ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4d1435d0-75db-11dc-8a47-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 32
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
o
#3 alto_textblock #3
Zemědělství
#4 alto_textblock #4
Oběhod
#5 alto_textblock #5
Průmyal
#6 alto_textblock #6
Finančnictvá
#7 alto_textblock #7
s n
#8 alto_textblock #8
Příloha „Národních Listů“ k číslu 82. ze dne 23. března 1907.
#9 alto_textblock #9
Telegrafické zprávy. Nová akciová společnost v Uhrách. Z Vídně, 22. března. („N. F. P.“) V míst- nstech uherské obchodní banky v Pešti usta- a se nová akciová společnost pod firmou: Továrna na kůže, akciová společ- 1ost dříve A. H. Süss“ s úplně splaceným žciovým kapitálem 2 mil. K. Nová společno revezme závod firmy A. H. Süss k synové v Hdni, trvající od r. 1791 a bude jej na rozšíře- im podkladě dále provozovati. Podník bude s ubývati vývozem do všech států evropských umí zámořských. Vedení bude svěřeno majitela míněné firmy Bedřichu Süssovi.
#10 alto_textblock #10
Přovzeti vídeňské elektrářské společnosti do městské správy. Z Vídně, 22. března. („N. F. P.“) Mezi reňskou obcí a vídeňskou elektrářskou společ- ností, založenou Anglobankou, byla uzavřen smlouva o převzetí do městské správy. Akcio- táři obdrží 3 K za akcii a ztratí 100 K na akcii.
#11 alto_textblock #11
Dividendy. Z Vídně, 22. března. (K. k.) V dnešní v alne hromadě kolešovské továrny na por landský cement bylo usneseno vypláceti z či- sáho získu 541.706 K dividendu pětiprocentní a su- jerdividendu osmiprocentni a 66.616 K přenést na nový účet Papírna a nakladatelská společnost »Elbemühl- olepíší z čistého zisku 306.237 K na nakladatelský ščeť starých podniků 115.000 K a 162.000 K na vý- platu dividendy 10 K za akcii. Z Vídně, 22. března. (»N. Fr. Pr.«) Továrna n troje Heid, založená úvěrním ústavem, vypláe lividendu 15 K proti 17 K roku loňského. Zlato do Anglie. Z Vídně, 22. března. (»N. Fr. Pr.«) Rakousko sherská banka vyvezla za 6 mil. K zlatých slitk anglické bance.
#12 alto_textblock #12
Balharská půjčka a Francie. Ze Sofije, 22. března. (K. k.) Jak nyní z úřadního nísta připouštějí, francouzská vláda oznámila bulha ské, jež dle smlouvy o půjčce měla vymoci svole aby nová půjčka byla v Paříži znamenána, že svolí k znamenání, objedná-li se u Schneiderovy továrny v Creuzotu za 25 mil. fr. vojenského materiálu. Tent nállak, který, jak v zasvěcených kruzích ujišťují, moh by způsobiti, že by německé a rakouské banky 40 pro- centy na půjčce zúčastněné, na svých peněžní kzích nepřipustily znamenání půjčky, vzbuzuje nej. borší dojem a je kritisován již i poloúřadními novinami.
#13 alto_textblock #13
st. Z Pešti, 22. března. (Zvl. telegram » Nár- Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. centů ua mírné koupěchtivosti o 5 až 10 hal. dráže. Platila za 50 kg: pšenice tisská 81 k K 8.2213, 79.5 kg K 7.95, 78 kg K 7.85, pštská 79 kg K 7.85, 76.7 kg K 7.70, 76 K 7.60, bačská 75 kg K 7.60, zemunská 143 kg K 7.374; žito K 6.45 až 6.55; oves K 7.90 až 8.10; ječmen K 6.55 až 6.90; kukuřice K 5.30 až 5.45, cinquan- fnská K 6.25—6.30. Terminový obchod byl zprvu pevný na kvapné úhrady, potom klidný. K večeru znamenala: pšenice na duben 1907 K 7.70, na říjen K 8.08; žito na duben K 6.66, na říjen K 6.82; oves na duben K 7.82, na říjen K 6.83; kukuřice na tvěten 1907 K 5.29, na červenec K 5.44. kepka na srpen K 13.90. Sádlo smlouváno za klidného obchodu po K 152.—; jiné zboží klidné. Počasí: chladný vítr.
#14 alto_textblock #14
Z Livarpoolu, 22. března. (K. k.) 4 hodina 10 minut. Obrat: 7.000 žoků. Dodávky na březen 568, na březen-duben 5.68, na duben - květen 565, na květen-červen 5 66, na červen červenec 5.65, na červenec-srpen 5.65, na srpen září 5.63. ta září-říjen 5.61, na říjen-listopad 5.58, na listopad-prosinec 5.57, na prosinec leden 5.57, na kden-ůnor 5.59. Denní dovoz —— ž. — Smýšlení
#15 alto_textblock #15
stálé.
#16 alto_textblock #16
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 22. března. (Peněžní bursa lávěrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akcií 910.000 (640.000). Kanada Pacifie 1631/2 (171.50). United States Steel Corporman 355/% (37.25) 22. března 21. března Cakr (Fair Muse.) . . . 3.— 3.— Tuky Westeru Steam . . 9.30 9.30 Tuky známka Wileox . . 9.50 9.50 Káva. 22. března 21. března Rio čis. 7. 7.2 . . . . . . v/e 6.05 6.— na březen . . . . . . na květen . . . . . . 6. 10 6.— Pšenice. Z Nového Yorku, 22. března. (Obilní bursa.) Smý ilení obilní bursy pevné. 22. března 21. března pehotová . . . . . . . 84.— 83.50 na květen . . . . . . 84.50 84.— ua červenec. . . . . . 84.75 84.50 u září . . . . . . . 84.75 —.— Kukuřiee na květen. . . . . . . 54.50 na červenee . . . . . . 53.40 54.— n září . . . . . . Petrolej nánovaný, kesonový 10.65 10.65 ninovaný' Standard White 8.20 8.20 Kovy. 22. března 21. března. lď. . . . . . 253/% 25.75 25.371/2 25.7 n . . . . . . 40.50 40.60 40.85 41.1 kelezo čís. 2. . . 25.75 —.— —. 25 75
#17 alto_textblock #17
Bavlna. Z Nov. Yorku, 22. března. (Bavlnářská bursa.) šnýšlení v obehodu s bavlnovými lhütami bylo s počátku nepravidelné, pak intervencemi haus- úerů bylo částečně uhájené, brzo však následkem podejů opětně oslabené a závěrek byl stálý. 22. března 21. března 20. března pohotová . . . . 11.10 11.10 11.— ua březen . . . . 9. 45 9.55 9.33 ta květen . . . . 9.60 9.69 9.48 1a červenee . . . 9.61 9.69 9 50 la říjen . . . . 9.91 9.98 9.80 Závěrečné smýšlení ustálené. Z Nového Orleanu, 22. března. Bavlna na květen M26 (10.39).
#18 alto_textblock #18
O živnostech řeznických v Praze Pojednává mag. kom. dr. Sluka. (Pokračování.)
#19 alto_textblock #19
Základnu pro provozování živnoslf, o nichž v o dělení I. bylo pojednáno, tvoří ústřední jatky v Praze- VII. V těchto soustředí se: A. porážení dobytka jatečnéko B. konání zdravotního dlozoruj C. nákup a prodej dobytká i masa ad A. Pravidla o porážení jatečného Gobytka Praze stanovena jsou zemským zákonem o zřízen jatek (z r. 1889) a řádem jatečním pro ústřední jatky v Praze-VII. (z r. 1901). Předpisy těmito stanovena jest zásada nucené porážky dobytka pr Prahu v ústřed. jatkách v Praze-VII. Zásadu tato má ten význam, ze v Praze nesmí jinde dobytek pro odbyt (prodej masa) určený býti porážen než v jatkách ústředních. Jedná li se však pouze o sou- kromou vlastní potřelu majilele, smí tento svůj dobytek poraziti i jinde, ač-li není tu závady z příčin zdravolních neb policejních Gako znečišťo- vání dvora, rušení klidu a pod.). Dále ustanoven jest zásada veřejnosti jatek, která má ten význam, že do jatek maji přístup veškeré osoby, je tam za příčinou porážení dobytka a přísl. prací maj co činiti, a že těmto osobám nesmí býti pří stup zakázán, zachovají-li předpisy řádu jatečního Dále připuštěn řádem jatečním prodej masa vnitřností a jiných odpadků dobytčích i mimo trh t. j. na jiném místě než pro trh vykázaném neb v jiném čase než za trvání trhu. Dle těehto zásad smí sice resp. musí každý v jatkách dobylek po- rážeti případně i smí prodati maso, avšak naprot tomu opět jest každá osoba , která činností tou sobě výdělek zaopatřuje, tedy činí tak po živ no shensku, vázána předpisy řádu živnoslenského neboť v tomto směru nepožívají ústřední pražsk jatky žádného výsadního postavení, kterým by přísl. předpisy živnostenského řádu se rušily nel měnily. Dle toliolo právního stavu dlužno vyvoditi ná sledující pravidla: 1. Porážení doby t k a ústředních jatkách, konané po živnosten- sku, jest činností předpisům řádu živnostenskéh podléhající a dle těchto smějí dobylek porážeti pouze řezníci (vůbec) a uzenáři dle zásad, o kterých jsen byl v I. odd. pojednal. 2. Řezníci, drobnořezníci a uzenári kteří jako stanoviště své živnosti mají kdekoliv v Praze krám, smějí porážet dobytek v jatkách pražských pro potřebu vla st- ního odbytu masa v krámě a nemusí ni- čeho v tomto směru ehlašovati u magistrátu a stač jim jejich živnostenský list na provozování živnost v krámě znějící. . Řezníci a drobnořeznici, kter majíce v Praze krámí, porážejí pro po třebu vlastního odbytu v krámě, ale vedle toho též porázejí (paří) dobylek v jt- kách za plat pro jiného (na př. pro komisio- náře) aneli kteří vedle prodeje v krámě téz v samýcl jatkách maso prodávají, avšal mimo trh, a činnost jejich v obou případech jest takově převahy, že nejedná se pouze o nahodile případy, nýbrž o činnost stálejší a sice takovou, že oxistence vedlejší provozovárny jest patrna — jsou povinni ohlásiti u magistrátu vedlejší provozovárnu v jatkách. Povinnost tato jím neukládá žádného Břemene; neboť příslušné oznámení jest pro sto kolku a v daňovém směru nemá toto oznámen žádný vliv na zvýšení daně; neboť o tom dle no- vých zákonů berních rozhodují zcela jiné okolnost než pouhé oznámení výše uvedené (lotiž při- znávka, úřadní vyšetření a rozhodnutí berní komise) 4. Řezníci a drobnořezníci, kteří měli kdysi krám v Praze, ale pak provozování živnost v krámě zanechali a dobytek pouze v ja tkách pro jiné za plat porážejí aneb maso z porazeného jimi dobylka jen v jalkách prodávají, jsou povin oznámiti magistrátu přeložení svě živno st z bývalého krámu do jatek (oznámení to je proste kolku). 5. Venkovští, mimoprazští, řezníe) a uzenáři smějí porážeti v pražských jalkách ústředních dobytek pro potřebu vlastního odbytu masa ve svém krámě mimo Prahu zřízeněm a nemusej ničeho oznamovati ani u magistrátu an u svého přísl. hejlmanství. 6. Jinak je tomu však, jsou-li v ústředníc jatkách pražských činni venkovští řezníci způsobem ad 3. popsaným; nebott By musili vymoci sobě u pražského magistrátu ziv- nestenského listu na poboční závod v ústředních jatkách a jedná-li se pak o obdobnou činnost jejich jak ad 4. jest naznačeno, musili by v Praze opo- věděti samostatnou živnost řeznickou a na venkově se jí vzdáti. 7. Osoby, které živnost řezníckou. drobnořezníckou, nel obchod s ma sem, vnitřnostmi dobytčími neb jiným odpadky jen v ústředních jalkách mimo trh pr- vozovati zamýšlejí, musí v opovědi u magistrálu označiti jako stanoviště živnosti ústře dn jatky a nikoli snad svůj byt, což má zejména význam pro ony osoby, které bydlí mimo Prahu a živnostenskou činnost soustředi jen v jat- kách pražských a není správno, opovídají-li tyto osoby živnost přísl. u hejtmanství svého bydliště neboť dle předpisů živnost. řádu (8§ 144., 12., 13. 14. živn. ř. a jiné) nelze připustiti nějaké „liktivní stanoviště živnosti t. j. něco, co vůbec stanovištěm ve smyslu živn. řádu není.
#20 alto_textblock #20
(Pokračování.)
#21 alto_textblock #21
Z trhů peněžních. (22. března.) Zdiželivost na trzích byla dnes ještě zvýšena, když všudo bylo známo zvýšení diskonta v Paříži. V Berlíně rozlado- val zvláště pokles báňských hodnot, což nedovedla paralysovati ani příznivější zpráva »Iron Mongeru« Jinak zvýšení diskontu v Paříži nevzbudilo nikde vážnějších obav v příčině trhů peněz. Záleží nyn ovšem na posfupu londýnské banky, klerá bude nu- cena nyní vážněji se obírati otázkou diskontu. Praha. Také dnešní bursa minula bez obchod a vybízeny pouze akcie Poldiny huti (zboží) z K 500.—, avšak peněžitého podání nenašly. Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K 243.—
#22 alto_textblock #22
strojírny Daňkovy K 474.—, Podolské cementárny K 202.50. Vídeň. Na začáteční burse panovala slabá ná- lada vzhledem na překvapující zvýšení diskonta v Paříži a vzhledem na pešťské prodeje báňských papírů a vzhledem na chabé smýšlení na berlínském báňském trhu. Blízké ultimo a nastávající svátky zakládaly rovněž koupěchtivost, takže materiál, který se na trh dostal, byl umístěn s redukovanými kursy. K větším realisacím došlo zvláště v báňských papírech a uherských kreditkách. Na polední burse slabé smýšlení se zostřilo, prolože z Berlína ohlá- šeno bylo opět poklesnutí kursů. Uprostřed tísně na lézal se trh železářský. Alpinky klesly až na 597 K. akcie rýmavsko muráňské byly slabší, pražsko-žele- zářské ztratily 30 K. Následkem toho také jiné pa- píry se seslabily, zvláště kreditky a akcie státní dráhy. Ve šraňku se papíry rovněž seslabily, zvláště magnesitové akcie klesly o 30 K. Akcie josefo- dolské a jednotlivé uhlářské papíry klesly, kdežto dynamitové a hirtenberské patronky se dobře upev- nily. Rovněž tak akcie petrolejářské. Trh k ukládání byl vesměs slabý. Na eskomptním trhu stav peněa nezměněn 4 7/149%. Berlín. Na dnešní burse převládala opětně nálada chabá. Většími realisacemi utrpěly v prvé řadě akcie volného obchodu a z kasovních hodno jmenovitě železářské na zprávy o nových diferencíeh v jednání svazu ocelážského, Ztráty kursové převy- šovaly i dnes v jednotlivých případech výši 39%. Větší prodeje pozorovány rovněž na trhu hodnoh bankovních a byla zejména Drážďanská banka laci- něji vybízena. Z amerických drah kurs Baltimore značně stlačen. Rakouské dopravní podniky vesměs v souh'asu s Vídní slabší. Loďařské společnosti za- nedbávány. Zájem pro ruské titry v průběhu dneš- ním byl pranepatrný a ke konci bursy ziskové pro- deje záznam jak rent, tak i akcií bank snížily. Sou- kromý diskont nezměněn 53/2%. Peníze k ultimu 79%. Z pražského trhu obilního. Na bursu v Pešti do stavilo se v posledních dnech vzestupné smýšlení Z té příčiny mohl se obchod na včerejší burse snad- něji rozvinouti, na trhu jevila se dobrá poplávka potřeby. Jak ceny pšenice tak ceny žita dobřese uhájily. Pšenice byla dočasně o 5 h dražší. Placena byla pšenice 78.—81 kg. z Prahy 8.20—8.50, z Tábora 81 kg. 8.45; žito 72—75 kg. 7.30—7.55, 73 kg. z Mi- levska 7.15, 75 kg. z Votic 7.30. — Poptávka po ječmeni byla dobrá, nabídka českého zboží je neznačná. Poněvadž, jak se zdá, není potřeba kon- sumu ještě uhražena, jest kupován uherský ječmen. který jest co do jakosti horší než český a jest na- bízen franko Praha za 8.25—8.45. Jako cenová hra- nice českého z Prahy 8.40—-9.— za 50 kg. Podní cena příznivým průběhem pešťského trhu ovss, vy- stoupila také zde čilejší poptávka po ovsv, kterou bylo lze nesnadno uhájiti i při cenách o 5 h vyš- ších pro zdrželivost prodavačů. Placeno bylo z Prahy 7.95—8 05. Oves k setí 8.50—8.75, rychlík ze stanie dráhy cís. Fr. Josefa 7.65—7.75. Kukuřice z Vídně pohotová 6.—, na duben 580. Mák byl prodáván z Prahy za 431/2—441/2, ruský jest nabízen za 4219 z Prahy. Vika jest nabízena nad potřebu; ceny 7.60 7.90 z Prahy nelze snadno docíliti. Jetelové semeno bylo také včera chabé, ceny byly nezměněny. Změna dodalkového ustanovení VI. k § 61. do- pravního řádu železničního. Jak se zdá, dojde snad kenečně k dlouho želané změně citovaného ustano- vení dopravního řádu, v němž jsou obsaženy předpisy ve příčině jedně z nejdůležitějších otázek doprav- ního řádu železničního: otázky doďatečného zápoělu levnějšíh o než původně účtovaného do- vozného. Dosavadní ustanovení, samovolně drahami do dopravního řádu pojaté, bylo a jest dosud pravým postrachem dopravních interessentů, neboť při obrat- ném slovném výkladu jeho dá se velmi mnoho re- klamací dopravních přeplatků hravě zamítnouti. Bylo proto důležitý odslavec tento předmětem neustálých stížností a rekriminací rovněž i četných pozměno- vacích návrhů, podávaných v rozličných korporacích najmě v státní a želézniční radě. Důslodně a houžev- natč projevované tyto protesty pohnuly konečně mi- nisterstvo železnic k činu, ale jak se zdá, zase jen polovičnímu. Stesky vycházely soustavně z řad interesentů a měli prolo ito nejprve býli po- žádáni o své dobré zdání v příčině žádoucí změny příslušných předpisů; zatím naše minist. žoloznic v dohodě s uherským ministrem obchodu obruei se na podřízená ředitelství c. k. stát. drah, před- kládajíc jim — dle zprávy pešťského „Tarifanzei gru“ — osnovu nového znění těchto prakticky velmi dů- ležitých předpisů k podání dobrého zdání. Tedy zase postup ryze byrokratický. Zajisté ministerstvo želez- nic neopomene se aspoň dodatečně, o všem pi e meritorním rozhodnutím, dolázati též do- pravovatelů samých o posudek ve věci. Zm- něný pešťský list, jenž zdá se býti o věci dobře zpraven, otiskuje doslovně nejen příslušný výnos mi- nisterstva železnic na ředitelstva stát. drah, nýbrži osnovu samu. Pro důležitost věci neváháme čtenáře své s ustanovením osnovy — dle pešťského „T. A. — seznámiti. Dopravní dodatek VI. k § 61. dop. řádu má býti nahražen dvěma dodatky: podstatně změ- něným dodatkem VI. a novým dodatkem VII Znění nových těchto ustanovení jest tolo: „VI. Ná- vrhům na dodatečný zápočet levněj- šího dovozněho než jak hylo draho účhováno, budiž dáno mjisto, předpo- kládajíc, že ponavržený doďatečny výpočet by byl při provodení dopravy přípustný, s těmito výjimkami: 1. necht byla cesta, celní úřad neb způsob výpra vy předepsán čili nic: a) požaduje-li se při do- pravě živých zvířat nákladu s pěšněho (rychlo- zboží) neb snadno zkazitelného zboz dodatečného zápočtu na podkladě většího počtu sazeb, než jakého sku- tečně bylo použito.“ K odstavci tomu podo- týká ministerstvo, že jevi se býti nutno z výjinky této vyloučiti zásilky s ohlášeným zájmem na do dávce (v dosavadním ustanovení pojaté) ježto s chl- šeníní zájmu na dodávce nechce zajisté zasílatel vy- konávati vlivu na způsob výpravy (dovozného) nýbrž jen na věasnou dodávku, začež beztoho dráha zvláštní „vysoký poplatek jakožto premii účtuje“. Při zásilkách tohoto druhu (na jejichž včasné dodávce zasilatel v náklad. listě ohlásil zájem) bude tudíž možno žádati dodatečně levnějšího vý- počtu dovozného na základě kombinace většího počtu
#23 alto_textblock #23
sazeb, než původně bylo (při provedené dopravě) po- užito. Na př. dovozné pro určitou zásilku z Prahy do Pešti, na jejíž dodávce ohlášen zájem, bude kom- binováno při podoji z Prahy do Vídně, spol. st. dr. a odlud do Pešti; v tomto případě bude možno doža- dovati se dodatečně levnější kombinace trojí z Prahy do Vídně, z Vídně do Marcheku a z Marcheku (Pokrač.) da Pešti. Úmluva společností pro labskou dopravu. Spo- lečnosti pro labskou doprayu uzavřely na letošní pla- vební saisonu novou úmluvu ohledně dopravních sazeb v dopravě po vodě i proti vodě. Ve smyslu úmluvy vydán seznam tarifů, který má platnost o 21. března, až na dále nejdéle do konce května t.r s výhradou odvolání, v kterékoli době. Dle seznamu obnášejí sazby: z lodi z Laube —Děčína do- Magdeburku a Hamburku obilí, slad, mouka, lůštěniny 40 fen. olejná semena, otruby . . 37 fen. z Ústí a Krás. Března zvyšují se tyto sazby o 5 fen za 100 kg. Cukr všeho druhu z Laube—Děčína do Hamburku 35 fen. Cukr všeho druhu z Ústí—Krás Března do Hamburku 38 fen. Česká banka. Jak se nám sděluje, činí subskripce na druhý milion akciového kapitálu Českě banky značné pokroky. Speciálně jeví se velký zájem banku tuto v kruzích, kterým povolána sloužiti v kruzích středního průmyslu a obchodu. Jak známo opírá se nový ústav již nyní o okruh klientely První české diskontní společnosti, a právě z tčchto vrstev dochází veliký počet přihlášek, protože měly příležitost seznati postup a snahy ústavu, z něbož vychází nová banka. Subskripci provádí První česká diskontní společnost v Praze. Akciová společnost lázní luhačovskýchi konala 10. března valnou hromadu za přodsednictví pana Otty hr. Sorényiho. Na ní byl schválen návrhi správn rady na placení 3% dividendy za rok 1906 počínaje dnem 1. dubna a to buď u pokladny správy lázeňské aneho u Živnostenské banky a její filiálek. Česká chemická společnost pro vědu a průmysl v Praze konala dne 16. března 1907 měsíční schůzi s následujícím programem: Předseda pan císařský rada F. V. Goller vítá přítomné pány členy a zahajuje schůzi, načež jednatel docent dr. Baborovský před- čítá jednatelskou zprávu. Potom následovala před- náška pana Z. Pešky o technické výrobě me- thylalkoholu a formaldehydu. Pan před- nášející vylíčil dle svých vlastních zkušeností zají- mavou výrobu methylalkoholu či dřevitého lihu, který vzniků při zahřivání dříví zvláště bukového a bře- zového v zavřených nádobách. Surový dřevilý lih dováží se dnes ze zemí, na lesy bohatých, Uher, Ru- ska, Ameriky, do chemických továren, zabývajících se čištěním methylalkoholu, kdež se podrobí přesnému rozdružování při destilaci na kolonových přístrojích. V Čechách byla taková rafinerie velkého slohu na Zbirově, poněvadž však stála ve spojení se známou „společností pro sušení mláta“ v Kasselu, byla po známém úpadku lipské banky r. 1901 zrušena. Vý- robky rafinerie methylalkoholu jsou čistý methyl- alkohol, který nalézá velikého upotřebení v chemi- ckých továrnách, zvláště barvárnách, a lih denatu- rační, který se s přísadou pyridinových zásad užívá k denaluraci, t. j. k znechucení obyčejného lihu, tak že se týž stane k požívání neschopným. Dále vylíčil pan přednášející výrobu formaldehydu z methylalko- holu. Formaldehyd povslává okysličením par methyl- alkoholu, kuyž je smíšeny se vzduhcem vedeme přes nějakou kontaktní hmotu. Formaldehyd byll nalezen Hofmannem již v r. 1869, však teprve v letech 90. podařilo se tuto, na pohled jednoduchou reakci pro- váděti ve velkém, po továrnicku. Směs par methyl- alkoholu se vzduchem jest za jistých poměrů vý- bušna a pan přednášející obšírně vylíčil oblížnou překážek plnou cestu, kterou mu bylo překonati, než podařilo se jemu ve velkém formaldehyd vyráběti. Konečně ale cíle bylo dosaženo a továrna ve Střešo- vicích byla jedna z prvních, kde v Evropě se vyráběl formaldehyd ve velkém, takže jím i německé chemické továrny, zvláště barvárny zásobovány byly. Formal- dehydu používá se k přípravě organických sloučenin zvláště moderních barviv, dále pak jako výlečného desinfckčního prostředku, který, nejsa jedovatý a ne- zanechávaje žádného zápachu, nalézá čím dále tím většího rozšíření. V nejnovější době pak používá se k výrobě 1. zv. galalythu, sloučeniny to formaldehydu s caseinem mléčným, lálkou tvrdou, rohovitou, po- dobnou slonové kosti. Galalythem napodobuje se kost. korále, a poněvadž se dá výborně zpracovati a barviti, předpovídá se mu velká budoucnost. Po přednášce této, náležitě oceněné, následovalo zahájení rozho- voru panem prol. Andrlíkem „O slanovení du- síku v kalciumkyanamidu, jakož i stručný výklad o výrobě jeho, přednesený doc. drem. Babo- rovským. Do rozhovoru činně zasáhli pp. Kruis, dr Nebauer, Herles, Prager, dr. Jelínek, dr. Mühlbauer dr. Šebor, Peška a jiní a souhrn debaty vyvrcholil v přání, aby pokud možná brzy byl kalciumkyanamid též v Čechách vyráběn, načež zdařilá schůze doslovem p. předsedy skončena. Německý svaz očeláren. Z Düsseldorfu se ozna- muje: Vyjednávání o další trvání svazu oceláren bylo včera přerušeno, když vestfálské ocelárnyv předporadách setrvaly na svých požadavcích. V Ber- lině toto přerušení jednání způsobilo velmi nepři- jemný dojem, poněvadž současně rýnsko-vestfálské průmyslové kruhy daly rozkazy k velkým prodejům báňských hodnot, které prováděny současně s exe- kucemi, čímž nastal ostrý sestup kursů vůdčích hut- ních akcií. Ovšem není třeba nynější neshodu ve sva- zu považovali za neštěstí. V rozpuštění ocelářského svazu nikdo vážně nevěří. Ovšem nastane dohoda asi v posledním ckamžiku. Pro bursu jest ovšem nejistota do konce dubna neštěstím, poněvadž ne- přiznivým podnětům jest působení ulehčeno, poně- vadž je nesnadno, odbýti ocel za uspokojivé ceny Odbytové poměry jsou nyní dobré ve všech výrob- cích, pouze obchod s kolejnicemi jest nepatrný. Z amerického trhu železářského, »Iron Monger označuje situzci trhu železářského jako příznivou Nedostatek surového železa zostřován jest ještě vod ními poměry v Pittsburku. Americká komise pro přislěhovaleciví do Ra- koúska. Jak se z Wasbingtonu sděluje, ustanovena na základě nového amerického přistěhovaleckého zá- kona presidentem Rooseveltem ve srozumění s více- presidenty Fairbanksem a Speaker Cannonem zvláštní komise pro přistěhovalectví, která podnikne v polo- vině dubna dvouměsíční studijní cestu do Rakousko- Uherska, Italie a Ruska, aby informovala se o okol- nostech, které způsobují velké vystěhovalectví z těchto zemí. Komise předloží pak kongresu zprávu, která bude podkladem připadných změn zákona přistěho- valeckého. Komise sestává ze senátorů Lodgea, Dil- linghama a Latimera, zástupců Howella, Benneta a Barnetta, komisaře práce Charle P. Veilla a známého profesora J. W. Jenksa z Cornellovy university ve Filadelfi. K talkování krup i rýže. Předsednicivo Zemské jednoty českých obchodních gremií v král. českém obrátilo se ve smyslu usnesení výborové schůze ze dne 8. t. m. na p. c. k. ministra obchodu, aby vydány byly bezodkladně jasné a přesné předpisy o talko- vání a do tě doby aby zastavena byla trestní řízení a odložen výkon trestů. C. k. ministerstvo obchodu nyní vynesením ze dne 15. března 1907 č. 7710 dává věděli, že věnuje této záležitosti zvláštní pozornost. a že podání jednoty vzato za podnět pro brzké svolání ankely, která by úpravou této otázky se zabývala Aby se to stalo co nejdřive, a aby také druhá čásl
#24 alto_textblock #24
pelice jednoty došla svého vyřízení, rozhodlo se před- sednictvo jednoty, předložili ministerstvu obšírný pa- mětní spis, v němž sneseny přiklady křiklavé nesrov- nalosti praxe (jeden soudce osvobozuje, druhý od- suzuje, odvolací soudy někdy odsuzují, jindy osvo- bozují), zástupci mlýnů a mlýny v Ústí, v Terstu atd. nejsou trestáni, obchodníci ano, německé soudy ne- odsuzují, české ano, prof. Kabrhel prohlašuje zbozí talkované za škodlivé zdraví vždy, prof. Hueppe a celé Německo nikoliv, odvolávání se na ministerské výnosy z 8./3. 1906 a 20.4 1906 prohlásil jeden sou za nejapnou výmluvu atd- Doprava do tyrolských stanic jižní dráhy přet Wörgl. Ježto výhodné ustanovení tarifní, dle něhož počitalo se v naznačené vozbě dovozné přes Wör v obojím dopravním směru na základé převzetí sazeb willenských (inšpruckých), bylo později obme- zeno pouze na vozbu směrem ze stanie jižní dráhy na sever, čímž bylo neodůvodněně způsobeno zvý- šení tarifů v dopravě na jih, zakročila pražská ko- mora u zúčastněných drah, aby původní výbodná ustanovení byla obnovena. Tomuto zakročení vyho- věno byfo vyhláškou v úřadním věstníku pro želez- nice a paroplavbu č. 9 z t. r. Podrobnější vysvětient ve věci podá bezplatně tarifní kancelář pražské obchodní a živnostenské komory. Z Národohospodářské společnosti meravsko-slezské v Mor. Ostravě. V neděli dne 24. března přednáší v Mor. Ostravě ve Slavii na podnět Českoslovanské obchod. besedy prof. obch. školy p. Jos. Jurajda z Mar. Hor »O šeku v průmyslu a obchodu« Ve svátek dne 25. března přednáší týž řečník na Mar. Horách »O haléřových spořitelnách dělnických«. Přednáškou o thematu posledním dán byl ve Vítkovicích dne 10. března podnět ke zřízení první dělnické spořitelny haléřové na Ostravsku. Výstavka výrobků firmy Josef Špaček a spel. v Proslějově ve skříních obchodníka se vuknem p. Cyrilla Šimka v Praze, Melantrichova ulice, těší se značné pozornosti obecenstva. Zboží, které se v yrábI za dozoru tamější c. k. tkalcovské školy, je se zárukou čistě vlněné, velmi jemně jakosti a vzorů opravdu vkusných. Také černé salonní látky jsou výborné jakosti a provedení. Jsme opravdu potěšeni, mohouce potvrdit, že konečně i v tomto odboru, dosud českými výrobci pomíjeném, vyskytla se tak zdatná česká firma a přejeme si, aby její snaha byla kupujícím obecenstvem co nejvíce hojnými nákupy podporována. Koberce. V kanceláři Vývozního spolku, Praha II; Palackého ulice 1, jsou vyloženy k volnému nahléd- nutí krásné pirotské koberce ve velmi vkusném pro- vedení v ceně velice mírné. Upozorňujeme na tuto okolnost milovníky tčchto cenných jihoslovanských výrobků. Trhy. Výroční trli na hovězí dobylek v Mlado Vožici bude 26. března. — Výroční trh na dobytek ve Vlašimi bude 26. března.
#25 alto_textblock #25
Banky, záložny a spořitelny. Občanská záložna v Rychnově n. K. vykazuje v rozvaze za r. 1906: Aktiva: Hotovost pokladní 31. prosince 1906 17.746 K, půjčky na směnkách 250.597, půjčky na hypotekách 1,018.024, uloženo u jiných ústavů 30 642, cenné papíry 118.573, úroky nedoplacené z bypotek 27.981, ze směnek 4162, z cenných papírů 2584 dům čp. 79 v Rychnově n. K. v ceně 143.190, inventář 1191, zařízení acetyleno- vého světla 2296, celkem 1,616.991 K. Pasiva: Závodní podily 25.953, vklady a kapitalisovanými úroky 1,376.681, úroky na r. 1907 přijaté 1234, re- servní lond 166.840, fond pro možné ztráty 3652, fond pensijní 15.335, fond Pelelova domu 26. 408, čistý zisk za rok 1906 883, celkem 1,616.991 K. Občanská záložna v Jilemnici vykazuje v roz- vaze za r. 1906: Aktiva: Hotovost v pokladně 31. prosince 1906 53.742, půjčky: a) na směnky zemědělské 218.388, b) zásoba eskontovaných směnek obchodních 277.830, c) půjčky hypotekární 1,211 607, d) dlužníci v běžných účtech (úvěr hražený) 979. 445, cenně papíry vlastní 282.456, záloženský dům čp. 126 v Jilemnici (po amortisaci) 116.600, hotel č. 8 v Ji- lemnici a pozemky 78.700, kauce v úvěrním spolku záložen 10.000, inventář 10.375, služební kauce úřad- nictva 4600, zálohy ve věcech soudních a právních 2271, úroky 13.731, různé pohledávky 2265, úbrnem 3,262.010 K. Pasiva: Fondy 260.786, závodní po- díly členů 73.878, vklady na knížky 2,755.764, věřitelé v běžných účlech 126.352, služební kauce úřadníků 4600, úroky na r. 1907 přeplacené 10.440. daň důchodková za lI půlletí 1906 a daně za r. 1906 1655, různá pasiva 150, čistý výtěžek za rok 190e 28.383, úhrnem 3,262.010 K. Občanská záložna v Úpici vykazuje v rozvaze za r. 1906: Pohledávky: Pokladní hotovost koncem r. 1906 19.487, rozpůjčeno: a) na úvěr osobní 535.082, b) na hypoteky 1,237.090, uložené přebytky u peněžních ústavů 259 611, cenné papíry 74.286, dům čp. 89 v Úpicí 6600, pozemek ve »Vel- babě« 156, movitosti dle inventáře 1780, úhrnem 2,134.094 K. Povinnosti: Vklady ukladatela s přiúčt. úroky do 30. prosince 1906 1.965.173, zá- vodní podíly členů 46.300, vázané úroky k záv. po- dílům 21.404, předplacené úroky na r. 1907 8770, záloha na popl, obchodní komoře 25, fond pro dobro- činné účely 2040, reservní fond koncem roku 1906 90.380, úhrnem 2,134.094 K. Okresní hospodářská záložna v Blatné vykázuje v rozvaze za r. 19.6: Pohledanost: Pokladniční hotovost 9749, pohledávky směnečné 251.503, pohle- dávky hypotekární 381.006, u jiných ústavů uložena 36.968, dům čp. 9 a 9a s přístavbami 24.144, úreky z půjček nedoplacené 13.078, zálohy soudní 73, in- ventář 1053, tiskopisy 500, cenné papíry 5257, cel- kem 723,335 K. Povinnost: Základní jmění 101.614, vklady 597.998, půjčka reservního fondu na domech č. 9 a 9a vlastních 15 455, cenný papín reservního fondu 4000, úroky přeplacené na r. 1907 484, čislý zisk 3782, celkem 723.335K.
#26 alto_textblock #26
Trhy peněžní.
#27 alto_textblock #27
Vídeňská bursa.
#28 alto_textblock #28
Závěrečné kursy Renty: 22. března 21. března 4procentní papírová květnová . . 98.— 38.55 42procentní » únorová . . 99.90 99.95 tprocentní stříbrná lednová . . . 98.35 98.45 4.2procentní » dubnová . . 90.90 99 95 4procentní zlatá rakouská . . . 116.50 116. 50 4procentní korunová rakouská . . 98 60 98 65 31/zprocentní korunová (invest) . 88.75 88.70 4procentní zlatá uherská . . . . 112.35 112 40 4procentní korunová uherská . . 94.25 94. 45 83.20 83 80 31/zprocentní kor. (invest.) uher. . 84— 84 20 ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listy: 99.25 99 25 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 99.20 99. 20 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 99.— 99 -- 4proc. Hypot. banky kr. českého 91.40 91 4e 31/aproc. Hypol. banky kr. českého 100.—— 100.— 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 100.— 100.— Ústřední banka čes. spořitelen 40
#29 alto_textblock #29
Losy Celě státní z r. 1860 . . . . . „ . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . Banky: Česká průmystová . . . . .. „ »Union« . . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy e Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . .. rakousko-uherská . . . . . .
#30 alto_textblock #30
150.—- 152.25 212.50 212.50 265.— 265 — 438.— 438.— 482.— 482.— 149.15 149. 15 181.50 182 10 417— 417.— .— —.— 384.25 38425 242.25 —.—
#31 alto_textblock #31
pětiny
#32 alto_textblock #32
1769.— 1766.—