#1
alto_textblock
#1
31. března 1904.
#2
alto_textblock
#2
Přilona „Národnich Listu
#3
alto_textblock
#3
k čísh 9s.
#4
alto_textblock
#4
Strana 9.
#5
alto_textblock
#5
O úkolech a tužbách mladší gene-
race národní strany svobodomyslné
a jejího střediska.
(Řeč, kterou na ustavující valné schůzi »Klubu mladš
generace národní strany svobedomyslné« promluvi
poslanec JUDr. Karel Viškovský.“)
#6
alto_textblock
#6
Vážené shromáždění, milí přátelé
Byv zmocněn od přípravného komitétu pro zři-
zení »Klubu mladší generace nár. strany svobodo
myslné«, pozval jsem vás k dnešní ustavující valno
hromadě a vítám- vás všechny vřele k tomuto sdru
žení, po jehož zřízení řada mladších, politicky my
slících důchů u nás již déle toužila.
Je třeba, abychom si uvědomili účel našeh
»Klubu mladší generace národní strany svobodo
myslné«. Nemá to býti klub, který by si vzal za úko
plniti všechny ony účely, které sleduje klub hlavní
zejmena prováděním politických akcí a snad i agi
tací, nýbrž. má to býti klub pro politické myšlení
klub, klerý má soustřeďovati duchy a síly naší strany
po ůznu rozptýlené a který má zejmena lámat ne
chuť jednak naší mládeže, jednak naší intelligence
vůbec ku politice. Ne tedy politická pomoc druhéh
řádu — jak bylo často vytýkáno naší straně, že
chce používat mladých sil jako hnací síly pro poli-
tické účele strany — nikoliv, nýbrž politické
myšlení má býti hlavním úkolem nového klubu.
Pravil jsem, že mládež a inteliigence u nás
straní se v poslední době politiky. Je to faktum,
které je do jisté míry smutným, ale které musím
uznati. Buď straní se naše mládež politiky nebo
kloní se ke stranům t. zv. drobným a odchylujes
od hlavního našeho proudu politi ckého.
Proč se tak děje? Často se říká, že příčinot
toho je neutěšenost dnešní politiky, která šmahem
a obecnými důvody svádí se na vedení hlavní strany
Je-li tato logika, která je na první zdání dosti blízká
také správná, je jiná olázka.
Za poslední doby politická situace naše byl
skutečně pro národ ne dosti uspokojivá — to si ne
budeme hájiti, neboť my sami víme nejlépe, žeži
jeme v dobách těžkých — ale politická neutěšenos
byla právě těmito oblížemi doby způsobena a neza
vinila je naše strana. Naopak strana zajisté učinil
mnoho pro odvrácení horších zel, jež národ náš
mohla stihnouti.
Prvním úkolem intelligence a mládeže má byt
právě v době neutěšeně, v době těžké politické si-
tuace pracovati společně a zejmena cítiti, pro naše
politické potřeby. Je faktum, že strana naše nemá
snad popularitu v širokých vrstvách takovou, jakou
měla kdysi, když s junáckou náladou a s mladými
silami vcházela do politické arény. Ale myslím, že
je to právě znák velké obětavosti strany, že ona
raději obětuje popularitu, než aby byla činila naopak
Kdyby strana naše reálnou politiku obětovala sve
popularitě, snad by byla stála dnes v širokýc
vrslvách zapsána jinak; ale zdali by to bylo s pro
spěchem národní věci, je jiná olázka.
Bude hůře s českým národem, přijdou-li takov
vrstvy k veslu, kterě by něco podobného činily
měly by jen popularitu svou vždy na zřeteli. (Vý
borně!)
Snad zdá se, že právě dorost náš bojí se, aby
nezkazil si dnes v situaci dosti oblížné svou popula-
ritu a proto straní se té reální politiky, která dnes
tak málo vděku a naděje na uznání přináší. Ale zda
pro národ jest to prospěšno, to dlužno dobře roz-
Když uvažují o našich mladých stranách, které
rojí-se due a vznkaj kazdou chvnli, tu premýšlím.
který je nyní onen silný a nový moment politický
který působí k tomu, aby u nás drobily se naše síly
a aby zřizovaly se stále nové zvláštní strany. Jde
me-li od jedné z oněch stran ke druhě, kolik na-
jdeme těch nových silných politických idejí, které by
se mohly zváti stranotvornými, a které by opravňo
valy takovou stranu k samostatnému politickémuži
votu? Nové ideje tu namnoze chybí, a jen ty by
mohly opravňovali k tomu, aby seskupovali se mlad
lidé vespolek, a aby po případě postavili se prot
straně stávající. Poslední události vážně a silně po
ukazují na to, jak je stále ještě u nás třeba jednoty
a svornosti, té svornosti, tak často kaceřované a vy-
smívané; ukázalo se v podzimním zasedání řišské
rady, jak nedostatek jednoty, jak samostatné a lehko-
myslně vystoupení jistého křídla českého poškodile
možný úspěch náš, který byl takřka již hotov,
oproti tomu objevilo se naopak v zasedání předveli-
konočním, jak svorný postup všech našich zástupeů
získal významu a lesku celému směru naší delegace.
Proto myslím, že je nejvýše nutno, abychom měl
zde jisté středisko, které by dovedlo kompono-
vati síly a duch y zvláště mladé generace p rot-
destrukci, proti politickým dobrodruž
stvím, proti ubíjení autority, pokud její
třeba, proti chvilkovým převratům,
proti náladové politice, k jaké často u nás
vyskytuje se chut.
Klub náš, který právě jsme zřídili, má stavěti
most od generace ke generaci. K tomu třeba je mla-
dých a nových sil, aby jimi nové ideje přenášelyse
do strany politické, která již po několik desítilet
existuje a pracuje. Neboť je známé faktum, že nové
ideje přinášejí a přenášejí zvláště jen zas nové ge-
nerace. Bohužel, u nás objevovala se praxe, že nové
ideje přinášely vždycky jenom nové strany. J-
jich hesla uplatňovala se a jejich ideje rozšiřovaly
se vždycky nad hrobem strany staré. Takové slav-
nostní pohřby bývaly u nás velmi oblíbenými slav
nostmi. Je to vždycky třeba? Je však třeba ubíti
stranu, která má svou silnou historii, své síly, své
zásluhy a zkušenosti, aby uplatnila se řada mladých
slibných a zdravých idejí? Je to přec možno i bez
pohřbu tím, že ve straně samé postaví se most od ge
nerace ke generaci, aniž se ubíjí strana, která má
sílu a která dlouhé doby před tím potřebovala, aby
se uplatnila ve prospěch národa a naší politické
věci. (Výborně!)
Budiž mi dovoleno, abych stručně pronesl zde
jménem přípravného komitétu ještě několik našich
názorů o vážné dnešní politice a o úkolech, které
mladší generaci v našem novém kruhu mají přiná-
leželi.
Klademe váhu na politiku silné a pevné
konsekvence, na politiku takovou, se kterou
by zejmena intelligence a to i intelii gence mladší
mohlá naprosto se ztotožňovati a která by tyto
vrstvy k sobě poutala.
Klademe váhu na to, aby politika naše nachá-
zela se i na dále na politické výši a úrovni, aby
měla vždy svoji vůdčí ideu a zejmena aby dovedla
se náležitě brániti proti jisté zbahnilosti, která tu
tam již wzhledem k našemu rozvrstvení sociálnímu
atd. chce vnikati do našich politických kruhů. Pře-
*) Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů-
Pozn. red.
#7
alto_textblock
#7
vážiti.
#8
alto_textblock
#8
jeme si vyjasnění a výhranění hlavních otázeka
problemů politických.
Stručně a povšechně chci se zmíniti o hlavních
těchto otázkách, které ještě na dále během času
vzhledem k vyvíjejícím se poměrům budou dalšího
vyhranění potřebovati. Je to především náš pro-
gram státoprávní, o kterém se tu a tam vy-
skytují myšlénky takové, jako kdyby program ten
byl sepsán v uzavřený krub, ve který můžeme vždycky
sáhnouti, když naskytne se nám nějaká pochybná
otázka, jak jíti dále. Je pravda, že veliký náš po
litik, otec dnešní naší politické soustavy, náš Palacký.
zanechal nám ve svém programu státoprávním ve-
liké dědictví, ale nesmíme si mysliti, že tento pro
gram vystačí nám také na příští desítiletí, po pří
padě na celý příšti věk. V tömto programu nulno
pracovati dále; je třeba prohloubiti jej, upravovat
dle nových poměrů a vývoje.
Mimo to je třeba pečovati o upravení podrobno-
stí a bude třeba hleděti také k taklice, jakou při do
bývání našeho státního práva můžeme voliti. Kdežto
politika staročeská šla přímo za celkem státníh
práva, v poslední době u nás hlásá se program eta-
pový a dlužno nyní uvážiti, jak blíže bude vypadati
ten etapový program, jak jiti od stupně ke stupn
dále k našim státoprávním ideám. Tu a tam snac
následkem toho, že program ten není dosti propra
cován, někde slevujeme, aniž to víme. z tohoto eta
pového postupu, ale zdá se, že právě naopak na ně
kterých místech přímo pod heslem státního práva
vytvořujeme si skufečné bariéry na újmu svého po
stupu v některých jiných otázkách, zejmena hospo
dářských,
V poslední době stal se pokus, aby takový po-
drobný program pro uskutečnění našeho práva
rámci dnešní ústavy a v rámci politické možnosti
byl uskutečněn.
V klubu zemských poslanců našich přednes
proť. dr. Fořt podrobný, dosti široký a bedlivě pro-
pracovaný program a potom přednesl jej znova n
říšské radě. Je otázka, bylo-li tehda zrovna oppor-
tunní, přijíti s věcí tou na říšskou radu, ale myslím
že právě proto, že tyto myšlenky nebyly u nás ná-
ležitě přobrány, že proto tento muž přešel přes
hlavy naše přímo na říšskou radu, aby tam přednes
ty myšlenky. A přec neslyšeli jsme ani pak ještě
ve veřejnosti naší kritický posudek onoho pro
jektu, ba zdá se, že byli mnozí mezi námi, kteř
se přímo myšlení o této věci vyhýbali. Soudím však
že právě naopak naše intelligence a mladá generace
by měla ty problémy přímo vybledávat, že by měl
je zkoušet a veřejnosti říci, jak o projektech tak
značného dosahu soudí.
Dále je tu postava dra. Mattuše, který ode dávna
přináší a opakuje myšlenku, že je nutno, abychom
obhájili napřed stanovisko národní a pak teprve pře
cházeli k našim státoprávním požadavkům. Také totc
hledisko tak často opětované nenašlo u nás dost
hlubšího uvážení.
Proto je třeba, abychom z obvodu mlžin výstou
pili do jasného světla a abychom se nebáli skuteč
nosti, která obyčejně bývá sice chudší, ale ke které
musíme konečně také přistoupiti, chceme-li vážně
politiku provozovati.
Pozastavuji se dále na př. u otázky naší za-
hraniční politiky, kde program náš tu a tam
ukázal jisté mezery, ale i když se ty mezery ne-
objevovaly ve vedoucích kruzích, přece zvláště mezi
širším voličstvem vládne zmatek názorů, tak že na
jedné straně přímo stojíme na stanovisku hyperdy-
nastickém, na druhé straně přímo na stanovisku
opnčnémjinde opět na chvili rozehříváme se pro
trvalé spojenectví s Ruskem, na druhé straně tomu
odpíráme atd., a tu je třeba objasnění podobně jako
v programu vojenském.
Co se týče vojenských otázek, teprve loň
ského roku vycítila se u nás potřeba na rychlo vy-
hraniti stanovisko českých stran; to se stalo a to
důstojně, a tak přestalo tápání ve tmách, kleré dote
doby trvalo. My šli jsme proti militarismu a v této
myšlence vychovávali jsme voliče, tak že ti se pak
bouřili i když poslanci výjimečně zvedli ruku jen
pro kontingent branecký. Zajisté program náš bude
zahrnovati ideál míru mezinárodního, ale dokud mi
litarismus je tak silnou posicí jako dnes, nebylo by
správné, abychom se postavili zásadně negativně
proti militarismu, poněvadž silným vystoupením mu-
žeme se domoci jistých svých požadavků národních
také vůči militarismu.
Je zde dále bližší a nám sympatičtější věc: naše
samospráva. Ta je velkou motorickou silou
kusem národní državy u nás, a není zajisté třeba
blíže vypočítávati, co pro národ náš znamenalaa
co dosud znamená. Ale na druhé straně musímesi
býti vědomi toho, že vedle samosprávy roste silněa
jde rychle v před stát se svou obrovskou a stále
rostoucí a se prohlubující mocí. I když samospráva
pokračuje, nestačí, když nepokračuje s touže silous
jakou pokračuje stát. Tu zdá se a mám ten pocit, žeu
nás od posledních 40 let, co samospráva u nás pů-
sobí, se sociální vrstvy tak velice změnily, že již
nemá naše samospráva, jak dnes existuje, tu pevnou
basi, jako měla před 40 lety, a že dnes místo na pavném
a silném podkladu již leckde leží takřka pouze na
hraně. Nikdo nechce tím všeobecně škoditi na po-
věsti naší samosprávy, které si vysoce vážíme, ale
cítíme, že leckde je samospráva državou takřka kon-
centrované buržoasie a vime-li, že buržoasie je v bu-
doucnosti ohrožena, pak bojíme se, aby s ní nebyla
ohrožena také naše samospráva. Tu je velikým úko-
lem zdemokratisovati a tím posíliti samosprávu, po
něvadž je to naším lidovým i národním interesem
Dalším objektem pro uvažování mladé generace
je otázka národnostní. Dnes na ni hledíme
veliké části jen se stránky jedné, a to s hlediska
vnitřní úřadní řeči.
Zdá se, že koncentrovala se veškerá snahav
této věci na tuto čestnou otázku národa, od té doby
co tak krutě národ byl uražen zrušením jazykových
nařízení.
Bobužel tato věc stala se u nás ve veřejnosti
přímo agitačním předmělem, takže se s touto otázkou
chodilo u nás od schůze ke schůzi agitovat, ž
mátly se soustavně veškeré pojmy u našich mysll-
cích i méně myslících lidí, takže snad není věci, ve
které by byl takový zmatek jako v této olázce
Naši nejlepší lidé, kteří přinášeli v této otázce nej-
cennější myšlenky, byli nejvíce kaceřováni, a ne-
divte se, jestliže pak u různých duchů chuť praco-
vati v těchto věcech odpadla. Zvláště známá agitace
za heslem jednojazyčnosti nebo dvoujazyčnosti, která
se stala prostým agitačním heslem, poškodila nás
tomto směru více než se zdá. Je tedy třeba, zjednati
jasno u občanstva pro čas, kdy poslanci naši bud u
snad moci zasednout u zeleného stolu, aby mohli
dobývat v otázce té konkretních prospěchů pr
nás —
Kromě otázky vnitřní úřadní řeči bude třeba
všímati si otázky národnostní jako celkové. Tuto
#9
alto_textblock
#9
otázku musíme probrat z hlediska čisté lidskosti,
veliký program, který musíme postaviti, je ten, a by
český člověk, ať boháč, atchudý, moh
česky žití v rodině, v životě soukro
mém a kujturním, aby mohl i poctivě česky
umříti, což dnešního dne v uzavřeném území není
skoro možné.
Bude třeba snad během času uvažovati o otáz
kách národnostního smíru. Vysloví-lise
dnes otázka národnostního smíru, vypadá to již
jako by chtěl někdo zraditi náš národ Němcům
Politikové jsou kaceřování již proto, když promluví
o možnosti nějakého vyřovnání nebo národnostníh
smíru vůbec. Doby jsou nyní těžké a naděje v
smír malá. Myslím, že teprve tehdy, až naši odpůrei
poznají naši sílu, až naučí se vážiti si nás, nadejd
doba k dosažení čestného smíru pro nás. Zatím
do té doby bude snad lze vymeziti národnostní bo
na jistou bitevní čáru, na boj kulturní, národo-
hospodářský atd. a zabrániti tomu, aby první slov
v tomto boji měla ulice, jak to bývá často, a ja
k tomu v poslední době Praha byla známými provo-
kacemi dohnána.
Bude úkolem klubu mladší generace všímatisi
otázky sociální, neboť olázka sociální znamená
novou etapu politickou a jest-li že strana naše ne
obohatí program svůj a neprohloubí opravdově čin-
nost svou také ve směru sociálním, pak ztratila svou
budoucnost, neboť přes úkoly sociální nelze dnea
velké lidové straně se přeněsti. Zanedbání této věe
znamená přímo smrl, konec existence naší strany.
Byla by celá řada různých jiných věcí, o kterých
bych chtěl mluviti. Mluvilř jsme zde již dříve o na-
zírání českém na volební právo, při čemž po-
ukázal jsem na to, že v otázce rozšíření volebníh
práva musíme věc posuzovati po česku, že musím
hleděti najíti východisko, které by odpovídalo na jedné
straně rozšíření práva volebního a na druhé straně
našim požadavkům státního práva a federace,
I okulturních a uměleckých potře
bách našeho národa bylo mluveno. Stalo se takve
sčhůzích dřívějších a nebude snad třeba, abych znovu
i nýní kladl zvláštní váhu na to, že bude dále úkolen
mladší generace, aby si věcí těchto zvláště všímala
Jestili že mluvili jsme o potřebách a otázkách našie
vysokých škol, bude třeba všímati si našich s třed-
ních škol a našich vychovávacích ústavů ostatních
tak, abychom dosáhli toho, aby ze středních ško
vycházeli mužové moderní a duševně svobodní
(Výborně!)
Ke konci jednu myšlenku, která by snad prakti
cky a brzy měla býti uskutečněna. To jest zastou-
pení mladších mužů, kteří by se hlásili k též
generaci, ve sboru důvěrníků na našem venkově. J
faktum, že snad ve většině okresů je vliv politický
v lůně naší strany konfiskován ve prospěch jedn
generace starší, která z pravídla nemá s mladší gene-
rací dostatečného kontaktu a tím tvoří se hráz mez
generací nynější, která má dnes vliv a mezi generac
mladší, která, ač jest-li se ji nepřipustí, aby měla vliv
ve příčině praktické politiky, kandidatur atd, pak spěje
ke stranám jiným aneb práce pohitické si nevšímá.
Myslím, že kdyby takového kontaktu bylo bý
valo v poslední době tu a tam mezi mladší gene
rací a starší, mohli jsme si uspořiti leckteré nedávné
volební porážky a leckteré nevhodné kandidatury
které nás přímo poškodily a kompromitovaly.
Když již jsem se dotkl těch nešťastných kandi-
datur a těchto malých drobných porážek ve volbách.
vzpomínám na to, že skutečně občas táhne u ná
cosi vzduchem, tak jako politický zmatek a politická
paníka, a to, co se stalo na př. v okrese kralové-
hradeckém, je klassickým přímo dokladem.
Takovým politickým panikám v našich řadách
třeba zabrániti, i bylo by důležitým úkolem mladší
generace, aby ona svým politickým vychováním
stykem s nejširšími vrstvami rozšiřovala pravduo
naší politice, aby získávala chuť a pochopení pro ty
úkoly, které naše strana si obrala. Je třeba, aby
u nás byla v télo generaci záloha rozvaby a zdra
vého rozumu proti všemu tomu, o čem jsem dříve
mluvil, totiž proti dobrodružstvím, proti politice
va banque, a proti exolickým směrům, které rychle
se uplatňují. Není k tomu třeba nových stran, ale
potřebujeme k tomu nových, zdravých a zralých sil
a nových, života schopných a zdravých idejí.
Přál bych si, aby klub mladší generace národn
strany svobodomyslné přinesl do politiky české to
co je vlastností každé mladší generace, ml a dou
sílu a naději ve zdar našeho politi-
ckého zápasu. (Výborně ! Hlučný potlesk.)
#10
alto_textblock
#10
Národní hospodář.
#11
alto_textblock
#11
Svépomoc obchodnictva a doprav-
nictví.
V posledních dnech četli jsme dvě potěšiteln
a zájem budící zprávy z našich obchodních komor
Pražská obchodní komora zřizuje tarilní kan-
celář komorní a plzeňská obchodní komora za-
mýšlí pro kruhy obchodnické a živnostenské v Plzn
pořádati kurs o železničním tarifnictví
Obě tyto myšlenky vyvolala potřeba, nutkavá a ne-
odbytná, potřeba postaviti obchodnictvo na vlastní
nohy a emancipovali ho z odvislosti od dráhy a její
zřízenců, z dávných dob počátků drah zděděné.
Úkoly tarifní kanceláře pražské komory dle zprávy
presidialní komise jsou: zaříditi a přesně jour vésti
účelně zařízený tarifní archiv, ke všem komorou
z vlastního počinu nebo k podnětu interessentů pod-
nikaným krokům povahy dopravně« či tarifopolitické
sbírati, pořádati a zpracovávati potřebná data a skut-
kový materiál a předkládati hotové operáty presidi
k dalšímu řízení a konečně udíleti interessentům ko-
morního obvodu v záležitostech dopravních a tarif
ních věcně správné informace (z čehož však správně
spolupůsobení při reklamacích tarifových přeplatků
zásadně jest vyloučeno). Tím dostane se obchodnictvu
vlastního orgánu pro informace tarifní i dopravní, tím
učiní se zbytečnými dotazy u drah, které samy za
správnost svých sdělení ani ručiti nechtí, jím umožní
se obecenstvu tarifové přeplatky přímo, Mez prostřed-
nictví soukromých tarifních kanceláří reklamovati.
Při velikém množství, různosti a nepřehlednosti
našich tarifů jest jen velikým domům možno míti
potřebnou sbírku tarifů a k ní obeznalého úřadníka.
všechno ostatní obchodnictvo jest odkázáno na in
formace drah nebo stanic — a informace ty nebývají
vždy rychlé, ani zvlášť ochotné, ba ani ne vždy
správné. Mimo to získává tím komora novou insti
tuci, která ji usnadní více a lépe si všímati potřek
dopravnictví, než až posud. Nemůžeme tu zamičeti
výtku všem českým komorám společnou, že př
opravných návrzích, při novolách obchodnictvu ne-
příznivých, při všech krocích v zájmu obchodu do-
pravnictví se týkajících u ministerstva železnic i dra
hlásí se jen komory německé, naše však téměř nikdy
nebo jen tehdy, když aranžována společná akce všech
komor rakouských. Krok pražské komory, zejmen
získáli dobrého odborníka, mnoho zajisté obrátí k
lepšímu a bude příkladem ostatním komorám našim.
Materiál pro tarifní archiv mají všechny, vždyť každá
rakouská komora obchodní dostává od drah zdarma
všechny vycházející tarify, jedná se tedy jen o po
rozumění, vůli a nepatrnou jen oběť pracovní na roz
množenou agendu.
Neméně významným jest pořádání přednáško
vého běhu o železničním tarifnietví komorou plzeů
skou. Činí se tu prvý krok k výchově obecenstva
#12
alto_textblock
#12
oboru pro každého obchodníka tak důležitém, posu
však s neomluvitelnou lchkostí prostě ignorovaném.
Naše obecenstvo dovede jaks taks vyplniti nákladní
list a zasílati po dráze, dokud vše jde obvyklou vy
jetou kolejí, jakmile však nastane jakýkoli výšin
pravidelného běhu, ať již zdržení v dopravě, nutnos
disponovati, nepříjetí zásilky, difference s údeji ná
kladního listu a pod., stojí tu bez rady, nejsouc si
vědomo ani svých práv ani svých povinnosti.
Předpisy dopravní a tarifní jsou až na malé vý
jimky známy nanejvýše jen v nejasných ohrysech
Stanice i správy dráh mohly by dosvědčili, jak ne-
uvědoměle počíná si obecenstvo v mimořádných
ostatně v dopravě železniční dosti častých případech
a jak pak hledá chybu všude jinde, jen ne v sobě
samém. Co jen práce a peněz promrhá se zbylečnými
stížnostmi a reklamacemi bezdůvodnými a předem již
marnými, zaviněnými neznalostí předpisů reklaman
tem samým, a co na druhé straně z téže příčiny ujde
obecenstvu tím, že z nevědomosti nehlásí se o svě
právo
Zde jest třeba nápravy, třeba odstraniti příčiny
aby odpadly následky. Obchodnictvo musí se obe
známiti lépe s předpisy, musí uvědomiti si svá práva
i své povinnosti, které, podávajíc zboží své k do
pravě, na se béře, obecenstvo musí doplniti tu svou
výchovu. Dosud byla zanedbávána úplně, obchodní
učiliště zabývají se ji jen nanejvýš povrchně a vše
ostatní přenechává se praxi, dobré sice, ale drahé
učitelce. Proto zamlouvá se nám tolik podnik ob
chodní komory plzeňské a jsme přesvědčení, že brzc
budou následovati i komory ostatní.
Než nepomohlo by mnoho, kdyby jen obchodn
komory výchovné práci té se věnovaly. Mohouť pů
sobiti jen mezi obecenstvem svého sídla, s kursem
6nedělním, jaký ku příkladu pořádá komora plzeň
ská, nelze kočovati. Ale obchodnictvo naše jest již
dostatečně zorganisováno, máme s dostatek obchod
ních gremil a obchodních spolků, které v zájmu ob
chodu, v zájmu svých členů mohly a měly by vší
mati si zanedbávaného dosud oboru. Věc není nijak
těžká.
Při různých obchodních, večerních a pokračo
vacích školách snadno lze zavésti vyučovací kursy
o dopravnictví a tasifnictví, ať již samostatné nebo
zahrnuté v osnovu učební, pro obchodnictvo, živno-
stenstvo i dorost. Jen o učitele je nouze — těch
nemáme. Ale i tu najde se pomoc. Plzeňská komor
získala pro svůj kurs za učitele železničního komi-
saře p. Schmieda — snad našla by se v každém
městě mezi železničními úřadníky stanice vhodná
sila, která by porozuměla, co se na ní žádá, která
by své vědomosti a zkušenosti sdílela se svým po-
sluchačsívem a praklickými pokyny šířila nutnou
znalost svého oboru. . Víme, že i odborná výchova
železničního úřadnictva není právě na výši dbkona
losti, ale jsou jistě i tu hlavy snaživé a není po
chyby, že po prvých letech slabých snad počátk
bylo by tu dosti sil, které by úlohu učitelskou
s úspěchem mohly plniti.
Chybí nám ovšem ještě něco — zejmena pro ty
kterým vzdělávací kursy by z jakýchkoli příčin byly
nepřístupny. Chybí nám české knihy —— význam
knihy vydané Merkurem tím naprosto nechceme
umenšovati — o dopravnictví a tarifnictví, knihy
populárně psané pro praktickou potřebu obchodnictv
i pro výchovu dorostu (o vědeckých ani nemluvě)a
chybí nám české tarify. K českým knihám odborným
pomůžeme si snad bohda časem sami, každý počátek
je těžký — a před nějakými 30 lety nebyli jsme
i s ostatní odbornou literaturou na tom mnohem
lépe. A české tarify? — to je otázka, o níž prozatím
smutno mluviti! Těch domůžeme se snad někdy, až
poměry železniční i politické v tomto státě úplně s
změní — a to, zdá se, tak hned nebude — ale i pak
bude třeba, čeho též dnes postrádáme, t. j. aby obe-
censtvo a jeho příslušní representanti je též důrazně
a neodbytně žádali. Zatím musíme si pomoci i bez
českých larifů.
#13
alto_textblock
#13
Celní konference dokončila včera své porady.
Nyní budou protokoly porad oběma vládám předloženy
ke schválení. Až to se stane, budou požadavky formu-
lovány a sděleny německé vládě, která současně
oznámí svá přání. Tím bude vyjednávání definitivně
zahájeno. Za jaké siluace, zmiňujeme se ve zprávě
jiné. — Senálor italský Miraglia dostavil se včera
k opětné poradě do ministerstva zahraničních zále-
žitostí, které se súčastnili i zástupci předlitavskéa
uherské vlády. Miraglia dosud neučinil žádného ná-
vrhu o úpravě otázky vinní. Porady jsou prý dosud
čistě informační a nelze se tedy zatím nadíti řešení
olázky vinní, byť i byly nějaké návrhy učiněny.
K jednání o obchodních smlouvách. Zajímaváa
význačná zpráva sdělena včera. Jednání rusko-něme-
cké není výsledno. Po několik měsíců se již nevy-
jednává. Patrno, že se zde (v Berlíně) klade důraz na
nastávající jednání s Rakouskem, které bude směro-
datno pro jednání s Ruskem. Smysl jest jasný. Ně-
mecko se svými požadavky v Rusku pohořelo. Rusko
vysoce interessováno na vývozu zemědělských svých
produktů do Německa, odmítlo přistoupiti na nový mi-
nimální tarií německý a Německo, octnuvši se takto
ve slepé uličce, hledí sesíliti svoji posici tím, že se
snaží dohodnouti se s Rakouskem a opírati se při
jednání s Ruskem o ně. Rakousko má mu býti po-
silou při dosažení jeho cílů. Odtud pojednou spěch
Berlína a odtud zdůrazňování dohody s Rakouskem.
o které se z Berlína dříve mnoho nemluvilo. Naopak:
právě v Berlíně usilovali o urychlení dohody s Ru-
skem, bez ohledu na vývoj věcí v Rakousku. Nynějším
obralem nabývá stav záležitostí význačného rázu po-
litického. Německo, octnuvši se v kritické situaci, po
třebuje Rakouska, které by mohlo — kdyby chtělo —
stavu toho znamenitě pro sebe využitkovati. Ovšem
kdyby dovedlo neb chtělo. Ale u nás pravidelně vhodné
chvíle se nevyužitkuje a pracuje se ochotně pro zájm
jiných. A tak bude asi touto říší vhodná chvíle ne-
využita a zisk připadne jako obyčejně Německu.
Bavlna. Při stálém kolísání jest základní ten
dence pevna. V Novém Yorku i Liverpoolu.
Tamní týdenní zpráva oznamuje: Úpadek Sullya ne-
měl na liverpoolský trh tak značného vlivu, jak se
původně za to mělo, a sice proto, poněvadž zde ne-
bylo velikých spekulačních položek, zatím co kata-
strofou na trh mnoho zboží vrženo nebylo. Situace
se ovšem dosud nevyjasnila, protože Sullyovi se stále
ještě nezdařilo, vyrovnati se s věřiteli, následkam
čehož nelze ještě seznati, jaké operace bude ještě
nutno na trhu provésti. Pozornosti zasluhuje však,
že jsou zásoby liverpoolské velmi male
a že jsou následkem toho ceny zde pevnější než na
jiných ústředích obchodních. V nejbližší době bude
nutno do Liverpoolu přivézti větší množství zboží.
Přadláci evropských zemí ostatních jsou dostatečně
zásobeni. Následkem nevyjasněných poměrů jsou
přadláci nyní zdrželivější, leč není pochyby o tom,
že budou nuceni za krátko kupovati surovinu. Co
se týče statistické situace, jest nepopíratelňě pevna.
to jest odhady sklizňové a data o výsledku odseme-
ňování patrně dokazují, že byly odhady 11 mill. b.
a vyšší příliš značny, leč na druhé straně nutno
uvážiti, že vysoké ceny spotřebu jistě stlačily. Práce
nového osevu již začínají a vysoké ceny budou ast
pěstitelům podnětem k rozšíření osevního obvodu.
V místním obchodu klesla americká a střední pe-
ruanská při malých obratech o 52 body, dále klesla
brasilská o 50 bodů, hrubá peroanská o 25 bodů.
egyptská o 1/4 až 1/1s d. a východoindická o z/1« až
1/1s d. Na lhůtním trhu klesla americká o 29 až 3
bodů a egyplská o 1/44 až 12/44 d. Dovoz čini
71.692 bal. (z toho americké 50 674). Obraty místní
32.650 bal., místní zásoby 574.930 proti 698.590
v tomže témdni loňském (z toho americké 487.17
proti 622.630 b.). Dopravuje se do Liverpoolu ame-
rické bavlny 85.000 proti 187.000, do ostatní Evropy
119.000 proti 307.000. Veškeré viditelné zásoby činí
2,807 000 proti 2,870.000 (z toho americké 2,138.000
proti 2,361.000, egyplské 319.000 proti 213.000, vý-
chodoindické 316.000 proti 224.000) bal. — Ráz
tendenci novoyorského trhu jsme již charakte-
risovali. Jsou patrny i z těchto dal
bavlna na
pohotsvá březen květen červene
21. března 14.50 13.87 14.16 14.31
22.
14.— 13.25 13.45 13.59
23.»
14 50 13.63 13.84 14.04
24.
14.50 13.86 14.06 14.25
25.
14.75 14.58 14.78 14.9
26.»
15.30 14.98 15.18 15.37
28. ,
14..90 14.45
14.65
14.86
„
14.90
14.55
14. 75
1497
#14
alto_textblock
#14
29.
#15
alto_textblock
#15
Jak Rusko podporuje snehy o zlopšení výroby
másla. Porada o potřebách ruského máslařství, ktera
se obírala v poslední době otázkou dopravy, ukládám
a teploty pro dopravu nutné, přijala dle zprávy mo
skevského konsulátu tuto resoluci: Nutno si přáti, aby
máslařské vagony starého typu byly přestavěny a aby
zřízeny byly na větších stanicích dráh a skladištích
vodních cest umělé chladírny, ovšem za podpory li
sku. Co se týče obalu jest konference názoru, a v
byla kompetentní instance zmocněna ke zkoušen
různých druhů ruského bukového dříví a aby věno-
váno bylo více pozornosti než dosud balení v bedních
(ne sudech). Otázka solní rozřešena konferencí v ten
rozum, že třeba dáti přednost bachmutské soli. Také
otázka dopravy byla opětně předmětem porady a sice
tentokráte doprava vozem, resp. saněmi. Takovéto
dopravy musí často překonávati vzdálenosti 200—300
verst, při čemž se za časté máslo kazí. Tomu bylo by
lze odpomoci tím, že by se na místech výroby zřídily
chladírny. Zároveň obrátila se konference na stro-
jírny se žádostí, aby zevrubně prozkoumaly otázku
nákladů menších chladičů
Pokles německého vývozu železářského. Něme-
cký vývoz železa klesnul v únoru oproti lonsku
72.000 t., oproti lednu o 30.000 t. Nevzroste-li co nej-
dříve vývoz, dojde k četným obmezením výrobním.
Speciálně vývoz surového železa se letos o něco
zlepšil. Vývoz kolejnic značně poklesnul. Činil v lednu
a únoru t. r. jen 30.785 t. proti 67.184 t. loni v tomže
období.
Trust soukromých pojišťoven proti ohni. „M. A.
Ztg.“ oznamuje, že veškeré německé soukromé po-
jišťovny proti ohni sjednaly kartel, jehož účelem jest
udržeti prémie pojištěnců na určité výši a každému
snižování jich zabrániti.
Nebezpečí velkozrnné kokotice. Výzkumná sta-
nice hosp.-bolanická v Táboře obdržela tyto dny vzorek
červeného jetele od velké firmy se semenem jetelovým
v Hamburce ku prozkoumání, nechová-li v sobě zrna
kokotice. Vzorek ten byl původu uherského, resp.
sedmihradského. Zrna vzorku toho byla plně vyvinutá.
vážiloť 1000 zmn 2.22 z. čistota pak obnášela 98.85 %.
takže na pohled zdál se vzorek zaslaného semene jete-
lového býti velmi hodnotným. Při prohlížení proselých
odpadkův nebylo také žádné zrno kokolice nalezeno.
Když však prohlédnut byl pozorně — zrno za zrnem
— i celý zaslaný vzorek, nalezena byla v něm zrna
kokolice, která ani velikostí ani barvou valně od se-
men jetelových se nelíšila. Byla to žrnka kokolice.
Cuscula racemosa, klerá až dosud u nás známa ne-
byla. Zrna jsou o průměru až i 2 mm, tvaru elipsold-
ního, barvy žlutavě zelenavé. Povrch jich není rovněž
tak dokonale hrbolky poset, jak to bývá u kokolice
u nás rozšířené. Jest proto také rozpoznání těchto
zrn kokotice od semene jetelového velmi nesnadné,
čímž stává se kokotice ta dvakráte nebezpečnou. Neboo
snadno může se státi, že i při prohlížení vzorku je-
telového semene, prohlíží-li se toliko část, jež při pro-
setí sítem propadla, mohl by vzorek takový prohlášen
býti za kokotice prostý, a přece nebezpečný ten pří-
živník obsažen jest v semenu tom měrou někdy i velmi
značnou. Jest proto velmi důležitým, aby i na kontrol-
ních stanicích semenářských při prohlížení vzorku
semen jetelových, nechovají-li v sobě kokotici, pro-
hlížela se nejen část sítem propadlá, nýbrž i vzorek
celý. Kokotice ta, Cuscuta racemosa, jest původu ame-
rického a byla do Evropy zavlečena r. 1840 ve formě
variety C. chitioma Engelm. Prantl a Engler píší o
kokotici této, že po zavlečení k nám tato v celé střední
Evropě zase velmi brzy vymizela, čemuž objevení se
její v jetelích uherských, resp. sedmihradských, od-
poruje. Poněvadž pak jetelové semeno této provenien-
ce v míře dosti značné i k nám se dováží, považuje
výzkumná slanice hosp.-botanická v zájmu hospodáí-
ství samého za svou povinnost, pp. rolníky na mož-
nost zavlečení tohoto nebezpečného příživníka i do
krajin našich upozorniti a doporučiti všem pp. rolní-
kům, aby každé od obchodníků koupené semeno červ
jetele nebo vojtěšky dali prozkoumati u některé kon-
trolní stanice semenářské, jíž tato Cuscuta racemosa
jest známa, aby tím předešlo se nebezpečí zaplevelení
vojtčšky i jetele u nás. Až dosud škodila kokotice tato
jen na vojtěšce v jižních Uhrách a v Sedmihradsku,
letos pak nalezena byla v hojném počtu i v semenu
červeného jetele. Výzkumná stanice hospod.-botanická
v Táboře vykonati hodlá s nalezenými zrny této ko-
kotice Cuscuta racemosa, jak na vojtěšce, tak i na
červeném jeteli pokusy, a sledovati, jak u nás koko-
tice tato se vyvine a podá pak o výsledku těchto po-
kusů širší veřejnosti hospodářské podrobnou zprávu.
Pro dobu přílomnou vybízí řečená slanice rolníky.
aby nezanedbali ani jediného vzorku koupeného se-
mene vojtěšky nebo červeného jetele dáti si prozkou-
Růzé zprávy. Vídeňská banka Union
konala včera valnou hromadu za účasti 28 akcionářů
zastupujících 6405 akcií. Ze zprávy uvádíme: zisk
z konverse 414% uherských státních titrů zařaděn
do bilance. Rakouská elektrotechn. společnost Union
trpěla i loni všeobecnou depressí. Veškeré akcie její
v držení banky se nalézající zakoupila berlínská elektr
spol. — ztráta tím přivoděná revněž v bilanci vyká-
zána. Rakouská spol. gumařská končila se ztrátou
Akc. spol. dřevařská jeví za to uspokojivý výsledek
Převzatý zbytek 4% půjčky komise pro regulaci Du-
naje se ziskem rozprodán. Dále rozpuštěno konsor-
cium pro emissi 62 mill. 4% uherské renty korunové
a zisk pojat v bilanci. Stejně zisk z převzelí a rozpro-
doje 50.000 akcií uherské hypoteční banky. Zisk z
412% železniční půjčky bosenské ponechán na rok
příští. Zpráva schválena a usneseno z čistého zisku
2,606.271 K platiti 61/2% dividendu (26 K na akcii).
Na nový účet se převede 241.066 K. — Včera konána
ve Vídni valná hromada severozápadní paro-
plavební společnosti. Usneseno z přebytku
598.735 užíti 312.307 K na odpisy a platiti 5% divi-
dendu. Na nový účet přenešeno 4865 K. Zpráva uvádí
důvody splynutí velkých dopravních společností lab-
ských — krok tento schválen. — Dne 4. dubna koná
se mimořádná valná hromada společnosti železá-
ren a emailáren Bartelmus a spol.v
Plzni. Provedeny budou doplňovací volby do správní
rady. — Americký petrolejářský trust snížil ceny
petroleje v Novém Yorku a Philadelphii o 15p.
Dopravní ustanovení státních dráh. Dnem 1. dub-
na 1904 nabudou platnosti tyto tarifní pomůcky: Nový
tarif, díl II., sešity 7., 8. a 9. a dodatek VIII. k tarifu
dílu II., sešit C. (společ. sešit) pro jiho-německý ra-
kousko-uherský svaz železniční. Dodatek. II. k tarifu
pro dunajskou dopravu překladištní přes Linec. Do-
datek III. k tarifu pro rakousko-dunajskou dopravu
překladištní přes Vídeň nebo Korneuburg.
Z pražské plodinové bursy. Na veliký pátek dne
1. dubna t. r. s na Bílou sobotu dne 2. dubna l.r.
nekoná se žádná bursovní schůze. Hlavní bursa bude
na místě dne 1. dubna konána ve čtvrtek dne
31. března 1904 v obyčejnou hodinu t. j. od 9 do
11 hodin dopol. a od 2 do 3 hod. odpol
Z představenstva Nového obchodního gremla král,
hlav. měsla Prahy. Ve schůzi konané dne 28. března
t. r. za předsednictví starosty G. Adámka podá na byla
zpráva o postupu přípravných prací pro získání vlast-
ní budovy gremiální a stavu vyjednávání o koupi sla-
vebního pozemku v obvodu assanačním. Schváleny
byly disposice obsahu jednaci zprávy představenstva
pro valnou hromadu gremiální položenou na 28. dub-
na t. r., jež bude vydána tiskem. Obchodní a živno-
stenské komoře dána byla dobrá zdání o odhadech
zásob potravních v Praze pro vojenskou zásobárnu,
o doručování expresních zásilek v nočních hodinách,
o navrhovaném usnadnění zdaňovacích formálnosti
při dovozu zvěře do Prahy a o bezpečnostních opa-
třeních při osvětlování obchodů. Vzato na vědomí
ustavení se poradního sboru droguistického volbami
p. Fr. Vítka předsedou, J. Rottenborna jednatelem
p. Em. Binovce referentem sboru v gremiálním před-
stavenstvu. V zásadě vysloven souhlas k žádosti ob-
chodního gremia na Smíchově za svolení, aby tamní
učednice mohly navětěvovali pokračovací školu No-
vého obchodního gremia. Dobrá zdání podána magi-
strátu a obch. a živnostenské komoře ve třech zále-
žitostech výprodejových (dvě zamítavá a jedno
kladné).
K instalování telefonických stanic v Praze. fe-
ditelství pošt a telegrafů v král. českém sdělilo s před-
stívenstvem Nového obchodního gremia, že průtahy
v rychlejším postupu instalování telefonických stanic
způsobovány jsou zejmena odporem majitelů domů
ke svolení, aby vedení bylo na jejich domech upev-
něno. Představenstvo proto poukazujíc na důležitý
význam husté telefonické sítě, jako velmi prospěšného
komunikačního prostředku, u nás ještě nedosti oce-
ňovaného, obraci se veřejně k pánům majitelům domů
pražských, aby nečinili instalování telefonick ých
#16
alto_textblock
#16
mati