ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 4cb94d20-7110-11dc-b874-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
30 března 1904. Číslo 90
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
osob morem zemřelých páčil se v týdnu až do 19 t. m. na 4057. Pendžak a středoindické kraje vyka- zují po 10.000 úmrtích nejvyšší úmrtnost. V presi- dentstvu bombajském událo se 8500 úmrtí morem v Bengalsku 5000 úmrtí. — Z Pretorie se telegra fuje. že ve vnitřním městě byl včera zjištěn druhý přípan moru a to u bělocha, Původ nákazy jest prý úplně neznám.
#5 alto_textblock #5
Školská hlídka.
#6 alto_textblock #6
Učitelská jednota »Komenský« pro Prahu a okol usporáda v některých dnech po Velikonocích půl- denni geologický vylet do Velké Chuchlé, který říditi bude universitní professor p. PhDr. Filip Počta, Vy- cházka tato má býti náve dem, jak si počínati při geologických výletech, pořádaných se žáky; proto bude předcházeti orientační přednáška v kreslírně měšť. školy ve Vladislavově ulici v Praze II.
#7 alto_textblock #7
Dramatické umění.
#8 alto_textblock #8
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes o lido- vém představení odpoledním hráti se bude Smetanova „Hubička“; večer skončí rada slavnostních před- stavení na počest Jindřicha Mošny a jeho čtyřicetileté činnosti u král. českého zemského divadla Klicperovou veselohrou „Hadrian z Řimsu“, kleréžto před- stavení pořádá se mimo předplacení ve prospěch Ústř. jednoly českého herectva. Od zejtřka do soboty budou obvyklé noremní prázdniny. V neděli odpoledne hrát se bude Verneova výpravná hra „Carův kurýr a večer po druhé Dvořákova opera „Armida, v pondělí odpoledne Jiráskův „Jan Žižka“ a večen Smetanova „Prodaná nevěsta“. Obě nedělní představení jsou benefiční. Odpoledne hraje se ve pro- spěch Sirotčího, vdovského a podpůrné- ho spolku členů Národního divadla, ve- čer ve prospěch Pensijního ústavu soli sto Národního divadla. + Lidové divadlo „Uranla“ v Praze VII. Dnes jest benefiční večer oblíbeného herce pana V. Rab- ského. Bude se hráli novinka: „Po krvavém sněmě“ historický obraz o 3 dějstvích. Napsal Jos Kratochvíl. Režisér Fr. Šípek. Hlavní úlohy hrají dámy: Balákova Spurná a pp. Spurný, Lachman, Počepický, Pražský Šípek, Haasen, Čekanský, Chalupník, Mráček, Ber man. Začátek o 7. hod. več. Po divadle doslalečný počel vozů elektr. dráhy. Od zejtřka do neděle zůstane divadlo za příčinou noremních dnů uzavřeno. Přišt představení jest v neděli dno 3. dubna (o Boží hod) a bude se hráti o 1/44. hod. odpol. ve prospěch invalid- ního fondu Ústřední jednoty českého hereciva veselo- hra „Zlatě časy“, večer o 7. hod. ve prospěch postavení chrámu v Praze VII. Ruthovo drama „Písmákova dce- ra“. V pondělí velikonoční hraje se odpoledne velká výpravná fraška se zpěvy „Pražané v Pekině“, večer francouzská veselohra „Gavaut, Minard a spol.“ + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se ve prospěch sl. A. Kandlerovy veselohra o2 jedn. „Medové měsíce“ od Dejského v překladu A Spáčila a Archlebovo drami. „Až do smrti“. Hlavní úlohy jsou v rukou dam: Kandlerové, Kaucké, Štro- bachově a pp. Charváta, Táborského, Kubíka ml., Kaň- kovského, Edla a Štrobacha. Úlohu Žofie za ochura- vělou pí. Jeřábkovou-Kaclovou hraje sl. L. Kauckých. Zejtra ve čtvrtek, v pátek a v sobotu zůstane divadlo za příčinou noremních dnů uzavřeno. V neděli 3. dubna hráti se bude v areně dvakrát k dobročinným účelům. Nypraveny budou odpol. operetta „Donna Juanitta a večer „Komtessa kuchařkou“. V obou představeních vystoupí pí. Mař. Zieglerová. V zimním divadle hráti se bude pouze jednou a sice večer o 7. hod. k dobro- činnému účelu Karlweisův obraz ze života „Hrubá košile“. V pondělí 4. dubna vypravena bude v areně odpol. i večer poprvé novinka „Burský generál“, velká burleskní fraška se zpěvy s p. Lierem a sl. Groszovou ve hlavních úlohách. V zimním divadle hráti se bude Moserova veselohra „Pan bibliotekář + Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinehradech. Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny: „Farář z Podlesí“. Obraz ze života o 4 jedn. Napsal L Gruber. V noremni dny ve čtvrtek, pátek sobotu zůstane divadlo uzavřeno. V neděli dne 3. dubna hráti se bude o 7. hod. večerní poprvé původní novinka „Kněžna Pepička“. Obraz ze života pražskéhose zpěvy o 5 jedn. Slova i hudba od O. Fastra.
#9 alto_textblock #9
Hudba.
#10 alto_textblock #10
+ První český hudební festival. Dnes, ve středu dne 30. března, konati se bude o 7. hod. večerní zkou- ška s celým apparátem na „Sv. Ludmilu“ za Hízení pana Oskara Nedbala a jest nejvýše žádoucno, aby doslavilo se k ní pěvecívo v úplném počtu. V neděli po hlavní zkoušce na výstavišti budou prodávati se poukázky na oběd po 80 ha 1 K. Aby mohl býti oběd zajištén pro ty, kteří si ho oudou přáti, je nutno ob- jednati ho zaručenou přihláškou v kancelári festivalu Rovněž je nutno vykonati přihlášky k representačnímu večeru, jenž koná se v neděli dne 3. dubna po pro- dukci Kuverty isou po 2 K a 1 K 50 h. Po listcích k festivalu je nyní veliká poptávka. Na prvý a druhý den zbývá do prodeje jen malý zlomek vstupenek. Pouze pro třetí den jsou dosud vstupenky všech kate- gorií na prodej. Rozbor „Sv. Ludmily“ prodává se v kanceláři festivalu po 30 h. Tamtéž lze dostali po- hledové lístky s plakátem Županského po 10 h. K provedení oratoria „Sv. Ludmila“ ohlásili příjez svůj hudební kritik p. Otto Lessmann a dirigent ber linského filharmonického sboru p. Siegfried Ochs. + Sjezd pěvectva českoslovanského. Osmá zkou- ška na »Sv. Ludmilu« koná se dnes ve středu vz hodin večer v průmysl. paláci, řízením Oskara Ne dbala a s orchestrem. Dostavme se všichni a včas. Schůzka ve středu paláce, odtamtud společný nástup na tribunu. Br. spolky, zvláště pražské, žádají se. aby si zcela určitě připravily na večírek sobotní o pěvecký den nějaké sbory a aby nespolehal jeden na druhého. Společná zkouška »Škroupu«, »Lumíra« (III.), »Lukesu« smíchovského, »Bendla« (VII.) »Václava« a »Boleslava« koná se ve čtvrtek v 8 hod. večer »u Sedlerů« na Karlově nám. — Sjezdové od- znaky a legitimace vydává p. Josef Slavíček, Ferdin tř., 25. K četným dotazům sděluje se, že při pon- dělním koncertu zůstane účinkující pěvectvo po celý program na tribuně stát. + Schůze širšího výboru »Ústřední Jednoty zpě- váckých spolků českoslovanských« v Praze koná se v aobotu dne 2. dubna 1904 o 6. hod. v ma- lém sále Měšťanské besedy v Praze, Jungmannova třída, I. patro. Pořad: 1. Čtení zápisu poslední schůze širšího výboru. 2. Zprávy činovníků na sněm. 3. Sjezd a festival. 4. Kandidátní listina. + Koncert »Patronátu Mládeže«, jenž ustanoven byl na den 22. března bylo nutno odložiti na den 16. dubna t. r., jelikož pruský kapelník dr. Karel Muck, odřekl. Při této hudební slavnosti dirigovati bude virtuos Bernhard Stavenbagen, ředitel královské akademie hudby v Mnichově. Nejvýše zajímavý pro- gram obsahuje mimo jiné předehru k »Bludnému Holanďanu«, Goldmarkův koncert a poslední, v Praze dosud neprovozovanou symfonickou báseň Lisztovu »Bitva Hunů«. Večer dne 16. dubna bude zároveň rozlučním večerem »České Filharmonie«, která se odebere po něm na několikaměsíční uměleckou pout do Ruska. Lože jsou již vesměs vyprodány; něco málo zbývajících vstupenek obdržeti lze ještě v knih- kupectví F. A. Urbánka, Ferdinandova tř., u Národ- ního divadla. + Pěvecký kruh »Tovačovský« v Praze. Vstu- penky ke dnešní zkoušce pro festival jsou u pana B. Laninera, houslaře na Václavském náměstí. Tak pěvecký odznak pro festival lze u něho již obdržeti
#11 alto_textblock #11
Ze soudní síně.
#12 alto_textblock #12
Ze soudu odvolaciho Urážka úřadní či sonkromé osoby? Zajímavým sporem urážkovým, při němž hlavní roli hrála otázka, náleží-li personálu úrazové pojišťovny dělnické ochra- na, vytčená v § 68. tr. zákona či jsou-li úřadníci zml- něného ústavu v případě urážky postaveny na roveň osobám soukromým, zabývaly se právě karlínský okresní a v druhé slolici odvolací soud trestní. Věc byla tato: Továrna p. Ludvíka X. v Libní dluhovala úrazové pojišťovně příspěvky a 3. prosince m. r. měla konati se proto dražba exekuční, přes to, že dlužný kapitál byl zatím zaplacen a vybývaly již jen úroky a útraty. Tato okolnost zavdala také podnět k malě sic, ale ostré kontroversi mezi továrnou a úrazovnou Děla se cestou moderní: telefonem. Z čista jasna totiz
#13 alto_textblock #13
cinkl v kanceláři úrazovny zvonek a úřadník pan Hynek P., který s ochotou přiběhl k apparátu a na- sadil sluchátka, měl maně příležitost, vyslechnout tento vzkaz: „Zde továrna X—ova Řekněle referentovi až přijdu do Prahy, že mu dám pár facek — tááki, vy- řiďte mu to pěkně!“ — „Přání vaše jest mně rozka- zem“ — pomyslil sobě pan P. — ale co tomu páni řeknou, je věc jiná, za to zodpovidejte si sami.“ Še a vyřídil svědomitě, co z lovárny „vzkazovali“. Roz- umi se, že na kruhy v úrazovně rozhodující nepů- sobil obsah telefonického poselstva dojmem právě povznášejícím a nelze se také diviti urychleném tempu, jímž proveden pokus o vypátrání neznámě veličiny, která, byť i s dostřelu, vyjádřila tak výraz- nými slovy svoji blahovůli vůči panu referentovi. Po- kus proveden ovšem zase telefonem. Úřadník práv- nického oddělení p. M. dal se spojiti s továrnou a už byl v proudu nový rozhovor. „Zde úrazová pojišťov na!“ „Tady továrna X. Je libo?“ „Nemohli byste nám říci, kdo to prve s námi mluvil?“ „Potom vám pranic není!“ „???!“ „Ostatně, abych pravdu řekl, já aspon o tom nevím. Ale za takové jednání byste se mohli stydět! Konec!“ — Upozornění tohoto nebylo vlastně ani třeba, poněvadž úřadník úrazovky nabažil se dalších hovorů už sám. Že afféra neodbyla se jen zhola snad už jste se sami domyslili. Úrazovna ozná- mila věc neprodleně policii a veřejný funkcionář podal na továrního účetního p. L., který pri posléze uve- deném hovoru hrál činnou roli a také se tím nijak netajil — žalobu pro urážku úřadní osoby dle § 312. tr. z., k čemuž připojil úřadník úrazovny p. M. sou- kromou žalobu pro přestupek dle § 491. A do třetice domáhala se satisfakce pro svého úřadníka zároveř také úrazovna. — Při líčení u okresního soudu v Kar líně obžalovaný účetní doznal inkriminovaná slova doložil však, že nevěděl, kdo je u telefonu. Soud pak rozřešil věc takto: zprostil obžalovaného sice pro přestupek dle § 312., uznav, že neběželo v „kritickémí okamžiku o úřadní výkon, nýbrž pouze o pátrání po původci dřívější urážky, což úřadním výkonem po- važovati nelze — odsoudil však pana L. pro přestupek § 491. tr. z. a čl. V. zákona ze 17. prosince 1862 k po- kutě 20 korun. Obě strany — veřejný funkcionán i obžalovaný — odvolaly se k zemskému treslnímu soudu, jehož odvolacímu senátu bylo definitivně roz- řešiti zajímavý tento spor. Substitut státního zastupi- telství, p. dr. Sandmann, trval na tom, že úrazovna je veřejným úřadem a její úřadníci, že chráněni jsou § 68. Naproti tomu obhájce p. dr. Freund pouka- zoval k tomu, že dle zákona jsou úrazovny konstruo vány jenom na základě vzájemnosti a že pouhý státnt dozor nepropůjčuje ústavu takovému ještě povahy veřejného úřadu, ježlo pod státním dozorem na př. je každá akciová společnost nebo peněžní ústav, aniž by komu proto napadlo, pokládati je veřejnými úřady ve smyslu § 68. Toléž platí také o obhájci ex offo který je z úřadní moci ustanoven a bez něhož líčení konati se nesmí a přece nepokládá ho jistě nikdo — a on sám sebe tím méně — úřadní osobou. Posléze namítal obhájce, že urážka telefonem není veřejnou Odvolací soud za předsednictví vrch. r. p. Luksche vyhověl sice oběma stranám, ale jenom částečnět uznal, že p. L. dopustil se urážky úřadní osoby dle § 312 a dikloval mu pokulu 20 korun, za to však zprostil ho obžaloby pokud se lýče přeslupku dle § 491. a zrušil pokutu původní. Panu L. nezbude tedy, než zaplatiti 20 korun, byť i pod jinýmti-
#14 alto_textblock #14
tulem.
#15 alto_textblock #15
Ze soudů cizích. Jednoroční dobrovolník pro zločin ulrhání na cli pře soudem. Před vrchním krajským soudem mnichovským zahájeno bylo včera, dle telegrafické zprávy korrespon- denční kanceláře, appellační líčení s bývalým jedno- ročním dobrovolníkem Erasem pro utrhání na cii a lstivé předstírání tělesných vad. Do affčry, jež už po několik měsíců vzbudila v široké veřejnosti ně- mecké značný rozmach, zapleten i poslanec dr. Pichler v příčině interpellace, již ve sněmovně svého času podal. Jak známo, zjistilo se potom úřadním pátráním. že Eras úfady klamal a je podezříval z nečestného jednání. Tvrdil totiž, že byl odveden k vojště, ač byl mrzákem a že jen z té příčiny nebyl uznán za ne- chopna k vojenské službě, protože prý neměl peněz na podmazánku. Eras vylíčil celou afféru v dopise jejž odevzdal poslanci Pichlerovi, kterýž pak přived záležitost na přetřes interpellací ve sněmovně. Obviněný Eras uváděl při včerejším výslechu. že se před odváděcí komisí o své zlomenině ruky siee nezmínil, což prý však učinil prolo, že mu vada tate dle jeho náhledu nebude nijak ve službě prekážkou Teprve v lednu t. r. prý žalovaný zvěděl, že byl před čtyřmi léty stižen těžkou duševní chorohou. Z té pří- činy požádal prý za radu poslance Pichlera, neboť prý přede dvěma léty také jakýsi medik prostřednictvím poslance Haubera docílil propuštění z vojenského svazku. Obviněný však naprosto nezamýšlel, aby jeho dopis poslanci Pichlerovi svěřený dostal se do rukou jeho představených Svědek dr. Pichler na to uvedl, že list Erasův odevzdal ministru vojenství jen ceslou důvěrnou, jak se to obyčejně v poslanecké sněmovně stává. Účelem toho pak prý bylo, aby ministr potají věc vyšetřil svědkovi pak výsledek oznámil. Obyčeje toho všal prý ministr zneužil. Svědek dále vypravuje, že mu ministr slíbil věc vyšetřiti, při čemž svědka ujistil že mu ještě oznámí, jakou radu by měl Erasovi dáti Kdyby byl svědkovi ministr oznámil, že záležitost o níž se v dopise zmínka činila, vyšetřiti dá úřadn cestou, nebýval by mu svědek list obviněného vůbec odevzdal. V prohlášení, jež ve sněmovně vydala frakce centra, byla prý vyslovena pouhá domněnka, jak se to od nepamětných dob ve sněmovně praktikuje, že totiž cesta úřadní stížnosti bývá v podobných přípa- dech bezcennou a že jest povinností poslanců, any v příštích dobách o záležitostech těchto veřejně jednali Poslanci pak — končil svědek — práva toho nedajís odpírati, aby o záležitosti, jako Erasova, veřejně ve sněmovně nejednali Vrchní štábní lékař dr. Eyerich ve svědeck výpovědi uváděl, že na ruce, o níž Eras tvrdil, žesi ji v mládí ziomil, ani pri prohlídce dne 2. října an při pozdějším ohledání pomocí Röntgenových paprsků žádných vad nezjistil. Kdyby byl Eras, jenž teprve letos v lednu předložil vysvědčení o své duševní cho- robě z r. 1895, již dříve tak učinil, býval by ihned z vojště propuštěn. Po ukončeném projednání rozepře uznán by Eras appellačním soudem za vinna z utrhačství na cti a předstírání tělesné vady. Odsouzený hodlá podat z nálezu druhé instance odvolání k říšskému vojen- skému soudu. (Na objasněnou budiž připomenuto, že se úřadní telegram o výši trestu nezmiňuje.)
#16 alto_textblock #16
Věstník živnostenský a dělnický.
#17 alto_textblock #17
Representační dům řemeslniciva českého v Praze. Schůzi zástupců společenstev a řemeslnickýcl ke rporací za příčinou porady o pořádání velik slavnosti řemeslnické v měsíci srpnu 190 — svolal na včerejší večer do Řemeslnicko-živnosten- ské besedy odbor pro zbudování represen- tačního domu řemeslnického v Praze Myšlenka pořádání slovnosti remeslnické vznikla v odboru z toho důvodu, aby v živnostnictvu a řeme- slnictvu pražském snaha po opatření vlastní budovy byla vzbuzena, jednak aby řemeslnictvo representacl při slavnosti i oslatní kruhy pro myšlenku postaven domu získalo. Postavení řemeslnického domu v Praze jest myšlenka stará, bohužel však poměry nynější ne- ustále její uskutečnění oddalovaly. A přece pociťována jest potřeba vlastní budovy v řemeslnictvu rok od roku více, aby jednak řemeslnictvo lépe mohlo býti representováno před veřejností a aby také ve vlastní budově nalezla útulku společenstva, která dnes nemají často ani nutných místností pro schůze výborové, tim méně pro valné hromady a sjezdy. Když mohla hrstka Němců v Praze postaviti si vlastní budovu třebas za přispění korporací mimo stav řemeslnický stojících, tím více nutí přítomnost k tomu, aby české živnost- nictvo ve vlastní budově ukázalo sílu a početnost svoji. Nejen pro řemeslnictvo v Praze usazené bude míti budova tato význam, ale při dnešní snaze po velké Praze má representační dům důležitost i pro řemeslnictvo předměstí. Letošním rokem uchopil se myšlenky této, postaviti vlastní dům, odbor Řeme- slnicko-živnostenské besedy, který myšlenku tut. co nejúčinněji propaguje a snaží se, pokud možno nej- dříve ji uskutečniti. V čele odboru jest p. Vojtěch Ma- cháček, jednatelem jest p. insp. L. Weigner. Schůze odboru dávají svědectví, že není daleká doba, kdy bude možno přikročiti k positivní práci. Slavnost letní má k tomu dáti první podnět.
#18 alto_textblock #18
Na schůzi byla zastoupena tato společenstva, be- sedy a odbory: společenstvo obuvníků Praha-VIII. mistrů tesařských, kožešníků, kolářů, drožkářů, mistrů zednických, soustružníků, čalouníků, Nového obchod- ního gremia, společenstva kamnářů, dlaždičů, obuv- níků na Král. Vinohradech, gremia zlatníků a klenot- níků, společenstva sedlářů, pokrývačů, mechanikůa optiků, kopytářů, Řemeslnicko-živnostenské besedyv Libni, společenstva hodinářů, pekařů, živnostníkůa obchodníků v Holešovicích, společenstva zámečníků. Vinohradské besedy, společenstva rytců, Řemeslnicko- živnostenské besedy na Smíchově, řezníků staroměst- ských, společenstva uzenářů, krejčí novoměstských, poslanec p. V. Březnovský, insp. L. Weigner a j.v. Pan poslanec Jirousek, předseda Řemeslnicko- živnostenské besedy v zahajovací řeči uvedl, že talo schůze bude míti dalekosáhlý význam pro myšlenku representačního domu řemeslnického Nadšenými slovy promlouval o nutnosti zřízení tohoto domu a povzbu- zoval přítomné záslupce řemeslnicko-živnostenských korporací, aby vším úsilím pracovali k dosažení těto myšlenky, která znamená velmi mnoho pro náš stav. My jsme v léto příčině odkázáni sami na sebe a mám pevně přesvědčení, že touha naše bude splněna, když nalezne himolně i mravní podpory u všech společen- stev, nejen pražských, ale i předměslských. V nyněj- ších místnostech besedy koná se do roka na 900 schůzí. A ještě více by jich bylo, kdyby byly místnost útulnější! Jaký zdar hmotný a výsledek morální zna- menati to bude, až se opatří středisko našeho stavuí Jest povinností každého řemeslníka a živnostníka če- ského, aby ze všech sil pracoval ke zřízení řemeslni- ckého domu! (Souhlas.) Předesda odhoru p. Macháček četnými dalším důvody přesvědčoval o nutnosti postavení represen tačního domu řemeslnického. Pan Skružný uvedl, že k důkladnému osvě žení této akce má býti pořádána velkolepá represen- tační slavnost českého lemeslnictva a živnostnictva Z dosavadních příprav uvádí řečník, že městská rad pražská má býti požádána o prolektorát slavnosti čestní předsedové budou zvoleni z kruhů poslane ckých; u příležitosti slavnosti bude pořádáno několil schůzi různých odborů atd. Pan inspektor Weigner pravil, že doba dlouhá uplynula, kdy v Praze o řemeslnickém domu se jedná. ale dosud nepřikročilo se k positivní práci. Řemeslni- civo nedovedlo veřejně se representovali. A přece to- lik nářků po samostalné budově! Kolik schůzí spole- čenstev, besed a korporací, tolik nářků, že nelze pra- covati, jelikož není místností. A přece jest to věc jednoduchá. Korporace menší toho docílily. A taková massa lidu měla by pochybovati o své síle? Dnes chceme se silou mladistvou s nadšením pracovati k uskutečnění této zdravé myšlénky. Ale musíme na- pnouti veškeré své síly. Bez součinnosti společenstev nedá se to mysliti. Avšak my musíme appellovati i na širší veřejnost. Když řemeslník třeba krejcarem, ale častokráte přispívá na národní a i humanní účely, pak jednou přece bude možno předstoupiti před veřejnost, aby i ona přispěla řemeslnictvu. Slavností řemeslni- ckou má pražské živnostnictvo se nejen representovati, ale i zahájiti zdroje příjmů pro postavení vlastního stánku. My musíme přikročiti co nejdříve k vypsání podílů a tu appellujeme i na naše společenstva ai na korporace, nikoli aby peníze nám darovaly, ale aby je zapůjčily Řemeslnictvo české necht s heslem: fte meslnictvo sobě! přistoupí vážně a účinně k dílu tomu. (Souhlas) Pan Šaír vzpomenul toho, že německá minorila řemeslníků zbudovala si v Praze dům z darů „české“ spořitelny. Dři otevření tohoto domu pronesena slova. že má to býli bašta německá ve slovanské Praze. P tomto projevu jest povinností naší ukázat, že dove- deme tuto německou baštu převážit. Slavností ne chceme počilat jen na finanění výsledek, nýbrž chceme decíliti, abychom dokázali, že dovedeme pro svůj po- žadavek pracovali. (Souhlas.) Pan posl. Dřeznovský uvedl, že je povinnost obce, aby luto snahu řemeslnictva všemožně podpo- rovala. Navštívíte-li stané síně radnice, uvidíle všude znaky řemesel a živností. V dřívějších dobách viděl na radnici, že veškerá moc pochází ze řemeslnictva Když pro nás na radnici teď není střediska, tedy at nás podporují ve snaze na opatření vlastního domu. Navrhuje, aby o příspěvek na postavení řemeslnického domu byla požádána obec pražská a městská spoři- telna pražská Souhlas.), zejmena aby od obce za- bezpečen byl určitý pozemek. (Souhlas.) Pan Jirousek vyslovil očekávání, že celá česká veřejnost bude snahu řemeslnictva podporovati. Ře- meslnictvo chce vykonati velký kus práce národní nadějeme se, že nás přízeň veřejnosti nemine. Tak u obce pražské můžeme očekávati zdárného výsledku. neboť ve sboru zasedaji četní zástupcové stavu řeme- slnického. (Souhlas.) Na to přítomní zástupcové spole- čenstev a řemeslnických korporac usnášejí se jednomyslně, že v zásadi uznávají nutnost zřízení vlastního domu řemeslnického. (Výsledek hlasování byl přijat s projevem nadšení.) Pan Mužík doporučoval, aby každá korporac řemeslnická při valné hromadě věnovala jistý obnos na prospěch postavení řemeslnického domu a aby v všech společenstevních místnostech byly zřízeny po- kladničky k tomuto účelu. Pan Bělík přimlouval se za to, aby slavnost byla rozšířena na řemeslnictvo celého českého království, neboť příští řemeslnický dům musí býti rovněž stře- diskem stavu řemeslnického z celého království. Další rozpravy zúčastnily se pp. Macháček, Bej lek, dr. Houdek, insp. Weigner, Náhlovský a Huml načež usneseno, aby v měsíci srpnu t. r konala se velkolepá slavnost řemesl- nictva českého. Podrobné provedení svěřeno od- beru pro postavení řemeslnického domu. * Z okresní nemocenské pokladny na S míchově. O Bílou sobotu se úřaduje jen od 8 hod. ranní do hod. odpolední a o velikonoční neděli a pro střední svátek nebude se vůbec úřadovati.
#19 alto_textblock #19
Stávky.
#20 alto_textblock #20
* Z Pešti, 29. března. (C.-B.) Stávkující zámeč ničtí pomocníci zahájili dnes své dílny i dostali již objednávek za 10.000 K. Slávkující krejčovští pomoc níci zřídili 60 dílen, v nichž jest zaměstnáno 300 a 400 dělníkův. Z výtěžku odvede se slávkujícím 10°% Až dosud povohlo 390 mistrů požadavky dělníků. Stávkující dělníci při pracíeh betonových a cemen tových usnesli se v dnešní schůzi, vzhledem na to že zaměstnavatelé nepovolují požadavků jejich, se- trvati ve stávce. * Z Roubaixu, 29. března. (C.-B.) Počet stávkálo se značně rozmnožil; dnes ráno jich bylo 15.000.
#21 alto_textblock #21
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Na rozloučenou s poslední velkou závodní pražskou dráhou bubenskou, která již v úterý po svátcích velikonočních padne za oběť slavebnímu ruchu v VII. části Prahy, uspořádá Klub athlelů »Žižka« po oba svátky velikonoční velmíčové zápasy svých mužstev, proti kombinovanému mužstvu pražskému. Zápasů zúčastniti se mohou mužstva všech klubů po osmi mužích, které zašl u své přihlášky nejdéle do soboty do večera výboru pořádajícího klubu »U bílé labuté« na Poříčí. Všem účastníkům zápasů dostane se čestných odznakův upomínku na poslední sportovní podník. který na proslavené dráze bubenské byl pořádán. Vklady nejsou žádné. Volný training každodenně od čtvrtka dne 31. března počínaje od půl 6. hod. ve- černí na závodišti. Oba velmíče jsou klubům k dis
#22 alto_textblock #22
posici.
#23 alto_textblock #23
Automobilism. ** Na pratských výstavách motorových kol vše- obecně překvapen byl sportovní náš svět náhlým objevením se pražského výrobce motorových dvoj- kolek pana Waltera, o kterém dříve známo nebylo, že konstruováním motocyklů se zabývá. Zástupce motorových těchto dvojkolek, pan E. Albrecht zaslla nám první cenník těchto strojů, který slovem i obra- zem předvádí nám dva typy strojů Waltrových.
#24 alto_textblock #24
Válka rusko-japonská.
#25 alto_textblock #25
Ještě v neděli večer, přibyv z rána do Mukdenu, odebral se generál Kuropatkin do Liaojanu, vzdáleného 70 kilometrů, aby jako
#26 alto_textblock #26
vrehní selitel mandžurské armády osobně se přesvědčil, pokud generál Linevič vyplnil jeho rozkazy, ještě z Petrohradu vydané, aby Liso- jan učinil východištěm a ohniskem veškerých operací ruských na pevnině. S pravdě podob- ností matematickou možno označiti Liaojan, jako místo, kde utkají se bitvou armádní sbory ruské a japonské. Liaojan představuje hlavní posici ruskou v jižním Mandžursku a shromá- žděné tu tři armádní ruské sbory jsou určeny. aby pro případ potřeby vytrhly buď k Jalu nebo k Nočvanu, dle toho, kam hlavní síla japonské armády se obrátí. Obě místa, ohrožená Japonci, jsou proto silně opevněna, aby zde nalézající se předvoje ruské tak dlouho mohly vzdorovati útoku Japonců, až přijde posila z Lizojanu nebo Mukdenu. Posice Liaojanu svým terai nem jest k rozvinutí válečné akce nad míru příhodná. Jest to mírná pahorkatina, poskytujíeí mnoho míst k výbornému krytí na straně ruské. naproti tomu však několik mil jižně jako stů rovná pláň, po níž přibližiti se Japoncům ne- bude naprosto možno.
#27 alto_textblock #27
Carova depeše místodržiteli Alexějevu.
#28 alto_textblock #28
„Maje na zřeteli význam nastávajícího zá- pasu, jenžmájiž jednou zajistiti Ru sku převládající postavení na bře zích Tichého okeánu, a předvídaje, že Vám, jakožto Mému místodržiteli, nutno bude přeložiti své sídlo poněkud dále od bezprostřed ního bojiště, na příklad do Charbina anebo ně kam jinam, kde to za vhodné uznáte, rozhod jsem se poslati Vám na pomoc generálního po- bočníka Kuropatkina, aby přijal velení nad po- zemním vojskem s veškerými právy velitele ar- mády, r místoadmirála Makarova, aby přijal ve- leni nad námořními silami, s veškerými právy velitele lodstva. Jsem přesvědčen, že jmenován těchto s amostatných a zodpovědných hlavních představených umožní Vám splnění ne- snadné historické úlohy, jež Vám připadla. Mikuláš.“ Depeše tato uveřejněna byla 26 března v „Přiamurských Vědomostech“ v ru brice „denního rozkazu místodržitele Alexě jeva Nyní píší „Birževija Vědomosti“: „V depeši ca rově vyjádřen jest cil vnucené nám války s jas- ností, jež nemůže než nanejvýš povzbuditi mysl veškerého ruského národa v nynější historické době. Nastávajíci zápas „má již jednou zajistiii Rusku převládající postavení na březích Tichého okeánu“ — toť vůle panovníka, pravá ozvěna tohc, co přejí si všichni ti millionové Rusů. Vý- buch vlastenecké obětavosti, jímž odpověděli jsme na carský manifest o vypovězení války, jenž neochabne, dokud válka trvati bude, do- kázal celému světu smýšlení celého Ruska. Na Dálném Východě jest nám zapotřebí, by naše po- stavení nebylo nikým otřásáno, a to nám má poskytnouti válka, když všechna naděje na mí zmizela. Za hranicí mohou ještě míti pochyb- nosti ohledně nás. Tam nám často nerozuměli Nerozuměla nám především Anglie, když za- hájen byl krvavý zápas na Balkáně r. 1877,a na nejčistší naše touhy odpovídala nám podezří- váním a „evropskou rovnováhou“. Budou nás podezřívati i nyní, o přece naše snaha jest úplně jasna a kryje se v naší životní otázce: my musíme míli píevlidající posta- vení na březích Tichého okeánu.
#29 alto_textblock #29
Kuropatkin v Charbině. Z Polrohradu, 27. března. (Pův. dopie „Nár. Listů“.) Dne 26. března o 8. hod. ráno při- jel do Charbina velitel mandžurské armády, ge- nerální pobočník Kuropatkin. Uvítali ho pro- zatímní velitel Liněvič, generalita, představenstv rozličných civilních odborů, správa východo- čínské železné dráhy, deputace města Charbin a čínští hodnostové. Zástupy lidstva, čety dobro- volníků a čínská čestná stráž tvořily špalír po ulicích, nadšeně vítajíce vůdce ruské armády. Úřadnictvo východo-čínské železné dráhy ode- vzdalo veliteli svatý obraz a deputace města po- dala mu adresu a 14.000 rublů na potřeby voj- ska. Téhož dne vypraven byl z Charbina na jih sanitární vlak s lékaři, milosrdnými sestramia zásobami pro potřeby nemocenské. Celou tuto sanitární výpravu budou vydržovati úřadníci vý- chodo-čínské dráhy; milosrdnými sestrami jsou po většině jejich ženy.
#30 alto_textblock #30
Hrdinové boje čemulpského vracejí se do Rusk (Pův. zpráva z Oděsy.) V Oděse připravuje se uvítání čemulpských hrdinů, mají sem připlouti okolo 10. dubna. Lodi „Malaji“ vyplují z přístavu v ústrety jachty. na něž přijímati se bude obecenstvo za příspěvek ve prospěch raněných. Na břehu uvítá hrdiny kněžstvo, námořnictvo, vojsko a studentstvo. U pomníku Richelieua městské zastupitelstvo podá jim „chléb-sůl“, načež povede je do rad- nice, kde bude „moleben“ a po něm oběd. Večer bude na jejich poctu divadelní představení. Čínská neutralita a francouzšti diplomaté. Jak známo, učinila čínská vláda Japonsku ještě před zahájením války formální nabídku ohledně společné válečné akce proti Rusku. Ja- ponská vláda tuto nabídku odmitla, poukazujíe k tomu, že Čína jest na moři příliš slabá a že by tedy Rusové, kdyby Čína byla státem válči- cím, snadno mohli dostati d rukou její velmi pohodlné a hojné přístavy, což by jim nanejvýš usnadnilo zápas s Japonskem na moři. Nyn sdělují „Petrohradské Noviny“ („,St. Petersbur- ger Zeitung“) ze dne 27. března: Obava, že by otázka o neutralitě Číny během války mohla pod- lehnouti změnám, nepřestává znepokojovat francouzské diplomaty. Byť by i opravdu Japon sko nemělo v úmyslu, aby se Čína války zúčast nila, byť by i opravdu pohlíželi Japonci na spol- čení se s Činou jakožto na něco, čeho si, ať to již jest z jakékoliv příčiny, nepřejí, nieméně nelze pouštěti se zřetele, že čínská vláda koncem konců dá se přece jen tím neb oním obratem události do válečné akce strhnouti. Kdyby v prvn srážce na souši štěstí přálo zbraním japonským. snadno by se mohlo státi, že v Pekině toto štěsti vzbudí ukvapené rozpočty na konečný výsledek války a vyláká je z neutrality. Nikdo nikomu ne- vymluví, že taková možnost jest sílná chmura v otázce, jež se nyní řeší na Dálném Východě, že tato chmura nemůže nezavdávati příčinu velkým obavám. Doposud v Paříži chovají na- ději, že ke komplikacím v řešení této otázky ne- dojde a že cisařovna čínská zůstane věrnou pře- vzatým na sebe povinnostem tím, že neutralitu prohlásila, jakož i že najde prostředků dosti, aby překazila choutky k zúčastnění se války, jež u mnohých čínských generálů jsou nepopiratelny Proto ale přece jen — tak uvažují v Paříži — nesmí se ti, jimž sluší, zříkati se své povinnost
#31 alto_textblock #31
a musí stále a co nejvíce býti bdělými vůči všem souvisícím s východo-asiatským sporem zjevům, aby co možná zažehnali vznikající nová nebez- pečí a plápolajícímu ohni nedali šířiti. Jsou to povinny především mocnosti, které svými spoje- neckými poměry k válčicím státům jsou spolu- zúčastněny v otázce, o niž nyní ve válce jde, totiž Francie a Anglie. Shoda mezi francouz- skými a anglickými diplomaty (naráží se tu na nejnovější anglo-francouzskou smlouvu) chová v sobě zajisté příznivé podmínky k tomu, aby snahy jejich ve příčině lokalisování války po- tkaly se s dobrým výsledkem. (A co sir Robert Hart, o jehož jednání zmiňovali jsme se ve vče- rejším čísle „Národních Listů“?)
#32 alto_textblock #32
Telegram v. Anglické torpědové lodice pro Japan. Z Petrohradu, 29. března. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Jest zde rozšířena pověsť, že Anglie nabídla a již prý prodala Japanu deset torpédových lodic, jež včerejšího dne vydaly s na cestu.
#33 alto_textblock #33
Vereščagin v Charbinu. Z Petrohradu, 29. března. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Slavný malíř Vereščagin přibyl včera s princem Arsenem Karaďordém do Charbina, načež po krátkém pobytu odjel dále na jih.
#34 alto_textblock #34
Srážka v Koreji. Ze Seulu, 28. března. (C.-B.) Zde se pro- slýchá, že v boji mezi Aňdžu a Cönču bylo za- bito nebo raněno 50 Japonců a 100 kozáků. Velkokníže Boris. Z Mukdenu, 28. března. (C.-B.) Velkokn íže Boris Vladimirovič sem příbyl. Křižák »Aurora«. Z Cadixu, 29. března. (C.-B.) Ruský křižák »Aurora« s minonoskou sem přibyl.
#35 alto_textblock #35
Na moři. Z Londýna, 28. března. (Zvl. tel. „Nár. Listů“.) „Times“ sdělují z Vejhajveje: Došly sem zprávy, že od včerejšího jitra 11 ruských válečných lodí manévruje na blízku loďstva ja- ponského. Střelbu děl nebylo slyšeti.
#36 alto_textblock #36
Srážka vojsk na souši se blíží. Z Petrohradu, 29. března. (Zvl. zpráva „N. L.“) Ruský generální štáb očekává v nejbližší době, že japonská pinjanská armáda generála Kurokia o 70.000 m. a 180 dělech podnikne útok na Kuropatkina. Zároveň očekávají se boje na celé čáře. Japonci nechtějí prý ponechati Kuropatkinovi času, aby se dobře orientoval. Kvapné správy lodí ruských. Z Berlína, 29. března. (Zvl. telegr. »N. L.«) Rusko s velikým úsilím praeuje, aby válečné lodi západomořské připraveny byly pro službu válečnou. Tak k službě schopnými nebo malých oprav vyžadujícími jsou řadové lodi »Alexandr III.«, »Alexandr II.« a »Mikuláš I.«, dále čtyři obrněnci a osm pobřežních křižáků, tři male obrněné dělové lodice, sedm menších křižáků, čtyři torpédoborci a dvacet větších torpédovek; ve větších správkách se nalézají tři řadové lodi a tři pancéřníky.
#37 alto_textblock #37
Srážka u Čenču. Z Petrohradu, 29. března. (C.-B. [Úradní.] Generál Kuropatkin telegra foval dnes carovi: Mám čest předložiti V. Vel zprávu generála Miščenka ze vče- rejška o 10. hod. večer: Menší hlídky lá- kaly po tři dni japonskou jízdu, aby se postavila proti našemu vojsku, ale nepřátelské hlídky obrátily se a ustou- pily za Čeněu. Generál Miščenko zvě- děv, že čtyři nepřátelské škadrony stojí 5 verst za Čeněu, vyrazil 27. t. m. na Kasan a dne 28. o půl 11. hod ráno dorazil se šesti setninami de Čeněu. Když se naši zvědové blížili k městu, nepřítel krytý za zdmi za- hájil střelbu. Dvě škadrony ssedly potom s koní a obsadily návrší u mě- sta ve vzdálenosti 600 kroků a boj
#38 alto_textblock #38
začal.
#39 alto_textblock #39
Balkán. Telegramy.
#40 alto_textblock #40
Z Cařihradu, 28. března. (C.-B.) Ve sdě- lení Porty vyslancům Ruska a Rakouska praví se, že 17. t. m. bulharská četa vedená Stojčou překročila hranice a přepadla několik vsí v okre- sích osmanském a kočanském v kraji skopij- ském. Pronásledování čety bylo zahájeno. Také druhá četa překročila hranici a spá- chala loupeže v pohraničném území. Jistý obyvatel ve vsi Belu (v okresu melni- ckém kraje sereského) byl četou náčelníka Ata- nasa z Nevrokopu zavražděn, poněvadž dal úfa- dům zprávy o komitech. Výpověďmi svědků bylo prokázáno, že vražda byla vykonána na nalé- hání nově jmenovaného ředitele bulharské školy v Melniku Ilije, za něhož duchovenstvo ručilo. Vyšetřováním zjistilo se, že zatčený Ilije, u něhož byly nalezeny kompromitující papíry, byl náčel- níkem revolučního výboru okresu melnického. Ve vsi Čerešnici byly vypátrány zbraně střelivo. Z Cařihradu, 28. března. (C.-B) Vyslanei Ruska a Rakouska odpověděli dnes na odpověd Porty z 24. t. m. Vyslanci trvají při tom, že cizích četnických důstojníků má býti 60 a prohlašují, že generál De Georgis a příručí velmoci odeberou se bezprostředně na svá místa, že 25 cizích četnických důstojník bude je bez prodlení následovati a že stav na 60 bude zvýšen dle potřeby. V odpovědi praví se posléze, že bude povolán přiměřený počet poddůstojníků. Z Cařihradu, 28. března. (C.-B.) Ekume- nický patriarcha Jáchym zaslal všem biskupům evropského Turecka okružník, v němž zapovídá se čísti evangelium v jazyku valašském, jak je delší dobu na několika místech zvykem. K uco- vlaši protestovali proti tomu u Porty, která, poukazujíc k tomu, že valašského jazyka uživá se již jako jazyka liturgického, doporučila patri- archovi přátelsky se dohodnouti s Kucovlachy. Z Caříhradu, 28. března. (C.-B.) Porta při- pravuje několik sdělení vyslancům Ruska a Ra- kouska o albánském hnu tí