, ale neměli bychom mimo to
také zapomínat, že zatím co kořistíme z přírody.
ničí se namnoze statky duchové, jež jsou nenahra-
ditelně oenné . .. . Co činiti, abychom rozřešil
tento dvojí problém? O tom pracovati jest úko-
lem ochrany památek a ochrany domoviny.“ Mi-
nistr poukázal také k ochraně Labského údolí, již
provádí vláda, zakupujíc pobřežní lomy. Něvý idea-
lismus, z něhož prýští program ochranářů, zdů-
raznili také dráždanský starosta Beutler a rakou-
ský delegát min. r. von Förster-Streffleur. Když
byly vyčerpány zdravice přednášel prof. Schumann
o dějinách a stavebním vývoji Drážďan.
Rokování sjezdu bylo zahájeno ve čivrtek
ráno v „Gewandhause“ (Zinzendorfstrasse 17/21).
Do této schůze i všech ostatních dostavil se jako
zástupce protektora sjezdu — saského krále —
princ Jan Jiří.
Předsedal tentokrát president svazu „Hei-
matschutz“ Rehorst. Mistopředseda sjezdu fa
předseda výboru „Denkmalpflegetag“) dr. von
Oechelhäuser referoval o akcí u obchodních
komor v Německu a Rakousku — usnesením
sjezdu v Solnohradě — na zamezení reklamy, jež
ruší vzhled památek a přírody. Konkrétní práce
o této věci komory se neujaly. Za to „Svaz zá-
jemců na reklamě“ podnikl akci opačnou a žádal
komory za odmítnutí požadavku solnohradského
sjezdu. Positivně o tlumení výstřelků v reklamě
pracuje v Bavorsku výbor, v němž zasedají umělci
a 3 zástupci obchodu a průmyslu. Oechelhäuser —
uvažuje nesnadnou situaci — doporučil soustřediti
úsilí na akci k odstranění reklamy poděl žele-
zničních tratí, která vnucuje se každému, kdo jede
drahou a spočine okem na louce, lesu, zdech
dvorce nebo skále. V příčině reklamy na tratích
není kompromisu. Třeba ji odstraniti. Je hrubá
bezohledná a pro krajinu katastrofální, při tom
pak naprosto není nutná, neboť neuživají jí čelné
veliké a prosperující firmy. Co snahy ochranné
stěžuje, jest na příklad v Prusku pojem krajin vy-
nikající krásy (landschaftlich hervorragende Ge-
genden). Jest to pojem neurčitý a činí zákon na-
mnoze illusorním, protože pak ochrana je odvislá
od subjektivního měnivého úsudku.
Dr.
Wendlundt z Berlína zaujal na to stanoviskno
interesentů o reklamu. Žádal, aby ejezd obrátil se
proti výstřelkům reklamy. Poukazoval k významu
reklamy pro obchod a průmysl a k tomu, že byl
by podlamováním reklamy poškozován také prů-
mysl, jenž se zabývá výrobou plakátů.
Dr. Gianonni (z Vídně) navrhl zavésti pro
firmy, jež by se nevhodné reklamy vzdaly, bez-
platnou inserci v časopisech ochranářských.
Prof. dr. Fuchs (z Tubink) jako odborník ná-
rodohospodářský poukázal velmi rozhodně k tomu,
že není nevhodná reklama nulností národohospo-
dářskou, jest to jen vtíravý způsob doporučování
několika firem. Důležito bylo by zjistiti, co znu-
mená tato reklama hmotně pro majitele pozemků
a stavení. Příjmy toho druhu ať se vysoko zdaní,
#20
alto_textblock
#20
Prol. Schumann sdělil k tomuto dotazu se
sjezdem,že nájemné je hospodářsky pro venko-
vany obyčejně bezvýžnamné najdou se na př. při-
pady, že za 5 lef platí se nájemné 3 M a pod. Při-
slušné firmy vlastně znešvařují venkov, aniž by za
tuto reklamu platily obnosy, jež by stály za zmínku.
Dr. Oechelhkuser v doslovu poukázal, že
i neddávný projev obchodnictva (Handelstag) dopo-
ručil umírněnost v reklamě. Ochranci památek a
přírody nemohou — činíce úslupky jinde — než
této věci setrvati na požadavku, aby reklama opo-
dál železnic byla vymýcena.
Cornelius Gurlitt referoval o poměru
mezi obchodem s uměleckými objekty a ochranou
památek. Na obchodniky toho druhu nelze se dí-
vati s hlediska očhrany památek jenom jako na
škůdce. Vykonávají důležitou funkci, kulturně-
bistorickou, sprostředkujíce přechod uměleckých
děl a památek z ruky do ruky, ze země do země,
dodávajíce materiál sbirkám a museím. Je tu přě-
dem rozhodnouti otázku, zdali pamálky vůbec ne-
smějí se vyvážeti a má-li se učiniti pravidlem, aby
zůstávaly vesměs ve své zemi. Gurlitt to popřel,
poukazuje k tomu, že umění v cizině jest repre-
sentací kultury země, z niž pochází, a doložil to
poukazem k umění holandskému, španělskému,
italskému. Země, jež jsou bohaty památkami, ne-
musí se po jeho názoru brániti veškerému vývozu.
Pokud se dotýče tohoto vývozu ze země nebo
z užšího obvodu, kde nějaké dílo vzniklo, důležita
jsou ovšem musea a způsob, jak jsou spravována.
Překotný shon za tím, aby každá cennější památka
byla uložena v museu, vede ke sporům mezi ředi-
teli museí a ochranci památek. Také vzrůstá při-
lišně počet muscí. Zda může nějaká věc depono-
vati se v museu a v kterém (zda okresním, pro-
vinciálním či ústředním), do jakého počtu lze lo-
kální musea zakládati — to vše třeba rozhodovati
případ od případu. Dnes snažíme se udržetí pa-
mátku na původním místě; není-li lo však možno.
pak nelze se rozpakovati, odvésti ji do musea.
Rozhodovati tu nemůže komise, výbor, korporace.
ale jednotlivec, vědomý své zodpovědnosti, pře-
hlédající dosah zásad, jež jest uvážiti, i podrob-
nosti každého případu.
Z debaty vynikla řečnickým reliefem po-
známka proláta dra. Svobody [z Vídně), jenž do-
žadoval se zvýšení úrovně obchodnictva i s novým
uměním, které zavléká do kostelů laciné sice, ale
bezcenné a profanující továrnické výrobky; kult
Srdce Ježíšova a Srdce Panny Marie — přiznal
řečník — při neznalosti duchovních dává velmi
často podnět k hyždění kostelů sochami nedůstoj-
nými.
Debata nepřinesla názorů polemisujících vzá-
jemně a odlišila se tím od obdobné debaty solno-
hradské v r. 1911, kdy důsledný názor historika
umění, tlumočený Dehiem, a názor směřujíer k cen-
tralisaci umění v moseích, zastávaný drem.
Koetschanem, střetly se velmi zřetelně a byly há-
jeny velmi rozhodně. Formulace Gurlittova hledí se
vyrovnati co nejpřiléhavěji a praxí, ale ztrácí
ovšem na nepochybné průbojné programovosti,
jde-li pak o program, pak nelze než před indukei
Gurlittovou dáti vystoupiti dedukci Dchkově, jent
v r. 1911 vyslovil elementární požadavek doby. Pa-
mátky nechť zůstanou uchovány životu a — poku
je možno — ať nepohřbívají se v museích. Zajímav
bylo z výkladu Gurlitfova také to, jak nerozpačitě
postavil za prvý a nejdůležitější úkol museí úkol
vzdělavatelský (der volkserzieherische Gedankel.
Vrpomeneme-li i posledního bavorského musejního
kursu Hagrova v květnu t. r., jsou mezi oběma pa-
trny obdoby, jež ukazují k živě se projevujícímu po-
jetí, jež jest s to dáti podnět k diskusi velmi ob-
šírné a tím složitější, že zahá se tu k samému
kořenu práce v museích. Předem ovšem jest po-
dotknouli, že jest lu rozlišiti vnitřní vědecky tvo-
řivou práci inatitutů musejních a na venek v ši-
rokých vrstvách návštěvnictva se projevující prívi
osvětovou. Že v referátu i debatě se těžiště sesu-
nulo — jak patrno — s vlastního thematu — ob-
chodu se starožitnostmi — na otázku širšího do-
sahu, je přirozené — dospělo se tak na širší při-
rozenou základnu problému.
V Drákďa neeh, 25. září 1913
Ješek Holman.
#21
alto_textblock
#21
Denní zpravy.
— Český klub konal dne 1. října t. r. z
předsednictví posl. J. G. Maštálky sehůzi,
v níž předsedající referoval o politických udá-
lostech, o jednání v záležitostí společného klu-
bu a personáliích ve státní správě. Debaty
zúčastnili se všichni členové a učiněna usne-
sení jednomyslně. Dále rokováno o úřadování
správní komise zemské. Usneseno urgovati
povýšení některých měst do vyšší třídy aktiv-
ních přídavků. Probrány běžné otázky vy-
sokoškolské a školství menšinového. Na
schůzi, svolanou Zemskou jednotou řemesl-
ných a živnostenských společenstev, na níž
bude jednáno o přáních živnostnictva v říšské
radě a o návrhu německého živnostnictvao
společném postupu ve věcech odborných, de-
legováni posl. Čech a Kratochvíl.
— Ku poslednímu soudcovskému jmeno-
vání v království českém. Píše se nám z kru-
hů soudcovských: V českém životě tvoří již
stálou bolestnou kápitolu líčení poměrů če-
ského soudcovstva, které čím dál tím hůř se
utváří každým novým jmenováním. Prodělalot
české soudcovstvo za těch několik let posled-
ních, co v čele justiční správy stojí mín. dr.
ryt. Hochenburger, dobu těžkých utrpení a
zdá se, že pokořování nemá býti konce, kdy?
každé nové jmenování soudcovské znamen
jen další ústrk Čechů. Poslední povýšení, pro-
vedené 30. srpna t. r., liší se od předcházejí-
cích jen potud, že největší rány zasadilo če-
skému dorostu soudcovskému, auskultantům.
Soudci totiž byli jmenováni 42 auskultanti
leč spravedlivého povýšení dostalo se pouze
prvým 17, vesměs Čechům s dobou služební
šestiletou a sedmiletou, kdežto všichní ostat-
ní obdrželi IX. hodnostní třídu na úkor celé
řady kolegů, které přeskočili. Přeskočených
jest celkem 50, z toho 48 Čechů a pouze 2
Němci. Z oněch 48 Čechů jest dobrá čtvrtina
již ženatých a někteří z nich mají již dítky
školou povinné. Jsou totiž téměř všichni
starší 30 let, někteří z nich až 34letí, kdežto
jmenovaní Němci mají vesměs věku 26 až 28
let. Dva z přeskočených Čechů mají službu
delší 7 let. 7 službu delší 6 let, 23 delší 5 let,
13 delší 4 let a pouze 3 delší 3 let. Proti tomu
ze jmenovaných Němců měli pouze dva služ-
bu delší 4 let, ostatních třínáct nemělo ani
celá 4 léta služby. Tak dospělo již až tam, že
nejstarší čeští auskultanti mají
asi tolik služby, jako u Němců nej-
starší soudcové, kteří jsou na řadě ke
jmenování do VIII. třídy. Jako posud všechna
jmenování charakterisuje tedy i toto poslední
snaha justiční správy, vydupati co nejrychleji
ze země německé úřadnictvo soudcovské za
cenu utisknutí trpělivých Čechů. Že bylo jme-
nováno soudci i 10 českých auskultantů, učinil
tak justiční správa jen na zakrytí své
protičeské zaujatosti. Známý již mínister-
ský „Brückensystem“, při kterém sveze se
tak mnohý český auskultant, který ani nežá-
dal! Jmenování, provedené do ostatních tříd,
mělo tentokráte za úkol částečně zahojiti
rány jmenování předchozích. Nemělo tedy ve-
likého rozsahu a jmenováni především jedno-
tlivci, jímž bylo při předchozím povyšování
#22
alto_textblock
#22
nejvíce ublíženo. Ovšem ani zde neobešlo se
to bez toho, aby nebylo podloudně několik
Němců popostrčeno ku předu. Data, která
byla uvedena, dokazují opětně, že otázka če-
ského soudcovstva není už jen interesem urči-
tého, přímo postiženého stavu, nýbrž součástí
celkové otázky národní, když znovu a znovu
jest patrno, že veškeré utrpení, jež justiční
správa dosud připravila soustavně českým
soudcům, shrnula na ně jen proto, že jde
o Čechy. Musí se tudíž české soudcovstvo
stále obraceti k české veřejnosti a bude tak
činiti potud, pokud nezavládne slušnosta
spravedlnost na místech, sloužících, bohužel
dosud jen německo-nacionálním cílům, ač
mají býti a dle jména jsou správou spra-
vedlnosti pro všechny národy naší mno-
hojazyčné monarchie.
— Se stupně k stupní. Orgán pana profesora
Masaryka proti nám už dokonce vlastenčí
Dr. Kramář je vládní muž, s „Časem“ je větřina
národa za jedno, kdežto „družina dra. Kramáře“
a „Nár. Listy“ jdou naproti národu“ — slovem
bývalí realisté odhazují už i to poslední, co jim
z realismu zbylo, totiž styl, který dělá muže,
chápou se kdysi tak proklínané „vlastenecké fra-
seologie všech řvoucích radikálů“, jak psával „Čas?
o všelijakých radikálech za éry realistické. Za čry
národně-sociální linie div že nás z národa nevy-
loučí! Bereme na vědomí bez jakéhokoliv překva-
pení, poněvadž jsme tyto konce bývalých realistů
takřka s mathematickou jistotou očekávali. A jsme
docela klidní a budeme klidní vždycky, kdykoliv
„Čas“ ve jménu té své „většiny národa“ nás bude
křižovat na národně-sociální kříž. My jen při tom
spoléháme, že skutečná většina národa má o bý-
valých realistech minění dnes ještě — lepší, neš
— Pro dohodu českoněmeckou. V představen-
stvu „Gremia obehodních jednatelě
v Praze“ jednalo se v poslední schůzí o akci,
zahájené Zemskou jednotou českých obchodních
gremií, ku provedení spravedlivého vy-
rovnání mezi oběma národnost mi
království Českého. Tato porada dospěl
k tomu cíli, že představenstvo tohoto gremia, ve
kterém jest dnes soustředěno již así tísíc firem
obou národnosti, a sice obchodníků se závody roz-
sahu největšího i nejmenšího, které jsou v obchod-
ním spojení s obchodníky obou národností, tute
akci vřele vítá a projevuje přání
aby úsilovná tato snaha byla koneč-
ně uskutečněna. Současně představenstvo
apeluje na veškeré obchodní komory v království
Českém, aby tuto akci energicky podporovaly.
— Změny ve vojenské správě rakouské.
„Pilsner Tagblattu“ píše se z vojenských kruhů
vídeňských, že žéf generálního štábu svob. p. Con-
rád z Hötzendorfu skutečně odstoupí, a že s je-
ho odstoupením nastane také změna v pravomoci
žéfa generálního štábu. Předchůdce Hötzendorfův
hr. Beck již vymohl, že byl postaven na roven
ministru války: Hötzendorf pak dokonce dokázal
že přímo, přes hlavu ministra vojenství mohl po-
dávat koruně referáty. Tím se stalo, že minister-
stvo vojenství mělo vlastně dvě hlavy, a že do-
cházelo k nepříjemnostem. Tento systém dvou
hlav v ministerstvu vojenství přestane prý s od-
chodem bar. Hötzendorfa. Současně prý odstonpí
řediteltiskového oddělení ministerstva vojenství,
plukovník Boog. tvůrce „Militarische Rund-
schau, která způsobíla prý vojenské správě mno-
ho mrzufostí v parlamentě: s jeho odstoupením
přestane prý i „Mil. Rundschau“ vycházet a bý-
valé tiskové byró ministerstva vojenství bude opě
resktivováno. List však připouští, že „Mil. Rund-
schau“ bude vycházet „tajně“ jako podnik sou-
kromý.
— Notáří jako soudní komisaří v Praze v mě-
sící říjnu 1913: obvod farnosti sv. Vojtěcha a obou
Trojic: Viktor Franz čp. 982-I., Vyšehrad a sv.
Apolinářt dr. Karel Batěk čp. 853-lI.; sv. Štěpán
Marie Sněžná: Rud. Bakovský čp. 900-II.; sv.
Jindřich: dr. Gustav Kreiml čp. 463-I.; sv. Petr
Otto Ott čp. 752-II.: sv. Jakub a sv. Haštal: Frant.
Eulner čp. 825-II.: sv. Duch a Týn: dr. Karel Lan-
da čp. 831-II.; sv. František, sv. Jiljí a sv. Havel
dr. Adolf Zahradník čp. 61-II., Malá strana a Hrad-
čany: Vlad. Uhlíř čp. 428-III.; Holešovice-Bubny
Stanislav Pavlíček čp. 974-VII.
— Pohřeb. Za velmi značného účastenství
smutečních hostí byl včera odpoledne do rodinné
hrobky na olšanských hřbitovech pochován p.
Alfréd Andrlík, továrník, majitel reslit a spo-
lečník firmy Andrlik a Hueber. Rakev s tělesnými
ostatky zesnulého byla vystavena v ústřední kapli
olšanských hřbitovů v háji exotických květin a
obklopena množstvím drahocenných věnců a pal-
mových kytic. Pohřební obřady vykonal farář P.
Baťha za asistence duchovenstva fary u sv. Ště-
pána a sbor pěvců zapěl dojemné smuteční sklad-
by. Průvod pohřební zahájilo dělnictvo závodu
firmy Andrlík a Hueber továrna na stroje v žiž-
kově, za rakví ubírali se členové rodiny, přátelé
a přibuzní, dále inž. J. J. Hueber. dr. Selunský.
dr. Špaček, členové pražského „Sokola“, velko-
obchodník Váňa, vrch. inž. Havelka, inženýři Hav-
lík. Suchý. Filík a Jelínek, továrník Voleský, cís.
r. Tiller, ředitel tkalcovny v Rovensku Kašpara
četní jiní smuteční hosté.
— Městské zastupitelstvo na Král. Vinohra-
dech konalo včera odpoledne schůzi za předsed-
nictví p. Al. Bureše. S napětím očekávané vy-
světlení o záležitosti ředitele Měst. divadla Kr. Vl-
nohradů p. V. Štecha nebylo předneseno a odročeno
do doby vydání ohlášené brožury p. ředitele Šte-
cha. — Jednací pořad schůze byl takto vyřízení
Vyhověno žádostí Josefa Bartha za obnovení par-
celačního povolení pro pozemky na nároží ulice
Rejskovy a Fričovy. — Uděleno povolení ku pří-
stavbě místností pro městskou spořitelnu a schvá-
len náklad na tuto přístavbu v obnosu 62.742 K. —
Schválena trhová smlouva o odprodeji části po-
zemku č. kat. 322/2 v Záběhlicích c. k. eráru
v rozloze 68 čtver. sáhů po 4 K. — Schváleny
smlouvy mezi obcí vinohradskou a místodržitel-
stvím o vzájemném postoupení pozemků k regulaci
potoka Botiče. — Vyhověno žádosti komise pro
stavbu a udržování kanalisačních sběračů podél
potoka Boliče, aby otázka udržování staveb sto-
kových z působnosti komáse byla vyňata. — Na-
dace zesn. náměstka Mat. Bílka pro chudé a práce
neschopné živnostníky, dělníky a jiné obecní zří-
zence převzata ve správu obce. Nadace bude ob-
nášeti 6000 K a bude z ní v den úmrtí M. Bílka
dne 10. ledna poděleno úroky 6 osob. — Po re-
ferátu p. m. r. dra. Ulrycha byl schválen návrh na
propůjčení místností pro VI., event. VII. a VIII.
třídu c. k. reálného gymnasia. Pan řed. V. K ar-
bus při té příležitosti s pochvalou zmínil se o vi-
nohradském školství, které slouží za vzor jiným
městům, ale rozvojem škol středních utrpělo škol-
ství obecné. Dosavadní dva obvody měšťanských
škol naprosto nedostačují. Trpí tím nejen. žactvo.
které musí daleko putovati, ale i učitelé. Na ško-
lách obecných je 17 starších učitelů, kteří nejsou
definitivní, na školách měšťanských je jich 5. Umí-
stěním středních škol trpí školství obecné a lo
nutno zameziti. Řečník navrhoval, aby městská
rada vyslala deputaci k ministeriu veřejných prací.
jemuž by zdůvodnila nutnost, aby stát ihned při-
kročil ke stavbám budov pro střední školy. Stesky
řečníkovy plně sdilel starosta p. Al. Bureš. Návrh
tento byl schválen. — Projeven souhlas se zříze-
ním zatímní pobočky při čtvrté třídě třetí obecne
#23
alto_textblock
#23
mívala.
#24
alto_textblock
#24
školy chlapecké a povolen příslušný věcný náklad
— Českému klubu velocipedistů „Král. Vinohrady-
a obchodnímu gremiu na Král. Vinohradech dáno
povolení k použití městského znaku a sice prvému
klubovém odznaku, druhému na tiskopisech,
razitkách i medailích gremiálních. — Do komise
ku prozkoumání účtů obecních za rok 1912 zvoleni
pp. Jan Brabec, Václav Karbus a dr. Jan Krupí-
čka. — Knihovníku p. Fr. S. Procházkovi
udělen titul ředitele městské knihovny.
— Občanský klub v Holešovicích-Bubnech
usnesl se ve své schůzi výborové dne 29. září t. r.
vzhledem k změněným poměrům, jež nastaly v VII.
části následkem zrušení dohody se stranou národně
sociální, stavěti a podporovati v nastávajících vola
bách doplňovacích do sboru obecních starších král.
hl. města Prahy výhradně kandidáty, kteří
jsou organisovanými příslušníky ná-
rodní strany svobodomyslné.
— První soutěž výkladních skříni v Plzni. P
návrhu cizinecké komise obecního zastupitelstva
král. města Plzně bude provedena v době od 20.
do 25. října první soutěž výkladních skřiní v Plzní,
jejíž účelem jest estetické okrášlení král. města
Plzně a zvýšeni zájmu obecenstva mimoplzeňského
pro toto město, tím pak hospodářské posílení ob-
chodnictva a živnostnictva.
— Ústřední výbor Národní rady české kona
dne 30. září schůzi za předsednictví p. vicepresi-
denta posl. sněmovny říšské rady J. Ždárského.
dále pak bylí přítomni pp. mistopředsedové posl.
dr. Baxa a prot. vládní rada inž. Ursiny (z Brnal
prof, arch. Bertl, rada řed. Červinka, J. E. dr.
Fořt, posl. dr. Franta, red. Holeček, posl. Choc,
předseda Svazu úřadn. prof. Klapálek, posl. Klo-
láč, člen pan. sněm. vrch. řed. dr. Mattuš, vlád. rada
dr. Metelka, přednosta Nechanský, předseda Svazu
okresů starosta Papoušek, president Prokůpek, pí.
z Purkyňů, red. K. St. Sokol, dr. Scheichl, před-
seda Svazu býv. poslanců sněmovních A. Švehla,
posl. dr. Viškkovský a člen pan. sněmovny cís. rada
ryt. Wohanka. Pan místopředseda vícepres. Žďár-
ský věnoval při zahájení schůze vřelou posmrtnou
vzpomínku velezasloužilému přísedícímu N. R. Č.
býv. zem. i říš. posl. MUDru. A. Steidlovi, kterou
vyslechli přitomní stojíce. Potom schválena zpráva
o činnosti N. R. Č. v posledním období, kterou
přednesl tajemník Aug. Šeifert; zpráva obsahovala
přehled denně vyřízovaných konkretních záleži-
tostí ve věcech národně politických, samospráv-
ných, osvětových, jazykových a úřadnických, men-
šinových, zahraničních i národnostně finančních. v
dalším průběha významné schůze této usneseno na
podnět předsednictva projeviti churavícímu před-
sedovi N. R. Č. p. dru. Podlipnému srdečnou účast
všech přítomných s přáním brzkého úplného po-
zdravení se. Dále podána byla předsednictvem zprá-
va o dnešních poměrech politických a zahájena
rozprava, jak by bylo možno ve vážné době nynější
dociliti především v českém táboře národním žá-
doucího vzájemného dorozumění mezi našimi stra-
nami politickými. Konstatováno v delší důležité
debatě jednomyslně přání české veřejnosti po docí-
lení lepších poměrů v českém táboře domácíma
projevena poznovu ochota podporovati v této od-
povědnosti plné době české kruhy poslanecké, jež
byly Národní radu českou jako společný všenárod-
ní výkonný výbor k účelům těm vybudovaly. Po-
zoruhodná debata vážených repřesentarců české
národní práce ukončena byla potom především při-
jetím návrhu seniora N. R. Č., člena panské sně-
movny dra. Mattuše, aby bylo vzneseno k če-
ským kruhům poslaneckým teto přání: Národní
rada česká pokládá v zájmu celého českého ná-
roda za politický požadavek nutný a právě v sl-
tuaci nynější nezbytný, aby poslanectvo české v
parlamentě říšském stejně jako na sněmech zem-
ských dohodlo se ve všech záležitostech pro národ
náš důležitých o postupu jednotném, k čemuž pře-
devším sloužiti může poslanecký klub jednotný.
Rovněž seublasně vyřízeny pak další návrhy pp.
prof vl. rady Ursínyho a prof. Klapálka ve věcech
dalšího dorozimívacího postupu v českém táboře
národním. Potom byla p. vicepresidentem Žďärským
schůze po tříhodinném rokování přerušena a další
program odročen do schůze příští
— Společná sbírka národní. (88. výkaz Měst-
ské spořitelny Pražské.) Na jednotnou sbírku ve
prospěch Ústřední Matice školské, Národních jed-
not severočeské a pošumavské, Menšinového zá-
kladu České obce sokolské, spolku Komenský a dal-
ších některých důležitých národních účelů vynesla
posud ührnem 140.416 K 52 h. Vzhledem k nasts-
vajícímu závěrku sbírky buďte další dary i sběrací
listiny společné sbírky národní zaslány neodkladně
Městské spořitelně Pražské (Praha, Rytířská 29.).
Přednášky. Svaz Osvětový pořádá dnes
2. t. m. přednášku měst. fysika p. MUDra. L. P.
Procházky o otázce bytové v cyklu „Hygiena do-
mácnosti“, konaného každý čtvrtek ve škole ve
Vladislavově ul. v Praze přesně o 71/4 hod. več.
Vstupné 20 hal. a 10 hal. pro dělníky a studující
na legitimaci, Šatna zdarma. — Spisovatel Jan
Havlasa právě vrátil se do vlasti, a přinesl přes
dva tisíce snimků, jež budou ozdobou přednášek,
jím chystaných. Prvou přednášku ve vlasti věnoval
českým novinářům. Pořádá ji „Jednota če-
ských novinářů“ 8. října večer ve velkém sále
žofínském ve prospěch Havlíčkova fondu. Zají-
mavé její thema zní: „O ostrovech bohů“. Vstu-
penky budou dány do prodeje v pátek.
— První recitační večer ve prospěch Spolku
českých žurnalistů uspořádán bude příští čtvrtek
dne 9. října o 7. hodině večerní v přednáškovém
sále Obecního domu v Praze. Na bohalém pořadu
večera zastoupeny jsou čelné osobnosti našeho
písemnictví vybranými skvosty ze svých děl. Jsou
to tentokráte vesměs žijící nebo zemřelí členové
Spolku českých žurnalistů, jichž tvorby charakte-
ristickými partiemi pan recitator Adolf Dobro-
volný, býv. režisér městského divadla na Král.
Vinohradech, položil na pořad. Od Jana Nerudya
Svatopluka Čecha, kteří spí již věčný sen, po Ig.
Herrmanna, jenž rozesel již tolik svěžího, silného
a sílivého humoru do rmutu a smutku českých
dnů. Pražská naše společnost hojnou účastí při
recitačním večeru tomto projeví zajisté svou zná-
mou příkladnou úctu vůči životnímu dílu předních
spísovatelů našich, kteří již odešli, i těch, kdož
ve středu jejím dlí a působí i osvědčenou již pří-
zeň svou vůči středisku vážnému, v němž jako
spisovatelé-novináří byli se združili, aby jeho pro-
střednictvím docházeli pomoci v trudu a znoji
denních chlebových námah, v tísní všeliké, v ne-
zaměstnanosti, v nemoci, v dočasné neschopností
ku práci, v bezmocném stáří i v krušných staro-
stech o osud ženy a dítek, až živitele zde ne-
bude. Vstupenky lze obdržeti u firem: Fr. A. Ur-
bánek u Národního divadla, v ústředním prodeji
divadelních vstupenek pí. Truhlářové na Václav-
ském nám, a v knihkupectví Springrově na Král.
Vinohradech. I. místo 2 K, II. místo 1 K, student-
ský lístek 50 hal.
— Z činností Spolku asistentů českých vyso-
kých škol v Praze. V důsledku usnesení členské
schůze ze dne 8. února 1913 podal za účelem vy-
hranění úřadního postavení asistentského starosta
spolku MUDr. Ot. Faustka s více než 100 členy
jakožto společníky prostřednictvím advokáta dra.
V. Boučka stížnost k nejvyššímu správnímu dvoru
soudnímu do výnosu ministerstva kultu a vyučo-
vání ze dne 2. prosince 1912, v němž při udělení
a výměře drahotního přídavku kvalifikování byli
asístenti (konstruktéři a adjunkti) vys. škol zařa-
zením sub lit. C. dotyčného výnosu. Stížnost tato
byla předmětem rokování na sjezdu delegátů Ústř.
svazu všech asistentských spolků rakouských,
jenž byl potom ku podnětu českého spolku svo-
lán a konal se od 11. do 13. března t. r. ve Vídni.
Český spolek zastupoval tu jmenovaný starosta
jeho a dr. P. Růžek. Poslednější podal v prvý den
zasedání přehled činnosti českého spolku incl. k
bodu uvedené stížnosti. Potom uhájil dr. Faustka.
v dlouhé debatě stanovisko a činnost českého
spolku v otázce stížnosti oproti vývodům většíny
delegátů, takže druhého dne usneseno podání po-
dobné stížnosti i ostatními spolky rakouskými.
Také návrh zákona, upravujícího postavení asi-
sfentské, vypracovaný českým spolkem, byl tu
schválen a přijat. V dalších dnech delegačních