#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
28. března 1904.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 98
#5
alto_textblock
#5
e) Technieké oddělení pro správu státních
a fondov. lesů:
ministerský rada . . . ..
vrchní lesní a stavební radové.
lesní radové . . . . . ..
lesmistři . . . . . . ..
správcové a staveb. adj. . ..
úřadníci X. třídy . . . . .
#6
alto_textblock
#6
Řečník obrací se pak ostře proti výroku
ministerského předsedy dra. Körbra, že chce
chrániti každou národnost; události v uzavřeném
území svědčí však o opaku. Tam vládní orgány
podporují jenom Němce.
Vylíčiv protivenství, českým občanům ve
zněmčeném území činěná na poštách, železni-
cích, při správě politické atd., boykotování ro
dičů, kteří svoje dítky posílají do českých škol.
praví řečník, že z kruhů vládních se chován
Čechů vyhlašuje za provokaci, buršácké bumly
v Praze však v očích vlády nejsou provokacemi
nýbrž historickým právem Němců.
České průvody v uzavřeném území však
vláda zakazuje a členství českých úřadník
v českých spoleích tam vládní orgány zakazují
Místodržitel království českého vyslovil se před
dvěma léty podobně, nyní však, zdá se, změni
svoje mínění.
Ježto němečti samosprávní funkcionáři
zřízenci dovolují si vůči Čechům každou ne-
správnost a státní správa zřejmě Němcům na
držuje, pak není divu, že německé obyvatelstv
počíná si tak, jakoby pro ně žádný zákon ne
platil (Souhlas.)
Řečník poukazuje dále na boykotován
Čechů Němci a na to, že němečtí poslane
štvou německé obyvatelstvo, zatím co čeští vy
bízejí Čechy ke klidu. Novinářský boykot ně
mecký se trpí, kdyby však český list napsal.
že Čechové mají se chovati stejně jako Němci
je konfiskován. Z toho všeho řečník soudí, že
pro nás neplatí rovné právo. Voláme-li po spra-
vedlnosti, vězme, že dobrovolně nám ji nedají.
Jestliže za takových poměrů se naše české men-
šiny v uzavřeném území drží, děje se tak pouze
následkem silné jejich práce a jejich vytrvalosti.
Je třeba, aby tutéž silu osvědčoval celý národ
spoléhaje v první řadě sám na sebe. Také na
říšské radě můžeme spoléhati pouze na sebe.
Řádění Němců na severu Čech dějes
v zájmu Všeněmecka.
Náprava je v zájmu nejen vlády, nýbrž
také dynastie. Poměry v uzavřeném územi jsou
nyní totožné, jako byly před 150 léty v nyněj-
ším pruském Slezsku. Tehda se tam král
Fridrich přesvědčil, že obyvatelstvo náleželo
svým smýšlením jemu, nikoli Marii Terezii.
Nyní je na severu Čech stejně, a to je škoda
dynastie.
Proti tomu my žádáme rovné právo také pr
svoje menšiny, které jsou tmelem celistvosti
království českého, a tak mají svůj význam
státoprávní. Stane-li se jim urážka, má se
ozvati celý národ. (Hlučný souhlas.)
Poněvadž nyní německá agitace proti če-
ským úřadníkům v uzavřeném územi souvisí
s otázkou českých menšin, je naší povinností, če
ského úřadnictva v krajích, většinou svou něme-
ckých, se zastali. K vůli tomu řečník navrhuje
#9
alto_textblock
#9
13
d) Sekce pro administr. záležitosti hor
nictví:
—
ministerský rada . . . . ..
—
vrchní horní radové . . . .
—
horní radové . .. . . . ..
4 —
vrchní horní komisaři . . . .
horní komisař . . . . . . 1 —
1
kancelista . . . .. . . . .
#10
alto_textblock
#10
12
e) Technické oddělení pro správu státníeh
#11
alto_textblock
#11
dolů
#12
alto_textblock
#12
ministerský rada. . . . ..
vrchní horní rada . . . . .
horní radové . . . . . . .
vrehní horní správce . . ..
inženýr . . . . . . . .
#15
alto_textblock
#15
f) Technické oddělení pro záležitosti lesní
policie a úpravu bystřin:
ministerský rada . . . . ..
vrchní lesní radové . . ..
vrchní lesní komisař . . . .
přiděleni . . . . . .
#17
alto_textblock
#17
10
Celkem tedy ze 98 úřadníků 13 Čechů
V celém ministerstvu jsou z 28 sekčních
chefů pouze 3, z 88 ministerských radů pouze
4 národnosti české! (Bouřlivé projevy
nevole.)
I německý boykot označí nám českého úřad
níka vedle německého za nejlepší h
z celé říše. Úřadníku českému v minister
stvech překáží dosud jenom jeho původ, je
tedy náležité zastoupení českého úřadnictva
v úřadech centrálních požadavkem jak jeho ct
tak i rovnocennosti, úkolem pak aktuáln
politiky české jest zdůrazniti co nejvíce požada-
vek, aby český úřadník našel volnou cestu
tam, kam dle své schopnosti patří: do kan-
celáři ústředních úřadů státních
(Hlučná, dlouhotrvající pochvala.)
Další řečník, p. dr. Jindřich Šolc, břitce
kritisuje poměry, jež zavládly v jazykovém úřa-
dování vlivem nepřátelských nám vlád v posled-
ních padesáti letech, poměry, které příkře odpo
rují i stavu, zavedenému na př. reskriptem cí
sařovny Marie Terezie z 9. července 1763 a ji
nými dekrety, kterými oboujazyčné kvalifikaci v
všech téměř oborech dává se dokonce i před
nost. (Hlasy: Slyšte ! Slyšte!)
Sám zájem státu a reciprocity vyžaduje, by
pohraniční okresy v Čechách nebyly ryze ně
mecké aby stromy německého nacionalismu ne
rostly do nebe. Českým úřadníkům při soudech
děje se trpká křivda tím, že se čeká vždy, až
se větší počet míst uprázdní a pak do něme-
ekých krajin dávají se rodilí Něme
bez ohledu na to, jsou-li v úřadni-
ckém statu na řadě a umějídli česky
čili nic.
Aby se obsaditi mohla místa ve zněmče-
něm území německými úřadníky, nutno pak
sáhnouti i k žadatelům mladším, kdežto
starší žadatel, Čech, byť i znal oba jazyky,
při obsazování místa v německé
území se pomíjí. Aby se mu pak vstup
do německých, krajů plně znemožnil,
žádá se ted dokonce i — znalost dialektu té
které končiny! (Bouřlivé projevy nevole.)
Platí-li průkaz způsobilosti i pro žádosti řeme-
slné, musí tím spíše žádán býli
v úřadech, kdo veřejným úřadníkem státi
se cbce, má míti pro místo, o něž se uchází,
jazykovou kvalifikaci.
Dějiny posledních let — končí řečník —
poučily nás, že dobytí trvalých ústupků v otázce
jazykově dosíci lze jedině pomoci parlamentn
většiny a spojenou silou. Jen tak lze zjednati nový
pořádek a ten byl by korunován pak rovno
právností všech národů rakouských bez rozdílu.
(Hlučná pochvala a potlesk.)
Zemský i říšský poslanec JUDr. K. Baxa
pravil, že v době poslední postavila se vláda
dra. Körbra také zjevně do služeb německé
agitace. Proto můžeme proti soustavě nynější
vlády bojovati s hledím otevřeným a podle
toho zařizovati své kroky. Německý lid a jeho
poslanci nejsou nakloněni smíru na základě
rovnoprávnosti, bylo by tedy mylno domnívati
se, že k tomu nějakým způsobem dojdeme.
Němci praví, že jsou ohrožení výbojností če-
ského lidu v uzavíraném území a jejími vý
sledky. Z takového jejich přesvědčení vychází
jejich boj proti nám. Z toho vyvozuje řečník,
že česko-německý boj a otázka česko-německého
smíru vybojovány budou ve smíšeném území
a že tedy drobná práce česká musí spěti
zvláště do uzavíraného území. Vláda stojí na
straně Němců, byvši jimi získána, Němci snaží
se přesvědčiti český lid, že je méně cenným,
vláda vystupuje proti nám po stránce politicko
právní a s tím souvisí »očišťování« německého
území od českého úřadnictva. Českému dělnictvu
má tam býti vzato úřadnictvo, které rozumí
jeho mateřštině. Na českého člověka ve zněm-
čeném území působí nepříznivě, přijde-li k úřadu
a vidí-li tam proti sobě úsměšky a ústrky, zatím
co se tam Němcům dostává práva hned a bez
obtíží.
Řečník praví dále, že otázka úřadnická je
částí velké otázky sociální vůbec. Vezme-li se
českému občanstvu úřadnictvo, znalé jeho ja-
zyka, pak je občanstvo vydáno stavu, jejž na-
zvati lze stavem ex lex. Řečník posuzuje pak
dle svých zkušenosti povážlivost úřadních vý-
konů úřadníků, neznalých jazyka stran a uvádí
případ, ve kterém německý úřadník oznamoval
českému odsouzenému, že může vésti stížnost
»pro ničemnost rozsudku«. (Veselost.)
Němci říkají, že nemají důvěry k úřadu,
je-li při něm úřadník Čech; co tedy bychom
měli říci my, vědouce, že v čele vrchního zem-
ského soudu je Němec, v čele místodržitelstv
je Němec a vůbec celá státní správa v rukou
německých?
#18
alto_textblock
#18
tuto
#19
alto_textblock
#19
resoluci:
#20
alto_textblock
#20
Zástupcové politických stran a českých ná-
rodních organisací i korporací samosprávných,
shromáždění na protestní schůzi, konaně dne
27. března 1904 na radnicí staroměstské, usnesl
se na následujícím
#21
alto_textblock
#21
projevu.
#22
alto_textblock
#22
Způsobem, ve spořádaných poměrech práv-
ních neslýchaným, zahájena v části královstv
českého, obývané většinou národností něme
ckou, přímo trestuhodná agitace proti schop
ným a správně úřad svůj vykonávajícím úřad-
níkům státním, kteří jsou původu českého.
jedině proto, že náleží k národností české.
Německá zastupitelstva obecní přímo vy-
zývají a pobuřují obyvatelstvo proti těmto
úřadníkům, žádají za jich odstranění a kdy
koliv má býti některé místo znovu obsazeno
vykonávají na správu státní i justiční nátlak,
aby nebyl povolán na místo takové úřadník
Čech, byť by dle své služby a schopnosti
před jinými měl na místo to oprávněný nárok.
Jakkoliv požadavky takové odůvodňují
Němci tím, že je v prospěchu obyvatelstva, aby
úřadníci náleželi k lidu, pro kterýž jsou usta-
noveni, neřídí se touto zásadou, když se jedná
o obsazení míst v městech českých a v úřa-
dech ústředních, naopak v případech takových
dovolávají se rovného práva úřadníků něme-
ckých a prohlašují každé povolání Čech
k úřadům ústředním za počešťování a křivdu.
S politováním však konstatujeme, že vláda ny
nější proti všemu řádu a právu takovéto agi-
taci hoví, ji podporuje, při obsazování mít
úřadnických české aspiranty nespravedlivě
proteruje, ano, české úřadníky z krajin smí
šených odvolává a dosazuje úřadnictvo něme-
cké, pro naprostou neznalost jazyka českého
kterou dle platných zákonů každý úřadník
státní v království českém prokázati je po-
vinen, ke konání úřadu toho nezpůsobilě.
Vše to děje se nepopíratelně za tou příčinou,
aby českým menšinám odňata byla možnost
obraceti se k úřadům a soudům ve svém ja-
zyku a aby z valné části země jazyk český
historicky a právně v celé zemi rovnoprávný
byl z úřadů a veřejného života vyloučen.
Český národ spatřuje v takovémto počínán
soustavnou práci na vyhlazení jazyka českého
v území zněmčeném a pomýšlené připravován
tohote území pro cíle a směry politiky vše-
německé.
My shromaždění zástupcové českého národa
v plném vědomí toho, že království české jest
státoprávně jednotným územím, že jednota
a nedílnost království pragmatickou sankcía
státními akty jest zaručena, že tato jednota
jest nejsilnější hrází proti dobývačným chout-
kám nepřátelským, vidíme v zachování, osvě-
tovém a hospodářském povznesení a národním
sesílení českých menšin nejbezpečnější zá-
ruku této jednoty a musíme proto s největším
důrazem opřiti se veškeré podobné agitaci jako
přímo nebezpečné a trvati na tom, aby jazyk
český v celé zemi byl jazykem v úřadech
stejně oprávněný m.
Proto také protestujeme proti chování se
nynější vlády dra. Körbra v této otázce, která
hovic choutkám německých agitátorů, vědomě
či nevědomě podporuje takto propagandu vše-
německou na úkor národa českého a na patr-
nou škodu celé monarchie habsburské, jejížto
trvání tím jest nebezpečně ohroženo.
Předseda poslanec dr. Herold přečetl pak
tento telegram samosprávného úřadnictva mo-
ravského: »Nemohouce pro četné a důležilé,
právě dnes konané schůze a porady dostaviti se
do matičky Prahy, připojujeme se v zastoupení
#23
alto_textblock
#23
Jednoty samosprávných úřadníků markrabství
moravského ku protestu vašemu i veškerým
usnesením jeho. Sousedé naši němečtí ať jsou
toho pamětlivi, že v úřadech země moravské
i slezské jest dosud ohromná většina německého
úřadnictva. Na tisíce německých úřadníků hostí
slovanské naše krajiny. Budou-li si počínati
němečtí naši sousedé dosavadním způsobem
proti Čechům, zatočíme my zde na Moravě
úřadnictvem německým podle zásady odvety.«
Dále promluvil městský radní JUDr. Karel
Černohorský o českém a německém úřadnictvu
v Praze a v kraji pražském: Občana nemůže
se nic dotknouti tak rušivě a bolestně, jako
zúmyslná nespravedlnost. Jestliže takové úmyslné
nespravedlnosti používá jeden národ v politickém
boji proti národu druhému, je to zločin, který
nemůže čekati odpuštění. Historie příštího věku
zaznamená s výčitkou takové zločiny národů.
jakých nyní se proti nám dopouštějí Němci.
Politikové němečtí, kteří volají na vládu.
by vytiskla české úřadníky z uzavíraného území,
jednají špatně, a vláda je spoluvinnicí jejich
když k takové žádosti jejich svoluje. (vý
borně.)
To se děje, a to znamená, že zákon s
odstrkuje, a že na jeho místo povyšují se
mrzké strannické choutky. Nejen v uzavíraném
územi máme toho doklady, také v samé Praze
a kraji pražském. Status úřadnictva státníhov
Praze je dokladem toho, jak křiklavě nespra-
vedlivě zachází se s českým úřadnictvem.
V oboru soudním se po celou dlouhou řadu
měsíců neobsazují uprázdněná místa a to proto,
aby se tak nakupilo hodně vyšších míst, aby
při takové hromadné příležitosti mohlo se uplat-
niti co nejvíce německé protekce ve prospěch
německých úřadníků. Neblahé výsledky této
soustavy, která se snad skrývá za interkalarium,
za ušetřené služné z neobsazených míst, jsou
již nyní docela zjevny. Dosavadní výsledek
tohoto způsobu obsazování míst úřadnickýchje
ten, že v Praze stále přibývá úřadníků ně-
meckých.
Jestliže Němci hlásají, že v německýeh
krajích má také úřadnictvo býti německé, pak
měli by připustiti, aby v krajích českých bylo
zase úřadnictvo české. Skutečnost jest ovšem
jiná. V Praze je něco více než 7 proc. Němců,
v Praze a okolí pouze 2.95 proc., v kraji praž-
ském dokonce jenom 1.64 proc., co všakse
týče státního úřadnictva, je u zemského soudu
úřadníků V., VI. a VII. hodnostní třídy na 30
procent a německých úřadníků hodnosti rady
zemského soudu 20 procent. U obchodního
soudu je z 10 radů 5 Němců, tedy plných
50 procent.
U státního návladnictví jsou pouze 2 proc
agendy německé, ale chef stát. návladnictví je
Němec, a ze 7 jeho substitutů jsou 4 národ-
nosti německé, a 3 z nich nejsou dokonale
mocní jazyka českého. Stejné jsou poměryu
vrchního soudu zemského. Český živel úřadni
cký nemá náležitého zastoupení.
Také u politických úřadů, zvláště u místo
držitelství pak u zemského finančního ředitelstv
a u finanční prokuratury, jakož i u policejního
ředitelství. Stejně mají se věci u poštovníh
ředitelství Také zde Němci chytají vše a zabí
rají většinu míst, jež se uprázdňují. A nejen to-
je zjištěno, že Němci mají snazší a rychlejš
postup nežli úřadníci češu. Křivd, jež na českém
úřadnictvu se páchají, je tolik, že na jejich vy-
psání by nestačily celé knihy.
Tu musíme se tázati: jak lze srovnati se
spravedlností, aby čeští úřadníci byli bezohledně
odstrkováni? Nespravedlivým jednáním vůči če
skému úřadnictvu otupuje se jeho právní cit
jeho úřadní práce se mu stěžuje; při tom
zákon uvádí se v nevážnost.
Takové poměry nemůže mlčky trpěti tak
občanstvo, které z nespravedlivosti na úřadnictvu
páchané může vyvozovati úsudek, že není státní
správou tak chráněno jako obyvatelstvo ně
mecké.
Správna jest zásada, že úřady jsou zde
vůli občanstvu (tak jest !) a nikoli občané k vůl
úřadnietvu; důsledně vyplývá z této zásady po
žadavek lidu českého, aby všichni úřadníciv
celém království českém byli stejně mocn
obou jazyků: jak češtiny, tak němčiny. (Hlučný
souhlas.)
Tomuto správnému požadavku příčí se pro
težování úřadnictva německého.
Následky tohoto protekčního systému jsou
nad míru povážlivé. Neboť je na snadě, že ně
mecké úřadnictvo, jež ví, že za svoje výhody
děkuje pouze protekci té které německé strany
politické, bude té německé politické straněz
to vděčno. Vděčnost tu pak nejlépe může pro-
kázati uím, když v duchu té které německé
strany politické úřaduje. (Hlučný souhlas.)
V jakém duchu pracuje a jaké cíle sleduje
německá politika, která vzbudila heslo, aby český
živel úřadnický byl z krajů většinou německých
vytlačen, je jasno každému, kdo není slepý,a
je patrno každému, kdo není hluchý.
Dle toho, čeho jsme právě svědky, genius
státu rakouského — ač-li stát rakouský ještě
nějakého genia má — je i hluchý i slepý. (Vý-
borně! Hlučný potlesk.)
Advokát JUDr. Rud. Stejskal z Duchcova
vylíčil trpký osud, jenž provází každého českého
úřadníka v uzavíraném území. Společensky je
osamocován, ba i pronásledován, život jeho je
mu počínáním Němců ztrpčován. Vším tim se
stává, že časem se z českého původně úřad
níka stává obojživelník a snad že se také od
národní. Není to bezcharakternost, nýbrž celý
proud života a jeho tlak ohlušují jeho cit tak,
že se přerodí. Je tedy celkem málo pracovníků
českých mezi úřadníky a když se mezi nim
pracovník vyskytne, Němci usilují o jeho od-
stranění.
Přes to přese všecko je českého úřadnictva
v uzavřeném území potřebl. Řečník to dovozuje
národnostním složením smíšených okresů, pou-
kazuje při tom na různost výsledků soukromého
a úřadního sčítání lidu, načež uvádí řadu kří
klavých případů, ve kterých nebylo dodrženo
Stremayerovo nařízení jazykové, a ze kterých je
také zřejmo, že němečtí úřadníci jednak nemaj
potřebné kvalifikace jazykově, jednak že z ně-
meckonacionálního chauvinismu vědomě odmítají
užívání jazyka českého při úřadních úkonech.
při kterých mají zákonnou povinnost, použíi
češtiny.
Z příkladů, řečníkem uveďených, nejnápad
nější je ten, který se týká německého soudce
#24
alto_textblock
#24
v Bílině, jenž prohlásil, že u něho český advo-
kát (dr. Stejskal) prohraje třeba sto sporů.
i kdyby ve všech spravedlnost byla při straně
tohoto českého advokáta.
Řečník konstatoval dále, že poměry jazy-
kové zcela nespravedlivé panují také v oboru
správy politické a finanční a uvedl několik
určitých případů. V dalším výkladu svém uvedl
řečník část zachycené rozmluvy, kterou se svým
soudruhem vedl jeden z vůdčích úřadníků při
zemském finančním ředitelství, rodem a smýšle-
ním Němec, v úřadě svém zpravodaj o osob-
ních záležitostech úřadnictva. Úřadník ten pro-
hlásil, že při obsazování míst úřadnických po
číná si tak, aby z toho prospěch měli úřadníei
národnosti německé a že za tím účelem jedná
tak, aby jeho bezprostřední představený nemohl
na jeho opatřeních ničeho měniti.
V dalším přeje si řečník, aby klub po-
slanců národní strany svobodomyslné věnoval
zvláštní péči všem poměrům v uzavíraném území
a poukázal na činnost německo-pokrokového
poslance dra. Schückera ve prospěch Němců n
českém severu. Na konec projevil řečník přání,
aby zástupce severočeských menšin pověřen byl
poslaneckým mandátem říšským k vůli záležito-
stem menšinovým
Řeč jeho odměněna byla hlučným souhla
sem a potleskem.
Zemský i říšský poslanec Stanislav Kub
vzpomenul známého výroku knížete Bismarka
že Němci nebojí se nikoho, kromě boha. Sledu-
jeme-li však počínání rakouských dosud Němeů
v našem uzavíraném území, zdá se věru, že
Němci severočeští bojí se také českého lidu a
českého úřadnictva v tak zv. uzavíraném území
Jinak nebylo by možno vysvětliti si, proč by
proti němu tak brutálně vystupovali,
Řečník shledává v německých agitacleh
proti českému úřadnictvu v uzaviraném území
dva německé politické eíle: jednak udržení po
litické posice vlastní, která obsahuje více, nežl
Němci přirozenou silou svojí mohou obejmouti,
jednak zmenšení politické moci českého národa.
Německý postup je nám znám, proto n
nás jest, abychom vyhledali prostředky nápravné
Ty jsou na snadě, chceme-li činiti totéž, e
Němci, dle hesla: oko za oko, zub za zub.
(Hlučný souhlas.)
Řečník vyslovil v dalším svém hovoru
přání, aby obecní i okresní zástupilelstva pro
testovala veřejně proti obsazování úřadnických
míst, jež nedějí se podle práva a spravedlnosti.
Ale protestů je třeba, nikoli nářků, které by
mohly býti vykládány jako slabost.
Svůj odboj proti německé zpupnosti mu
síme prováděti skutky, nikoli slovy . . . (Vý
borně !)
Redaktor Václav Häbner promluvil o úřad
nických poměrech při železnietví. Připomenul.
že dříve žádala se od úřadníků železničníeh
znalost jazyků zemských, později však se o
tohoto závazku z valné části upustilo, načež
uvedl řadu případů, ve kterých český úřadník
nahražen byl od případu ku případu úřadníkem
německým
Zástupce Čechů v Teplicích, Jos. Rutten
steiner dovozoval, kterak české úřadnictvo
uzavíraném území je s to, by tvořilo integrujíe
součásť českých menšin, načež uvedl řadu pří-
padů, kterými je prokázáno, jak Čechové jsou
v uzavíraném území národnostně utiskováni také
u státních úřadů.
Na konec žádal, aby české menšiny byly
v ostatní oblasti české vždy vyslechnuty, a aby
jim věnována byla soustavná pozornost. Výklad
řečníkův odměněn byl hlučným potleskem.
Tím bylo rokování skončeno. Před hlaso-
váním o resoluci vyžádal si slovu městský
radní pan Kasalický, jenž žádal, aby k resolue
přičiněn byl dodatek ve smyslu telegramu samo
správného úřadnictva moravského, jakož i aby
delegace česká a representanti samosprávy české
v témže smyslu jednali. (Výborně !)
Resoluce, původně navržená, byla pak
jednohlasně přijata, načež rovněž jednohlasně
přijat byl dodatek měst. radního pana Kasali-
ckého, v ten smysl znějící, že v tom případě,
kdyby pronásledování českého úřadnictva ve
zněmčeném území mělo trvati dále, že bude
třeba sáhnouti na straně české k prostředkům
odvetným.
Předseda posl. dr. Herold přečetl pak
tento telegram Národní rady Čechů vídeňských
»Národní rada Čechů dolnorakouských projevuje
plný souhlas s dnešní schůzi. Budiž též žádár
přiměřený počet českého úřadnictva v centrál
ních úřadech ve Vídni.«
Na to, konče schůzi, pravil dr. Heroln
Děkuji všem, kdož se dnešní schůze zúčastnili
zejmena těm, kteří měli trpělivost a vytrvali zde
do konce. Děkuji všem pp. řečníkům bez roz
dílu, kteří přispěli svými instruktivními řečmí
k objasnění otázky dnes probírané.
Nemám za to, že by zde byl někdo, kdo
by nerad viděl, když zde mezi námi zástupcové
českých menšin se ujmou slova. Ve prospěeh
českých menšin bylu zde vyslovena všeliká přání
jednak na klub poslanecký, jednak taková, která
se týkají orgánu, který svolal dnešní schůzi.
Tu především vy, kteří jste je vyslovili,
račte přijati ubezpečení, že vy všichni, kdož
jste osudem zahnáni do nehostinných krajů
zněmčených, máte právo počítati na porozumění
významu českých menšin v krajích většinou
německých. Vy, kteří stojíte stále v boji
cítite bezprostředně německý tlak, máte snad
za to, že akce, které se podnikají, dějí se příliš
pomalu. Je-li tomu tak, pak pomalost akce naši
nespočívá v nedostatečné vůli nebo v neporoz
umění nebo v nedostatku znalosti poměrů če-
ských menšin.
Ale je všeobecně známo, jak pomalu jde
se v před při každé akci ve prospěch národa
českého, jakmile se otázka taková týká tak
zájmů německých. Čím větší je nepřátelství
Němců proti českým menšinám, tím obtížnějším
je každý krok, jehož provedením se zjednává
pomoc pro ně. Musím jednou pro vždy prohlá-
siti, že, pokud mně známo, všichní poslanei
čeští bez rozdílu konají svou povinnost kde
mohou a jak mohou; není pravdou, řeklo-li by
se, že ji zanedbávají. Kdyby někdo mínil, ž
akce, o kterou jde, není ještě docela soustře
děna, zřízením Národní rady české postaráno
bylo o organisaci, na kterou se české menšiny
mohou obraceti ve všech svých záležitostech.
Národní rada česká složena je tak, že je
s to pracovati k nápravě poměrů českých men-
#25
alto_textblock
#25
šin, pokud náprava ta je možna. A možno je.
aby naše menšiny byly prostřednictvím Národní
rady ve styku s našim národním životem, aby
tím život jejich stával se snesitelnějším.
Otázky českých menšin budou mezi námi
zajisté často ještě předmětem rokování. Myslím
však, že je méně potřebno poukazovati na to,
jak se s českými menšinami v krajích vělšinou
německých zachází, poněvadž to víme. Dle
mého mínění více pozornosti bychom měli vě-
novati otázce, jak bychom mohli českým men-
šinám pomáhati, a vyhledávati prostředky k tomu
potřebné. (Hlučný souhlas.)
Dnešní schůze tím, že za účasti různých
politických stran a směrů projednávala klidně
danou otázku, podala důkaz, že lze také zde
nás dopracovati se onoho vábného způsobu ře-
šení záležitostí veřejných, při kterých na prvním
místě stojí nikoli rozpory vzájemné, nýbrž stejná
snaha všech, prospěti věci, jejíž důležitost jest
uznána. Z takových shromáždění odeházíme
jako dobří Češi a přátelé. (Výborně! Hluěný
potlesk.)
#26
alto_textblock
#26
Valná schůze Národní rady
v Českých Budějovicích.
(A.) V Č. Budějovicích, 27. března.
Výroční valná schůze Národní rady, organ-
sačního střediska Čechů budějovických, konala
se včera večer ve velké dvoraně besední za velmi
značného účastenství členstva. Po zahájení
schůze podal starosta spolku, zemský poslanee
p. dr. A. Zátka, obšírnou zprávu o minulém
roce, z níž uvádím:
Národní rada mohla by slaviti letos jakési
jubileum. Před 20 léty, po odchodu prvního
vůdce Čechů budějovických, dra. Grünwalda,
řečník také formálně ujal se vedení a dal podnět
ke zřízení „Besedy lidu“, která později pře-
měnila se v Národní radu.
Srovnáme-li program český z r. 1884
s nynějším postavením Čechů v tomto městě, na
první pohled seznáváme, že za dvě desitiletí
značně jsme zmohutněli. Těchto 20 let bylo do-
bou pilné práce. Neudrželo se arci vše, co bylo
budováno, ale mnohé plody naší práce maji
cenu trvalou. Školství naše se rozvinulo, značně
vzrostlo národní uvědomění širších vrstev na-
šeho lidu, značně zmohutněla naše berní síla.
Avšak dobytí obce se to nikterak nerovná.
Program tohdejší týkal se jenom nejbližších
úkolů. O tom, co dnes pokládáme za otázku nej-
palčivější, o vydání moderního obecníhc řádu
volebního, není v něm zmínky. Arci oprava ta
ani dnes nejeví se dosažitelnou v blizké bu-
doucnosti. Heslo „České díté do české školy“
jest dnes právě tak časevě, jako bylo před 20
léty; ale všechny důvody rozumové málo jsou
platny.
Řečník líčí práce organisační, vy-
konané v posledním roce, které mají za účel
udržovati v přesné evidenci rozvoj a postup
Čechů i Němců. Čechům budějovickým třeba je
mravní síly a neobyčejné vytrvalosti. Obojí čer-
pati můžeme z poznání, že třeba pomalu, přece
neustále postupujeme.
Ve školství našem v minulém roce jeví
se pokrok patrný. Největší význam má založení
dívčíholycca. Jest to třetí střední
škola, kterou Čechové budějovičtí
zřizujívlastní silou. Jest to nové osvěd-
čení vlastenecké sebedůvěry, bez kteréž ná-
rodní svépomoc jest sotva myslitelna. Rozhodli
jsme se rychle, neboť uznáváme, že vzdělání jest
mocí, že tedy moc a síla naše vzrostou, při-
druží-li se ke vzdělaným mužům také vzdělané
ženy. Řečník objasňuje národní i hospodářský
význam dívěího lycea, a uznává zásluhu p. dra.
Maysla o organisování „Jihočeské Vesny“.
Roku minulého Čechové budějevičtí na něko-
lika místech budějovického ostrůvku
přihlásili se o své právo. V Rožňově žádali za
zřízení školy české, která jim po zákonu patří.
V nově ustavené polit. obci Dobré Vodě zvítězili
Češi v III. sboru, v Dubičném dokonce ve všech
sborech. Vzpomínám ještě sletu sokolského,
jehož mohutnost zvláště vynikla porovnáním
s ubohostí současně slavnosti turnérské a velké
akce, kterou podnikl zdejší odbor Národní jed-
noty pošumavské za účelem hospodářského uvě-
domování našeho venkova.
Zvláště památným stal se minulý rok tím,
že malá oprava obecního řádu vo-
lebního na sněmu král. českého násilně byla
zmařena. Tvrzení německé, že touto opravou Č.
Budějovice měly býti vydány Čechům, jest na-
prosto lživé.
Ve schůzi voličské, o Novém roce konané,
prohlásili Čechové budějovičtí vůči obstrukci ně-
mecké, že svorni v jednom šiku vytrvají v boji,
dokud České Budějovice nebudou dobyty národu
českému.
Volba obecního výboru, která z
poměrů normálních měla se konati na konci r.
1901, nalezá se dosud v stadiu reklamačního
řízení. Jest to příznačné pro panovačnost ger-
mánské povahy, že nám, převážné většině oby-
vatelstva, která platí také větší dil dávek obec-
ních, nechtějí dopřáti ani té špetky práva, ani
III. sboru, ve kterém máme rozhodnou většinu.
Němci vyloučili nám ze seznamů dlužníky obec-
ních dávek, tím ztratili jsme 712 voličů v III.
sboru; u správního soudu jsme zachránili jen
284 voliče, vyloučení ostatních bylo potvrzeno.
Zákon vylučuje z volebního práva nejen české
dlužníky, nýbrž také německé, reklamační ko-
mise však naše námitky v tom směru zamítla.
Stížnosti naše nejsou dosud vyřízeny
S volbou úzce souvisí, bude-li hromadné
jmenování měšťanů a čestných mě-
šťanů za platné uznáno čili nie.
Nepochybuji, že naši Němci naleznou ce-
sty a prostředky, by volby se nekonaly pře
rozhodnutím správního soudu, snadno se může
tedy státi, že volba bude teprve za rok nebo
později.
Řečník vyvrací některé výtky, které byly
vedení českému činěny při nedávné schůzi
strany národně sociální v tom smě-
ru, že intelligence neúčastní se sehůzí této
strany. Za dobu trvání české organisace naučili
jsme se význam schůzí náležitě ceniti. Roze-
znáváme schůze plodné a neplodné. Pouhé
ohňostroje řečnické nás nezajímají. A kdo jest
česká intelligence? Odpočítejte úřadnictvoa
učitelstvo veřejných škol, které podléhá přisným
disciplinárním předpisům a zbude vám hrstka
pracovníků, kteří vedle svého povolání mají ce-
lou řadu funkcí národních.