#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#3
alto_textblock
#3
Zemědělství
#4
alto_textblock
#4
Oběhod
#5
alto_textblock
#5
Průmyal
#6
alto_textblock
#6
Finančnictvá
#8
alto_textblock
#8
Příloha „Národních Listů“ k číslu 82. ze dne 23. března 1907.
#9
alto_textblock
#9
Telegrafické zprávy.
Nová akciová společnost v Uhrách.
Z Vídně, 22. března. („N. F. P.“) V míst-
nstech uherské obchodní banky v Pešti usta-
a se nová akciová společnost pod firmou:
Továrna na kůže, akciová společ-
1ost dříve A. H. Süss“ s úplně splaceným
žciovým kapitálem 2 mil. K. Nová společno
revezme závod firmy A. H. Süss k synové v
Hdni, trvající od r. 1791 a bude jej na rozšíře-
im podkladě dále provozovati. Podník bude s
ubývati vývozem do všech států evropských
umí zámořských. Vedení bude svěřeno majitela
míněné firmy Bedřichu Süssovi.
#10
alto_textblock
#10
Přovzeti vídeňské elektrářské společnosti do
městské správy.
Z Vídně, 22. března. („N. F. P.“) Mezi
reňskou obcí a vídeňskou elektrářskou společ-
ností, založenou Anglobankou, byla uzavřen
smlouva o převzetí do městské správy. Akcio-
táři obdrží 3 K za akcii a ztratí 100 K na akcii.
#11
alto_textblock
#11
Dividendy.
Z Vídně, 22. března. (K. k.) V dnešní v alne
hromadě kolešovské továrny na por
landský cement bylo usneseno vypláceti z či-
sáho získu 541.706 K dividendu pětiprocentní a su-
jerdividendu osmiprocentni a 66.616 K přenést
na nový účet
Papírna a nakladatelská společnost »Elbemühl-
olepíší z čistého zisku 306.237 K na nakladatelský
ščeť starých podniků 115.000 K a 162.000 K na vý-
platu dividendy 10 K za akcii.
Z Vídně, 22. března. (»N. Fr. Pr.«) Továrna n
troje Heid, založená úvěrním ústavem, vypláe
lividendu 15 K proti 17 K roku loňského.
Zlato do Anglie.
Z Vídně, 22. března. (»N. Fr. Pr.«) Rakousko
sherská banka vyvezla za 6 mil. K zlatých slitk
anglické bance.
#12
alto_textblock
#12
Balharská půjčka a Francie.
Ze Sofije, 22. března. (K. k.) Jak nyní z úřadního
nísta připouštějí, francouzská vláda oznámila bulha
ské, jež dle smlouvy o půjčce měla vymoci svole
aby nová půjčka byla v Paříži znamenána, že svolí
k znamenání, objedná-li se u Schneiderovy továrny
v Creuzotu za 25 mil. fr. vojenského materiálu. Tent
nállak, který, jak v zasvěcených kruzích ujišťují, moh
by způsobiti, že by německé a rakouské banky 40 pro-
centy na půjčce zúčastněné, na svých peněžní
kzích nepřipustily znamenání půjčky, vzbuzuje nej.
borší dojem a je kritisován již i poloúřadními novinami.
#13
alto_textblock
#13
st. Z Pešti, 22. března. (Zvl. telegram » Nár-
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. centů
ua mírné koupěchtivosti o 5 až 10 hal. dráže.
Platila za 50 kg: pšenice tisská 81 k
K 8.2213, 79.5 kg K 7.95, 78 kg K 7.85,
pštská 79 kg K 7.85, 76.7 kg K 7.70, 76
K 7.60, bačská 75 kg K 7.60, zemunská
143 kg K 7.374; žito K 6.45 až 6.55;
oves K 7.90 až 8.10; ječmen K 6.55 až
6.90; kukuřice K 5.30 až 5.45, cinquan-
fnská K 6.25—6.30.
Terminový obchod byl zprvu pevný
na kvapné úhrady, potom klidný.
K večeru znamenala: pšenice na duben
1907 K 7.70, na říjen K 8.08; žito na duben
K 6.66, na říjen K 6.82; oves na duben
K 7.82, na říjen K 6.83; kukuřice na
tvěten 1907 K 5.29, na červenec K 5.44.
kepka na srpen K 13.90.
Sádlo smlouváno za klidného obchodu
po K 152.—; jiné zboží klidné.
Počasí: chladný vítr.
#14
alto_textblock
#14
Z Livarpoolu, 22. března. (K. k.) 4 hodina
10 minut. Obrat: 7.000 žoků. Dodávky na březen
568, na březen-duben 5.68, na duben - květen
565, na květen-červen 5 66, na červen červenec
5.65, na červenec-srpen 5.65, na srpen září 5.63.
ta září-říjen 5.61, na říjen-listopad 5.58, na
listopad-prosinec 5.57, na prosinec leden 5.57, na
kden-ůnor 5.59. Denní dovoz —— ž. — Smýšlení
#15
alto_textblock
#15
stálé.
#16
alto_textblock
#16
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 22. března. (Peněžní bursa
lávěrečné smýšlení peněžní bursy slabé.
Obrat akcií 910.000 (640.000).
Kanada Pacifie 1631/2 (171.50).
United States Steel Corporman 355/% (37.25)
22. března 21. března
Cakr (Fair Muse.) . . .
3.—
3.—
Tuky Westeru Steam . . 9.30
9.30
Tuky známka Wileox . . 9.50
9.50
Káva.
22. března 21. března
Rio čis. 7.
7.2
. . . . . .
v/e
6.05
6.—
na březen . . . . . .
na květen . . . . . . 6. 10
6.—
Pšenice.
Z Nového Yorku, 22. března. (Obilní bursa.) Smý
ilení obilní bursy pevné.
22. března 21. března
pehotová . . . . . . . 84.—
83.50
na květen . . . . . .
84.50
84.—
ua červenec. . . . . . 84.75 84.50
u září . . . . . . . 84.75
—.—
Kukuřiee
na květen. . . . . . .
54.50
na červenee . . . . . .
53.40 54.—
n září . . . . . .
Petrolej
nánovaný, kesonový
10.65 10.65
ninovaný' Standard White 8.20 8.20
Kovy.
22. března 21. března.
lď. . . . . . 253/% 25.75 25.371/2 25.7
n . . . . . . 40.50 40.60
40.85 41.1
kelezo čís. 2. . . 25.75 —.—
—.
25 75
#17
alto_textblock
#17
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 22. března. (Bavlnářská bursa.)
šnýšlení v obehodu s bavlnovými lhütami bylo
s počátku nepravidelné, pak intervencemi haus-
úerů bylo částečně uhájené, brzo však následkem
podejů opětně oslabené a závěrek byl stálý.
22. března 21. března 20. března
pohotová . . . . 11.10 11.10
11.—
ua březen . . . . 9. 45
9.55 9.33
ta květen . . . . 9.60
9.69
9.48
1a červenee . . . 9.61
9.69
9 50
la říjen . . . . 9.91
9.98 9.80
Závěrečné smýšlení ustálené.
Z Nového Orleanu, 22. března. Bavlna na květen
M26 (10.39).
#18
alto_textblock
#18
O živnostech řeznických v Praze
Pojednává mag. kom. dr. Sluka.
(Pokračování.)
#19
alto_textblock
#19
Základnu pro provozování živnoslf, o nichž v o
dělení I. bylo pojednáno, tvoří ústřední jatky v Praze-
VII. V těchto soustředí se:
A. porážení dobytka jatečnéko
B. konání zdravotního dlozoruj
C. nákup a prodej dobytká i masa
ad A. Pravidla o porážení jatečného Gobytka
Praze stanovena jsou zemským zákonem o zřízen
jatek (z r. 1889) a řádem jatečním pro ústřední jatky
v Praze-VII. (z r. 1901). Předpisy těmito stanovena
jest zásada nucené porážky dobytka pr
Prahu v ústřed. jatkách v Praze-VII. Zásadu tato má
ten význam, ze v Praze nesmí jinde dobytek pro
odbyt (prodej masa) určený býti porážen než
v jatkách ústředních. Jedná li se však pouze o sou-
kromou vlastní potřelu majilele, smí tento
svůj dobytek poraziti i jinde, ač-li není tu závady
z příčin zdravolních neb policejních Gako znečišťo-
vání dvora, rušení klidu a pod.). Dále ustanoven
jest zásada veřejnosti jatek, která má ten
význam, že do jatek maji přístup veškeré osoby, je
tam za příčinou porážení dobytka a přísl. prací maj
co činiti, a že těmto osobám nesmí býti pří
stup zakázán, zachovají-li předpisy řádu jatečního
Dále připuštěn řádem jatečním prodej masa
vnitřností a jiných odpadků dobytčích i mimo trh
t. j. na jiném místě než pro trh vykázaném neb
v jiném čase než za trvání trhu. Dle těehto zásad
smí sice resp. musí každý v jatkách dobylek po-
rážeti případně i smí prodati maso, avšak naprot
tomu opět jest každá osoba , která činností tou
sobě výdělek zaopatřuje, tedy činí tak po živ no
shensku, vázána předpisy řádu živnoslenského
neboť v tomto směru nepožívají ústřední pražsk
jatky žádného výsadního postavení, kterým
by přísl. předpisy živnostenského řádu se rušily nel
měnily.
Dle toliolo právního stavu dlužno vyvoditi ná
sledující pravidla: 1. Porážení doby t k a
ústředních jatkách, konané po živnosten-
sku, jest činností předpisům řádu živnostenskéh
podléhající a dle těchto smějí dobylek porážeti pouze
řezníci (vůbec) a uzenáři dle zásad, o kterých jsen
byl v I. odd. pojednal.
2. Řezníci, drobnořezníci a uzenári
kteří jako stanoviště své živnosti
mají kdekoliv v Praze krám, smějí porážet
dobytek v jatkách pražských pro potřebu vla st-
ního odbytu masa v krámě a nemusí ni-
čeho v tomto směru ehlašovati u magistrátu a stač
jim jejich živnostenský list na provozování živnost
v krámě znějící.
. Řezníci a drobnořeznici, kter
majíce v Praze krámí, porážejí pro po
třebu vlastního odbytu v krámě, ale
vedle toho též porázejí (paří) dobylek v jt-
kách za plat pro jiného (na př. pro komisio-
náře) aneli kteří vedle prodeje v krámě téz
v samýcl jatkách maso prodávají, avšal
mimo trh, a činnost jejich v obou případech jest
takově převahy, že nejedná se pouze o nahodile
případy, nýbrž o činnost stálejší a sice takovou, že
oxistence vedlejší provozovárny jest patrna — jsou
povinni ohlásiti u magistrátu vedlejší provozovárnu
v jatkách. Povinnost tato jím neukládá žádného
Břemene; neboť příslušné oznámení jest pro sto
kolku a v daňovém směru nemá toto oznámen
žádný vliv na zvýšení daně; neboť o tom dle no-
vých zákonů berních rozhodují zcela jiné okolnost
než pouhé oznámení výše uvedené (lotiž při-
znávka, úřadní vyšetření a rozhodnutí berní komise)
4. Řezníci a drobnořezníci, kteří měli
kdysi krám v Praze, ale pak provozování živnost
v krámě zanechali a dobytek pouze v ja tkách
pro jiné za plat porážejí aneb maso z porazeného
jimi dobylka jen v jalkách prodávají, jsou povin
oznámiti magistrátu přeložení svě živno st
z bývalého krámu do jatek (oznámení to je proste
kolku).
5. Venkovští, mimoprazští, řezníe)
a uzenáři smějí porážeti v pražských jalkách
ústředních dobytek pro potřebu vlastního odbytu
masa ve svém krámě mimo Prahu zřízeněm
a nemusej ničeho oznamovati ani u magistrátu an
u svého přísl. hejlmanství.
6. Jinak je tomu však, jsou-li v ústředníc
jatkách pražských činni venkovští
řezníci způsobem ad 3. popsaným; nebott
By musili vymoci sobě u pražského magistrátu ziv-
nestenského listu na poboční závod v ústředních
jatkách a jedná-li se pak o obdobnou činnost jejich
jak ad 4. jest naznačeno, musili by v Praze opo-
věděti samostatnou živnost řeznickou a na venkově
se jí vzdáti.
7. Osoby, které živnost řezníckou.
drobnořezníckou, nel obchod s ma
sem, vnitřnostmi dobytčími neb jiným
odpadky jen v ústředních jalkách mimo trh pr-
vozovati zamýšlejí, musí v opovědi u magistrálu
označiti jako stanoviště živnosti ústře dn
jatky a nikoli snad svůj byt, což má zejména
význam pro ony osoby, které bydlí mimo Prahu
a živnostenskou činnost soustředi jen v jat-
kách pražských a není správno, opovídají-li tyto
osoby živnost přísl. u hejtmanství svého bydliště
neboť dle předpisů živnost. řádu (8§ 144., 12., 13.
14. živn. ř. a jiné) nelze připustiti nějaké „liktivní
stanoviště živnosti t. j. něco, co vůbec stanovištěm
ve smyslu živn. řádu není.
#20
alto_textblock
#20
(Pokračování.)
#21
alto_textblock
#21
Z trhů peněžních. (22. března.) Zdiželivost na
trzích byla dnes ještě zvýšena, když všudo bylo
známo zvýšení diskonta v Paříži. V Berlíně rozlado-
val zvláště pokles báňských hodnot, což nedovedla
paralysovati ani příznivější zpráva »Iron Mongeru«
Jinak zvýšení diskontu v Paříži nevzbudilo nikde
vážnějších obav v příčině trhů peněz. Záleží nyn
ovšem na posfupu londýnské banky, klerá bude nu-
cena nyní vážněji se obírati otázkou diskontu.
Praha. Také dnešní bursa minula bez obchod
a vybízeny pouze akcie Poldiny huti (zboží) z
K 500.—, avšak peněžitého podání nenašly. Dále
podáváno za akcie Živnostenské banky K 243.—
#22
alto_textblock
#22
strojírny Daňkovy K 474.—, Podolské cementárny
K 202.50.
Vídeň. Na začáteční burse panovala slabá ná-
lada vzhledem na překvapující zvýšení diskonta
v Paříži a vzhledem na pešťské prodeje báňských
papírů a vzhledem na chabé smýšlení na berlínském
báňském trhu. Blízké ultimo a nastávající svátky
zakládaly rovněž koupěchtivost, takže materiál,
který se na trh dostal, byl umístěn s redukovanými
kursy. K větším realisacím došlo zvláště v báňských
papírech a uherských kreditkách. Na polední burse
slabé smýšlení se zostřilo, prolože z Berlína ohlá-
šeno bylo opět poklesnutí kursů. Uprostřed tísně na
lézal se trh železářský. Alpinky klesly až na 597 K.
akcie rýmavsko muráňské byly slabší, pražsko-žele-
zářské ztratily 30 K. Následkem toho také jiné pa-
píry se seslabily, zvláště kreditky a akcie státní
dráhy. Ve šraňku se papíry rovněž seslabily, zvláště
magnesitové akcie klesly o 30 K. Akcie josefo-
dolské a jednotlivé uhlářské papíry klesly, kdežto
dynamitové a hirtenberské patronky se dobře upev-
nily. Rovněž tak akcie petrolejářské. Trh k ukládání
byl vesměs slabý. Na eskomptním trhu stav peněa
nezměněn 4 7/149%.
Berlín. Na dnešní burse převládala opětně
nálada chabá. Většími realisacemi utrpěly v prvé
řadě akcie volného obchodu a z kasovních hodno
jmenovitě železářské na zprávy o nových diferencíeh
v jednání svazu ocelážského, Ztráty kursové převy-
šovaly i dnes v jednotlivých případech výši 39%.
Větší prodeje pozorovány rovněž na trhu hodnoh
bankovních a byla zejména Drážďanská banka laci-
něji vybízena. Z amerických drah kurs Baltimore
značně stlačen. Rakouské dopravní podniky vesměs
v souh'asu s Vídní slabší. Loďařské společnosti za-
nedbávány. Zájem pro ruské titry v průběhu dneš-
ním byl pranepatrný a ke konci bursy ziskové pro-
deje záznam jak rent, tak i akcií bank snížily. Sou-
kromý diskont nezměněn 53/2%. Peníze k ultimu 79%.
Z pražského trhu obilního. Na bursu v Pešti do
stavilo se v posledních dnech vzestupné smýšlení
Z té příčiny mohl se obchod na včerejší burse snad-
něji rozvinouti, na trhu jevila se dobrá poplávka
potřeby. Jak ceny pšenice tak ceny žita dobřese
uhájily. Pšenice byla dočasně o 5 h dražší. Placena
byla pšenice 78.—81 kg. z Prahy 8.20—8.50, z Tábora
81 kg. 8.45; žito 72—75 kg. 7.30—7.55, 73 kg. z Mi-
levska 7.15, 75 kg. z Votic 7.30. — Poptávka po
ječmeni byla dobrá, nabídka českého zboží je
neznačná. Poněvadž, jak se zdá, není potřeba kon-
sumu ještě uhražena, jest kupován uherský ječmen.
který jest co do jakosti horší než český a jest na-
bízen franko Praha za 8.25—8.45. Jako cenová hra-
nice českého z Prahy 8.40—-9.— za 50 kg. Podní
cena příznivým průběhem pešťského trhu ovss, vy-
stoupila také zde čilejší poptávka po ovsv, kterou
bylo lze nesnadno uhájiti i při cenách o 5 h vyš-
ších pro zdrželivost prodavačů. Placeno bylo z Prahy
7.95—8 05. Oves k setí 8.50—8.75, rychlík ze stanie
dráhy cís. Fr. Josefa 7.65—7.75. Kukuřice z Vídně
pohotová 6.—, na duben 580. Mák byl prodáván
z Prahy za 431/2—441/2, ruský jest nabízen za 4219
z Prahy. Vika jest nabízena nad potřebu; ceny 7.60
7.90 z Prahy nelze snadno docíliti. Jetelové semeno
bylo také včera chabé, ceny byly nezměněny.
Změna dodalkového ustanovení VI. k § 61. do-
pravního řádu železničního. Jak se zdá, dojde snad
kenečně k dlouho želané změně citovaného ustano-
vení dopravního řádu, v němž jsou obsaženy předpisy
ve příčině jedně z nejdůležitějších otázek doprav-
ního řádu železničního: otázky doďatečného
zápoělu levnějšíh o než původně účtovaného do-
vozného. Dosavadní ustanovení, samovolně drahami
do dopravního řádu pojaté, bylo a jest dosud pravým
postrachem dopravních interessentů, neboť při obrat-
ném slovném výkladu jeho dá se velmi mnoho re-
klamací dopravních přeplatků hravě zamítnouti. Bylo
proto důležitý odslavec tento předmětem neustálých
stížností a rekriminací rovněž i četných pozměno-
vacích návrhů, podávaných v rozličných korporacích
najmě v státní a želézniční radě. Důslodně a houžev-
natč projevované tyto protesty pohnuly konečně mi-
nisterstvo železnic k činu, ale jak se zdá, zase jen
polovičnímu. Stesky vycházely soustavně z řad
interesentů a měli prolo ito nejprve býli po-
žádáni o své dobré zdání v příčině žádoucí změny
příslušných předpisů; zatím naše minist. žoloznic
v dohodě s uherským ministrem obchodu obruei
se na podřízená ředitelství c. k. stát. drah, před-
kládajíc jim — dle zprávy pešťského „Tarifanzei gru“
— osnovu nového znění těchto prakticky velmi dů-
ležitých předpisů k podání dobrého zdání. Tedy zase
postup ryze byrokratický. Zajisté ministerstvo želez-
nic neopomene se aspoň dodatečně, o všem pi e
meritorním rozhodnutím, dolázati též do-
pravovatelů samých o posudek ve věci. Zm-
něný pešťský list, jenž zdá se býti o věci dobře
zpraven, otiskuje doslovně nejen příslušný výnos mi-
nisterstva železnic na ředitelstva stát. drah, nýbrži
osnovu samu. Pro důležitost věci neváháme čtenáře
své s ustanovením osnovy — dle pešťského „T. A.
— seznámiti. Dopravní dodatek VI. k § 61. dop. řádu
má býti nahražen dvěma dodatky: podstatně změ-
něným dodatkem VI. a novým dodatkem VII
Znění nových těchto ustanovení jest tolo: „VI. Ná-
vrhům na dodatečný zápočet levněj-
šího dovozněho než jak hylo draho
účhováno, budiž dáno mjisto, předpo-
kládajíc, že ponavržený doďatečny
výpočet by byl při provodení dopravy
přípustný, s těmito výjimkami: 1. necht byla
cesta, celní úřad neb způsob výpra vy
předepsán čili nic: a) požaduje-li se při do-
pravě živých zvířat nákladu s pěšněho (rychlo-
zboží) neb snadno zkazitelného zboz
dodatečného zápočtu na podkladě
většího počtu sazeb, než jakého sku-
tečně bylo použito.“ K odstavci tomu podo-
týká ministerstvo, že jevi se býti nutno z výjinky
této vyloučiti zásilky s ohlášeným zájmem na do
dávce (v dosavadním ustanovení pojaté) ježto s chl-
šeníní zájmu na dodávce nechce zajisté zasílatel vy-
konávati vlivu na způsob výpravy (dovozného)
nýbrž jen na věasnou dodávku, začež beztoho
dráha zvláštní „vysoký poplatek jakožto premii
účtuje“. Při zásilkách tohoto druhu (na jejichž včasné
dodávce zasilatel v náklad. listě ohlásil zájem)
bude tudíž možno žádati dodatečně levnějšího vý-
počtu dovozného na základě kombinace většího počtu
#23
alto_textblock
#23
sazeb, než původně bylo (při provedené dopravě) po-
užito. Na př. dovozné pro určitou zásilku z Prahy
do Pešti, na jejíž dodávce ohlášen zájem, bude kom-
binováno při podoji z Prahy do Vídně, spol. st. dr.
a odlud do Pešti; v tomto případě bude možno doža-
dovati se dodatečně levnější kombinace trojí
z Prahy do Vídně, z Vídně do Marcheku a z Marcheku
(Pokrač.)
da Pešti.
Úmluva společností pro labskou dopravu. Spo-
lečnosti pro labskou doprayu uzavřely na letošní pla-
vební saisonu novou úmluvu ohledně dopravních
sazeb v dopravě po vodě i proti vodě. Ve smyslu
úmluvy vydán seznam tarifů, který má platnost o
21. března, až na dále nejdéle do konce května t.r
s výhradou odvolání, v kterékoli době. Dle seznamu
obnášejí sazby: z lodi z Laube —Děčína do-
Magdeburku a Hamburku
obilí, slad, mouka, lůštěniny
40 fen.
olejná semena, otruby . . 37 fen.
z Ústí a Krás. Března zvyšují se tyto sazby o 5 fen
za 100 kg. Cukr všeho druhu z Laube—Děčína do
Hamburku 35 fen. Cukr všeho druhu z Ústí—Krás
Března do Hamburku 38 fen.
Česká banka. Jak se nám sděluje, činí subskripce
na druhý milion akciového kapitálu Českě banky
značné pokroky. Speciálně jeví se velký zájem
banku tuto v kruzích, kterým povolána sloužiti
v kruzích středního průmyslu a obchodu. Jak známo
opírá se nový ústav již nyní o okruh klientely
První české diskontní společnosti, a právě z tčchto
vrstev dochází veliký počet přihlášek, protože měly
příležitost seznati postup a snahy ústavu, z něbož
vychází nová banka. Subskripci provádí První česká
diskontní společnost v Praze.
Akciová společnost lázní luhačovskýchi konala
10. března valnou hromadu za přodsednictví pana
Otty hr. Sorényiho. Na ní byl schválen návrhi správn
rady na placení 3% dividendy za rok 1906 počínaje
dnem 1. dubna a to buď u pokladny správy lázeňské
aneho u Živnostenské banky a její filiálek.
Česká chemická společnost pro vědu a průmysl
v Praze konala dne 16. března 1907 měsíční schůzi
s následujícím programem: Předseda pan císařský
rada F. V. Goller vítá přítomné pány členy a zahajuje
schůzi, načež jednatel docent dr. Baborovský před-
čítá jednatelskou zprávu. Potom následovala před-
náška pana Z. Pešky o technické výrobě me-
thylalkoholu a formaldehydu. Pan před-
nášející vylíčil dle svých vlastních zkušeností zají-
mavou výrobu methylalkoholu či dřevitého lihu, který
vzniků při zahřivání dříví zvláště bukového a bře-
zového v zavřených nádobách. Surový dřevilý lih
dováží se dnes ze zemí, na lesy bohatých, Uher, Ru-
ska, Ameriky, do chemických továren, zabývajících
se čištěním methylalkoholu, kdež se podrobí přesnému
rozdružování při destilaci na kolonových přístrojích.
V Čechách byla taková rafinerie velkého slohu na
Zbirově, poněvadž však stála ve spojení se známou
„společností pro sušení mláta“ v Kasselu, byla po
známém úpadku lipské banky r. 1901 zrušena. Vý-
robky rafinerie methylalkoholu jsou čistý methyl-
alkohol, který nalézá velikého upotřebení v chemi-
ckých továrnách, zvláště barvárnách, a lih denatu-
rační, který se s přísadou pyridinových zásad užívá
k denaluraci, t. j. k znechucení obyčejného lihu, tak
že se týž stane k požívání neschopným. Dále vylíčil
pan přednášející výrobu formaldehydu z methylalko-
holu. Formaldehyd povslává okysličením par methyl-
alkoholu, kuyž je smíšeny se vzduhcem vedeme přes
nějakou kontaktní hmotu. Formaldehyd byll nalezen
Hofmannem již v r. 1869, však teprve v letech 90.
podařilo se tuto, na pohled jednoduchou reakci pro-
váděti ve velkém, po továrnicku. Směs par methyl-
alkoholu se vzduchem jest za jistých poměrů vý-
bušna a pan přednášející obšírně vylíčil oblížnou
překážek plnou cestu, kterou mu bylo překonati, než
podařilo se jemu ve velkém formaldehyd vyráběti.
Konečně ale cíle bylo dosaženo a továrna ve Střešo-
vicích byla jedna z prvních, kde v Evropě se vyráběl
formaldehyd ve velkém, takže jím i německé chemické
továrny, zvláště barvárny zásobovány byly. Formal-
dehydu používá se k přípravě organických sloučenin
zvláště moderních barviv, dále pak jako výlečného
desinfckčního prostředku, který, nejsa jedovatý a ne-
zanechávaje žádného zápachu, nalézá čím dále tím
většího rozšíření. V nejnovější době pak používá se
k výrobě 1. zv. galalythu, sloučeniny to formaldehydu
s caseinem mléčným, lálkou tvrdou, rohovitou, po-
dobnou slonové kosti. Galalythem napodobuje se kost.
korále, a poněvadž se dá výborně zpracovati a barviti,
předpovídá se mu velká budoucnost. Po přednášce
této, náležitě oceněné, následovalo zahájení rozho-
voru panem prol. Andrlíkem „O slanovení du-
síku v kalciumkyanamidu, jakož i stručný
výklad o výrobě jeho, přednesený doc. drem. Babo-
rovským. Do rozhovoru činně zasáhli pp. Kruis, dr
Nebauer, Herles, Prager, dr. Jelínek, dr. Mühlbauer
dr. Šebor, Peška a jiní a souhrn debaty vyvrcholil
v přání, aby pokud možná brzy byl kalciumkyanamid
též v Čechách vyráběn, načež zdařilá schůze doslovem
p. předsedy skončena.
Německý svaz očeláren. Z Düsseldorfu se ozna-
muje: Vyjednávání o další trvání svazu oceláren
bylo včera přerušeno, když vestfálské ocelárnyv
předporadách setrvaly na svých požadavcích. V Ber-
lině toto přerušení jednání způsobilo velmi nepři-
jemný dojem, poněvadž současně rýnsko-vestfálské
průmyslové kruhy daly rozkazy k velkým prodejům
báňských hodnot, které prováděny současně s exe-
kucemi, čímž nastal ostrý sestup kursů vůdčích hut-
ních akcií. Ovšem není třeba nynější neshodu ve sva-
zu považovali za neštěstí. V rozpuštění ocelářského
svazu nikdo vážně nevěří. Ovšem nastane dohoda
asi v posledním ckamžiku. Pro bursu jest ovšem
nejistota do konce dubna neštěstím, poněvadž ne-
přiznivým podnětům jest působení ulehčeno, poně-
vadž je nesnadno, odbýti ocel za uspokojivé ceny
Odbytové poměry jsou nyní dobré ve všech výrob-
cích, pouze obchod s kolejnicemi jest nepatrný.
Z amerického trhu železářského, »Iron Monger
označuje situzci trhu železářského jako příznivou
Nedostatek surového železa zostřován jest ještě vod
ními poměry v Pittsburku.
Americká komise pro přislěhovaleciví do Ra-
koúska. Jak se z Wasbingtonu sděluje, ustanovena
na základě nového amerického přistěhovaleckého zá-
kona presidentem Rooseveltem ve srozumění s více-
presidenty Fairbanksem a Speaker Cannonem zvláštní
komise pro přistěhovalectví, která podnikne v polo-
vině dubna dvouměsíční studijní cestu do Rakousko-
Uherska, Italie a Ruska, aby informovala se o okol-
nostech, které způsobují velké vystěhovalectví z těchto
zemí. Komise předloží pak kongresu zprávu, která
bude podkladem připadných změn zákona přistěho-
valeckého. Komise sestává ze senátorů Lodgea, Dil-
linghama a Latimera, zástupců Howella, Benneta a
Barnetta, komisaře práce Charle P. Veilla a známého
profesora J. W. Jenksa z Cornellovy university ve
Filadelfi.
K talkování krup i rýže. Předsednicivo Zemské
jednoty českých obchodních gremií v král. českém
obrátilo se ve smyslu usnesení výborové schůze ze
dne 8. t. m. na p. c. k. ministra obchodu, aby vydány
byly bezodkladně jasné a přesné předpisy o talko-
vání a do tě doby aby zastavena byla trestní řízení
a odložen výkon trestů. C. k. ministerstvo obchodu
nyní vynesením ze dne 15. března 1907 č. 7710 dává
věděli, že věnuje této záležitosti zvláštní pozornost.
a že podání jednoty vzato za podnět pro brzké svolání
ankely, která by úpravou této otázky se zabývala
Aby se to stalo co nejdřive, a aby také druhá čásl
#24
alto_textblock
#24
pelice jednoty došla svého vyřízení, rozhodlo se před-
sednictvo jednoty, předložili ministerstvu obšírný pa-
mětní spis, v němž sneseny přiklady křiklavé nesrov-
nalosti praxe (jeden soudce osvobozuje, druhý od-
suzuje, odvolací soudy někdy odsuzují, jindy osvo-
bozují), zástupci mlýnů a mlýny v Ústí, v Terstu atd.
nejsou trestáni, obchodníci ano, německé soudy ne-
odsuzují, české ano, prof. Kabrhel prohlašuje zbozí
talkované za škodlivé zdraví vždy, prof. Hueppe a
celé Německo nikoliv, odvolávání se na ministerské
výnosy z 8./3. 1906 a 20.4 1906 prohlásil jeden sou
za nejapnou výmluvu atd-
Doprava do tyrolských stanic jižní dráhy přet
Wörgl. Ježto výhodné ustanovení tarifní, dle něhož
počitalo se v naznačené vozbě dovozné přes Wör
v obojím dopravním směru na základé převzetí
sazeb willenských (inšpruckých), bylo později obme-
zeno pouze na vozbu směrem ze stanie jižní dráhy
na sever, čímž bylo neodůvodněně způsobeno zvý-
šení tarifů v dopravě na jih, zakročila pražská ko-
mora u zúčastněných drah, aby původní výbodná
ustanovení byla obnovena. Tomuto zakročení vyho-
věno byfo vyhláškou v úřadním věstníku pro želez-
nice a paroplavbu č. 9 z t. r. Podrobnější vysvětient
ve věci podá bezplatně tarifní kancelář pražské
obchodní a živnostenské komory.
Z Národohospodářské společnosti meravsko-slezské
v Mor. Ostravě. V neděli dne 24. března přednáší
v Mor. Ostravě ve Slavii na podnět Českoslovanské
obchod. besedy prof. obch. školy p. Jos. Jurajda
z Mar. Hor »O šeku v průmyslu a obchodu«
Ve svátek dne 25. března přednáší týž řečník na
Mar. Horách »O haléřových spořitelnách
dělnických«. Přednáškou o thematu posledním
dán byl ve Vítkovicích dne 10. března podnět ke
zřízení první dělnické spořitelny haléřové na
Ostravsku.
Výstavka výrobků firmy Josef Špaček a spel.
v Proslějově ve skříních obchodníka se vuknem p.
Cyrilla Šimka v Praze, Melantrichova ulice, těší se
značné pozornosti obecenstva. Zboží, které se v yrábI
za dozoru tamější c. k. tkalcovské školy,
je se zárukou čistě vlněné, velmi jemně
jakosti a vzorů opravdu vkusných. Také
černé salonní látky jsou výborné jakosti a provedení.
Jsme opravdu potěšeni, mohouce potvrdit, že konečně
i v tomto odboru, dosud českými výrobci pomíjeném,
vyskytla se tak zdatná česká firma a přejeme si, aby
její snaha byla kupujícím obecenstvem co nejvíce
hojnými nákupy podporována.
Koberce. V kanceláři Vývozního spolku, Praha II;
Palackého ulice 1, jsou vyloženy k volnému nahléd-
nutí krásné pirotské koberce ve velmi vkusném pro-
vedení v ceně velice mírné. Upozorňujeme na tuto
okolnost milovníky tčchto cenných jihoslovanských
výrobků.
Trhy. Výroční trli na hovězí dobylek v Mlado
Vožici bude 26. března. — Výroční trh na dobytek
ve Vlašimi bude 26. března.
#25
alto_textblock
#25
Banky, záložny a spořitelny.
Občanská záložna v Rychnově n. K. vykazuje
v rozvaze za r. 1906: Aktiva: Hotovost pokladní
31. prosince 1906 17.746 K, půjčky na směnkách
250.597, půjčky na hypotekách 1,018.024, uloženo
u jiných ústavů 30 642, cenné papíry 118.573, úroky
nedoplacené z bypotek 27.981, ze směnek 4162,
z cenných papírů 2584 dům čp. 79 v Rychnově n. K.
v ceně 143.190, inventář 1191, zařízení acetyleno-
vého světla 2296, celkem 1,616.991 K. Pasiva:
Závodní podily 25.953, vklady a kapitalisovanými
úroky 1,376.681, úroky na r. 1907 přijaté 1234, re-
servní lond 166.840, fond pro možné ztráty 3652,
fond pensijní 15.335, fond Pelelova domu 26. 408,
čistý zisk za rok 1906 883, celkem 1,616.991 K.
Občanská záložna v Jilemnici vykazuje v roz-
vaze za r. 1906: Aktiva: Hotovost v pokladně
31. prosince 1906 53.742, půjčky: a) na směnky
zemědělské 218.388, b) zásoba eskontovaných směnek
obchodních 277.830, c) půjčky hypotekární 1,211 607,
d) dlužníci v běžných účtech (úvěr hražený) 979. 445,
cenně papíry vlastní 282.456, záloženský dům čp. 126
v Jilemnici (po amortisaci) 116.600, hotel č. 8 v Ji-
lemnici a pozemky 78.700, kauce v úvěrním spolku
záložen 10.000, inventář 10.375, služební kauce úřad-
nictva 4600, zálohy ve věcech soudních a právních
2271, úroky 13.731, různé pohledávky 2265, úbrnem
3,262.010 K. Pasiva: Fondy 260.786, závodní po-
díly členů 73.878, vklady na knížky 2,755.764,
věřitelé v běžných účlech 126.352, služební kauce
úřadníků 4600, úroky na r. 1907 přeplacené 10.440.
daň důchodková za lI půlletí 1906 a daně za r. 1906
1655, různá pasiva 150, čistý výtěžek za rok 190e
28.383, úhrnem 3,262.010 K.
Občanská záložna v Úpici vykazuje v rozvaze
za r. 1906: Pohledávky: Pokladní hotovost
koncem r. 1906 19.487, rozpůjčeno: a) na úvěr
osobní 535.082, b) na hypoteky 1,237.090, uložené
přebytky u peněžních ústavů 259 611, cenné papíry
74.286, dům čp. 89 v Úpicí 6600, pozemek ve »Vel-
babě« 156, movitosti dle inventáře 1780, úhrnem
2,134.094 K. Povinnosti: Vklady ukladatela
s přiúčt. úroky do 30. prosince 1906 1.965.173, zá-
vodní podíly členů 46.300, vázané úroky k záv. po-
dílům 21.404, předplacené úroky na r. 1907 8770,
záloha na popl, obchodní komoře 25, fond pro dobro-
činné účely 2040, reservní fond koncem roku 1906
90.380, úhrnem 2,134.094 K.
Okresní hospodářská záložna v Blatné vykázuje
v rozvaze za r. 19.6: Pohledanost: Pokladniční
hotovost 9749, pohledávky směnečné 251.503, pohle-
dávky hypotekární 381.006, u jiných ústavů uložena
36.968, dům čp. 9 a 9a s přístavbami 24.144, úreky
z půjček nedoplacené 13.078, zálohy soudní 73, in-
ventář 1053, tiskopisy 500, cenné papíry 5257, cel-
kem 723,335 K. Povinnost: Základní jmění
101.614, vklady 597.998, půjčka reservního fondu na
domech č. 9 a 9a vlastních 15 455, cenný papín
reservního fondu 4000, úroky přeplacené na r. 1907
484, čislý zisk 3782, celkem 723.335K.
#26
alto_textblock
#26
Trhy peněžní.
#27
alto_textblock
#27
Vídeňská bursa.
#28
alto_textblock
#28
Závěrečné kursy
Renty:
22. března 21. března
4procentní papírová květnová . . 98.— 38.55
42procentní » únorová . . 99.90 99.95
tprocentní stříbrná lednová . . . 98.35 98.45
4.2procentní » dubnová . . 90.90 99 95
4procentní zlatá rakouská . . . 116.50 116. 50
4procentní korunová rakouská . . 98 60 98 65
31/zprocentní korunová (invest) . 88.75 88.70
4procentní zlatá uherská . . . . 112.35 112 40
4procentní korunová uherská . .
94.25 94. 45
83.20 83 80
31/zprocentní kor. (invest.) uher. .
84— 84 20
ruská půjčka . . . . . . . .
Zástavní listy:
99.25 99 25
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
99.20
99. 20
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
99.—
99 --
4proc. Hypot. banky kr. českého
91.40
91 4e
31/aproc. Hypol. banky kr. českého
100.——
100.—
41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
100.—
100.—
Ústřední banka čes. spořitelen 40
#29
alto_textblock
#29
Losy
Celě státní z r. 1860 . . . . .
„
. . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmystová . . . . ..
„ »Union« . . . . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy e
Živnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
#30
alto_textblock
#30
150.—-
152.25
212.50
212.50
265.—
265 —
438.—
438.—
482.—
482.—
149.15
149. 15
181.50
182 10
417— 417.—
.— —.—
384.25 38425
242.25 —.—
#31
alto_textblock
#31
pětiny
#32
alto_textblock
#32
1769.— 1766.—